Výpis všech autorů

Hana Nádvorníková

Mgr., autorka publikací o řízení mateřských škol.

H. C Nagel

Německy píšící autor dobrodružných příběhů.

Fritiof Nilsson Piraten

Nils Fritiof Adam Nilsson byl švédský humoristický spisovatel. V roce 1932 zanechal advokátní praxe a stal se spisovatelem na volné noze. Jeho knihy, zasazené do rodného kraje Skåne, se vyznačují citlivým zobrazením různých pábitelských postaviček, které dobře znal z vlastní zkušenosti. Úspěch měla jeho první kniha Bombi Bitt a já, jejíž poetika bývá často srovnávaná s díly Marka Twaina. Další kniha Kozel zahradníkem je satirou, v níž se z nevzdělaného zbohatlíka stane vážený církevní hodnostář. Román Knihkupec, který se přestal koupat je laděn spíše tragikomicky; hlavním hrdinou je staromládenecký maloměstský intelektuál, který doplatí na svou naivitu v jednání se ženami. Autorův svérázný humor dokumentuje nápis na jeho náhrobku: „Zde leží popel muže, který měl ve zvyku všechno odkládat na další den. Na smrtelné posteli se ale polepšil a 31. ledna 1972 opravdu zemřel.“ Knihu Bombi Bitt a já zfilmoval v roce 1968 Jarl Kulle, hlavní roli hrál Stellan Skarsgard. Ve Švédsku se od roku 1989 uděluje Piratenova cena za nejlepší humoristický román.

Fridtjof Nansen

Fridtjof Nansen byl norský polárník, vědec a diplomat. Fridtjof Nansen nepocházel z rodiny, která žila v chudých poměrech. Díky tomu se v dětství mohl věnovat svým četným zájmům a pobytu venku. Byl vychováván k disciplíně a k úctě k lidské práci, rodinný život u Nansenů byl ve znamení prostého života. Fridtjof Nansen měl od raného dětství v oblibě lyžování a delší pobyty v divočině, kde se učil umění přežít. V osmnácti letech získal prvenství a světový rekord v bruslařském závodu na jednu míli. V následujícím roce získal první místo v národní soutěži v běhu na lyžích, tento úspěch pak ještě dvanáctkrát za sebou zopakoval. Díky svým sportovním aktivitám získal fyzickou odolnost a vytrvalost, kterou pak mohl uplatnit na svých expedicích. Měl rád matematiku a fyziku, ale rozhodl se pro studium zoologie, aby mohl trávit více času v přírodě. Fridtjof Nansen postupně rozšířil svůj zájem i na další vědní obory, např. oceánografii, astronomii a další obory. Od mládí snil o polárních výzkumech a připravoval se na ně především vědeckým studiem a pravidelným tělesným cvičením. Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, lovící mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. O něco později ho zaujal Nordenskjöldův pokus projít napříč Grónskem a usmyslil si, že sám zdolá nekonečnou pustinu ledového příkrovu ostrova na lyžích. Přestože ho mnozí znalci varovali před dobrodružným podnikem, získal nakonec finanční prostředky z Dánska a Norska a pečlivě výpravu naplánoval a zajistil. V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až −50 °C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky...

Frida Nilsson

Švédská autorka literatury pro děti, moderátorka a rozhlasová herečka, překladatelka.

Eva Neumannová

Eva Neumannová, roz. Švaňková je česká historička umění, galerijní pracovnice a kurátorka výstav zaměřená na výtvarné umění 20. století a kresbu. Po absolvování oboru polygrafie na Střední průmyslové škole grafické v Praze studovala v letech 1974–1979 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Absolvovala roku 1979 diplomovou prací Jan Smetana, tvorba 40. let V letech 1980–1981 byla odbornou pracovnicí pro umělecké řemeslo na SÚPPOP Středočeského kraje. Od roku 1985 byla zaměstnána v Národní galerii v Praze, 1985–1990 jako odborná pracovnice Oddělení regionálních galerií, 1990–2000 jako samostatná odborná pracovnice Sbírky grafiky a kresby, 2001–2004 jako vedoucí odboru registru sbírek. Je členkou ICOM. Roku 2004 byla kvestorkou Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, v letech 2004–2008 vedoucí odborného oddělení Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, od roku 2009 kurátorkou Galerie umění v Karlových Varech. Od roku 2016 je kurátorkou Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jako členka nákupních komisí působila v Galerii a muzeu v Klatovech , od roku 1995 v GMU v Hradci Králové , Galerii v Novém Městě na Moravě , GVU v Havlíčkově Brodě, od roku 2004 v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. Byla členkou poroty Mezinárodního bienále kresby v Plzni , Grafika roku a Ceny Vladimíra Boudníka .

