18781–18840 z 156721 Autoři
Joe R Lansdale (4)
Držitel několika cen Brama Stokera. Koncem 80. let je obdržel mj. za naturalistickou povídku Noc, kdy nešli na horror, odehrávající se v době premiéry Romerova filmu Night of the Living Dead a za novelu S mrtvolákama v poušti kadilaků, která spadá do Lansdalem vytvořeného nového subžánru zombie western. Obě díla u nás vyšla ve sbírce Bizarníma rukama. Lansdale je také autorem scénáře k ceněné horrorové komedii Bubba Ho-Tep a tvůrcem předlohy k úvodnímu dílu úspěšné televizní série Masters of Horror. J. R. Lansdale je jedním z nejlepších horrorových spisovatelů posledních 25 let a může být považován za chybějící mezičlánek mezi Stephenem Kingem a Clivem Barkerem.
Více od autora
João Guimarães Rosa (5)
João Guimarães Rosa, často jen Guimarães Rosa byl lékař a diplomat, ale především jeden z největších brazilských spisovatelů. Jeho dílo bývá považováno za syntézu modernismu a tzv. latinskoamerického magického realismu s regionalismem. Rosovy povídky a romány se téměř vždy odehrávají v prostoru divokého a odlehlého brazilského vnitrozemí, nazývaného sertão. Debutoval souborem povídek zasazených do prostředí rodného Minas Gerais Ságodlouze , proto byl zprvu chápán jako regionalista. Ve svém díle však sertão vsazuje do univerzálních souvislostí, a to jak v rovině příběhu, tak v rovině jazyka. Inovativní jazyk jeho díla byl ovlivněn jak četbou klasické světové literatury , tak regionálními dialekty a lidovou slovesností. Jména, místa a další atributy mají často symbolické a mnohoznačné významy. V roce 1956 vycházejí dvě díla, která Rosu definitivně pasovala na jednoho z velikánů brazilské literatury 20. století: Taneční soubor a Velká divočina: stezky . Za český překlad novely Burití, součásti této série, získala jeho autorka Vlasta Dufková Jungmannovu cenu .
Více od autora
Joann Sfar (6)
Joann Sfar je francouzský autor komiksů, komiksových knih, spisovatel a filmový režisér. Sfar se narodil v Nice, populární zpěvačce Lilou a právníkovi André Sfarovi, který se stal známý pro účast na stíhání neonacistů. Matka mu zemřela, když mu byly tři roky. Vyrůstal s otcem a s dědečkem, vojenským lékařem ukrajinského původu, který během druhé Světové Války působil v Nezávislé brigádě Alsasko-Lotrinsko . Sfarův dědeček údajně zachránil pravici velitele brigády spisovatele André Malrauxe, za což získal francouzské občanství. Jde o velmi plodného umělce, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů nové vlny francouzsko-belgického komiksu. Sám ale odmítl tvrzení, že by se spolu s umělci jako Christophe Blain, Marjane Satrapi a Lewis Trondheim snažili vytvořit alternativní scénu nebo nové hnutí v komiksu. Mnohé jeho komiksy byly zveřejněny v nakladatelství L'Association, které založil v roce 1990 Jean-Christophe Menu spolu se šesti dalšími umělci. Pracoval také s mnoha dalšími umělci jako jsou David B. a Lewis Trondheim. Seriál Donjon, který vytvořil s Trondheimem, se v mnoha zemích stal kultovním. Některé jeho komiksy jsou inspirovány jeho židovským původem. Sfar je synem židovských rodičů . Sám označuje svůj humor ve svém seriálu Professeur Bell jako sefardský. Také Rabínova kočka je jasně inspirována sefardskými vlivy. Les olives noires je seriál o židovském dítěti v Izraeli v době Ježíšově. Stejně jako Rabínova kočka obsahuje mnoho historických a teologických informací. Jeho dílo ovlivnil především Fred a André Franquin stejně jako Marc Chagall, Chaim Soutine, Will Eisner, Hugo Pratt a John Buscema. V letech 2009–2010 napsal a režíroval životopisný film Serge ...
Více od autora
Joan Collins (3)
Joan Collins je britská herečka. Debutovala v devíti letech, ve filmu se poprvé objevila v roce 1955 jako devatenáctiletá. Její mladší sestrou byla spisovatelka Jackie Collins . Joan Collins je popáté vdaná, jejím mužem byl mj. anglický herec Anthony Newley. Její poslední manžel, filmový producent Percy Gibson, je mladší o 32 let. Vzali se v roce 2002.
