Všichni Autoři a témata

Ursula Summ (22)

Vyhlášená německá odbornice v oblasti stravování, přes deset let vede semináře pro lidi s nadváhou. V roce 1994 založila klub zaměřený na dělenou stravu

Rudo Moric (23)

Rudo Moric, byl slovenský prozaik a publicista. Narodil se v rodině železničáře a vzdělání získával v Sučanech, Martině a v učitelském ústavu v Bánovcích nad Bebravou. Později pokračoval ve vzdělávání při zaměstnání na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Trnavě, kde získal doktorát z filozofie. Po ukončení studia působil v letech 1941-43 jako učitel v Belé. Jako příslušník 1. čs. armády na Slovensku se aktivně zúčastnil SNP, po jeho potlačení byl internován v zajateckých táborech v Rakousku. V letech 1946-48 pokračoval v učitelské dráze ve Stupavě, kde také vydával dětský časopis Okienko Záhoria, byl dramaturgem školy filmu, později pracovníkem Výzkumného ústavu pedagogického a tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V roce 1959 se stal ředitelem vydavatelství Mladé letá a od roku 1964 byl předsedou výboru Slovenského literárního fondu, jehož úkolem bylo podporovat tvůrčí činnost v oblasti původní umělecké a vědecké literatury. Jako jeho ředitel dbal na vyváženou ediční politiku, přičemž po celou dobu svého působení ve vydavatelství vytvářel publikační prostor pro mladou generaci. Jeho přičiněním došlo roku 1968 i k obnovenému vydávání Sluníčka, nejznámějšího meziválečného časopisu pro děti. Jeho knihy měly velký ohlas doma i v zahraničí. Hojně byly překládány do srbochorvatštiny, bulharštiny, polštiny, ruštiny, maďarštiny a němčiny. Publikovat začal v 40. letech 20. století v časopisech pro děti Přítel dítek a Sluníčko. Později přispíval do Okénka Záhoří, které sám redigoval. Knižně debutoval roku 1947 prózou Lyžař Martin. V ní i následujících prózách Žofka a Družina z Dlouhé ulice navázal na meziválečný model triviální společenské prózy, který přehlížel dobovou sociální realitu a svět dětí stylizoval výhradně ze zábavně-výchovné pozice. V knižní povídce Miško hrdina tematizoval již společenskou realitu, protifašistický motiv v...

Roman Ráž (29)

Roman Ráž je český spisovatel, dramatik, dramaturg a scenárista, jenž se prosadil v období normalizace. Autor 25 próz, 15 televizních her a řady rozhlasových her a seriálů. Čtyřikrát navržen na Státní cenu za literaturu, nositel Ceny Egona Ervina Kische a Chlumecké literární ceny Jaroslava Golla. Autor rozsáhlé historické ságy – trilogie: Lázeňské dobrodružství, Lázeňské naděje a Lázeňské ozvěny. Jeho román Prodavač humoru byl zfilmován režisérem Jiřím Krejčíkem. Roman Ráž se narodil v Praze – Novém Městě v nemocnici v Klimentské ulici, následně byl pokřtěn v kostele sv. Klimenta. Jeho otec Otto Ráž byl pražský podnikatel. Dědeček Rudolf Ráž vlastnil Hotel Belvedere v Praze na Letné , který Otto Ráž převzal v roce 1935. V roce 1948 byl zavřen do tábora nucených prací, kde také zemřel. Rodiče uzavřeli manželství v roce 1932 v Brně, v roce 1938 došlo k rozvodu. Jeho matka Božena Rážová, roz. Vepřeková , pocházela z Luhačovic. Psala povídky, ale nikdy je nepublikovala. Vystudovala obchodní akademii, později pracovala jako vedoucí účtárny pivovarů a lihovarů. Dědeček Emanuel Vepřek byl restauratérem a starostou v Luhačovicích. Zasloužil se o rozvoj místních lázní, podporoval všeobecnou živnostenskou školu, za jeho starostování byl postaven vodovod, zřízena měšťanská škola a založena obecní spořitelna. Hostem Vepřekovy restaurace býval často hudební skladatel Leoš Janáček. V roce 1941 se Roman Ráž s matkou přestěhoval z Prahy do Brna, kde začal chodit do obecné školy. V letech 1944–1946 pobýval v Luhačovicích, tady zažil osvobození rumunskou armádou v květnu 1945. V roce 1946 se vrátil zpátky do Brna. Z důvodu špatného kádrového profilu nemohl dokončit studium na gymnáziu, nastoupil na zdravotní školu , kde složil maturitu. Vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . Na...

Robert Kraft (31)

Robert Emil Kraft byl německý spisovatel, autor dobrodružných, detektivních a fantastických kolportážních románů, z nichž nejznámější je jeho cyklus Detektiv Nobody. Rober Emil Kraft se narodil v Lipsku roku 1859 jako syn bohatého obchodníka s vínem. Jeho rodiče se brzy rozvedli, ze střední školy byl vyloučen pro časté absence a dvakrát se pokusil o útěk z domova. Na příkaz otce se vyučil zámečníkem a poté vystudoval strojařinu na Královské Vyšší odborné škole v Saské Kamenici. Roku 1889 ukradl svému otci větší částku peněz, aby mohl cestovat po světě. Byl zatčen a krátce vězněn. Po propuštění se nechal v Hamburku v najmout na loď Shakespeare, se kterou se dostal do Londýna, pak do New Yorku a nakonec do Grónska, kde loď ztroskotala. Byl zachráněn a další jeho cesta vedla do Kanady, San Franciska, plavil se na Samou a do Austrálie navštívil Kalkatu a Bombaj. Na lodích pracoval jako námořník, steward i jako kuchař. V červenci roku 1890 byl v Suezu, odkud chtěl do Istanbulu. Plavil se jako černý pasažér na britském parníku, na kterém vypukla cholera. Rovněž onemocněl a v Istanbulu byl léčen v německé nemocnici. Zde byl chycen německými úřady a musel na tři roky narukovat do Královského námořnictva ve Wilhelmshavenu. Po propuštění z vojenské služby roku 1894 se vrátil zpět do Egypta, kde žil jako pouštní lovec v Libyjské poušti. Zde se setkal s tajemnou sektou tančících dervišů, která na něj hluboce zapůsobila a díky které se začal zabývat nadpřirozenem a okultismem a rozhodl se stát se spisovatelem. Roku 1895 se vrátil do Lipska a marně se snažil usmířit se s otcem. Oženil se s dcerou obchodníka s vínem a měl s ní dvě dcery. Uzavřel smlouvu s nakladatelem Heinrichem Gottholdem Münchmeyerem a začal psát jeden dobrodružný román za druhým. Inspiraci pro svá díla nacházel především ve svých zážitcích z cest po celém světě. Po smrti otce roku 1901...

Rebecca Yarros (35)

Rainer Holbe (17)

Rainer Holbe, narozen roku 1940 v Chomutově, strávil dětství ve Frankfurtu. V roce 1959 začínal jako volontér u Frankfurter Rundschau, kde v období 1960 - 1965 pracoval jako redaktor.Poté až do roku 1972 vedl frankfurtskou pobočku časopisu Bild und Funk. Od roku 1974 pracoval jako moderátor a redaktor pro zvláštní úkoly u RTL - Radio Luxemburg. Za toto působení byl roku 1988 vyznamenán "Zlatou kamerou". Rainer Holbe organizuje dvakrát ročně parapsychologické semináře ve středisku Etora na ostrově Lanzarote. V roce 1966 začala Holbeova kariéra televizního moderátora. Proslul jako jeden z nejoblíbenějších západoevropských televizních moderátorů při pořadech "Show Chance" a "Starparade" V RTL a později na SAT 1 si neobyčejnou posluchačskou a diváckou oblibu získal jeho seriál "Neuvěřitelné příběhy". Ten posléze ztvárnil v mnoha úspěšných knihách. Čeští čtenáři se doposud mohli seznámit s následujícími tituly: Neuvěřitelné příběhy, Obrazy z říše mrtvých, Fantastické fenomény, Vzpomínky na Atlantidu, a Fantastická budoucnost.

Puhdys (21)

The Puhdys byla německá rocková skupina, která vznikla v roce 1969 v Oranienburgu ve východním Německu. Skupina byla jednou z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších rockových skupin bývalé Německé demokratické republiky . Jejich hudba byla jedinečnou směsí rocku, popu a balad. Zpívali převážně v němčině a proslulí jsou zejména svými melodickými hymnami, které se staly stálicí východoněmecké hudební scény a zároveň si získaly značnou popularitu i v jiných částech Evropy.

