21301–21360 z 155945 Autoři
Karel Hůrka (2)
Narozen 2.6.1931 v Domažlicích, zemřel 2004. Prof., RNDr., DrSc., biolog, entomolog, práce z oboru.
Více od autora
Karel Hroch (6)
Karel Milota, vlastním jménem Karel Hroch, byl český spisovatel, básník, prozaik a překladatel. Odmaturoval roku 1957, poté se z politických důvodů nedostal na vysokou školu, proto nastoupil jako referent na ředitelství silnic. Roku 1964 mohl začít studovat na Filosofické fakultě UK , kterou absolvoval v roce 1969. V šedesátých letech přispíval do několika časopisů: Tvář, Sešity, Plamen. Z ruštiny přeložil např. knihu Džbán paměti Anatolije Marijengofa. Od roku 1983 manžel spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové. Milotova poezie vychází z permutačních technik, které do české literatury uvedl Jiří Kolář a rozvíjel například Miroslav Holub anebo Emil Juliš. Báseň je tak "dopředu vytvořena" na základě algorytmického prostřídávání prvků a výrazů dosazovaných do často neměnného větného rámce. Milotovy verše jsou však na rozdíl od výše jmenovaných vždy zatěžkány specifickou až romantizující metaforikou, tíživými či filosofickými obsahy, které je vzdalují pouhé hře se slovy. Ve své druhé sbírce Milota permutační techniku zčásti opouští a píše například básně navazující na poetiku michnovské barokní poezie, případně verše bez zjevné kompoziční techniky. Ve svých povídkách, novelách a románech navazoval Milota na francouzský nový román, který vsazoval jednak do reality socialistického Československa, jednak jej obohacoval o fantaskní a historizující prvky. Řada jeho próz je specifická zasazením do konkrétních míst často malých měst Česka, jejichž dopodrobna popisovaná topografie nabývá pro popisované děje symbolického charakteru.
Více od autora
Karel Haloun (5)
KAREL HALOUN studoval Střední odbornou školu výtvarnou a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou . Zabývá se převážně grafickým designem, plakátovou tvorbou, obaly na CD a logotypy. Věnuje se také knižním úpravám . Je autorem ilustrací , koláží, kreseb, tisků a objektů, spoluautorem interiéru pražské restaurace Kuře v hodinkách, podílel se i na výzdobě pražského Junior klubu Na chmelnici. Pracoval na obalech hudebních nosičů pro samizdatovou edici + - zvuk, Panton, Supraphon, Sony Music Bonton, Monitor EMI, BMG, Polygram, Indies, Anne rec., Black Point, Lotos, Wolf rec. a Globus International. Vystavoval doma i v zahraničí. Je členem TypoDesignClubu a nehrajícím členem skupin Jasná páka a Hudba Praha. V Kritické Příloze RR a Revolver Revui publikoval kriticky zaměřené texty. Např. v č. 66/2007 doprovodný text o typografickém projektu Tomáše Brousila, nazvaném Smuteční oznámení. Spolu s Luďkem Kubíkem byl představen v rubrice Z dílen grafiků v Revolver Revui č. 53/2003. Dále přispěl například textem o práci Stefana Sagmeistera v č. 58/2005, v č. 59/2005 o výstavě Vojtěcha Preissiga, v č. 62/2006 o výstavě The Pope smoked dope, č. 64/2006 je s ním otištěn rozhovor, v č. 65/2006 pojednání o práci výtvarnice Catheriny Zask a, v č. 66/2006 o práci Tomáše Brousila a v č. 69/2007 recenze výstav Neo Raucha a Veroniky Richterové a Michala Cihláře.
Více od autora
Karel Gottstein (3)
Narozen 19.1.1911 v Josefově, zemřel 6.6.1979 v Ústí nad Labem. Fotograf, práce o fotografii, vynálezce fotoaparátu Bednaflex.
Více od autora
Karel Fron (5)
Karel Fron se narodil 10. prosince 1921 v Českých Budějovicích. V rodném městě se vyučil knihkupcem a poté krátce studoval na Pedagogickém institutu v Karlových Varech. V Karlových Varech žije od roku 1954 natrvalo. Do literatury Fron vstoupil v roce 1940 básnickou sbírkou Můj jih, z níž báseň Vltavo byla za druhé světové války umístěna na stálé výstavě jihočeského písemnictví ve Zlaté Koruně jako úvodní panel v oddělení literatury. V padesátých a šedesátých letech se významně podílel na vzniku sborníků zejména karlovarských autorů Mladé vyznání , Cestou k poznání , Živé prameny a Sborníku A-klubu . Sám v nich publikoval. Západočeské nakladatelství v Plzni vydalo v roce 1966 Fronovu sbírku básní Návraty; o dva roky později Fron sám vydal vlastním nákladem sbírku Přetěžká křídla slov. V sedmdesátých a osmdesátých letech vydává Fron opět vlastním nákladem řadu bibliofilií: Deset básní s ilustracemi Zdeňka Jandy, Album pěti básní ke svým šedesátinám, Italský zápisník s ilustracemi Karla Frona ml., Ještě trochu slunce s ilustracemi Josefa Lieslera, Karlovarská intermezza s výtvarným doprovodem Petra Strnada, Ze skicáře a Řecká zastavení ilustrovaná opět Petrem Strnadem. Rovněž sbírka básní Pařížský kaleidoskop , ilustrovaná Vladimírem Komárkem, vyšla nákladem autora. Po změně společenského klimatu se Fron připomenul též jako prozaik. V roce 1991 sice přichází ještě s básnickými sbírkami Zrcadlení a Verše, ale hned následujícího roku s Františkolázeňskou romancí a k této próze přidal vzpomínkovou črtu Městečko na konci války . Krom toho přispěl Fron do sborníků Melodie , Milostné mosty , Krajina v nás , Mezi Radbuzou a Řeznou a Volná sebrání aneb Solná jezera , vydaných Střediskem západočeských spisovatelů v Plzni. Ve Fronově tvorbě devadesátých let mají význam i návrhy knižních obálek a uměleckých knižních vazeb a tvorba koláží. ...