Více od autora
Jo Piazza (5)
Americká šéfredaktorka, novinářka a tvůrkyně podcastů. Autorka románů a literatury faktu. Autorka románu napsaného fiktivní postavou americké televizní show Younger.
Více od autora
Jo Conrad (3)
Jo Conrad se narodil r. 1958 v Německu. Školu přerušil krátce před maturitou, pak absolvoval civilní vojenskou službu jako ošetřovatel postižených. Poté šel do učení, aby se stal fotografem, to však opět přerušil. Pak dělal přes deset let snímky pro kalendáře s krajinami. V té době se začal jako samouk zabývat i hudbou. V roce 1991 dostal na základě demo-kazety zakázku na filmovou hudbu ke třem dílům televizního seriálu „Großstadtrevier“. O něco později hudba pro CD „Best of Arnold Schwarzenegger“. Stále znovu špatné zkušenosti s nakladateli . Jako pravidelný zdroj příjmu v té době taxikaření. Psal dlouho, aniž by se něco zveřejnilo. Pak se setkal s lidmi, kteří se zabývají alternativními tématy. Začal psát krátké texty k různým tématům, až jich bylo tolik, že vznikla idea udělat z toho knihu. Nějakou dobu hledal vydavatele, na základě výše zmíněných špatných zkušeností se pak ale rozhodl vydat knihu sám. V roce 1996 vyšla vlastním nákladem první kniha „Rozuzlení“. Je velmi úspěšná a mezitím už v 8. vydání. V témže roce natočil podle vlastního scénáře a ve vlastní režii film „Die NASA Akte“. 1998 vyšla druhá kniha „Souvislosti“, pak třetí kniha „Počátky“ a 2004 čtvrtá kniha „Proměny“. Kromě toho mnoho článků v různých časopisech. Koná i přednášky k tématům svých knih, zatím v Německu, Rakousku, Švýcarsku a na Malorce. Je uveden ve „Who is Who in Deutschland”.
Více od autora
Jitka Suchá (6)
Narozena 18. 12. 1973 v Praze. Mgr., fyzioterapeutka, držitelka certifikátu Trenér paměti. Autorka odborných článků.
Více od autora
Jitka Machová (6)
Narozena 6.8.1933 v Praze. RNDr., CSc., odborná asistentka na katedře speciální pedagogiky. Práce v oboru.
Více od autora
Jitka Macháčková (5)
Narodila se 10.11.1939. Popularizační práce z oboru chemie a přírodovědy.
Více od autora
Jitka Komendová (5)
Narozena 1976. Historička, rusistka, specializuje se na středověkou kulturu východní Evropy.
Více od autora
Jitka Gruntová (6)
Jitka Gruntová je česká historička a politička, počátkem 21. století poslankyně Poslanecké sněmovny za KSČM. Maturovala roku 1963 a pak pracovala jako učitelka a vychovatelka. Při zaměstnání vystudovala v roce 1978 pedagogickou fakultu pak po dvanáct let pracovala v muzeu. Postgraduálně tehdy vystudovala obor muzeologie na Filosofické fakultě UJEP v Brně . Od roku 1991 vyučovala na základní škole ve své domovské obci Březová nad Svitavou. V letech 1985–1995 byla pracovnicí historicko-dokumentační komise Okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků ve Svitavách. Orientovala se na bádání o historii pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci. Po roce 1989 se angažovala v nástupnické organizaci Český svaz bojovníků za svobodu coby předsedkyně historicko-dokumentační komise ústředního výboru. V roce 1997 a 2002 vydala dvě knihy o Oskaru Schindlerovi. Její závěry byly vůči osobě Schindlera kritické. Roku 2006 podala trestní oznámení na starostu Svitav Václava Koukala. V roce 2010 se soudila s historikem Radoslavem Fikejzem, kterého obvinila, že opisoval z její publikace o Schindlerovi. Nejvyšší soud ale její dovolání zamítl. Není členkou komunistické strany, ale ve volbách do celostátních zákonodárných sborů kandidovala za KSČM. V senátních volbách roku 2000 kandidovala neúspěšně za senátní obvod č. 50 - Svitavy. Získala necelých 19 % hlasů a nepostoupila do 2. kola. Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny jako bezpartijní za KSČM. Byla členkou výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006. V roce 2004 spolu se skupinou dalších poslanců prosadila přijetí Zákona o zásluhách Edvarda Beneše. Po volbách v roce 2006 přestala být poslankyní, ale zůstala ve sněmovně, kde působila jako asistentka komunistických poslanců Josefa Šenfelda a Kateřiny Konečné. Roku 2007 neúspěšně ka...
