141541–141600 z 146476 Autoři
Arnošt Friedl (1)
Zástupce ředitele legislativního odboru ministerstva školství. Spis o národních výborech.
Více od autora
Arnošt Dvořák (1)
Arnošt Dvořák byl český dramatik, divadelní režisér a překladatel. Proslul především jako autor her s historickou tematikou . Narodil se v rodině hořovického učitele na měšťanské škole Jana Dvořáka a jeho manželky Františky, rozené Mansfeldové. Po dětství v Hořovicích vystudoval gymnázium, nejprve v Příbrami; studium ukončil v Písku, kde maturoval roku 1899. Navázal studiem lékařské fakulty české university Karlo-Ferdinandovy a po úspěšném ukončení se stal vojenským lékařem. Cestoval do zahraničí, několikrát pobýval na Krymu jako host Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy Nikolajevny. Jako válečný lékař působil za 1. světové války na různých frontách a získal vyznamenání "za statečnost před nepřítelem". Po skončení války pracoval nadále jako vojenský lékař, současně se věnoval literární tvorbě. Život Arnošta Dvořáka poznamenala tzv. "odvodová aféra". Ta započala v roce 1930, kdy byl Dvořák obviněn z úplatkářství - za úplatky měl zařizovat osvobození od vojenské prezenční služby. Byl dokonce zatčen a pravicový tisk proti němu vedl kampaň. Vina ale nebyla prokázána, zproštěn všech obvinění byl až v dubnu 1931. Krátce před smrtí, v červenci 1933, byl povýšen na plukovníka, jako doklad jeho neviny pro veřejnost. Byl označován za průkopníka tzv. davového dramatu, kde hlavní roli hrají zástupy, nikoli individuální hrdinové. Přispíval do různých deníků a časopisů, v letech 1920–1921 byl kulturním redaktorem Rudého práva. Spolu s Františkem Zavřelem založil divadelní revue Scéna, v letech 1929–1930 spoluredigoval měsíčník Nová scéna. Svou divadelní hru Mrvá a Balada o ženě vražednici přepracoval na rozhlasový triptych Marja vražednice. Byl uveden posmrtně v rozhlase v roce 1938. V roce 1968 nastudoval hru Král Václav IV. režisér Petr Adler s Jiřím Adamírou v titulní roli. Arnošt Dvořák překládal z polštiny (Stanislav Przybyszewski: ...
Více od autora
Arnošt Boháč (1)
Autor publikací z oblasti stavebnictví, zaměřený na problematiku zatížení konstrukcí.
Více od autora
Arnošt Bayer (1)
Lékař, pedagog, pochází z Olomouce, krátce působil též v Iráku, ale většinou pracuje a žije na Slovensku. Specializuje se na patologickou anatomii. Publikace v oboru.
Více od autora
Arnold Nowicki (1)
Narozen 1953. Lékař, žijící v ČR a ve Vídni, autor knihy Marasmus, autor textů v časopisech Tvar, Babylon a Lázeňský host, profesně zaměřen též na ekologii a zoogeografii, zejména obojživelníků a plazů, autor publikací z oboru teraristiky.
Více od autora
Arnold Müller (1)
Český historik působící v Praze koncem 19. stoeletí. Zabýval se hlavně historií slovanských národů - Srbů, Polákům a dalších.
Více od autora
Arnold Klíčník (1)
Narozen roku 1886 v Brně, zemřel 22.1.1927 v Brně. Úředník, vydavatel periodik.
Více od autora
Arnold Kaufmann (1)
Francouzský matematik, profesor aplikované mechaniky, autor prací o programování.
Více od autora
Arnold Joseph Toynbee (1)
Arnold Joseph Toynbee byl vlivný britský univerzální historik, teoretik a filosof dějin a autor monumentálního díla A study of history , srovnávací studie velkých civilizací. Narodil se v prominentní intelektuální rodině, jeho strýc Arnold Toynbee byl významný historik hospodářství a tvůrce pojmu „průmyslová revoluce“. A. J. Toynbee studoval historii ve Winchesteru, v Heidelbergu a v Oxfordu a pak pracoval pro britské Ministerstvo zahraničí jako odborný poradce, zejména v období obou světových válek. Roku 1919 se zúčastnil mírové konference ve Versailles, pak byl profesorem dějin Byzance na londýnské univerzitě, od roku 1924 profesorem mezinárodních dějin na London School of Economics a kromě toho vedoucím výzkumného oddělení Královského institutu pro mezinárodní záležitosti a v letech 1943-1946 ředitelem výzkumného odboru Foreign Office. Zabýval se nejprve konflikty na Blízkém Východě, zejména genocidou Arménů v Turecku, německými zločiny za války v Belgii a ve Francii, práce pro Ministerstvo zahraničí jej vedla k úvahám o „globální“ světové historii a politice. Toynbee je jedním z prvních myslitelů globalizace, ústupu Evropy z centra dějin a kritikem eurocentrismu. Jiné světové civilizace, zejména asijské, si zaslouží samostatnou pozornost a nedají se chápat jen ze stanoviska evropské historie. V šedesátých letech se věnoval obecným otázkám světové politiky a budoucnosti lidstva, včetně otázek ekologických a náboženských. V posledních letech se přiklonil k buddhismu. Díky zkrácenému vydání jeho velkého díla o světových dějinách, které zpracoval americký historik D. C. Somervell , se jeho myšlenky velmi rozšířily zejména v USA, takže se Toynbee stal „kultovním autorem“ šedesátých let. Roku 1972 publikoval s Jane Caplanovou vlastní zkrácené a ilustrované vydání v jednom svazku. Ačkoli byl zejména historiky ostře kritizován, mimo jiné za to, ž...
Více od autora
Arnold J Olenick (1)
Autor má dlouholetou praxi jako auditor, působil také na City University of New York a University of Massachusetts. Zabývá se účetnictvím, marketingem a řízením organizací.
Více od autora
Arnold Gehlen (1)
Německý filozof a sociolog, představitel moderní filozofické antropologie.
Více od autora
Arnold Alexander (1)
Narozen v Moskvě. Německý spisovatel zábavných románů, televizní scénárista a překladatel.
Více od autora
Arno J Mayer (1)
Americký historik, profesor, odborník na dějiny Evropy a holocaust - autor publikací z oboru.
Více od autora
Arnie Lade (1)
Akupunkturista, vystudoval čínštinu, akupunkturu a orientální medicínu.
Více od autora
Arne Linka (1)
Doc. PhDr. Arne Linka, CSc., nar. 1938 ve Zborovicích, hudební teoretik, skladatel, koncertní klavírní improvizátor a propagátor muzikoterapie.
Více od autora
Arne Laurin (2)
Narozen 24.2.1889 v Hrnčířích u Prahy, zemřel 18.2.1945 v New Yorku . Novinář a publicista, práce z oboru žurnalistiky, překladatel, vlastním jménem Arnošt Lustig.
Více od autora
Arne Garborg (1)
Arne Garborg byl norský romanopisec a esejista. Ve světě se proslavil především dekadentním románem Umdlené duše. V Česku vzbudil obdiv Tomáše Garrigua Masaryka, který o příběh hlavní postavy Umdlených duší Gabriela Grama opřel část argumentace v pojednání Moderní člověk a náboženství.
Více od autora