13681–13740 z 153386 Autoři
Ivo Strejček (8)
Narozen 11. 1. 1962 v Novém Městě na Moravě. Pedagog, překladatel, politik.
Více od autora
Ivo Krýsa (8)
JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D., LL.M., ředitel odboru hygieny obecné a komunální HSHMP. Kariéru začínal jako právník v hygienické službě ČR, v letech 2005-2008 působil na ministerstvu zdravotnictví a potom 7 let ve funkci ředitele Krajské hygienická stanice Středočeského kraje. Pracoval na různých vedoucích pozicích v hygienické službě i na Ministerstvu zdravotnictví, podílel se na výkladových stanoviscích, řídil na krajské úrovni výkon dozoru a rozhodoval v následně zahájených správních řízeních. Jeho publikační činnost se zaměřuje též na oblast veřejného zdraví. 3. října 2018 převzal ve španělské residenci z rukou velvyslance Španělského království J. E. Pedro Calvo-Sotela důstojnický kříž Řádu Isabely Kastilské. Toto vysoké španělské vyznamenání mu udělil J. V. španělský král Felipe VI. za zásluhy na rozvíjení přátelských vztahů a spolupráce mezi Českou republikou a Španělským královstvím.
Více od autora
Ivo Hury (8)
Otec dvou malých dětí, který má spoustu zálib a téměř žádný čas. Mám dvě dosti specifická nakladatelství, do toho pracuji na několika projektech. Velmi rád dělám sazbu knih a rukodělnou vazbu knih - vydal jsem stovky ručně vázaných bibliofilií. Zbožňuji sazbu novin, časopisů a magazínů pro možnost kreativního vyjádření. Rád čtu komiksy, dělám grafiku , fotím - jsem spoluautorem několika velmi mystických fotoprojektů. Láká mne oprášit staré osmičkové vybavení a natočit film. K psaní tíhnu od mala. Později jako publicista a do šuplíku pak jako milovník scifi a fantasy.
Více od autora
Ivo Eichler (3)
Od dětství jsem se zajímal o všechna zvířata. Přestože jsme bydleli v panelovém domě, dokázal jsem si vytvořit ze svého pokoje malou zoologickou zahradu. Od poštovních holubů přes ještěrky, hady, veverky, sovy až třeba po umělé mraveniště. Udělal jsem si je ze starého hrnce, do kterého jsem nabral všechny tři vrstvy i se zemí z nedalekého mraveniště. Doma jsem měl hrnec ve starém plechovém umyvadle s vodou, a tak mravenci měli takový malý vodní hrad. Bylo mi deset a bavilo mě je pozorovat. Po pár dnech mi jich bylo líto, že nemohou chodit na procházku, a tak jsem mezi hrnec a okraj umyvadla položil tužku. Musím říci, že byli velmi disciplinovaní. Vytvořili si cestičku přes peřiňák na zem, rohem až ke stropu, tam se otáčeli a vraceli stejnou cestou domů. Teprve dnes mi dochází, jak moc mě rodiče podporovali a co všechno tolerovali. Vždy jsem chtěl pracovat u zvířat v zoologické zahradě. Taková škola u nás nebyla, a tak jsem absolvoval zemědělskou školu ve Starém Městě, důležité pro mne bylo vědomí, že se budu pohybovat stále mezi zvířaty. V té směsi nejrůznějších zvířat jsme doma měli kokršpanělku Belu, ale vážně jsem se začal zajímat o psy až na vojně. Měl jsem štěstí, že jsem sloužil u pohraniční stráže ve Valticích. Dostal jsem se velice blízko k odborné přípravě. Hlavně v poddůstojnické škole v Libějovicích byl zřejmě začátek mé dnešní práce...
Více od autora
Ivanka Melounová (4)
Narozena 5. 8. 1948 v Klášterci nad Ohří. Pedagožka, editorka regionálního zpravodaje, kronikářka, též autorka knih pro děti.
