Výpis všech autorů

Petr Novotný

Narozen 13. 5. 1947 v Brně. PhDr., spisovatel, nakladatel, psycholog, autor odborných publikací v oboru psychoterapie i populárně naučné literatury. Překladatel z angličtiny. Majitel nakladatelství DIALOG.

Nhất Hạnh

Vietnamský zen-buddhistický mnich, religionista, mírový aktivista, obhájce lidských práv, náboženské svobody, práv zvířat a vegetariánství. Básník a spisovatel. Zakladatel meditačního centra Plum Village ve Francii.

Miloslav Novotný

Prozaik, literární historik a bibliograf, kunsthistorik, překladatel. Otec byl lékařem. Novotný vystudoval gymnázium v Písku a češtinu a němčinu na FF UK . 1921–1924 byl tajemníkem Svazu osvětového v Praze, od 1922 externím redaktorem Národních listů, od 1924 knihovníkem Národního muzea. Spolu s Josefem Volfem zde založil Literární archiv a roku 1927 se stal jeho správcem. Od 1937 přednášel souběžně dějiny knihoven a knihtisku na Státní knihovnické škole v Praze. 1939 byl jmenován zemským muzejním radou, 1941 prozatímním správcem a zároveň vedoucím Literárního archivu a 1945 přednostou knihovny Národního muzea. 1951–1955 působil jako vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu ČSAV, poté odešel do důchodu. Hlavním přínosem pro českou literární vědu byla Novotného činnost literárněhistorická, zaměřující se zejména na národní písemnictví 19. století. Celoživotní bibliologická praxe i přístup k pramenům v knihovně Národního muzea měly vliv na metodu jeho vědecké práce, založené na pozitivistickém shromažďování dokumentů a zpřístupňování bibliograficko-životopisných údajů, rezignující většinou na hlubší analýzu literárního vývoje a kulturních souvislostí. Pramennou povahu mají studie máchovské , zejména však řada prací souvisejících s životem a tvorbou Boženy Němcové . Zásadní místo v Novotného vědecké činnosti zaujímá práce editorská. Rozhodující zásluhu měl na kritickém vydání sebraných spisů Boženy Němcové a Jana Nerudy, uspořádal a vydal též podstatnou část díla Karla Havlíčka, Zikmunka Wintra, Josefa Hory, Rudolfa Těsnohlídka a Jiřího Wolkra. Veškerý dostupný materiál o Němcové a Nerudovi se pokusil shromáždit v nedokončeném souboru dokumentů Život Boženy Němcové a Život Jana Nerudy. Edičně vý...

Karel Neubert

Narozen 2. 3. 1926 v Praze, zemřel v roce 2003. Umělecký fotograf, grafik, autor fotografických publikací.

Jenny Nowak

Jenny Nowak , vlastním jménem Jana Moravcová, je česká spisovatelka a redaktorka, která se věnuje především žánru historické fikce. Narodila se v Jihlavě, kde bydlela do svých patnácti let. Poté v Třebíči na střední škole vystudovala návrhářství obuvi. V tomto oboru však nesetrvala dlouho. Během své „předspisovatelské“ kariéry za komunistického režimu vykonávala zejména manuální práce, například v zemědělství nebo v ZOO. Po roce 1989 se začala intenzivně zajímat o vampýrské mýty v kulturních dějinách, a tak nedlouho poté začal vznikat její první román – Nemrtvý . Po jeho vydání se konečně rozhodla pro spisovatelskou dráhu, což si vyžádalo další studia. Je vdova, má jednu dceru – Katrin , se kterou také spolupracovala na knihách Smích šakalího boha a Pláč prokletého krále . Pracuje jako jazyková a odborná redaktorka pro různá pražská nakladatelství. Ve volném čase se ráda věnuje jízdě na koni. Stále se aktivně zajímá o lidové legendy, mýty a historii, zejména Egypta a Balkánu. Již několikrát navštívila Transylvánii a je sběratelkou klasických černobílých filmových hororů zlaté éry.

Jan Novák

Narozen 4. 4. 1953 v Kolíně. Prozaik a dramatik, píše česky i anglicky.

Bohumil Nohejl

Pracoval jako dělník, stavební technik, v letech 1952–63 tajemník a předseda MNV v Zichovicích u Sušice, osvětář a poslanec ONV v Klatovech. Od r. 1965 novinář, působil jako vedoucí redakce krajského studia Československého rozhlasu v Plzni. Po přesídlení do Prahy byl místopředsedou Svazu českých spisovatelů. Je autorem několika knih ze současnosti, většinou určených mládeži , jiná jeho díla, vesměs se společenskou tematikou, jsou posazena do doby po druhé světové válce nebo do tzv. krizového období . -------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------------------------------------

Alyson Noël

Mnoha literárními cenami ověnčená autorka Alyson Noëlová se narodila v Kalifornii, kde po mnoha delších pobytech v Řecku a New Yorku dnes opět žije. Již na základní škole se rozhodla, že bude spisovatelkou. Mezi tím pracovala jako stevardka, šperkařka a recepční. V USA se prodalo více než 2 mil. jejích knih, které se pravidelně objevují mezi bestsellery New York Times, Wall Street Journal či Publisher´s Weekly a byly přeloženy do 35 jazyků.

