Všichni Autoři a témata

Radomír Choděra (10)

Narozen 20.2.1925 v Ústí n. Labem. Dr. CSc., docent katedry ruštiny, práce z oboru.

Radmila Hýblová (7)

RNDr. Radmila Hýblová - autorka fyzikálních učebnic

Radij Petrovič Pogodin (7)

Ruský prozaik, spisovatel pro děti.

Radek Ptáček (8)

Narozen 26. 12. 1975. PhDr., psycholog, práce o komunikačních a sociálních dovednostech, věnuje se také otázkám hypnoterapie a hyperaktivity dětí, též překladatel odborné literatury angličtiny.

Radek Jaroš (10)

Radek Jaroš je český horolezec a autor knih. Stal se 15. horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 světových osmitisícovek bez použití kyslíku. V roce 2019 dokončil výstupy na nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Je členem novinářského profesního sdružení Czech Travel Press. Dětský sen stát se horolezcem začal naplňovat až v osmnácti letech, kdy začal s lezením na Českomoravské vrchovině. Následovaly Tatry, Ťan-šan, Pamír a Himálaj. Mezi své velké cenné kopce řadí šestitisícový Pik Moskevské pravdy a pětitisícový Pik Učitěl . V roce 1994 se neúspěšně pokusil o Mount Everest . Kouzlu nejvyšší hory podlehl a při své druhé expedici v roce 1998 se mu společně s Vladimírem Noskem podařilo z Tibetu, severním žebrem, vystoupit bez použití kyslíkových přístrojů na vrchol. „Mount Everest jsem nepokořil, ale hora mi souhrou okolností dovolila, abych na ni vystoupil.“ Později vystoupil na známý jihoamerický Huascarán. V roce 2006, kdy měl zdoláno šest osmitisícovek, oznámil svůj cíl zdolat všechny vrcholy, které mají nad osm tisíc metrů. Na podzim roku 2000 se zúčastnil expedice na Kančendžengu , velmi špatné počasí nepustilo nikoho na vrchol. Špatné počasí zhatilo i výstup na nejtěžší osmitisícovku K2 v roce 2001. Ta je jeho osudovou horou, neúspěšně se na ni pokoušel vystoupit ještě v letech 2003 a 2005. Měl v plánu se pokusit o výstup na K2 ještě v roce 2007, ale kvůli zranění musel expedici ukončit. V roce 2002 se vrátil jako člen malé tříčlenné expedice na Kančendžengu a jako druhý Čech stanul na vrcholu bez použití kyslíku. Expedice byly většinou vedeny lehkým stylem , nejhodnotnějším výstupem je cesta Scott/McIntyre na Šiša Pangmu v roce 2004 vykonaná alpským stylem a oceněná Výstupem roku ČHS. V den svých pětačtyřicátých narozenin 29. dubna 2009 vystoupil na Manáslu sólově. V roce 2010 vystoupil spol...

Quintin Jardine (9)

Matthew Quintin Jardine: Skotský spisovatel Quintin Jardine je autorem dvou řad velmi uznávaných a bestsellerových sérií detektivních románů. Sympatický, drsný, ale přesto uhlazený muž v nejlepších letech si přísně střeží své soukromí. O jeho životě proniklo na veřejnost jen minimum informací. Narodil se v Motherwellu v hrabství Lanarkshire ve Skotsku. Pracoval jako novinář, vládní informační zmocněnec, politický a mediální konzultant. Pak se rozhodl najít si zaměstnání, které by bylo v těsnějším kontaktu s realitou, a začal psát detektivní příběhy. Je podruhé ženatý s Eileen, která už si zvykla na bouřlivý život se spisovatelem a s úsměvem toleruje většinu jeho výstředností včetně nenasytné záliby ve sledování sportovních přenosů v televizi a přehrávání velmi hlasité hudby. Jeho první manželka Kate, s níž žil přes třicet let, od dob, kdy mu ještě nebylo ani dvacet, v roce 1997 zemřela. Má čtyři dospělé děti a do rodiny počítá i své dvě kočky a psa. S rodinou žije střídavě ve Skotsku a Španělsku. Dnes má na svém kontě téměř dvě desítky knih. Přízeň českých čtenářů si Quintin Jardine získal sérií se soukromým detektivem Ozem Blackstonem, které jsou příslibem jak napětí, tak i dobré zábavy. Pod drsnou slupkou hlavního hrdiny se skrývá vnímavý a citlivý chlápek. Série literárních mystery s Ozem Blackstonem je psána v první osobě a sleduje vypravěčovu kariéru nedobrovolného detektiva.

