Výpis všech autorů

Jiří Outrata

Narozen 21.11.1903 v Čáslavi, zemřel 17.9.1981 v Praze. Podniktel, technik, úředník, spolupracovník Státního technického nakladatelství, autor technických příruček a učebnic.

Jiři Ort

Narozen 14.11.1939 v Praze. Sociolog, práce z oboru, též práce z pedagogické psychologie a psychologie práce, rovněž autor básní a povídek a historických prací z oboru.

Jaroslav Opat

Jaroslav Opat byl český filozof a historik, autor prací o Tomáši Garriguovi Masarykovi. Jaroslav Opat vystudoval v letech 1947–1951 Vysokou školu politickou a sociální, kde získal aj doktorát . Mezi léty 1953–1961 učil dějiny dělnického hnutí a dějiny KSČ na Vysoké škole politické při ÚV KSČ. V roce 1961 byl z KSČ vyloučen a tři roky se živil jako horník. Mezi léty 1964–1970 pracoval na Ústavu dějin evropských socialistických zemí ČSAV. V době normalizace byl propuštěn a věnoval se dělnickým profesím. Byl signatářem Charty 77. V roce 1978 odešel do invalidního důchodu. Od té doby se intenzivněji věnoval studiu díla TGM, výsledkem byla monografie Filosof a politik T. G. Masaryk 1882–1893, která poprvé vyšla v Kolíně nad Rýnem v roce 1987. Po roce 1989 znovuzakládal Ústav T. G. Masaryka, který později v letech 1990–1997 vedl. V roce 1998 byl za svou činnost oceněn Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Janette Oke

Kanadská spisovatelka. Autorka románů pro ženy, děti a mládež.

Jan Ondřej

Narozen 18.3.1960 v Praze. Doc. JUDr., CSc., asistent na katedře mezinárodního práva UK v Praze, práce z oboru mezinárodního práva.

Jan Ondřej

Doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc. . Vystudoval právnickou fakultu UK v Praze. V roce 2002 byl jmenován docentem pro obor mezinárodní právo. V roce 2007 mu byl Akademií věd ČR udělen vědecký titul Doktor sociálních a humanitní věd - DSc. Od června 2011 je prorektorem Soukromé vysoké školy ekonomických studií v Praze, na které působí od jejího založení v roce 2000.

Ivana Ondráčková

DrSc. Ivana Ondráčková, spoluautorka knih z oboru matematiky

Håkan Östlundh

Švédský spisovatel, autor krimi románů. Dříve působil jako novinář a scenárista.

Gunter Oettel

Německý nakladatel a vydavatel knih z oblasti historie, umění, archeologie a památkové péče.

Eva Opravilová

Narozena 4.10. 1933 v Praze. Doc., PhDr., CSc., asistentka katedry pedagogiky a psychologie, autorka pedagogické literatury pro mateřské školy.

Eugene Ormandy

Eugene Ormandy byl uznávaný americký dirigent maďarského původu, známý především díky svému dlouholetému působení ve Filadelfském orchestru. Ormandy se narodil 18. listopadu 1899 v Budapešti a původně se vzdělával jako houslista na Královské hudební akademii v Budapešti, poté se začal věnovat dirigování. Jeho kariéra se výrazně změnila, když se v roce 1921 přestěhoval do Spojených států. V roce 1936 se stal hudebním ředitelem Filadelfského orchestru a tuto funkci zastával úctyhodných 44 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1980.

Duke Ellington And His Orchestra

Duke Ellington, narozený 29. dubna 1899 jako Edward Kennedy Ellington, byl slavný americký skladatel, pianista a kapelník, který se nesmazatelně zapsal do světa jazzu i mimo něj. Jeho kariéra trvala více než půl století, během něhož vedl svůj orchestr od roku 1923 až do své smrti v roce 1974. Ellingtonův orchestr se stal jedním z nejvlivnějších jazzových souborů, známý svým jedinečným zvukem a hudební všestranností. Za svůj život složil tisíce skladeb, včetně koncertů, suit a filmové hudby.