Více od autora
Jiřina Jiřičková (7)
Narozena 1977 v Mladé Boleslavi. Odborná asistentka Katedry hudební výchovy Univerzity Karlovy, práce z oboru.
Více od autora
Jiří Zapletal (5)
Narozen 2.4.1929 v Holešově, zemřel 6.2. 2011. Herec, režisér, scénárista a manažer.
Více od autora
Jiří Wanke (4)
Ing., spoluautor učebnice angličtiny pro elektrotechniky, překlad z angličtiny.
Více od autora
Jiří Vymětal (1)
Narozen 18.8.1928 v Prostějově. Publikace z oboru sdělovacích prostředků a ideologie.
Více od autora
Jiří Vojkovský (5)
Ing., provozovatel databáze fotbalových stadionů, autor knihy o fotbalových stadionech.
Více od autora
Jiří Vlastník (5)
Narozen 22. 3. 1946 ve Šluknově. Nezávislý publicista, redaktor a scenárista. Věnuje se také historii kinematografie.
Více od autora
Jiří Václav Horák (3)
Narozen 21.4.1916 v Praze, zemřel 3.9.2001. PhDr., historik, geograf, kartograf, práce z oboru historické geografie, překladatel z němčiny.
Více od autora
Jiří Svoboda (5)
Narozen 1946. Matematik, klimatolog, práce z historické klimatologie, dějin voroplavby, naší historie a místních názvů.
Více od autora
Jiří Sumín (6)
Jiří Sumín, vlastním jménem Amálie Vrbová, byla česká spisovatelka. Pocházela z mlynářské rodiny. Otcem byl Jan Vrba, matka Apolonie Oralová, svatbu měli v roce 1863 a téhož roku se jim narodila Amálie. Prožila své mládí ve mlýně v Uhřičicích u Kojetína. Navštěvovala obecnou školu v Lobodicích a Tovačově, další vzdělání nabyla v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí. Sama se pilně věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Po rozpadu manželství rodičů se s matkou a sourozenci odstěhovala v roce 1882 do rostoucího Přerova a tam pak žila a plně se věnovala literární tvorbě. Se spisovatelskou obcí příliš nespolupracovala, výjimkou byl přerovský profesor z tamního gymnasia, literární kritik František Bílý. Aktivně se zapojila do místního divadelního spolku Tyl. Zemřela na mrtvici ve svých 73 letech. Literární činnost započala básničkami pod pseudonymem Serafína Svitavská v almanachu Zora. Pak pokračovala psaním článků pro Národní listy, kde používala pseudonym Jiří Sumín převzatý z Kraszewského románu Podivíni. Psala i pro časopisy Niva a Domácí hospodyně pod pseudonymem Jar. Svitavská, které byly přijaty kritikou . Roku 1886 se dobře uvedla v brněnském divadle s aktovkou Tajný sňatek. Od roku 1895 začala se psaním románů už jako zralá spisovatelka, zejména z prostředí hanáckého venkova. Snažila se psát objektivně, občas s trochou ironie, nezapírala svůj soucit s trpícími, reagovala i na rozpad manželství svých rodičů. V některých povídkách se projevují feministické rysy, prvky hrůzy, fantastiky, lidové pověrčivosti, a je proto zařazována mezi předchůdce české sci-fi literatury. Vyhýbala se lyrickým líčením moravské přírody, zato bezohledně popisuje dobu úpadku starých šlechtických rodů, bídu venkova, živelní pohromy. Amálie Vrbová zemřela 11. listopadu 1936 v Přerově ve věku 73 let a byla pohřbena na Městském hřb...
Více od autora
Jiří Šolc (3)
Narozen 21.4.1898 v Turnově, zemřel 20.2.1971 v Semilech. MUDr., práce v oboru vlastivědy Pojizeří.
Více od autora
Jiří Šimek (4)
Doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., člen České psychoanalytické společnosti. V r.1990 založil Ústav lékařské etiky při III. lékařské fakultě UK v Praze, jehož je také přednostou. Předtím pracoval na pražských interních klinikách, ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, kde se věnoval psychoterapii a psychosomatice, a také v geriatrickém centru. Publikoval zejména v oblasti psychosomatiky. Z jeho prací: Emoční život psychosomaticky nemocných , Psychosomatická medicína .