Priscilla Beaulieu Presley (2)

Priscilla Beaulieu Presleyová, rodným jménem Priscilla Ann Wagner je americká herečka a obchodnice, v letech 1967–73 manželka Elvise Presleyho, se kterým má dceru, americkou zpěvačku Lisu Marii Presleyovou. Jako herečka je nejvíce známá postavou Jenny Wadeové ze seriálu Dallas a rolí Jane Spencerové v sérii komedií Bláznivá střela: Z análů policejního útvaru, Bláznivá střela 2 a 1/2: Vůně strachu a Bláznivá střela 33 a 1/3: Poslední trapas, v nichž se objevila po boku Leslieho Nielsena. Hlásí se ke scientologům. S životním partnerem Marcem Garibaldim, se kterým žila v období 1985–2006, má syna Navarone Garibaldiho .

Prentice Mulford (12)

Prentice Mulford byl známý literární humorista a autor z Kalifornie. Navíc pomohl založit nové myšlenky hnutí. od 1875-1881. Mulford také přispěl k objevování a popularizaci filozofie a nových myšlenek , spolu s dalšími významnými spisovateli, včetně Ralpha Waldo Emersona . Mulford kniha- Myšlenky jsou věci, sloužila jako vodítko pro tento nový systém víry a je ještě dnes populární.

Přemysl Doberský (7)

Doc. MUDr. Přemysl Doberský, DrSc. byl český lékař interní medicíny, představitel české obezitologie a v šedesátých letech hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví. Byl zakladatelem Pracoviště experimentální dietetiky a vědecký pracovník IKEM v Praze 4. Je autorem kontrastní diety, která slouží k redukci nadváhy. a další dietetické příručky. V roce jeho úmrtí 1983 byl vydán Dietní systém MUDr. Přemysla Doberského a kolektivu pro nemocnice a lázeňská zařízení jako závazná celostátní norma.

Pravoslav Kneidl (7)

Pravoslav Kneidl byl český knihovník, bibliograf a literární historik, který dlouhá léta působil v Památníku národního písemnictví v Praze. Po studiu na Filozofické fakultě UK v Praze se Kneidl zúčastnil budování expozice Památníku národního písemnictví na Strahově, v letech 1955–1964 pracoval v knihovně Národního muzea, kde vedl oddělení zámeckých knihoven a založil jejich souborný katalog. Významně se podílel na expozici Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou. V letech 1964–1974 byl vedoucím Strahovské knihovny, která tehdy patřila Památníku národního písemnictví. a v letech 1990–1992 ředitelem Památníku. Od roku 1995 až do své smrti byl předsedou Spolku českých bibliofilů. Vydal řadu odborných článků o knihovnách různých významných osob, o dějinách knihoven a knihovnictví, o počátcích a dějinách knihtisku atd. Roku 1976 v časopisecké polemice hájil názor, že Kronika trojánská skutečně vyšla v Plzni už roku 1468. Více než 20 let vydával také ročenky "Strahovská knihovna".

Plinius (4)

Římský státní úředník, řečník a spisovatel.

Plautus (4)

Titus Maccius Plautus byl římský dramatik. Společně s Terentiem je nejvýznamnějším římským autorem komedií. Z jeho divadelních her čerpali náměty např. Molière nebo Shakespeare. O jeho životě se nám zachovaly jen kusé informace. Pravděpodobně pocházel z plebejského prostředí a možná byl i propuštěným otrokem. V mládí odešel do Říma, kde začal pracovat u divadla. Později se rozhodl věnovat podnikání, ale nepřálo mu příliš štěstí a přišel téměř o všechny peníze. Musel se pak živit manuálně jako nádeník ve mlýně. Během této práce začal psát své komedie, které se staly brzy velmi populární, a proto se mohl vrátit zpět k divadlu. Často přejímal komedie od řeckých autorů, např. od Filémóna. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních vtipů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla . V mnoha dílech se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné dívky, která je v moci kuplíře. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi otrok, tím že podvede mladíkova bohatého otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou. Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve středověku a v renesanci byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal . V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce 1533 sehrála skupina studentů pražské univerzity v sále Novoměstské radnice komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku 1821. Ze značného množství děl jemu připis...

Placido Domingo (12)

Plácido Domingo je světoznámý španělský operní pěvec, dirigent a umělecký manažer. Je jedním z nejvšestrannějších a nejuznávanějších tenorů v historii opery, jeho repertoár zahrnuje více než 150 rolí. Domingo se narodil 21. ledna 1941 v Madridu ve Španělsku, poté se s rodinou přestěhoval do Mexika, kde vystudoval hudbu a začal svou pěveckou kariéru. Na operním jevišti debutoval v roce 1961 v malé roli v Národní opeře v Mexico City.

Pierre Couronne (10)

Francouzský ilustrátor.

Philippe Hériat (6)

Philippe Hériat byl multi-talentovaný francouzský romanopisec, dramatik a herec.

Philip J Carter (7)

Philip J. Carter patří mezi přední odborníky na vytváření inteligenčních testů ve Velké Británii. Pracuje v redakci britského časopisu Mensa

Petra Štarková (13)

Narozena 24. 12. 1975 v Moravské Třebové. Psycholožka a spisovatelka. Autorka populárně-odborných článků, fantasy a sci-fi povídek.