Daša Ostertágová

Ing. Dáša Ostertágová patrí k zakladateľom Slovenskej spoločnosti racionálnej výživy. V posledných rokoch sa venuje poradenskej, publikačnej a normotvornej činnosti. Je spoluriešiteľkou desiatok výskumných úloh zameraných na ozdravovanie výživy detí, s následným upevňovaním zdravia dospelej populácie. Publikovala niekoľko sto odborných článkov v dennej domácej a zahraničnej tlači, v odbornej literatúre, zúčastňovala sa aktívne na rôznych domácich a zahraničných odborných akciách /seminároch a konferenciách/, pôsobila v rozhlase i televízii. Externe spolupracovala s Vysokou školou ekonomickou a príslušnými výskumnými ústavmi. Za svoju odbornú, publikačnú a výchovnú prácu dostala niekoľko ocenení, okrem iného Medailu J.A. Komenského. Pochádza z Bratislavy-Rače. Zmaturovala ako diétna sestra a v tejto profesii pôsobila viac ako 13 rokov. Potom ukončila pomaturitné štúdium na strednej zdravotníckej škole, popri tom písala odborné články. Na doplnenie ekonomických poznatkov absolvovala vtedajšiu Vysokú školu ekonomickú. Fakultu cestovného ruchu, spoločného stravovania a služieb, ktorú ukončila promóciou. Po ukončení štúdia odchádza zo zdravotníctva pracovať na GR LIKO, na oddelenie inovácie nových výrobkov so zameraním na výživu detí a školskej mládeže, potom istý čas pôsobila na Výskumnom ústave životnej úrovne, kde sa tiež venovala stravovaniu žiakov, študentov a závodnému stravovaniu. Neskôr prešla s celou problematikou pracovať na Ministerstvo školstva, kde pôsobila až do odchodu do dôchodku viac ako 15 rokov. Je členkou redakčnej rady odborného časopisu Slovenský výber, spolupracuje s časopisom Slovenka, kde vedie rubriku Varíme deťom a Lacno, zdravo.

Alexandr Ort

Alexandr Ort byl český historik a politolog, jehož oborem zájmu byla česká a zahraniční politika a mezinárodní vztahy. Vystudoval na Vysoké škole politické a sociální a v akademickém prostředí již zůstal. Od roku 1949 působil postupně na Universitě 17. listopadu, na Vysoké škole politických a hospodářských věd, na Fakultě mezinárodních vztahů UK, a především v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii, kde zastával několik let post zástupce ředitele. Zabýval se zejména vnitřní a vnější politikou Francie a teorií mezinárodních vztahů. Jelikož byl aktivním účastníkem pražského jara 1968, musel po nástupu normalizace akademické prostředí opustit. Po sametové revoluci obnovil pedagogickou činnost na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Fakultě mezinárodních vztahů VŠE, kde stál u vzniku Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka, nejstaršího českého pracoviště zaměřeného na výuku a výzkum mezinárodní politiky a diplomacie. Vyučoval i na Komenského univerzitě v Bratislavě a VŠMVV v Praze, svou pozornost soustředil na problematiku evropské integrace a české diplomacie. Zasedal v několika redakčních radách, jezdil přednášet do zahraničí a kromě toho zastával post předsedy správní rady Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci, jakož i Výboru sdružení Za evropský dům. Je autorem řady publikací, z nichž některé byly přeloženy do cizích jazyků, a rovněž překladů knih z francouzštiny a ruštiny. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Ort

Wiesław Ochman

Wiesław Ochman je proslulý polský tenorista, který vystupuje v operních domech po celém světě. Ochman se narodil 6. února 1937 ve Varšavě a svou hudební kariéru zahájil jako barytonista, poté přešel k tenorovým rolím. Studoval na Státní vyšší hudební škole ve Varšavě a debutoval ve Vratislavské opeře jako Bogdan v Moniuszkově "Strašidlech".

Shinobu Ohtaka

Penelope Ody

Britská publicistka zabývající se alternativní, čínskou a přírodní medicínou, vydává též knihy o léčivých bylinách.

Otakar Odložilík

Otakar Odložilík byl český historik, žák Václava Novotného, profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, později také jako profesor na několika amerických univerzitách . Odborně se zabýval především dějinami českého protestantismu. Studoval postupně na gymnáziích v Přerově, ve Valašském Meziříčí a v Kroměříži. Následně absolvoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Václava Novotného. Studia zakončil v roce 1923 získáním doktorátu za práci "Jednota bratří Habrovanských". Současně v letech 1920-1923 absolvoval studium na Státní archivní škole a poté nastoupil do archivu ministerstva vnitra. Na FF UK se habitoval pro československé dějiny prací "Z počátku husitství na Moravě. Šimon z Tišnova a Jan Vavřinec z Račic" a 1926 byl jmenován docentem československých dějin. Po habilitaci začal přednášet na FF UK. V roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem na FF UK. V roce 1939 emigroval do USA, kde působil nejdříve na Univerzity of Colorado v Boulderu, poté na Univerzity of Pennsylvania ve Washingtonu, Northwestern University v Evanstonu a nakonec na Columbia University v New Yorku. V roce 1945 se vrátil z exilu zpět do Československa a začal opět přednášel na FF UK již jako řádný profesor. V květnu 1948 odjel na pozvání do USA a přednášel tam na University of Colorado v Boulderu. V USA již zůstal a působil na Univerzity of Kansas a na Columbia University v New Yorku. Od roku 1955 působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1969 jako profesor na University of Pennsylvania ve Philadelphii. V USA žil až do své smrti, podnikal ale četné cesty do Evropy. Při jedné z nich v roce 1973 zemřel a byl pohřben.

