Všichni Autoři a témata

Stanislava Kovářová (7)

PhDr.; historička, archivářka; Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc; odborné zaměření: regionální dějiny střední a severní Moravy, dějiny Olomouce, dějiny staré olomoucké univerzity, historické prameny, problematika starých tisků.

Stanislava Černá (8)

Narozena 16.9.1946 v Žatci. JUDr., obchodní právo. Práce z oboru.

Stanislav Stepka (6)

Stanislav Štepka je slovenský spisovatel, dramatik, režisér, scenárista, herec a textař, vedoucí osobnost Radošinského naivného divadla. V roce 1965 absolvoval Pedagogickou fakultu v Nitře, později v roce 1977 i žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1963 se stal uměleckým šéfem Radošinského naivného divadla . V prosinci téhož roku měla premiéru jeho první divadelní hra, Nemé tváre alebo Zver sa píše s veľkým Z. V letech 1964 až 1969 byl pedagogem v Bojné, v letech 1970-1975 působil jako redaktor Učiteľských novín v Bratislavě, mezi lety 1976 až 1983 pracoval jako redaktor zábavných programů v Československého rozhlasu v Bratislavě. Od roku 1983 je profesionálním divadelníkem a spisovatelem ve svobodném povolání. Od roku 1997 je majitelem Agentury RND, která se stará o chod a provoz Radošinského naivného divadla. Žije v Bratislavě, je ženatý a má dvě děti. - doteraz nezistený autor hudby

Stanislav Sohr (4)

Narozen 27.12. 1925 v Hodoníně, zemřel 18.12.2000. Redaktor Ostravského kulturního zpravodaje, autor beskydských pohádek a pověstí, meditativní a ezoterické literatury, práce o dispoziční prognostice, básník.

Stanislav Škapa (6)

Narozen 26.2.1975 v Popradu. Ing. ekonomie.

Stanislav Moc (7)

Stanislav Moc se narodil za německé okupace roku 1945 v Praze a za ruské okupace v šedesátém osmém odešel do Austrálie. Tam prožil život bez okupací a navíc mohl poznat alespoň zbytky upadající domorodé kultury, z níž se mnohému přiučil nejen o životě vůbec, ale i o sobě a své bývalé vlasti. Je otcem tří dětí a s australskou manželkou žije na východním pobřeží Nového Jižního Walesu v Austrálii. Bibliografie 1977 Tábor na Alligator River, Index, 1977 1984 Údolí nočních papoušků, ´68 Publishers 1998 Listy z Fitzroy Crossing aneb Krokodýl Dundee z Vršovic, Formát 2003 Upadlí vlastenci aneb Český wake, Petrov Dokumenty Příspěvek do rubriky Co právě dělá a jak se má – deníkové záznamy ze srpna 2003, psané exkluzivně pro www.ipetrov.cz

Stanislav Kubín (6)

Narodil se ve Velimi. Člen Obce spisovatelů a Kruhu autorů Liberecka, původním povoláním elektrotechnik, do roku 1970 příslušník vojenského letectva. Publikoval od mládí, především časopisecky, již za svého pobytu na odborné škole v Brně koncem padesátých let, kde se autorsky výrazně podílel na činnosti amatérského divadelního souboru. V té době to bylo mimo celé řady scénických kompozic i spoluautorství na dramatizaci románu Jarmily Loukotkové „Navzdory básník zpívá“. V roce 1987 bylo zúročeno jeho přátelství s Miroslavem Horníčkem zrodem cyklu pořadů „Přijďte k nám pobejt“, na které navázaly cykly „Povídání o naslouchání“ a „Doteky – plochy poznání.“ Na těchto pořadech se podílel až do roku 1991 spoluautorsky a jako dramaturg. Od roku 1992 je už jediným autorem scénářů pro tato talk show, jichž do roku 2010 napsal více jak 150. Hosty těchto kontaktních pořadů byly desítky vynikajících osobností kultury, umění, publicistiky, vědy a sportu, například Miroslav Horníček, Radovan Lukavský, Vladimír Komárek, Rudolf Pellar, Jan Petránek, Gabriela Vránová, Petr Hora – Hořejš, František Novotný, profesor Petr Moos, Táňa Fischerová, převor Petr Prokop Siostrzonek a mnoho dalších. Je autorem řady literárních pásem a kompozic , na svém autorském kontě má pět básnických sbírek : Dotýkání, Čas zastavení – čas Perseid, Klečící Bůh, Oblouk návratu a Ponorná řeka. Napsal téměř 200 esejů Epištolní a jiná zamyšlení, libreto literárně-hudební kompozice „Laudatio pro Antonína Dvořáka“, jež je veřejností velmi příznivě přijímána. Je rovněž autorem desítek vernisáží výstav výtvarníků, a také filozofických i polemických článků, především v církevním tisku. V poslední době sklízí úspěchy se svým autorským čtením – recitálem „Lahodná vteřina“. Spolupracoval s Českým rozhlasem a redakcí náboženského vysílání České televize Brno, přispívá do Radia Pro...

