Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 481 - 540 z celkem 3308 záznamů
Ivo Novák
RNDr. Ivo Novák, CSc. vystudoval zoologii a entomologii na PřF UK v Praze. Zabýval se ochranou rostlin ve Výzkumném ústavu řepařském v Semčicích a ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Nyní důchodce. Spolupracuje na výzkumu Lepidopter v CHKO Křivoklátsko.
Více od autora
Ivan Novák
Ivan Novák je bývalý český fotbalový obránce a československý reprezentant. Po skončení aktivní kariéry působil v Dukle Praha jako asistent trenéra a trenér mládeže. Je odchovancem Jiskry Třebíč . Za československou reprezentaci odehrál roku 1966 tři utkání, jednou startoval i za reprezentační B-mužstvo. V československé lize hrál za Spartak KPS Brno a Duklu Praha , odehrál celkem 182 utkání a dal 5 branek. S pražskou Duklou získal roku 1966 mistrovský titul a dvakrát československý pohár . V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil v 10 utkáních, v Poháru vítězů pohárů ve 4 utkáních a v Poháru UEFA nastoupil v 1 utkání.
Více od autora
Herbert Nachbar
Východoněmecký spisovatel. Byl synem rybáře . Od 1936-1940 navštěvoval základní školu ve Wolgastu , pak studoval odbornou školu v Pasewalku . Po krátké době jako učeň elektrikář byl studentem střední školy v Rostocku . Poté začal studovat na medicínu na Humboldtově univerzitě v Berlíně , kde skončil po dvou semestrech. Do roku 1953 působil jako místní reportér a editor pro různé východoberlínské noviny, pak působil jako asistent pro Aufbau-Verlag . Od roku 1957 byl spisovatelem na volné noze . Žil na různých místech: do roku 1959 ve Freesenortu na ostrově Ummanz. 1960-1963 ve východním Berlíně, 1963-1969 v Graal-Müritzu , a znovu v roce 1969 ve východním Berlíně. Od roku 1968 byl vedoucím dramaturgie v lidovém divadlu v Rostocku , později v televizi NDR v Berlíně . Jeho smrt byla důsledkem vážné nemoci, kterou byl upoután na invalidní vozík od roku 1978. Byl členem Svazu spisovatelů NDR a PEN klubu NDR . V roce 1951 se oženil s malířkou Brigitte N. Kröning . V roce 1955 se jim narodila dcera Sabine a 1964 syn Robert.
Více od autora
Hana Navarová
Narozena 8.4.1962 v Praze. Hudební skladatelka, zpěvačka a herečka, skládá hlavně písničky pro děti.
Více od autora
Gilles Néret
Francouzský historik umění, novinář, spisovatel, autor publikací o historii umění. Narozen 1933 v Paříži, zemřel 3.8.2005 tamtéž.
Více od autora
Gerd A Nagel
Více od autora
Galina Jevgeňjevna Nikolajevová
Více od autora
František Neužil
Politický analytik, autor politologických publikací a odborných článků.