Oleg Lundstrem Orchestra

Legendární sovětský jazzový orchestr. Založen v roce 1934 První z orchestru Alt Onopyuk - saxofon Vladimir Serebryakov - saxofon Igor Lundstrom - saxofon Vitaly Serebryakov - trubka Alex Kotyakov - trubka Anatoly Minenkov - trombon Alexander Gravis - kontrobas Ilya Umanets - bicí Oleg Lundstrem - klavír

Neff Ondřej

Natalia Orlova

Lingvistka a pedagožka zaměřená na angličtinu, ruštinu a didaktiku výuky cizích jazyků. Od roku 2001 působí v České republice. Autorka česky, rusky a anglicky psaných prací z oboru, autorka učebnic ruštiny a angličtiny. Publikačně činná od roku 1989.

Mojmír Otruba

* 18. 9. 1923, Mladá Boleslav † 8. 6. 2003, Praha Literární teoretik a historik, editor Jeho první ženou byla Jaroslava Otrubová , která se také podílela na některých jeho edicích, druhou literární historička Zina Trochová . Otruba se narodil v rodině učitele působícího v Dobrovici a od 1935 v blízké Mladé Boleslavi, kde vystudoval klasické gymnázium a vyučil se knihařem . Byl činný v odboji, 1944–1945 z rasových důvodů vězněn. Studoval na FF UK slovanskou, klasickou a germánskou filologii ; PhDr. získal 1949 prací o poezii Otokara Fischera Drama vlastní duše. V letech 1948–1950 pracoval v kulturně propagačním oddělení ústředního sekretariátu Svazu bojovníků za svobodu, 1951–1952 na ministerstvu školství a kultury s pověřením řídit přípravu expozice české literatury v pozdějším PNP v Praze na Strahově. Od roku 1952 do roku 1985, kdy odešel do důchodu, byl Otruba zaměstnán v ÚČL, resp. ÚČSL ČSAV. Pracoval zde v oddělení pro českou literaturu 19. století . V roce 1968 byl postaven do čela oddělení pro studia lingvoliterární a textologii, po reorganizacích pak od 1972 působil jako člen redakce Lexikonu české literatury . V letech 1990–1992 byl předsedou vědecké rady ÚČL. CSc. získal v roce 1958 na základě práce Tylovo dílo v literárním vývoji třicátých let, DrSc. v roce 1993 obhájením monografie Mezitextovost jako záležitost znaková a hodnotová. Od roku 1940 publikoval básně, recenze a fejetony v regionálních časopisech Mladoboleslavské listy, Rodný kraj . 1946–1949 uveřejňoval literární příspěvky v mladoboleslavském časopise Mladé archy a 1948–1951 v Hlasu revoluce, kde tehdy spoluřídil kulturní rubriku . Dále publikoval v periodikách: Časopis pro ...

Masatake Okumiya

Spoluautor knih o válečné historii.

Kolektív ov

Karol Ondriaš

Karol Ondriaš je slovenský přírodovědec a komunistický politik, bývalý poslanec slovenského parlamentu za Komunistickou stranu Slovenska. V letech 1958 až 1967 navštěvoval základní školu v Zlatých Moravcích. Po skončení základní školy nastoupil na Lesnické odborné učiliště, obor dřevorubec, ve Veličné. V roce 1968 nastoupil na Střední lesnickou technickou školu v Liptovském Hrádku. Studium ukončil maturitou. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval v letech 1972 až 1977 odbor fyzika, specializace biofyzika. V roce 1984 vykonal rigorózní zkoušku a byl mu udělený titul RNDr. O rok později, 24. dubna 1985, obhájil kandidátskou práci na téma „Biofyzikálna analýza membránových účinkov lokálnych anestetík“ a získal hodnost kandidát věd. 19. října 1998 na Univerzitě Komenského získal titul DrSc. za disertační práci na téma „Antioxidačné vlastnosti niektorých farmakologicky aktívnych látok“. Karol Ondriaš byl ve volebním období 2002 až 2006 byl za Komunistickou stranu Slovenska zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky. Byl členem výboru pro životní prostředí a ochranu přírody a výboru pro evropské záležitosti. V letech 2002 až 2006 byl místopředsedou Komunistické strany Slovenska. V roce 2006 neúspěšně kandidoval na primátora Bratislavy. Po dvouletém působení jako řadového člena strany byl v roce 2008 znovu zvolen za člena Ústředního výboru KSS. Kandidát ve volbách do Evropského parlamentu dne 6. června 2009.

