Všichni Autoři a témata

Zdeněk Müller (4)

PhDr. Zdeněk Müller, CSc. se soustavně zabývá minulostí a současnými projevy islámu a muslimské civilizace. Jeho články publikovala odborná periodika , popularizační revue , časopisy i denní tisk . Poznatky z předchozího dlouhodobého studia palestinské otázky shrnul do knihy Jeruzalém mezi minulostí a budoucností a v publikaci Svaté války a civilizační tolerance se zaměřil na terorismus a radikální náboženské projevy. Je rovněž autorem rozsáhlého překladu Dějin Střední Asie, které vydalo Nakladatelství Lidové noviny v edici Dějiny států. S cílem navázat kontakt s muslimy a islámem za hranicemi arabského světa podnikl cesty po Turecku a Íránu.

Zdeněk Mendl (5)

Ing., spoluautor publikací o ekonomii.

Zdenek Los (5)

Farmář, autor autobiografické knihy o životě v kanadských horách, původem z Česka, dlouhodobě žijící v Kanadě.

Zdeněk Láznička (5)

Narozen 25.6.1911 v Bučovicích u Vyškova, zemřel 16.2.1974 v Brně. RNDr., CSc., geograf a historik, práce z oboru.

Zdeněk Krušina (4)

Prof. ThDr. Zdeněk Krušina, Th.D., Dr.h.c. byl český teolog, religionista, antropolog, numismatik a astronom. Vyučoval na Univerzitě Karlově v Praze, kde působil jako asistent na katedře systematické teologie Husitské teologické fakulty. Vyučoval církevní a konfesní právo na Vysoké škole zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava. Působil v Církvi československé husitské, kde zastával funkci vikáře benešovského a faráře ve Vlašimi. Narodil se ve Vlašimi, kde studoval gymnázium , druhou maturitu složil na Střední ekonomické škole v Mladé Boleslavi . Od mládí navštěvoval vlašimskou hvězdárnu, kde ho formoval nestor místní astronomie Jan Zajíc . Od roku 1978 spolupracoval s renomovaným slunečním fyzikem RNDr. Ladislavem Křivským, CSc. na programu prognóz slunečních erupcí . Rozvinul problematiku prognóz slunečních protonových erupcí na základě fotosférických konfigurací, kterou prezentoval a publikoval i v zahraničí , v roce 1981 se stal vítězem mezinárodní fyzikální soutěže v Moskvě. V letech 1988–1990 byl samostatným odborným pracovníkem Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. Po roce 1989 se začal věnovat oborům, pro jejichž studium nebyl za předchozího politického režimu dostatek porozumění . V Církvi československé husitské absolvoval kazatelský kurs u prof. ThDr. Rudolfa Horského , od roku 2000 působí jako duchovní, jáhenské svěcení obdržel 3. června 2001, kněžské svěcení přijal v chrámu CČSH v Praze–Dejvicích 8. prosince 2002. V letech 2003–2004 byl šéfredaktorem církevního týdeníku „Český zápas“. Podnikl studijní cesty na univerzity v Oxfordu, Salzburgu, Regensburgu a Leidenu. Studoval na Univerzitě Karlově a na Husitské teologické fakultě v Praze, kde v roce 2002 obdržel titul Mgr. , v letech 2003–200...

Zdeněk Král (5)

Narozen v roce 1946. Fotograf a žurnalista.

Zdeněk Kalkus (6)

Narozen 30. 5. 1951. Překladatel ze španělštiny, věnuje se latinskoamerickým reáliím a historii. Pracoval ve Škodaexportu a žil v zahraničí, zejména v Latinské Americe.

Zdeněk Hůrka (3)

Působil na různých pozicích v řadě médií, mj. jako ředitel programu Radia FM Plus nebo jako regionální redaktor celostátního zpravodajství TV Prima. Nyní zastupuje různé subjekty při komunikaci s novináři, pořádá tiskové konference, věnuje se mediálnímu tréninku . Organizuje a moderuje sportovní, společenské a kulturní akce, zajímá se o sport, historii, zeměpis, rád cestuje po exotických zemích. Je spoluzakladatelem nakladatelství Starý most.

Zdeněk Humpál (2)

Fotograf, ilustrátor.

