Výpis všech autorů

Zdeněk Pošíval

Zdeněk Pošíval byl český divadelní režisér, scenárista, dramatik a spisovatel. Vystudoval režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, pátý ročník strávil na stáži v Šumperku a po absolvování nastoupil do svého prvního angažmá v Divadle pracujících Gottwaldov . V letech 1965 až 1969 působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, hostoval ve Státním divadle a spolupracoval s televizí. V roce 1969 opustil Ostravu a přijal nabídku, aby s dramaturgem Miloslavem Klímou umělecky vedl novou scénu NA FORBÍNĚ , orientovanou na zapomenuté české texty. Na návrh normalizačního komisaře byl provoz scény NA FORBÍNĚ zrušen ze dne na den. Následně nesměl být zaměstnáván v „nomenklaturním oboru“, kam patřila i režie. Část rodiny jeho ženy a starší syn emigrovali na Západ. Poté s nemalými obtížemi pokračoval v umělecké činnosti a teprve roku 1990 obdržel od rehabilitační komise Pražského kulturního střediska dekret s omluvou za politickou a sociální diskriminaci. Během normalizace působil převážně ve svobodném povolání a směl jako prověřovanou vedlejší činnost režírovat přes agentury pořady a činohry pro stagionové scény. Je autorem řady divadelních her a televizních scénářů. V knihách se cíleně věnoval české tematice a historii. Prvním pokusem o obsažnější beletrii se stal román z prostředí porevoluční české společnosti v silně chaotické demokratizační proměně, jenž vyšel pod názvem Vražedný týden . Román Té noci svítil úplněk situuje do závěru prvního tisíciletí v údobí vyvrcholení sporů nejvýznamnějších rodů Přemyslovců a Slavníkovců. Další román Pokušení a pomsta se odehrává na Pelhřimovsku v údobí po třicetileté válce. Román Satanovi koně je samostatným pokračováním předchozího románu. Naznačuje však, že autorovou snahou je zároveň postižení pohnutých osudů českých zemanských rodů jako určité sá...

Vladimír Procházka

Český podnikatel pořádající vzdělávací přednášky, autor článků serveru peníze.cz a horlivý cestovatel. Žije se svou rodinou v Karlových varech.

Vladimír Pohorecký

Narozen 1946. Publikace o rozhlednách a starých hradech, průvodce.

Village People

The Village People je kultovní americká diskotéková skupina, která se proslavila na konci 70. let. Skupinu, známou svými křiklavými kostýmy a chytlavými melodiemi, založili v roce 1977 producenti Jacques Morali a Henri Belolo spolu se zpěvákem Victorem Willisem. Název skupiny odkazuje na newyorskou čtvrť Greenwich Village, která byla v té době známá velkým počtem homosexuálů. Skupina Village People se rychle proslavila ztvárněním mužských postav, jako jsou policista, indiánský náčelník, kovboj, stavební dělník, voják a motorkář.

Vilém Pospíšil

Vilém Pospíšil byl český národohospodář, právník a publicista. Byl blízkým spolupracovníkem Aloise Rašína a stoupencem jeho měnové a finanční koncepce. Aktivně se podílel na měnové odluce v roce 1919 a jako významný finanční odborník byl v letech 1926 až 1934 guvernérem tehdy nově vzniklé Národní banky Československé. Během první republiky byl navíc členem několika významných finančních institucí. Řadil se mezi vyznavače spíše měnové stability a opatrné úvěrové politiky. Ovládal několik světových jazyků a našel také zálibu ve vážné hudbě. Jeho manželkou byla Zdenka , dcera politika a podnikatele Prokopa Sedláka. Pospíšilovým synovcem je český právník Jan Pospíšil. Pospíšil po maturitě na pelhřimovském gymnáziu vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Vzhledem k tomu, že pocházel z chudších poměrů, přivydělával si například jako člen redakce časopisu Politik, což mu pomohlo získat značný rozhled a známosti. Po dokončení studií se věnoval národohospodářství a přispíval odbornými články do tehdejších novin Národní politika. Pracovat začal v soudní službě, avšak již roku 1902 přestoupil na pozici úředníka do Městské spořitelny pražské. Roku 1917 se stal jejím ředitelem a v letech 1919 až 1926 dokonce zastával funkci jejího vrchního ředitele. Během první světové války byl činný v odbojovém uskupení Maffie. Spolu s Jaroslavem Preissem navíc během válečných let sepsali návrh takzvaného základního hospodářského zákona, který obsahoval jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle nutné k převzetí hospodářské moci po očekávané porážce Centrálních mocností. Po válce se aktivně podílel na československé měnové odluce v roce 1919. Během působení v Městské spořitelně pražské coby vrchní ředitel byl také místopředsedou Bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí, což byla tehdejš...

