Všichni Autoři a témata

Pavel Horváth (5)

Pavel Horváth je český trenér, bývalý fotbalový záložník a reprezentant. Naposledy hrál za Viktorii Plzeň, kariéru ukončil po sezoně 2014/15 po utkání proti 1. FK Příbram , když v 81. minutě vystřídal Tomáše Hořavu. Byl to klasický „špílmachr“ - tvůrce hry, dokázal dobře číst hru a dát překvapivou přihrávku. Mimo to dokázal přesně vystřelit i z větší vzdálenosti. V kabině byl znám jako věčný šprýmař. Ve své bohaté kariéře hrál mj. za obě pražská „S“ - Spartu i Slavii, působil v Portugalsku, Turecku a Japonsku. Od března 2020 do března 2021 byl de facto trenérem 1. FK Příbram, ale vzhledem k tomu, že na profilicenci teprve studoval, tak byl v zápisech o utkání de iure uváděn jen jako asistent trenéra. Je podruhé ženatý, první manželkou byla Hedvika, později manželka Jana Kollera. S druhou manželkou Janou má dceru Adrianu a syna Patrika. Je vyučeným řezníkem. V letech 2010, 2011, 2012, 2013 zvítězil v české anketě Fotbalista roku v kategorii Osobnost ligy. S fotbalem začínal na škváře v TJ Břevnov, 26. září 1983 se v osmi letech dostal do Sparty Praha , kde ho v žácích vedli trenéři Toufar, Miloslav Lev, v dorostu trenér Černý a Tadeáš Kraus. V A-týmu debutoval 28. listopadu 1993 pod trenérem Karolem Dobiašem v utkání proti Drnovicím, nastoupil v základní sestavě . V této fázi to byl jeho jediný start za Spartu v 1. lize. V lednu 1994 totiž odešel na půlroční hostování do tehdy druholigového Jablonce, klubu vedeného Miroslavem Peltou. Zde působil pod trenérem Josefem Pešice a později pod Jiřím Kotrbou. Hned v prvním zápase s Kladnem si natrhl vazy v kotníku. Konec sezony 1993/94 již stihl a mohl s Jabloncem slavit postup do nejvyšší ligy. V létě pak prodloužil hostování a rok později do klubu přestoupil. V Jablonci slavil 3. místo v první lize v sezoně 1995/96. V létě 1996 se vrátil do Prahy, přestoupil z Jablonce za 22 milionů ...

Pavel Gregor (6)

Narozen 12. 1. 1952 v Poličce. Prof. , MUDr., DrSc., kardiolog . Zabývá se zejména onemocněním myokardu a farmakoterapií.

Pavel Glos (5)

Narozen 4.12.1903 v Nové Pace, zemřel 14.4.1985 v Turnově, kazatel Jednoty bratrské v Železném Brodě, Turnově , předseda Ústřední rady církve , účastník protifašistického odboje, nositel Československého válečného kříže a Československé medaile za zásluhy I. stupně, též spisovatel, včelař.

Pavel Bárta (6)

Narozen 1963. Novinář, autor publikací o ledním hokeji.

Pavel Aleksandrovič Šestakov (6)

Ruský prozaik.

Paul Tremblay (5)

Americký autor knih žánru fantasy a horror. Původně vystudoval matematiku.

Paul Simons (3)

Vědecký pracovník a popularizátor vědy, zaměřený na botaniku, zemědělství, chemii a klimatologii, též producent BBC TV.

Paul Klee (4)