Petr Klučina (23)

Vystudoval obor historie-archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval ve Vojenském historickém ústavu v Praze, do roku 2002 byl ředitelem Historického ústavu Armády České republiky. Specializuje se na vojenské dějiny středověku, zejména na otázky vývoje chladných zbraní a zbroje. Je spoluautorem prvního dílu Vojenských dějin Československa a autorem či spoluautorem mnoha dalších publikací. Podílel se na realizaci expozice Třicetiletá válka ve Vojenském historickém muzeum.

Pavel Brycz (25)

Pavel Brycz je český spisovatel. Na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem vystudoval český jazyk. Studoval také dramaturgii na pražské DAMU. Učil na gymnáziu v Kadani, živil se jako publicista i textař v reklamní agentuře. Je nejen prozaikem, ale i básníkem, textařem a autorem povídek pro děti. Spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který napsal řadu povídek především pro děti. Je autorem dvou večerníčků: Dětský zvěřinec a Bílá paní na hlídání Jeho první sbírkou byly povídky Hlava Upanišády . Za knihu básní v próze Jsem město získal Cenu Jiřího Ortena . U čtenářů i kritiky bodoval především románovou epopejí Patriarchátu dávno zašlá sláva . Za knihu Bílá paní na hlídání získal Zlatou stuhu 2011 v kategorii nejlepší beletrie pro děti a mládež. Je autorem také řady textů pro hudební skupinu Zdarr, ex-členů kapely Laura a její tygři. Jeho práce byly přeloženy do několika jazyků. V roce 2017 začal vyučovat český jazyk na Podještědském Gymnáziu Liberec, kde ovšem nyní již nepůsobí. Zastoupen také v antologiích Daylight in Nightclub Inferno a Městopis .

Pavel Beneš (34)

Doc. Ing.,CSc. autor středoškolských a vysokoškolských učebnic. Učil na ČVUT předměty spojené s kybernetikou a přenosu informací. Nyní je již v důchodu.

Pablo Neruda (18)

Pablo Neruda, vlastním jménem Ricardo Eliezer Neftalí Reyes y Basoalto , byl chilský komunistický básník, diplomat a politik, nositel Nobelovy ceny za literaturu , autor řady básnických sbírek. Není jisté, jak jeho literární pseudonym vznikl. Vedou se teorie, že mu byl předlohou český spisovatel Jan Neruda, avšak sám Pablo nikdy nepřiznal, jak jméno Pablo Neruda vzniklo. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších básníků 20. století. Psal v mnoha básnických stylech od eroticky nabitých milostných básní, , surrealistických básní, historických eposů až po politické manifesty. Během svého života zastával mnoho diplomatických funkcí a působil jako senátor v chilském Senátu za chilskou komunistickou stranu. Když konzervativní chilský prezident González Videla zakázal v Chile komunismus, byl na něj vydán zatykač. Přátelé ho měsíce skrývali doma ve sklepě v chilském přístavním městě Valparaísu. Poté utekl do exilu přes horský průsmyk blízko Maihujského jezera do Argentiny. Pár let poté se stal blízkým spolupracovníkem socialistického prezidenta Salvadora Allendeho. V době chilského státního převratu vedeném Augustem Pinochetem byl hospitalizován s rakovinou a po dvanácti dnech zemřel na srdeční infarkt. Už za svého života byl legendou, jeho smrt se stala silným symbolem rezonujícím po celém světě. Pinochet odmítl přeměnit jeho pohřeb na veřejnou událost, ale tisíce truchlících Chilanů neuposlechly zákazu vycházení a zaplavily ulice, aby mu vzdaly hold. Jeho pohřeb se stal prvním veřejným protestem proti tehdejšímu režimu. Narodil se v Parralu . Jeho otec, José del Carmen Reyes Morales, pracoval u železnice. Jeho matka, Rosa Basoalto, byla učitelka, která zemřela dva měsíce po jeho narození. Společně s otce...

Otakar Štěpánek (19)

Narozen 24. 8. 1903, zemřel 30. 3. 1995. Od 1. 8. 1948 do 28 .2. 1949 byl pověřen vedením zoo ve funkci ředitele na poloviční úvazek Doc. RNDr. Otakar Štěpánek, vedoucí zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Doc. dr. O. Štěpánek patřil k význačným ornitologům a herpetologům. Poměry v zoo velmi dobře znal, zastával tady od roku 1939 funkce v komisích, především v odborné komisi zoo.

Olga Macková (11)

Narozena 9.8.1929 v Praze. PhDr., historička umění, práce v oboru.

Oldřich Kosek (16)

Knihy kuchařských předpisů, také autor detektivek.

Miroslav Graclík (34)

Miroslav Graclík je český novinář, spisovatel a producent. Vyprodukoval přes sto alb od hereckých portrétů, přes taneční muziku až po pohádky, které i dramatizoval. Mluvené slovo: Vladimír Menšík , O Menšíkovi, Stella Zázvorková , Vlastimil Brodský , Jiřina Jirásková , Miroslav Horníček , Iva Janžurová , Josef Vinklář , Jiří Lábus , Naďa Konvalinková , Ondřej Suchý , Věra Galatíková , Jan Kačer , Miroslav Donutil , Blanka Bohdanová , P. Jan Bobčík , Mons. Jan Graubner , Mons. Jan Hrdlička , Jiřina Švorcová …. Pohádky: Nejkrásnější pohádky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 , Pohádky Karla Jaromíra Erbena 1, 2, Pohádky z kouzelné mošny 3 …. Hudba: Josef Zíma , Karel Gult & Josef Oplt , Bedřich Čuba , Lenka Kořínková , Jiří Helekal , Wizard , Roland Santé , Robert N. , NewTrio , Nancy & Robert , Michaela Valchářová , Eva Hurychová …. Samplery – výběry: Mamince k svátku, To nejlepší z dechovky 1, 2, Staropražské písničky, Písničky, které šlapou, Šílená láska, Lásko, buď má, Dávno tě znám, S tebou mě baví žít, Chtěl bych tvou lásku, Pojď ke mně blíž, Proč nemůžu tě znát, Vánoční tajemství, Nové písničky pejska a ko...

Meg Cabot (37)

Meg Cabotová, celým jménem Meggin Patricia Cabot, známá také pod pseudonymy Patricia Cabot, Jenny Carroll a Meggin Cabot je americká spisovatelka a ilustrátorka. Na univerzitě v Indianě vystudovala výtvarné umění a přestěhovala se do New Yorku se záměrem stát se profesionální ilustrátorkou. To jí ale nevyšlo, a tak si v roce 1991 našla práci jako asistentka ředitele vysokoškolské koleje na Newyorské univerzitě a začala psát romány. Jedná se o autorku více jak 40 knih pro děti, mládež i dospělé. Mezi její nejznámější díla patří Deníky princezny respektive Princezniny deníky, které posloužily jako námět pro dva hollywoodské romantické filmy režiséra Garryho Marshala Deník princezny z roku 2001 a Deník princezny 2: Královské povinnosti z roku 2004 s Anne Hathawayovou a Julií Andrewsovou v hlavní roli. V jednu dobu psala pouze romány pod jménem Patricia Cabot. Sérii Mediátor psala nejdříve pod pseudonymem Jenny Carroll, ale kvůli úspěchu knih se vrátila k vlastnímu jménu. Dříve žila v Indianě, Kalifornii, New Yorku a Francii. 1. dubna 1993 se v Itálii provdala za finančního publicistu a básníka Benjamina D. Egnatze. Společně se svým manželem a jejich jednookou kočkou Henriettou a druhou kočkou Gem žije střídavě v New Yorku a v Key West. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meg Cabot na anglické Wikipedii.

Marek Řeháček (29)

Marek Řeháček je český vlastivědný badatel, spisovatel, publicista, rozhlasový pracovník a právník ve veřejné správě. Řeháček se narodil v Liberci, ale svá gymnaziální studia absolvoval ve Frýdlantě. Následně pak pokračoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi roky 2000 a 2002 působil v mezinárodním uskupení Euroregion Nisa, který sdružuje lokality na pomezí České republiky, Německa a Polska v okolí Frýdlantského a Šluknovského výběžku. Řeháček též prodával v libereckém knihkupectví. Do listopadu roku 2010 celkem osm let působil coby tajemník na magistrátě města Liberec. Místo se rozhodl se změnou politického vedení města opustit a od počátku roku 2011 zastává stejnou pozici na radnici v Jablonci nad Nisou. Pro Český rozhlas Liberec připravuje pořad Křížem krajem.. Žije v Liberci se svou ženou Zuzanou a synem Janem. První literární pokusy vydal v polovině 90. let 20. století. Jeho literárním vzorem je liberecký spisovatel Miloslav Nevrlý, díky jehož knize o Jizerských horách začal sám psát. Od počátku své tvorby spolupracuje s kreslířem Petrem Ferdyšem Poldou. Spolu například publikovali sérii knih Libereckých zajímavostí. Je autorem celé řady článků, vlastivědných knih a turistických průvodců. Napsal texty pro přibližně 40 publikací. Na některých spolupracuje s fotografem Janem Pikousem, s nímž tvoří turistické průvodce po krajině Severních Čech. V roce 2015 vytvořil spolu s Poldou a Pikousem volné tvůrčí trio Liberečtí knihotvůrci, jejichž tvorbu nazvali Toulavé čtení. Spolupracoval s ČT na několika dílech pořadu Toulavá kamera. Je dlouholetým aktivním členem Jizersko-ještědského horského spolku. Výběr z díla:

Marek Liška (43)

Autor učebnice matematiky.