Vasko Popa

Vasko Popa, původním jménem Vasile Popa byl srbský básník. Pocházel z rodiny Vojvodinských Rumunů. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v koncentračním táboře v Bečkerku, po válce vystudoval romanistiku na Bělehradské univerzitě a pracoval jako nakladatelský redaktor a překladatel z francouzštiny. V roce 1953 vydal svoji první básnickou sbírku Kora . Ve své tvorbě propojuje tradici s vlivy modernismu , věnoval se také vlastenecké angažované poezii. K příznivcům Popovy poezie patřil Ted Hughes, který napsal předmluvu k anglickému vydání jeho veršů. Byl členem Srbské akademie věd a umění, z jeho iniciativy byla založena Književna opština Vršac. Obdržel Zmajovu cenu, Brankovu cenu a Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu . Posmrtně byl zařazen do publikace Sto nejvýznamnějších Srbů.

Tasmina Perry

Tasmina Perry opustila právnickou kariéru a vrhla se do světa žurnalistiky a dámských časopisů. Psala o celebritách a životním stylu do mnoha národních časopisů, včetně Marie-Claire, Glamour nebo Heat. V současné době pracuje jako zástupkyně šéfredaktora časopisu InStyle. Zároveň založila i vlastní časopis, Jaunt, zaměřený na cestování a módu. Obě její knihy, Tatínkovy holčičky a Zlatokopky byly zařazeny do seznamu bestsellerů Sunday Times. Tasmina Perry žije s manželem a synem v Surrey.

Standa Procházka

Čelný představitel české lidovky ve čtyřicátých, padesátých a šedesátých letech 20. století. Vyučil se číšníkem v Praze, současně se však účastnil amatérských pěveckých soutěží a brzy začal spolupracovat s pražskými tanečními orchestry. Hudební vzdělání si dodatečně doplňoval soukromým studiem u Jana Hilberta Vávry a Egona Fuchse. Stal se oblíbeným interpretem písní v lidovém tónu a jako takový spolupracoval například s orchestrem Antonína Balšánka. Od roku 1939 působil jako profesionální zpěvák v kabaretu U Šenfloků, zpíval také na čajích pro čtenáře časopisů Pražanka a Hvězda v pražské Lucerně. Počátkem čtyřicátých let byl společně s Inkou Zemánkovou a Bajo triem sólistou orchestru Jaroslava Maliny. V letech 1943–45 účinkoval v lidových operetách v Divadle U Nováků. Poté se na krátkou dobu vrátil do Mostu jako kulturní referent. Již v roce 1946 však v Praze opět zpíval jako sólista orchestru Václava Bláhy v Lucerna baru a nahrával také v pražském rozhlase s orchestrem Františka Aloise Tichého. Spolupracoval i s orchestry Bobka Bryena a Ferdinanda Petra, zpíval na různých kabaretních scénách. V letech 1963–66 byl členem souboru Brněnské estrády, se kterým účinkoval na mnoha místech Československa. Později příležitostně spolupracoval s různými orchestry hrajícími lidovkový repertoár, např. s orchestry Karla Vacka, Karla Valdaufa, s dechovou hudbou Supraphonu vedenou Jindřichem Bauerem a dalšími. V roce 1967 založil dámský orchestr Slávinky, se kterým též absolvoval mnoho zájezdů. Řada skladeb v jeho podání byla zaznamenána na deskách firem Esta a Ultraphon. K nejznámějším patří například: Ale ne, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo, Skřivánek zpíval, Tam na stráni.