Více od autora
Karel Cvrček (5)
Karel C. Grig je literární pseudonym architekta Karla Cvrčka , autora románu Třetí kaple . Identita autora tohoto textu není nakladateli známa. Rukopis byl do nakladatelství doručen elektronicky a veškerá komunikace mezi redakcí a autorem probíhala a probíhá přes anonymní internetové adresy.
Více od autora
Karel Čermák (5)
Narozen 23. 10. 1954 Jičín. Ing. arch. sběratel historických pohlednic, regionální historik, vlastivědný badatel a autor vlastivědných publikací z Jičínska a Českého ráje.
Více od autora
Karel Borský (3)
Kurt Biheller se narodil v r.1921 ve Fryštátu , ale židovská rodina později žila v Moravské Ostravě v Luxově ulici a Kurt vystudoval gymnazium a dva ročníky obchodní akademie. Otec, matka i 13letý bratr byli zavražděni v nacistických vyhlazovacích táborech, Kurt se dostal do SSSR útěkem z lágru Nisko. Od hodnosti prostého vojína prošel celou anabázi 1.čs.armádního sboru v SSSR, válku ukončil jako poručík-velitel dělostřelecké baterie 5.pluku. Je spíše znám pod jménem Karel Borský, přijatým po r.1945, autor nemoárového díla Zítra začne obyčejný den. Zůstal v armádě, ale v době antisemitského štvaní po procesu se Slánským byl vyhozen a dokonce celý rok 1951 vězněn. Rehabilitován byl v r.1957, byl členem dozorčí komise OSN v Koreji. Za svoji bojovou činnost byl vyznamenán 2x Čs.válečným křížem, Čs.medailí za chrabrost, sovětským řádem Rudé hvězdy a medailí Za pobedu nad Germanijej, rumunským Coroana Romaniei, polským Krzyz Walecznych atd. V r.2000 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, zemřel v r.2001.
Více od autora
Karel Balabán (4)
Narozen 24.12.1904 v Praze, zemřel 11.12.1975 v Praze. Dr. ing., docent lesnictví na Českém vysokém učení technickém, práce z oboru.
Více od autora
Karel Adámek (5)
Karel Adámek byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka. Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907–1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém. Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze. Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života. V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. Kromě toho byl v období let 1896–1913 i členem zemského výboru. Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd. V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně...
Více od autora
Kamini Khanduri (2)
Britský spisovatel, autor a editor naučných knih pro děti a mládež.
Více od autora
Kamila Kopsová (6)
Narozena 1981 v Táboře. DiS, fyzioterapeutka, též projektová manažerka, zaměřená na design, spoluautorka diagnostické a terapeutické metody Životní mapy.
Více od autora
Kamila Jetmarová (2)
Ing., Mgr., psycholožka zaměřená na sportovní psychologii, též absolventka teologie a ekonomie, věnuje se józe a studiu východních filozofií.
Více od autora
Jutta Schneider (3)
Německá fotografka, ilustrační fotografie prací o květinách a přírodě.
Více od autora
Juraj Kalnický (4)
Slovenský pedagog, žijící v ČR, autor odborných prací z didaktiky vzdělávání dospělých, též publicista a básník.
Více od autora
Juraj Ilja Jenča (4)
Narozen 1. 8. 1942 v Bratislavě. Slovenský rozhlasový redaktor a komentátor působící v českých rozhlasových studiích, též autor publikací z oboru motocyklového sportu a překladu detektivního románu.
Více od autora
Junior (5)
Více od autora
Julius Macháček (3)
Narozen 4.3.1948 v Praze. Mgr., novinář a vydavatel časopisů a prací z oboru bydlení a architektury.
Více od autora
Julius Fučík (6)
Narozen 18.7.1872 v Praze, zemřel 25.9.1916 v Berlíně . Vojenský kapelník a hudební skladatel.