Marco Polo (7)

Marco Polo byl benátský kupec a cestovatel, který se proslavil svými cestami po Číně, zaznamenanými v knize Il Milione . Byl prvním Evropanem, který podrobněji popsal východní Asii. Je po něm pojmenován kráter Marco Polo na přivrácené straně Měsíce. Marco se narodil v benátské kupecké rodině. Jeho otec Niccolo a strýc Matteo podnikli už v letech 1255–1269 dlouhou cestu do nitra Asie , na které dospěli až k mongolskému chánovi Kublajovi do Pekingu. Po mnoha letech se vrátili přes přístav Akkon do Benátek s Kublajovým poselstvím pro papeže Řehoře X. Velký chán, jehož matka byla nestoriánkou, si přál, aby papež vyslal do jeho říše stovky křesťanských kněží. Roku 1271 se bratři vypravili na cestu. Tentokrát je doprovázeli dva křesťanští duchovní, kteří se však zalekli obtížného putování a z Arménie se vrátili domů. Z Arménie putovali Polové na jih, přes západní Ílchanát do Bagdádu, Basry a Hormuzu, který byl důležitým obchodním přístavem v jihovýchodním cípu Perského zálivu. Sem přijížděli kupci z Indie s kořením, drahými kameny a perlami, hedvábnými látkami a slonovinou, které místní obchodníci prodávali do mnoha dalších zemí. Polové chtěli odsud plout do Číny, ale svůj úmysl neznámo proč změnili. Vydali se po souši na sever, vyprahlými oblastmi východní Persie, kde dlouhé dny neviděli živého tvora a jejich cesta byla lemována kostrami zvířat i lidí. Severním Afghánistánem přes pohoří Pamír a Turkestán pak dorazili na okraj největší asijské pouště Gobi a s karavanou se pustili přes ni. Cílem jejich cesty byl opět Peking, od roku 1264 sídlo velkého mongolského chána. Kublaj je přijal s velkými poctami. Nejvíce si oblíbil mladého Marka a během sedmnácti let, které tu pobýval, mu svěřoval různé úřady. Například ho na tři roky zmocnil správou města a okresu Jang-čou v jižní Číně. Na cestách z titul...

Madonna (25)

Madonna , narozená 16. srpna 1958 v Bay City ve státě Michigan jako Madonna Louise Ciccone, je celosvětově uznávaná zpěvačka, skladatelka, herečka a podnikatelka, často označovaná jako "královna popu". V roce 1978 se přestěhovala do New Yorku, aby se věnovala modernímu tanci, a brzy poté začala pracovat v hudebním průmyslu. Madonna V roce 1983 vydala debutové eponymní album, po němž následovala řada úspěšných alb, díky nimž se stala hudební ikonou. Její schopnost neustále přetvářet svou image a zvuk ji udržuje v popředí hudebního průmyslu po celá desetiletí.

Linda Howard (27)

Linda Howard je známá především jako autorka romantické literatury. O nic méně oblíbené jsou ale i její romantické tituly, do jejichž směsi přidává řádnou dávku napětí. Linda S. Howington, jak se Linda Howard ve skutečnosti jmenuje, začala podle vlastních slov psát v devíti letech a přes dvacet let psala pouze pro své vlastní potěšení. Její první kniha vyšla v roce 1980. Od té doby má na svém kontě přes 40 titulů. Dvacátý pátý titul s názvem Dream Man se dostal na seznam bestsellerů v New York Times. Od té doby se do tohoto seznamu dostává každá její kniha. Kromě toho získala Linda Howard za své romantické knihy mnoho ocenění. Krátce po založení asociace Romance Writers of America se Linda Howard stala její členkou. Nyní je ředitelkou Regionu 3 RWA . V roce 2005 obdržela od RWA Career Achievement Award za celoživotní přínos v tomto literárním žánru. Mezi spisovatelčiny přítelkyně patří autorky Catherine Coulter, Iris Johansen, a Kay Hooper. Knihy, které jsou vedle romantiky okořeněny detektivním žánrem, si velice zdařile pohrávají s touto tématikou a smývají nálepku jednoduché "červené knihovny". Linda cestuje spolu se svým mužem, který je profesionálním rybářem, po často velmi nehostinných lokacích, kde zatím pracuje na svém laptopu. V současné době žije na farmě v Gatsdenu v Alabamě se svým mužem Garym a dvěma zlatými retrívry se jmény Bit O'Honey a Sugar Baby.

Lenka Kořínková (16)

Lenka Holas Kořínková je česká herečka, zpěvačka a autorka knih o zdravé výživě. Lenka Kořínková byla provdána za fotografa Davida Holase a v roce 2012 se s ním rozvedla. Pochází z umělecké rodiny, po studiích na hudebním oddělení pražské konzervatoře vystupovala jako zpěvačka, mimo jiné také v Divadle Semafor či v Divadle E. F. Buriana. Její komediální talent způsobil, že byla od počátku své profesionální kariéry často obsazována ve filmu a v televizi především do komediálních rolí. Úspěšná byla i jako zpěvačka popmusic. V roce 1981 emigrovala společně se svým manželem do Austrálie. V Austrálii se živila hudbou jako zpěvačka a klávesistka, herectví se aktivně nevěnovala. V 90. letech 20. století po sametové revoluci přijela opět do České republiky, z nadšení nad pádem totality, hlavním to důvodem jejího odchodu. Lenka Kořínková hrála s mnoha hereckými osobnostmi a ve více než třiceti českých celovečerních filmech a v mnoha televizních inscenacích. Vyvinula vlastní způsob stravování, kterým pomohla vyřešit tisícům lidí nadváhu a mnohé zdravotní problémy. Svou metodu prezentovala napsáním šesti teoretických a pěti kuchařských publikací, rovněž napsala dva autobiografické romány a jednu novelu. V České republice bylo prodáno přes 750 000 výtisků jejích knih. Již 15 let působí jako profesionální lektorka angličtiny, vyvinula vlastní metodu výuky, rovněž poskytuje poradenství v oblasti vlastní metody stravování. V roce 2020 žila v Praze.

Karel Jungwirth (30)

Narozen 15.9.1913 ve Vsetíně, zemřel 6.10.1978 v Praze. PhDr., CSc., docent německého jazyka na Vysoké škole ekonomické v Praze. Práce v oboru výuky němčiny.

Július Satinský (26)

Július Satinský byl slovenský herec, komik, dramatik, spisovatel a autor literatury pro děti. Július Satinský se narodil a celé dětství prožil v Bratislavě. Jeho rodina zde bydlela v Dunajské ulici. K Bratislavě měl velmi blízký vztah. Ovládal mnoho cizích jazyků. Herecké sklony se u něj projevovaly už v mladém věku a v roce 1958 vyhrál recitační soutěž Hviezdoslavův Kubín. Později vystudoval pedagogiku na střední pedagogické škole, profesi učitele však nikdy nevykonával. Jeho velkou touhou bylo herectví, na jehož studium nebyl přijat. Na Vysoké škole múzických umění studoval v letech 1962–1966 dramaturgii a jako dramaturg v letech 1964–1967 pracoval v Československé televizi v Bratislavě. Od roku 1959 spolu s Milanem Lasicou vystupovali jako komická dvojice v autorských pořadech. Účinkovali v Tatra revue a v Divadelnom štúdiu . Po roce 1968, v období normalizace, naráželi i s partnerem Milanem Lasicou na množství překážek a po zákazu činnosti na Slovensku působili dva roky v moravském divadle Večerní Brno a v letech 1972–1978 v operetě Nové scény v Bratislavě. V roce 1978 přestoupil do činohry Nové scény. Byl univerzální a tvořivou osobností a svůj talent rozvinul i jako autor velkého množství scének, dialogů, celovečerních programů, je též autorem několika knih s tematikou jemu blízkých vzpomínek na Bratislavu, oblíbených knih pro děti. Byl také přispěvatelem do mnoha novin a časopisů. Snad nejpopulárnější byl kabaretní program Ktosi je za dverami, ve kterém vystupoval společně s Milanem Lasicou. Spolu tu glosovali aktuální témata. Jeho první manželkou byla členka Baletu Slovenského národního divadla, tanečnice Lúčnice a překladatelka z angličtiny a španělštiny Oľga Lajdová. V roce 1985 zemřela – utonula při koupání v Karibském moři na Amerických Panenských ostrovech, kde je také pohřbena. Se svou druhou manželkou MUDr. Vierou Satinskou ...