Petra Pleskotová (6)

Publicistické práce o vaření a o hodinách a chronologii.

Petr Zora (6)

Fotograf a grafik, zprvu pracoval jako filmový fotograf společnosti AB Praha - Barrandov, od roku 1955 samostatný fotograf.

Petr Skoumal (6)

Petr Skoumal byl významný český hudební skladatel, hudebník a textař, široce uznávaný pro svůj přínos v oblasti hudby, zejména ve své vlasti. Narodil se 7. března 1938 v Praze a během své kariéry se stal vlivnou osobností české hudební scény. Skoumal proslul zejména svou prací ve filmu a televizi, kde skládal hudbu k různým projektům. Jeho styl byl eklektický, často se v něm objevovaly prvky jazzu, popu i vážné hudby.

Petr Radosta (2)

Publikace o odboji proti totalitním režimům v 50. letech 20. století.

Petr Pašek (9)

Narozen 16.6.1923 v Praze, zemřel 2.1.1996 Oberengstringenu. Básník, beletrista, publicista, autor literatury faktu, redaktor exilového nakladatelství Konfrontace.

Petr Hulinský (8)

Petr Hulinský je český politik, bývalý náměstek ministryně školství a později ministra vnitra, v letech 1996 až 1998 a pak 2010 až 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2002-2006 náměstek primátora hlavního města Prahy, člen ČSSD. Vystudoval Policejní akademii v Praze, kde získal i tituly doktora práv a Ph.D. Podle vlastních slov se při studiu zaměřil na boj s korupcí. Je ženatý a má 2 děti. Ze sportů se věnuje taekwondu, kde dosáhl již 5. danu. Spoluzakládal také Český svaz Taekwondo WTF. Dále je členem Výkonného výboru Olympijského výboru a čestným předsedou Paralympijského výboru. Kromě toho publikuje, např. Aktuální otázky trestně právní ochrany společnosti před korupcí, Právní minimum o bydlení , Průvodce úředním bludištěm nebo Z dějin pražské prostituce. Ve své straně se vypracoval náborem mrtvých duší až na předsedu pražského krajského výkonného výboru a člena předsednictva ČSSD. V roce 1996 mu ke třetímu místu na kandidátce pomohli zaměstnanci jeho bezpečnostní agentury. K primárkám si Hulinský své lidi dovezl hromadně autobusy. „Zajištění kyvadlové dopravy je to nejmenší, čím jsem mohl ke svému zvolení přispět,“ řekl tehdy. Ve volbách v roce 1996 byl pak zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD . Ve sněmovně setrval do voleb v roce 1998. Zasedal ve výboru pro obranu a bezpečnost. Byl také stínovým ministrem obrany. V letech 2002 až 2006 byl zastupitelem městské části Praha 10 a zároveň náměstkem primátora hl. m. Prahy. V letech 2010-2011 byl předsedou finančního výboru zastupitelstva hl. m. Prahy. V letech 1999-2007 byl místopředsedou představenstva Dopravního podniku hlavního města Prahy, kde spoluinicioval objednávku 250 tramvají Škoda 15T. Působil také jako předseda dozorčí rady Pražské energetiky, předseda představenstva Pražské teplárenské, člen dozorčí rady PRE distribuce ...

Petr Fingal (12)

Petr Fingal, vlastním jménem František Antonín Fingl , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Za svůj život napsal 19 divadelních her, 15 románů a okolo 300 povídek. Narodil se 13. června 1889 v Radnicích č. p. 112 jako první dítě Františka Fingla a Anny Finglové rozené Bezděkové. Obecnou školu navštěvoval v Radnicích. Gymnázia navštěvoval v Českých Budějovicích a v Praze. Měl se stát učitelem, ale kvůli zájmu o žurnalistiku opustil učitelský ústav. Do novin začal psát v roce 1905 pod různými pseudonymy. První kroky v redaktorském oboru dělal v Královodvorských listech , poté působil například v novinách Plzeňský kraj, Lidový deník či Venkov. Když pobýval v Plzni, založil a vedl s vydavatelem S. K. Beníškem měsíčník Vzlet, který se věnoval osvětovému a uměleckému ruchu západních Čech. Během působení v novinách již používal svůj pseudonym Petr Fingl. Prakticky tento pseudonym i v normálním životě začal používat již okolo roku 1909. V Radnicích je knihovna Petra Fingala, která se nachází v archivu muzea Josefa Hyláka. Na knihách jsou jeho podpisy. Před rokem 1908 se objevuje pouze František Fingl , v roce 1909 uvádí jak František, tak Petr Fingal a od roku 1910 se podepisoval pouze Petr Fingal. V roce 1935 postihla Petra Fingala těžká choroba a musel odstoupit z veřejného života. Této chorobě také 5. srpna 1940 podlehl. Jeho úmrtí je zapsáno v královodvorské kronice.