Karel Oliva

Narozen 15. 1. 1927 v Praze, zemřel 22. 8. 2005. PhDr., CSc., polonista, jazykovědec, lexikograf.

Dermot O'Leary

Britsko-irský televizní a rozhlasový moderátor, autor knihy pro děti.

Delia Owens

Americká autorka knih o Africe.

Dana Olšovská

Autorka, ilustrátorka a překladatelka zjednodušeného učebního materiálu angličtiny.

Carl Orff

Carl Orff byl významný německý skladatel a hudební pedagog, známý především svou kantátou "Carmina Burana". Orff se narodil 10. července 1895 v Mnichově a od útlého věku se věnoval hudbě. Studoval na mnichovské hudební akademii a během své kariéry byl ovlivněn různými hudebními styly, včetně německé romantické tradice a později i odtažitou estetikou avantgardy počátku 20. století.

Beth O'Leary

Britská spisovatelka.

Vladimir Afanasjevič Obručev

Vladimir Afanasjevič Obručev byl ruský sovětský geolog, geograf a spisovatel literatury science fiction. Obručev se narodil v rodině důstojníka. Roku 1886 ukončil studium na Báňském institutu v Petrohradě. Po promoci se zúčastnil výprav do Střední Asie a na Sibiř a v letech 1892–1894 stál v čele expedice Ruské geografické společnosti do severní Číny a do Mongolska. Poté pracoval jako profesor .

Vít Olmer

Vít Olmer je český herec, scenárista, spisovatel a režisér. Jako herec začínal v mosteckém divadle, v roce 1964 ukončil studium herectví na DAMU, v roce 1966 pak studium filmové režie na FAMU. Jeho manželkou je herečka Simona Chytrová. Je čestným občanem městské části Praha 5. V šedesátých letech natočil několik filmů proti totalitnímu režimu , a na základě toho mu bylo za normalizace několik let zakázáno pracovat v oblasti hraného filmu. Aby mohl pokračovat ve své profesi, stal se neaktivním členem KSČ, za což se podle svých slov nestydí a nehodlá omlouvat. V roce 2012 kandidoval do Senátu Parlamentu ČR za volební obvod č. 17 Praha 12 jako nezávislý kandidát s podporou Věcí veřejných. Získal 4,23 % hlasů a nedostal se do druhého kola. https://vitolmer.blog.idnes.cz/

Sanjida O'Connell

Philharmonia Orchestra

Philharmonia Orchestra je jedním z předních světových symfonických orchestrů, který je proslulý svými vystoupeními a nahrávkami klasického i současného repertoáru. Orchestr byl založen v roce 1945 Walterem Leggem, nahrávacím producentem společnosti EMI, a stal se všeobecně uznávaným pro svou vysokou úroveň hry pod taktovkou mnoha nejlepších světových dirigentů, včetně Otto Klemperera, Riccarda Mutiho, Giuseppe Sinopoliho a Esa-Pekky Salonena, který je od roku 2008 jeho šéfdirigentem.

Monika Ondráčková

Pedagožka, autorka materiálů pro výuku Občanské výchovy.

Maurizio Onnis

Italský redaktor a spisovatel, vzděláním antropolog a historik kultury.

Matthew Oldham

Australský? autor knih pro děti.

Mari Okada

Ljubomír Oliva

Narozen 3.11.1921, zemřel 1998. Redaktor, filmový kritik, autor a překladatel publikací z oboru kinematografie.