Josef Glückselig (18)

Josef Glückselig, křtěný Josef Alexandr Jaroslav byl český malíř, krajinář. Narodil se v Praze na Novém městě v rodině bankovního úředníka Miroslava Glückseliga a jeho ženy Jaroslavy roz. Bělohradské. Měl 5 sourozenců, nejstarší byla sestra Jarmila , dále pak následovali starší bratři Miroslav , Alexandr , Vladimír a mladší bratr Richard . Základní vzdělání a 4 třídy reálky absolvoval na Praze VI, dále absolvoval 1 ročník Maděrovy obchodní školy a v letech 1929-1935 studoval na pražské malířské akademii. Zde pak absolvoval ve školním roce 1929/1930 tzv. přípravku u prof. Josefa Loukoty. V následujícím školním roce II. ročník všeobecné školy u prof. Vratislava Nechleby a v roce 1931/1932 III. ročník všeobecné školy u prof. Otakara Nejedlého. U téhož profesora pak studoval další tři roky, kde následně získal diplom z krajinomalby. V polovině 30. let získal cestovní stipendium Mohr-Piepenhagenové a později i Hlávkovo cestovní stipendium. Josef Glückselig podnikl studijní cesty po Jugoslávii a následně roku 1937 poprvé vystavil svá díla s dalmatskými a třeboňskými motivy v Šlajsově Modrém saloně na Praze 7. V letech 1939-1952 byl členem Jednota umělců výtvarných a pravidelně i obesílal tyto výstavy.

John Connolly (27)

Je autorem řady detektivek, se sympatickým detektivem Charliem Parkerem a také výboru tajemných povídek Nokturna. Získal cenu US Shamus Award udělovanou za detektivní romány a pravidelně přispívá do listu Irish Times. Žije v Dublinu. Více informací o autorovi naleznete na jeho webových stránkách: www.johnconnolly.co.uk

Jiří Spěváček (9)

Jiří Spěváček byl český historik specializující se především na dějiny vlády Lucemburků v českých zemích. Vystudoval historii a klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1947 působil v Státním historickém ústavu a od roku 1952 jako vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV. Kromě historie se věnoval diplomatice a vydávání edic historických dokumentů k českým dějinám. V 80. letech spolupracoval s ČST jako odborný poradce k televizním inscenacím o Václavu IV. a Zikmundu Lucemburském.

Jaroslav Žák (23)

Narozen 28.11.1906 v Praze, zemřel 29.8.1960 tamtéž. Středoškolský profesor, prozaik, dramatik, literatura pro děti.

Jaroslav Maria (39)

Jaroslav Maria, vlastním jménem Jaroslav Mayer , byl český právník-advokát, spisovatel, dramatik a esejista. Jaroslav Maria se narodil v rodině rakovnického advokáta JUDr. Karla Mayera, jehož rod pocházel ze Švýcarska a matky Františky, rozené Grimové. Jaroslav studoval postupně na gymnáziu v Benešově, v Hradci Králové a v Praze, maturoval v Praze roku 1888 a zde dál studoval práva, doktorát složil v roce 1893. První zkušenosti získal jako advokátní koncipient v Rakovníku u otce v kanceláři, v Hradci Králové a od 1898 byl soudním adjunktem v Litoměřicích; samostatnou praxi si později otevřel v Křivoklátě, následně v Berouně a v roce 1909 v Táboře, kde žil až do roku 1942. JUDr. Maria psal odborné články do časopisu „Právník“ a „Čas“ . V červnu 1942 – ve dnech stanného práva za heydrichiády – byl Jaroslav Maria v Táboře gestapem zatčen a uvězněn. Důvodem mělo být písemné udání týkající se schvalování atentátu. Po dnech v kobce suterénu služebny gestapa byl 6. července 1942 jako jeden z jedenácti osob nacisty již připravených k dalším popravám převezen ze služebny gestapa do táborské věznice, 8. července do Prahy, do pankrácké věznice, pak do Terezína odtud v září do koncentračního tábora Osvětim. Zde 3. listopadu 1942 ve věku 72 let zemřel na skvrnitý tyfus. Dne 27. dubna 1896 se v Praze v kostele sv. Jindřicha oženil se Zdenkou Fikarovou , dcerou advokáta z Křivoklátu. Byl strýc autora justičních románů Jiřího Mayera. Jaroslav Maria je autorem více než čtyřiceti románů, novel, sbírek povídek a esejů, divadelních her a dalších literárních prací; vyšel z okruhu časopisu Moderní revue; literárně debutoval v roce 1898 divadelní trilogií V předvečer věku; po roce 1918 se věnoval hlavně románu, především z prostředí justice (Spravedlnost, Pans...

Jan Patočka (30)

Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. K jeho početným žákům patří mj. V. Bělohradský, V. Borecký, T. Halík, L. Hejdánek, P. Kouba, D. Kroupa, L. Menzel, J. Michálek, J. Němec, Z. Neubauer, R. Palouš, M. Petříček, Z. Pinc, Petr Rezek, J. Sokol a mnoho dalších. Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a středoškolského pedagoga Josefa Patočky a zpěvačky Františky, rozené Procházkové. Dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k Masarykovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval. Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v Praze se roku 1925 zapsal ke studiu slovanské filologie, romanistiky a filosofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1928 při studijním pobytu v Paříži se poprvé setkal s Edmundem Husserlem. 31. června roku 1931 promoval z filozofie disertační prací Pojem evidence a jeho význam pro noetiku u J. B. Kozáka a stal se jeho asistentem. Vedlejší rigorózní zkoušku složil z estetikyJako stipendista Humboldtovy nadace v roce 1933 studoval u Husserla a Martina Heideggera ve Freiburgu fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem Eugenem Finkem. Podílel se na založení Cercle philosophique de Prague, stal se jeho českým sekretářem a v roce 1936 se habilitoval prací Přirozený svět jako filosofický problém, která ovlivnila české filosofické prostředí na mnoho let. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl, spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1...

Jan Červenka (12)

Jan Červenka byl český prozaik, dramatik, básník a překladatel z francouzštiny a španělštiny, ve své poezii navazoval na Jaroslava Vrchlického. Narodil se v rodině Jana Červenky, klasického filologa a překladatele. Po vystudování gymnázia v Hradci Králové studoval na pražské univerzitě práva. Po dokončení studií působil jako tajemník městského úřadu na Vinohradech, ale věnoval se také organizaci literárního života v Praze. Patřil mezi zakladatele literárního spolku Máj, jehož byl řadu let tajemníkem, a podílel se i na organizaci stejnojmenného nakladatelství. Přispíval do řady časopisů: Květy , Máj , Národní listy , Lumír , Ruch , Rozhledy literární ad. Nejvýznamnější oblastí jeho činnosti je poezie, patřil k žákům a pokračovatelům Jaroslava Vrchlického. Námětem jeho poezie byla zpočátku téměř výlučně láska a milostný cit, v pozdějších letech se objevuje tematika vyrovnání a smíření se životem. Veřejně poprvé vystoupil roku 1879 v Květech s překladem básně Fr. Coppéea a v Lumíru s vlastními básněmi i s překlady několika básní španělských. První sbírku svých lyrických básní Amoroso vydal v roce 1883, po ní následovaly další sbírky: z roku 1885 Ztišené vlny a z roku 1891 Písně Závišovy. Písně Závišovy jsou nejznámější z jeho sbírek, jde o milostnou lyriku opěvující ženu a lásku k ní. Tato sbírka byla zhudebněna Rudolfem Frimlem . Co se týče formální stránky básní, usiloval Jan Červenka, většinou však neúspěšně, o zavedení nových forem, např. tzv. trylků, což byly básně o pěti slokách, z nichž každá následující sloka je kratší o jeden verš. Jeho prozaické práce, uveřejněné většinou v Lumíru, byly souborně vydány pod názvem Novelly . O rok později byla vydána druhá sbírka jeho novelistických prací Dětské kartony . V jeho prozaickém díle jde většinou o povídky z vesnického a maloměstského prostředí a také zde bývá ústředním...