Stanislav Křeček (8)

Narozen 20.5.1938. Právník, politik a publicista, práce v oboru nájemního práva.

Stanislav Kolíbal (5)

Stanislav Kolíbal je český sochař, malíř, scénograf, ilustrátor a pedagog. V letech 1945–1951 vystudoval VŠUP v Praze, jeho profesorem byl Antonín Strnadel. V letech 1951–1954 studoval scénografii u prof. František Tröstera na DAMU v Praze. Zde také působil do roku 1959 jako pedagog. Od roku 1954 je členem Umělecké besedy. Mezi léty 1960 až 1970 byl členem umělecké skupiny UB 12, kterou spoluzakládal. Svá díla vystavoval od roku 1943, samostatně od roku 1949. Začínal jako malíř, ilustrátor, typograf a scénograf, v 60. letech začal dělat abstraktní prostorové objekty, kterým se věnuje dosud. V letech 1990–1993 vyučoval jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru socha – instalace. V roce 2019 reprezentoval Českou republiku na Bienále moderního umění v Benátkách, zároveň spolupracoval s Národní galerií v Praze, pro niž připravil výstavu Ozvěny Benátského bienále. Patří k významným představitelům českého konceptuálního umění a geometrické abstrakce. Mezi jeho monumentální díla patří trojrozměrné objekty a prostorové kompozice ze sádry, kovu či dřeva, například ‎

Stanislav Kábele (6)

Major, příslušník jednotek pohraniční stráže, autor publikací v oboru a knih vzpomínek.

Stanislav Bohadlo (4)

Stanislav Bohadlo je český muzikolog, profesor Univerzity Hradec Králové a organizátor hudebního života. Po studiích na náchodském gymnáziu absolvolval na brněnské Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně obory historie a hudební věda. V letech 1981–1983 si dále doplnil vzdělání postgraduálním kursem hudební teorie na pražské HAMU u hudebního skladatele a teoretika Karla Risingera. Současně pracoval jako dramaturg Symfonického orchestru Hradec Králové , 1985–1990 pak vedl soubor historického folkloru Trumšajt. V 80. a 90. letech se zúčastnil několika významných stipendijních či badatelských pobytů v Itálii, Německu či Rakousku. Roku 1995 získal titul kandidáta věd o umění . Již od roku 1979 vyučuje na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V letech 1998–1999 vyučoval jako Fulbright Scholar-in-Residence na McCook Community College v americké Nebrasce. Roku 2008 byl jmenován docentem, 2015 pak profesorem. Věnuje se také bohaté popularizační a organizační činnosti. Jeho nejvýznamnějším projektem je festival Theatrum Kuks založený v roce 2002 spolu s divadelním souborem Geisslers Hofcomoedianten. Za něj získal Poctu festivalu …příští vlna/next wave… za producentský čin roku a Cenu poroty Europa Nostra .

Stáňa Síbrtová (9)

Sōseki Natsume (5)

Japonský prozaik.

Sophie Collins (8)

Britská spisovatelka, editorka, cvičitelka psů. Žije na jihu Anglie.