Soňa Pilková

Autorka pionýrských příruček pro mládež.

Sibéal Pounder

Žije v Londýně a je dobrovolníkem v Media Trust, kde učí děti žurnalistiku. Psala pro časopis Financial Times a vogue.com. Vystudovala dějiny na St. Andrews.

Sean Phillips

Britský komiksový autor.

Sarah Perry

Sarah Perryová se narodila roku 1979 v Essexu. Vystudovala angličtinu na Anglia Ruskin University, magisterský titul získala v oboru tvůrčího psaní a Ph.D. v oboru kreativního psaní na Royal Holloway, University of London. Její první dílo After Me Comes the Flood bylo vydáno roku 2014. Téhož roku úspěšný román získal ocenění East Anglian Book of the Year Award 2014, byl uveřejně v seznamu 2014 Guardian First Book Award a byl nominován na 2014 Folio Prize. V lednu až únoru 2016 autorka působila v rámci UNESCO City of Literature Writer-in-Residence v Praze.

Sarah Pekkanen

Americká spisovatelka a novinářka.

Sandra Pogodová

Sandra Pogodová Rodné jméno Sandra Pogodová Narození 16. dubna 1975 Olomouc, Československo Československo Některá data mohou pocházet z datové položky. Sandra Pogodová je česká herečka. V roce 1993 začala hrát v divadle ABC a v roce 1998 odešla do New Yorku, kde pracovala jako au-pair. Po návratu se opět vrátila k herectví a účinkuje v pražských divadlech. V současnosti moderuje Dámský klub v rádiu Frekvence 1.

Saint-John Perse

Saint-John Perse byl francouzský diplomat a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1960 za evokativní imaginárnost ve svých dílech.

Růžena Přibylová

Narozena 1970. Autorka příruček z oblasti kuchařství, přípravy jídel a domácího hospodářství.

Rudolf Procházka

PhDr. Rudolf Procházka, CSc. , historik, archeolog. Přední odborník na středověkou keramiku a její chronologii, počátky vrcholně středověkých měst, hrady a fortifikace 9. až 12. století a archeologii středověku obecně. Významně se zasloužil o rozvoj městské archeologie, spoluzakladatel ÚAPP Brno a o. p. s. Archaia Brno. Vystudoval archeologii a historii na někdejší FF UJEP v Brně. Poté pracoval ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, od roku 1983 v Archeologickém ústavu ČSAV v Brně, dále na Ústavu archeologické památkové péče Brno a v o. p. s. Archaia Brno; vyučuje též na FF MU Brno a FF ZU Plzeň. Vedl řadu významných výzkumů v intravilánech moravských měst, zejména v Brně, Uherském Hradišti, Přerově, Uherském Brodě nebo Olomouci. Řešitel řady grantových projektů.

Rudolf Pelíšek

Narozen 22.1.1884 ve Svitávce u Boskovic, zemřel 24.1.1964 v Praze. Pedagog, přírodovědec, práce v oboru, autor životopisu Lafayetta.

Richard Pogoda

Richard Pogoda se narodil 16. 8. 1944 v Olomouci. Jeho otec byl dlouholetým ředitelem Divadla hudby a Filmového klubu v Olomouci. Vystudoval Slovanské gymnázium, typografickou školu v Praze, dále klavír a dirigování u prof. Františka Preislera na olomoucké konzervatoři. Od r. 1965 byl členem Amatérského studia při olomouckém Divadle Oldřicha Stibora a spolu s Pavlem Dostálem výraznou autorskou a hereckou dvojicí . V letech 1966-1967 působil společně s Pavlem Dostálem v legendárním DEX-klubu . V době normalizace se živil jako diskžokej, s Emilem Viklickým psal jazzové pořady pro Divadlo hudby, hrál na klavír v kapele Falešní hráči s Karlem Plíhalem. Přátelil se s Miroslavem Horníčkem – zkomponoval hudbu k jeho hře Tvrďák a od konce 80. let se stal doprovodným pianistou a jevištním kolegou v představení Hovory H o V+W. S Pavlem Dostálem upravili Horníčkovu hru Dva na smetišti. Je spoluautorem deseti muzikálů, ze kterých jsou dodnes hrané např. Případ Grendwall, Výtečníci, Gaudeamus Igitur, Princ a chuďas, též autorem řady písní na texty Lubomíra Feldeka, Aloise Mikulky, Jiřího Žáčka. Od začátku své umělecké kariéry se věnuje pořadům pro mládež, uváděl např. koncerty Moravské filharmonie pro mládež. Spolupracoval s Českým rozhlasem Ostrava a Brno a v devadesátých letech se stal na krátkou dobu kmenovým hudebním redaktorem Českého rozhlasu Olomouc. Od roku 1997 až do roku 2013 vysílal v olomouckém rozhlase své Jazzoviny.

