10261–10320 z 153230 Autoři
Josef Keprta (7)
Narozen 28.6.1881 v Kunvaldu, zemřel 16.7.1966 v Praze. PhDr., vysokoškolský profesor, učebnice pro obecné školy, literatura pro mládež.
Více od autora
Josef Jiří Švec (5)
Josef Jiří Švec byl učitel tělocviku, sokolský pracovník, legionář a plukovník legií v Rusku. Narodil se ve vesnici Čenkov u Třeště. V Třešti vychodil základní školu a poté nastoupil na gymnázium v Pelhřimově. Po absolvování gymnázia vystudoval učitelský ústav v Soběslavi, kde složil doplňovací zkoušky jako učitel tělocviku. Poté učil osm let na obecné škole v Třebíči. V Třebíči náležel vedle Jana Syrového a Jana Máchala k propagátorům sokolské myšlenky. Roku 1911 byl vyslán třebíčským Sokolem do Ruska, šířit sokolské ideje. Zde působil jako učitel tělocviku na ekonomickém lyceu v Jekatěrinodaru na severním Kavkazu. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu byl nucen odejít na pobřeží Černého moře do města Gelendžiku, kde ho zastihla zpráva o sarajevském atentátu a samotný začátek války. Po vypuknutí války nenastoupil do Jihlavy ke svému 81. pěšímu pluku, ale hlásil se jako dobrovolník do České družiny, která se organizovala v Kyjevě. Začínal jako velitel první čety, kde se podílel na provádění rozvědek. Během svého válečného tažení poblíž města Běrežnica přijal pravoslaví a dal si druhé jméno Georgij . Pravoslaví přijalo více legionářů, především z politických důvodů. Největší slávu si získal jako velitel osmé roty 1. střeleckého pluku. V červnu 1917 úspěšně bojoval se svou rotou v bitvě u Zborova. Po této legendární vítězné bitvě byl za hrdinství povýšen na poručíka a jmenován velitelem 3. praporu 1. pluku. Další boje, které J. Švec v postavení velitele 3. praporu se svými vojáky absolvoval, byla bitva o Kazaň, bitva o Penzu, bitva u Lipjag a dobytí Samary. Tyto boje již byly vedeny proti bolševikům, kteří zabraňovali v odchodu čs. legií z Ruska. V srpnu 1918 byl povýšen na plukovníka a v polovině října se stal nejen velitelem pluku, ale i celé 1. divize. Poté, co mu 24. října 1918 ve st...
Více od autora
Josef Jílek (6)
Prof. Ing. Josef Jílek, CSc. je vrchním expertem České národní banky. Externě přednáší na VŠE v Praze kurzy Finanční trhy a Měnová politika. Je špičkovým a uznávaným odborníkem v řízení finančních rizik, v teorii a praxi bankovnictví, ve finančních trzích a v měnové politice, a to v ČR i ve světě. Zastával řadu akademických funkcí. Je stálým přednášejícím na mnoha národních a zahraničních konferencích, zahraničních univerzitách a zahraničních centrálních bankách, členem vědecké rady národohospodářské fakulty VŠE v Praze, členem vědeckého grémia při České bankovní asociaci atd. Je také členem redakčních rad několika periodik. Má rozhodující podíl na aplikaci mezinárodních účetních standardů v českých účetních předpisech. Významně přispěl k formování legislativy českého finančního trhu podle světových standardů.
Více od autora
Josef Höller (7)
Narozen 27. 10. 1927 v Braškově u Kladna, zemřel 6. 10. 1985. Novinář, redaktor, publicista v oboru mládežnického hnutí.
Více od autora
Josef Galík (6)
Vyučil se pletařem na pletařské škole n. p. Svit Zlín . Maturita získaná v roce 1952 ve Státním kurzu pro přípravu pracujících na vysoké školy v Mariánských Lázních mu umožnila studovat češtinu a ruštinu na FF UP v Olomouci , kde byl žákem Oldřicha Králíka. PhDr. získal 1969 doplněnou prací diplomovou s titulem Básnický vývoj Josefa Hory, CSc. prací Vladislav Vančura . 1957–63 učil na středních školách v Hradci Králové, v Rychnově nad Kněžnou a ve Zlíně. Od roku 1963 působil jako odborný asistent a od roku 1991 jako docent na katedře bohemistiky a slavistiky FF UP v Olomouci .