Více od autora
Juliet Landon (4)
Juliet Landonová se hluboce zajímá o umění a historii, tedy obory, které i sama vyučovala. Spolu s bohatou představivostí jí tyto zájmy pomáhají vytvářet ty nejlepší historické příběhy, jaké napsala. Zvláštní zájem v nich věnuje středověku a životu tehdejších žen v mužské společnosti. Mládí prožila v Severním Yorkshiru a nyní bydlí ve vesničce v Hampshiru v blízkosti svých dětí. Své první knihy publikovala pod vlastním jménem Jan Messent.
Více od autora
Jules Claretie (5)
Francouzský spisovatel, dramatik, libretista, publicista a historik. Jako novinář publikoval pod různými pseudonymy.
Více od autora
Juhani Aho (6)
Juhani Aho , vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ . Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných. Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce. Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži. V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti. V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena. V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius. Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kauris...
Více od autora
Juhan Smuul (4)
Juhan Smuul, vlastním jménem Johannes Schmuul byl estonský spisovatel a novinář. Pocházel z rolnické rodiny z ostrova Muhu, střední školu nedokončil kvůli nemoci. Za druhé světové války sloužil v Rudé armádě. Po válce byl redaktorem periodik Rahva Hääl, Sirp ja Vasar a Pioneer. V roce 1951 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Estonska, poslancem Nejvyššího sovětu SSSR a od roku 1953 do své smrti zastával funkci předsedy Estonského svazu spisovatelů. Byla mu udělena Stalinova cena , Leninova cena a titul národního spisovatele Estonské SSR . Smuulova raná tvorba náleží k socialistickému realismu, později se zaměřil na čtenářsky atraktivní reportáže z cest po světě. Jeho nejpřekládanějším dílem je Ledová kniha, pojednávající o výpravě do Antarktidy. K dobrodružnému žánru patří i prózy Japonské moře, prosinec a Punťa mořeplavec. Sbírka povídek Dopisy ze Sydegate zobrazuje s humorem život na estonském venkově. Smuul je také autorem divadelní hry Lea, odehrávající se za druhé světové války, a satirického monodramatu Plukovníkova vdova. Napsal scénář k úspěšné filmové komedii Suleva Nõmmika Tady jsme. Byla po něm pojmenována Literární cena Juhana Smuula a v obci Koguva se nachází muzeum věnované jeho tvorbě.
Více od autora
Judith O'Brien (4)
Judith O`Brien je americká spisovatelka historických romancí. Jako většina spisovatelů již od dětství věděla, čím chce být - spisovatelkou. I když vlastně u Judith tato vysněná profese byla až na třetím místě, hned po přání stát se princeznou z pohádky anebo primabalerínou. Po vysoké škole se Judith přestěhovala do New Yorku, kde začala pracovat pro časopis Seventeen Magazine, postupně se vypracovala až na editorku. A pak získala místo snů u vydavatele Pocket Books. Psala úvodní anotace ke knížkám autorek jako Jude Deveraux, Judith McNaught nebo Julie Garwood a ty se pak objevovaly na zadních stranách knih těchto autorek. A tak Judith četla rukopisy před jejich publikací, psala anotace a při tom snila, že sama by taky chtěla napsat, byť jen jeden, ale zato stejně úžasný příběh. Avšak život jí zkřížil plány - nejdříve se vrátila zpět ke své původní profesi - editaci a psaní článků pro časopisy, pak se vdala, narodil se jí syn a během mateřské, při psaní článků o zdraví, jí v hlavě začal opět hlodat dávný sen - napsat svou vlastní romantickou novelu. A tak se o to pokusila, napsala začátek příběhu, zaslala jej vydavateli, čekala a dočkala se - velmi zdvořilého odmítnutí. Po několika letech se Judith rozhodla opět zkusit své spisovatelské štěstí, zkontaktovala svou bývalou kolegyni z Pocket Books Lindu Marrow, zaslala jí svůj rukopis, aby se s ní poradila, co vylepšit a tak, no a za tři dny se jí Linda ozvala s nabídkou kontraktu na dvě knihy. A tak se z Judith pomalu ale jistě stala spisovatelka, která má k dnešnímu dni na kontě cca 10 knih a na dvou dalších se podílela spolu s jinými autorkami. V současné době Judith žije v Brooklynu, sama se svým synem a dál píše své historické romance, sem tam ozvláštněné cestováním v čase.
Více od autora
Judith A Jance (4)
Narodila se v Jižní Dakotě, dětství strávila v arizonském Bisbee a nyní žije se svým manželem v Seattlu a v arizonském Tucsonu.
Více od autora
Jørgen Brekke (5)
Jørgen Brekke je nórsky spisovateľ. Narodil sa v Hortene, neskôr sa usadil v Trondheime, kde žije s manželkou a tromi deťmi. Prednášal o vzdelávaní, neskôr pracoval ako novinár na voľnej nohe. Za svoj debut V ľudskej koži získal cenu Norlis za najlepší debut roka, ako aj cenu Nová krv za najlepší kriminálny debut. Je autorom detektívnej série s inšpektorom Singsakerom, románov, v ktorých sa súčasnosť prelína s dávnejšou minulosťou.
Více od autora