Richard Pitman

Vysloužilý britský žokej, který vyhrál 470 dostihů za svou kariéru.

Ricchi E Poveri

Ricchi e Poveri je italská popová skupina, která dosáhla významných úspěchů v 70. a 80. letech 20. století. Původní kvarteto, které vzniklo v Janově v roce 1967, tvořili Angela Brambati, Angelo Sotgiu, Franco Gatti a Marina Occhiena. Poprvé na sebe upozornili na mezinárodní scéně, když v roce 1978 reprezentovali Itálii na písňové soutěži Eurovize s písní "Questo Amore". Největší komerční úspěch však Ricchi e Poveri zaznamenali na počátku 80. let, zejména s hity jako "Sarà perché ti amo" a "Mamma Maria", které se staly klasikou italské pop music.

Radka Pištorová

Učitelka, spoluautorka učebnice.

Radek Pilař

Radek Pilař byl významný představitel českého výtvarného umění. Věnoval se ilustracím, grafice, malbě, filmové tvorbě, režii. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u pana profesora Vlastimila Rady. Později okrajově spolupracoval s hudebním divadlem Semafor, se Státním nakladatelstvím dětské knihy, Československou televizí i Krátkým filmem. Založil obor animované tvorby na FAMU v Praze. Je čestným občanem Jičína. „Chtěl jsem žít ve 20. století i navzdory všem potížím a nepřátelství, které mi ty touhy a sny je uskutečnit přinášely. Chtěl jsem se stát článkem lidského řetězu, ve kterém se držím symbolicky za ruce s těmi, které mám rád a jsou blízko i daleko, i s těmi, kteří odešli, které jsem nepoznal nebo kteří teprve přijdou. Jenom to mi pomáhá a dává sílu v mém věku stát na vlastních nohou na zemi, která je mi příslibem a jistotou.“ Jde o tvůrce portrétu Večerníčku a postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska, byl rovněž všestranně nadaným umělcem. Po vystudování Akademie výtvarných umění u prof. Vlastimila Rady se věnoval převážně malbě, kde inklinoval zejména k prvkům moderny. V některých ohledech doslova předstihl dobu. Už v šedesátých letech začal s filmovými experimenty, do toho ilustroval pro děti, věnoval se tvorbě pro tehdejší Československou televizi. V neposlední řadě se zejména v devadesátých letech zabýval videoartem, jehož je v Česku zakladatelem. Jeho dílo je v současnosti možné zhlédnout v písecké Sladovně, kde je kromě jeho ilustrátorské činnosti představena i volná tvorba a rovněž v Jičíně, kde je nově otevřená interaktivní expozice věnovaná výhradně příběhům o loupežníku Rumcajsovi. Za svoji mnoholetou činnost získal mnoho domácích i zahraničních cen a vyznamenání.