Jakob Wassermann (26)

Jakob Wassermann byl německý romanopisec, básník a esejista židovského původu. Patřil k nejčtenějším autorům své doby, jeho literárními souputníky byli Thomas Mann a Arthur Schnitzler. Wassermannova tvorba se zabývá mystikou a etickými otázkami, odráží se v ní dobový vliv psychoanalýzy. Byl redaktorem časopisu Simplicissimus a divadelním recenzentem. V letech 1926 až 1933 byl členem Pruské akademie umění. Jeho román ze soudního prostředí Případ Mauricius zfilmoval v roce 1954 Julien Duvivier. Od roku 1993 se v jeho rodném Fürthu uděluje Literární cena Jakoba Wassermanna.

Ivana Havranová (32)

Ivana Havranová je absolventkou Filozofickej fakulty Jána Amosa Komenského, odbor žurnalistika. Profesionálne rástla v redakcii Smena, Zornička, neskôr v Československej televízii ako publicistka mládežníckeho magazínu Televízny klub mladých. Neskôr si založila vlastné vydavateľstvo a vydávala časopisy Maxi super, mesačník pre deti Mamatatajojo, slovenský Bulvár, Fiškál, Lišiaka a Bambuľku. Je autorkou viac ako 400 televíznych scenárov, množstva poviedok pre deti, rozhovorov, reportáží. Má dcéru Ivanu a syna Michala. Je vydatá za publicistu Michala Havrana. Súčasťou rodiny je aj malý jazvečík Jožinka.

Ivan Aleksandrovič Gončarov (29)

Ivan Alexandrovič Gončarov byl ruský spisovatel. Počátky jeho tvory jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Romány: Hrdinou Strže je šlechtic Rajskij, člověk inteligentní a umělecky nadaný, který však nedokáže žádný svůj projekt dovést do konce. Rozčarován petrohradskou společností, odjíždí k příbuzným na venkov, kde poznává tři podoby ženství, symbolizující tři možnosti dalšího vývoje Ruska: babička je přísná, ale spravedlivá a ušlechtilá aristokratka, staromódní, ale velmi schopná statkářka. Sestřenice Marfinka je dobrosrdečná, poddajná a prostoduchá hospodyně, která je šťastná ve svém jednoduchém venkovském životě. Její sestra Věra je romantická a hrdá intelektuálka, která prožije tragické milostné vzplanutí k místnímu anarchistovi Volochovovi. Strž, ve které se spolu scházejí, symbolizuje temné síly, které ohrožují tradiční pořádek.

Immanuel Kant (37)

Immanuel Kant byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec. Kant se narodil jako čtvrté dítě ve zbožné pietistické rodině drobného řemeslníka a celý život prožil v okolí Královce ve východním Prusku ; z jeho osmi sourozenců se však jen čtyři dožili dospělého věku. Byl drobné až neduživé postavy, byl však velmi společenský a sám na sebe poměrně přísný. Od roku 1740 studoval na zdejší univerzitě filosofii, přírodní vědy a matematiku. Roku 1746 mu zemřel otec a univerzita odmítla jeho disertační práci, takže se řadu let živil jako vychovatel v okolí Královce. Po návratu na univerzitu vydal práci o „Obecných dějinách přírody a teorii oblohy“ a téhož roku se habilitoval spisem „O prvních zásadách metafyzického poznání“. Přednášel logiku, morální filosofii a metafyziku a jako úvod ke studiu filosofie fyziku, geografii a antropologii. V následujících letech odmítl několik pozvání na různé univerzity, až se roku 1770 stal profesorem logiky a metafyziky Univerzity v Královci, kde byl pak dvakrát rektorem. Roku 1787 byl přijat do Pruské akademie věd, v posledním období života měl však značné nesnáze s pruskou cenzurou. Kant se řídil přesným denním rozvrhem: vstával v pět hodin, dopoledne přednášel, k obědu často zval hosty a odpoledne chodil na procházku po známé „Cestě filosofů“. Pokud se ale líčí jako profesorský pedant, je to přehnané. Hrával velmi dobře karty i kulečník a ve společnosti byl velice oblíbený, zejména jako skvělý vypravěč. Také na jeho přednášky vzpomínali jeho žáci s nadšením: Kant byl vtipný a hlavně vedl své posluchače k samostatnému myšlení. Dožil se téměř 80 let a byl pohřben v K...

Hiromu Arakawa (36)

Hiromu Arakawa je japonská manga umělkyně z Hokkaido, která se narodila 8.5. 1973. Její nejznámější manga je Fullmetal Alchemist, která byla později několikrát zfilmovaná jako anime Fullmetal Alchemist a Fullmetal Alchemist: Brotherhood. Vyrůstala na mléčné farmě společně se třemi staršími sestrami a jedním bratrem. Roku 1999 se přestěhovala do Tokia a začala pracovat jako asistent Hiroyuki Etō, autor Mahōjin Guru Guru. Její vlastní kariéra jako manga spisovatele začala až vydáním Zatoulaný Pes v Square Enix Měsíční Shōnen Gangan v roce 1999. V červenci 2001, Arakawa zveřejnila první kapitolu Fullmetal Alchemist.

Henri Barbusse (22)

Henri Barbusse byl francouzský prozaik, levicově orientovaný novinář a politik. Proslavil se svým protiválečným románem Oheň. Jeho otec byl novinář a divadelní publicista. Matka zemřela, když Henrimu ještě nebyly tři roky. Studoval literaturu a filosofii v Paříži. Jeho učitelem na gymnáziu byl Stéphane Mallarmé. Do literatury vstoupil několika povídkami a sbírkou lyrických veršů s názvem Plačky vydanou v roce 1895. Vzbudila pozornost literárního kritika Catulle Mendèse, který se stal jeho ochráncem a povzbuzoval ho v další tvorbě. Roku 1898 se Barbusse oženil s jeho dcerou Hélyonou. Po skončení studií byl zaměstnán v tiskovém úřadě ministerstva vnitra. V roce 1897 se stal na Mendèsovu přímluvu divadelním redaktorem v nově založené politickém časopisu La Grande Revue. Jako publicista se zaměřoval na literární kritiku . Jeho první román, vydaný v roce 1903 pod názvem Prosebníci , zapadl. Po pěti letech vyšel jeho románový esej Peklo , který zaujal čtenáře novátorským zpracováním tématu vztahu člověka a společnosti ovládané kapitálem. Jeho talentu si povšimli i známí literáti France, Maeterlinck nebo Loti. V letech 1911–1914 spolupracoval s deníkem Le Matin, kam pravidelně psal krátké povídky. Jeho krátké prózy byly později vydány v několika sbornících: Nous autres..., Quelques coins du coeur , L’Illusion a L’Etrangère. Zásadní předěl v jeho životě byl rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do první světové války. Bylo mu 41 let, prodělal tuberkulózu, ale věřil, že je třeba za mír bojovat. Brzy však z toho vystřízlivěl a chtěl mimo jiné vyvést z omylu i ostatní lidi. V bojových jednotkách pěchoty se zúčastnil bojů na frontách až do listopadu 1915. V zákopech a vojenských nemocnicích pak napsal svůj protiválečný román Oheň , který vycházel na pokračování v deníku L’O...

Helena Dvořáková (27)

Rozená Čubová, pocházela z učitelské rodiny. 1912 maturovala na gymnáziu v Praze, 1913 absolvovala obchodní abiturientský kurz v Chrudimi, 1915 složila státní zkoušku z francouzštiny. Jako mimořádná posluchačka navštěvovala 1924–29 na FF UK přednášky z dějin literatury a psychologie. 1931 podnikla studijní cestu po Itálii. V 30. letech byla redaktorkou v Melantrichu, od 1951 v Osvětě, která 1953 splynula s Orbisem. Do důchodu odešla 1959. Přispívala do novin a časopisů: Cesta, Host, Lidové noviny, Lumír, Národní osvobození, Pramen, Panoráma, Právo lidu a Literární noviny. * 6. 8. 1895, Praha † 23. 6. 1970, Praha

Genesis (31)

Genesis je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1967 na Charterhouse School v Godalmingu v hrabství Surrey. Původní sestavu tvořili zpěvák Peter Gabriel, klávesista Tony Banks, kytarista Anthony Phillips, baskytarista Mike Rutherford a bubeník Chris Stewart. Během své kariéry prošla skupina několika změnami v sestavě, přičemž Banks a Rutherford zůstali stálými členy. Genesis je známá svou progresivní rockovou hudbou z počátku své existence, která se vyznačovala složitými strukturami písní a propracovanou instrumentací. Po Gabrielově odchodu v roce 1975 převzal roli zpěváka bubeník Phil Collins a skupina se posunula k přístupnějšímu poprockovému zvuku.