Více od autora
Josef Foltýn (2)
Narozen 18. 12. 1879 v Praze, zemřel 1. 10. 1941 tamtéž. Novinář, sociálně demokratický politik, publicista, redaktor dělnického tisku, prozaik, básník, též pro děti, časopisecké články.
Více od autora
Josef Fiala (9)
Josef Fiala byl český hudební skladatel, pedagog a virtuos na různé nástroje, včetně violy da gamba a hoboje. Během své kariéry zastával několik prestižních funkcí, mimo jiné působil jako hudebník ve dvorním orchestru salcburského knížete-arcibiskupa Hieronyma Colloreda, kde pracoval po boku Wolfganga Amadea Mozarta. Fialovy skladby odrážejí klasicistní styl jeho doby a proslavil se zejména komorní hudbou a koncerty. Zvláště významné jsou jeho skladby pro hoboj a další dechové nástroje, které přispívají k poměrně omezenému repertoáru pro tyto nástroje z tohoto období. Fialova hudba byla oceňována pro svůj melodický půvab a technické nároky na interprety. Přestože se na konkrétních albech, jako jsou "Musique Tchèque", "Koncerty Pro Dva Lesní Rohy A Orchestr" a "Hobojové koncerty", mohou objevit jeho skladby, je důležité ověřit jejich existenci a obsah ze spolehlivých zdrojů, aby byla zajištěna přesná reprezentace jeho diskografie.
Více od autora
Josef Fanta (6)
Narozen 18.11.1919 v Plzni. PhDr., germanista, učebnice němčiny, překlad do němčiny.
Více od autora
Josef Duben (7)
Narozen 24. 8. 1950 v Praze. Ing., zootechnik, pedagog, novinář, mluvčí, je autorem především článků, zejména ze zemědělství a veterinární medicíny, též básník a spisovatel. Populární tiskový mluvčí Státní veterinární správy, který každou svou tiskovou zprávu již mnoho let obohacuje vtipnými veršíky k danému tématu.
Více od autora
Josef Dovalil (7)
Doc. PhDr. Josef Dovalil, CSc. je český vysokoškolský pedagog a sportovní činovník. Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, kde od té doby pedagogicky působí na katedře pedagogiky, psychologie a didaktiky. Jeho specializací, které se věnuje nejen v pedagogické, ale i rozsáhlé publikační činnosti, je oblast sportovního tréninku. V roce 1990 se stal proděkanem fakulty, v roce 1991 byl zvolen jejím děkanem . Na této pozici zůstal až do roku 1997. Je nositelem Stříbrné a Zlaté medaile Univerzity Karlovy za zásluhy o její rozvoj. Aktivně působí v oblasti metodiky ve vedení Českého svazu ledního hokeje . Byl členem trenérských kolektivů u českého národního týmu pod vedením hlavních trenérů Luďka Bukače a Stanislava Neveselého. 19. prosince 2013 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Je též významným odborníkem na olympismus a olympijské hnutí, od roku 1996 do listopadu 2012 byl místopředsedou Českého olympijského výboru pro olympismus. Jeho syn Jakub Dovalil je fotbalový trenér.