Prokopios z Kaisareie

Prokopios z Kaisareie byl byzantský historik a učenec, známý především svým dílem o byzantsko-perských, byzantsko-vandalských a byzantsko-ostrogótských válkách za vlády císaře Justiniána I. Prokopios se narodil v bohatém přístavním městě Caesarei, které bylo administrativním centrem a sídlem správce provincie Palestiny. Patronem města byl křesťanský mučedník Prokopios, který zahynul v roce 303 za Diocletianova pronásledování křesťanů, a Prokopios dostal své jméno, v klasickém období neobvyklé, bezesporu po něm. Pocházel ze zámožné rodiny, měl tedy i dobré vzdělání. Lze předpokládat, že navštěvoval proslulou řečnickou školu v Gaze, a osvojil si tu znalost klasické řecké literatury, je také možné, že studia dokončil na právnické škole v Berytu. Prokopiovým rodným jazykem byla řečtina, ovládal však i latinu a do jisté míry i perštinu a gótštinu. Roku 526/527 byl přidělen jako poradce do štábu vojevůdce Belisara, velitele posádky města Daras. Prokopios obdivoval Belisara a byl po jeho boku, když po návratu z perské hranice potlačil v Konstantinopoli povstání Níká a zachránil tak trůn Justiniánovi. Zúčastnil se také jeho výpravy do Afriky, prodělal i italskou výpravu až do pádu Ravenny v roce 540. Pak se vrátil do Konstantinopole, kde již natrvalo zůstal. V roce 542 zde zažil morovou epidemii, při níž zahynula pětina, či dokonce čtvrtina všech obyvatel města. Později se mu dostalo vysokých poct. Byla mu udělena hodnost ilustris a snad i patricius , což znamenalo přiřazení mezi společenskou elitu. Nositel těchto titulů mohl zastávat různé úřady, avšak u Prokopia se nám v tomto směru nezachovaly žádné zprávy. Od návratu do Konstantinopole se především věnoval práci na svém historickém díle, v němž vylíčil dějiny Justiniánových válek. Prokopiův spis nazvaný prostě Knihy o válkách se původně skládal ze sedmi knih. První dvě líčily válku s Peršany, další dvě válku s Vandaly a konečně poslední tři válku s Góty. Každá z těchto tří částí b...

Plautus

Titus Maccius Plautus byl římský dramatik. Společně s Terentiem je nejvýznamnějším římským autorem komedií. Z jeho divadelních her čerpali náměty např. Molière nebo Shakespeare. O jeho životě se nám zachovaly jen kusé informace. Pravděpodobně pocházel z plebejského prostředí a možná byl i propuštěným otrokem. V mládí odešel do Říma, kde začal pracovat u divadla. Později se rozhodl věnovat podnikání, ale nepřálo mu příliš štěstí a přišel téměř o všechny peníze. Musel se pak živit manuálně jako nádeník ve mlýně. Během této práce začal psát své komedie, které se staly brzy velmi populární, a proto se mohl vrátit zpět k divadlu. Často přejímal komedie od řeckých autorů, např. od Filémóna. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních vtipů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla . V mnoha dílech se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné dívky, která je v moci kuplíře. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi otrok, tím že podvede mladíkova bohatého otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou. Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve středověku a v renesanci byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal . V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce 1533 sehrála skupina studentů pražské univerzity v sále Novoměstské radnice komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku 1821. Ze značného množství děl jemu připis...

Pierre Paolo Passolini

Phaedra Patrick

Phaedra Patricková původně studovala umění a marketing. Živila se tvorbou vitráží, pracovala jako organizátorka festivalu nebo jako manažerka pro komunikaci. Získala několik ocenění za psaní povídek a nyní se psaní věnuje na plný úvazek. Žije v Saddleworthu ve Velké Británii se svým manželem a synem.

Petronius

Petr Prášil

Narozen 1971 v Liberci. Mgr., geograf, též fotograf, vydavatel a autor publikací novodobých a historických pohlednic menších obcí a měst ČR.

Peter Pezzelli

Přestože Peter Pezzelli napsal teprve pár románů, lze u něj už hovořit o charakteristickém přístupu ke zpracování příběhu. V jeho knihách nalézáme sílu lásky a rodiny, tak typické pro Itálii, společně s výtečnou kuchyní. U takové kombinace není divu, že Pezzelliho popularita rychle stoupá. Narodil se a vyrůstal v Rhode Islandu, kde prožil prakticky celý svůj dosavadní život s výjimkou čtyř let strávených na univerzitě v Connecticutu. Po absolutoriu studia anglické literatury v roce 1981 začal pracovat jako správce v pečovatelském domě, který provozovala jeho rodina. Zkušenosti z práce v rodinném podniku zúročil – už jako spisovatel na plný úvazek – právě při psaní románu Vila Mirabella.