Radoslav Nenadál

Radoslav Nenadál byl český spisovatel a překladatel anglojazyčné literatury, amerikanista a anglista, vysokoškolský pedagog. Narodil se 30. října 1929 v Šumperku, avšak už v dětství se s rodinou přestěhoval do Prahy. Tam posléze vystudoval angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiích začal pracovat jako vysokoškolský pedagog. Překládal do češtiny například díla Ernesta Hemingwaye, Trumana Capoteho či Johna Irvinga a dalších. Mezi jeho překlady patří i román Sophiina volba amerického prozaika Williama Styrona. V roce 1981 Nenadál získal Cenu překladatelské sekce za překlad knihy Jamese Thurbera Filozof a ústřice a rovněž Cenu nakladatelství Odeon za práci v oblasti americké literatury. V roce 2017 byl uveden do Síně slávy v rámci Cen Josefa Jungmanna, udělovaných Obcí překladatelů. Od 80. let 20. století také psal vlastní uměleckou prózu. Mezi jeho povídkové sbírky a romány patří Rakvářova dcera a jiné prózy , Přijď zpět , Dušinky , Gaudeamus či My tě zazdíme, Aido, dále Škorpión, Zahrada či Sešitky chrámové pěvkyně . V jeho dílech se objevovalo vysokoškolské prostředí, Praha nebo také tabuizované téma homosexuality. Publikoval také vědecké práce z oblasti literární kritiky a historie, učebnice, skripta a další texty.

Milan Nakonečný

Milan Nakonečný je český psycholog, historik, profesor, autor řady vysokoškolských učebnic a přední česká autorita na okultní tradici, především pak na český hermetismus. Byl též prvním předsedou obnovené tradiční české společnosti hermetiků Universalia. Milan Nakonečný vystudoval v roce 1958 pedagogiku a psychologii na Vysoké škole pedagogické v Praze, a v roce 1967 klinickou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1968 – 1969 byl na studijním pobytu v německém Mnichově. Zaměstnán byl nejprve jako dětský psychodiagnostik, posléze jako vysokoškolský pedagog. Na počátku období normalizace byl z vysoké školy z politických důvodů propuštěn. V letech 1970–1972 působil jako psycholog v krajské manželské poradně v Českých Budějovicích, v letech 1975–1985 pak jako středoškolský pedagog na Střední pedagogické škole v Soběslavi a v letech 1985–1989 opět v dětském psychodiagnostickém ústavu, tentokráte v Českých Budějovicích. Po Sametové revoluci se v roce 1990 vrátil jako pedagog na Filozofickou fakultu UK, kde vedl katedru andragogiky a personálního řízení. V současnosti vyučuje na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a na Vysoké škole obchodní, a žije v Táboře. Milan Nakonečný je autorem dlouhé řady odborných knih a článků z oblasti psychologie. Napsal však též několik knih a článků o fenoménu magie, články věnující se zejména dějinám 1. republiky, a knihu o organizaci Vlajka.

Jaromír Nohavica

Jaromír Nohavica je uznávaný český písničkář, hudebník a básník. Narodil se 7. června 1953 v Ostravě v Československu a stal se jedním z nejpopulárnějších folkových umělců ve své zemi. Nohavicova hudba je známá svou emocionální hloubkou, poetickými texty a melodickou nápaditostí, často čerpající z moravských lidových tradic i současných vlivů.

Brněnský Rozhlasový Orchestr Lidových Nástrojů

Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů je české hudební těleso známé interpretací tradiční lidové hudby, zejména z moravského regionu. Orchestr je významným kulturním subjektem, který přispívá k zachování a šíření moravské lidové hudby.

Václav Němeček

Svoji publicistickou činnost začal v září 1945 jako spoluautor seriálu „Letadla ve válce 1939—1945” v tehdejším týdeníku Rozlet. Záhy začal uveřejňovat samostatné články o soudobé letecké technice, o vývoji letadel a jejich použití a v této práci pokračuje dodnes na stránkách časopisu Letectví + kosmonautika. Je rovněž členem redakční rady tohoto časopisu. V roce 1951 se pokusil po studiu archivních materiálů o první soustavný přehled vývoje československých letadel. Uveřejňoval jej na pokračování v tehdejším časopise Letectví. Seriál se po novém zpracování a rozšíření stal základem první autorovy samostatné publikace Československá letadla. Nakladatelství Naše vojsko ji vydalo v roce 1958 při příležitosti 40. výročí založení našeho leteckého průmyslu. Rozšířené druhé vydání vyšlo v roce 1968 a nyní se objevuje po prvním dílu i druhý díl přepracovaného a dále rozšířeného vydání. Problematice obrovského technického rozvoje sovětského letectví věnoval autor seriál Letadla SSSR v časopise Letectví v roce 1950. Pokračoval ve studiu této tematiky, zpracoval archivní materiál v SSSR a v roce 1969 vydal knihu Sovětská letadla. Za toto dílo mu byla udělena cena Víta Nejedlého. Kniha vyšla i v NSR. Dodnes patří k ojedinělým publikacím na toto téma svým souhrnným zpracováním všech známých i do té doby neznámých typů letadel vzniklých v SSSR. Za stěžejní dílo autora se považuje pětidílná práce Vojenská letadla, vycházející v Našem vojsku zprvu v jednom svazku v roce 1962 a po jeho úspěchu v rozšířeném provedení v letech 1972 až 1982. Určitým protějškem tohoto díla jsou Civilní letadla, věnovaná rozvoji dopravních letounů ve světě. Tuto dvoudílnou publikaci vydalo Nakladatelství dopravy a spojů . V témže nakladatelství vychází řada nazvaná Atlas letadel, jejíž jednotlivé svazky jsou věnovány každý jedné kategorii civilních letadel. Václav Němeček pracoval řadu let jako letecký konstruktér, taky působil ve Výzkumném ústavu pozemních staveb v Praze.