Více od autora
Josef Donát (8)
Josef Donát byl český elektrotechnik, průmyslník a vynálezce, spoluvlastník závodu Bartelmus & Co., posléze Bartelmus, Donát & Co, jednoho z prvních elektroprůmyslových podniků v tehdejším Rakousku-Uhersku. Byl otcem elektroinženýrky Slávky Vuletič-Donátové, první ženy v Evropě, která obor absolvovala. Narodil se v Chrášťanech u Rakovníka do rolnické rodiny. Po absolvování obecné školy vychodil Josef Donát reálku v Rakovníku, roku 1879 získal titul strojního inženýra na České vysoké škole v Praze. Roku 1880 odešel pracovat do Slaného, kde byl zaměstnán v strojírně Bolzano, Tedesko & Comp., dále působil v První české továrně na stroje v Libni, následně se odstěhoval do Brna kvůli místu ve strojírně Brandt & L'Huillier. Stále více jej přitahoval obor elektrotechniky. Roku 1887 nastoupil Donát jako šéfkonstruktér a vedoucí výroby do nově zřízeného elektrozávodu Bartelmus & Co., který založil podnikatel Robert Bartelmus ze se svým společníkem, rovněž technikem, Štěpánem Doubravou. Firma fungovala v pronajatých prostorách strojírny Brandt & L'Huillier jako závod na výrobu a stavbu elektrických přístrojů a komponentů s 15 dělníky. Roku 1889 do firmy Donát podílově vstoupil vkladem 20 tisíc zlatých. Téhož roku se také Donát oženil s Doubravovou nevlastní sestrou, Růženou Fořtovou, rok nato se jim narodila dcera Miloslava a Doubrava se stal jejím kmotrem. Rodina bydlela v brněnské Údolní ulici. Firma se pozvolna prodírala k úspěchu a začala tak tvořit úspěšnou konkurenci Křižíkovým závodům. Za osvětlení Jubilejní císařské výstavy v Brně v roce 1888 byla Bartelmusovi udělena stříbrná medaile. Firma se výraznou měrou podílela na elektrifikaci Brna v podobě veřejného osvětlení či přívod elektřiny do průmyslových podniků. Josef Donát pracoval spolu s Doubravou na zlepšení jeho konstrukce obloukové lampy, jejímž výsledkem byla konstrukce tzv. Doubravo-Donátovy obloukovky. Roku 1897 ve svých čtyřiceti náhle zemře...
Více od autora
José de Alencar (2)
José de Alencar , brazilský spisovatel, dramatik, politik a novinář, je klasikem brazilské romantické literatury. Patří k zakladatelům písemnictví národního, které proslavil svým „indianismem“, směrem, jenž uctíváním tradice a dědictví otců tak svérázně zasáhl do brazilského romantismu.
Více od autora
Jonathan Lynn (4)
Jonathan Lynn je anglický filmový režisér, herec a spisovatel. U nás je nejznámější jako spoluautor satirických seriálů Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére.
Více od autora
Jolán Földes (6)
Maďarská spisovatelka, v roce 1941 emigrovala do Londýna a svá pozdější díla psala v angličtině.
Více od autora
Johnny Hallyday (10)
Johnny Hallyday , narozený 15. června 1943 jako Jean-Philippe Léo Smet, byl francouzský rokenrolový a popový zpěvák a herec, často označovaný jako "francouzský Elvis". Byl jedním z nejoblíbenějších francouzských interpretů, jehož kariéra trvala více než půl století. Hallydayova hudba byla silně ovlivněna americkým rock'n'rollem a on dokázal tento žánr přizpůsobit francouzskému publiku a mnoho svých písní zpíval ve francouzštině. Během své kariéry vydal více než 50 studiových alb a řadu živých alb a prodal více než 110 milionů desek po celém světě.
Více od autora
John Reeves (3)
John Michael Reeves se narodil v Merrittu, Britská Kolumbie. Ve třech letech se s rodinou odstěhoval do Anglie, kam byl jeho otec jako katolický kněz přeřazen na farnost v Lincolnshire. Vystudoval St. John\\\'s College, Cambridge. V poválečných letech sloužil u Britské zpravodajské služby. Počátkem padesátých let studoval literaturu na University of British Columbia. Později pracoval u rádia CBS v Torontu jako režisér a producent. Literárně působil jako básník, dramatik a beletrista. Jako atlet-běžec na dlouhé tratě se účastnil závodů v Cechách i na Moravě, zejména Ostravského maratónu, kde ve své věkové kategorii dosáhl i vítězství. Ve sportovním prostředí navázal srdečné vztahy s kolegy-běžci, kteří byli v opozici proti komunistickému režimu. Je autorem detektivních románů, z nichž dva mají český kontext a byly vydány v Praze. Z dlouhé řady jeho poezie je třeba zmínit Kalendář, věnovaný významným událostem a osobnostem české historie a Československo 1968, odsuzující invazi armád Varšavské smlouvy. Aritmetika lásky, vydaná Škvoreckým, je historií v próze a verších o náboženských, sociálních a politických reformách v českých zemích od Husa po Dubčeka. Jako rozhlasový producent CBC zpracoval v letech 1967–89 více než 50 pořadů zabývajících se osudy Cechů pod komunistickou vládou. Uvedl tajně převezené hry v překladech, mezi jinými Havlovo Memorandum a všechny tři hry s Vánkem, široké spektrum „zakázané\" hudby a mnoho dokumentů, včetně vlastního pětidílného seriálu Lidská tvář. Jako politický aktivista poskytoval pomoc a podporu disidentské komunitě v Praze, v Torontu sloužil ve výborech Nadace Jana Husa v Kanadě a vydavatelství \'68 Pub-tishers.