Více od autora
Jiří Siegel (5)
Ing. arch. Jiří Siegel vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze. Patří ke generaci, která prožila studentská léta v nelehké době, a tak byla vděčna těm profesorům, kteří studenty neúnavně motivovali a ukazovali světlo na konci tunelu. Díky pedagogům Čermákovi, Otrubovi, Houbovi, Schmidtovi, Krisemu, Štěpánkovi, ale i mnoha dalším, se dokázal orientovat v problematice moderní architektury. První praktické zkušenosti získal u legendárního architekta Josefa Havlíčka a potom v ateliéru Antonína Tenzera. Po určitou dobu se u Jiřího Siegela tloukla architektura se sportem. Byl basketbalovým reprezentantem, členem družstva, které získalo titul akademického mistra světa v Paříži 1947 i členem olympijského týmu v Londýně 1948. Nejspíš i úzká vazba na sport způsobila, že potom stál dvacet let v čele jednoho z ateliérů Sportprojektu Praha. Jiří Siegel je autorem pražské sportovní haly na Folimance, sportovní haly ve Znojmě a dalších více než dvaceti sportovních hal po celé republice. Je také autorem objektu české obchodní legace v indonéské Djakartě nebo bývalé budovy Sportturistu na Národní třídě v Praze. Realizoval celou řadu staveb na českých horách: například Dům Horské služby ve Špindlerově Mlýně, hotelový areál v Peci pod Sněžkou, Českou boudu v Jilemnici, Novomísečnou boudu i Sporthotel na šumavském Zadově. Se svým týmem získal druhou cenu v soutěži na Národní stadion v Praze na Maninách. V Kosmonosech u Mladé Boleslavi bylo podle jeho konceptu realizováno padesát řadových domků. Navrhl také domy pro Karla Gotta a Jiřího Šlitra. Rád se baví svou prací i svými koníčky, takže když nesedí u prkna, většinou sedí u klavíru anebo píše. Z textů Jiřího Siegela můžeme cítit vrozený optimismus i osobitý humor. Architekta stále vidí v poloze profesionála syntézy a neúnavně ve svých úvahách vysvětluje nezastupitelnost architekta při tvorbě architektonického díla. Celoživotní zkušenosti promítl do zatím poslední knihy „Dům a jeho architekt“, ...
Více od autora
Jiří Ševčík (7)
Narozen r. 1974. Regionální historik, hudebník. Autor knihy o životě poustevníka sv. Ivana , spoluautor turistického průvodce Svatý Jan pod Skalou aj.
Více od autora
Jiří Sčerbinský (4)
Narozen 31. 10. 1872 v Příbrami, zemřel 1. 4. 1928 v Praze. PhDr., knihovník, diplomat, prozaik, překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, ruštiny.
Více od autora
Jiří Šalamoun (4)
Narozen 17. 4. 1935 v Praze, zemřel 31. 3. 2022. Kreslíř, grafik, ilustrátor, autor plakátů a animovaných filmů, výtvarný pedagog, básník.
Více od autora
Jiří Růžička (5)
Narozen 3. 5. 1977. Autor práce z oboru rozvoje dopravy v souvislosti s životním prostředím.
Více od autora
Jiri Raboch (6)
Jiří Raboch je český psychiatr a sexuolog, emeritní přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a dlouholetý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Jako první v zemích bývalého Východního bloku zorganizoval Evropskou a Světovou psychiatrickou konferenci v Československu. Maturoval v roce 1969 na gymnáziu v Korunní ulici v Praze 2. Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy absolvoval sub auspiciis v roce 1975. Během studií pracoval jako pomocná vědecká síla v Sexuologickém ústavu Karlovy univerzity u svého otce prof. MUDr. Jana Rabocha, DrSc. Absolvoval prázdninové praxe v Institutu experimentální endokrinologie prof. Gustava Dörnera v berlínské nemocnici Charité, na Andrologické univerzitní klinice profesora Richarda Willeho v Kielu. V roce 1975 nastoupil na Psychiatrickou kliniku profesora Jana Dobiáše na Karlově jako sekundární lékař, později se stal asistentem a docentem. V roce 1990 byl ustanoven do funkce zástupce přednosty, v roce 1992 byl jmenován profesorem v oboru psychiatrie. Od roku 1999 je přednostou kliniky. Je vedoucím Centra psychiatrických a behaviorálních věd 1. LF UK a VFN. Absolvoval četné zahraniční krátkodobé pobyty na univerzitních pracovištích v Německu a USA. Postupně složil atestace z psychiatrie a sexuologie . Obhájil titul kandidáta věd a doktora věd . Pod vedením anglických lektorů získal vzdělání v oblasti kognitivně behaviorální terapie , absolvoval výcvik v repetitivní transkraniální magnetické stimulaci mozku na Ludwig-Maxmiliánově Univerzitě v Mnichově a výcvik v chronobioterapii v Chronobiologickém centru Univerzity v Bazileji . Od roku 1983 působí jako soudní znalec v oboru psychiatrie a sexuologie. Jako první v České republice komputerizoval originální českou falografickou metodu. Za...