Petr Dostál (9)

Narozen 11. 2. 1947 v Praze, zemřel 1. 6. 2021 ve Vraném nad Vltavou. Prof., DrSc., sociální geograf, práce z oboru, ekologické práce, publikovány i anglicky. Vysokoškolský pedagog, působí na Katedře Arts managementu na VŠE, zaměřený na management umění.

Petr Dillinger (9)

Petr Dillinger byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera a jeho ženy Kláry roz. Samkové. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937. V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem "Skupiny výtvarných umělců v Brně" a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. ...

Petr David (10)

Narozen 9. 3. 1974 v Praze. Redaktor, spolutvůrce turistických průvodců.

Petr Chelčický (9)

Petr Chelčický byl spisovatel, překladatel a radikální český teolog, náboženský a sociální myslitel, je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české reformace. Jméno Petr Chelčický je jen literárním pseudonymem. Český historik F. M. Bartoš jej ztotožnil se zemanem Petrem Záhorkou ze Záhorčí , který se narodil asi v roce 1379 a zemřel ve 2. třetině 15. století. Toto ztotožnění je považováno za nejpravděpodobnější hypotézu. Pocházel pravděpodobně z nižší venkovské šlechty, zastával názor, že správný křesťanský život může člověk vést pouze prací v zemědělství. To, že mohl žít v letech 1419–1421 v Praze, jeho znalosti latiny a čas, který mohl věnovat literatuře, politice a náboženství, nasvědčují tomu, že asi nemohl být prostým poddaným, pracujícím v zemědělství. Ačkoli Chelčický neměl univerzitní vzdělání, měl základní znalosti latiny, byl velice sečtělý, rozsahem a hloubkou svých znalostí vysoce převyšoval naprostou většinu svých současníků. Ve svých literárních dílech vedl kritický dialog s vůdčími mysliteli své doby. Ovlivnilo ho především učení Jana Husa a Jana Viklefa, ale i Tomáše Štítného. Je známo, že osobně navštívil svého učitele Jakoubka ze Stříbra na Betlémské faře a své rozdílné názory na ospravedlnění války zahrnul do svého spisu „O boji duchovním“ . V teologické rozepři dvou proudů husitství, která vyvrcholila diskusí Mikuláše Biskupce z Pelhřimova s Janem Rokycanou, stál Petr Chelčický na straně Biskupcově. Chelčického učení zahrnují myšlenky, které později přijala Jednota bratrská, anabaptisté, kvakeři a baptisté. Byl prvním pacifistickým spisovatelem renesance, který předběhl Erasma Rotterdamského a Menna Simonse téměř o sto let. Ve svých teologických a sociálních názorech byl Petr Chelčický radikální, kritizoval například feudalismus nebo klerikalizaci církve, byl proti náboženskému zdůvodňování války, vystupoval proti trestu smrti atd. Jeho kritika, zdůvo...

Peter Pezzelli (3)

Přestože Peter Pezzelli napsal teprve pár románů, lze u něj už hovořit o charakteristickém přístupu ke zpracování příběhu. V jeho knihách nalézáme sílu lásky a rodiny, tak typické pro Itálii, společně s výtečnou kuchyní. U takové kombinace není divu, že Pezzelliho popularita rychle stoupá. Narodil se a vyrůstal v Rhode Islandu, kde prožil prakticky celý svůj dosavadní život s výjimkou čtyř let strávených na univerzitě v Connecticutu. Po absolutoriu studia anglické literatury v roce 1981 začal pracovat jako správce v pečovatelském domě, který provozovala jeho rodina. Zkušenosti z práce v rodinném podniku zúročil – už jako spisovatel na plný úvazek – právě při psaní románu Vila Mirabella.

Peter Holka (8)

Peter Holka je slovenský spisovatel, dramatik a publicista, autor literatury pro děti a mládež. Své dětství strávil v Púchově, později v Čadci. Po maturitě prošel různými zaměstnáními, pracoval jako novinář ve vícerých redakcích a při zaměstnání vystudoval politologii. V letech 1996–1999 byl šéfredaktorem slovenského Literárneho týždenníka. Od roku 1999 působil jako spisovatel ve svobodném povolání. V současnosti pracuje v Literární redakci Slovenského rozhlasu. Žije v Bratislavě. Knižně debutoval v roce 1983. Základní charakteristikou jeho prózy je neustále se stupňující vypravěčství, dynamický děj a přítažlivý příběh. Má smysl pro zkratku, detail a zná mnoho atraktivních prostředí. Jeho první knihy okouzlily hlavně mládež, oslovily ji svojí upřímností a nekonformním pohledem na střet světa otců a jejich synů s jejich rozdílnými hodnotovými systémy. Část své tvorby adresoval i mládeži – často prezentované skrz obrazy drsné reality, v jaké se současná mládež pohybuje. Svoje příběhy autor neidealizuje, hovoří v nich tzv. „na rovinu“, s naturalistickou drsností poukazuje na okolnosti a vlastnosti, které často křiví charakter mladých lidí, ale současně jeho novely vyzývají mladé lidi, aby sa nevzdávali svých skrytých tužeb, sebe samého a aby o ně bojovali. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Holka na slovenské Wikipedii.

