Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 361 - 420 z celkem 3239 záznamů

Martin Navrátil
Narozen 1963 v Kutné Hoře. Autor publikací z oboru železniční historie.
Více od autora
Luboš Nový
Narodil se 13.11.1929 v Praze, absolvoval gymnázium a poté studoval na univerzitě matematiku a fyziku. V roce 1956 se stal vedoucím oddělení dějin přírodních věd a techniky nově se formujícího Historického ústavu ČSAV. Roku 1985 byl jmenován ředitelem ústředního archivu ČSAV. Od roku 1968 byl šéfredaktorem časopisu Dějiny věd a techniky. Působil jako člen redakční rady časopisu Historia Mathematica.
Více od autora
Lisa Nichols
Lisa Nicholsová je afroamerická motivační rečnice, profesionální kouč, učitelka a autorka několika publikací.
Více od autora
Ladislav Novák
Narozen 4.8.1925 v Turnově, zemřel 28.7.1999 v Třebíči. Středoškolský profesor, výtvarník, prozaik, parafráze indiánské a překlady eskymácké poezie, překlady z francouzštiny a němčiny.
Více od autora
Josef Navrátil
Narozen 31. 3. 1868 v Holešově, zemřel 26. 11. 1935 v Černotíně. Katolický kněz, básník a spisovatel, náboženský publicista.
Více od autora
John Henry Newman
Svatý John Henry Newman byl anglikánský a katolický teolog a filozof, roku 1879 jej Lev XIII. jmenoval kardinálem. Ctihodným byl prohlášen 21. ledna 1991. Papež Benedikt XVI. jej při své návštěvě Spojeného království 19. září 2010 v Birminghamu blahořečil. Papež František jej svatořečil 13. října 2019. Jako anglikánský duchovní byl Newman představitelem reformního tzv. Oxfordského hnutí v anglikánské církvi. Jeho snahy bývají označovány též jako anglokatolicismus. Newman se proslavil svými hlubokými studiemi dějin křesťanství a katolicity církve. Ve svých 90 traktátech obhajoval katolicitu anglikánské církve. V slavném traktátu č. 90 kritizuje 39 článků anglikánské víry. Později konvertoval ke katolictví. Jeho dílo ovlivnilo spisovatele G. K. Chestertona natolik, že také přestoupil do katolické církve.
Více od autora
Jiří Novák
Narodil se ve Frýdku - Místku a nyní bydlí v Havířově. Vyučil se elektromechanikem ve frýdeckomísteckých válcovnách plechů. Při zaměstnání dokončil studiem středoškolské vzdělání. Po absolvování základní vojenské služby pracoval jedenáct let ve státních službách. Nyní pracuje v soukromé firmě.
Více od autora
Jiří Neuwirth
Narozen 14. 4. 1932 v Praze, zemřel 10. 2. 2022. MUDr., CSc., docent vnitřních chorob; hematolog a endokrinolog, též geriatr a autor publikací pro obor ošetřovatelství: v letech 1991-2001 působil jako primář interního a geriatrického oddělení VFN, v letech 2001-2005 pak jako první přednosta nově ustavené Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné. fakultní nemocnice v Praze.
Více od autora
Jaroslav Netolička
První příspěvky otiskl v čas. Bezpečnost , další v Ostravsko-karvinském horníku, Ostravském večerníku, Kriminalistickém sb. aj. Ve své beletristické práci vychází N. z celoživotní zkušenosti kriminalisty. Jeho prvotina zachycuje kolektiv Bezpečnosti na Ostravsku v zápase se skupinou vykradačů. V další knize se autor vrátil do doby, kdy se v boji proti banderovským tlupám formoval Sbor národní bezpečnosti. Obě knihy se vyznačují úsilím o psychologickou analýzu různorodých postav, jejich vývoje i vzájemných vztahů. N. vypráví střídmým věcným slohem a se zřetelnou tendencí výchovnou.
Více od autora
Jarmila Nová
Spoluautorka publikací, vážících se k osobnosti herce Jaroslava Marvana.
Více od autora
Jana Neubertová
Narozena 28.8.1924 v Duchcově. Fotografka, fotografické publikace z oboru architektury a výtvarného umění.