Soheir Khashoggi (4)

Autorka se narodila v Egyptě ve významné rodině. Její otec byl lékařem saúdského krále. U svých šesti dětí přísně dbal na dobré vzdělání na kvalitních anglických školách přímo v Egyptě, současně jim však vštěpoval i tradiční muslimské hodnoty. Později otec přinutil Soheir ke sňatku s libanonským lékařem, manželství však nebylo šťastné, a tak Soheir utekla i s prvorozenou dcerou do Londýna. Podruhé se vdala z lásky, nicméně tento svazek po deseti letech rovněz ztroskotal. Soheir pak vychovala své čtyři dcery sama. Žije v New Yorku a využívá vlivu a možností, aby poukázala na postavení žen v arabském světě. Účastní se celosvětových konferencí a byla mluvčí mezinárodního Ženskéhosvětového fóra proti násilí, založeného španělskou královnou Sofií. V Saúdské Arábii jsou její knihy zakázány, neboť v nich otevřeně hovoří o palčivých tématech souvisejících se situací žen v arabském světě.

Slavomír Sýkora (6)

Narozen 1925. Inženýr ekonomie, též autor básní a próz.

Slavomír Michálek (9)

Narozen 1961. Historik, zabývá se dějinami zahraniční politiky a diplomacie.

Sims Gill (9)

Silvie Abrahámová (8)

Sierra Simone (8)

Americká spisovatelka.

Shizuka Ishikawa (7)

Japonská houslistka, narozená v roce 1954 v Tokiu.

Shirley Conran (5)

Lady Shirley Conran se narodila v Londýně, vystudovala malířství na University of Portsmouth. Novinářka a spisovatelka. Autorka romanticky laděných knih, z nichž většina byla zfilmována.

Sheryl Danson (6)

Autorka romantických novel.

Shelby Mahurin (9)

Shelby Mahurinová vyrůstala na malé farmě v zemědělském kraji v Indianě, kde se z obyčejných větví stávaly kouzelné hůlky a z  krav draci. O svou bujnou představivost nepřišla ani s věkem, takže hry na „co by kdyby“ hraje dodnes – akorát se slovy místo s  kravami. Když nepíše, nejčastěji se dívá na seriál Kancl nebo obsedantně pročítá Twitter. Pořád žije poblíž malé farmy, kde strávila dětství, se svým manželem, polodivokými batolaty, dvěma psy a kočkou.

Sharon Brondos (5)

Americká autorka romantických příběhů.

Sharan Newman (5)

Narozena 1949. Americká spisovatelka.

Shani Petroff (7)

Americká spisovatelka. Autorka knih pro děti a mládež.

Shane Kuhn (2)

Shane Kuhn je spisovateľ a filmár s vyše dvadsaťročnými skúsenosťami v zábavnom a reklamnom priemysle. Písal scenáre k filmom pre Universal, Paramount, Sony, Fox a Lionsgate. Patrí medzi zakladateľov Filmového festivalu v Slamdance a momentálne pôsobí ako člen výkonnej rady spoločnosti Slamdance, a. s.. Shane Kuhn pracoval v reklamnom priemysle ako copywriter, kreatívny riaditeľ, režisér a producent videospotov pre niekoľko známych značiek a charitatívnych organizácií. Kniha Zabi svojho šéfa obsahuje jeho prvý román The Internist´s Hanbook a novelu Casual Friday. S rodinou žije striedavo na rôznych miestach, v Massachusetts, Colorade, Los Angeles a v San Franciscu.

Sergiusz Piasecki (5)

Sergiusz Piasecki byl polský spisovatel. Jeho nejznámější dílo Milenec hvězd bylo přeloženo do několika světových jazyků, v roce 1938 vyšlo v češtině v nakladatelství Melantrich. Řada jeho děl byla v Polsku během komunizmu zakázána a vyšla až po pádu režimu. Několik let strávil pašováním a diverzními akcemi na rusko-polské hranici jako člen polské vojenské rozvědky. Za svou kriminální činnost byl odsouzen k několika letům vězení, během kterých se projevil jeho literární talent. Jeho knihy do značné míry popisují jeho vlastní zážitky a zkušenosti.