Pavol Tarábek (12)

Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.

Pavlína Klemm (13)

Narodila se r. 1970 v ČR, žije v Německu. Věnuje se alternativním léčebným metodám. Publikace z oboru.

Pavlína Berzsiová (9)

Narozena 1964. Autorka knih kuchařských receptů.

Pavel Vítek (8)

Narozen 8.1.1960 v Praze. MUDr., onkolog, odborné práce z oboru radiobiologie.

Pavel Vilikovský (12)

Slovenský prozaik, překladatel z angličtiny, publicista, redaktor vydavatelství Tatran, časopisu Romboid a slovenské redakce časopisu Reader‘s Digest.

Pavel Teisinger (7)

Povoláním lékař, rentgenolog. Syn prof. Jaroslava Teisingera, zakladatele českého pracovního lékařství. Autor několika knih pro děti. Zabývá se též řezbářstvím.

Pavel Šoltész (5)

PhDr. Pavel Šoltész , prozaik, dramatik. Pavel Šoltész studoval v Hradci Králové, později na Akademickém gymnáziu v Praze. Za války byl totálně nasazen v ČKD. Po válce v letech 1945–1952 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktorátu filozofie dosáhl v oborech anglistika a estetika. Souběžně vystudoval hudební konzervatoř v Praze obor hudební skladba. Pracoval jako učitel v pohraničí, hráč na druhý akordeon v souboru Ústředního domu armády, redaktor vojenských publikací a časopisů, pracoval také v časopisu Svět v obrazech a v Supraphonu. Je autorem desítek rozhlasových her . Napsal detektivky Scénář píše smrt, Ukolébavka pro sovu, Zavírací den , Případ dětinského dědice a Případ sváteční sukně.

Pavel Řezníček (6)

Pavel Řezníček je český surrealistický básník a prozaik. Pavel Řezníček maturoval na střední jedenáctileté škole v Brně, dvouletou knihovnickou nástavbu nedokončil. Prošel mnoha zaměstnáními, nyní je v důchodu. Po absolvování povinné vojenské služby se přestěhoval do Prahy, kde se podílel na vydávání samizdatového surrealistického časopisu Doutnák. Jeho tvorba byla do roku 1989 na indexu zakázaných knih. Žije v Praze. Debutoval v roce 1967 v Sešitech pro literaturu. Jeho básně jsou zastoupeny v mnoha zahraničních antologiích surrealistické poezie a vyšly přeloženy v literárních časopisech po celém světě. V roce 1983 vyšel francouzsky v nakladatelství Gallimard román Strop , který se dočkal i italského vydání. Po roce 1989 vydal mimo jiné sbírky Kráter Resnik a jiné básně , Plovací sval , Hrozba výtahu , Kakodémonický kartáč ; surrealistické romány Vedro , Zvířata , Zrcadlový pes a další, humoristickou trilogii o tzv. brněnské bohémě Hvězdy kvelbu , Popel žhne , Blázny šatí stvol s volným pokračováním Natrhneš nehtem hlavy jejich .

Pavel Pafko (6)

Pavel Pafko je český břišní a hrudní chirurg, který v letech 1992–2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol. Mediální známost získal v prosinci 1996 operativním odstraněním plicního nádoru prezidentu republiky Václavu Havlovi. V prosinci 1997 provedl se svým týmem první transplantaci plic na území České republiky. Dne 28. října 2013 jej prezident republiky Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. V roce 2016 byl pasován na rytíře českého lékařského stavu. Narodil se roku 1940 v Bratislavě, metropoli Slovenské republiky. Otec Gejza Pafko byl Slovák pocházející ze Solivaru, obce, která se později stala součástí Prešova. Na pražské Univerzitě Karlově studoval od roku 1933. Absolvoval na ní Právnickou fakultu. Matka byla Češka, která se narodila v Heřmaničkách a s rodinou poté žila v Holešovicích. Vychodila školu spravovanou řádovými sestrami, kde získala všeobecné a kulturní vzdělání. Manželé po sňatku v roce 1937 bydleli v Košicích. Po maďarském záboru Košic na jaře 1939 se rodina přestěhovala do Bratislavy, kde se Pavel Pafko narodil. O rok později přišla na svět jeho sestra Angela Pafková . Během druhé světové války pak s matkou vyrůstali v podtatranském Važci. Po skončení války žila celá rodina v Bratislavě. Po bratislavské střední škole studoval od roku 1957 lékařství na pražské Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Ve třetím ročníku se stal demonstrátorem na Anatomickém ústavu, na němž působil do ukončení studia. Promoce se uskutečnila v červnu 1963 a od září téhož roku nastoupil na roční základní vojenskou službu, kterou jako lékař absolvoval na letecké základně v Čáslavi. Po vojenské službě se vrátil na Anatomický ústav FVL UK, kde již působil jako posluchač lékařství. Vedle pedagogické činnosti praktikoval noční služby na různých odděleních nemocnice Na Františku. Od června 1966 začal pra...