Více od autora
Jan Nejedlý
Jan Nejedlý byl český básník, překladatel, redaktor a vydavatel knih i časopisů, později advokát. Jeho bratrem byl vlastenecký kněz a spisovatel Vojtěch Nejedlý. Bratři Nejedlí byli synové řeznického mistra Jan Křtitele Nejedlého a Anny roz. Frydlové. Jan Křtitel Nejedlý patřil mezi zámožné občany města Žebráku, vlastnil větší usedlost a rozsáhlé polnosti, jeho živnost vynášela slušný zisk. Výborná finanční situace rodiny měla pro oba chlapce zásadní význam, neboť bez adekvátní peněžité podpory mohli tehdy studenti procházet nákladnými univerzitními kursy jen s velkými nesnázemi. Jan Nejedlý nebyl zpočátku určen pro právnickou dráhu. Jen shodou šťastných okolností se dostal do Prahy na studia, navzdory původním představám otce, který chtěl, aby Jan v dospělém věku převzal živnost. Díky přímluvám matky a bratra Vojtěcha však nakonec souhlasil s tím, že Jan Nejedlý bude pokračovat ve studiích v Praze. Zde nastoupil zprvu na hlavní piaristickou školu, posléze na staroměstské gymnázium. Poté, co Jan Nejedlý dokončil s výborným prospěchem gymnázium, nastoupil roku 1793 na pražskou univerzitu. Největší vliv na mladého Jana Nejedlého měly přednášky Františka Martina Pelcla, prvního profesora nově zřízené katedry českého jazyka na pražské univerzitě. V době, kdy Pelcl nastoupil do svého úřadu , přichází na filosofickou fakultu i Nejedlý. Od první chvíle věnuje pozornost Pelclovým výkladům o českém jazyce a české literatuře. Pelcl doporučoval svým žákům, aby se seznámili s díly českých klasiků. Sám o svých přednáškách předčítal úryvky z knih Komenského, Veleslavína, Koldína i z děl představitelů jednoty bratrské. Jedním z nejpilnějších žáků Františka Pelcla byl Nejedlý. Na radu svého učitele začal navštěvovat univerzitní knihovnu, kde mohl horlivě studovat starší české tisky. Mimořádný význam měla pro mladého studenta ta skutečnost, že se zde seznámil s K. R. Ungarem. Karel Rafael Unga...
Více od autora
James Norbury
Britský spisovatel a ilustrátor. Vystudoval zoologii, praktikuje stará duchovní učení. Žije ve městě Swansea v jižním Walesu. Autor bajek a filozofické prózy.
Více od autora
Ivana Nováková
Více od autora
Isabelle Nazare-Aga
Francouzská psycholožka a psychoterapeutka, která se ve své klinické praxi zabývá především formaci chování, ovládání stresu a komunikaci.
Více od autora
Helena Novakova
Ing. Helena Nováková. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1960 pracovala v bytovém podniku, kde prošla řadou funkcí v provozním a ekonomickém útvaru. Od roku 1978 pracuje v orgánech státní správy na úseku bytového hospodářství. V současnosti je vedoucí oddělení metodiky v odboru bytového práva a metodiky Ministerstva pro místní rozvoj. V rámci svých pracovních úkolů zajišťuje především metodickou pomoc pro zástupce obecních a městských úřadů , ale i pro pracovníky nejrůznějších subjektů, které zabezpečují správu a provoz tohoto majetku. Podílí se rovněž na přípravě právních předpisů souvisejících s problematikou bydlení. Je lektorkou celé řady seminářů k otázkám bydlení včetně právní úpravy regulace nájemného.
Více od autora
František Němec
Narozen 27.1.1905 v Třebíči, 26.1.1983. RNDr., profesor mineralogie a petrografie, práce z oboru.
Více od autora
Evgeny Nesterenko
Evgeny Nesterenko byl proslulý sovětský a ruský operní basista, který se vyznačoval silným hlasem a velkolepým vystupováním na jevišti. Narodil se 8. ledna 1938 v Moskvě, v mládí se zajímal o hudbu a svou vášeň rozvíjel studiem na moskevské konzervatoři. Nesterenkova kariéra se rozjela po vítězství v Mezinárodní Čajkovského soutěži v roce 1967, což vedlo k angažmá ve významných operních domech po celém světě.