Více od autora
Dorota Nvotová
Dorota Nvotová je slovenská herečka a zpěvačka. Jako devítiletá hrála v dětském muzikálu Bambi. Vystudovala evangelické lyceum v Bratislavě. Byla členkou československé hudební formace Overground, ve které zpívala a hrála po boku svého manžela – zpěváka, textaře, kytaristy i režiséra videoklipů, člena kultovní skupiny Slobodná Európa známého pod pseudonymem „Whisky“ . Overground v roce 2003 vydal stejnojmenné debutové album a Dorota Nvotová v roce 2004 vydala sólové album pod názvem Dorota Nvotová. V roce 2007 se Dorota a Whisky rozešli, Dorota následujícího roku vydala své druhé album Sila vzlyku. Nyní žije střídavě na Slovensku a v Nepálu, kde vodí turistické výpravy a pracuje v dětském domově. Deník Dnes upozornil, že domov, pro který Nvotová pracuje, byl krycí schránka pro obchod s dětmi. Její život v Nepálu zaznamenala v dokumentárním filmu Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama dokumentaristka Vendula Bradáčová. Dorota Nvotová je dcerou herečky Anny Šiškové, která ji vychovávala spolu s divadelním a filmovým režisérem Jurajem Nvotou. Jejím otcem je hudebník Jaroslav Filip. Sestrou je Tereza Nvotová. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorota Nvotová na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Denny Newman
Denny Newman je pseudonym Jaromíra Nováka. Narodil se v roce 1975 v Plzni, vystudoval mateřskou školku s vyznamenáním za nejhezčí obrázek medvídka nakreslený pastelkami, základní školu, kdy vyhrál v roce 1984 soutěž ve sběru starého papíru, a matematicko-fyzikální gymnázium, kde dostal jedničku z tělocviku. Pracoval jako natěrač, vychovatel na škole v přírodě, prodavač, uklízeč, barový kytarový hráč a kavárenský povaleč. Literárně tvoří od svých sedmi let .
Více od autora
Darren Naish
Darren Naish je britský vertebrátní paleontolog a vědecký publicista. Vystudoval geologii na Univerzitě v Southamptonu a později studoval pod vedením britského paleontologa Davida Martilla z Univerzity v Portsmouthu, kde následně obdržel tituly M. Phil. a PhD. Je nejlépe známý svými studiemi na teropodní dinosaury i sauropodní dinosaury a ptakoještěry. V roce 2006 Naish založil weblog Tetrapod Zoology, který popularizuje zoologii a paleontologii obratlovců u poučené veřejnosti. Publikoval také několik populárně naučných knih o životě v pravěku . Okrajově se zabývá také spekulativní paleontologií .
Více od autora
Carla Neggers
Carla Neggersová je autorkou více než čtyřiceti novel určených převážně pro sadu Harlequin. Je favoritkou milionů nadšených čtenářek, které především oceňují různorodost a schopnost autorky směšovat rozličné události a při tom si zachovat svižné tempo. Její vítězství v několika soutěžích ji pomohl natolik, že si jejího talentu povšiml jeden z nejpopulárnějších amerických deníků, New York Times. Carla absolvovala Boston University s vyznamenáním a stala se prezidentkou společnosti romanopisců. Žije se svou rodinou v centru Vermontu, nedaleko Quechee Gorge.
Více od autora
Bill Nye
William Sanford Nye je americký popularizátor vědy. V roce 1977 absolvoval technický obor na Cornellově univerzitě, pracoval jako konstruktér ve firmě Boeing a vynalezl hydraulický tlumič otřesů. Od roku 1986 vystupoval jako televizní komik a od roku 1993 moderoval na stanici PBS dětský pořad o vědě Bill Nye the Science Guy, který získal devatenáct cen Emmy. Vydal knihu Nepopiratelné – Evoluce a věda o stvoření světa, v níž odmítl kreacionismus. Je členem Committee for Skeptical Inquiry a The Planetary Society a nositelem Carl Sagan Award for Public Appreciation of Science, American Humanist Association ho vyhlásila osobností roku 2010. Hostoval v televizních seriálech Blindspot , Vražedná čísla a Teorie velkého třesku, Hvězdná Brána: Atlantida zúčastnil se soutěže Dancing with the Stars.
Více od autora
Arnošt Nezmeškal
Narozen 15.8.1973 v Havlíčkově Brodu. Správce motocyklových sbírek v Národním technickém muzeu v Praze, publikace o historických motocyklech.