Zdeněk Hampejs (4)

Zdeněk Gintl (3)

Zdeněk Gintl byl český knihovník, překladatel a spisovatel. Publikoval též pod pseudonymy Justus a Zdeněk Grygar. Po dokončení reálky v Praze se stal posluchačem ČVUT, avšak studia nedokončil. V roce 1905 se stal úředníkem Magistrátu hl. m. Prahy a od roku 1921 pracoval v pražské městské knihovně, o jejíž vybudování se zasloužil a nakonec se stal ředitelem jejího literárního oddělení. V roce 1929 si nechal postavit vilu v Dejvicích, kde žil se svou manželkou Marií ; jeho manželství však zůstalo bezdětné. Řadu let trávil svou dovolenou v Nové Včelnici, kde oceňovali jeho upřímnou, bodrou povahu a nenucené společenské chování.

Zdeněk František Oliverius (4)

Narozen 5.1.1927 v Mlečicích u Rokycan, zemřel 20.9.1978 v Praze. PhDr., DrSc., docent ruského jazyka, publikace z oboru.

Zdeněk Fafl (2)

Narozen 13.2.1881 v Rokycanech, zemřel 21.4.1961 v Praze. JUDr., literatura z oboru obchodní politiky.

Zdeněk Eis (4)

Psychoterapeut, založil linku důvěry Středočeského Kraje. Narodil se v Bratislavě, vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze a rovněž studoval na filozofické fakultě UK. Od roku 1973 pracoval jako psychoterapeut a je autorem řady prací s psychoterapeutickou tématikou.

Zdeněk Dobřichovský (2)

Autor publikací o potápění a ponorkách.

Zdeněk Burda (5)

Narozen 25.2.1951 v Praze. Ing., CSc., práce z oboru daní a účetnictví, ekonomika, řízení a statistiky.

Zdeněk Brunecký (6)

Narozen 3.2.1915 v Brně, zemřel v dubnu 1985 v Brně. Prof., MUDr. CSc., profesor dětského lékařství a genetiky v Brně, práce z oboru.

Zdeněk Bláha (5)

Zdeněk Adam (6)

Profesor Mudr. Zdeněk Adam CSc. je odborníkem na interní lékařství a klinickou onkologii, pracuje ve zdravotnickém zařízení Brno 25.

Zdena Brožová (6)

Narozena 5. 3. 1946 v Březnici . Vydavatelka, redaktorka, spisovatelka a básnířka, podnikatelka.

Zbyněk Vostřák (4)

Český skladatel. Narozen 10. června 1920. Zemřel 4. srpna 1985 .

Zbyněk Stárek (5)

Zbyněk Stárek . Původním povoláním důlní technik, potom novinář, nakladatel. Práce z oboru hobby a volnočasové aktivity.

Yvonne Reidelbach (4)

Německá módní designérka, spoluautorka knihy o šítí.

Yuval Harari, (7)

Yusuke Yonezu (7)

Yukio Mishima (6)

Japonský spisovatel, básník a dramatik. Herec a model. Politický aktivista.

Younghill Kang (5)

Narozen v Hongwonu v Koreji, odkud v roce 1921 emigroval nejprve do Kanady, posléze do USA, kvůli svému protijaponskému postoji. Nejprve psal korejsky a japonsky, od roku 1928, pod vlivem své americké manželky Frances Keeleyové, anglicky. Je autorem prvního "amerického korejského" románu Drnová střecha , kterou k vydání doporučil romanopisec Thomas Wolfe. S velkým ohlasem se setkalo i jeho pokračování "East Goes West: The Making of an Oriental Yankee". Překládal z korejštiny do angličtiny, učil, recenzoval a cestoval. Je považován za otce korejské americké literatury.

Yoshitoki Ōima (4)

Japonská autorka a ilustrátorka manga komiksů.

Yo Yo Band (5)

Yehudi Menuhin (6)

Yehudi Menuhin byl americký houslista a dirigent, oslavovaný jako jeden z největších hudebníků 20. století. Narodil se 22. dubna 1916 v New Yorku a již od mládí projevoval mimořádný talent. V sedmi letech debutoval s houslovým orchestrem Sanfranciského symfonického orchestru a ve třinácti letech pořídil svou první nahrávku. Po celou dobu své slavné kariéry vystupoval Menuhin s předními světovými orchestry a dirigenty.

Yann Martel (7)

Yann Martel je kanadský spisovatel. Narodil se v Španělsku, ale kvůli tomu, že jeho rodiče byli diplomaté, vyrůstal i na Aljašce, Kostarice, Mexiku a Francii. Celá jeho rodina je také literárně činná. Přestože Martel sám mluví francouzsky, píše jen v angličtině. Žije v Montrealu.

Yann Le Bohec (3)

Xueqin Cao (2)

Čínský romanopisec a básník.