Sérgio Mendes (7)

Sérgio Mendes je známý brazilský hudebník, skladatel a kapelník, který je široce uznáván pro svůj významný přínos světové hudbě, zejména v žánrech bossa nova a jazz. Mendes se narodil 11. února 1941 v brazilském městě Niterói a svou kariéru zahájil hraním v místních jazzových skupinách, než se v 60. letech 20. století proslavil na mezinárodní scéně se svou skupinou Sérgio Mendes & Brasil '66. Proslul svou schopností spojit brazilské rytmy s americkou pop music a vytvořit tak jedinečný zvuk, který oslovil publikum po celém světě.

Sergej Michajlovič Èjzenštejn (5)

Sergej Michajlovič Ejzenštejn byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog. Jeho nejslavnějším snímkem je Křižník Potěmkin , který je odborníky řazen mezi nejlepší snímky světové kinematografie. Narodil se 2.2.1898 v Rize do zámožné rodiny, otec byl městský architekt a matka pocházela z kupecké petrohradské rodiny. Studoval na reálném gymnáziu a měl také mnoho jiných zálib: hrál na klavír, maloval, jezdil na koni, fotografoval. Byl vášnivým čtenářem a učil se tři cizí jazyky-angličtinu, němčinu a francouzštinu. V osmi letech s rodiči cestoval do Paříže, kde poprvé navštívil filmové představení. Rodiče se rozvedli v r. 1909 a on zůstal v Rize s otcem, matka se přestěhovala do Petrohradu, kde ji o prázdninách navštěvoval. Gymnázium ukončil v r. 1915 a začal studovat na Vysoké škole civilního inženýrství v Petrohradě. Lákal ho kulturní život Petrohradu, především však divadlo a Mejercholdovy inscenace . V únoru 1917 se zapojil do oddílu milicí, který byl organizován při škole. V květnu byl odveden do armády, kde se z něho stal posluchač Školy praporčíků technických vojsk. Hodně kreslil – karikatury aktuálních událostí, skici k fiktivním divadelním představením. V r. 1918 byla škola zrušena a Ejzenštejn, který sympatizoval s říjnovou revolucí, vstoupil do Rudé armády. Jako stavební technik cestoval s vojenským vlakem po různých místech severozápadního Ruska, ve volných chvílích hodně četl a rozšiřoval své znalosti filozofie, dějin umění a hlavně divadla. Psal si podrobný deník o svých cestách, zapisoval myšlenky o umění a divadle. V letech 1912-20 pracoval jako výtvarník v divadelních souborech Rudé armády. Koncem září 1920 odjel do Moskvy studovat japonštinu na Akademii generálního štábu. Hlavním motivem pro toto rozhodnutí byl obdiv k japonskému divadlu Kabuki a snaha prostřednictvím znalosti písma a ja...

Sebastian Brant (3)

Sebastian Brant, též Brandt , byl německý humanista a satirik. Nejznámějším jeho dílem je satira Loď bláznů . Brant pocházel z rodiny hostinského a vystudoval práva na univerzitě v Basileji, kde pak učil. Doktorát práv získal roku 1489. Roku 1485 se jeho manželkou stala Elisabeth Bürgová, která mu porodila sedm dětí. Svou poezii psal zprvu latinsky, později však začal uveřejňovat svá díla v němčině. Kromě toho publikoval odborné právní spisy. Roku 1500 se vrátil do rodného Štrasburku, kde setrval do konce života a působil i v místní politice, od roku 1503 jako městský tajemník. V tomto období však již přestal významněji literárně tvořit.

Seán Michael Wilson (2)

Skotský spisovatel a tvůrce komiksů. Autor humoristických knih.

Scott Reintgen (5)

Působil jako učitel angličtiny a tvůrčího psaní v různých městech Severní Karolíny. Léta zkušeností jej naučila, že inspirace se rovnoměrně nedostává všem. A proto se pokusil napsat román - Nyxia - pro ty, již prospávají v předních řadách, i ty, kteří jsou duchem nepřítomní v posledních lavicích jeho tříd.