Andre Norton

Andre Norton se narodila jako Alice Mary Norton 17.února 1912 v Clevelandu ve státě Ohio. Její rodiče byli Adalbert Norton a Berta Stemm Norton. Začala psát v Collingwood High School v Clevelandu, pod vedením paní Sylvie Cochrane. Byla redaktorem školního časopisu Collingwood Spotlight, pro který psala povídky. Během této doby, napsala svou první knihu - Ralestone Luck , která byla nakonec vydána jako její druhý román v roce 1938, první byl The Prince Commands v roce 1934. Po absolvování střední školy v roce 1930, měla v plánu stát se učitelem a začala studovat na Flora Stone Mather vysoké škole Western Reserve University. Nicméně v roce 1932 musela odejít z důvodu deprese a začala pracovat pro Clevelandský knihovní systém, kde zůstala po dobu 18 let. V roce 1934 si legálně změnila jméno na Alice Andre Norton, pseudonym zvolila ke zvýšení prodejnosti svých knih. V letech 1940 - 1941 pracovala jako knihovnice ve speciálním katalogizačním oddělení Kongresové knihovny, zapojené do projektu v souvislosti s cizím státním občanstvím. Projekt byl náhle ukončen po vstupu Ameriky do druhé světové války. V roce 1941 si koupila knihkupectví s názvem Mystery House v Mount Rainier ve státě Maryland. Nedařilo se jí a tak se vrátila do Clevelandské veřejné knihovny, kde zůstala až do roku 1950. Pak začala pracovat jako pro Martina Greenberga ve společnosti Gnome Press, kde zůstala do roku 1958. Následně se stala autorkou na plný úvazek. V pozdějších letech se kvůli zdravotním problémům přestěhovala na Floridu a pak do Tennessee. Od 21.února 2005, byla v rámci hospicové péče. Zemřela pokojně doma, 17. března 2005. Byla často nazývána Velká dáma fantasy, měla obrovský vliv na celý žánr. Psala v podstatě 70 let vkuse a s více než 300 vydanými tituly postihla 4 generace čtenářů a spisovatelů

Anastasija Novych

Ruská spisovatelka, výtvarnice, autorka série knih s názvem Sensei ze Šambaly.

Vladimír Nagaj

Narozen 23.2.1949 v Praze. Grafik, ilustrátor, ilustrace, knižní grafika, umělecký redaktor časopisů.

Vilém Neubauer

Narozen 30. 11. 1892 v Lounech, zemřel 10. 2. 1965 v Černošicích u Prahy. Prozaik, autor sentimentálních dívčích románků a pokleslého čtení pro ženy. Povoláním celní úředník.

Věra Nováková

Věra Nekolová

Mgr. Narozena 3. 12. 1930 v Mladé Boleslavi. Ruštinářka, práce z oboru.

Václav Netušil

Václav Netušil byl český nakladatelský pracovník a publicista, známý především jako překladatel Julese Verna. Původním povoláním byl učitel, poté působil v Státním pedagogickém nakladatelství a od roku 1949 v Státním nakladatelství dětské knihy , které jako jeho první ředitel vedl až do příchodu Bohumila Říhy v roce 1956. Poté v nakladatelství působil dál jako vedoucí redaktor a redaktor. Některá svoje díla puplikoval pod pseudonymem Pálka Ondřej