Více od autora
Ivana Pavlová (2)
Ivana Pavlová, provdaná Ivana Hoblová je česká herečka a tanečnice. Jako herečka se proslavila svou jedinou hlavní rolí Hanky ve známém českém muzikálu Starci na chmelu režiséra Ladislava Rychmana z roku 1964. Tento režisér ji posléze přizval jako tanečnici k natáčení filmových písniček, z nichž patrně vůbec nejznámější jsou písně Dominiku a Moje střevíčky . Od svého dětství byla pohybově nadanou dívkou, proto také studovala tanec na pražské konzervatoři , ještě jako studentka konzervatoře zvítězila v konkurzu na hlavní roli ve filmu Starci na chmelu, díky němuž se také stala velice známou a populární. Po absolutoriu školy vystupovala čtyři roky se zájezdovým souborem Divadla Balet-Praha. Zde se seznámila také se svým budoucím manželem, režisérem Pavlem Hoblem. V roce 1967 však utrpěla těžký pracovní úraz, kdy na ni během zkoušky spadla divadelní kulisa. Toto zranění těžce poznamenalo celý její další život, neboť přineslo dlouhodobé zdravotní komplikace, které způsobily, že musela svého povolání tanečnice a choreografky v pražském Divadle E. F. Buriana v roce 1983 zanechat zcela.
Více od autora
Ivana Loudová (5)
Narozena 8. 3. 1941 v Chlumci nad Cidlinou, zemřela 25. 7. 2017 v Praze. Hudební skladatelka, pedagožka a muzikoložka.
Více od autora
Ivan Vičar (8)
Spisovatel. Vystudoval střední zemědělskou školu v Třebíči a Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po studiích pracoval v různých ekonomických funkcích v zemědělských družstvech a na státním statku na Domažlicku. Od roku 1990 působí v Plzni, kde v r. 1993 založil vlastní auditorskou kancelář a jako auditor pracuje dodnes. Od mládí se střídavě věnoval malování a uskutečnil nebo se zúčastnil i několika výstav. První jeho vydanou literární prací byla v r. 2005 novela Faust a Zuzanka, která je z větší částí romancí na pozadí událostí v devadesátých letech pramenících z událostí v r. 1968 a následujících. Novela vyšla v nákladu 500 výtisků a víceméně se rozešla mezi přátele a známé. V r. 2007 vydal knihu „Podivuhodná dobrodružství lesního skřítka Bonifáce“. Čtenář se z ní humornou formou „dozví“, proč krtci žijí pod zemí a pořád hrabou, proč už psi nelítají jako dřív, proč zebry pořád chodí v županu, proč raci lezou pozpátku, jak vznikli netopýři a mnoho podobných „pravdivých“ příběhů o tom, co přímo či nepřímo způsobil mrňavý, ale mocný skřítek Bonifác. Knihu vyzdobil známý ilustrátor, pan Palme. Připravena k vydání je další kniha o Bonifácovi, „Pohádky skřítka Bonifáce“ a dětské pohádkové vyprávění pro poněkud starší děti, „KARA MOR, poslední čaroděj ze země Kůd“. Ve studiu v Brně se připravuje CD s povídkami z prvního Bonifáce a překlad této knihy do slovenštiny.
Více od autora
Ivan Šula (5)
Narozen 21.1.1903 v Praze, zemřel 16.12.1977 tamtéž. Ing. dr., architekt, docent, publikace o rodinných domech.
Více od autora
Ivan Stepanovič Konev (3)
Ivan Stěpanovič Koněv byl sovětský vojevůdce, maršál Sovětského svazu, hrdina SSSR a hrdina ČSSR. V průběhu druhé světové války velel vojskům Rudé armády na východní frontě, která osvobodila od okupace německými nacisty velkou část východní Evropy. Také se podílel na karpatsko-dukelské operaci v roce 1944, na osvobození německého koncentračního tábora Osvětim. Měl významný podíl na obchvatné viselsko-oderské operaci, kde padlo na 295 000 německých vojáků a dalších 175 000 jich bylo zajato za proporčně mnohem menších sovětských ztrát. Vojska maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila dobytí Berlína. V pražské ofenzívě pak osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda se dostala v květnu 1945 do Prahy, ve které navzdory kapitulaci probíhaly intenzivní boje. V průběhu maďarského povstání na podzim 1956, během něhož podle údajů Vlada Šurigina ozbrojenci zabili okolo 350 sovětských vojáků a 50 rodinných příslušníků, byl pověřen velením a povstání potlačil. Pocházel z ruské rolnické rodiny na dalekém severu. Matka zemřela při porodu. Školní docházku absolvoval na farní škole ve svém rodišti, kde studoval s potěšením. Poté odešel v šestnácti letech z domova a pracoval jako lesní dělník a tesař, za první světové války byl v osmnácti odveden k dělostřelectvu a stal se poddůstojníkem. V roce 1917 se zúčastnil Kerenského ofenzívy v Haliči. Po vypuknutí Říjnové revoluce proti Kerenského vládě vstoupil Koněv do bolševické strany a začal organizovat rudogvardějskou jednotku ve svém rodišti. Až do jara 1918 působil jako vojenský komisař újezdu a zúčastnil se také 5. všeruského sj...