Lithuanian Chamber Orchestra

The Lithuanian Chamber Orchestra je renomovaný soubor se sídlem v litevském Vilniusu, který je známý svými všestrannými výkony v oblasti klasické hudby. LCO byl založen v roce 1960 dirigentem Sauliusem Sondeckisem, který orchestr vedl až do roku 2004, a rychle si získal uznání pro svou uměleckou dokonalost a osobitý zvuk. Repertoár orchestru sahá od barokních děl až po současná díla a v průběhu let spolupracoval s mnoha významnými sólisty a dirigenty. LCO absolvoval rozsáhlá turné v mnoha zemích Evropy, Asie a Ameriky a významně přispěl k propagaci litevské hudby na mezinárodní scéně. Jejich nahrávky získaly uznání kritiky a podílejí se na různých projektech, které představují jak standardní klasická díla, tak díla litevských skladatelů. Díky svému nasazení a kvalitním výkonům se orchestr stal významným kulturním vyslancem Litvy.

Katsuhiro Ōtomo

Japonský spisovatel, tvůrce komiksů a mang, scenárista a filmový režisér.

Karel Ohnesorg

Karel Ohnesorg byl český vysokoškolský učitel, romanista a fonetik, jenž vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení pražského gymnázia v Křemencově ulici vystudoval latinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak po jejím absolvování směřovala jeho životní dráha ke středoškolskému vyučování a následně, a to i díky vlivu pražského fonetika prof. PhDr. Josefa Chlumského , se začal věnovati, již jako zapsaný posluchač, i hlubšímu studiu fonetiky. V roce 1948 se úspěšně habilitoval, profesorem byl pak jmenován roku 1957 . K 1. říjnu 1972 pak odešel již prof. Karel Ohnesorg do důchodu.

Jiřina Olmrová

Narozena 1948. Psycholožka, manželka Bohuslava Blažka, spoluautora knihy Jací jsme a jací nejsme. Publikace z oboru.

Ivar Otruba

Ivar Otruba je český krajinářský architekt 20. a začátku 21. století. Profesor krajinářské architektury, je autorem návrhů krajinářských staveb v ČR i v zahraničí a autorem odborné literatury a učebnic pro výuku zahradní a krajinářské architektury. Je autorem architektonické úpravy Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity a úprav Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Dlouhodobě působil na Mendelově univerzitě v Lednici a v Brně jako pedagog. V současnosti působí na Ústavu zahradní a krajinářské architektury MENDELU v Brně. Žije v Brně, v městské části Soběšice. V roce 1999 obdržel ocenění Cena města Brna za architekturu a urbanismus a roku 2019 byl oceněn Poctou České komory architektů, udělovanou osobnostem, které se významně zapsaly do moderní historie české architektury. Narodil se 18.8.1933 v Kyjově. V Brně absolvoval Vysokou školu zemědělskou, zahradnický obor . Praktické zkušenosti v oboru získával na státním statku v Želešicích od roku 1958. V roce 1965 nastoupil jako odborný asistent na VŠZ v Lednici, kde působil do roku 1970. Po vynucené přestávce v pedagogické práci, která trvala do roku 1989, se vrátil na MZLU v Lednici jako odborný asistent, později získal titul docent a roku 1995 profesor v oboru krajinářská architektura. Za nejdůležitější část jeho díla je považována jeho praktická tvorba, která dosahuje až stovky prací. Ivar Otruba je jedním z architektů, kteří své návrhy sami také pomáhali skutečně technicky realizovat. Cennou částí jeho prací je brněnské arboretum s úpravami napodobujícími přirozené biotopy, zajímavé jsou ukázky použití hornin a stavebního materiálu a využití mnoha kultivarů okrasných rostlin. Jeho knihy z první dekády 21. století provázející klasikou evropské zahradní architektury jsou určeny spíše obdivovatelům zahrad a barevných fotografií. Své písemné práce a příspěvky v časop...

E. Phillips Oppenheim

Denisa Ogino

pochádza zo stredného Slovenska, ako dvadsaťtriročná však odišla pracovať do Japonska. Zamilovala sa nielen do exotickej krajiny, ale aj do Japonca, vydala sa za neho a porodila synčeka. V Japonsku napokon žila takmer desať rokov, spoznávala netradičnú japonskú kultúru a spôsob života. V súčasnosti aj spolu so synom žije v Žiline