Paul Klee byl švýcarský malíř, grafik a ilustrátor. Ovlivnil vývoj výtvarného umění ve 2. polovině 20. století. Ačkoliv se Klee narodil ve Švýcarsku, měl německou státní příslušnost. Otec Hans byl Němec, matka Ida rozená Fricková Švýcarka. Paul měl ještě o tři roky starší sestru Mathildu. Kleeovi byla hudební rodina. Otec učil v Bernu hudbu, matka vystudovala na konzervatoři zpěv. Jako sedmiletý začal Klee se studiem hry na housle a brzy se natolik zdokonalil, že už v jedenácti mohl hrát v bernské filharmonii. Blízký vztah k hudbě mu zůstal po celý život – dlouho se nemohl rozhodnout, zda se stane profesionálním hudebníkem nebo výtvarníkem. V roce 1880 se rodina natrvalo usadila v Bernu, kde Klee chodil do základní školy a maturoval na tamní Městské literární škole. Po maturitě, v roce 1898, se rozhodl, že se stane malířem a odjel studovat do Mnichova. Na první pokus se na tamní Akademii nedostal, zapsal se proto do soukromé školy Heinricha Knirra. V Mnichově se Klee od počátku pohyboval také v hudebních kruzích. Na jednom hudebním večeru poznal klavíristku Lily Štumpfovou . V roce 1901 se s ní tajně zasnoubil a v září 1906 si ji v Bernu vzal. O rok později se narodilo jejich jediné dítě, syn Felix . V prvních letech manželství se Klee staral o domácnost i o syna, zatímco Lily živila rodinu hodinami klavíru. Na mnichovskou akademii byl přijat v roce 1900. V Mnichově se seznámil s Vasilijem Kandinským, Alexejem Javlenským, Marianne Werefkinovou a dalšími členy budoucí skupiny Der Blaue Reiter . Konzervativní způsob výuky však Kleeovi nevyhovoval a už roku 1901 akademii opustil. Od října až do května 1902 cestoval se svým přítelem ze studií, sochařem Hermannem Hallerem, po Itálii. V letech 1903–1905 žil u rodičů v Bernu. Obnovil své účinkování v houslové sekci tamního orchestru, psal divadelní kritiky a pracoval na sérii grafických listů s názvem I...

Paul J McAuley (6)

Britský botanik a zoolog. Autor sci-fi.

Paul Herbert Freyer (4)

Německý spisovatel, autor divadelních her, též autor historických prací s tématem dějin 2. světové války.

Paul Davies (7)

Britský historik umění a vysokoškolský pedagog zaměřený na architekturu, zejména středověkou a renesanční sakrální architekturu v Itálii. Autor a editor prací z oboru. Nezaměňovat s Davies Paul .

Patrick Girard (4)

Francúzsky spisovateľ a novinár narodený v roku 1950. Patrick Girard má doktorát z histórie. Je autorom početných politických esejí a historických románov. Podieľal sa tiež na tvorbe mnohých kníh podpísaných menami iných autorov.

Patricia Wentworth (7)

Patricia Wentworth, rozená Dora Amy Elles, byla britská spisovatelka detektivek. Studovala v Londýně, nejprve soukromě, pak navštěvovala dívčí Blackheath High School. Po smrti svého prvního manžela, George F. Dillona, se v roce 1906 usadila v Camberley, Surrey. V roce 1920 se vdala za George Olivera Turnbulla a měla jednu dceru. Napsala sérii 32 kriminálních románů , převážně se slečnou Silverovou jako hlavní hrdinkou, z nichž první vyšel v roce 1928, a poslední byl vydán v roce její smrti. Slečna Silverová je někdy přirovnávána k Jane Marpleové vytvořenou Agathou Christie. Slečna Silverová je vychovatelka v důchodu, která se stane soukromým detektivem. Úzce spolupracuje se Scotland Yardem, a to zejména s inspektorem Frankem Abbottem. Patricia Wentworth napsala také dalších 34 knih mimo tuto sérii.

Patricia Reilly (7)

Patricia Reilly Giff se narodila roku 1935 v Brooklynu v New Yorku. Je autorkou knih a učitelka. Poté, co strávila dvacet let jako učitelka na plný úvazek,začala psát. Specializující se na dětskou literatury. Nyní sídlí v Weston, Connecticut, spolu se svým manželem Jamesem a jejich třemi dětmi. "Chci vidět děti, stočené do klubíčka s knihami, zjištění povědomí o sebe jak oni objeví myšlenky jiných lidí. Chci, aby se spojení, které knihy jsou příběhy lidí, že psaní je mluvení na papíře, a chci jim psát jejich vlastní příběhy. Ráda bych své knihy stanovila, jako spojení pro ně. "

Patricia Potter (7)

Paticia se narodila v roce 1940,je americkou autorkou dvaceti osmi románů a šesti novel. Její knihy se vydávají v patnácti zemích, jejích knih se prodalo více jak dva milióny. Často jsou její díla nominována na různá ocenění např.u Romance Times u Georgia Romance Writers.Třikrát byla finalistkou RITA Awards. Často byla zveřejněna na bestseller seznamu. Dřív než začala se psaním knih,živila se jako reportérka u Atlant Journal,editorka předměstských a atlantských novin. Je členem národní rady Romance spisovatelů Ameriky a je bývalý prezident Gruzie Romance spisovatelů a členkou představenstavenstva River City Romance spisovatelů v Memphisu. Patricia žije v Memphis,Tennessee,se třemi psi-dvěma šeltiemi a jedním trpasličím pudlem.