Více od autora
Emanuela Nohejlová-Prátová
Emanuela Nohejlová-Prátová byla česká historička, přední česká numismatička, vedle Gustava Skalského je považována za zakladatelku moderní vědecké numismatiky. Vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po většinu života pracovala v numismatickém oddělení Národního muzea. Přednášela na Masarykově a Karlově univerzitě, kde byla i řádnou profesorkou. Ve svém díle se nejvíce zabývala starším českým mincovnictvím, také českým mincovnictvím třicetileté války, českými medailemi a numismatickou metrologií. Ve intencích svého lokálního patriotismu věnovala podrobné vědecké zkoumání dějinám kláštera benediktinů v rodných Opatovicích nad Labem a v Praze bydlela na Novém Městě v Opatovické ulici, kde bývala v době předhusitské rezidence opatů Opatovického kláštera.
Více od autora
Dorota Nvotová
Dorota Nvotová je slovenská herečka a zpěvačka. Jako devítiletá hrála v dětském muzikálu Bambi. Vystudovala evangelické lyceum v Bratislavě. Byla členkou československé hudební formace Overground, ve které zpívala a hrála po boku svého manžela – zpěváka, textaře, kytaristy i režiséra videoklipů, člena kultovní skupiny Slobodná Európa známého pod pseudonymem „Whisky“ . Overground v roce 2003 vydal stejnojmenné debutové album a Dorota Nvotová v roce 2004 vydala sólové album pod názvem Dorota Nvotová. V roce 2007 se Dorota a Whisky rozešli, Dorota následujícího roku vydala své druhé album Sila vzlyku. Nyní žije střídavě na Slovensku a v Nepálu, kde vodí turistické výpravy a pracuje v dětském domově. Deník Dnes upozornil, že domov, pro který Nvotová pracuje, byl krycí schránka pro obchod s dětmi. Její život v Nepálu zaznamenala v dokumentárním filmu Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama dokumentaristka Vendula Bradáčová. Dorota Nvotová je dcerou herečky Anny Šiškové, která ji vychovávala spolu s divadelním a filmovým režisérem Jurajem Nvotou. Jejím otcem je hudebník Jaroslav Filip. Sestrou je Tereza Nvotová. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorota Nvotová na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Dieter Noll
Pro svůj ne zcela árijský původ je nucen ještě před dokončením střední školy vstoupit do armády. Po válce a americkém zajetí studuje filozofii v Jeně. Od roku 1953 je redaktorem časopisu Aufbau. V roce 1960 vydal knihu Dobrodružství Wernera Holta.
Více od autora
David Nicolle
David Nicolle je britský historik specializující se na vojenské dějiny středověku a Středního východu. Pracoval pro arabskou BBC a přednášel na Yarmouk University v Jordánsku. V současnosti žije ve Velké Británii. Je autorem několika desítek publikací věnovaných především vojenské historii. Velká část z nich vyšla v nakladatelství Osprey a byly přeloženy do mnoha světových jazyků.