Více od autora
Antonín Novotný
Antonín Josef Novotný byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného z Letňan a Barbory, roz. Hlaváčové z Velkých Čakovic. Narodil se v Letňanech čp. 28 a 13. prosince dostal při křtu v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice jména „Antonín Josef“. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Podle zápisu v matrice v únoru 1921 vystoupil z církve a téhož roku vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí , v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany pracoval jako dělník ve vysočanské Včele. Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968 byl členem ÚV KSČ, v roce 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. Jeho celoživotní zálibou byl mariáš, který hrál i ve své rezidenci na Orlíku. Také při dlouhotrvajících letech na zahraničních cestách se této zábavě věnoval. Jeho partnerem byl obvykle Václav David , Jiří Hendrych a Ladislav Novák . Značnou pozornost věnoval však i tělovýchovným vystoupením . Když zemřel prezident Antonín Zápotocký, čekalo se, že novým prezidentem bude Viliam Široký. V Praze už probíhaly přípravy na volbu Širokého, tiskly se dokonce jeho prezidentské obrazy. Československá kom...
Více od autora
Alex North
Alex North byl americký hudební skladatel. Složil první jazzovou hudbu k filmu a první moderní filmovou hudbu . Alexe Northa v dnešním pojetí lze zařadit mezi skladatele klasické hudby. Dokázal ji však svým moderním pojetím přetvořit na typickou filmovou hudbu bohatou na různorodé motivy. Z jednoho z nich se stal hit . North byl patnáctkrát nominován na Oscara a je jediným skladatelem, který získal Oscara za celoživotní dílo. Z jeho tvorby hodno zmínit hudbu k filmům, jako například: Spartakus, Kleopatra, Drakobijce, Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Ďábelská brigáda. Do filmu Stanley Kubricka 2001: Vesmírná odysea nebyla Northová hudba přijata. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alex North na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Zuzana Nováková
Zuzana Nováková je básnířka, spisovatelka, autorka řady knih pro děti. Do literatury vstoupila v šedesátých letech pod svým dívčím jménem Renčová. Jejím otcem byl Václav Renč, manželem je spisovatel a literární vědec Jaroslav Novák .
Více od autora
Zdenka Niliusová
Více od autora
Zdeněk Neubauer
Zdeněk Neubauer byl český filosof a biolog. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších zastánců postmoderního myšlení ve vědě v České republice; za své antiscientistické postoje byl kritizován ze strany skeptického hnutí. Studoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a filosofii na Filozofické fakultě téže univerzity, koncem 60. let strávil tři roky na studijním pobytu v italské Neapoli. V roce 1970 získal titul doktor přírodních věd a rok později titul doktor filozofie . V sedmdesátých letech pracoval v laboratořích Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, později jako programátor. Významně se podílel na neoficiálních a polooficiálních seminářích, přednáškách, sbornících věnovaných filosofii, vědě, technice, přírodě. Od roku 1990 přednášel na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, v letech 1990 až 1996 byl vedoucím katedry. V roce 1991 se stal docentem obecné biologie, v roce 1992 pak profesorem; obě řízení absolvoval na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Švagrem Zdeňka Neubauera byl český filosof, disident a politik Václav Benda, manžel sestry Kamily, jeho otcem Zdeněk Neubauer, představitel brněnské normativní právní školy. Ve svém díle se zabýval zejména epistemologií, vztahy mezi vědou a filosofií, hermetismem, křesťanskou filosofií, ale „odbíhal“ též k literatuře či jazykovědě. Jeho originální myšlení ovlivnilo mnoho přímých i nepřímých žáků a spolužáků, filosofů, vědců či umělců. Z jeho vědecké dráhy je ceněn objev tzv. „genového přepínače“, resp. objev estetiky bakteriálních kolonií. Podílel se na Čtvrtcích v pražské Viničné ulici, na Letní filozofické škole či na Ekologických dnech Olomouc. V roce 2001 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97....