Pavel Pecina

Narozen 27.10.1977 v Novém Městě na Moravě. Mgr., autor publikací z oboru pracovního vyučování, dopravní výchovy a pedagogické komunikace.

Pavel Pavloušek

prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., zemědělský inženýr, VŠ pedagog - profesor na Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.

Pavel Pavlíček

Narozen 11. 8. 1946. Milovník kaktusů, vydavatel novin o kaktusech, organizátor akcí, autor atlasu kaktusů.

Olga Pujmanová

Narozena 18. 2. 1928 v Praze. Historička umění, kurátorka.

Ol'ga Vasil'jevna Perovskaja

Ruská spisovatelka knih pro děti.

Nikolaj Pavlovič Pečerskij

Ruský spisovatel, autor literatury pro děti.

Miroslav Pekárek

MUDr. Miroslav Pekárek se celý život zabývá léčbou rakoviny. 30 let byl přednostou radiologického oddělení a vedoucím onkologické poradny. 3 roky pracoval také v ČSAV. Od roku 1991 se věnuje léčbě rakoviny alternativními způsoby. Vzrůstající skepse k praktikám klasické medicíny a odvaha experimentovat ho přivedla k neobvyklému pohledu na zdraví člověka.

Miroslav Papáček

Narozen 1. 10. 1953 ve Vimperku, zemřel 29. 4. 2019. RNDr., prof. Středoškolský a vysokoškolský učitel zoologie, entomolog.

Miloslava Pavlíková

Miloslav Petrusek

Miloslav Petrusek byl český sociolog, vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V roce 1992 byl jmenován profesorem. V letech 1997–2000 byl prorektorem Univerzity Karlovy. Petrusek vystudoval v letech 1954–1959 filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, jeho diplomová práce nesla název Světový názor T. G. Masaryka. Po dvouleté základní vojenské službě se stal vyučujícím filozofie a formální logiky na Pedagogickém institutu ve Zlíně, věnoval se však i sociologii, která byla v té době jako věda silně omezena. V období 1964–1967 byl výzkumným pracovníkem Ústavu sociálně-politických věd Univerzity Karlovy. V roce 1966 získal titul kandidát sociologických věd a doktor filozofie. V ústavu pod vedením Pavla Machonina vznikl výzkum sociální stratifikace československé společnosti, největší sociologický výzkum této doby. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 však musely být jeho výsledky staženy, stejně jako vydaný Malý sociologický slovník vytvořený kolektivem autorů. Mezi lety 1967–1979 působil jako odborný asistent katedry sociologie Filozofické fakulty UK. V roce 1970 mu bylo zrušeno členství v KSČ a výrazně omezeny publikační i pedagogické možnosti. Vzhledem ke zhoršenému zdravotnímu stavu byl v letech 1979–1987 formálně veden jako vědecký pracovník, ve skutečnosti pracoval jako pomocný knihovník na FF UK. V této době také spolupracoval s brněnskými disidenty a připravoval knihy, které však mohly vyjít až po roce 1989. Po revoluci byl Petrusek v roce 1990 habilitován jako docent pro obor sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a mj. také zvolen předsedou Masarykovy československé sociologické společnosti. Podílel se na založení Fakulty sociálních věd UK a v letech 1991–1997 byl jejím druhým děkanem. V letech 1997–2000 byl prorektorem UK pro studijní záležitosti. Významně se angažoval v redakci Sociologick...

Milan Pavlas

Narozen 24.08.1924 Nové Město na Moravě, okr. Žďár nad Sázavou, prozaik - autor detektivek, literární publicista.

Milan Pavlas

Píše pod pseudonymem, pravé jméno je Bohuslav Kaštánek.Narozen 24.08.1924 Nové Město na Moravě, okr. Žďár nad Sázavou, prozaik – autor detektivek, literární publicista.

Míla Paša

Od mládí milovník a sběratel zbraní,lovec lukem,vodák a tramp,který prošel kus světa.Kreslil do všech významných časopisů,psal povídky a reportáže napsal celkem dvanáct knih.