Pavla Niedermaierová

Učebnice němčiny.

Pavel Navrátil

Narozen 15.5.1976 v Uherském Hradišti. Strojní ing., odborné práce z technické kybernetiky a aplikované informatiky.

Otakar Nový

Narozen 7.4.1918 v Praze, zemřel 8.5.1999. Ing., arch.,CSc., pracovník památkové péče, práce o historii českých měst a Praze, průvodce, práce o životním prostředí města a člověka.

Jennifer Niven

Jennifer Nivenová je bestsellerová autorka New York Times. Všechny malé zázraky je její první kniha určená pro mladé čtenáře. Napsala čtyři romány pro dospělé: American Blonde, Becoming Clementine, Velva Jean se učí létat a Velva Jean se učí řídit. Je také autorkou tří populárně naučných knih: The Ice Master, Ada Blackjack a Aqua Net Diaries, monografie o jejích zkušenostech ze střední školy. Vyrůstala v Indianě, nyní žije se svým snoubencem a třemi literárními kočkami v Los Angeles, které je stále jejím oblíbeným místem pro toulky.

František Antonín Novák

František Antonín Novák se narodil dne 20. října 1892 v Chotěbuzi u Těšína, zemřel 17. prosince 1964 v Praze. Z Těšínska se jeho rodiče brzy odstěhovali do Plzně, gymnázium absolvoval v Roudnici nad Labem. Na univerzitě studoval přírodní vědy a chemii, v roce 1918 se stal asistentem na farmaceuticko-botanickém ústavu Karlovy univerzity. V roce 1921 habilitoval ze systematické botaniky a na Vysoké škole obchodní potom habilitoval pro obor užitkových rostlin. Od roku 1934 byl řádným profesorem systematické botaniky na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1945 botanický ústav vedl, ve stejném roce se stal i děkanem přírodovědecké fakulty UK. Popularizaci botaniky se věnoval na stránkách měsíčníku Naší přírodou, později řídil botanickou část Chvilek v přírodě , od roku 1948 řídil měsíčník Československé botanické listy. Pořádal i botanické exkurze v okolí Prahy. Od roku 1919 jezdíval na Slovensko, kde se zabýval především studiem hvozdíků, od roku 1923 se výrazně věnoval floristickému průzkumu Balkánského poloostrova. Z jeho prací jmenujme alespoň: Monografická studie o Dianthus gratianopolitanus Vill. . Monografická studie evropských druhů rodu Dianthus ze skupiny Dianthi fimbriati . Systematická botanika, 2. svazky, in: Rostlinopis . Rostliny, svazek I . Rostliny, svazek II, Horské rostliny . Květena a vegetace hadcových půd . Rostliny, svazek III . Horské rostliny , ty vyšly v roce 1963 i v polštině . Farmaceutická botanika: Systematika a morfologie léčivých rostlin . Vyšší rostliny: tracheophyta . Společně s Jaromírem Klikou, Karlem Šimanem a Bohumilem Kavkou také napsal ve své době velmi úspěšnou knihu Jehličnaté ....

Petr Nový

Narozen roku 21.8.1973 v Jablonci n.Nisou. PhDr., historik, sociálné historická publicistika, práce o českém sklářství, zejména historie jizerskohorského skla a bižuterie.

Pavel Novák

Pavel Novák byl český zpěvák a hudebník, který se v 60. a 70. letech 20. století zasloužil o rozvoj populární hudby v bývalém Československu. Poprvé se proslavil jako člen skupiny George and Beatovens, kde působil jako hlavní zpěvák. Po působení ve skupině se Novák vydal na úspěšnou sólovou dráhu. V jeho hudbě se často objevovaly prvky beatové hudby, stylu, který byl v té době obzvláště módní.

neuveden

Nagabe

Japonský tvůrce komiksů.

Miloš Noll

Miloš Noll byl malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a filmový scenárista. Miloš Noll studoval na Státní grafické škole v Praze, ve Škole umění ve Zlíně, v letech 1945 – 1950 na UMPRUM v Praze . Už na zlínské škole se dostal do kontaktu se surrealismem, později v Praze se připojil ke spořilovské surrealistické skupině a hlásil se k tomuto odkazu trvale ve své volné tvorbě. Po studiu se začal uplatňovat v různých oborech užitého umění: novinová kresba, karikatura, kreslený humor, scénografie, typografie, plakáty a ilustrace. Byl výtvarným redaktorem World Student News , přispíval do Literárních novin , začal soustavně pracovat jako výtvarník, scénograf, později i scenárista pro Čs. televizi. Setkání a přátelství s režisérem Evaldem Schormem zahájilo jeho trvalejší spolupráci s filmem. Po několika krátkých televizních filmech natočili v roce 1966 podle společného scénáře v režii E. Schorma film „Gramo Von balet“, kombinující baletní projev s výtvarnou animací . Z podobné spolupráce s režisérem Ladislavem Rychmanem vznikl pro Laternu magiku filmově-scénický balet „Rondo“ . Řada scénářů k animovaným i hraným filmům pro Čs. televizi, Laternu magiku a Krátký film byla výsledkem blízké spolupráce s režisérem Pavlem Hoblem. V tehdejší době se podařilo realizovat jen některé scénáře: kupř. 26 dílů animovaného filmu „Jedna plus jedna“ a celovečerní film „Třicet panen a Pythagoras“ . Jako scenárista a výtvarník připravil animovaný seriál „Jak se chytají rusalky“ . Z jeho posledních prací pro animovaný film lze uvést „O vodníkovi Čepečkovi“...