Více od autora
Ivan Rudzinskyj (3)
Kulturista, fotograf, autor a vydavatel odborných publikací a časopisu o kulturistice.
Více od autora
Ivan Rada (2)
Historik, dlouholetý pracovník v oblasti kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Více od autora
Ivan Pilný (8)
Narozen 6. 7. 1944 v Praze. Ing., informatik, první ředitel české pobočky Microsoftu, práce o počátcích programování, též politik.
Více od autora
Ivan Krahulík (6)
Narozen 14. 6. 1881 v Praze, zemřel 27. 7. 1966 tamtéž. Učitel, publikace z oboru pedagogiky, próza, literatura pro mládež, časopisecké stati, překlady z francouzštiny, srbochorvatštiny, angličtiny.
Více od autora
Ivan Klich (5)
Mé jméno je Ivan Klich. Pocházím z jižních Čech, avšak již druhé desetiletí přebývám v Praze. Jsem absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Povoláním jsem obchodním manažerem. Zanícen jsem však pro fotografii. Z předcházejícího vyplývá, že nejsem fotografem profesionálem, mnozí z mého okolí tvrdí, že jsem profesionálním amatérem. Fotografii se věnuji již od studentských let – tehdy však byli mým objektem především spolužáci, v následujících obdobích rodinného soužití se jim zase v absolutní většině stávaly děti. Opravdu jsem se začal fotografií zabývat až od roku 2013. Soustředím se především na fotografování krajiny a architektury. Zaměření na krajinu vyplynulo z mé lásky k přírodě, ve které trávím mnohdy nepřetržitě až tři dny a našlapu při tom až desítky kilometrů. Fotografování architektury mě láká především z titulu obdivu k uměním našich předků-stavitelů. Ve svých fotografiích se snažím zaměřit na hlavní „stavební prvky“ fotografie – kompozice, expozice, světlo a v neposlední řadě „umění dívat se“. Tyto elementy jsou základním předpokladem vskutku dobré, působivé a emocionální fotografie. Značně však může k úspěchu přispět i kvalitní fotografická technika, kterou nepodceňuji a osobně v ní dávám přednost značce Nikon.