Více od autora
Bedřich Nikodem
Bedřich Nikodém byl český hudební skladatel, trampský písničkář, textař a nakladatelský redaktor. Patřil mezi výrazné autory z žánru populárních hudby zejména v 50. a 60. letech 20. století. Narodil se ve Vídni 12. srpna 1909. Zde navštěvoval obecnou školu a část reálného gymnázia. V roce 1921 se přestěhoval s rodiči do Brna, kde maturoval. Po maturitě, na přání otce-inženýra, začal studovat na technice v Praze. Mladého studenta začala přitahovat více než škola, k nám postupně pronikající jazzová hudba, kterou začal hrát na piano ve studentských kapelách. V době krize, po roce 1931, musel školy zanechat, aby pomohl živit své blízké. Působil jako pianista v barech a příležitostných seskupeních. Současně, od školy, Bedřich Nikodém aktivně sportoval. Hrál tenis a stolní tenis, ve kterém se dostal v letech 1929–1933 až do národního mužstva, se kterým získal v roce 1932 v Praze titul mistrů světa, tzv. Swaythling Cup. V roce 1930 hrál Bedřich Nikodém poprvé v Čs. rozhlase s kapelou Smiling Boys, řízenou Ladislavem Vachulkou. S touto kapelou nahrál také první gramofonové desky pro značky Columbia a His Master's Voice. Tehdy se začal Bedřich Nikodém také věnovat hudební skladbě. První písničky vznikaly spontánně při výletech na trampské osady pro kamarády k táboráku. Toto trampské období připomínají hlavně slavný waltz Houpy hou, dále V keňu tak sám, Tvá ústa malá, Jen kytara a já a mnoho dalších. Od roku 1935 pracoval v hudebním Nakladatelství Mojmíra Urbánka. Začínal jako prodavač, propagační úředník a redaktor, kterým, a vlastně ve stejné firmě, která jen měnila názvy a majitele , zůstal celý život. Pro nakladatele Urbánka komponoval Bedřich Nikodém swingové písničky a stal se tak jedním z pionýrů tohoto hudebního žánru u nás. Skladby: Už nikdy víc milovat nebudu, Znamínko na ramínku a Fl...
Více od autora
Bedřich Nejedlý
Narozen 21.4.1927 v Praze, zemřel 19. 4. 2003 v Praze. MUDr., lékař a biochemik, práce z oboru klinické medicíny a biochemie, autor populárně-vědeckých pořadů o zdravé výživě.
Více od autora
Arthur Novák
Narozen 9.4.1876 v Terezíně, zemřel 29.9.1957 v Praze. Úředník, redaktor bibliofilských časopisů, publikace z oboru bibliofilie a knižní estetiky, fejetonista a výtvarný kritik, překlady z anglické.
Více od autora
Antonín Novotný
Antonín Josef Novotný byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného z Letňan a Barbory, roz. Hlaváčové z Velkých Čakovic. Narodil se v Letňanech čp. 28 a 13. prosince dostal při křtu v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice jména „Antonín Josef“. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Podle zápisu v matrice v únoru 1921 vystoupil z církve a téhož roku vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí , v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany pracoval jako dělník ve vysočanské Včele. Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968 byl členem ÚV KSČ, v roce 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. Jeho celoživotní zálibou byl mariáš, který hrál i ve své rezidenci na Orlíku. Také při dlouhotrvajících letech na zahraničních cestách se této zábavě věnoval. Jeho partnerem byl obvykle Václav David , Jiří Hendrych a Ladislav Novák . Značnou pozornost věnoval však i tělovýchovným vystoupením . Když zemřel prezident Antonín Zápotocký, čekalo se, že novým prezidentem bude Viliam Široký. V Praze už probíhaly přípravy na volbu Širokého, tiskly se dokonce jeho prezidentské obrazy. Československá kom...
Více od autora
Alfred Neumann
Alfred Neumann je rodem Prus, narodil se 15. října 1895 v Lidzbarku jako syn obchodníka s dřívím. V rodišti strávil jen nejútlejší dětství, pak žil v Berlíně, kde studoval. Po studiích romanistiky stal novinářem, pak dramaturgem Komorních her mnichovských. Sám říká, že je "typickým pětadevadesátníkem", že nepokládá vliv místa, kde žil, za tak důležitý, jako vliv bouřlivé doby svého mládí. Po úspěchu svého prvního románu oddal se Neumann úplně spisovatelství. Od roku 1933 žije trvale ve Florencii, kamž zajíždíval již dříve. Za První světové války psal verše, pro válce debutoval dramatem Vlastenec, jednajícím o caru Pavlovi, který se ze strachu stane ukrutníkem . Pak následoval román Ďábel , za který autor dostal Kleistovu cenu , Rebelové román, o němž praví kritika, že je divukrásným květem německé řeči, a Guerra, pokračování Rebelů, líčící revoluci v Toskánsku v roce 1848, Hrdina, z ovzduší fémových vražd v poválečném Německu, Zrcadlo bláznů román o vévodovi Jindřichu II. z Lehnice, v němž se uplatňuje Neumannův humor, a drama Rod Danieli. Poslední díla jsou Nový césar , Císařství a Královna Kristina Švédská .