Umberto Nobile

Umberto Nobile – 30. července 1978, Řím) byl italský generál, vzduchoplavec, objevitel a konstruktér, profesor na Neapolské univerzitě. Proslavil se zejména cestami do arktických oblastí ve vzducholodích vlastní konstrukce. Poprvé zaznamenal velký úspěch v roce 1926, kdy spolu s Roaldem Amundsenem a L. Ellsworthem přeletěl severní pól na vzducholodi Norge, o jejíž konstrukci jej Amundsen požádal. Výprava byla částečně sponzorovaná fašistickou vládou Benita Mussoliniho, který v ní nadšeně spatřoval možnost pro proslavení Itálie a jejího vývoje v moderní vědě. Nobile za své zásluhy po ukončení expedice získal čestné členství ve fašistické straně. Mussolini chtěl jeho úspěch využít pro další propagandu, a proto podpořil jeho další polární výpravu roku 1928 na vzducholodi Italia, tentokrát nesoucí italskou vlajku. Šestnáctičlenná posádka byla téměř výhradně italská. Jedním ze dvou cizinců byl český radiolog František Běhounek. Vzducholoď při návratu z pólu ztroskotala severně od Špicberk. Při mezinárodně organizované záchranné výpravě o měsíc později zemřel polárník Amundsen. Sám Nobile byl kontroverzně zachráněn jako první švédským letcem Einerem Lundborgem, který dostal příkaz, že Nobileho musí zachránit jako prvního. Moderní studie dokazují , že Nobile chtěl jako kapitán výpravy opustit místo ztroskotání jako poslední. Lundborg sám havaroval při pokusu o záchranu dalších členů posádky Italie. Kvůli svému neúspěchu byl propuštěn z armády. Některé moderní studie naznačují, že při výpravě nechyboval, jak se po havárii tvrdilo, ale že ztroskotání pouze posloužilo jeho politickým nepřátelům, protože stále prosazoval další vývoj vzduchoplavby, zatímco vedení fašistické strany bylo spíše nakloněné výzkumu v oblasti letectví. Na druhou stranu Nobilův postup později zdrženlivě kritizoval i jeden z nejzkušenějších vzduchoplavců Hugo Eckener. V letech 1...

Tomáš Novotný

Český religionista. Doc., ThDr., pedagog - vyučuje hebrejštinu a religionistiku, překladatel. Tomáš Novotný je docentem na katedře filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Vystudoval skladbu, dirigování a hru na lesní roh na konzervatoři v Praze. Po absolutoriu pokračoval ve studiu na Evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, kde také získal doktorát v oboru Starého zákona . Již v době studia se také díky svému intenzivnímu zájmu o hebrejštinu stal spoluautorem Ekumenického překladu Bible. Deset let působil jako sbormistr dívčího vokálního souboru Adash. Je předním českým odborníkem na židovskou hudbu, její historii a interpretaci.

Tomáš Němeček

Tomáš Němeček je český právník, komunální politik a bývalý novinář. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK a Právnickou fakultu UK v Praze. Ještě během studia pracoval jako redaktor v týdeníku Mladý svět. Od roku 1995 pracoval v týdeníku Respekt, kde se v lednu 2003 stal šéfredaktorem. V dubnu 2005 se stal šéfkomentátorem deníku Hospodářské noviny. V srpnu 2009 se stal vedoucím přílohy Orientace v Lidových novinách, následně pak přílohy Právo a Justice tamtéž, jejíž vznik sám inicioval. V roce 2012 obdržela jím vedená příloha Právo a Justice cenu Nadačního fondu Josefa Luxe. V září 2013 Lidové noviny opustil „kvůli špatným osobním zkušenostem s Andrejem Babišem“, který koupil vydavatelství MAFRA. V roce 2013 opustil novinařinu a v letech 2013 až 2016 pracoval jako podnikový právník Psychiatrické nemocnice Bohnice. Od roku 2016 pracuje jako nejdříve koncipient a následně advokát v advokátní kanceláři AK RHK. Advokátní zkoušky složil v dubnu 2019, v květnu zapsán do seznamu advokátů. V letech 2014 až 2017 byl členem správní rady Transparency International ČR. V březnu 2017 kandidoval do Rady České televize, avšak v samotné volbě v červnu 2017 neuspěl. V letech 2019 až 2020 byl členem Rady vlády pro lidská práva. Je autorem několika komiksových knih v edici Velikáni do kapsy nakladatelství Mladá fronta. V komunálních volbách roku 2014 vedl v Praze 8 volební stranu Osmička sobě, sdružující KDU-ČSL a nezávislé osobnosti, která získala celkem čtyři mandáty; Tomáš Němeček byl zvolen do zastupitelstva městské části. V roce 2018 kandidoval znovu do zastupitelstva městské části Praha 8 jako lídr volební strany Osmička žije, která skončila na třetím místě a získala osm mandátů, nyní je v opozici. V roce 2004 získal Cenu Ferdinanda Peroutky, je také držitelem ceny Citibank Excellence in Journalism Award za ekonomický článek roku 1999. Je také držitelem Novinářské ceny 20...