Více od autora
Zdeněk Nehoda
Zdeněk Nehoda je bývalý český fotbalový útočník a jeden z nejslavnějších hráčů Dukly Praha. V současné době je hráčským agentem a zastupuje celou řadu českých i zahraničních fotbalistů. V letech 1978 a 1979 získal ocenění Fotbalista roku v Československu. Od 23. září 1978 je členem Klubu ligových kanonýrů. V sezoně 1970/71 byl se 16 brankami nejlepším střelcem československé ligy . Povedlo se mu to ve věku 18 let jako nejmladšímu hráči v historii nejvyšší soutěže . Nejlepším střelcem ligy byl i v ročníku 1978/79 se 17 góly . Během fotbalové kariéry vystudoval právnickou fakultu. Spolu s dalšími armádními sportovci a sportovními funkcionáři je veden v registračních protokolech komunistické vojenské kontrarozvědky jako „důvěrník“. Za Československo vstřelil v letech 1971–1987 celkem 31 gólů v 91 utkáních. V roce 1979 obsadil deváté místo v anketě Zlatý míč. Premiéra: 12. srpna 1969, Sparta ČKD Praha – Gottwaldov 1:1 První gól: 3. září 1969, Gottwaldov – SONP Kladno 4:1 Stý gól: 23. září 1978, Dukla Praha – Lokomotíva Košice 5:0 Poslední gól: 25. září 1982, Dukla – Plastika Nitra 4:1 Poslední zápas: 12. prosince 1982, Dukla Praha – RH Cheb 0:2 Založil Agenturu Nehoda sport, se kterou zprostředkoval mnoho velkých hráčských přestupů. Podle serveru SportRevue.cz je Zdeněk Nehoda jeden z nejvlivnějších fotbalových agentů v Česku. K roku 2009 provozoval v centru Ostravy luxusní restauraci.
Více od autora
Zdeněk Nagovský
Narozen 1966 v Hodoníně. Autor, bývalý řpíslušník Pohraniční stráže, vzpomínkové knihy z policejního prostředí.
Více od autora
Yoon Nicola
Více od autora
Will North
Více od autora
Vojtěch Novotný
Narozen 1964. Prof., RNDr., CSc., entomolog, vysokoškolský pedagog, vyučující tropickou ekologii, vedoucí výzkumné biologické stanice na Papui Nové Guineji, autor odborných prací o herbivorním hmyzu v tropických ekosystémech.
Více od autora
Vlastimil Novobilský
Em. Prof. RNDr. Vlastimil Novobilský, CSc. je český chemik, pedagog a esperantista. V letech 1946-1953 absolvoval gymnázium v Opavě a v letech 1953-1958 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzikální chemie . V letech 1961-1964 byl interním aspirantem ministerstva chemického průmyslu na Vysoké škole chemicko-technologické . V roce 1996 byl rektorem „kongresové univerzity“ v rámci Světového kongresu esperanta v Praze. Ve svém díle se zabýval propagací esperanta. Je autorem díla Skizo pri la esperanta literaturo, spolupracoval na díle Ivo Lapenny Esperanto en perspektivo. Dále je autorem šesti publikací a studií o J. A. Komenském. Spolu se Ing. Zdeňkem Pluhařem působil jako redaktor sbírek přednášek a referátů z konferencí a seminářů SAEST . V roce 2006 vyšel v nakladatelství KAVA-PECH pod názvem Taglibro de mia frato esperantský překlad deníku židovského chlapce Petra Ginze, jehož český originál už dříve vydala Petrova sestra Chava Pressburgerová. Do esperanta jej přeložil spolu se svou manželkou Věrou právě Vlastimil Novobilský, který v prostředí poválečného pražského esperantského klubu osobně poznal Petrova otce Otu. Jeho tchán Jiří Kořínek byl významným českým esperantistou.
Více od autora
Vladimír Neuwirth
Vladimír Neuwirth byl katolicky orientovaný filosof, překladatel, publicista a spoluzakladatel původně exilového kulturního sdružení Opus bonum.