Scott Hershovitz (1)

Sax Rohmer (6)

Vl. jménem Arthur Henry Sarsfield Ward . Arthur Ward pocházel z rodiny birminghamského kancelářského úředníka Williama Warda a alkoholické matky Margaret Mary Fureyové. Samotný Ward junior měl pouze základní vzdělání, ale již od mládí začal psát a brzy se stal reportérem Pearson's Weekly, kde publikoval svou první povídku Záhadná maminka . Jako novinář se zabýval skrytým podsvětím londýnského Limehousu. Psal také komediální skeče, písňové texty, krátké povídky a seriály pro časopisy. V roce 1909 oženil se s Rose Knoxovou. Svůj první román Pozastavte se! napsal anonymně v roce 1910 a první Fu Manchuův příběh – Záhada Dr. Fu Manchu, vycházel na pokračování v letech 1912–13. Touto knihou se proslavil po celém světě a vytvořil na desítky let prototyp zločinného asiata. Po Druhé světové válce se Rohmer přestěhoval do New Yorku, kde zemřel v roce 1959 během epidemie ptačí chřipky. Kromě dr. Fu-Mancha vytvořil Rohmer také populární postavy: Paula Harleye, Daniela Kerryho, Gastona Maxe, Sumury či Kazmacha.

Šárka Pavličová (7)

Narozena 1965 v Turnově. Autorka prózy, poezie a populárně naučné literatury pro děti. Šárka Pavličová se narodila v Turnově, ale vyrůstala a žila v Liberci. V současné době žije a pracuje v Praze. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Ústí n/L, obor zubní laborant, ale už během studia se věnovala psaní beletrie, poezie a článků do novin. Tento koníček završilo studium Fakulty žurnalistiky UK, kterou v roce 1988 absolvovala. Od studií je „na volné noze“, v současné době se věnuje redakční práci, ale také připravuje texty pro reklamní a PR agentury či přímo pro PR oddělení firem. Je autorkou knížek pro děti i dospělé. Ve volném čase se věnuje zejména výrobě módních a bytových doplňků, různých dárků a drobností, které nabízí na svých internetových stránkách

Sarah Raymond Cunningham (7)

Sarah Perry (6)

Sarah Perryová se narodila roku 1979 v Essexu. Vystudovala angličtinu na Anglia Ruskin University, magisterský titul získala v oboru tvůrčího psaní a Ph.D. v oboru kreativního psaní na Royal Holloway, University of London. Její první dílo After Me Comes the Flood bylo vydáno roku 2014. Téhož roku úspěšný román získal ocenění East Anglian Book of the Year Award 2014, byl uveřejně v seznamu 2014 Guardian First Book Award a byl nominován na 2014 Folio Prize. V lednu až únoru 2016 autorka působila v rámci UNESCO City of Literature Writer-in-Residence v Praze.

Sarah Mlynowski (7)

Sarah Mlynowská začala psát knížky ve třech letech. Tedy skoro. Vyprávěla je a její maminka je zapisovala. Všechny byly o princezně jménem Sára. Když se naučila jak používat pastelku, čmárala dál své příběhy na základní i střední škole. Na vysoké škole pak vystudovala literaturu. Ve dvaceti čtyřech letech vydala svůj první román žánru chick lit*, Milkrun. Od té doby napsala pět románů pro náctileté . Následovaly čtyři romány pro dospělé , spolupodílela se na návodu jak psát literaturu "chick lit" , byla editorkou dvou bestsellerových dobročinných antologií a přispívala do dalších povídkových sbírek . Momentálně pracuje na nové knížce pro dospívající dívky, Zavolej mi, o dívce, která může volat sama sobě do budoucnosti. Původem z Montrealu Sarah žije nyní na Manhattenu, v New Yorku. Na rozdíl od Rachel, Sarah nevládne magickými silami. Zatím... *humorná literatura pro ženy

Sarah Bartlett (5)

Astroložka, pracovala s celebritami v hudebním šoubyznysu v 70. a 80.letech, studovala v Londýně na Fakultě astrologických studií. V roce 2000, získal diplom v oboru Psychologická astrologie. Je autorkou řady knih z oblasti astrologie a dalších duchovních věd.

Sara Raasch (6)

Narozena 26. srpna 1989 v Ohio, USA. Autorka trilogie YA fantasy: Snow like Ashes.