Michal Pavlíček

Michal Pavlíček je uznávaný český kytarista, skladatel a producent, který se významně podílel na rozvoji české hudební scény. Pavlíček se narodil 14. února 1956 v Praze a zpočátku se proslavil jako člen progresivní rockové skupiny Stromboli, která byla známá svou jedinečnou směsí rockové a jazzové fúze. Jeho virtuózní hra na kytaru a skladatelské schopnosti mu vynesly pověst jedné z vůdčích osobností české rockové hudby.

Mark E Pocha

Mark E. Pocha prišiel na svet v Komárne. Po promóciách vystriedal niekoľko zamestnaní, až skončil ako Charles Manson československej literárnej scény. Je autorom explicitných hororových poviedok, románu Krajina kanibalov , Kontakt: Záhuba prichádza z nebies , Na dušičky zonrieš , editor antológií a dekadentný facebookový umelec. Momentálne pripravuje do vydania svoj štvrtý román Dom 490: Zlo má novú adresu, ktorý má vyjsť v jeseni.

Marie Příleská

Narozena 22.12.1882 ve Všechovicích na Moravě, zemřela 25.6.1963 v Praze. Beletristka, též pro mládež, dramatička.

Marie Pösingerová

Autorka kuchařských receptů, překladatelka učebnic společného stravování ze slovenštiny.

Marie Paukertová

Práce v oboru dietního stravování.

Margaret Evans Porter

Vyštudovala britskú históriu na Oxfordskej univerzite.Pracovala i ako producentka pre film.Okrem beletrie píše autorka i články o britskej histórii a cestovaní.Medzi jej hobby patrí zahradníčenie a cestovanie.Žije s manželom v New Hampshire.

Lukáš Pollert

Narozen 24.3.1970 v Praze. Lékař a kanoista.

Ľudovít Petránsky

1964-1971 študoval vedu, teóriu a dejiny výtvar. umenia na Karlovej univerzite v Prahe a Komenského univerzite v Bratislave. Roku 1974 získal po obhajobe titul PhDr. na univerzite J. Evangelisty Purkyne v Brne. Roku 1977 mu ČSAV v Prahe udelila titul CSc.. O rok neskôr po habilitácii bol menovaný za docenta. Roku 1985 mu udelili titul Doktora vied v odbore umenia. V tom istom roku bo menovaný prezidentom republiky za Profesora v odbore Teória a dejiny výtvarného umenia. V rokoch 1970 až 1990 pôsobil na VŠVU vo funkcii prorektora a rektora. Od roku 1990 prednáša na Fakulte architektúry v Bratislave moderné umenie a najmä dejiny, teóriu a metodológiu dizajnu. Je ústredná osobnosť založenia doktorandského štúdia v dizajne na SK. Prvý predseda Spoločnej odborovej komisie pre dizajn, ako aj predseda štátnicových obhajobných komisií, člen a predseda habilitačných a inaguračných komisií v odbore dizajn, bol prodekanom Fa STU v Bratislave. V súčastnosti je vedúcim Ústavu dizajnu FA STU . Je členom vedeckých a umeleckých rád na viacerých vysokých školách. Prednáša a publikuje na svetových vedeckých a odborných konferenciách v USA, Novom Zelánde, Tasmánii, Prahe, Bratislave... Napísal takmer dvadsať kníh, niekoľko vysokoškolských skrípt, viac ako sto vedeckých a odborných štúdií. Za svoje práce dostal mnohé domáce aj zahraničné ceny a uznania. Jeho vedecký profil je uvádzaný vo viacerej významnej domácej aj svetovej odbornej literatúre a jeho myšlienky boli citované v mnohých odborných publikáciách. V októbri 2005 mu bol udelený titul Doctor honoris causa.