Wulf Dorn (3)

Wulf Dorn je německý spisovatel kriminálních románů a thrillerů, mající profesní zkušenosti z psychiatrické kliniky. Literární tvorbě se věnuje od svých 12 let. Pracoval 20 let s psychicky nemocnými lidmi, teprve až v roce 2009 vydal svůj první román Trigger.

Wolfgang Schwangen (6)

Spoluautor knihy o středověkém rytířské mnišském řádu.

Willsová Amanda (7)

William Trevor (7)

William Trevor byl irský spisovatel, autor románů a povídek, ale také divadelních, rozhlasových a televizních her. Za svá díla získal třikrát Whitbreadovu cenu a pětkrát byl nominován na Man Bookerovu cenu. V roce 2002 byl oceněn Řádem britského impéria.

William Ritter (5)

Švýcarský publicista, výtvarník, hudebník, též historik umění a umělecký kritik zabývající se středoevropským a východoevropským uměním, podporovatel česko-francouzských a slovensko-francouzských vztahů, po roce 1918 pobýval v Praze i na Moravě.

William Painter (1)

William Painter byl anglický renesanční spisovatel, jehož sbírka povídek The Palace of Pleasure , vycházející především z klasických italských originálů, sloužila jako zdroj námětů pro alžbětinské dramatiky. Šlo o rodáka z Kentu, který v letech 1554 až 1560 studoval na St John's College v Cambridgi a poté získal roku 1561 místo úředníka arzenálu v londýnském Toweru . Tato funkce mu umožnila obohacovat se z veřejných prostředků, takže byl roku 1586 nucen se přiznat že zpronevěřil 1000 liber. Přesto si udržel své místo až do smrti. Roku 1566 vydal první dil své sbírky povídek The Palace of Pleasure , který obsahoval šedesát příběhů, a hned o rok později díl druhý se třiceti čtyřmi příběhy. Druhé vydání z roku 1575 pak obsahovalo ještě o sedm příběhů více. V současné době je sbírka vydávána v úpravě Josepha Haslewooda z roku 1813. Jde hlavně o překlady italských renesančních novel a povídek , dále o zpracování příběhů z Heptameronu od Markéty Navarské a také příběhů z antické literatury . Z jeho sbírky čerpali náměty pro své divadelní hry mnozí alžbětinští dramatici včetně Williama Shakespeara . Z dalších dramatiků je možno jmenovat Francise Beaumonta a Johna Fletchera , Johna Webstera , Roberta Wilmota , Thomase Heywooda , Philipa Massingera nebo Jamese Shirleyho .

William Hazlitt (2)

William Hazlitt byl anglický romantický literární historik a kritik, esejista, novinář a malíř, společně s Charlesem Lambem přední představitel eseje 19. století. Narodil se jako syn unitářského duchovního reverenda Williama Hazlitta. Vyrůstal v Irsku a v Nové Anglii, kde jeho otec založil v Bostonu první unitářský kostel. Podle přání svého otce se měl stát také duchovním, ale studium teologie nedokončil. Začal se podobně jako jeho bratr John a sestra Margaret zaobírat malířstvím, ale postupně se jeho pozornost začala obracet k literatuře. Studoval filosofii a jeho první prací bylo pojednání An Essay on the Principles of Human Action . V té době se již znal s předními představiteli anglického literárního romantismu , sestrou novináře Johna Stoddarta. Od roku 1812 začal publikovat své eseje v týdeníku The Examiner a literární kritiky v novinách The Morning Chronicle. Později následovala jejich knižní vydání. Otevřenost, s níž Hazlitt vyjadřoval své názory, mu vynesla celou řadu nepřátel, zejména v táboře konzervativců, kteří proti němu vedli novinářskou válku. Jeho manželství se Sarah skončilo v roce 1823 v důsledku aféry se služkou Sarah Walkerovou. Roku 1824 se podruhé oženil s Isabellou Bridgewaterovou , se kterou podnikl dlouhou cestu po Evropě, na které se seznámil se Stendhalem. Roku 1827 se pro neshody jeho syna s nevlastní matkou jeho druhé manželství prakticky rozpadlo. Roku 1830 pak zemřel na rakovinu žaludku. Hazlitt je jedním z nejvýznamnějších esejistů 19. století. Jeho eseje jsou intimní, citové a autobiograficky zaměřené, psané živým hovorovým jazykem a odrážejí jeho literární znalosti a šíři jeho zájmů. Společně s Leighem Huntem a Charlesem Lambem tvořil jádro tzv. cockneyské ško...