Sara Paretsky (8)

Sara Paretskyová je spolu se Sue Graftonovou a Marcií Mullerovou považována za zakladatelku novodobé ženské detektivky. Poté, co vystudovala politologii a historii v Chicagu, pracovala jako marketingová manažerka v pojišťovací společnosti. Během let si všímala, jak jsou ženy všeobecně znevýhodňovány, a v literární branži zvlášť, a tak v roce 1986 spoluzaložila organizaci Women in Crime a byla její první prezidentkou. Chtěla změnit vnímání ženy v soudobé detektivní literatuře, protože pozice detektivů a policistů byla do té doby mužskou doménou, a protože ženy byly jen tím, kdo „svým tělem nutil hodné hochy dělat špatné věci.“ Sara Paretsky chtěla vytvořit silnou ženskou hrdinku s prokresleným charakterem, která by mohla směle konkurovat svým mužským protějškům. A tak dala vzniknout V. I. Warshawské, chicagskému soukromému očku. Vic má italsko-polské kořeny, takže se v jejích příbězích odráží postavení evropských přistěhovalců, ale její případy se dotýkají i mnoha jiných společenských problémů. Každá z dosud 11 knih s Vic se točí kolem jiného typu obchodu, a autorka proto v tom kterém oboru podniká pečlivý průzkum. Sara nyní žije v Chicagu se svým mužem, bývalým námořním důstojníkem. V roce 1991 byla podle jejích knih natočena krimikomedie s Kathleen Turner v hlavní roli.

Sanbe Kei (9)

Sally Salminen (5)

Narodila sa na Alandských ostrovoch, pracovala ako slúžka vo Švédsku. Neskôr sa presťahovala do USA, kde napísala svoj najslávnejší román Katrina, ktorý bol preložený do viac ako 20 jazykov. Zomrela v Kodani.

Sally Rooney (9)

Sally Rooneyová je irská spisovatelka a scenáristka. Je známá především jako autorka románů, píše i krátká prozaická díla, recenze, eseje. Kromě prózy uveřejňuje i poezii. Vystudovala angličtinu na Trinity College Dublin, začala zde studovat také politiku, ale studium nedokončila. V roce 2013 získala magisterský titul v oboru americká literatura. Během studií se věnovala debatním soutěžím, v roce 2013 zvítězila na Mistrovství Evropy univerzit v debatování. Než se stala spisovatelkou, pracovala v restauraci na administrativní pozici, krátce působila jako redaktorka v literárním časopisu The Stinging Fly. Označuje se za marxistku, žije v Dublinu. Svůj první román napsala ve svých 15 letech. Od 2014 začala psát systematicky. V roce 2015 vyšel její esej Even If You Beat Me o soutěží v debatování, díky němu navázala kontakt s agentkou Tracy Bohanovou z Wylie Agency. Debutový román Rozhovory s přáteli dokončila během magisterského studia americké literatury. Román vyšel v roce 2017 a v roce 2018 byl nominován na Mezinárodní cenu Dylana Thomase Swansea University. a na Folio Prize za rok 2018. Román se stal knihou roku Sunday Times, Observeru a Telegraphu, dostal se do užšího výběru na cenu Sunday Times EFG Short Story Award a získal cenu Sunday Times/PFD Young Writer of the Year Award. Podle románu vznikl v roce 2022 televizní seriál. V roce 2018 vyšel její druhý román Normální lidi , který byl nominován na prestižní Man Bookerovu cenu, v roce 2018 získal titul Irský román roku v rámci Irish Book Awards a stal se knihou roku 2018 nakladatelství Waterstones. V roce 2018 získal knižní cenu Costa Book Award a v roce 2019 cenu British Book Awards, v témže roce byl zařazen do nominace na Dylan Thomas Prize a Women's Prize for Fiction. Román byl v roce 2020 adaptován do podoby televizního seriálu. V roce 2...

Sally Page (8)

Sally Morgan (4)

Britská bioložka, autorka a fotografka publikací o přírodě.

S. D Mstislavskij (6)

S Valášek (9)

Ryan Kendall (4)

Ruvim Isajevič Frajerman (5)

Ruský spisovatel.

Rundfunk-Sinfonie-Orchester Leipzig (5)

Rundfunk-Sinfonieorchester Leipzig, známý také jako Lipský rozhlasový symfonický orchestr, je renomovaný německý orchestr s bohatou historií sahající až do jeho založení v roce 1923. Po celou dobu své kariéry byl orchestr spojen s vysíláním klasické hudby, nejprve pod záštitou Mitteldeutscher Rundfunk a později jako součást veřejnoprávního rozhlasu MDR . Soubor si získal renomé díky své interpretaci klasického repertoáru i soudobých děl.