František Křelina (29)

František Křelina byl český prozaik, básník a dramatik. Dětství prožil v Podhradí u Jičína. V roce 1922 dokončil studia na Učitelském ústavu v Jičíně a učil v Českém Dubu. Po obsazení Sudet Němci v březnu 1939 odešel do Prahy, kde učil na měšťanských a později jednotných školách až do roku 1951. Zde připravoval společně s Josefem Knapem a Jaroslavem Durychem výzvu českých spisovatelů k lidu, která však padla za oběť cenzuře. Roku 1945 krátce učil v Hradišti na Žatecku, ale vrátil se zpět do Prahy. V Praze byl 24. srpna 1951 zatčen; v červenci 1952 byl jako člen údajné prostistátní skupiny odsouzen za velezradu na dvanáct let vězení. Ve stejném vykonstruovaném procesu byli mezi jinými odsouzeni také Josef Knap, Jan Zahradníček, Bedřich Fučík, Zdeněk Kalista, Ladislav Kuncíř a Ladislav Jehlička. V době věznění na Pankráci se s ním a J. Zahradníčkem a J. Knapem spřátelil dozorce Václav Sisel, který jim pomáhal. Také ukryl na své chatě značnou část rukopisů jejich básní a textů, a to až do r. 1968. Dne 10. května 1960 byl Křelina amnestován. Do roku 1964 pracoval jako stavební dělník v Praze a znovu se věnoval literární tvorbě. Jeho články otiskovaly v té době Zemědělské noviny a Lidová demokracie. Roku 1967 byl plně rehabilitován. Zemřel v Praze, pochován je ve Veliši u Jičína. Dne 2. července 1927 se František Křelina oženil s dcerou rolníka Annou Masopustovou . Manželé Křelinovy měli dvě dcery. Dcera Hana Pražáková byla též spisovatelkou. Roku 1936 obdržel státní ocenění a o dva roky později cenu České akademie věd a umění. František Křelina je sice považován za ruralistu, ale jeho texty nesou prvky i jiných uměleckých směrů a ruralismus u něj převládat pouze v období jeho rané tvorby, tedy během první republiky. Později se klonil pouze k utváření katolicky zaměřených textů. K jeho nejznámějším ruralistickým dílům pa...

Fiona Watt (33)

Autorka knih pro děti zaměřené na výtvarné umění a ruční práce.

Diana Palmer (34)

Diana Palmerová se narodila roku 1946 jako Susan Eloise Spaethová. Šestnáct let pracovala jako novinářka, první knihu napsala roku 1979 pod pseudonymem Diana Palmerová. Od r. 1972 je vdaná, syn Blayne, který se věnuje právnické činnosti, z ní r. 2009 už udělal dokonce babičku. Na přelomu tisíciletí se Diana vrátila ještě jednou na vysokou školu, kterou zdárně ukončila v roce 1995 - získala diplom z historie jako hlavního oboru a z archeologie a španělštiny jako z vedlejších oborů. Ani její manžel po dobu jejích studií nezahálel a byl diplomován v oboru výpočetní techniky a programování. DIANA PALMEROVÁ se dnes věnuje hlavně psaní příběhů pro edice Silhouette romance, MIRA a Historické romance. Její knihy jsou velmi oblíbené a vydávají se po celém světě. Mezi její největší hobby patří práce na zahradě, archeologie , antropologie, astronomie, hudba a chov leguánů. Jedna z nejzářivějších hvězd mezi souhvězdími skvělých autorek knížek z nakladatelství Harlequin, už patří mezi veteránky. Narodila se roku 1946 jako Susan Eloise Spaethová, takže v roce 2011 oslavila již své pětašedesátiny. Ostruhy jako autorka získávala po dobu prvních šestnácti let po ukončení studií, kdy pracovala jako novinářka. Psát knihy začala relativně pozdě, první jí vyšla až roku 1979, tedy když jí bylo už třiatřicet let. Tehdy také poprvé užila pseudonym Diana Palmerová. Od roku 1972 je vdaná, vlastním jménem se jmenuje Diana Kyleová. Toto jméno, jež sňatkem získala, jí posloužilo k vytvoření jednoho ze dvou dalších pseudonymů, které pravidelně užívá. Jako Susan Kyleová píše romance, jako Susan S. Kyleová pak vědecko-fantastické romány. Kromě toho jí čtenářky a čtenáři znají i jako Dianu Blayneovou a Katy Currieovou. Když už se hovoří o románech ve stylu science fiction, je vhodné připomenout ještě jeden její oblíbený žánr. Již v dětství milovala knihy slavného amerického autora Zanea Greye o americkém Západě. A...

Czechoslovak Radio Dance Orchestra (23)

Czechoslovak Radio Dance Orchestra , v češtině známý jako Taneční orchestr Československého rozhlasu , byl významným tělesem, které hrálo významnou roli na hudební scéně v době existence Československa. Orchestr se specializoval na lehkou hudbu, včetně taneční hudby, jazzu a swingu, a byl známý svým vysíláním v Československém rozhlase. Soubor spolupracoval s řadou skladatelů a hudebníků a přispíval k popularizaci soudobých hudebních směrů v zemi. Hráli jak instrumentální skladby, tak doprovázeli zpěváky a hráli úpravy domácích i zahraničních hitů. Činnost orchestru trvala několik desetiletí a odrážela měnící se hudební vkus i politické klima té doby.

Christina Lauren (22)

Christina Lauren je pseudonym dvou autorek, Christiny Hobbsové a Lauren Billingsové. Na románu Božský bastard začala Christina Hobbsová pracovat v roce 2009 a pod názvem The Office zveřejnila první verzi na internetu, kde vzbudila ohromný zájem. Později ho s pomocí Lauren Billingsové přepracovaly a upravily do knižní podoby s titulem Beautiful Bastard. Kromě volného pokračování, Božský cizinec, doplňuje sérii ještě Božský hráč, který se v českém překladu objeví v červnu 2014. Přestože od sebe autorky odděluje celá Nevada, povídají si spolu i několikrát denně a shodnou se na tom, že Ruby Pumps je nejlepší barva laku na nehty všech dob, a kdyby mohly, proseděly by celý den na molu v San Clementu a pozorovaly oceán. Český Fan web Christiny Laurenové – http://beautifulbastard.rafejnet.cz/

Chicago (32)

Chicago je americká rocková skupina, která vznikla v roce 1967 na Chicago , Illinois. Začínali pod názvem Chicago Transit Authority, v následujícím roce si zkrátili název na Chicago . Skupina je známá svým jedinečným zvukem, který kombinuje rockové, popové a jazzové prvky, s výraznou sekcí lesních rohů. Během své kariéry vydali řadu alb a dosáhli značného komerčního úspěchu. Jejich debutové album " Chicago Transit Authority" vyšlo v roce 1969 a připravilo půdu pro řadu úspěšných alb v průběhu 70. let i později.

Čestmír Böhm (14)

Narozen 1893, zemřel 30.4.1966. Zahradnický odborník, šlechtitel, publikace z oboru.

Bohumil Schweigstill (38)

Bohumil Schweigstill byl český pedagog a autor loutkových her a pohádek. Jeho otec Prokop Schweigstill byl horní dozorce, Bohumilův tchán Alois Vojtěch Šmilovský byl spisovatel. Po absolvování Gymnázia Příbram a učitelského ústavu v Příbrami učil na škole v Klatovech a poté na školách v Praze. Později se stal ředitelem obchodní školy v Praze, byl členem Českého svazu přátel loutkového divadla v Praze. V letech 1891–1893 žil v Příbrami III, Milínská č.p. 191. Pochován byl na hřbitově na Panské louce v Příbrami . Bohumil Schweigstill se aktivně počal zajímat o loutkové divadlo od roku 1915, kdy v pražské Vladislavově ulici založil ochotnickou scénu. byl autorem loutkových her. Je známý ze svého působení v redakci časopisu Mladý čtenář a také jako spisovatel, hlavně pohádkových děl, jako například Hvězdička s nebíčka, Páni kluci, Jejich radosti a starosti, Jak šlo Srdíčko do světa nebo Veselé národní pohádky. Dětskému diváku přiblížil postavu Kašpárka tím, že místo tradiční postavy malého vzrůstu a s vousy byl Kašpárek na jeho divadle kluk, se kterým se děti mohly ztotožnit. Používal též pseudonymy Jiří Klas a Prokop Tichý.

Bing Crosby (12)

Bing Crosby byl americký zpěvák a herec, jehož kariéra trvala více než půl století. Narodil se jako Harry Lillis Crosby 3. května 1903 v Tacomě ve státě Washington, proslavil se na počátku 30. let 20. století a stal se jedním z nejpopulárnějších a nejvlivnějších hudebních umělců 20. století. Crosbyho hladký barytonový hlas z něj udělal nejprodávanějšího nahrávacího umělce až hluboko do rockové éry, s více než půl miliardou desek v oběhu.