Martin Nezval

Martin Nezval je český spisovatel. Jeho dílo je výrazně ovlivněno postmodernou, často cituje Milana Kunderu, Ernesta Hemingwaye či Woodyho Allena. Mezi jeho nejznámější díla patří Anna sekretářka nebo Sex, prachy a frikulín.

Ladislav Nodl

Narozen 30. 12. 1929 v Kunraticích, zemřel 6. 8. 2008. Kuchař, vyhlášený odborník v oblasti gastronomie, autor publikací s kuchařskými recepty.

Karel Nouza

Narozen 1930. MUDr., publikace z oboru imunologie. Internista a klinický imunolog, absolvoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci pracoval v pražském IKEM, kde se věnoval péči o nemocné s chorobami ledvin a o nemocné s transplantovanou ledvinou. Zde také dosáhl vědeckého stupně kandidáta věd prací, řešící infekční komplikace nemocných s porušenou obranyschopností.

Josef Novotný

Pseudonym Kuzma a Jonny. Novinář, spisovatel, dramatik, autor kulturně historických reportáží. Redaktor mj. Středostavovského buditelele, týdeníku Nová Praha, Českého slova a Pražského ilustrovaného zpravodaje. Přispíval do Palečka, Trampa, Trnu. Autor mnoha románů, divadelních her, drobných humoristických prací, ale i literárně kritických studií. Psal i detektivní romány a rodokapsy. Napsal také řadu aktovek, výstupů a veseloher, knížek pro děti a mládež a vydal i obsáhlý výbor z našich pověstí a písní. Historické náměty zpracoval dílech v Junák kralevic Marko, Vilém Tell, Strakonický dudák Švanda. Dále pracoval mnoho let jako účetní , v roce 1946 přijal příjmení Novotný – Kuzma. Psal pod pseudonymy: Kuzma, Jonny , Gill March, Jeen Ch., Jiří Alexa, Vlasta Alexa.

Jiří Novák

Narozen 1922, zemřel 21.3.1990 v Praze. Sportovní redaktor a publicista, spoluautor literatury faktu - reportáží a informačních brožur o zahraničních hercích a zpěvácích. Tvořil věsměs spolu s Miladou Taterovou.

Jaroslav Novák

Nadšený vodák, junák a spisovatel celý svůj život zasvětil svým milovaným chlapcům.

František Novotný

Narozen 15. 3. 1944 v Brně. Spisovatel, beletrista, publicista, autor literatury faktu, překladatel, elektroinženýr, jachtař, modelář, autor prací o historii námořních bitev, též literatury sci-fi.

František Novotný

Narozen 29. 8. 1881 v Hlíně u Chrudimi, zemřel 20. 9. 1964 v Brně. PhDr., profesor klasické filologie, lexikograf, překladatel, publikace z oboru.

Antonín Novotný

Antonín Josef Novotný byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného z Letňan a Barbory, roz. Hlaváčové z Velkých Čakovic. Narodil se v Letňanech čp. 28 a 13. prosince dostal při křtu v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice jména „Antonín Josef“. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Podle zápisu v matrice v únoru 1921 vystoupil z církve a téhož roku vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí , v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany pracoval jako dělník ve vysočanské Včele. Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968 byl členem ÚV KSČ, v roce 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. Jeho celoživotní zálibou byl mariáš, který hrál i ve své rezidenci na Orlíku. Také při dlouhotrvajících letech na zahraničních cestách se této zábavě věnoval. Jeho partnerem byl obvykle Václav David , Jiří Hendrych a Ladislav Novák . Značnou pozornost věnoval však i tělovýchovným vystoupením . Když zemřel prezident Antonín Zápotocký, čekalo se, že novým prezidentem bude Viliam Široký. V Praze už probíhaly přípravy na volbu Širokého, tiskly se dokonce jeho prezidentské obrazy. Československá kom...

Anna Novotná

Narozena 24. 7. 1959 ve Vysokém Mýtě. PhDr., nakladatelská redaktorka, editorka, spisovatelka, publicistka, věnuje se divadlu, spoluautorka práce o kolumbijském divadle, také učebnice češtiny pro cizince a práce o skupinové psychoterapii.

Ladislav Novák

Ladislav Novák byl český malíř a spisovatel. Byl předním českým představitelem surrealismu. Vyniknul také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. Stálá výstava jeho prací je otevřena v Třebíči, kde žil a tvořil po většinu svého života. Ladislav Novák po celý život experimentoval - je autorem celé řady nových výtvarných postupů, jako je alchymáž, muchláž, fumáž či dekoláž. Byl to člověk "homérského smíchu", který hrou s jazykem a významovými proměnami dokázal proměnit banální v zázračné.

Jaroslav Novák

Narozen 31. 1. 1894 v Praze, zemřel 14. 3. 1965 v Úžině u Ústí nad Labem. Redaktor , knihkupec, průkopník táboření a skautingu, autor dobrodružné literatury pro mládež a skautských příruček.