Pavel Liška (8)

Český zpěvák. Narodil se 31. července 1941 v Praze . Manžel Bobiny Ulrichové. Na vrcholu kariéry v 70. letech 20. století byl populární především v USA. 29. prosince 2018 zemřel. Poznámka: Nezaměňovat s filmovým hercem Pavel Liška .

Pavel Hénik (10)

Narozen 2. 5. 1977. Spisovatel a nakladatel. Vedoucí scénického provozu v České televizi .

Paula Marshall (11)

Začala svou kariéru v knihovně a skončila jako profesorka historie na vysoké škole. Ráda a často cestuje a jeden čas působila dokonce jako trenérka plavání, má tedy pestrý a bohatý život. Odjakživa se toužila stát autorkou příběhů plných dobrodružství a humoru. Paula je spokojeně vdaná a má tři děti.

Paula Brackston (8)

Paula Brackston má bakalářský titul z oboru tvůrčího psaní na Lancaster University a učí na University of Wales v Newportu. Než se stal spisovatelkou, vyzkoušela několik povolání: pracovala v cestovní kanceláři, dělala sekretářku nebo učila angličtinu. Žije v divoké hornaté části Walesu a pokud zrovna nesedí shrbená nad klávesnicí ve svém kumbálku pod schody, hraje s dětmi tenis, chodí na procházky se psem a opečovává svoje záhonky. V roce 2007 se Paula dostala do užšího výběru na cenu Creme de la Crime, která je určena začínajícím spisovatelům. V roce 2010 se její kniha Nutters dostala do užšího výběru na cenu Mind Book Award. Mezi její knihy dále patří The Winter Witch , The Midnight Witch , The Silver Witch aThe Return of the Witch .

Paul Stewart (9)

Paul Stewart je uznávaný autor knih pro dětské čtenáře. Spolu s Chrisem Riddellem je tvůrcem populárních kronik Světakraje, které byly doposud přeloženy do dvacetijazyků, mimo jiné samozřejmě do češtiny. Jeho oblíbenou pochoutkou jsou koblihy, zvláště ty s dírou uprostřed :-)

Paul Kemprecos (7)

Paul Kemprecos vystudoval žurnalistiku na Bostonské univerzitě. Je spoluautorem románů z Archivů NUMA Had, Modré zlato, Hořící led a Bílá smrt, a jako autor šesti podmořských dobrodružných detektivních románů je držitelem ceny Shamus Award. Tento atestovaný potápěč a dřívější novinový reportér, fejetonista a vydavatel žije v Massachusetts.

Paul Chack (10)

Francouzský námořní důstojník, spisovatel, autor prací z oboru dějin námořnictví.

Paul Cézanne (9)

Paul Cézanne byl francouzský malíř, často nazývaný „otec moderního umění“. Snažil se dosáhnout syntézy realistického zobrazení, osobního výrazu a abstraktního obrazového řádu. Z umělců své generace měl Cézanne zřejmě největší vliv na umění 20. století. Henri Matisse obdivoval jeho nakládání s barvou, Pablo Picasso rozvinul jeho plošné kompoziční struktury do kubismu. Po většinu Cézannova života však byla jeho tvorba buď ignorována nebo znevažována a umělec tvořil v izolaci. Nedůvěřoval kritikům umění, měl málo přátel a až do roku 1895 vystavoval jen sporadicky. Odcizil se dokonce i své rodině, která ho považovala za podivína a revoluční povahu jeho umění nechápala. Narodil se v zámožné rodině jako nejstarší ze tří dětí. Jeho otec Louis August byl původně obchodník s plyšovými klobouky a posléze úspěšný bankéř. Matka Anne Elisabeth se za svobodna jmenovala Aubertová a byla dcerou soustružníka pracujícího se dřevem z Marseille. Od roku 1852 navštěvoval v rodném Aix-en-Provence Collège Bourbon. Zde se spřátelil s Émile Zolou a pozdějším inženýrem Jeanem Baptistem Baillem. Nazývali se Nerozluční a jejich přátelství přetrvalo do dospělosti. Cézannův otec chtěl, aby Paul získal kvalitní vzdělání a šel v jeho stopách jako bankéř. Proto Paul po ukončení gymnázia od roku 1859 studoval dva roky práva na univerzitě v Aix. V téže době zakoupil jeho otec poblíž Aix venkovskou usedlost Jas de Bouffan. Cézanne ji vyzdobil nástěnnými malbami a mnohokrát ji zachytil na svých obrazech. Paul se ovšem toužil stát malířem, což mu jeho otec povolil až v roce 1861. V dubnu toho roku odjel Paul do Paříže, kde začal v soukromé Académie Suisse studovat malířství. Académie Suisse ovšem nebyla školou v pravém smyslu slova, nýbrž ateliérem, kde mohli malíři za poplatek malovat živé modely. Cézanne zde poznal mj. Moneta, Renoira, Guillaumina a zejména Pissarra, k němuž měl ze všech malířů lidsky i umělecky nejblíže. Ven...