Parker S. Huntington (4)

Paramhans svámí Mahéšvaránanda (6)

Paolo Mancini (6)

Italský spisovatel, scenárista, copywriter a novinář.

Pamela Westland (6)

Britská autorka děl o aranžování květin a kuchařských knih.

Pamela Macaluso (6)

Španělská autorka romantických příběhů.

Pam Brown (9)

Narozena 11.11.1928. Americká spisovatelka.

P. J Parrish (5)

P. J. Parrish je autorský pseudonym sester Kelly a Kristy Monteeových. Narodily se a vyrostly v Detroitu ve státě Michigan. Jejich otec byl inženýr a matka pracovala v potravinářském průmyslu, když právě nepečovala doma o děti . Kelly se po získání diplomu na Severní michiganské univerzitě přestěhovala do Arizony, později do Laughlinu v Nevadě a nyní žije ve Filadelfii ve státě Mississippi, kde pracuje jako ředitelka kasina. Vždy měla velký zájem o prosazování práva, proto také absolvovala dva kurzy kriminologie. Má dvě dcery, syna a tři vnoučata. Kristy vystudovala Jižní michiganskou univerzitu, kde získala učitelský diplom, ale rozhodla se raději věnovat žurnalistice. Pracovala jako redaktorka a editorka deníků v Michiganu a na Floridě. Od roku 1985 se plně věnuje kariéře spisovatelky. Nyní žije ve Fort Lauderdale na Floridě s manželem Danielem, který je také novinář. Sestry Kelly a Kristy Monteeovy napsaly pod pseudonymem P. J. Parrish dosud sedm detektivek. Knihy s hlavním hrdinou Louisem Kincaidem byly již dvakrát navrženy na literární cenu: v roce 2003 román Paint It Black na Shamus Award za nejlepší detektivní román a v roce 2002 Dead Of Winter na cenu Edgar.

P. Dominik (9)

Otomar Radina (6)

PhDr. Otomar Radina působil na Jazykové škole s právem SJZ hlavního města Prahy jako učitel více než 30 let a ve své knize Paměti opotřebovaného pedagoga se svým nezapomenutelným humorem vystihl nejen atmosféru sedmdesátých a osmdesátých let.

Otilie K Grezlová (9)

Spisovatelka a nakladatelská redaktorka.

Otfried Weise (4)

Otakar Špecinger (9)

Narozen 29.8.1923 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 12. 3. 2014 tamtéž. Turistické průvodce a monografie osob, vlastivědné práce ze severních Čech.

Otakar Klika (5)

Narozen 18.12.1900 v Praze, zemřel 10.6.1979 v Praze. Ing., profesor a vedoucí katedry sdělovací techniky Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru.

Otakar Jeremiáš (7)

Otakar Jeremiáš byl český hudební skladatel a dirigent. Narodil se v Písku v rodině regenschoriho Bohuslava Jeremiáše. Byl všestranným instrumentalistou . Základy k hudbě mu dala matka, později konzervatoř. Vystudoval hru na varhany u Josefa Kličky a teorii a skladbu u Karla Steckera. Soukromě studoval hru na violoncello u Jana Buriana. Pro nedovolené účinkování v klavírním triu v Písku byl v roce 1909 ze školy vyloučen a studoval skladbu u Vítězslava Nováka . V období 1910–1912 byl violoncellistou České filharmonie. V letech 1913–1928 působil na hudební škole v Českých Budějovicích a po smrti svého otce se stal jejím ředitelem. V roce 1920 založil pokrokové pěvecké sdružení Foerster, kde byl až do roku 1928 sbormistrem. Příležitostně řídil operní představení v Jihočeském divadle a uváděl zde velká kantátová díla a sborové koncerty. Velký úspěch měla jeho opera Bratři Karamazovi uvedená v roce 1928 v Národním divadle. V letech 1929–1945 byl dirigentem rozhlasového symfonického orchestru Radiojournalu v Praze.kde vyvíjel činnost také v programovém vedení. Z původně zábavní organizace se mu podařilo vytvořit přední symfonické těleso schopné dokonale reprodukovat díla všech slohů a směrů Od roku 1945 byl členem užšího vedení umělecké správy opery ND. V březnu roku 1946 byl jmenován šéfem opery Národního divadla v Praze. Později byl na krátkou dobu odvolán a znovu ve funkci pokračoval po únoru 1948. Z důvodu nemoci však v listopadu 1949 působení ve funkci šéfa opery přerušil, avšak v ND působil až do roku 1955 . V roce 1949 se stal předsedou Svazu čs.skladatelů, v roce 1950 byl předsedou hud. festivalu Pražské jaro. Pracoval rovněž ve Společnosti O.Ostrčila a Společnosti Z.Fibicha. Jeho manželkou byla od roku 1935 sólistka opery ND Marie Bu...