Více od autora
John Raymond (7)
Rodák z Perthu, Austrálie, žije v anglickém Londýně. Novinář, kritik, spisovatel. Pod jménem John Brosnan psal sci-fi , pseudonym John Raymond naopak uvádí žánr detektivní drsné školy – povídky s postavami policistů Dempseye a Makepeacové. Další pseudonymy: James Blackstone , Harry Adam Knight, Simon Ian Childer.
Více od autora
John Harvey (6)
John Harvey proslul zejména svou velmi vysoce hodnocenou řadou deseti románů o Charliem Resnickovi, jejichž děj je zasazen do Nottinghamu. První z této řady, Lonely Hearts, byl nedávno zvolen v The Times jedním ze „Stovky nejlepších románů století". V roce 1998 vyhrál Harvey vůbec poprvé cenu Sherlock za nejlepšího detektiva vytvořeného britským autorem. Román Cold Light získal cenu Grand Prix du Roman Étranger de Cognac jako nejlepší detektivní román vydaný ve Francii v roce 1999. John Harvey je též básníkem, dramatikem a publicistou. Poté, co hezkou řádku let prožil v Nottinghamu, se nyní vrátil do Londýna, kde žije se svou partnerkou a malou dcerkou. Standalone novels In A True Light Gone to Ground Shortlisted for Theakston’s Old Peculiar Crime Novel of the Year Award 2009. Nick's Blues Far Cry A Darker Shade of Blue Charlie Resnick series Lonely Hearts Rough Treatment Cutting Edge Off Minor Wasted Years Cold Light Living Proof Easy Meat Still Water Last Rites Trouble in Mind Cold in Hand Frank Elder trilogy Flesh and Blood Ash and Bone Darkness and Light
Více od autora
John Cheever (6)
John William Cheever byl americký prozaik. Pracoval pro Federal Writers' Project, publikoval v The New Yorker a vyučoval tvůrčí psaní na University of Iowa. Jeho knihy jsou psány realistickým stylem a přinášejí ironický obraz povrchního života americké střední třídy. Byl nazýván „Čechov předměstí“ a „Ovidius z Ossiningu“. Podle jeho předlohy byl natočen film Plavec s Burtem Lancasterem v hlavní roli. Získal National Book Award , William Dean Howells Medal a Pulitzerovu cenu . Jeho osobní život byl poznamenán alkoholismem a bisexualitou. Udržoval mimomanželský vztah s herečkou Hope Langeovou. Dcera Susan Cheeverová napsala úspěšnou vzpomínkovou knihu. Podle stejnojmenné povídky natočil v roce 1990 režisér Karel Weinlich rozhlasovou hru Zabiju tě v Shady Hillu s Luďkem Munzarem v hlavní roli.
Více od autora
Johannes Brøndsted (1)
Johannes Brøndsted, narozen v Grundfør v Jutlandu, dánský historik, archeolog a přední odborník na dobu vikinskou. Byl profesorem historie a archeologie na Kodaňské univerzitě a ředitelem Národního dánského muzea v Kodani.
Více od autora
Joel Chandler Harris (6)
Joel Chandler Harris se narodil v chudé bělošské rodině v Putnam County v roce 1848 a jen díky štědrosti svých bohatých sousedů, kteří v něm rozpoznali talent, mohl získat alespoň základní vzdělání. Jeho rodný Putnam byl bohatým krajem bavlníkových plantáží a otrokářů, toto prostředí mladého Harrise výrazně formovalo a vyprávění starých otroků a příběhy o zvířatech se staly celoživotním zdrojem jeho inspirace. Důležitým místem pro jeho chlapecká léta byla i pošta v Eatontonu, kde mu místí pošťák schovával staré noviny a časopisy, vědom si chlapcovy touhy po vědomostech. Při jedné ze svých návštěv našel Harris v novinách inzerát, hledající přispěvatele do nově vznikajícího týdeníku The Countryman. Odpověděl na něj a ve třinácti letech tak začal získávat své první literární zkušenosti. Vydavatel časopisu, Joseph Addison Turner, velmi brzy rozpoznal chlapcův talent a systematicky jej začal rozvíjet – dokázal dát Harrisovým spisovatelským začátkům jasný směr, což bylo pro mladého novináře velkým přínosem. Harrisova kariéra v časopise The Countryman skončila roku 1864, kdy se Putnam Country stalo dějištěm válečných bojů. Harris kraj opustil a postupně psal pro noviny v New Orleans, Maconu, Forsythu, Savannah a Atlantě. V té době začaly vyházet první příběhy strýčka Rémuse, které mu téměř přes noc zajistily obrovskou popularitu. Kromě nejznámější knihy Rozprávky strýčka Rémuse vydal i množství dalších povídek z amerického jihu. Joel Chandler Harris zemřel roku 1908 v Atlantě.