Více od autora
Ivan Cankar (6)
Ivan Cankar byl slovinský spisovatel, dramatik a básník. Narodil se ve čtvrti Na klancu ve městě Vrhnika jako osmé dítě dělnicko-proletářské rodiny. Otec pracoval jako krejčí, ale po otevření obchodu s konfekcí své konkurenci nestačil. Opustil rodinu a odešel pracovat do Bosny. Matka jen velmi těžce uživila rodinu, měla štěstí, že jí při tom pomáhali místní páni. V roce 1882 začal Cankar chodit na základní školu. S pomocí místních hodnostářů se v roce 1888 úspěšně přihlásil na lublaňskou reálku. Bydlel u otcova bratrance Šimna, ale později se od něj odstěhoval do levnějšího, protože neměl dost peněz. Přestože dost strádal, tu a tam odjel na prázdniny do Ptuje za příbuznými. V roce 1896 úspěšně složil maturitní zkoušku a šel studovat architekturu do Vídně. Brzy si to ovšem rozmyslel a zapsal se na slavistiku. Tím ale ztratil stipendium 20 zlatých od kraňského zemního sboru. V roce 1897 se přestěhoval do Ptuje, protože mu umřela matka. Za čas se vrátil do Vídně, kde zůstal do roku 1909. Dva roky předtím se pokoušel uspět v politice, kandidoval za sociální demokraty, ale neuspěl. Po odchodu z Vídně žil v Sarajevu, u bratra – kněze, potom se natrvalo vrátil do Lublaně. 12. května 1913 měl v lublaňském Městském domě slavnou přednášku Slovinci a Jihoslované, ve které bránil jihoslovanské politické spojení. Kvůli tomu byl zatčen. Další rok byl opět zatčen, tentokrát ve Vrhnikách, kvůli údajným sympatiím k Srbům. Zavřeli ho na Lublaňský hrad a pustili až 9. října. Mezitím mu v srpnu zemřel otec. Rok poté odešel k vojákům do Judenburgu do Horního Štýrska, ale po měsíci ho museli propustit, kvůli nemoci. V létě roku 1918 chvíli pobýval na Bledu, koncem října se vážně zranil pádem ze schodů. Pohřben je na lublaňských Žalech, stejně jako Josip Murn, Dragotin Kette a Oton Župančič. Ivana Cankara řadíme mezi čtyři představitele slovinské moderny (vedle něho ještě J. Murna, D. Ketteho a O. ...
Více od autora
Ivan Bureš (7)
Ivan Bureš je vyhledávaným marketingovým specialistou, který své zkušenosti sbíral 17 let na náročných trzích USA a Kanady. Pravidelně přednáší prodejcům po celé ČR a poradensky spolupracuje s firmami místního, regionálního a celonárodního významu . Je úspěšným autorem řady praktických publikací o prodeji a marketingu a patří mezi kmenové autory nakladatelství Management Press.
Více od autora
Isadore Rosenfeld (4)
Světově proslulý lékař - kardiolog, profesor na Cornellově univerzitě, autor vědeckých prací a odborných učebnic, popularizátor medicíny.
Více od autora
Irina Pivovarova (4)
Narodila sa v Moskve v rodine lekára. Jej otec chcel, aby jej dcéra išla v jeho stopách a zvolila lekársku kariéru. Ale od detstva Irinu lákala kreatívna činnosť, a tak po maturite nastúpila v Moskve do Textilného inštitútu na Fakulte úžitkového umenia. Po absolvovaní pracovala niekoľko rokov ako dekoratér. Tam sa zoznámila so svojím budúcim manželom - Viktorim Pivovarovim. Pivovarova rodina mala obrovský prínos pre detskú literatúru - Irina náhle začala písať básne a poviedky pre mladých čitateľov, a jej manžel vytvoril ilustrácie pre jej prácu. Irina vydala prvé príbehy v malých, nie príliš známych časopisoch. Až neskôr dosiahla slávu. Bola to ťažký fajčiar, a to prispelo k rozvoju ochorenia. Zomrela 10.8.1986 na rakovinu pľúc.
Více od autora
Irina Grekova (4)
Původním povoláním matematička, práce z oboru, spisovatelka, autorka románů.
Více od autora
Irena Košíková (4)
Irena Kosíková je česká skladatelka a varhanice. Česká varhanice a skladatelka Irena Kosíková se narodila v Praze. Studovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně , absolventkou HAMU v Praze. Její skladby byly hrány v České republice, Alžírsku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Izraeli, Německu, Polsku, Rusku, Turecku, Švédsku a Velké Británii. Projekt "Praha - Brno: 6 soudobých skladatelů pro violoncello sólo v interpretaci Františka Brikcia", konaný pod záštitou Václava Havla, Petra Pitharta a primátora města Brna Richarda Svobody, představuje skladby pro sólové violoncello renomovaných českých skladatelů .