Tim Newark

Tim Newark se narodil v roce 1961 na den Svatého Jiří. Vystudoval Brentwood County High School v Essexu a studoval dějiny umění na University College London a Warburg Institute. V roce 1979, byla zveřejněna jeho první kniha Jupiter, v tu dobu ještě stále studoval. V roce 2007 byla zveřejněna Mafia ve válce . S názvem Spojenci Mafie v USA , zahrnovala rozsáhlý archivní výzkum v Londýně, New Yorku, Washingtonu, a na Sicílii. Během svého života vydává historické publikace. Tim Newark přispivá recenzemi knih a článků pro Financial Times, Telegraph a Time Out. Žije v severním Londýně se svou ženou, dcerou a synem.

Tadeusz Nowak

Tadeusz Nowak byl polský básník, spisovatel a překladatel z ruštiny a maďarštiny. Pocházel ze selské rodiny. Téma venkova a vlivy lidové poezie obsahují prakticky všechna jeho díla. Vystudoval polonistiku na Jagellonské univerzitě v Krakově.

Štěpán Neuwirth

Narozen 9. 2. 1944 v Ostravě. Publikovat začal v roce 1966. Spolupracuje s desítkami redakcí novin, časopisů, Českým rozhlasem i televizí. Prvním rozsáhlejším literárním dílem byl román Pazderna, který vycházel v Ostravském večerníku v roce 1971 pod pseudonymem Roman Jiříkovský. Napsal množství povídek, črt, fejetonů a reportáží. Hlavním námětem jeho tvorby je příroda. Jako publicista se výrazně podílel na ochraně krajiny Poodří. V současné době žije v Polance nad Odrou. Již více než sedm let působí jako mluvčí Fakultní nemocnice v Ostravě. Dosud vydané dílo v knižní podobě: Srna z olšového mlází, Smrt číhá v tůni, Paseka živých jelenů, Vyznání krajině, Tep nemocnice.

Sláva Nečásek

Práce z elektrotechniky.

Renáta Navrátilová

Narozena 1988 v Prostějově. Spisovatelka, povoláním manažerka. Autorka dívčích románů a literatury pro ženy. Absolventka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Nio Nakatani

Japonská autorka manga komiksů a grafických románů.

Nele Neuhaus

Nele Neuhausová, narozená v roce 1967 ve vestfálském Münsteru, žije od dětství v Taunusu. Pracovala v reklamní agentuře a studovala práva, historii a germanistiku. Od svého sňatku pomáhá manželovi v rodinném podniku a vedle toho píše kriminální romány a knihy pro mládež. Její kriminální série s vyšetřovateli Oliverem von Bodenstein a Piou Kirchhoffovou, kterou zpočátku vydávala vlastním nákladem, ji záhy proslavila nejen v Německu, ale i v zahraničí.

Miloslav Nosovský

Narozen 13.12.1957 v Novém Boru. Autor kuchařských knih.

Matthias Nöllke

Německý publicista, autor odborných psychologických prací o manažerství a kreativitě.

Masaaki Ninomija

Martin Novák

Narozen 1969 v Praze. Novinář a spisovatel, redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz. Bývalý redaktor Lidových novin, České televize, Hospodářských novin a zahrańiční reportér.