Rudolf Vávra (6)

Narozen 14.4.1905 v Praze. Novinář, překladatel.

Rudolf Šrámek-Hušek (5)

Rudolf Šrámek se narodil 14. února 1907 v Mladé Boleslavi. Protože pocházel z chudého prostředí, musel po gymnaziálních studiích v Pardubicích dva roky pracovat na poště. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze zaujal zoologa prof. K. Schäfernu a stal se jeho žákem, což určilo i další zaměření mladého vědce na hydrobiologii. V roce 1933 složil zkoušky státní, ale plánovanou zkoušku rigorózní se mu především z existenčních důvodů složit nepodařilo. Studium končil v letech hospodářské krize a byl rád, že po odsloužení vojenské povinnosti získal učitelské místo, což tehdy nebylo nic výjimečného. Dlouho působil jako výpomocný učitel na měšťankách, nedařilo se mu příliš i z toho důvodu, že onemocněl tuberkulózou. Aby získal definitivu, musel si doplnit aprobaci o češtinu a dějepis, před válkou pak učil na reálném gymnáziu v Čáslavi. Díky své výzkumné práci, v níž neustal ani při výuce na školách, se vypracoval na předního českého znalce perlooček a buchanek. Po zrušení gymnázia v roce 1943 i proto získal místo hydrobiologa v nově zřízené biologické laboratoři Státního ústavu vodohospodářského v Praze-Podbabě. Za okupace se mu podařilo založit hydrobiologickou stanici v Bohdanči u Pardubic, která byla bohužel po válce zlikvidována. Doktorát z přírodních věd získal až v roce 1945. V roce 1947 se habilitoval z hydrobiologie na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze. Chtěl se však plně věnovat svému výzkumu, a na to potřeboval být poblíž prostředí, které ho zajímalo, blízko rybníků. V roce 1950 se tudíž přestěhoval do Sedlice u Blatné a v letech 1951–1958 zde vedl nově zřízenou biologickou stanici, součást Ústředního ústavu biologického. Stanici, později přemístěnou do Třeboně, převzala po svém vzniku Československá akademie věd. Na přerušenou vysokoškolskou kariéru navázal Šrámek-Hušek jako externista až po šesti letech, když začal přednášet na Biologické fakultě UK v Praze. N...

Rudolf Skřivan (3)

Autor kuchařek.

Rudolf Skopec (4)

Rudolf Skopec byl historikem světové fotografie. Rudolf Skopec se narodil 7. července 1913 ve Velkém Meziříčí v rodině místního fotografa. V otcově ateliéru se později také vyučil. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu fotografie na Lehr und Versuchsanstalt für Photografie v Mnichově. Již v mládí začal shromažďovat vše, co se týkalo fotografování. A už v roce 1939 mohl světu představit svoji první práci z dějin fotografie Sto let fotografie. Nebyl jen teoretik, ale patřil i k významným praktikům meziválečné avantgardy. Časem však jeho vlastní fotografická praxe ustupovala a sběratelství, popisování historie a pedagogická činnost převážila. Jeho pedagogická činnost byla spojena v letech 1940–1973 se Státní grafickou školou, v letech 1962–1975 přednášel na FAMU. Přednášel také v cizině. Významně se podílel na vytvoření sbírky Interkamera Národního technického muzea v Praze. Jeho největším a dodnes nepřekonatelným přínosem je autorství původního českého díla Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku, vydané Orbisem v roce 1963. Toto dílo bylo vytvořeno do značné míry na základě vlastní sbírky. Po Skopcově předčasné smrti ale byla jeho sbírka roztříštěna. Teprve více než dvacet let po jeho smrti v roce 1997 zakoupilo Uměleckoprůmyslové muzeum zbytky sbírky.