Více od autora
Irena Dubská (3)
Irena Dubská, rozená Zemanová, byla česká spisovatelka. Dětství strávila ve Volyni. Od roku 1936–1939 studovala na Strakonickém reálném gymnáziu. V období války, kdy byla celá země okupována nacisty, byla nasazena jako pomocná dělnice ve zbrojovce ve Strakonicích. Po válce začala studovat filozofii, psychologii a sociologii na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1949 absolvovala a posléze získala titul PhDr. Na katedře také působila jako asistentka. Irena Dubská vyzkoušela několik prací. Od roku 1950 pracovala na stavbách Československého svazu mládeže, kde působila dva roky, poté přednášela na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. O dva roky později až do roku 1974 působila jako vědecká pracovnice ve Filozofickém ústavu ČSAV, kde pracovala jako vedoucí oddělení historického materialismu. V roce 1957 obdržela nově zavedenou hodnost kandidátky filozofických věd, neboli CSc. pro obor filozofie. Na počátku 60. let se Irena Dubská zúčastnila stáže na Massachusetts Institute of Technology ve Spojených státech amerických. Posléze provázela významného amerického sociologa Roberta Kinga Mertona při návštěvě v Československu. Přelomem 2. poloviny 60. let se stala vedoucí redaktorkou Sociologického časopisu a podílela se na obnově naší sociologie. V druhé polovině 60. let se přidala do Richterova týmu, kde vypomáhala s výzkumem společenských souvislostí s revolucí ve vědeckotechnickém odvětví. V období normalizace nesměla publikovat. V roce 1977 se společně se svým manželem, odstaveným politikem, právníkem a politologem Zdeňkem Mlynářem, emigrovali do Rakouska, kde se více zaměřila na politickou scénu a k sociologii se již nevrátila. Po roce 1989 žije v Praze a zároveň ve Vídni. Irena Dubská umírá 24. července 2010 v Praze. Irena Dubská jako první vznesla v Československu otázku genderové problematiky. Irena Dubská se ve svých dílech zaměřovala především na sociologii a politickou filozofii. Jako jed...
Více od autora
Ippolito Desideri (1)
Ippolito Desideri byl italský jezuitský misionář v Tibetu a první evropský expert na tibetský jazyk a kulturu.
Více od autora
Ingrid Hedström (4)
Švédská novinářka a spisovatelka Ingrid Hedströmová vystudovala psychologii. Píše pro největší švédský deník Dagens Nyheter, specializuje se na evropské vztahy. V letech 1992–97 pobývala v Bruselu jako zahraniční dopisovatelka. Vycházejíc z důvěrné znalosti belgického prostředí sem – do fiktivního městečka Villette a do devadesátých let minulého století – umístila i své detektivní příběhy. Pojmenování jejich hlavní hrdinky, odkazující k nejslavnější literární postavě belgického původu, Herculu Pourotovi, ale v neposlední řadě též styl, jakým píše, zřetelně prozrazují autorčinu inspiraci klasickou anglickou detektivní školou Agathy Christie, Dorothy Sayersové či Ngaio Marshové. S jakým úspěchem, to dokazují uznání, jichž se dostalo jak prvotině Lärarinnan i Villette, tak i druhému dílu série: román Flickorna i Villette byl nominován na nejlepší švédskou detektivku roku 2009.
Více od autora
Ingar Johnsrud (5)
Ingar vystudoval filmovou vědu a žurnalistiku, pracoval pak 15 let jako novinář v obchodní i politické sekci. Od roku 2016 je na volné noze a píše knihy.