Otakar Husák (7)

Otakar Husák byl československý generál, legionář a ministr obrany v letech 1920–1921. Vystudoval reálné gymnázium v Karlíně. Po maturitě pokračoval v letech 1904–1909 ve studiu chemie na ČVUT. Studium zakončil ziskem titulu inženýr. Po studiu odešel do Ruska, kde se stal v roce 1914 ředitelem soukromé chemické továrny ve Varšavě. Po vypuknutí první světové války vstoupil do České družiny, kde se stal velitelem čety. Od ledna 1916 velel rotě Československého střeleckého pluku a od jara 1917 praporu 1. střeleckého pluku. Před bitvou u Zborova byl těžce raněn. Po vyléčení byl velitelem prvního lodního transportu legionářů severní cestou z Archangelska do Francie, kde se jako velitel praporu zúčastnil bitvy u Terronu. V prosinci 1918 se spolu s T. G. Masarykem vrátil do vlasti, kde působil jako přednosta vojenské kanceláře prezidenta republiky. Dne 15. září 1920 byl jmenován jako nestraník ministrem národní obrany v tzv. první vládě Jana Černého. Po demisi vlády 26. září 1921 odešel na vlastní žádost do zálohy. Když stát ve 20. letech založil továrnu na výbušniny Explosia v Semtíně, stal se Husák jejím prvním ředitelem. Brzy po okupaci Československa v březnu 1939 byl Otakar Husák zatčen a až do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 jmenován ředitelem Synthesie Semtín. V této pozici působil až do března 1948, kdy byl penzionován. V roce 1950 byl znovu zatčen a vězněn do roku 1956 na Pankráci a na Mírově. Po propuštění z vězení musel i přes vysoký věk pracovat, aby získal nárok na důchod. Do důchodu tak odešel teprve v 75 letech v roce 1960. Zemřel v Praze 12. června 1964. V roce 1968 byl rehabilitován. Teprve po roce 1989 ale mohl být in memoriam vyznamenán Řádem Milana Rastislava Štefánika II. třídy . Město Nymburk mu v roce 1998 udělilo čestné občanství....

Otakar Hönig (7)

Narozen 10.4.1903 v Jihlavě, zemřel 7.9.1973 v Praze. PhDr., profesor průmyslové školy, autor středoškolských učebnic.

Otakar Čemus (4)

Otakar Čemus je český grafik, malíř a ilustrátor. Otakar Čemus prožil dětství v Panenských Břežanech. Po svatbě se přestěhoval do nedaleké obce Kozomín, kde tvoří svá díla doposud. V letech 1952–1959 studoval, včetně čestného roku studia, na Akademii výtvarných umění ve speciální škole prof. Vlastimila Rady. Sám Vlastimil Rada studoval na pražské Akademii u profesorů Maxe Švabinského, Jana Štursy a Jana Preislera. Po linii svých učitelů měl tedy Otakar Čemus ty nejlepší české umělce počátku 20. století. Je především kolorista, ale je i zručným kreslířem. V letech 1958–1989 působil jako výtvarník v předních Československých časopisech a novinách . V roce 1988 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. Díla Otakara Čemuse jsou zastoupena ve státních galeriích a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Celá umělecká tvorba Otakara Čemuse našla své pevné místo v českém výtvarném umění druhé poloviny 20. století a počátku 21. století jak pro své výtvarné kvality, tak proto, že je také radostí z barev a kouzlem, které v nás nechává trvalé odlesky. Malíř je zástupcem té generace, která vyšla z klasického školení umělců patřících k předválečné a válečné umělecké avantgardě a je to na jeho výtvarné práci poznat, i když se jedná o zcela autentickou výtvarnou tvorbu. Významnou část jeho tvorby tvoří ilustrace knih , dětská leporela a pohádkové knihy nebo pohlednice s vánoční a velikonoční tematikou.