Arthur Schopenhauer (32)

Arthur Schopenhauer byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie a ač zůstal za svého života téměř neznámý, svým přesvědčením o iracionálním základě světa výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mj. Friedricha Nietzscheho. Byl synem gdaňského velkoobchodníka. V roce 1793, tedy pět let po synově narození, přesídlil otec do Hamburku. Devátý až jedenáctý rok svého života strávil Schopenhauer u otcova přítele v Le Havru, kde se dokonale naučil francouzsky. Také později brali s sebou rodiče chlapce na své dlouhé cesty Belgií, Francií, Švýcarskem a Německem. Za svého půlročního pobytu v Anglii se důkladně seznámil s anglickým jazykem a literaturou. V šestnácti letech vstoupil na přání svého otce do učení u hamburského obchodníka. Otcova smrt , k níž došlo krátce poté, přiměla matku Johannu Schopenhauerovou, později známou spisovatelku, která byla o dvacet let mladší než manžel, aby přesídlila do Výmaru. Zde se setkával mladý Schopenhauer např. s Goethem, Schlegelovými apod. a osvojil si vzdělání potřebné k tomu, aby se mohl zapsat na univerzitu. Výmarské společnosti nicméně mladý Arthur připadal příliš kritický a přemoudřelý, s matkou se proto po hádce rozešel ve zlém a až do její smrti se s ní nestýkal. Se svou sestrou Adel vedl pouze sporou korespondenci, po svém odchodu z domova se potkali pouze jednou v roce 1840, Adel o devět let později umírá. Dva roky studoval v Göttingenu, pak stejně dlouho v Berlíně. Roku 1813 promoval prací O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu. Následná čtyři léta žil v Drážďanech, kde napsal spisy O vidění a barvách a pak i své hlavní dílo Svět jako vůle a představa . Roku 1820 se habilitoval v Berlíně, ale po neúspěšném prvním semestru, kdy všichni posluchači následovali slavného Hegela, se stáhl do ústraní. Hegelovi nicméně nikdy svůj neúspěch nezap...

Anna Kremzerová (19)

Autorka učebnic němčiny.

Albert Camus (34)

Albert Camus IPA byl francouzský spisovatel a publicista. Bývá uváděn jako jeden z čelných představitelů existencialismu, přestože taková označení odmítal. Stejně tak si nepřál, aby byl pokládán za filozofa, avšak pozdější filozofické myšlení výrazně ovlivnil. Pocházel z francouzsko-španělského manželství. Narodil se v Mondovi , kde po otcově smrti na Marně vyrůstal v chudinské čtvrti. V Alžíru Camus vystudoval filosofii a klasické literatury. Roku 1934 se stal členem komunistické strany, kterou o rok později pro názorové neshody opustil, až do roku 1938 vystřídal několik zaměstnání, teprve roku 1938 se začal věnovat literatuře – stal se novinářem. Jeho novinářská činnost vedla roku 1940 k jeho vyhoštění z Alžíru, Camus odjel do Paříže, kde se zapojil do protifašistického hnutí . V průběhu druhé světové války se věnoval především divadlu. Během druhé světové války publikoval v ilegálním časopise Combat. Kolem roku 1950 začal být velmi aktivní v otázkách francouzské koloniální politiky v Alžírsku, kdy se stal jejím nesmiřitelným kritikem. Roku 1957 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Zemřel při autonehodě. Spisovatel Giovanni Catelli vytvořil na základě jednoho úryvku v deníku spisovatele Jana Zábrany teorii, že byl Camus ve skutečnosti zavražděn sovětskou tajnou službou KGB na příkaz ministra zahraničí Dmitrije Šepilova. Albert Camus se ve svých dílech soustředil na problematiku odcizenosti a vzpoury, často se u něj objevuje téma strachu ze samoty. Jeho díla jsou reakcí na ztrátu tradičních hodnot a přesvědčení o nesmyslnosti a absurdnosti života. Albert Camus napsal celou řadu esejů, většina z nich je spíše filosoficky laděna, některé mají i více beletristickou podobu....

Adolf Heyduk (39)

Adolf Heyduk byl český básník, představitel májovců, který se stal významným propagátorem česko-slovenských vztahů. Psal převážně lyrické básně a stal se autorem více než šedesáti básnických sbírek převážně s přírodní, vlasteneckou či rodinnou lyrikou. Narodil se 6. června 1835 v Rychmburku v rodině truhláře. Od roku 1850 studoval na reálce v Ječné v Praze, kterou ukončil v roce 1854. Poté na přání rodičů rok studoval techniku v Brně a pak přestoupil na techniku do Prahy . O dva roky později se seznamuje s Janem Nerudou, se kterým navázal blízké přátelství. Studia ukončil roku 1859, stal se učitelem na pražské reálce, již roku 1860 odešel učit kreslení a stavitelství na vyšší reálku do Písku, kde žil až do své smrti. Město Písek ho okouzlilo a rychle zde zdomácněl. V roce 1896 byl jmenován školním radou. V roce 1876 přijal místo na I. reálném gymnáziu v Praze, zde se stal předsedou literární části Umělecké besedy. Roku 1877 se vrátil do Písku, kde se téhož roku oženil se svojí o 25 let mladší žačkou Emílií, dcerou předního píseckého restauratéra Reinera. V následujících letech se stal dvojnásobným otcem, ale obě události skončily rodinnou tragédií. Roku 1878 zemřela jeho první dcera Jarmila ještě před pokřtěním ve věku tří měsíců. Na křtiny přijel do Písku i jeho dlouholetý kamarád Jan Neruda, který se měl stát kmotrem. Vzhledem k předčasnému úmrtí ale ke křtu nedošlo a tato smutná událost inspirovala Nerudu k sepsání Balady dětské. Druhá dcera Liduška zemřela ve věku čtyř let roku 1884. V roce 1887, poté co vstoupil do debaty o pravosti tzv. Rukopisů T. G. Masaryk, o něm složil Adolf Hejduk báseň, ve které stálo: „Vás věru nezrodila matka česká; spíš netvorná, zlo sálající saň; jež nad hlavou nám perutěmi tleská; a stále žádá české krve daň.“ Měl velmi silný vztah ke Slovensku, které často navštěvoval a...

Viktor Andrejevič Suvorov (20)

Ruský autor vojensko-historických knih pochybné vědecké hodnoty zaměřených na roli Sovětském svazu v období 2. světové války. Od roku 1978 žije ve Velké Británii.

Václav Vojtíšek (33)

Václav Vojtíšek byl český historik, archivář, profesor na Univerzitě Karlově a akademik Československé akademie věd. Absolvoval klasické gymnázium v Praze Novém Městě . V letech 1903–1907 studoval historii a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK, rigorózní práci obhájil r. 1911. Od roku 1900 byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, v letech 1909–1972 člen Historického spolku . Od roku 1909 pracoval v Archivu hlavního města Prahy. Po roce 1918 byl činný v archivu a knihovně pražské univerzity. Od roku 1921 byl ředitel městského archivu. Působil na Filozofické fakultě UK . Během okupace byl z archivu propuštěn, ale po válce znovu přijat . Po roce 1948 se stal sympatizantem nového režimu. Svoji činnost zaměřil na vyučování a po založení ČSAV se stal jedním z prvních akademiků, pověřen vybudováním archivu, v letech 1952–1968 vedoucí Ústředního archivu ČSAV v Praze. Ve svém díle se zaměřoval především na pomocné vědy historické, zejména kodikologii, heraldiku, byl také v komisi pro vytvoření československého státního znaku, i dalších. Dále se věnoval dějinám měst. Publikoval práce v časopisu Za starou Prahu a ve sbornících Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy

Sigmund Freud (35)

Sigmund Freud , rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl česko-rakouský lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Narodil se ve Freibergu, dnešním Příboře v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Během jeho dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil takřka celý život. Zemřel v emigraci v Londýně, kam se krátce před smrtí uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Okolo této terapeutické techniky rozvinul rozsáhlý teoretický systém popisující člověka z hlediska psychologického, filozofického i antropologického. Systém má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie , tzv. první topika a tzv. druhá topika . Velkou pozornost věnoval též kultuře a náboženství. Byl 3. nejcitovanějším psychologem 20. století. Jeho předci žili od 15. století v Kolíně nad Rýnem, odkud utekli před pogromem východním směrem. V 19. století se z Litvy stěhovali do Haliče a poté zakotvili v Rakousko-Uhersku. Jeho původní židovské jméno znělo Šlomo Simcha. Freud je německým překladem hebrejského Simcha, což značí „radost“. Jméno Šlomo obdržel po dědovi, který zemřel nedlouho před jeho narozením. Šlomo Simcha pak znamená „moudrý muž, který se těší z učení“. Podle jiné teorie nese jméno po burgundském králi svatém Zikmundovi, českém národním patronu . Motivací volby tohoto jména měla být snaha po konformitě s českým okolím. Byl nejstarším z osmi dětí z třetího manželství židovského obchodníka s látkami Ja'akova Freuda s Amálii Nathanovou. Narodil se do společenst...