Více od autora
Ilja Ilf (2)
Ilja Ilf , vlastním jménem Ilja Arnoldovič Fajnzilberg , nedílná součást nerozlučné autorské dvojice Ilf – Petrov, ruský spisovatel a publicista sovětské éry, byl rodákem z Oděsy a patřil ke skupině oděských spisovatelů a básníků , které spojoval jejich smysl pro humor a snaha žít život naplno. Spolu s Jevgenijem Petrovem , bratrem známého spisovatele Valentina Katajeva v roce 1927 píší svůj první román Dvanáct křesel, následuje celá řada fejetonů, povídek a článků otiskovaných v předních sovětských časopisech a posléze vydávají další knihy. Společným jmenovatelem jejich tvorba je především humor, místy přecházející v břitkou satiru, poukazující na nešvary tehdejší společnosti
Více od autora
Il'ja Iosifovič Varšavskij (3)
Ilja Iosifovič Varšavskij, rusky: Илья Иосифович Варшавский byl sovětský spiovatel sci-fi. Mezi sovětskými vědeckými fantasty má zvláštní místo. Objevil se v literatuře na počátku 60. let jako více než padesátiletý inženýr chemie, který své literární pokusy psal více méně pro zábavu, „pro domácí potřebu“, jak se nám vyjádřil. A právě tato nenucenost, vtipný nadhled i smysl pro humor a perfektní pointu způsobily, že se stal v tehdejší době ojedinělým zjevem mezi sovětskými spisovateli vědecké fantastiky. Jeho literární polemiky s určitými přemrštěnými vědeckými hypotézami i prostě jen variace na některá běžná témata, do nichž Varšavskij ironicky zasadí dnešního člověka jako hlavního činitele, to všechno satirickou formou vlastně přehodnocuje obor vědecké fantastiky. V 2. polovině 60. let se Varšavskij jako spisovatel odmlčuje. Vleklá choroba ho na několik let vyřadila z práce. A když se roku 1970 začínají objevovat práce Varšavského, vidíme, že v jeho spisovatelském vývoji došlo k jistému posunu. Zatímco v dřívějším období se mezi lehkými a vtipnými povídkami vyskytly tu a tam práce vážného, burcujícího charakteru, pak ve druhé fázi spisovatelovyy tvorby je tomu naopak – množí se témata společensky i ideově závažnější, varující, znepokojivá, a dílka ladění humorného se mezi nimi objevují sporadičtěji. Vstoupil do literatury, a v řadě svých prací až do konce vytrval, jako vtipný, dobře informovaný glosátor velkých vědeckých a vědeckofantastických problémů a hypotéz, u něhož přes veškerý upřímný zájem o všechno fantastické proráží v nejvypjatějších chvílích na povrch střízlivá logika pozemšťana. V tom byl jeho největší přínos…
Více od autora
II Soul (7)
Soul II Soul je britská hudební skupina založená v Londýně v roce 1988, která je známá především svým inovativním stylem, v němž se mísí prvky soulu, R&B, funku a reggae. Skupinu založil producent, hudebník a podnikatel Jazzie B, který se narodil jako Trevor Beresford Romeo. Soul II Soul se rychle prosadili svým osobitým zvukem a stylem, který nazvali "veselá tvář, dunivá basa, pro milující rasu".
Více od autora
Igor Chaun (4)
Igor Chaun je český filmový scenárista, režisér a prozaik, představitel současné české filmové tvorby. Otcem Igora Chauna je malíř a hudební skladatel František Chaun. Igor Chaun působil od roku 1983 do roku 1987 ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie. V roce 1987 začal studovat katedru scenáristiky a dramaturgii na pražské Filmové akademii. Během sametové revoluce patřil mezi studentské vůdce, 21. listopadu 1989 se stal členem Koordinačního stávkového výboru studentů za FAMU. Vedle své umělecké tvorby je Chaun v posledních letech znám také jako příznivce a propagátor esoteriky. Opakovaně například přednášel na Veletrhu Esoterika a jiných podobných akcích alternativního spirituálního nebo záhadologického charakteru. Igor Chaun založil neziskovou organizaci Goscha o. s. Český klub skeptiků Sisyfos mu za tyto aktivity udělil anticenu Bludný balvan.
Více od autora
I. R Malá (6)
Datum narození: 23.červenec 1893 , Havlíčkův Brod, Česká republika)Datum úmrtí: 13.červenec 1985
Více od autora
Hulda Regehr Clark (4)
Hulda Regehr Clark studovala biologii na Saskatchewanské Universitě v Kanadě. Po absolutoriu a dalších dvou letech studia na Mcgillově Univerzitě, začala studovat na Universitě v Minnesotě biofyziku a fyziologii buněk. Obdržela doktorát v roce 1958. V roce 1979 opustila vládou financovaný výzkum a začala soukromou praxi. O šest let později objevila elektronickou techniku pro měření frekvencí patogenních mikroorganismů. V průběhu svých výzkumů znovuobjevila ničení patogenních mikroorganismů vysokofrekvenčními impulsy a propracovala mnoho postupů a metod pro netradiční léčbu téměř všech nemocí. Hulda Regehr Clarková pořádala přednášky a semináře po celém světě a pomocí jejích postupů již tisíce lidí získalo zpět to, co je nejcennější – zdraví. Dr.Hulda Regehr Clarková přinesla do moderní doby mnoho nových informací pro léčbu pomocí frekvenčních generátorů. Její hlavní přínos spočívá ale v tom, že se nebála perzekucí a falešných osobních obvinění a praktické výsledky svých výzkumů zveřejnila v několika svých knihách, které vydala po sobě ve velmi krátké době.