Otakar Čapek (7)

Otakar Čapek byl osobnost české mystiky, spisovatel, autor několika odborných, dětských a duchovních knih, předseda spolku Psyché, agrární a politický činovník, jenž se stal obětí bolševického monstrprocesu. Narodil 26. března 1893 ve Hvožďanech na Blatensku. Měl o pět let mladšího bratra Arnošta a tři sestry: Růženu, Marii a Helenu. V roce 1920 dosáhl právnického doktorátu a o dva roky později se z něj stal ještě zemědělský inženýr. V roce 1923 vydal odbornou publikaci o chovu domácího vepřového bravu, za kterou získal titul třetí – byl promován na doktora technických věd. V roce 1924 se oženil s Marií Dandovou, s níž měl tři dcery. V roce 1924 Otakar a Arnošt společně se svým otcem zakoupili od hraběte Kolowrata zámek Košátky a k němu náležející panství. Kolem roku 1925 se oba bratři seznámili se spisovatelem Karlem Weinfurterem a roku 1929 se stali zakládajícími členy jeho mystického spolku Psyché. V roce 1933 se Otakar rozvedl. Poté, co byl zcela zadlužený velkostatek Košátky v roce 1938 prodán v dražbě, živil se Otakar jako spisovatel a věnoval se zájmům duchovním a politickým. Karel Weinfurter, který s Otakarem počítal coby se svým nástupcem, jej před svou smrtí požádal, aby se postaral o jeho manželku Boženu a také o spolek Psyché. Po Weinfurterově smrti se oficiálně stal zemědělským dělníkem na hospodářství Boženy v Bučovicích a vzali se brzy po válce roku 1945. Společně pak obnovili spolek Psyché jehož se stal předsedou a jeho manželka se starala o veškerou administrativu. Tyto aktivity ukončily komunistické úřady zákazem činnosti spolku roku 1951. Zemřel po úraze 11. ledna 1967 ve věku 73 let. V roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis Výzva, do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. Edvarda Beneše, který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdě...

Otakar Auředníček (4)

Narozen 27.9.1868 v Hrazených Ratajích, Zemřel 1.6.1947 v Praze. Právník, spisovatel, překladatel z francouzštiny a italštiny.

Oskar Krejčí (9)

Oskar Krejčí je český politolog, autor přibližně třiceti knih a více než tisícovky nejrůznějších studií a článků. Je univerzitním profesorem, ředitelem Institutu globálních studií UJAK v Praze. Narodil se v Praze, střední školu vystudoval v Sokolově. V devatenácti letech byl jako vojín základní služby zatčen při pokusu o překročení státní hranice do Rakouska a po více než dvouměsíční vyšetřovací vazbě odsouzen ke čtrnácti měsícům podmíněně. Rok pracoval jako horník na dole Gen. Jeremenko v Ostravě a více než rok jako strojník na KVHU ve Vřesové na Sokolovsku; zde vstoupil do KSČ. V letech 1969 až 1974 studoval na Filozofické fakultě UK v Praze sociologii a filozofii. Podílel se zde i na práci tzv. prověrkových komisí. Poté pracoval v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV a absolvoval dlouhodobé vědecké stáže v SSSR a v USA. Podle Ministerstva vnitra ČR je evidován v seznamu spolupracovníků Státní bezpečnosti v celé řadě kategorií pod krycími jmény Oskar a Kaláb od roku 1975. Krejčí spolupracoval s 11. oddělením II. správy StB a s X. správou StB jakožto důvěrník, agent a jako rezident, tedy zvláště spolehlivý a prověřený tajný spolupracovník, jenž organizoval práci dalších agentů, kteří mu byli svěřeni, a předával výsledky jejich činnosti. Do KSČ vstoupil už koncem 60. let a zůstal zde i v době tzv. normalizace. Od února 1989 do listopadu 1990 byl poradcem komunistických předsedů federálních vlád ČSSR Ladislava Adamce a ČSFR Mariána Čalfy. Od léta 1989 zprostředkovával kontakty premiéra poslední komunistické vlády Adamce s iniciativou Most. Je autorem projevu, kterým byl v prosinci 1989 ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel a posléze jednomyslně zvolen prezidentem. Krejčí připravoval programové prohlášení přechodné federální vlády národního porozumění a byl i hlavním redaktorem programového prohlášení federál...