Ladislav Noel

Slovenský fotograf, fotografický teoretik, publicista.

Karel Novotný

Narozen 11. 1. 1932 v Nasavrkách u Chrudimi, zemřel 13. 9. 2017. Doc., PhDr., DrSc., historik, vysokoškolský pedagog zaměřený na hospodářské a sociální problémy industrializace Českých zemí v 18. a 19. století a na osobnost Edvarda Beneše. Též vydal paměti historika Františka Kutnara.

Karel Novotný

Karel Novotný , docent filosofie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a vědecký pracovník Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Magisterská studia filosofie, fyziky a politické vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Katholische Universität Eichstätt . Doktorské studium en cotutelle na Université Paris XII a na FF UK v Praze . Od roku 2007 koordinátor programu Erasmus Master Mundus EuroPhilosophie na FHS UK v Praze. V roce 2010 s Hansem Rainerem Seppem založil Středoevropský institut filosofie . Vydal jako autor či koeditor 10 knih a publikoval 40 článků zejména z oblasti současné fenomenologie.

Josef Němec

Ing. Dr., práce z oboru svařování.

Joe Norman

Jiří Zdeněk Novák

Narozen 14.10.1912 v Praze, zemřel 2001. Dr., nakladatelský redaktor, prozaik, filmový scénárista, dramatik, autor dramatických úprav, překladatel z francouzštiny a angličtiny.

Jindřich Neudert

Narozen 4. 7. 1857 v Litomyšli, zemřel 22. 5. 1933 v Praze. Středoškolský profesor a knihovník, autor německo-českého slovníku, upravil Výbor z Vergilia a uveřejnil rozpravu o Julianu Apostatovi.

Jaroslav Němec

Narozen 25. 4. 1932 v Dolním Němčí, zemřel 17. 3. 2012 v Olomouci. Biskupský vikář pro svatořečení, monsignor, profesor církevních dějin, papežský prelát. Monografie Dolní Němčí: od historie k současnosti.

Jaroslav Navrátil

Jaroslav Navrátil , je tenisový trenér a bývalý československý profesionální tenista. Největších úspěchů své kariéry dosáhl ve čtyřhře, v níž vyhrál dva turnaje. Na žebříčku ATP pro čtyřhru byl nejvýše klasifikován v prosinci 1987 na 31. místě, pro dvouhru pak v srpnu téhož roku na 64. místě. V letech 1986–1987 se probojoval do čtvrtfinále mužské čtyřhry na French Open. Na finančních prémiích vydělal 216 482 dolarů. V roce 1983 byl členem československého daviscupového družstva a v prvním kole Světové skupiny odehrál jednu vítěznou dvouhru proti paraguayeskému hráči Caballerovi. Dříve trénoval Tomáše Berdycha. K roku 2012 byl nehrajícím kapitánem daviscupového družstva České republiky a šéftrenérem TK Agrofert Prostějov. Mezi jeho svěřence patří tenisté Jiří Veselý, Jiří Lehečka a Dalibor Svrčina. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaroslav Navrátil na anglické Wikipedii.

Jana Nechvátalová

Narozena 1962. RNDr., pedagožka matematiky, autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na ZŠ.

Jan Václav Novák

Narozen 21.12.1853 v Račicích u Smiřic, zemřel 30.4.1920 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární historik, komeniolog, překladatel a editor spisů J. A. Komenského, editor staročeské literatury, překladatel literatury pro mládež, redaktor pedagogického časopisu, stati o vychovatelství a o dějinách školství.