William Goldman (3)

William E Young (3)

Kapitán W. E. Young byl začátkem 20. století proslaveným lovcem žraloků a o této zálibě napsal knihu "Shark! Shark: The Thirty-Year Odyssey of a Pioneer Shark Hunter".

William Dietrich (5)

Americký spisovatel William Dietrich je novinář oceněný Pulitzerovou cenou, historik, přírodovědec a uznávaný spisovatel historických románů. Narodil se 29. září 1951 v Tacomě ve státě Washington a zde nedaleko Pugetského zálivu ve stínu Mt. Rainier vyrostl. Absolvoval Mount Tahoma High School a dále studoval na Western Washington University. Jako novinář se zabýval nejrůznějšími tématy přírodními, politickými i společenskými, ale vždy to byla témata závažná, která jej zavedla do všech koutů světa a vynesla mu i zmíněné významné ocenění. Po pětadvaceti rušných letech se vrátil do míst svého dětství a mládí, překonal vážnou chorobu a žije zde s manželkou a dvěma dcerami dodnes. Má za sebou tři díla nikoli beletristická a několik románů a průběžně pracuje na knize další.

William Arden (6)

Americký spisovatel detektivních příběhů, používal několik pseudonymů.

Wilhelm Schram (6)

Narozen 24. 4. 1850 v Opavě, zemřel 12. 12. 1925 v Brně. Historik, filolog, pedagog a knihovník, publikace z přírodních věd, mnemotechniky, historie a knihovnictví.

Wilhelm Raabe (4)

Wilhelm Raabe, byl německý prozaik, přední představitel realismu v německé literatuře. Studoval v Stadtoldendorfu a na gymnáziu ve Wolfenbüttelu, maturitní zkoušku však nesložil. V roce 1849 odešel do Magdeburk, kde se učil knihkupcem. Od 1854 působil jako svobodný spisovatel. Proslavil se prvotinou Die Chronik der Sperlingsgasse. Těžiště jeho déla tvoří dvě románové trilogie Der Hungerpastor a Abu Telfan. Čtyřicet let svého života strávil v Braunschweigu, kde také zemřel.

Wilfrid Stinissen (7)

Belgicko-švédský katolický kněz, bosý karmelitá, duchovní spisovatel, autor křesťanské literatury.

Whitley Strieber (4)

Louis Whitley Strieber se narodil v San Antoniu v Texasu. Navštěvoval střední katolickou školu a později se dostal na univerzitu a Londýnskou filmovou školu. Obě dvě dostudoval roku 1968. Poté pracoval v několika propagačních firmách v New Yorku a od roku 1977 je spisovatelem na volné noze. Poprvé mu byla projevena pozornost po napsání hrůzostrašných románů jako Wolfen nebo Hlad. Později se proslavil se spolu s Art Bellem knihou Příchod globální superbouře, která byla inspirací pro film Den poté. Začal se věnovat spekulativní beletrii a psát o svých zážitcích ze setkání s entitami. V posledních letech píše romány s upíří tematikou.

Weronika Anna Marczak (4)

Werner Maser (2)

Německý historik, novinář a vysokoškolský profesor Werner Maser je považován za jednoho z největších znalců nacismu a Třetí říše. V 50. letech mu byl, jako prvnímu západoněmeckému historikovi, povolen přístup do archivu NSDAP, kde zahájil detailní studium osobnosti Adolfa Hitlera, jemuž se pak věnoval celý svůj profesní život. Řada jeho děl byla přeložena do mnoha jazyků, jako například Adolf Hitler: legenda – mýtus – skutečnost; Hitlerův Mein Kampf; Dějiny počátků národního socialismu; Hitlerovy dopisy a záznamy; Porušení slibu; Třetí říše – každodenní život v Německu v letech 1933 až 1945 či životopisy Friedricha Eberta, Paula von Hindenburga nebo Helmuta Kohla.

Wendy Beckett (4)

Řádová sestra Wendy Beckettová patří k čelným popularizátorům výtvarného umění v Evropě. V roce 1990 se stala známou díky seriálům BBC o dějinách umění. Narodila se v Jižní Africe, ale vyrůstala v Edinburghu ve Skotsku. V roce 1946 vstoupila do řádu sester Panny Marie v Namuru. Byla poslána do Anglie, kde začala svůj noviciát. Současně začala studovat na univerzitě v Oxfordu. V roce 1954 se vrátila do Jižní Afriky a začala učit na univerzitě Witwatersrand. Zdravotní problémy ji v roce 1970 donutily přerušit práci a vrátit se do Anglie. Od té doby žila v karmelitánském klášteře. Svůj čas věnovala překladům středověkých rukopisů, a později studiu dějin umění.