Více od autora
Vladimír Nepustil
V letech 1981 - 1983 vyvinul brněnský psycholog a pedagog Vladimír Nepustil netradiční metodu výuky cizího jazyka. Je to metoda, která neslibuje zázračně rychlé naučení, nýbrž tak rychlý vstup do jazyka, že další učení je zábavou. Této akcelerace dosahuje využitím psychologických zákonitostí - snaží se totiž imitovat proces vývoje jazyka u dítěte. Pro dítě jsou charakteristické tři souběžné procesy: pasivní, aktivní a integrační. a) „malé děcko slyší všecko“ - je tu neustálé vnímání - tedy pasivní příjem - širokého spektra mluvené řeči; b) dítě žvatlá - tedy stálým opakováním nejjednodušších prvků a struktur řeči si aktivně buduje předpoklady pro pozdější srozumitelné vyjadřování; c) dítě si podvědomě mapuje gramatiku; tím je zajištěn vznik struktury, do níž se osvojené prvky ukládají. U dospívajících a dospělých využívá tato metoda logického myšlení, což je jejich největší zbraň. Logické myšlení totiž dokáže uvedený integrační proces, tj. podvědomé mapování gramatiky, neuvěřitelně zkrátit, a to tak, že předvede tuto strukturu na vědomé úrovni a aktivním drilem ji převede z vědomí do podvědomí, kam vývojově patří. Díky takto zvládnuté struktuře se přejde na četbu originálních textů, což umožňuje onen široký pasivní záběr jazyka jako u dětí a zajistí styk s celým spektrem opravdového jazyka. Četba poskytuje nejen silnou motivaci, ale také materiál pro konverzaci, uvádí do stylistiky a zajišťuje nenásilný růst slovní zásoby bez biflování izolovaných slovíček. Metoda se ujala v Brně ve druhé polovině osmdesátých let. V roce 1990 byla v Brně založena Nepustilova jazyková škola vyučující touto metodou. Za dobu své existence si škola díky kladným ohlasům ze strany posluchačů získala dobrou pověst nejen v brněnském regionu, nýbrž i v celé České republice. V roce 1988 vyšly první učebnice ve formě skript, v současné době jsou k dispozici nová, přepracovaná vydání učebnic němčiny a angličtiny, k oběma jazykům jsou také nabízeny CD ve formátu MP3. Učebnice ...
Více od autora
Vladimir Nazor
Vladimir Nazor byl chorvatský spisovatel, lyrik a překladatel. Během druhé světové války byl v partyzánském hnutí a po ní působil v politice. Vladimir Nazor se narodil jako syn státního úředníka ve vsi Postira na dalmátském ostrově Brač, zde absolvoval základní školu. Od roku 1886 navštěvoval gymnázium ve Splitu, kde v roce 1894 maturoval. Následně studoval přírodní vědy, matematiku a fyziku ve Štýrském Hradci a jeden semestr v Záhřebu. Po promoci v roce 1902 působil jako učitelský praktikant ve Splitu, jako učitel v letech 1901–1903 v Zadaru, mezi lety 1903–1906 v Pazinu, poté v období 1906–1908 v Koparu, následně v letech 1908–1918 ve městě Kastav a poté v období 1918-1920 v Záhřebu. Poté byl ředitelem dětského domova v Crikvenici, nakrátko v roce 1926 působil v Sušaku. Poslední aktivní léta před odchodem do penze strávil v Záhřebu . Vladimir Nazor žil, s výjimkou krátkého pobytu na domovském ostrově Brač, trvale v Záhřebu. Od 30. prosince roku 1940 byl na základě vládního dekretu členem Chorvatské akademie věd a umění . Od 22. března 1948 byl členem Srbské akademie věd a umění v sekci literatury a jazyka. V parlamentních volbách v roce 1938 podporoval opozici vedenou Vladko Mačekem. Přestože už byl ve vyšším věku, koncem roku 1942 uprchl společně s Ivanem Kovačićem ze Záhřebu na lodi přes řeku Kupa k Titovým partyzánům, kde působil ve vedoucí funkci. Útěk později ztvárnil v díle Čamac na Kupi. V letech 1943 až 1945 byl předsedou Zemského protifašistického výboru národního osvobození Chorvatska a po druhé světové válce byl až do své smrti předsedou předsednictva Saboru Lidové republiky Chorvatsko. Vladimir Nazor je pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj. Nazor byl velmi plodný chorvatský autor. Jeho dílo obsahuje básně, balady, povídky, romány i eseje. Mnoho je...