Více od autora
Jiří Polišenský (1)
PhDr. Jiří Polišenský po absolvování Filozofické fakulty UK nastoupil do tehdejší Státní knihovny ČSR do oddělení služeb čtenářům. V letech 1978 až 1983 pracoval v odd. rukopisů a starých tisků a od r. 1983 se jako vedoucí odd. reprografických služeb pokusil o transformaci na pracoviště ochranného reformátování, které by se mohlo podílet na záchraně rozpadajících se novin, časopisů a dalších dokumentů tištěných na kyselém papíru. To se však podařilo až v devadesátých letech. Vakuová komora - Foto: Národní knihovna ČR Vakuová komora Foto: Národní knihovna ČR Od r. 1994 se Jiří Polišenský stal vedoucím odboru správy a ochrany fondů Národní knihovny a v této funkci spolu s ostatními kolegy organizoval rozsáhlé stěhování asi 4,5 mil. svazků do nově restaurovaného Centrálního depozitáře v Hostivaři. Od r. 1996 se podílel na přípravě a realizaci řady projektů zaměřených na mikrofilmování a digitalizaci, výrobu ochranných obalů a na sušení fondů postižených při povodni v r. 2002. Spoluorganizuje také aktivity Národního programu Kramerius, zaměřeného na záchranu dokumentů ohrožených degradací papíru pomocí mikrofilmování a digitalizace.
Více od autora
Jiří Pernikář (3)
Narozen 30.11.1937 v Brně. Obor strojírenská technologie se zaměřením na jakost a metrologií.
Více od autora
Jiří Pavelka (4)
Prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc. - bohemista; literární kritik a teoretik; filozof; v letech 1973 – 1998 působil na katedře české a slovenské literatury a literární vědy FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Olomouci; od roku 1998 vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií MU v Brně; člen několika edičních rad a vědeckých společností .
Více od autora
Jiří Pavel (4)
Narozen 16. 8. 1956, zemřel roku 2018 v Praze. Vystudoval hotelovou školu, básník a prozaik, syn Oty Pavla.
Více od autora
Jiři Ort (2)
Narozen 14.11.1939 v Praze. Sociolog, práce z oboru, též práce z pedagogické psychologie a psychologie práce, rovněž autor básní a povídek a historických prací z oboru.
Více od autora
Jiří Obdržálek (2)
Ing., CSc., zabývá se školkařskými technologiemi, též práce o skalničkách, orchidejích a dřevinách.
Více od autora
Jiří Neuwirth (5)
Narozen 14. 4. 1932 v Praze, zemřel 10. 2. 2022. MUDr., CSc., docent vnitřních chorob; hematolog a endokrinolog, též geriatr a autor publikací pro obor ošetřovatelství: v letech 1991-2001 působil jako primář interního a geriatrického oddělení VFN, v letech 2001-2005 pak jako první přednosta nově ustavené Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné. fakultní nemocnice v Praze.