Paul Barbarin (2)

Americký jazzový bubeník a kapelník, narozen 5. května 1899 v New Orleans, Louisiana, USA, zemřel 17. února 1969 tamtéž. Jeho otec Isidore Barbarin a bratr Louis Barbarin byli rovněž hudebníci.

Pat Mills (14)

Velmi uznávaný britský autor komiksů.

Otto Hejnic (6)

OTTO HEJNIC se narodil 15. 11. 1945. Pracuje jako redaktor firemních novin, žije v Liberci. V roce 1983 vydal knihu povídek V pátek večer, v roce 1988 román Dvě lásky na začátek . Ve vydavatelství Horymír mu vyšla v roce 1997 kniha povídek Ztracená závrať. Je autorem libreta muzikálu Chytit kometu, hrál se v Divadle Příbram a v Divadle U Hasičů v Praze v roce 1999 a 2000. Novela Nebe na dosah vyšla roku 2002 v nakladatelství Erika. Pro Knihovnu Jana Drdy sestavil a upravil v roce 2004 Příbramské hornické historky a v roce 2007 Příbramské a jiné hornické historky. Povídkový cyklus O času a ohni vydalo v létě 2007 nakladatelství Bor. Je členem Kruhu autorů Liberecka a Obce spisovatelů.

Otomar Rabšteinek (6)

Narozen 12.3. 1918 v Rakovníku, zemřel 24.3. 1988. Ing., lesnický pedagog, práce v oboru lesnictví, ochrany přírody a myslivosti.

Otakar Červinka (9)

Otakar Červinka byl český básník ruchovské generace, autor zejména epických skladeb z vlasteneckou tematikou. Dětství prožil v Ostředku, kde měl své panství jeho otec, dr. Václav Červinka. Jeho bratr Václav byl manželem Marie Červinkové-Riegrové, další z bratrů Jaroslav se stal generálem a Miloš básníkem. Sestra Marie byla provdána za právního historika Bohuslava Riegra. Vystudoval gymnázium, pak absolvoval studium filozofie v Praze a vyšší hospodářskou školu v Táboře. Zprvu byl hospodářským úředníkem na různých velkostatcích, pak úředníkem na pražském magistrátu. Hodně cestoval po Evropě. Jeho přítelem byl spisovatel Svatopluk Čech. Zemřel roku 1915 v Berouně a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Psal zpočátku hlavně poezii, vlastenecky laděné básně i povídky, některé z nich měl v Almanachu českého studentstva, jiné v Ruchu . Dostal se i k napsání trojdílné kroniky. Posmrtně vyšly sbírky

Oseman Alice (12)

Orchester Karel Valdauf (7)

Olivie Blake (13)

Americká spisovatelka a filmová scenáristka. Autorka fantasy románů a komikových scénářů. Skutečným jménem Alexene Farol Follmuth.

Olga Stehlíková (10)

Olga Stehlíková vystudovala bohemistiku a lingvistiku na FFUK v Praze a publicistiku na VOŠP v Praze. Působí jako nakladatelská i časopisecká redaktorka, editorka a literární publicistka. Byla editorkou literární revue Pandora a redaktorkou literárního on-line Almanachu Wagon, připravuje Ravt, on-line magazín Tvaru. Moderuje dva pravidelné pořady věnované literatuře na stanici Český rozhlas – Vltava. V roce 2014 vydalo nakl. Dauphin její básnický debut Týdny, za který roku 2015 získala cenu Magnesia Litera za poezii. Sbírka Vejce/Eggs vyšla v unikátní úpravě v listopadu 2017, spolu se stejnojmennou LP deskou s hudbou Tomáše Brauna, napsanou na vybraná dvojverší z této sbírky. S básníkem Milanem Ohniskem napsala pod pseudonymem Jaroslava Oválská sbírku společných básní Za lyrický subjekt . V témže roce publikovala svou druhou řadovou sbírku Vykřičník jak stožár . Její básně byly přeloženy do 7 jazyků. Povídky publikovala v časopisu Host a Dobrá adresa. K vydání jsou připraveny rukopisy knih pro děti Kluci netančej a pohádkového příběhu Kařut a Řabach . V roce 2017 zvítězila v čtenářské anketě Tvárnice a stala se kritikem roku 2018.