Více od autora
Alena Nádvorníková
Alena Nádvorníková, rozená Bretšnajdrová je česká básnířka, malířka a teoretička surrealismu. Vystudovala český jazyk a literaturu, výtvarnou teorii a výchovu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci . Postgraduální studia na FF UP v Olomouci zakončila roku 1968 V letech 1968-1972 působila jako asistentka, v letech 1972-1987 na Katedře výtvarné výchovy PedF UP. V letech 1987-1990 byla redaktorkou výtvarných publikací nakladatelství Odeon v Praze, od roku 1991 na Katedře dějin a teorie výtvarného umění FF UP v Olomouci, 1996 se habilitovala Od roku 1972 se podílela na činnosti Surrealistické skupiny utvořené kolem Vratislava Effenbergera. Roku 1989 publikovala fotografie Emily Medkové v samizdatové revue Surrealistické skupiny v Československu Gambra, od roku 1994 pracovala jako redaktorka, 1999 členka redakční rady revue Analogon. Od roku 1972 členka AICA, 1996-2007 členka SVU Mánes. Zabývá se Surrealistickou skupinou v Československu a okruhem výtvarníků kolem sborníků Znamení zvěrokruhu a Objekt 1 a 2 , filmovou prací Jana Švankmajera. Publikuje články o mediumním umění a od konce 90. let připravuje výstavy Art brut. A. Nádvorníková je nejen teoretičkou umění a básnířkou, ale i autorkou kreseb surrealistického východiska. Kniha, představující její výtvarné dílo, ukázky z poezie a výběr kritických textů vyšla roku 2011 v nakladatelství Arbor vitae.
Více od autora
Zofia Nałkowska
Zofia Nałkowska byla polská prozaička, dramatička, básnířka a žurnalistka. Psala psychologické romány. Z její poválečné tvorby je nejvýznamnější sbírka reportážních črt, v nichž zachytila osudy obětí během nacistické okupace. Studovala historii, zeměpis, ekonomii a jazykovědu na tajné „Létavé univerzitě“ . Pracovala v ženských organizacích. Od roku 1933 byla členkou Polské literární akademie . Dále byla pracovnicí PEN klubu, ZZLP a společnosti péče o vězně „Patronat“. Byla spoluzakladatelkou a členkou literární skupiny „Předměstí“ . V roce 1936 dostala „Złoty Wawrzyn Polskiej Akademii Literatury“. V létech 1939–1944 působila v kulturním podzemí. V letech 1945–1947 byla nestranickou poslankyní Zákonodárného sněmu , pracovala v Hlavní komisi německých zločinů v Polsku , oddělení Lodž, a byla redaktorkou týdeníku „Kuźnica“. Debutovala v roce 1898 na stránkách „Týdenního přehledu“ jako básnířka. V roce 1906 zveřejnila román Ženy . Její celé jméno je Zofia Gorzechowska, primo voto Rygier, rozená Nałkowska. Narodila se roku 1884 ve Varšavě. Její otec Wacław Nałkowski byl známým geografem, její matka Anna pocházela z Moravy. Vystudovala penzionát a tajnou Létavou univerzitu . Značnou část svých širokých znalostí však nabyla samostudiem. Zofia Nałkowska byla dvakrát vdaná. Jejím prvním mužem byl publicista a pedagog Leon Rygier . Vdala se za něj v roce 1904, přičemž oba, chtějíce si ulehčit případný rozvod v budoucnosti, přešli na kalvinismus. Manželství se rozpadlo kolem roku 1909, třebaže rozvod uskutečnili až v roce 1918. Jejím druhým mužem byl Jan Jur-Gorzechowski, bojovník ve Válečné organizaci (Organizacja Bojow...
Více od autora
Zdeněk Novák
Narozen 1920, zemřel 19. 8. 2014. Exportní referent, kalič, svářeč, překladatel technické literatury z angličtiny, němčiny a francouzštiny, hudebník , amatérský tenista a spisovatel, autor detektivek, cestopisu, prózy a knihy vzpomínek.