Více od autora
Vladimír Nárožník
Vyrostl v Praze-Dejvicích, kde také navštěvoval ZŠ . Po maturitě na Střední průmyslové škole stavební nastoupil do podniku Stavby silnic a železnic, v listopadu téhož roku do projektové kanceláře Agroprojektu. V roce 1959 se zapsal na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, po pěti semestrech však začal pracovat jako stavební dělník v Peci pod Sněžkou. V letech 1963–1965 absolvoval dvouletou vojenskou službu v Praze-Ruzyni. Poté byl zaměstnán jako stavební technik u Generálního investora výstavby hlavního města Prahy, rok pracoval v dokumentačním oddělení Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Od roku 1969 působil v nakladatelství Odeon, nejprve jako pracovník propagačního oddělení a redaktor dvouměsíčníku Novinky Odeonu, od roku 1976 jako výtvarný redaktor, roku 1982 se stává vedoucím redaktorem výtvarné redakce Odeonu. Od ledna 1995 byl ve svobodném povolání, spoluprecoval s řadou předních českých nakladatelství, galerií a jiných kulturních institucí. Těžištěm Nárožníkovy umělecké tvorby je knižní grafika, své výtvarné práce z tohoto oboru vystavoval v roce 1989 v Malé galerii Československého spisovatele na Národní třídě a na mnoha skupinových výstavách, ilustrace uveřejnil mj. v časopise Světová literatura. Publikoval v Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a ojediněle na začátku 80. let ve Svědectví . Nárožníkova sbírka Slova, carte blanche představuje typ expresivní a vizuální poezie, směřující k maximální hutnosti a k filozofickému pojetí básnické výpovědi. Její osou je neoklasicistický důraz na nepomíjivou krásu uměleckého prožitku a jeho subjektivního zrcadlení. Romantický vztah k umění a dějinám básník vtěluje do vyhraněně patetické dikce svých veršů. Po vydání prvotiny Nárožník své další texty, soustředěné v drobných rukopisných sbírkách, již nepublikoval a zaměřil se především na gestické kresby a typografickou tvorbu. Pozdější autorovu básnickou tvorbu (cykly Defenestrace psa a Anglické hodiny, skladba...
Více od autora
Viktor Nopp
Byl soukromým žákem A. Rosého a F. Ondříčka ve Vídni, poté se zdokonalil u prof. O. Ševčíka a stal se jeho asistentem. V letech 1946 – 1957 byl profesorem na brněnské konzervatoři. Žáci: M. Doležal, J. Foltýn, Z. Sehnal, V. Řehák aj.
Více od autora
Vasilij Trofimovič Narežnyj
Narodil se na Ukrajině, studoval v Moskvě, sloužil jako státní úředník v Gruzii a pak v Petrohradě. Znal dobře život kozáctva, feudální statkářské šlechty, kupectva i průmyslových podnikatelů. Své sympatie věnoval především lidem prostým, utištěným, nevolníkům, chudině a buřičům. V nich hledal i nalézal lidské ctnosti, zato mravy vládnoucích vrstev ostře kritizoval. Proto také jeho díla trpěla cenzurními zásahy a některá mohla být v úplnosti vydána až po roce 1918. I když Narežného dílo není prosto vlivu dobového sentimentalismu a moralistního didaktismu, stalo se pro svůj národní, lidový a kritický ráz zjevným předchůdcem realismu Puškinova a Gogolova. V počátcách své literární činnosti Narežnyj psal historické tragédie a básně, později humorné obrazy ze života, dobrodružné povídky a romány, z nichž nejpozoruhodnější jsou romány "Rossijskij Žilblaz" , "Čornyj god" , "Bursak" a povídky "Dva Ivana" a "Harkuša" .