Rudolf Schuster (6)

Rudolf Schuster je slovenský politik a spisovatel po otci karpato-německého a po matce maďarského původu, bývalý prezident Slovenské republiky. V letech 1964 až 1990 byl členem Komunistické strany Slovenska. V letech 1983–1986 a 1994–1999 byl primátorem města Košice. V letech 1986–1988 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích. V období 30. listopadu 1989 až 30. června 1990 zastával funkci předsedy Slovenské národní rady. Dne 29. května 1999 byl v přímých volbách zvolen slovenským prezidentem. Ve volbách v roce 2004 svoji funkci obhajoval, ale s 7,4 % odevzdaných hlasů se v prvním kole voleb umístil až na čtvrtém místě a ve funkci prezidenta jej nahradil vítěz druhého kola voleb Ivan Gašparovič. Vzdělání získával v Košicích, kde vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, v letech 1954–1959 pokračoval ve studiu na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, kde studoval obor inženýrské stavitelství. Později pokračoval ve vzdělávání vědeckou aspiranturou z oboru ekologie na Hornické fakultě Vysoké školy technické v Košicích, kde získal v roce 1984 titul kandidáta věd . Od roku 1960 pracoval jako projektant v Krajském zemědělském projektovém ústavu v Bratislavě, v letech 1960–1962 byl asistentem ve Slovenské akademii věd, v letech 1962–1970 pracoval ve Východoslovenských železárnách v Košicích jako referent, v letech 1971–1974 byl vedoucím sekretariátu a technickým asistentem podnikového ředitele Východoslovenských železáren. V letech 1974–1979 pracoval na národním výboru města Košice jako místopředseda pro služby, v letech 1979–1983 jako první místopředseda pro ekonomiku a v letech 1983–1986 se stal poprvé primátorem města Košice. V letech 1986–1989 byl předsedou Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích, od 30. listopadu 1989 do 30. června 1990 byl předsedou Slovenské národní rady, v letech 1990–1992 působil jako velvyslanec ČSFR v Kanadě a v letech 1993–1994 pracoval na Ministers...

Rudolf Schneider (7)

Rudolf Schneider byl československý politik německé národnosti a meziválčný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu. Vystudoval národní školu v rodné obci, pak nastoupil do učení k otci jako malíř skla. Podle údajů k roku 1928 byl profesí malířem skla v Arnultovicích u Boru u České Lípy. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal mandát v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1928 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Alfred Rosche. V říjnu 1940 se stal členem NSDAP, v místní organizaci Arnultovice, od března 1943 v místní organizaci Bor.

Rudolf Říčan (4)

Rudolf Říčan byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, editor, profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké , od roku 1950 Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze. Po absolvování teologických studií ve Vídni, Praze, Aberdeenu, Glasgowě a historie na Filozofické fakultě UK u prof. Václava Novotného, působil jako středoškolský profesor na reálných gymnáziích ve slovenských městech Ružomberok a Veľká Revúca . Od prosince 1925 vikář, později farář farního sboru Třebíč, následně tuto funkci vykonával v Hustopečích u Brna a v letech 1935–1946 v Bohuslavicích nad Metují. Souběžně s plněním svých povinností duchovního na základě úspěšné obhajoby disertační práce Johlin z Vodňan získal na HČEFB v Praze doktorát teologie , od roku 1935 na ní působil jako soukromý docent a později suplent za penzionovaného prof. Ferdinanda Hrejsu na katedře církevních dějin. Řádným profesorem oboru církevní dějiny se stal 4. 10. 1946, po vzniku Komenského evangelické bohoslovecké fakulty až do svého skonu ve stejném postavení zastával pozici vedoucího katedry dějin křesťanství. Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem druhé učitelské generace HČEFB/KEBF. Ve své akademické, publicistické, editorské, osvětové i badatelské práci se zaměřil zejména na zkoumání duchovních kořenů české reformace, její vznik a vývoj v širokých evropských, později světových souvislostech. V centru jeho pozornosti tak mj. stáli nejen Jan Hus a jeho předchůdci, ale zvláště původní Jednota bratrská, Jan Amos Komenský a dějiny českých i slovenských evangelíků v 19. století. Patřil k předním znalcům naší i zahraniční protestantské písňové tvorby, byl uznávaným autorem řady církevněhistorických studií, monografií a syntéz, překladatelem, spoluvydavatelem cenných li...