Více od autora
Joe Jackson (7)
Joe Jackson je britský hudebník a zpěvák a skladatel známý svou jedinečnou směsí popu, jazzu, klasiky a nové vlny. Narodil se 11. srpna 1954 v Burton upon Trent v hrabství Staffordshire v Anglii, nejdříve se učil hrát na housle, ale brzy přešel na klavír a koncem 70. let se stal plodným umělcem. Jeho debutové album "Look Sharp!" vyšlo v roce 1979 a sklidilo uznání kritiky díky hitům jako "Is She Really Going Out with Him?" . Jacksonova kariéra se vyznačovala neklidným stylovým vývojem, od punku a nové vlny až po sofistikovaný pop a skladby inspirované jazzem.
Více od autora
Jöe Hamman (1)
Jean Hamman píšící pod jménem Joe nebo John Hamman není ani Američan, ani vlastně spisovatel, byl to především francouzský herec , režisér , výtvarník a ilustrátor. Narodil se 26. října 1883 v Paříži v dobře situované rodině jako syn původem holandského malíře, odborníka na historické malby Edwarda Hammana, jeho matka byla dvorní dámou císařovny Evženie. V dětství se přátelil se syny mnoha spisovatelů , jejichž rodiny se vzájemně přátelily. Studuje v Paříži a v Londýně, dokončuje své vzdělání na výtvarné škole Ecole des Beaux –Arts. Jeho akvarely zdobí knihy řady autorů, mimo jiné Balzaca, Perraulta, Poa. V roce 1904 dochází v jeho životě k zlomu. Na služební cestě do USA se setkává s Fredericem Williamem Cody známým spíš jako Buffalo Bill a v jeho společnosti se seznamuje s americkým Západem. Je jím fascinován natolik, že se dokonce nechá najmout jako cowboye na ranči v Montáně za 5 dolarů na týden a od stavění plotů se dostane až zajíždění koní. Během svého pobytu zde také navštěvuje rezervaci Siouxů a seznamuje se s vyprávěním Indiánů. Po návratu do Francie se začíná naplno věnovat své druhé vášni – filmu – a ovlivněn svým pobytem v USA snad jako první v Evropě začíná natáčet westerny, kterých v éře němého filmu natočil celou řadu. Celkem se podílel na více než stovce filmů. Pikantní je, že se v roce 1905 při vystoupení "Wild West Show " Buffalo Billa ve Francii přidává k jeho show a absolvuje s nimi jejich představení ve více jak stovce francouzských měst. V šedesátých letech vydává svou nejznámější knihu Sur Les Pistes du Far-West . Umírá 30.6.1974 , pár dní před Dnem nezávislosti země, část jejíchž dějin si oblíbil a ve své knize osobitým způsobem zobrazil.
Více od autora
Joe Dassin (1)
Joe Dassin byl v Americe narozený francouzský zpěvák a skladatel, který se v 60. a 70. letech 20. století stal jedním z nejpopulárnějších frankofonních hudebníků. Joe se narodil 5. listopadu 1938 v New Yorku filmovému režisérovi Julesi Dassinovi a houslistce Béatrice Launerové a od mládí se věnoval umění. Než se přestěhoval do Francie, kde začal svou hudební kariéru, studoval na Mezinárodní škole v Ženevě a na Institutu Le Rosey ve Švýcarsku.
Více od autora
Jitka Boušková (10)
Narozena 1949. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů matematiky.