Orchestr Československé Televize (5)

House orchestra of the Czechoslovak Television in Prague , led and conducted by Václav Zahradník. Founded in 1973, disbanded in 1990.

Opus (7)

Ondřej Štindl (5)

ONDŘEJ ŠTINDL , novinář, literát a DJ. Studoval na Pedagogické fakultě UK, po listopadu 1989 začal s přáteli chystat vysílání nezávislého rádia. Na podzim roku 1990 se stanice – tehdy známá jako Rádio Stalin – skutečně z éteru ozvala. Původně pirátské vysílání bylo časem legalizováno; v tak vzniknuvším Rádiu 1 OŠ dělal moderátora hitparády Strašidelný zámek, DJ a jiné. V současnosti na Radiu 1 vysílá jednou za čtrnáct dní. Pracoval jako recenzent, komentátor a zpravodaj v agentuře ČTA, Lidových novinách, české sekci BBC, časopise Týden a dnes opět v LIdových novinách. Debutoval v Kritické příloze Revolver Revue. V roce 2010 měl premiéru film Pouta podle jeho scénáře, příští rok by ve stejném realizačním týmu měl vzniknout snímek Místa.

Ondřej Sokol (5)

Narozen 16. 10. 1971 v Šumperku. Český herec, režisér a scénárista.

Ondřej Buddeus (5)

Narozen 15. 1. 1984 v Praze. Germanista a nordista, překladatel z němčiny a norštiny, redaktor literárních časopisů, též básník.

Ondřej Beran (9)

Narozen 25. 8. 1979. Mgr., Ph.D., filosof a překladatel, publikace z oboru.

Olly Richards (9)

Olivová Jana (8)

Olivia Gates (7)

Olivia je ženou mnoha talentů. Věnovala se zpěvu, malování, designu, je manželkou a matkou a ještě k tomu všemu lékařkou. Ovšem je pravda, že zpěvu, malování a designu se věnovala spíše okrajově, a právě opačně tomu však bylo s její úlohou manželky, matky a lékařky. Jestli Vám připadá neuvěřitelné, jak někdo toho může tolik stíhat, tak si k tomu ještě přidejte psaní, kterému se věnovala odjakživa, i když si nikdy nemyslela, že by v tomto oboru mohla udělat nějakou kariéru. Pak, když si v roce 2001 koupila svůj první počítač a pronikla do počítačového světa, našla na internetu webové stránky nakladatelství Harlequin. Tam zjistila, že vydavatel, jehož knihy hltala v době dospívání, přijímá rukopisy začínajících autorů. Učinila zásadní rozhodnutí a o dva roky později publikovala v Harlequinu svou první knihu v edici Lékařské romance. A hned napoprvé to byl obrovský úspěch. Ona sama to považuje za jeden z nejúžasnějších okamžiků svého života.

Olga Fialová (1)

Překladatelka z angličtiny.

Olga Chytková (8)

Veterinární lékařka a spisovatelka.

Oles' Terentìjovyč Hončar (6)

Ukrajinský spisovatel, romanopisec, publicista, literární kritik.

Oleg Lundstrem Orchestra (5)

Legendární sovětský jazzový orchestr. Založen v roce 1934 První z orchestru Alt Onopyuk - saxofon Vladimir Serebryakov - saxofon Igor Lundstrom - saxofon Vitaly Serebryakov - trubka Alex Kotyakov - trubka Anatoly Minenkov - trombon Alexander Gravis - kontrobas Ilya Umanets - bicí Oleg Lundstrem - klavír

Oldry Bystr (7)

Lesník, myslivec, autor autobiografických příběhů.

Oldřich Vilém Hykeš (8)