Warren Miller (2)

Max Warren Miller byl americký spisovatel, který je znám zejména díky svému románu The Cool World , ve kterém popisuje život v černošském ghettu v Harlemu. Narodil se roku 1921 v pensylvánském městečku Stowe. Jeho studium na Iowské univerzitě přerušila druhá světová válka, kdy se dostal s americkou armádou až do Normandie. Studia pak dokončil roku 1948 a nějaký čas na Iowské univerzitě dokonce vyučoval. Po přestěhování do New Yorku žil sedm let ve východním Harlemu, kde na vlastní oči viděl bídný život v v černošském ghettu, což se výrazně projevilo v jeho tvorbě. Nejprve pracoval v oblasti reklamy, ale literární tvorba jej přitahovala stále víc. Nakonec se jí plně věnoval a roku 1965 stal literárním redaktorem časopis The National. Zemřel teprve čtyřiačtyřicetiletý roku 1966 v New Yorku na rakovinu plic.

Warren H Miller (4)

Americký spisovatel, editor.

Waltraud-Maria Hulke (5)

Pochází z lékařské rodiny. Díky tomu byla již velice brzo konfrontována s nemocemi a utrpením. Z těchto zkušeností vyrostl její silný zájem o přírodní léčebné metody a počala se jimi velice intenzivně zabývat. Obzvláště ji fascinovaly barvy a jejich léčivé síly a proto se věnuje po dlouhá léta výzkumu jejich působení na tělo a psychiku člověka. Po studiu v oboru Terapie pomoci barev - aury - Somy, jakož i ukončeném studiu v oboru Spiritual healer s titulem NFSH a Crystal-Healer s titulem ICCH pracuje dnes v této oblasti a pořádá přednášky a semináře.

Waltraud Pfister-Bläske (5)

Spolupracovnice Goethova institutu, německá autorka turistického průvodce.

Walter Trobisch (6)

Německý misionář.

Walter Simonson (6)

Americký scenárista, výtvarník, autor comicsu.

Walter Kramer (4)

Profesor ekonomie a sociální statistiky, publikace z oboru.

Walter Kasper (6)

Walter kardinál Kasper je německý římskokatolický biskup, teolog a kardinál, odborník na vztahy křesťanů a židů, bývalý předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů a kardinál-kněz titulu Ognissanti in Via Appia Nuova. Na kněze byl vysvěcen 6. dubna 1957 biskupem Carlem Leiprechtem. V letech 1957–1958 působil jako vikář ve Stuttgartu. Poté se navrátil ke studiím a získal doktorát z dogmatické teologie na universitě v Tübingen. Zde byl v letech 1958–1961 členem fakulty a pracoval jako asistent u konzervativního teologa Leo Scheffczyka a liberála Hanse Künga, kterému bylo později církevními úřady odebráno právo vyučovat kvůli jeho názorům na kontrolu porodnosti a papežskou neomylnost. Kasper později učil dogmatickou teologii na Vestfálské universitě v Münsteru , kde se roku 1969 stal dokonce děkanem fakulty. V roce 1970 získal stejnou funkci v Tübingen. V roce 1983 vyučoval jako hostující profesor na The Catholic University of America ve Washingtonu D. C. Kasper byl 17. dubna 1989 jmenován biskupem diecéze Rottenburg-Stuttgart, čtvrté největší v Německu. Biskupské svěcení přijal 17. června téhož roku. V roce 1993 spolu s dalšími německými biskupy podepsal pastorační list, který umožňoval znovu sezdaným katolíkům přistupovat ke svátostem, a který byl poté odmítnut tehdejším prefektem Kongregace pro nauku víry Josephem Ratzingerem v roce 1994. Kasper byl taktéž jmenován pomocným vedoucím Mezinárodní komise pro dialog mezi katolíky a luterány. Sekretářem Papežské rady pro jednotu křesťanů byl jmenován 1. června 1999. Zároveň s tím rezignoval na funkci diecézního biskupa. Kardinálem byl jmenován papežem Janem Pavlem II. 21. února 2001 , zároveň se stal kardinálem-jáhnem titulu Ognissanti in Via Appia Nuova. Téhož roku byl po odchodu kardinála Cassidy ustanoven prezidentem Papežské rady pro jednotu křesťanů, čímž se stal zároveň i prezidentem Komise pro náboženské...

Walter Jens (3)

Německý prozaik, esejista, dramatik, literární historik, kritik, klasický filolog a překladatel z řečtiny.