Více od autora
Hubert Meluzin (8)
Narozen 12. 4. 1909 v Marcheggu , zemřel 1999. Elektrotechnik, autor publikací z oboru.
Více od autora
Hop Trop (4)
Hop Trop je česká folková a country skupina, kterou v roce 1976 založil její vedoucí, zpěvák a kytarista Jiří Tichota, který byl dříve členem legendární české folkové skupiny Spirituál kvintet. Hudba kapely je charakteristická prolínáním tradiční české lidové hudby s prvky country a bluegrassu, často s bohatými vokálními harmoniemi a akustickými nástroji, jako jsou kytara, banjo, kontrabas a mandolína.
Více od autora
Hippolyte Adolphe Taine (6)
Hippolyte Adolphe Taine byl francouzský filozof, historik a literární kritik a literární historik, představitel pozitivizmu. Měl mimořádný vliv na dílo řady francouzských spisovatelů, jako např. Zoly, Bourgeta a Maupassanta.
Více od autora
Hillary Rodham Clinton (6)
Hillary Clintonová, nepřechýleně celým jménem Hillary Diane Rodham Clinton je americká politička, členka Demokratické strany, bývalá první dáma USA za vlády Billa Clintona , senátorka USA za stát New York a ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických ve vládě Baracka Obamy . V roce 2008 se ucházela o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb, ale porazil ji Barack Obama. Kandidátkou Demokratické strany na prezidenta se tak stala až ve volbách v roce 2016, kdy ji ovšem porazil republikánský kandidát Donald Trump. Jedná se o první ženu v americké historii, která byla na funkci prezidenta nominována. Pochází z republikánského předměstí Chicaga. Její otec Hugh Ellsworth Rodham byl republikán a vlastnil textilní továrnu a velkoobchod. Matka Dorothy Howell Rodham byla v domácnosti a zastávala názory blízké Demokratické straně. Hillary Clintonová má mladší bratry Hugha Rodhama, právníka a politika, a Tonyho Rodhama. Od mládí byla aktivní v různých spolcích. V letech 1965–1969 absolvovala dívčí univerzitu Wellesley College, kde se v té době odehrávaly důležité změny - ke studiu byly přijímány první černošské studentky. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity. V roce 1974 pracovala pro Sněmovnu reprezentantů na prošetřování dokumentů v Nixonově aféře Watergate. Po krátkém zaměstnání jako právní poradkyně v americkém Kongresu se v roce 1974 přestěhovala se svým přítelem Billem Clintonem do Arkansasu. V říjnu 1975 uzavřeli manželství. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu jednoho sta nejvlivnějších amerických právníků. V letech 1979–1981 a opět 1983–1992 byla arkansaskou první dámou, když se její manžel stal guvernérem tohoto státu. Působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností pro děti. Od roku 1978, kdy pracovala jako advokátka v právnické firmě Rose Law...
Více od autora
Herta Simon (5)
Německá diplomovaná zahradnice, autorka publikací zaměřených na rostliny a zahrady.
Více od autora
Hernán Huarache Mamani (5)
Kečuánský indián, který se narodil v andské vesničce Chivay. Vystudoval ekonomii na univerzitě v Arequipě a pracoval jako ekonom na peruánském Ministerstvu zemědělství. Vážná nemoc ho přiměla vrátit se do rodné vesnice. Lékaři mu nedávali naději na vyléčení, přesto mu zdraví navrátil jeho otec, zemědělec a kurandero . „Byla to pro mě facka. Myslel jsem si, že to, co mne učili na vysoké škole, je jedinou existující pravdou. Přesto mi skromný člověk jako je můj otec ukázal, že existuje i jiný druh vědění, o kterém jsem neměl potuchy.“ Hernán objevil své kořeny, zcela změnil způsob svého života a začal se věnovat magickému, léčitelskému a náboženskému učení dávných andských kuranderů. Dnes je jedním z posledních žijících dědiců této andské tradice a šíří své duchovní zkušenosti po celém světě.