Roman Vaněk (27)

Roman Vaněk je popularizátor oboru gastronomie, odborný gastronomický poradce, autor kuchařských bestsellerů, moderátor, scenárista, publicista, průvodce rozhlasovými pořady, tvůrce internetových pořadů o gastronomii a zakladatel Pražského kulinářského institutu. Od jara 2018 spolupracuje s novou internetovou televizí MALL.TV. Jeho autorský internetový pořad Peklo na talíři byl oceněn na mezinárodním filmovém festivalu Life Sciences Film Festival cenou studentů a v roce 2013 získal nejvyšší ocenění Křišťálové Lupy ve dvou kategoriích . Narodil se v Praze. Původně se věnoval fotografii. V letech 1984 až 1988 vystudoval Střední odbornou výtvarnou škola V. Hollara v Praze. Po skončení školy nastoupil do Československé tiskové kanceláře jako laborant a fotograf. Po listopadové revoluci v roce 1989 spoluzakládal Studentské listy, souběžně spolupracoval s Lidovými novinami jako fotoreportér. V letech 1993-2005 působil jako zástupce předních brazilských producentů obuvi pro ČR, Slovensko, Estonsko a Lotyšsko. Od roku 2002 začal dovážet brazilská vína a stal se tak historicky prvním dovozcem brazilských vín do ČR. Brazilskou vinařskou asociací byl zvolen členem prestižní mezinárodní poroty Avaliação dos Vinhos Brasileiros pro rok 2006. O brazilském vinařství a gastronomii přednášel v České republice, Německu, Estonsku a Norsku. V letech 2004 až 2007 absolvoval kurzy vaření v hotelu Radisson SAS Alcron pod vedením Jiřího Štifta. Na obchodních zahraničních cestách se seznamoval s gastronomií navštívených zemí. Protože neměl oficiální vzdělání v oboru gastronomie, doplnil si je v roce 2011 absolvováním Střední školy gastronomické a hotelové v Praze, kde získal výuční list v oboru kuchař. V roce 2007 založil s manželkou Janou Pražský kulinářský institut, který nabízí profesionální kuchařské kurzy pro laickou i odbornou veřejnost a ve které nyní působí jako ředitel a lektor. V roce 2010 založil společně se Zdeň...

Robert Arthur (32)

Robert Jay Arthur byl autor spekulativní sci-fi. Narodil sa vo Fort Mills, ostrov Corregidor, Filipíny, kde bol umiestnený jeho otec, Robert Arthur, Sr., neskôr poručík v armáde USA. Jeho matka bola Sarah Fee Arthur, pôvodom z New Orleans. Arthurovo strávil detstvo sťahovaním sa, tak ako jeho otec bol prevelovaný z jednej armádnej základne na ďalšiu. Arthur a jeho mladší brat John Arthur, narodený v 1914, boli vzdelávaní na verejnej škole v Hulle, štát Massachusetts, Ann Arbore, štát Michigan, Leavenworthe, štát Kansas, a Hamptone, štát Virgínia. Zatiaľ čo jeho otec bol umiestnený vo Fort Monroe v Hampton Roads, štát Virgínia, Arthur navštevoval Hamptonsku strednú školu, kde bol zvolený za prezidenta seniorskej triedy. Hoci získal štipendium na West Point, Arthur sa rozhodol nenasledovať svojho otca v armáde, a namiesto toho išiel na jeseň 1926 na William a Mary College vo Williamsburge, štát Virgína. Dva roky neskôr, prestúpil na University of Michigan v Anne Arbore, kde Arthur býval niekoľko rokov zatiaľ čo jeho otec bol profesorom ozbrojených vied a taktiky v programu ROTC. Arthur promoval na University of Michigan v 1930 s titulom B.A. v anglickom jazyku. Po práci ako redaktor na jednej z Munseyových publikácii, sa vrátil na University of Michigan kde získal titul M.A. v žurnalistike v 1932. Potom sa presťahoval do New York City, kde býval v Greenwich Village v byte na nižšom poschodí. Počas tohto obdobia, začal písať príbehy do časopisov. Medzi jeho promóciou na Michigane v 1930 a 1940, boli uverejnené jeho príbehy v časopisoch Wonder Stories, Detective Fiction Weekly, Mystery, The Illustrated Detective Magazine, Street & Smith\'s Detective Story Magazine, Amazing Stories, The Shadow, Street & Smith Mystery Reader, Detective Tales, Thrilling Detective, Double Detective, Startling Stories, Collier\'s, The Phantom Detective, Argosy Weekly, Unknown Worlds, and Black Mask. Naviac, v tom čase, Arthur pracoval ako spisovateľ a redaktor pre ...

Petr Křička (31)

Petr Ladislav Křička byl český středoškolský profesor, knihovník, básník, autor literatury pro děti a překladatel z ruštiny a francouzštiny. Byl bratrem Jaroslava Křičky a Pavly Křičkové Homolkové. Petr Křička se narodil 4. prosince 1884 v Kelči u Hranic. Jeho otec byl řídícím učitelem, bratr Jaroslav se stal významným hudebním skladatelem. Ač poměrně brzy ztratil otce, vyrůstal v harmonickém prostředí v úzkém kontaktu s horskou přírodou Českomoravské vysočiny a s jejím prostým lidem; to také podstatně ovlivnilo charakter Křičkovy tvorby. Maturoval v r. 1901 na reálce v Novém Městě na Moravě a pak vystudoval chemii na pražské technice. Jako chemik působil nejdříve v cukrovaru v Hulíně, pak v laboratoři v Karlových Varech, krátce pobyl také v Pasteurově ústavu v Paříži. V l. 1907–1908 učil cizím řečem v Moskvě a po návratu žil do světové války v Praze, kde převážně vyučoval na obchodních školách. Hned v r. 1914 po vypuknutí světové války odešel na haličskou frontu, byl zraněn a pobýval několik měsíců ve vojenských lazaretech. Po válce pracoval na ministerstvu školství a po druhé světové válce byl zaměstnán v Technické knihovně pražských vysokých škol. Zemřel 25. 7. 1949 v Okarci u Náměště nad Oslavou. Podobu české poezie Křička výrazně ovlivnil především svou ranou lyrickou tvorbou, jíž předjal její poválečný vývoj. Už v prvotině Šípkový keř se neobyčejně šťastně setkaly básníkovy osobní dispozice, živý poměr k přírodě a vůbec jeho přímý, otevřený, neproblematický vztah k životu se soudobými tendencemi evropského básnictví, zejména s křesťanským humanismem francouzských básníků , kteří pokorou a láskou doufali obrodit a zlidštit svět. Z tohoto setkání vznikla lyrika základních citových poloh, ostře rozeznávající hierarchii životních hodnot, poezie návratů do dětství v rodném kraji, oslava prostých věcí a životních radostí. Disonanci do této harmonické atmosféry, podporované též s...

Patrik Hartl (22)

Patrik Hartl je český spisovatel a režisér. Vystudoval filmovou a televizní režii na pražské FAMU. Je kmenovým autorem a režisérem pražského divadla Studio DVA, pro které napsal a režíroval řadu divácky velmi úspěšných inscenací. Působí i v dalších divadlech – Divadlo Viola, Divadlo v Celetné. Jeho literární prvotinou byla v roce 2012 kniha Prvok, Šampón, Tečka a Karel, která se díky velkému zájmu čtenářů dočkala mnoha dotisků. Následující romány Malý pražský erotikon , Okamžiky štěstí a Nejlepší víkend získaly ocenění Český bestseller. Manželka Martina pracuje jako konzultantka v oblasti regionálního rozvoje. V roce 2006 se jim narodil syn Hynek a v roce 2017 dcera Aya.

Miriam Stoppard (28)

Miriam Stoppard rozená Stern a následně Miriam Moore -Robinson,narozená 12.května 1937,je anglická lékařka,autor,televizní moderátorka a psychologický poradce. Napsala několik knih o zdraví,včetně slavné příručky pro děti ale především na téma zdraví žen. Píše o zdravotních problémech a působí jako psychologický poradce pro Daily Mirror novin,který dříve odpovídal na dopisy čtenářů. V současnosti píše knihu o zdravém životním stylu pro děti. Stoppardová byla v roce 2010 jmenována Officer pořadí britské Říše studijní specializaci pro služby zdravotnictví a charitu. V roce 1962 se provdala za Peter Moore-Robinson v Hampsted s kterým se rozvedla. V roce 1972 si vzala dramatika Toma Stoppard v Maidenhead a manželství skončilo v roce 1992.Z tohoto manželství má dva syny. V roce 1997 si vzala sira Christopera Anthony Hogga ,žijí v Londýně.