Více od autora
Jiří Mára (6)
Jmenuji se Jiří Mára a narodil jsem se dne 15.6.1966 v Přerově. Po ukončení VŠ ekonomické jsem 15 let pracoval v Komerční bance. Práce mě velmi bavila a rád na toto období vzpomínám. Rodinná situace a nemoc mého syna mě donutila ukončit pracovní poměr a získat tak více času „na život“. Svého kroku nelituji, umožnil mi absolvovat v roce 2004 nádherný a velmi poučný pobyt na Novém Zélandu. Strávil jsem 3 měsíce studiem angličtiny v Aucklandu a ubytováním přímo v novozélandské rodině jsem získal možnost poznat domorodý životní styl. Rok po svém návratu jsem se rozhodl napsat o svém tamním životě knihu Nový Zéland země protinožců. Upřímně řečeno, nečekal jsem, že to bude tak těžká práce. Na druhé straně to ale bylo období velmi zajímavé a poučné. Prodejem mé knihy se mi podařilo získat finanční prostředky na drahý rehabilitační přístroj, který slouží mému synovi ke každodennímu cvičení. Na přelomu roku 2006 a 2007 jsem se na Nový Zéland vrátil společně s mým synem Jirkou. Důkladně jsme procestovali oba největší ostrovy a prožili v zemi Pána prstenů nádherných šest týdnů. Cílem této cesty bylo dokázat, že nejvzdálenější země světa se dá procestovat i s invalidním vozíkem.Troufám si říct, že Jirka je jediným českým občanem, který něco takového dokázal. S úmyslem dodat motivaci lidem se zdravotním hendikepem a optimistickým způsobem je podpořit v jejich boji za naplnění vlastního snu jsem vydal druhý díl knihy s názvem Nový Zéland návrat k protinožcům a o naší cestě také vznikly Nový Zéland - Severní ostrov a Nový Zéland - Jižní ostrov. Následovala další expedice, tentokrát do Jižní Ameriky. Chtěli jsme přesvědčit sami sebe i naše příznivce, že se dá cestovat po cizí zemi i bez znalosti místního jazyka. A tak jsme se ve škole prokousávali do té doby neznámou španělštinou a současně poznávali Ekvádor. Obrovské zkušenosti a nezapomenutelné zážitky jsme získali při pobytu v Amazonské džungli a také na tajuplných Galapágách. Vydali jsme třetí knihu Na vozíku na rovníku a no...
Více od autora
Jiří Majer (5)
PhDr. Jiří Majer, CSc., vystudoval Filozofickou fakultu UK a Státní archivní školu v Praze. Byl emeritním vedoucím oddělení dějin hornictví Národního technického muzea v Praze, zakladatelem a garantem Muzea 3. odboje v Příbrami. Zabýval se dějinami vědy a techniky.
Více od autora
Jiří Macoun (4)
Jiří Macoun je český spisovatel a ilustrátor. Je autorem vojenské historické literatury, dětské dobrodružné a komiksů. V nakladatelství Computer Press mu v cyklu Stručná historie vyšly knihy: Slavné střelné a raketové zbraně, České vojenské letectvo, Významné bitvy v Čechách a na Moravě, Tanky a Československé pevnosti. Publikace jsou doporučeny čtenářům základních ale i středních škol. Dále je autorem dětské dobrodružné literatury: Plus Minus Max, Experiment Max a Faktor Max.
Více od autora
Jiří Machalický (5)
Jiří Machalický je český teoretik výtvarného umění, kurátor, výtvarný kritik, publicista a spisovatel. V letech 1978–1983 studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1985 získal na Karlově univerzitě doktorát filozofie. Od roku 1977 pracoval v Národní galerii. Nejdříve jako správce depozitáře Grafické sbírky. Od roku 1983 jako odborný pracovník oddělení kresby a později oddělení grafiky. Mezi léty 1994 a 1997 byl nejdřív pověřeným ředitelem, pak ředitelem Grafické sbírky Národní galerie, pak jejím kurátorem do roku 2000. Od roku 2001 do roku 2013 byl kurátorem pražského Muzea Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových. Spolupracuje s Galerií hl. m. Prahy, Domem umění v Brně, Ostdeutsche Galerie v Regensburgu. Od září 2009 do roku 2017 byl hlavním kurátorem pražské Galerie NoD Externě přednášel na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a na Západočeské univerzitě v Plzni o českém umění druhé poloviny 20. století. Má za sebou četné publikace o moderním a současném umění a uspořádal přes 160 výstav doma i v zahraničí . V pražské Národní galerii uskutečnil řadu výstav a v souvislosti s nimi vydal několik publikací – knih a katalogů V Muzeu Kampa uskutečnil například výstavu Mateje Kréna, Práce na papíře ze sbírek Jana a Medy Mládkových, výstavu Theodora Pištěka, Karla Malicha a Zdeňka Sýkory , Běly Kolářové, Jiřího Koláře, Vladislava Mirvalda, skupiny Šmidrů ad. V Českém muzeu výtvarných umění výstavu Radka Kratiny , v Galerii hlavního města Prahy výstavu Prostor pro intuici a Práce na papíře ze sbírky Jana a Medy Mládkových. V brněnském Domě umění uskutečnil výstavu Jana Kotíka a Dalibora Chatr...