Více od autora
Hermann Prey (7)
Hermann Prey byl proslulý německý barytonista, který významně ovlivnil svět opery a klasické hudby. Narodil se 11. července 1929 v Berlíně a stal se jedním z předních operních pěvců poválečného období. Preyova kariéra se vyznačovala všestranností, vynikal jak v operních rolích, tak v Lieder . Proslavil se zejména svými výkony v Mozartových a Schubertových dílech, ale jeho repertoár byl široký a zahrnoval širokou škálu skladatelů a stylů.
Více od autora
Hermann Broch (2)
Hermann Broch byl rakouský spisovatel a esejista, představitel literární moderny a bojovník proti fašismu. Broch pocházel ze zámožné židovské rodiny vídeňského textilního továrníka Josefa Brocha a jeho ženy Johanny. Studoval textilní školu a v letech 1908 až 1927 pracoval v otcově textilním závodu, kdy jej ke zděšení celé zbylé rodiny prodal a jal se studovat matematiku, psychologii a filosofii. Nadále se věnoval pouze činnosti literární a filosofické. Při krachu rakouských bank ve 20. letech přišel o téměř všechen rodinný majetek. Tuto ztrátu chápal však pouze jako ulehčení od břemene majetku a uvolnění rukou pro svou nadcházející kariéru básníka, spisovatele a filosofa. Broch byl v meziválečném období častým frekventantem vídeňských kaváren, kde se setkával s takovými osobnostmi jako např. Robert Musil či Franz Blei. Udržoval blízké kontakty s proslulými ženami německého kulturního světa, mj. Milenou Jesenskou, která Brocha učila česky, nebo s rakouskou žurnalistkou Eou von Allesch, již zpodobnil v druhém díle románu Náměsíčníci. Později byl velkým obdivovatelem díla Jamese Joyce a jeho román Odysseus považoval za ojedinělé literární dílo schopné pojmout stávající svět ve své komplexnosti. Dále vyzdvihoval dílo básníka Charlese Baudelaira, malířské umění Paula Cézanna a Wagnerovu operní tvorbu. V letech 1928 až 1932 vznikla Brochova literární prvotina, románová trilogie Die Schlafwandler , pojednávající o úpadku hodnot v Německu na přelomu 19. a 20. století. Román ve své třetí části obsahuje rozsáhlý Esej o rozpadu hodnot, což bylo nejen téma Náměsíčníků, ale i řady dalších Brochových prací. Brochova filosofie je silně ovlivněna Kantovým dílem. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 se Broch zařadil k literátům, kteří se snažili upozornit na hrozící nebezpečí nacismu. V esejích Das Böse im Wertsystem der Kunst a Das Weltbild des Romans rozvinul vlastní teorii o estetické a společen...
Více od autora
Herman's Hermits (8)
Herman's Hermits byla populární britská beatrocková skupina, která vznikla v Manchesteru v roce 1964. Skupina, v jejímž čele stál Peter Noone, dosáhla v polovině 60. let 20. století významného úspěchu na hudební scéně a stala se součástí britské invaze ve Spojených státech vedle kapel jako The Beatles a The Rolling Stones. Jejich hudba se vyznačovala chytlavými melodiemi a čistými chlapeckými image, které našly odezvu u širokého publika.
Více od autora
Herbie Mann (4)
Herbie Mann byl americký jazzový flétnista známý svým inovativním propojením jazzové hudby s globálními vlivy, včetně latinských, afrických a blízkovýchodních zvuků. Narodil se jako Herbert Jay Solomon 16. dubna 1930 v newyorském Brooklynu, svou kariéru zahájil v 50. letech 20. století a rychle se prosadil jako talentovaný hudebník se zálibou v mezikulturních experimentech. Mannovu tvorbu charakterizovala ochota zkoumat a zapojovat do svých vystoupení a nahrávek různé hudební styly.
Více od autora