Jan Nejedlý

Jan Nejedlý byl český básník, překladatel, redaktor a vydavatel knih i časopisů, později advokát. Jeho bratrem byl vlastenecký kněz a spisovatel Vojtěch Nejedlý. Bratři Nejedlí byli synové řeznického mistra Jan Křtitele Nejedlého a Anny roz. Frydlové. Jan Křtitel Nejedlý patřil mezi zámožné občany města Žebráku, vlastnil větší usedlost a rozsáhlé polnosti, jeho živnost vynášela slušný zisk. Výborná finanční situace rodiny měla pro oba chlapce zásadní význam, neboť bez adekvátní peněžité podpory mohli tehdy studenti procházet nákladnými univerzitními kursy jen s velkými nesnázemi. Jan Nejedlý nebyl zpočátku určen pro právnickou dráhu. Jen shodou šťastných okolností se dostal do Prahy na studia, navzdory původním představám otce, který chtěl, aby Jan v dospělém věku převzal živnost. Díky přímluvám matky a bratra Vojtěcha však nakonec souhlasil s tím, že Jan Nejedlý bude pokračovat ve studiích v Praze. Zde nastoupil zprvu na hlavní piaristickou školu, posléze na staroměstské gymnázium. Poté, co Jan Nejedlý dokončil s výborným prospěchem gymnázium, nastoupil roku 1793 na pražskou univerzitu. Největší vliv na mladého Jana Nejedlého měly přednášky Františka Martina Pelcla, prvního profesora nově zřízené katedry českého jazyka na pražské univerzitě. V době, kdy Pelcl nastoupil do svého úřadu , přichází na filosofickou fakultu i Nejedlý. Od první chvíle věnuje pozornost Pelclovým výkladům o českém jazyce a české literatuře. Pelcl doporučoval svým žákům, aby se seznámili s díly českých klasiků. Sám o svých přednáškách předčítal úryvky z knih Komenského, Veleslavína, Koldína i z děl představitelů jednoty bratrské. Jedním z nejpilnějších žáků Františka Pelcla byl Nejedlý. Na radu svého učitele začal navštěvovat univerzitní knihovnu, kde mohl horlivě studovat starší české tisky. Mimořádný význam měla pro mladého studenta ta skutečnost, že se zde seznámil s K. R. Ungarem. Karel Rafael Unga...

Jacky Newbrook

František Nachtikal

František Nachtikal byl český fyzik a pedagog. Vystudoval gymnázium v Klatovech, poté filosofickou fakultu Karlovy univerzity a po získání doktorátu ještě po jednom semestru na universitě v Götingenu a pařížské Sorboně. V letech 1899–1902 učil na středních školách , poté dalších 19 let na Vyšší státní průmyslové škole v Brně. V letech 1921–1926 působil jako profesor na brněnské technice , poté se přestěhoval do Prahy, kde pokračoval v práci na ČVUT. Hlavním tématem jeho prací byla akustika a pružnost, byl ale také například propagátorem teorie relativity. Byl jedním ze zakládajících členů Čsl. statistické společnosti. Během své kariéry napsal řadu učebnic, skript a odborných prací.

Dieter Noll

Pro svůj ne zcela árijský původ je nucen ještě před dokončením střední školy vstoupit do armády. Po válce a americkém zajetí studuje filozofii v Jeně. Od roku 1953 je redaktorem časopisu Aufbau. V roce 1960 vydal knihu Dobrodružství Wernera Holta.

Cyprian Kamil Norwid

Cyprian Kamil Norwid byl polský básník a malíř období romantismu. Vystudoval malířskou školu ve Varšavě. Patřil ke druhému pokolení romantických básníků, kteří začali tvořit až po listopadovém povstání. Jeho matka zemřela v roce 1825, otec o deset let později. V roce 1840 začal publikovat první básně ve varšavských časopisech. V uměleckých kruzích byl uznán jako nadějný autor, ale i malíř. V roce 1842 odcestoval do zahraničí, studoval malířství, sochařství a archeologii v Itálii, pak dějiny umění a filozofii v Berlíně. V roce 1849 se usadil v Paříži, kde se stýkal s polskými básníky a filozofy, poznal Adama Mickiewicze , Krasińského, později Chopina a Słowackého. Žil v bídě, prožíval osobní zklamání, byl umělecky nepochopen. V roce 1852 odcestoval do Ameriky, tam se jeho situace ale nezměnila, dokonce mu na příjezd zpátky do Evropy musel půjčit jeho známý. Zemřel v útulku pro chudé polské emigranty v Paříži na tuberkulózu. Pohřben je na hřbitově v Ivry, později byl přesunutý do hromadného hrobu na hřbitově 'Cimetière des Champeaux' v Montmorency. Symbolická urna s jeho pozůstatky byla umístěna 24. září 2001 na Wawelu. Několik obrazů, do dneška se zachovaly čtyři