Více od autora
Z Novák
Více od autora
Vol'demar Èrgardovič Nagornyj
Ruský publicista, autor literatury se sportovní tématikou.
Více od autora
Vlastimil Novák
Narozen 7.9.1945 v Milevsku, okr. Písek. Dramaturg, autor divadelních pohádek a obrazových publikací o Mostecku.
Více od autora
Vladimír Nepustil
V letech 1981 - 1983 vyvinul brněnský psycholog a pedagog Vladimír Nepustil netradiční metodu výuky cizího jazyka. Je to metoda, která neslibuje zázračně rychlé naučení, nýbrž tak rychlý vstup do jazyka, že další učení je zábavou. Této akcelerace dosahuje využitím psychologických zákonitostí - snaží se totiž imitovat proces vývoje jazyka u dítěte. Pro dítě jsou charakteristické tři souběžné procesy: pasivní, aktivní a integrační. a) „malé děcko slyší všecko“ - je tu neustálé vnímání - tedy pasivní příjem - širokého spektra mluvené řeči; b) dítě žvatlá - tedy stálým opakováním nejjednodušších prvků a struktur řeči si aktivně buduje předpoklady pro pozdější srozumitelné vyjadřování; c) dítě si podvědomě mapuje gramatiku; tím je zajištěn vznik struktury, do níž se osvojené prvky ukládají. U dospívajících a dospělých využívá tato metoda logického myšlení, což je jejich největší zbraň. Logické myšlení totiž dokáže uvedený integrační proces, tj. podvědomé mapování gramatiky, neuvěřitelně zkrátit, a to tak, že předvede tuto strukturu na vědomé úrovni a aktivním drilem ji převede z vědomí do podvědomí, kam vývojově patří. Díky takto zvládnuté struktuře se přejde na četbu originálních textů, což umožňuje onen široký pasivní záběr jazyka jako u dětí a zajistí styk s celým spektrem opravdového jazyka. Četba poskytuje nejen silnou motivaci, ale také materiál pro konverzaci, uvádí do stylistiky a zajišťuje nenásilný růst slovní zásoby bez biflování izolovaných slovíček. Metoda se ujala v Brně ve druhé polovině osmdesátých let. V roce 1990 byla v Brně založena Nepustilova jazyková škola vyučující touto metodou. Za dobu své existence si škola díky kladným ohlasům ze strany posluchačů získala dobrou pověst nejen v brněnském regionu, nýbrž i v celé České republice. V roce 1988 vyšly první učebnice ve formě skript, v současné době jsou k dispozici nová, přepracovaná vydání učebnic němčiny a angličtiny, k oběma jazykům jsou také nabízeny CD ve formátu MP3. Učebnice ...
Více od autora
Vladimír Nekuda
Vladimír Nekuda byl český archeolog věnující se slovanské a středověké archeologii a specializující se na problematiku zaniklých středověkých vsí. Pod jeho vedením byly prozkoumány zaniklé vesnice Mstěnice u Hrotovic a Pfaffenschlag, věnoval se i problematice slovanského osídlení Berlína . Dlouhodobě redigoval sborník Archaeologia Historica a předsedal brněnské Muzejní a vlastivědné společnosti .