Prof. PhDr. MVDr. h.c. Oldřich Vilém Hykeš se narodil 11.10.1895 v Praze - Nuslích. Již od dětství měl zájem o přírodu a život v akváriu pozoroval od svých 8 roků. Jako student gymnázia začal „vydávat“ se svým bratrem Čeňkem „Akvaristické zprávy“. Chodil pilně do pražského spolku „Akvarium“ a v letech 1910-1914 naslouchal přednáškám B. Žežuly a prof. E. Babáka. To ovlivnilo mladého studenta natolik, že i po vstupu na filosofickou fakultu, kde se tehdy přírodní vědy vyučovaly, docházel mimoto i na fakultu lékařskou, kde přednášel prof. Babák. Stal se v jeho oddělení demonstrátorem a později po přechodu Babákově do Brna jeho asistentem. Odchod Babákův do Brna, kam ho následoval i Hykeš, měl za následek, že těžiště jeho vědecké a učitelské činnosti v dalších letech bylo v Brně až do vypuknutí druhé světové války. V době války bydlil v Praze. Po jejím skončení dojížděl ještě kratší dobu do Brna, avšak od r. 1947 byl již zaměstnán organizačními pracemi při budování pedagogické fakulty UK, kde působil zprvu jako úřadující proděkan, později jako děkan , přičemž vedl i Biologický ústav VŠZv a působil jako správce Studentské bibliotéky a Akademické studovny VŠZv. Byl členem Moravské přírodovědecké společnosti v Brně, Société de chimie biologique v Paříži, Association des anatomistes v Paříži, Société centrale d´aquiculture et de peche v Paříži, Société nationale d´ acclimatation de France v Paříži, Přírodovědeckého klubu v Praze a v Brně, členem komise pro dějiny přírodovědecké práce a biografii při I. odboru Masarykovy Akademie práce v Praze, zakládajícím členem Čs. biologické společnosti v Brně a dalších. Kromě toho byl redaktorem Biologických spisů VŠZv a redaktorem Akvaristických listů v Praze. Množství úkolů a povinností, které na sebe prof. Hykeš vždy bral, ať již v Brně nebo v Praze, nezůstalo nakonec bez vlivu na jeho zdraví. Po překonání zdravotních problémů z let 1952-1953 se zdálo, že bude moci pokračovat v práci, na podzim r. 1955 po svém návratu z ...

Oldřich Šuleř (8)

Narozen roku 1957. Ing., manažer, konzultant a lektor zaměřený na řízení a rozvoj manažerských dovedností. Publikuje v oboru, též autor románu. Syn prozaika Oldřicha Šuleře .

Oldřich Koudelka (5)

Narozen 28.7.1955 v Moravské Třebové. Vystudoval vojenské gymnázium, později teorii kultury, působil ve vojenském tisku. Novinář, publicista, autor příruček o kulturně výchovné činnosti v armádě, autor publikací a statí z historie venkova a s mysliveckou tématikou, též práce o regionální historii Moravskotřebovska a Svitavska.

Oldřich Holaň (5)

Fotograf - také pro Českou tiskovou kancelář.

Olaf Groehler (2)

Olaf Groehler se narodil 28.4.1935 v berlíně, studoval dějiny na Humboldtově univerzitě, habilitoval jako profesor historie roku 1972. věnuje se současným dějinám Německa, regionálním dějinám Braniborska a Pruska, mezinárodním dějinám vojenství.

Ol'ga Dmitrijevna Forš (4)

Ruská prozaička.

Oksana Bula (9)

Ukrajinská výtvarnice, návrhářka šperků, autorka a ilustrátorka dětských knih.

Odilo Ivan Štampach (7)

Narozen 18.2.1946 v Praze. Mgr., Doc., ThDr., ThLic. Katolický kněz-dominikán, teolog a religionista. Práce z oboru náboženství, výuka latiny. Řádové jméno Odilo, občanské jméno Ivan Štampach.

Octave Aubry (5)

Octave Aubry byl francouzský spisovatel a historik. Aubry získal středoškolské vzdělání v Paříži na „Lycée Voltaire“ a „Lycee Charlemagne“. Po střední škole Aubry studoval historii a navštěvoval přednášky soudobých historiků, jako byli např. Albert Sorel , Albert Vandal a Anatole Leroy-Beaulieu. Jeho zájem o historii ho přivedl na mnoho míst, absolvoval dlouhé cesty do Anglie, Španělska a Francie. Jeho první publikace byla sbírka básní pod názvem „De l'amour, de l'ironie, de la pitié“. Jako historik byl považován za znalce 19. století a napsal několik vědeckých prací o osobnostech té doby, jako „Napoleon III. Empress Eugénie“, „Une Histoire du Second Empire“, „La Vie privée de Napoléon“ nebo „La Révolution française“. Jedna z jeho nejslavnějších prací je Pouť na Svatou Helenu , kniha, kterou napsal poté, co strávil několik týdnů na tomto ostrově. V roce 1946 byl zvolen do čtyřicetičlenné Francouzské akademie , zemřel však měsíc a půl po svém zvolení, jeden den předtím, než měl skládat přísahu.

Nina Šalamounová (7)

Nina Neklanová (3)