Více od autora
Jitka Bodláková (5)
Narozena 30.3.1923 v Chudonicích u Nového Bydžova. Redaktorka, autorka povídek a her pro děti, překladatelka z němčiny, autorka monografie o německém spisovateli Erichu Kästnerovi..
Více od autora
Jiřina Šejbalová (3)
Jiřina Šejbalová byla česká operní pěvkyně, vynikající činoherní herečka a divadelní pedagožka, od roku 1928 až do roku 1971 členka Národního divadla v Praze. Pocházela z úřednické rodiny, oba rodiče však byli velmi hudbymilovní a kulturně založení lidé. Po studijích na Pražské konzervatoři, kde studovala nejprve operní zpěv, teprve později i dramatický obor, nastoupila jako pěvkyně do opery Státního divadla v Brně. V letech 1927 až 1928 si zahrála v avantgardním divadelním studiu Dada režiséra Jiřího Frejky. Od roku 1928 až do doby svého odchodu do důchodu byla členkou činohry Národního divadla v Praze. Ve filmu působila více než 50 let od roku 1929 až do roku 1980, zahrála si celou řadu pozoruhodných rolí, z nichž patrně nejznámější byla hlavní role ve filmu Vlčí jáma nebo o mnoho let pozdější film Zlatá svatba. Na pražské HAMU vyučovala jevištní řeč. Měla velmi charakteristický a nezaměnitelný hlas, jakož i osobitý herecký projev. Jednalo se o velmi výraznou hereckou osobnost. V roce 1958 jmenována zasloužilou umělkyní a v roce 1965 národní umělkyní.
Více od autora
Jiřina Fikejzová (6)
Jiřina Fikejzová, rodným jménem Jiřina Henzlová byla česká textařka, hudební scenáristka a sportovkyně. Po studiu na gymnáziu v Lounech a Teplicích , kde zpívala i s kapelou, studovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a soukromě se učila hrát na housle a na klavír. V 50. letech 20. století byla úspěšnou sprintérkou československé národní reprezentace. Po ukončení studia v roce 1950 pracovala do roku 1953 v odborném učilišti v ČKD, poté pak na odboru zahraničních vztahů v hudebním vydavatelství Supraphon, kde působila jako dramaturgyně při vydávání zahraničních licenčních desek. Již od středoškolských studií se věnovala psaní písňových textů. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem, později pak s Orchestrem Karla Vlacha a Tanečním orchestrem Československého rozhlasu . Za svůj život vytvořila kolem 240 písňových textů, napsala také několik scénářů jak pro pražské Divadlo hudby, tak pro Československou televizi a Československý rozhlas. Za svoji textařkou práci získala celou řadu domácích ocenění. Kromě toho také působila jakožto členka textových komisí vydavatelství Supraphon a Panton a v přijímací komisi Ochranného svazu autorského. Působila také jako členka odborných porot různých domácích i zahraniční hudebních festivalů . Je řazena mezi nejlepší české textaře. Její syn Daniel Fikejz je známým hudebníkem.
Více od autora
Jiřina Chrastilová (4)
Jiřina Chrastilová je absolventkou oboru historie-archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1979 je zaměstnána v Pražské informační službě ve vlastivědném útvaru.
Více od autora
Jiří Zdeněk Novák (9)
Narozen 14.10.1912 v Praze, zemřel 2001. Dr., nakladatelský redaktor, prozaik, filmový scénárista, dramatik, autor dramatických úprav, překladatel z francouzštiny a angličtiny.