Více od autora
Václav Neuer
Více od autora
Václav Němec
Svoji publicistickou činnost začal v září 1945 jako spoluautor seriálu „Letadla ve válce 1939—1945” v tehdejším týdeníku Rozlet. Záhy začal uveřejňovat samostatné články o soudobé letecké technice, o vývoji letadel a jejich použití a v této práci pokračuje dodnes na stránkách časopisu Letectví + kosmonautika. Je rovněž členem redakční rady tohoto časopisu. V roce 1951 se pokusil po studiu archivních materiálů o první soustavný přehled vývoje československých letadel. Uveřejňoval jej na pokračování v tehdejším časopise Letectví. Seriál se po novém zpracování a rozšíření stal základem první autorovy samostatné publikace Československá letadla. Nakladatelství Naše vojsko ji vydalo v roce 1958 při příležitosti 40. výročí založení našeho leteckého průmyslu. Rozšířené druhé vydání vyšlo v roce 1968 a nyní se objevuje po prvním dílu i druhý díl přepracovaného a dále rozšířeného vydání. Problematice obrovského technického rozvoje sovětského letectví věnoval autor seriál Letadla SSSR v časopise Letectví v roce 1950. Pokračoval ve studiu této tematiky, zpracoval archivní materiál v SSSR a v roce 1969 vydal knihu Sovětská letadla. Za toto dílo mu byla udělena cena Víta Nejedlého. Kniha vyšla i v NSR. Dodnes patří k ojedinělým publikacím na toto téma svým souhrnným zpracováním všech známých i do té doby neznámých typů letadel vzniklých v SSSR. Za stěžejní dílo autora se považuje pětidílná práce Vojenská letadla, vycházející v Našem vojsku zprvu v jednom svazku v roce 1962 a po jeho úspěchu v rozšířeném provedení v letech 1972 až 1982. Určitým protějškem tohoto díla jsou Civilní letadla, věnovaná rozvoji dopravních letounů ve světě. Tuto dvoudílnou publikaci vydalo Nakladatelství dopravy a spojů . V témže nakladatelství vychází řada nazvaná Atlas letadel, jejíž jednotlivé svazky jsou věnovány každý jedné kategorii civilních letadel. Václav Němeček pracoval řadu let jako letecký konstruktér, taky působil ve Výzkumném ústavu pozemních staveb v Praze....
Více od autora
V. S Naipaul
Spisovatel, původem z Trinidadu a Tobaga, od roku 1954 žil a publikoval ve Velké Británii.
Více od autora
Tomáš Nový
Jako scénárista Čtyřlístku: 1990-1992. Příběhů Čtyřlístku: 3 knižní Další seriály ve Čtyřlístku: Pohádky , Klofáč & Tlamáč
Více od autora
Three Dog Night
Three Dog Night je americká rocková skupina založená v roce 1967, kterou tvoří zpěváci Danny Hutton, Cory Wells a Chuck Negron. Skupina zaznamenala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let výrazný úspěch díky řadě hitů, včetně tří písní, které se umístily na prvním místě žebříčku Billboard Hot 100: "Mama Told Me ", "Joy to the World" a "Black and White". Jejich hudba se vyznačuje harmonickými vokálními aranžemi a směsí rockových, popových a soulových vlivů.
Více od autora
Tappei Nagatsuki
Více od autora
T. Edward Nickens
Americký propagátor outdoor způsobu života. Editor, spisovatel, moderátor. Publikace z oboru.
Více od autora
Svatopluk Novák
Narozen 5. 5. 1961 v Brně. Doc.RNDr.,CSc., geograf, vyučuje pedogiku se specializací na didaktiku zeměpisu, práce z oboru geografie, demografie, sociologie, též učebnice pro školy z oboru geografie a příbuzných oborů.