Více od autora
Vladimir Ivanovič Nemcov
Vladimir Ivanovič Němcov byl ruský sovětský radiotechnik a spisovatel, autor vědeckofantastických povídek a románů. Nejprve studoval při zaměstnání na tzv. Dělnické fakultě v Tule. V letech 1926–1929 pak pokračoval ve studiu literatury na Etnologické fakultě Moskevské státní univerzitzy, studium však nedokončil. Zabýval se radiotechnikou a publikoval články v populárně vědeckých časopisech. Začal pracovat ve Vojenském výzkumném ústavu spojů, kde se stal známým jako vynálezce přenosných radiostanic. Získal dvacet autorských osvědčení v tomto oboru a jako návrhář pomáhal při jejich vývoji v továrně v Leningradě, kde ho zastihla německá blokáda. Posléze byl poslán do Baku, kde se podílel na organizaci vojenské radiotechnické továrny a byl jmenován jejím hlavním inženýrem. Za svou práci obdržel medaili Za obranu Leningradu, Řád Vlastenecké války, Řád rudé hvězdy, Řád rudého praporu práce a další. Od roku 1945 byl členem Komunistické strany Sovětského svazu a od roku 1946 členem Svazu sovětských spisovatelů. Od konce čtyřicátých let se věnoval zcela literatuře. Psát začal ještě při svých studiích v Tule. Jeho básně byly publikovány v časopise Коммунар . První vědeckofantastickou povídku Сто градусов vydal roku 1945. Nejprve jej zajímala témata, jimiž se zabývala věda v době, kdy svá díla psal, později následovaly rozsáhlé romány, které měly zobrazit sovětské grandiózní technické projekty. Ideologicky ostře se stavěl proti novým trendům v sovětské fantastice, zejména proti dílu bratří Strugackých, které zkritizoval v článku Для кого пишут фантасты? . Podle Němcova jejich knihy nikterak nenapomáhaly v budování komunismu.....
Více od autora
Václav Němec
Svoji publicistickou činnost začal v září 1945 jako spoluautor seriálu „Letadla ve válce 1939—1945” v tehdejším týdeníku Rozlet. Záhy začal uveřejňovat samostatné články o soudobé letecké technice, o vývoji letadel a jejich použití a v této práci pokračuje dodnes na stránkách časopisu Letectví + kosmonautika. Je rovněž členem redakční rady tohoto časopisu. V roce 1951 se pokusil po studiu archivních materiálů o první soustavný přehled vývoje československých letadel. Uveřejňoval jej na pokračování v tehdejším časopise Letectví. Seriál se po novém zpracování a rozšíření stal základem první autorovy samostatné publikace Československá letadla. Nakladatelství Naše vojsko ji vydalo v roce 1958 při příležitosti 40. výročí založení našeho leteckého průmyslu. Rozšířené druhé vydání vyšlo v roce 1968 a nyní se objevuje po prvním dílu i druhý díl přepracovaného a dále rozšířeného vydání. Problematice obrovského technického rozvoje sovětského letectví věnoval autor seriál Letadla SSSR v časopise Letectví v roce 1950. Pokračoval ve studiu této tematiky, zpracoval archivní materiál v SSSR a v roce 1969 vydal knihu Sovětská letadla. Za toto dílo mu byla udělena cena Víta Nejedlého. Kniha vyšla i v NSR. Dodnes patří k ojedinělým publikacím na toto téma svým souhrnným zpracováním všech známých i do té doby neznámých typů letadel vzniklých v SSSR. Za stěžejní dílo autora se považuje pětidílná práce Vojenská letadla, vycházející v Našem vojsku zprvu v jednom svazku v roce 1962 a po jeho úspěchu v rozšířeném provedení v letech 1972 až 1982. Určitým protějškem tohoto díla jsou Civilní letadla, věnovaná rozvoji dopravních letounů ve světě. Tuto dvoudílnou publikaci vydalo Nakladatelství dopravy a spojů . V témže nakladatelství vychází řada nazvaná Atlas letadel, jejíž jednotlivé svazky jsou věnovány každý jedné kategorii civilních letadel. Václav Němeček pracoval řadu let jako letecký konstruktér, taky působil ve Výzkumném ústavu pozemních staveb v Praze....
Více od autora
Václav Naxera
Václav Naxera ,byl rakouský a český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Jindřichova Hradce. V roce 1868 začal působit jako advokát, nejprve v Soběslavi. Později se trvale usídlil v Jindřichově Hradci, kde měl advokátní kancelář. Od roku 1871 byl okresním starostou a v roce 1882 se stal starostou města Jindřichův Hradec. Zůstal jím až do své smrti. V roce 1872 založil v Hradci hasičský sbor a byl jeho prvním starostou. Když se v roce 1876 konal v Praze 1. zemský sjezd českého hasičstva, Naxera mu předsedal. V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1883 byl zvolen v městské kurii do Českého zemského sněmu. Mandát za týž obvod obhájil ve volbách v roce 1889. Byl členem staročeské strany. Později zasedal také v Říšské radě , kam nastoupil 6. října 1898 místo Jana Slavíka. Kandidaturu do Říšské rady již přijal za mladočeskou stranu.