Czesław Niemen

Czesław Niemen , narozený 16. února 1939 jako Czesław Juliusz Wydrzycki, byl polský písničkář, hudebník a skladatel, který se stal jednou z nejvýznamnějších a nejinovativnějších osobností v historii polské populární hudby. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, od počátku 60. let až do jeho smrti v lednu 2004. Niemen byl známý svým výrazným hlasem, poetickými texty a ochotou experimentovat s různými hudebními žánry.

Branislav Nušić

Branislav Nušić byl srbský spisovatel, dramatik, esejista, satirik, amatérský fotograf a zakladatel moderní rétoriky. Pracoval také jako novinář a diplomat. Jeho díla, mezi která patří dramata, romány, básně, ale i komedie, se zabývala hlavně lidmi a jejich mnohdy komickými životními zkušenostmi. Jeho komedie, které bavily diváky v různých městech, vynikly v tehdejší jihoslovanské literární i divadelní tvorbě a pronikly i za hranice státu. Některá jeho díla, např. Cesta kolem světa, Dr., nebo Sumnjivo Lice, byla i zfilmována. Nušić se narodil v Bělehradě a dětství strávil v Smederevu. Vojenskou službu v řadách srbského království strávil ve válce s Bulharskem, která se odehrála v roce 1885. Za svoji kontroverzní báseň „Dva raba“, která byla uveřejněna v novinách „Dnevni list“ byl následně odsouzen ke dvěma letům vězení. Báseň se vysmívala srbskému království, obzvláště pak tehdejší hlavě státu, králi Milanu Obrenovićovi. V diplomatických řadách sloužil Nušić od roku 1889. Pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, později na konzulátě v Bitole, kde se i roku 1893 oženil. Na jihu Srbska i v Makedonii strávil celkem deset let života. Jeho poslední službou v této době se stala práce vicekonzula v Prištině. Roku 1900 získal Nušić funkci sekretáře Ministerstva školství, rychle poté se stal i dramaturgem Národního divadla v Bělehradě. Roku 1904 pak rovněž působil v divadle v Novém Sadě. Roku 1905 přesídlil zpět do srbské metropole kde se zabýval novinářstvím, psal pod pseudonymem Ben Akiba. Znovu se vrátil k diplomatické práci v Bitole roku 1912 jako státní úředník. Roku 1913 přispěl k založení divadla ve Skopje. V tomto městě pak žil ještě do roku 1915; nedlouho po začátku první světové války odešel do Itálie, Švýcarska a Francie, kde žil až do konce tohoto konfliktu. Po válce pracoval na uměleckém oddělení ministerstva školství v Bělehradě, kde zůstal až do roku 1923. Poté se stal pracovníkem Národního divad...

Václav Novotný

Patřil ke starší generační vrstvě Gollových žáků, studoval od r. 1887. V roce 1891-1896 byl pomocníkem Václava Vladivoje Tomka v archivních pracích pro Dějepis města Prahy, ve školním roce 1895-1896 suplujícím učitelem na reálném a vyšším gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. Jeho žádost o místo adjunkta v pražském městském archivu byla v roce 1896 zamítnuta, přes vřelé doporučení V.V. Tomka i Josefa Emlera . Vstoupil jako praktikant od 1. prosince 1896 do státní služby v pražském místodržitelském archivu. Habilitoval se v oboru českých dějin v roce 1898, v roce 1905 byl jmenován titulárním mimořádným profesorem, ale teprve po jmenování skutečným mimořádným profesorem v roce 1908 po odchodu Josefa Kalouska , profesora českých dějin, z činné služby mohl opustit místo koncipisty v místodržitelském archivu a od svých 39 let se plně věnovat univerzitní práci na filosofické fakultě české univerzity. Řádným profesorem se stal v roce 1911. Jeho písemnou pozůstalost převzal od Historického ústavu ČSAV v roce 1991 Archiv Akademie věd ČR v Praze.

Růžena Nasková

Národní umělkyně Růžena Nasková, dívčím jménem Růžena Nosková byla významná česká herečka, sestra spisovatelky Heleny Malířové. Provdala se za malíře Františka X. Naskeho. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech v dobře situované měšťanské rodině jako druhá ze dvou dcer. Otec Josef Nosek byl žurnalistou a fejetonistou, spolupracovníkem Jana Nerudy. Z existenčních důvodů se však stal magistrátním úředníkem. Od mládí toužila hrát divadlo, ale rodiče si to nepřáli. Tajně si sama pro sebe recitovala poezii, a také hodně četla. podporu našla při studiu na Vyšší dívčí škole. Až po otcově smrti začala studovat zpěv a brala hodiny herectví u Otilie Sklenářové–Malé. Od mládí však měla potíže kvůli své tělesné výšce i své robustní postavě. Již na počátku století vystupovala jako ochotnice v Pištěkově aréně na Vinohradech v roli Amálie v Schillerových Loupežnících. V letech 1904 až 1907 vystupovala ve slovinském národním divadle v Lublani, přičemž v létě v době divadelních prázdnin hrála v Praze na periferních scénách a v literárních kabaretech. Jejím manželem byl malíř František Xaver Naske, za kterého se provdala nejdříve civilně v roce 1910 na Staroměstské radnici a poté i církevně 25. června 1940 na Smíchově. Od roku 1907 až do roku 1948 byla členkou souboru Národního divadla v Praze, pohostinsky však stále vystupovala i s ochotníky, kde hrála až do roku 1944. V roce 1948 kvůli onemocnění přestala hrát úplně, do důchodu odešla definitivně v roce 1955. Zpočátku byla značně ovlivněna dobovými trendy tzv. realistického herectví, kdy rozvíjela především kulturu herecké řeči. Hrála role tragické i komické, především jí vyhovovaly role aristokratických žen, kde vynikla její mohutná postava, efektní zjev i přirozená noblesa. Postupně si vytvořila image hrdinských matek a velice moudrých žen. Ve filmu se poprvé objevila už v roce 1915 , ale její systematická práce v kinem...