Více od autora
Sten Nadolny
Sten Nadolny je německý spisovatel, člen Bavorské akademie krásných umění. Narodil se ve spisovatelské rodině - otec Bukfarrd pracoval během války v Canarisově zpravodajské službě, matka Isabella psla veselé, ironické povídky a rodinné příběhy. Vyrostl v Horním Bavorsku, vystudoval dějiny a promoval na univerzitě v Berlíně. Po škole se nějaký čas pokoušel učit, ale táhlo ho to k filmu. Stal se řidičem a asistentem produkce. Jenže ve spěchu nebylo možné psát, tak toho nechal... a zpomalil. Začal psát, psát pomalu. V roce 1980 vzbudil sympatie poroty pro udělení ceny Ingeborg Bachmannové čtením čtvrté kapitoly svého tehdy ještě nezveřejněného románu Objevení pomalosti. Na něm pracoval \"tak pomalu, jak je přiměřené tématu\", a tak ještě ani po dalších dvou letech nebyl hotov a dřív mu vyšla kniha Síťová jízdenka . Velmi brzy Nadolny nachází vlastní styl. S vydáním Objevení pomalosti přichází objevná událost: pomalost jako životní styl, hozená rukavice dnešní hektické době. Tématu pomalosti se dotýká i v dalším díle Selim aneb dar řeči Obdržel řadu literárních cen.
Více od autora
Stanislav Novotný
Stanislav Novotný je český právník, občanský aktivista, spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, ředitel Úřadu vyšetřování ČR, v letech 1993–1994 policejní prezident Policie ČR, v letech 1994–2013 ředitel České křesťanské akademie. Podnikatel a publicista. Od roku 2015 předseda Asociace nezávislých médií, která uděluje kontroverzní ocenění Krameriova cena. Po dokončení základní školy absolvoval v letech 1975–1979 gymnázium a pokračoval studiemi na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která ukončil v roce 1983. Ale až do roku 1990 záměrně nevykonával právnickou profesi, aby nemusel spolupracovat s komunistickým režimem, s nímž nesouhlasil. Pracoval nejprve jako topič. Poté se stal knihovníkem ve Státní knihovně ČSR dnes Národní knihovna České republiky, kde popisoval články z právnických periodik. Od roku 1987 se staral o sociálně vyloučené osoby bez přístřeší jako sanitář. Byl aktivním disidentem, autorem a spoluautorem řady provolání, petic a protestů. V Hnutí za občanskou svobodu se mimo jiné podílel na tvorbě nové Křesťanskodemokratické strany jako ustavující člen. Po Sametové revoluci 1989 vedl sekretariát Křesťanskodemokratické strany, odtud přešel na Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, kde pracoval do konce roku 1990. V roce 1991 působil až do září na Inspekci federálního ministra vnitra jako poradce tehdejšího ministra vnitra Jána Langoše, kdy se stal náměstkem ředitele Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB dnes Ústav pro studium totalitních režimů, který založil. Ve stejné době byl tajemníkem Nezávislé lustrační komise, kterou vedl Jaroslav Bašta. Od září 1992 do května 1993 vedl Úřad vyšetřování pro ČR, kde pracoval zejména na rekodifikaci trestního řádu. 12. května 1993 byl jmenován prezidentem Policie ČR. Chtěl policii očistit od lidí spjatých s mocenskými strukturami předešlého režimu, pročež se dostal do sporu s řadou vysoce postaven...
Více od autora
Stanislav Němeček
Narozen 4. 11. 1931 v Hradci Králové, zemřel 17. 8. 2016. MUDr. , CSc., profesor lékařské fakulty v Hradci Králové; histolog, embrylog, rovněž se zabýval neuropatologií.
Více od autora
Stanislav Navrátil
Narozen 14.6.1936 ve Vansdorfu.Doc., Dr., CSc., pedagog, práce z oboru, práce o vnímání hudby.
Více od autora