Anastáz Opasek

Jan Anastáz Opasek, mukly přezdíván Opat chuligán , byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, opat a později arciopat břevnovského kláštera. V letech 1919–1932 žil v Kolíně, kde vystudoval gymnázium. Studoval teologii v Praze a Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938, v roce 1939 se stal konventuálním převorem břevnovského kláštera. Po druhé světové válce byl vyznamenán řádem za zásluhy v boji proti nacismu. V roce 1947 se stal opatem břevnovského kláštera. V září 1949 byl zatčen a na počátku prosince následujícího roku ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na doživotí . Záznam přelíčení s Opaskem je zaznamenán v knize Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci . Autorem muklovské přezdívky je spoluvězeň Josef Petr Ondok. V roce 1968 odešel do Rakouska a posléze Západního Německa, kde žil do roku 1990. Byl jedním z hlavních organizátorů křesťanského laického sdružení Opus Bonum, které bylo založeno roku 1972. V prosinci 1989 na dálku jmenoval Prokopa Siostrzonka převorem břevnovského kláštera, aby mu tato funkce na úřadech pomohla při jednání o vrácení kláštera řádu. Během několika měsíců získal řád klášter zpět. Opasek však poté dostal infarkt a byl hospitalizován ve Vídni, Siostrzonek soudí, že se tak mohlo stát právě z velké radosti nad znovuzískáním Břevnova. Po zotavení se Opasek v Praze znovu ujal úřadu opata. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993 jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem. Zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě sesterského benediktinského kláštera Rohru v Bavorsku, místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze. Ke své přezdívce přišel Opasek ve věznici v Leopoldově. Když se zde j...

Alexej Osadčuk

Ukrajinský spisovatel fantasy literatury. Žije ve Španělsku.

Waldemar A Olga

České vokální duo.

Vilém Obrátil

Spoluautor učebnice chemie. Člen projektu ProSpolužáky.cz.

Valentina Aleksandrovna Osejeva

Ruská spisovatelka pro děti.

Tom Oldfield

Britský autor biografií významných sportovních osobností.

Tea Orsi

Spisovatelka knih pro děti, autorka komiksů. Působí v Itálii.

Sophie Oliver

Německá spisovatelka. Autorka románů.

Scott O Dell

Ronald Binge & His Orchestra

Richard Osman

Britský televizní moderátor, producent, komik a režisér.

Petr Ort

Narozen 1962 v Praze. Ing., Ph.D., absolvent stavební fakulty ČVUT a fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Zabýval se rekonstrukcemi stavebních památek. Pracuje jako odhadce majetku a věnuje se problematice zednářství.

Ota Oliva

Prof. RNDr. Ota Oliva, CSc. se narodil 8. 12. 1926. O přírodu se začal zajímat již v útlém mládí. Ve věku devíti let uveřejnil ve Vesmíru článek o vose a o rok později o rosničce. Na gymnáziu měl již zcela vyhraněný zájem o akvaristiku a teraristiku. Účastnil se dění v pražských spolcích Leknín a Prvním spolku přátel akvarií a terrarií a v r. 1943 se setkal v akvaristickém obchodě v Praze na Smíchově s prof. Dr. O. V. Hykešem, který se stal jeho stálým rádcem. V témže roce publikoval první odborný článek o chovu Geophagus gymnogenys v Akvaristických listech. Jako zvlášť aktivní akvarista byl zván do výborových schůzí Prvního spolku, kde se blíže seznámil s hydrobiologem doc. J. Hrbáčkem. Na doporučení prof. Hykeše se po maturitě zapsal na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V roce 1950 promoval na revizi našich ryb se zřetelem k pohlavnímu dimorfismu, v r.1958 obhájil kandidátskou dizertační práci z ekologie ryb středního Polabí a v r.1964 se habilitoval ze systematiky a ekologie ryb české oblasti. Od r. 1963 byl samostatným vědeckým pracovníkem a později vedoucím oddělení zoologie obratlovců Katedry systematické zoologie PF UK. Od faunistiky ryb a obojživelnílů vedla jeho vysoce aktivní vědecká dráha k ekologickým aspektům a k anatomii ryb, zvláště k výzkumu okohybných svalů , se zřetelem k jejich funkčně anatomickému a fylogenetickému vývoji a významu. Vědeckou i životní dráhu skončil jako profesor zoologie Přírodovědecké Fakulty UK v Praze. Ota Oliva byl nejen vynikajícím českým ichtyologem mezinárodní úrovně, čestným členem Kanadské ichtyologické společnosti, doživotním členem Herpetologické společnosti v Londýně, členem hlavního výboru České zoologické společnosti, členem Polské zoologické společnosti ve Wroclavi, Koperníkovy společnosti v Krakově, zoologické společnosti v Londýně, Indické zoologické společnosti v New Delhi, Indické národní akademie věd, autorem mnoha vědeckých a odborných spisů a knižních publikací, ale působil i jako člen mnoha red...