Christine Nöstlinger

Christine Nöstlingerová byla rakouská spisovatelka literatury pro děti. Získala obě ze dvou nejprestižnějších cen pro autory dětské literatury: roku 2003 Cenu Astrid Lindgrenové a v roce 1984 Cenu Hanse Christiana Andersena. Je jedním ze tří autorů, který dosud získal obě tyto ceny. Byla autorkou více než 150 knih pro děti a mládež. Některé své knihy si i sama ilustrovala. K nejslavnějším patří již její první kniha z roku 1970 Die feuerrote Friederike. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christine Nöstlinger na anglické Wikipedii.

Antonín Novák

František Antonín Novák se narodil dne 20. října 1892 v Chotěbuzi u Těšína, zemřel 17. prosince 1964 v Praze. Z Těšínska se jeho rodiče brzy odstěhovali do Plzně, gymnázium absolvoval v Roudnici nad Labem. Na univerzitě studoval přírodní vědy a chemii, v roce 1918 se stal asistentem na farmaceuticko-botanickém ústavu Karlovy univerzity. V roce 1921 habilitoval ze systematické botaniky a na Vysoké škole obchodní potom habilitoval pro obor užitkových rostlin. Od roku 1934 byl řádným profesorem systematické botaniky na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1945 botanický ústav vedl, ve stejném roce se stal i děkanem přírodovědecké fakulty UK. Popularizaci botaniky se věnoval na stránkách měsíčníku Naší přírodou, později řídil botanickou část Chvilek v přírodě , od roku 1948 řídil měsíčník Československé botanické listy. Pořádal i botanické exkurze v okolí Prahy. Od roku 1919 jezdíval na Slovensko, kde se zabýval především studiem hvozdíků, od roku 1923 se výrazně věnoval floristickému průzkumu Balkánského poloostrova. Z jeho prací jmenujme alespoň: Monografická studie o Dianthus gratianopolitanus Vill. . Monografická studie evropských druhů rodu Dianthus ze skupiny Dianthi fimbriati . Systematická botanika, 2. svazky, in: Rostlinopis . Rostliny, svazek I . Rostliny, svazek II, Horské rostliny . Květena a vegetace hadcových půd . Rostliny, svazek III . Horské rostliny , ty vyšly v roce 1963 i v polštině . Farmaceutická botanika: Systematika a morfologie léčivých rostlin . Vyšší rostliny: tracheophyta . Společně s Jaromírem Klikou, Karlem Šimanem a Bohumilem Kavkou také napsal ve své době velmi úspěšnou knihu Jehličnaté ....

Anna Nováková ze Lhoty

Autorka publikací o věštění, výkladu snů a astrologii.

Alena Nouzová

MUDr., neuroložka, zabývá se netradičními způsoby léčby neurologických onemocnění. Práce z oboru.

Zdenek R Nespor

Narozen 23. 6. 1976 v Praze, prof., PhDr., PhD. historik, antropolog, sociolog, religionista; vedoucí oddělení ekonomické sociologie v Sociologickém ústavu AV ČR, vysokoškolský učitel na Fakultě humanitních studií UK , vedoucí oboru Evropské kulturní a duchovní dějiny tamtéž; speciallizuje se na dějiny české religiozity, evangelické církevní dějiny 18.-20. století, populární kulturu 20. století, dějiny české sociologie a společenských věd, ekonomickou sociologii; manžel socioložky a sociální antropoložky Olgy Nešporové .

Zdeněk Novák

Doc., Dr., CSc., spoluautor turistických průvodců.

Zdeněk Němec

Narozen 23.6.1914 v Praze, zavražděn gestapem 8.2.1945 v Praze. Dr., hudebník a kritik, práce z oboru.

Vladimír J. A Novák

Narozen 22. 4. 1919 v Praze, zemřel 1997. Biolog a entomolog, práce z oboru evoluční biologie.