Rudolf Novák

Narozen 12.3.1937. Práce z oboru plynárenství.

Miroslav Náplava

Spisovatel, dokumentarista, editor, autor desítek cestopisných reportáží a dokumentárních filmů. Společně s Petrem Horkým napsali pět knih: Dvě cesty za archeologií, Sloni žijí do sta let , Honba za obřím červem, bestseller Cuba Libre, oceněný mj. Cenou Egona Erwina Kische a Albánie - kráska se špatnou pověstí. Ve dvou vydáních vyšla jeho kniha Plavby „sebevrahů“. Jako editor se podílel na vydání dvousvazkového výboru z díla cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Legenda H+Z: Fenomén českého cestopisu. Je též spoluautorem knihy Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků . Nyní pracuje na „travelpunkovém“ cestopisu po stopách renesančního cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Josef Novák

Narozen 4.3.1945. Ing. ekonomie, odborné práce z ekonomie podniku a managementu.

Jan A Novák

Ohledně vzdělání jsem asi unikát: maturoval jsem na velmi krátce existující Střední průmyslové škole jaderné techniky, po několika měsících v Tesle Karlín jsem nastoupil Vysokou školu zemědělskou a po jejím dokončení si ještě dálkově vyzkoušel pár semestrů biologie na UK. Léta totality jsem vcelku poklidně prohnil v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství, při tom jsem ale intenzívně provozoval potápění a fotografování pod vodou. To také vedlo k prvním publikačním pokusům, brzy poměrně pravidelně v Živě, Vodní revue/Potápěč, Lidé a Země a podobných zájmových periodikách, ale i k jedné knížce o potápění pro děti. Změna poměrů otevřela prostor pro skutečně profesionální novinářskou a publicistickou práci: jak v první polovině 90. let deníky rychle vznikaly a zanikaly, jsem během krátké doby prošel Občanským a Českým deníkem, Telegrafem, Prostorem, Národními listy, Lidovou demokracií a nakonec na několik let zakotvil v MF Dnes. Tam jsem postupně od všeobecného plnění víkendové přílohy přešel na psaní o informačních technologiích a nakonec do nově vzniklé přílohy zaměřené na vědu. Svým způsobem se mi tehdy splnil dětský sen, který jsem si předtím po dlouhá desetiletí díky nečlenství v jistých organizacích mohl jen nechat zdát. U této specializace jsem v mezích možností zůstal i po částečně vynuceném odchodu do svobodného povolání v roce 1999, tvrdý život „na volné noze“ ovšem ne vždy dává možnost výběru. Psal jsem pro několik deníků a týdeníků, vyšlo mi několik dalších knih o technice, vědě, záhadách a podobné tématice, párkrát jsem se mihl v rozhlase a televizi. Od září 2006 jsem stálým redaktorem Hospodářských novin – opět pokud možno se zaměřením na vědu a techniku. Vyznávám přesvědčení, že skutečná věda je především ono einsteinovské dobrodružství poznání a že civilizace založená na objevování a technologiích páchá sebevraždu, když tuto tématiku potlačuje na úkor laciné komerční pseudozábavy. Ing. Jan Novák...

Bohumil Nuska

Prozaik, básník, literární historik a kreslíř, absolvent filosoficko-historické fakulty University Karlovy v Praze, doktor filosofie a docent estetiky Bohumil Nuska se narodil 5. listopadu 1932 v Českých Budějovicích. Celoživotně je však spjatý s Libercem, kde dnes žije a vede katedru filosofie na tamější Technické universitě. Po ukončení vysokoškolských studií pracoval jako kunsthistorik v Severočeském muzeu v Liberci. Je autorem řady odborných prací, především s tematikou dějiny knižní kultury; publikuje v odborných časopisech v České republice i v zahraničí

Publius Ovidius Naso

Olga Nytrová

Olga Nytrová je česká spisovatelka, publicistka, dramaturgyně, VŠ pedagožka, působí v duchovenské službě Církve československé husitské. Vede Pražský klub spisovatelů při Obci spisovatelů a také literárně-dramatický klub Dialog na cestě. Vyšlo jí již 30 knih, část z nich je memoárového zaměření: Být tak svým psem , Králové, královny, princové a princezny českého filmu /spoluaut. V. Strachota/ , Osudové lásky slavných /spoluaut. V. Strachota/ apod. Vydala několik básnických sbírek a přispěla do řady básnických almanachů. Zajímá ji pomezí poezie a teologie, a proto společně s profesorem Milanem Balabánem napsala Ohlasy Starého zákona v české literatuře 19. a 20. století a Biblický třpyt v české poezii XX. století – Ohlasy Nového zákona . V souvislosti se svým pedagogickým působením na Univerzitě J. A. Komenského připravila ve spolupráci s Marcelou Pikálkovou dvě odborné knihy Etika a logika v komunikaci /O. Nytrová – obor etika, M. Pikálková – obor logika/ a Dialog mezi hodnotami aneb Hodnoty vyřčené a hodnoty žité . Od roku 2004 se podílí na duchovenské službě v Církvi československé husitské. Zde je také spolueditorkou různých sborníků, např. kalendáře Církve československé husitské Blahoslav, sborníku Jan Žižka, sborníků k výročí T. G. Masaryka. Přispívá již několik let do křesťanského sborníku Denní čtení – Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské. Hojně publikuje, v současnosti především v křesťansky zaměřených periodikách. Je autorkou televizních a rozhlasových scénářů. Založila a vede Pražský klub spisovatelů při Obci spisovatelů a literárně-dramatický klub Dialog na cestě. Je členkou Syndikátu novinářů ČR, Obce spisovatelů , Klubu autorů literatury faktu. Od roku 2013 působí v Radě Obce spisovatelů....