Og Mandino (8)

Augustine „Og“ Mandino II byl americký spisovatel. Proslavila ho kniha Největší obchodník na světě, které se po celém světě prodalo více než 50 milionů a která byla přeložena do více než 25 jazyků. Na střední škole byl Mandino editorem středoškolského časopisu a plánoval, že na univerzitě v Missouri bude studovat žurnalistiku. V roce 1940, když mu bylo 17 let, však na infarkt zemřela jeho matka. Rozhodl se tak pracovat v papírně. V roce 1942 vstoupil k letectvu Spojených států. Za druhé světové války se tak jako bombometčík na letounu B-24 Liberator zúčastnil 30 útočných misí nad Německem. Jeho pilotem přitom býval americký herec James Stewart. Po válce nemohl Mandino najít práci, a stal se tak podomním prodejcem pojištění. Usilovně se snažil prodávat pojistky, aby se zvládl uživit a platit hypotéku, ale bylo to pro něj utrpení a nacházel se „jen pár kroků před vymahači dluhů“. Nakonec přišel o práci, domov, odešla od něj žena i s dcerou. Propadl alkoholu, uvažoval o sebevraždě. K životu ho vrátily knihy. Začal navštěvovat veřejné knihovny po celých Spojených státech – protože to bylo zdarma a bylo v nich teplo... Přečetl stovky knih. Přelom v jeho životě znamenala kniha W. Clementa Stonea a Napoleona Hilla Pozitivním přístupem k dosažení úspěchu, na kterou narazil v knihovně v Concordu v New Hampshire. W. Clementa Stonea natolik obdivoval, že pro něj začal pracovat v jeho firmě Combined Insurance Company, kde už zaznamenal obchodní úspěch. Zásadní změnu v jeho životě však znamenala povídka, kterou publikoval v časopise Success Unlimited. Vydavatel Fred Fell mu navrhl, aby povídku rozpracoval na knihu – tak vznikl Největší obchodník na světě. Mandino knihu z vděčnosti dedikoval právě Stoneovi. Ten byl knihou tak zaujat, že objednal 10 tisíc výtisků pro všechny své zaměstnance i akcionáře. Mandino se tak postupem času stal úspěšným spisovatelem a přednášejícím. Jeho práce byly inspirovány Biblí, k...

Octave Mirbeau (9)

Octave Mirbeau - 16. února 1917, Paříž) byl francouzský žurnalista, kritik, dramatik, romanopisec a aktivista konce 19. století. Od roku 1896 byl členem Goncourtovy akademie. Psal však také satirické, ironické povídky plné černého humoru. Poté, co napsal deset anonymně podepsaných románů, debutoval se svým vlastním Le Calvaire , ve kterém mu psaní dovolilo překonat traumatické vzpomínky na jeho zničující poměr s Judith Vimmer, pokládanou za nemocnou,kterou v románu přejmenoval na Juliette Roux. V roce 1888 publikoval L'Abbé Jules , první pre-Freudovský román psaný pod vlivem Dostojevského, který se objevil ve francouzské literatuře. Tento text představoval dva hlavní zajímavé charaktery: abbé Jules a otec Pamphile. V knize Sébastien Roch očistil své traumatické zážitky z Jezuitské školy ve Vannes. V románu je třináctiletý Sébastien pohlavně zneužíván knězem, což mu zničí život. Poté se dostavila existenciální a literární krize, přesto během této doby ještě publikoval v ročníku pre-existencialistický román o uměleckém osudu, Dans le ciel , kde představil postavu malíře přímo postavenou na Vincent van Gogh. V dozvucích Dreyfusovy aféry - kde vydráždil Mirbeau svůj pesimismus - vydal dva romány jež byly pokládány za skandální svým pojetím ctností : Le Jardin des supplices a Le Journal d'une femme de chambre , pak Les Vingt et un Jours d'un neurasthénique . V těchto dílech vyrušil tradiční novelistické konvence, cvičil techniku koláže, překračoval zákon pravděpodobnosti a předstírané důvěřivosti a vzpíral se pokryteckým pravidlům slušnosti. V jeho posledních dvou románů - La 628-E8 a Dingo - se vzdaloval ještě více realismu. Popustil uzdu své fantazii a použil fantastické elementy jako svůj automobil a vlastního psa v roli hrdinů. Jejich neurčitostí žánrového propojení, tyto jeho...

Nový Tradicionál (5)

Bez podrobnějších informací je obtížné poskytnout faktický popis jejich kariéry. Pokud se skutečně jedná o aktivní nebo historickou kapelu, může být jejich tvorba známější v rámci určité hudební komunity nebo geografické oblasti.

Nora Szczepańska (3)

Nora Szczepańska byla polská spisovatelka, autorka dobrodružných románů z prostředí severoamerických Indiánů určených dětem a mládeži. Nora Szczepańska vystudovala sociologii na univerzitě v Poznani a fakultu grafiky na Akademii výtvarných umění v Lodži. Debutovala roku 1935 jako básnířka v novinách Głos . Byla členkou Klubu básníků Prom a roku 1938 vydala pod pseudonymem Odlanicka sbírku básní Uwiedzione źródła. V letech 1940–1945 byla totálně nasazená v nacistické Třetí říši, nejprve v Breslau a od roku 1941 ve Vídni. Po válce žila v Lodži a věnovala se psaní knih pro děti a mládež. Roku 1977 obdržela cenu předsedy polské vlády za uměleckou činnost.