Václav Novotný

Patřil ke starší generační vrstvě Gollových žáků, studoval od r. 1887. V roce 1891-1896 byl pomocníkem Václava Vladivoje Tomka v archivních pracích pro Dějepis města Prahy, ve školním roce 1895-1896 suplujícím učitelem na reálném a vyšším gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. Jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V.V. Tomka i Josefa Emlera . Vstoupil jako praktikant od 1. prosince 1896 do státní služby v pražském místodržitelském archivu. Habilitoval se v oboru českých dějin v roce 1898, v roce 1905 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem, ale teprve po jmenování skutečným mimořádným profesorem v roce 1908 po odchodu Josefa Kalouska , profesora českých dějin, z činné služby mohl opustit místo koncipisty v místodržitelském archivu a od svých 39 let se plně věnovat univerzitní práci na filosofické fakultě české univerzity. Řádným profesorem se stal v roce 1911. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR v Praze.

Václav M Nebeský

Narozen 10.3.1889 ve Velvarech, zemřel 7.4.1949 v Praze. PhDr., výtvarný kritik, práce z oboru.

Tändzin Norkjä

Šerpa, nepálský horolezec. V r. 1953 prvovýstup na Mount Everest.

Simone Nettingsmeier

Německá autorka knih pro děti.

Sheila Norton

Britská spisovatelka, píše romány pro ženy.

Rostislav Nový

Rostislav Nový byl český historik a pedagog. Studoval v letech 1951–1956 archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu krátce působil v Státním ústředním archivu v Praze, od roku 1958 se vrátil na almu mater jako pedagog. V roce 1964 obhájil kandidátskou práci, rok 1968 zamezil jeho habilitaci, nicméně učitelem zůstal až do své smrti . Teprve po smrti se stalo veřejnou informací, že od 70. let spolupracoval s StB. Za svou odbornou kariéru se věnoval platně celé řadě z pomocných věd historických, včetně příspěvků k hospodářským dějinám. Jako pedagog byl velmi oblíbený.

Petra Navrátilová

Narozena 1983. PhDr., ekonomka, autorka středoškolských a vysokoškolských učebnic ekonomie.

Petr Nejedlý

Práce z oboru turistiky a táboření.

Oto Novotný

Oto Novotný byl český právník, vysokoškolský profesor, významný představitel české trestněprávní a kriminologické nauky. Studoval gymnázium, z kterého byl v roce 1942 vyloučen. V letech 1944-1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po osvobození obdržel podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti na národním odboji za osvobození osvědčení o účasti na národním odboji. V Praze začal studovat práva na Univerzitě Karlově, které ukončil v roce 1957. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy působil i po jejím dokončení a to jako odborný asistent a poté jako docent. V průběhu šedesátých let se zúčastnil kongresů, pořádaných Mezinárodním sdružením pro trestní právo . V tehdejší Československé socialistické republice otevřel otázku zrušení trestu smrti a k tomu připravil expertizu pro Federální shromáždění. Oto Novotný přispěl k převedení vězeňství z resortu Ministerstva vnitra do resortu Ministerstva spravedlnosti, k celostátnímu zavedení sociálních kurátorů a vzniku experimentálního střediska ambulantní nápravné péče v Praze. V roce 1967 byl jmenován ředitelem Výzkumného ústavu kriminologického při Generální prokuratuře v Praze, z této funkce byl odvolán po čtyřech letech za snahy o prosazení ústavních, trestně právních a vězeňských reforem. Od roku 1971 do roku 1989 působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako odborný pracovník, ale nesměl přednášet ani publikovat. Až v roce po revoluci v roce 1990 se stal předsedou akademického senátu, vedoucím katedry trestního práva a byl jmenován vysokoškolským profesorem. Vedl tým autorů dokumentu Českého helsinského výboru „Právo občanů na bezpečnost“, obsahující kritické hodnocení realizace opatření systému proti kriminalitě. Za mimořádné zásluhy o rozvoj české penologie obdržel v roce 1997 Plaketu Vězeňské služby České republiky I. stupně, v roce 1998 mu byla udělena medaile Univerzity Karlovy a v roce 1999 převzal Randovu medaili, kte...