Nena

Nena je německá zpěvačka a herečka, která se mezinárodně proslavila v 80. letech 20. století jako zpěvačka skupiny Nena , což byl také název skupiny. Debutové album skupiny s vlastním názvem " Nena " vyšlo v roce 1983 a obsahovalo singl "99 Luftballons", píseň, která se stala celosvětovým hitem a v mnoha zemích se dostala na první místo. Anglická verze "99 Red Balloons" zaznamenala rovněž značný mezinárodní úspěch. Po rozpadu skupiny v roce 1987 pokračovala Nena v kariéře sólové umělkyně, která vydala řadu alb a udržovala se v hudebním průmyslu.

Miloš Nesvadba

Miloš Nesvadba byl český herec, spisovatel, ilustrátor, výtvarník, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze známý svými kresbičkami a malůvkami pro děti, působil také jako komiksový kreslíř, karikaturista, divadelní a televizní scénograf. Jeho syn Michal Nesvadba je známý herec, bavič a mim. Vyrůstal se starším bratrem Jiřím, který se stal scénografem a divadelním režisérem. Odmaturoval na reálném gymnáziu a přihlásil se na Státní konzervatoř v Praze. Jeho studia však přerušila druhá světová válka a po válce se na konzervatoř již nevrátil. Hereckou průpravu získal v Souboru mladých Jindřicha Honzla . V roce 1948 byl angažován do činohry Národního divadla, kde ztvárnil desítky rolí. Poslední představení, derniéru Revizora zde odehrál spolu s Lubou Skořepovou dne 18. června 2014. Na filmovém platně se objevil ve více než 30 filmech, většinou v drobných rolích. Debutoval v historické komedii Miroslava Cikána Alena v roce 1947. Nejvíce filmových rolí ztvárnil v průběhu 50. let, později se objevoval na filmovém plátně celkem zřídka. Nezapomenutelnou roli prince ze Země zacházejícího slunce si zahrál v pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna . Příležitostně se objevoval i v televizních seriálech a inscenacích. Velkou oblibu si také získal svými hereckými a kreslířskými výstupy v pořadech pro děti. V roce 1977 podepsal tzv. antichartu a jeho jméno díky podpisu bylo na druhé stránce Rudého práva. Vedle herectví od mládí projevoval neobyčejné výtvarné nadání, díky kterému proslul také jako kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor knih, z nichž některé sám napsal. Kreslil do novin a časopisů, jako výtvarník stál i u zrodu časopisu Dikobraz. Svou práci převážně zasvětil dětem a jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a př...

Lubor Niederle

Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....

Larry Niven

Laurence van Cott Niven je americký autor science fiction. Jeho patrně nejznámějším románem je Prstenec z roku 1970, oceněný Hugem, Nebulou a Locusem. V roce 1962 získal na univerzitě v Kansas City bakalářský titul z matematiky. V poslední době píše často společně s jinými autory, například Jerrym Pournellem a Stevenem Barnesem. Jeho první otištěnou povídkou byla roku 1964 The Coldest Place v magazínu If o místě na odvrácené straně Merkuru. Ironií je, že nedlouho před jejím otištěním se ukázalo, že tato planeta žádnou trvale přivrácenou ani odvrácenou stranu nemá. Už o tři roky později získal prvního Huga za povídku Neutronová hvězda. Niven také napsal několik scénářů k televizním seriálům, včetně Land of the Lost a animovaného Star Treku. Jedna z jeho povídek, Inconstant Moon, byla adaptována pro seriál Krajní meze . Mnohé jeho příběhy se odehrávají ve „Známém vesmíru“, kde se lidstvo setkalo s více než tuctem mimozemských druhů, včetně Kzintů a Loutkářů. Také celý cyklus Prstencového světa se v tomto vesmíru odehrává. Spoluautor Jerry Pournelle Spoluautor Steven Barnes Spoluautoři: Jerry Pournelle a Steven Barnes

John Nichol

Poprvé upoutal pozornost široké veřejnosti za války v Perském zálivu, kdy se mu podařilo přežít irácké zajetí. Tehdy mu bylo sedmadvacet a byl příslušníkem britského letectva. V roce 1996 po patnácti letech služby v armádě odešel do civili a začal se věnovat psaní. Nyní žije v hrabství Hertfordshire a pokud právě nevystupuje v televizi, nepíše knihy, články do novin, nebo neabsolvuje přednáškové turné, věnuje se golfu a jiným sportovním aktivitám...

Iva Nováková

Iva Nováková je absolventkou střední odborné školy výtvarné, zaměřuje se na tvorbu pro děti. Je autorkou zábavných a didaktických doplňovaček, hádanek, omalovánek a vystřihovánek.