Více od autora
Jiří Macek (5)
Narozen 18.5.1932 v Olomouci. Promovaný historik, hudební spisovatel, autor monografie V. Kaprálové, pořadatel výboru statí a kritik J. Stanislava a sborníku diskofila.
Více od autora
Jiří Loukotka (6)
Jiří Loukotka byl český marxista a ředitel Ústavu vědeckého ateismu ČSAV v Brně. Maturoval v roce 1944 v Písku a po válce studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějepis a filozofii. Od roku 1949 byl učitelem ve Vlčnově a v roce 1954 se stal učitelem marxistické filozofie na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity a na JAMU. V roce 1966 se habilitoval a v roce 1971 byl jmenován profesorem. V letech 1970–76 byl ředitelem Ústavu Marxismu-leninismu VŠZ v Brně. Od roku 1972 byl ředitelem Ústavu vědeckého ateismu ČSAV v Brně.
Více od autora
Jiří Kytýr (5)
Narozen 1. 2. 1950. Doc., Ing., CSc., statik-programátor, vysokoškolský pedagog, práce z oboru statiky a stavební mechaniky.
Více od autora
Jiří Kraft (6)
Narozen 1956. Ing. ekonom, vysokoškolský pedagog zaměřen na makroekonomii, mikroekonomii a světovou ekonomiku, publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Koryta (4)
Jiří Koryta se narodil 24. 6. 1922 v Písku. Proslul svými pracemi v oblasti fyzikální chemie. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a získal doktorát v oboru fyzikální chemie. V letech 1951 - 1988 pracoval v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského v Praze. V roce 1966 se stal externím profesorem UK v Praze, od roku 1985 pracoval na univerzitě v Drážďanech, v letech 1985 - 1986 byl prezidentem Mezinárodní elektrochemické společnosti. Od roku 1988 byl pracovníkem Fyziologického ústavu ČSAV v Praze. Profesor Koryta se zabýval teoretickou elektrochemií, bioelektrochemií a historií přírodovědy. Psal články do různých vědeckých časopisů, jeho vědecké publikace vyšly v několika jazycích. Učebnice mu vydalo nakladatelství John Wiley a synové, uznávané v Anglii i v USA. Mnoho let byl rovněž vědeckým redaktorem časopisu Vesmír. Je autorem nebo spoluautorem více než 150 publikací, z toho 20 knižních. Přednášel na mnoha mezinárodních konferencích v Evropě, v USA, v Japonsku a v Číně. Jiří Koryta zemřel 30. 5. 1994 v Praze.
Více od autora
Jiří Kořalka (7)
Jiří Kořalka byl přední český historik. Jeho specializací byly národnostní vztahy v pozdní habsburské monarchii. Středoškolské studium absolvoval na gymnáziu v Prostějově a díky stipendiu též v americké Pensylvánii. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde zůstal do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském muzeu v Táboře. V letech 1990–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Jako hostující profesor přednášel na zahraničních univerzitách , kromě toho byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herder-Preis, v roce 2007 Cenu Antona Gindelyho. Jeho manželkou byla historička Květa Kořalková.
Více od autora
Jiří Klobouk (6)
Prozaik, básník, autor rozhlasových her Vyrůstal v rodině finančního úředníka. Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti , z něhož byl v septimě pro kázeňský přestupek vyloučen. Rok pracoval jako dělník a středoškolské vzdělání dokončil na dvanáctileté střední škole v Gottwaldově . Působil jako pianista v různých jazzových kapelách. Po dvouleté vojenské službě v Opavě začal studovat na Hygienické a Lékařské fakultě v Brně a Praze , pak vystřídal několik zaměstnání . Od 1959 pracoval jako osvětlovač v Čs. televizi, 1961–63 absolvoval dvouletou večerní školu FAMU a 1963 se stal televizním kameramanem. Stejné povolání vykonával i v kanadském exilu, do něhož odešel v říjnu 1968. Žije v Ottawě, kde od 1979 spolupracuje s místní televizí a rozhlasem a věnuje se literární činnosti.
Více od autora