Více od autora
Tomáš Nový
Jako scénárista Čtyřlístku: 1990-1992. Příběhů Čtyřlístku: 3 knižní Další seriály ve Čtyřlístku: Pohádky , Klofáč & Tlamáč
Více od autora
Svjatoslav Vital'jevič Neverov
Narozen 5.2.1924, zemřel 14.6.1991. Ruský filolog. Jazykové učebnice a slovníky.
Více od autora
Stanislav Novotný
Stanislav Novotný je český právník, občanský aktivista, spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, ředitel Úřadu vyšetřování ČR, v letech 1993–1994 policejní prezident Policie ČR, v letech 1994–2013 ředitel České křesťanské akademie. Podnikatel a publicista. Od roku 2015 předseda Asociace nezávislých médií, která uděluje kontroverzní ocenění Krameriova cena. Po dokončení základní školy absolvoval v letech 1975–1979 gymnázium a pokračoval studiemi na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, která ukončil v roce 1983. Ale až do roku 1990 záměrně nevykonával právnickou profesi, aby nemusel spolupracovat s komunistickým režimem, s nímž nesouhlasil. Pracoval nejprve jako topič. Poté se stal knihovníkem ve Státní knihovně ČSR dnes Národní knihovna České republiky, kde popisoval články z právnických periodik. Od roku 1987 se staral o sociálně vyloučené osoby bez přístřeší jako sanitář. Byl aktivním disidentem, autorem a spoluautorem řady provolání, petic a protestů. V Hnutí za občanskou svobodu se mimo jiné podílel na tvorbě nové Křesťanskodemokratické strany jako ustavující člen. Po Sametové revoluci 1989 vedl sekretariát Křesťanskodemokratické strany, odtud přešel na Úřad pro ochranu ústavy a demokracie, kde pracoval do konce roku 1990. V roce 1991 působil až do září na Inspekci federálního ministra vnitra jako poradce tehdejšího ministra vnitra Jána Langoše, kdy se stal náměstkem ředitele Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů StB dnes Ústav pro studium totalitních režimů, který založil. Ve stejné době byl tajemníkem Nezávislé lustrační komise, kterou vedl Jaroslav Bašta. Od září 1992 do května 1993 vedl Úřad vyšetřování pro ČR, kde pracoval zejména na rekodifikaci trestního řádu. 12. května 1993 byl jmenován prezidentem Policie ČR. Chtěl policii očistit od lidí spjatých s mocenskými strukturami předešlého režimu, pročež se dostal do sporu s řadou vysoce postaven...
Více od autora
Sherwin B Nuland
Americký lékař, chirurg, vysokoškolský pedagog, autor prácí z oboru lékařství, etiky lékařské práce a bioetiky.
Více od autora
Richard Němec
Více od autora
Randy Newman
Randy Newman je uznávaný americký zpěvák, skladatel a klavírista, známý svým osobitým hlasem, satirickými popovými písněmi a filmovou hudbou. Newman se narodil 28. listopadu 1943 v Los Angeles v Kalifornii a svou profesionální písničkářskou kariéru zahájil v 60. letech 20. století, kdy v roce 1968 vydal debutové album s vlastním názvem. Jako sólový umělec si získal popularitu sérií úspěšných alb v 70. letech, včetně "12 Songs" , "Sail Away" a "Good Old Boys" , z nichž poslední je často považováno za jedno z jeho nejlepších děl.
Více od autora
Petr Němec
Petr Němec je český trenér a bývalý fotbalista, držitel bronzové medaile z mistrovství Evropy 1980 a zlaté medaile z letních olympijských her 1980 v Moskvě. V československé reprezentaci odehrál 5 utkání. V letech 1977–1986 byl hráčem Baníku Ostrava, s nímž získal dva mistrovské tituly a jeden Československý pohár . Kariéru ukončil ve Sklounionu Teplice. V československé lize odehrál 189 zápasů a vstřelil 33 branek.
Více od autora