Gérard de Nerval

Gérard de Nerval, vlastním jménem Gérard Labrunie , byl francouzský romantický básník, prozaik, dramatik a divadelní kritik. Velká část jeho díla vznikla v období, kdy se pohyboval na hranici šílenství, kdy u něj došlo k tomu, co nazval „přelitím snu do života skutečného“. Z tohoto stavu čerpá i jeho vrcholná práce Aurélie nebo sbírka sonetů Chiméry, pro kterou je také považován za předchůdce symbolismu. Obdiv si získal u autorů jako byl Baudelaire, či později surrealisté. Narodil se v Paříži, roku 1808. Jeho otec byl vojenským lékařem a krátce po narození syna byl povolán do služeb francouzské armády, aby sloužil v Německu a Rakousku. Jeho manželka se ho rozhodla na vojenské tažení následovat, a tak byl Gérard z rodného města poslán do Mortefontaine a vychován prastrýcem, bratrem své babičky. V malebném valoiském kraji, plném hlubokých lesů a romantických zámků, prožil bezstarostné dětství, což se odrazilo i v jeho díle. Později, obzvlášť po roce 1846, se tam často a rád vracel. V roce 1814 si pro něj otec přijel a odvezl si jej do Paříže, kde Gérard začal navštěvovat Lycée Charlemagne. K jeho spolužákům patřil také Théophile Gautier, který se stal jeho celoživotním přítelem. Zajímal se o antickou a středověkou literaturu, o Danta, Rabelaise, Ronsarda, také o francouzskou klasiku, mezi jinými Diderota, Rousseaua, Senancoura a Balzaca. Velmi ho zajímaly okultní a esoterické spisy z antiky i novověku, z Orientu i Západu. Spolu s tím se také věnoval cizím jazykům, především němčině, která se mu stala bránou k německé kultuře, tak významné v celém jeho životě. Básně začal psát už ve velmi raném věku, první veřejné uznání mu ale přinesl překlad Goethova Fausta vydaný v roce 1827, který i samotný Goethe ve svém rozhovoru s Eckermannem 3. ledna 1830 ohodnotil slovy chvály, ačkoli verše byly většinou překládány prózou. Části překladu byly v roce 1828 Hectorem Berliozem zhudebněny. Byl přítel...

František Němec

Narozen 12.5.1902 v Praze, zemřel 30.8.1963 v Praze. Novinář, básně, prózy, pásma, soudničky.

Amy Newmark

Americká spisovatelka, editorka a vydavatelka.

Vladimír Nezkusil

Teoretik literatury pro děti a mládež, didaktik, autor učebnic literatury Otec byl úředníkem finanční správy. Gymnázium Nezkusil navštěvoval v Brně a Praze-Libni . Po studiu češtiny a ruštiny na FF UK se stal pedagogem. V Praze učil nejprve krátce na ZŠ, v letech 1959–1962 na školách středních, od roku 1962 byl zástupcem vedoucího a později vedoucím odborného učiliště ČSA v Praze-Ruzyni. Titul PhDr. získal 1967, titul CSc. 1969 prací Spor o specifičnost dětské literatury . Od roku 1968 působil na pražském Gymnáziu Arabská, v letech 1991–2000 jako zástupce ředitele. V roce 2000 odešel do důchodu, nadále však učil na Gymnáziu Arabská a na Gymnáziu v Truhlářské ulici . V první polovině 90. let vedl externě seminář na FF UK, později na PedF UK. Spolupracoval s nakladatelstvím Albatros, po roce 1989 s nakladatelstvím Fortuna. Připíval do periodik Zlatý máj , Český jazyk a literatura, Impuls, Česká literatura, Literární měsíčník, Učitelské noviny, Rodina a škola, Mladá fronta, Svobodné slovo aj. – Užíval šifry: -nk-, V. N. Nezkusilovo teoretické zaměření se projevovalo nejen v jeho studiích o literatuře pro děti a mládež, ale také v kritikách polemizujících s utilitárním chápáním této literatury i s podbízením se mladému čtenáři. Ve své prvotině Spor o specifičnost dětské literatury se pokusil – inspirován prací Jana Mukařovského – vypořádat s otázkami funkce a estetické hodnoty dětské literatury, později věnoval pozornost zejména problematice jednotlivých druhů a žánrů. V metodologicky zaměřených Studiích z poetiky pro děti a mládež se zabývá především problematikou literatury pro nejmenší, střídá ryze teoretické úvahy s konkrétními rozbory, stále však obecně zaměřenými. Přínos Nezkusilovy snahy o postižení specifičnosti literatury pro děti spočívá v jeho schopnosti vztahovat ji k problematice literatury jako takové a zároveň překračovat...

Pavel Novotný

Ing., lektor účetnictví, vysokoškolský pedagog, auditor, publikace z oboru účetnictví. Podílí se na metodické práci v účetnictví a na připomínkovém řízení novel účetní legislativy.

Nerez

Nerez byla česká folková a akustická hudební skupina, která působila v 80. a na počátku 90. let 20. století. Skupina vznikla v roce 1981 v Praze v Československu a rychle se proslavila charakteristickou směsí akustických nástrojů, vokálních harmonií a poetických textů. V sestavě skupiny v průběhu let působili mimo jiné Zdeněk Vřešťál, Zuzana Navarová, Vít Sázavský a Jan Hrubý.

Luboš Nečas

Narozen 1972. Publicista, redaktor, autor biografii, dětské literatury, kuchařských knih, scénárista publicistických televizních pořadů.

Klaus-Uwe Nommensen

Německý teolog a publicista.