Ľudmila Podjavorinská

spisovateľka, poetka, prozaička, zakladateľka modernej slovenskej literatúry pre deti * 26.04.1872 Horné Bzince † 02.03.1951 Nové Mesto nad Váhom Životopis: Ľudmila Riznerová-Podjavorinská patrí spolu so Šoltésovou, Timravou a Vansovou medzi štvoricu spisovateliek, ktoré v druhej polovici 19. storočia pozdvihli ženskú slovenskú literárnu tvorbu na profesionálnu úroveň. Ľudmila sa narodila ako ôsme z desiatich detí učiteľa Karola Rudolfa Riznera a Márie Riznerovej, rod. Klimáčkovej v Horných Bzinciach , dedinke pod Veľkou Javorinou. Dostalo sa jej len základného vzdelania, a to u svojho otca v ľudovej škole. Ako dvanásťročná mala prečítanú celú vtedajšiu slovenskú literárnu tvorbu, z českých autorov boli jej obľúbencami Božena Němcová, Karolína Světlá a Alois Jirásek. Na sklonku života sa venovala prekladom diel ruských a juhoslovanských básnikov. Veľkými podporovateľmi a zároveň kritikmi boli jej strýko Ľudovít V. Rizner, vynikajúci slovenský bibliograf a národný buditeľ, ako aj miestny evanjelický farár a literárne rozhľadený vzdelanec Ján Pravoslav Leško. S písaním začala už v mladom veku – ako pätnásťročná. Vtedy jej vyšla Turecká svadba v Slovenských novinách, o rok neskôr to bola črta Na Štedrý večer. Pod svoje práce sa podpisovala rôznymi pseudonymami - Ružodolská, Damascéna, Nechtík, Božena, Podjavorinská, Šeršelínová, Špirifangulínová, Ľudka, Ľudmila, Ľudmila R., Veselohorská, Vrzalovská, M. Ružodolský, Milko Ružodolský, Nevädza, Podjavorinský, Podjavorský, Sojka, Teta Ľudmila, Teta Ľudmila Podjavorinská. Publikovala v peštianskych Slovenských novinách a v promaďarsky orientovanom časopise Vlasť a svet , no do literárnych Slovenských pohľadov si svoje práce posielať netrúfala. Zmenilo sa to v roku 1892, kedy začala svoje príspevky posielať nielen do Slovenských pohľadov, ale aj do martinských Národných novín. Vyspelosťou básní v jej prvotine Z vesny života ju kritika uznala prvou sloven...

Lubomír Popelínský

Prof. ing. Lubomír Popelínský, DrSc. , konstruktér zbraní a pedagog. Zaměřen na teorii a projektování automatických zbraní. Publikace v oboru, skripta, vojenská literatura.

Lincoln Peirce

Americký spisovatel a tvůrce komiksů.

Lidmila Pekařová

Třicettři let praxe v klinické psychologii a přednáškových aktivitách pro pedagogy, širokou veřejnost a řídící pracovníky různých firem a školství. Vysoká návštěvnost seminářů po celé republice. Speciální akce pro řízení firem, výcvik vedoucích pracovníků ve školství, ale i ve zdravotnictví, farmacii: Coaching sebepoznání, Coaching řízení a vedení lidí, Workshop vedení firmy, Workshop přijímání nových členů do týmu atd., pro firmy Androsa, Management, Abbott, Panasonic Automotive Systems Czech,s.r.o., CS Cargo a další. Vydání odborných letáků: „Tresty a odměny“, „Dětská enuréza“, „Vše o LMD“,vydaná publikace při MŠ jako metodické listy „Co nezanedbat v citové výchově“pro VEDENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY –listopad 2003. Kniha „Jak žít a nezbláznit se“, červenec 2006, pro velký zájem osmý dotisk. Sedmnáct let praxe primáře oddělení Rehabilitace II v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku, pozice obhájená výběrovým řízením. Předsedkyně etické komise HL. Absolventka FF MU v Brně, atestace v roce 1985 v Praze, stáž v Americe a Kanadě v r. 1992.

Libor Prudký

Narozen 1944 v Brně. Ing., Ph.D., sociolog a politolog, zabývá se sociologickým zkoumáním hodnotových struktur a otázkami religiozity v české společnosti.

Leopold Pfaff

Rakouský právník.

Lenka Pítrová

Doc. JUDr. Lenka Pítrová, CSc., absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a postgraduálního studia na Faculté de Droit Comparé, Strasbourg.

Klaus Paysan

Německý biolog, publikuje zejména z oboru akvaristiky.

Klára Pospíšilová

Narozena 1990 ve Zlíně. Spoluautorka románu pro mládež tematizující homosexualitu.