Více od autora
Jiří Traxler (8)
Jiří Traxler byl český pianista, skladatel, textař a hudební aranžér, muzikant-současník Jaroslava Ježka. Žil s manželkou Jarmilou v Edmontonu, hlavním městě kanadské provincie Alberta. Hudební základy získal v Hudebním ústavu v Táboře a své nadání uplatnil již jako středoškolák – hrál v tanečním orchestru svého staršího bratra Josefa „The Red Ace Players“. Po maturitě na místním gymnáziu začal, ale nedokončil studium práv a plně se věnoval hudbě. V letech 1935–1937 působil v Praze v jazzovém Orchestru Gramoklubu, který na značce Ultraphon v roce 1936 nahrál sérii snímků – mezi nimi jeho dvě skladby . Oficiálně se stal skladatelem v roce 1937 přijetím do Ochranného svazu autorského . Pro Swing Band Jaroslava Ježka napsal v roce 1938 čtyři jazzové skladby, z nichž první dvě Ježek nahrál na zn. Ultraphon a druhé dvě uvedl v pražském rozhlase ; notový materiál ke všem se ztratil. K Ježkem nabízené spolupráci v aranžování již nedošlo, před německou okupací Jaroslav Ježek včas v lednu 1939 emigroval do USA. Jako profesionální pianista pracoval se soubory Blue Music a Elit Club ; jako hudební skladatel moderní taneční hudby začal v nejstarším pražském nakladatelství Mojmíra Urbánka; za rok podepsal pětiletou smlouvu s nakladatelstvím populárního zpěváka a kapelníka R. A. Dvorského, s jehož orchestrem získal přístup do studií Ultraphon a pražského rozhlasu i na koncertní pódia skoro všech větších měst v Čechách a na Moravě. Souběžně spolupracoval s orchestrem R. A. Dvorského jako aranžér, textař, překladatel a později také jako konferenciér rozhlasových a koncertních pořadů. Po vypršení smlouvy s Dvorským se vrátil k Urbánkovi, ale nová pětiletá smlouva skončila předčasně po únoru 1948 znárodněním soukromých nakladatelství. Po přec...
Více od autora
Jiří Suk (7)
Jiří Suk je český historik a politolog, zabývá se moderními dějinami Československa, pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Vystudoval archivnictví a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v doktorském studiu pokračoval na Ústavu politologie téže fakulty. Dne 12. října 2016 mu byl AV ČR udělen titul doktora věd . Jeho práce Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Od listopadu 1989 do června 1990 o mocenské změně v Československu v roce 1989 a po něm byla roku 2004 odměněna cenou Magnesia Litera v kategoriích populárně naučná kniha a nejlepší kniha roku 2003. V roce 1996 byl oceněn Cenou Josefa Hlávky. V roce 2013 vydal knihu Politika jako absurdní drama. Václav Havel v letech 1975–1989.
Více od autora
Jiří Suchánek (5)
Mgr., politolog, zaměřený na bezpečnostní a strategická studia, též vojenský a regionální historik. Spoluautor a vydavatel webu věnovaného vojenskému výcvikovému prostoru Dědice a otázkám vojenství.
Více od autora
Jiří Siblík (6)
Narozen 24. 4. 1912 v Ostravě, zemřel 10. 12. 2004 v Praze. Prof., PhDr., historik výtvarného umění, hudební teoretik a pedagog, monografie z oborů.
Více od autora
Jiří Šerých (6)
Jiří Šerých byl český historik umění, redaktor, výtvarný kritik a básník. V letech 1953–1957 navštěvoval Průmyslovou školu grafickou, obor knižního obchodu. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy studoval obory knihovnictví a dějiny umění . Od 60. let byl činný jako autor, teoretik umění a redaktor v několika nakladatelstvích a časopisech , historická revue Země Koruny české v nakladatelství Orbis . Jiří Šerých je bratr malíře Jaroslava Šerých , otec malíře Jana Šerých Jiří Šerých byl první, kdo v roce 1966 začal pořizovat soupis výtvarného díla Bohuslava Reynka ve spolupráci s grafikem samotným a posléze i s jeho syny. Šerých tak shromáždil základní údaje o více než třech stech děl z tehdejší tvůrcovy dílny. Shromáždil a vydal Reynkovu korespondenci a je autorem řady textů k Reynkovým výstavám. Kromě Reynka se zabývá také grafickým dílem Karla Demela. Výsledkem celoživotního badatelského úsilí Jiřího Šerých je obsáhlá monografie barokního rytce Michaela Heinricha Rentze, kterou roku 2007 vydalo nakladatelství Karolinum. Na více než 500 stranách mapuje Rentzův život, podrobně se zabývá jeho působením ve službách hraběte Šporka a analyzuje grafické cykly Křesťanský rok, Kniha eremitů a Tanec smrti. Knihu provází podrobný katalog rytcova díla. Jako teoretik fotografie sleduje soustavně tvorbu Františka Dostála a Jana Šplíchala, a kromě toho se zabýval také dílem Tarase Kuščynského, Aloise Nožičky, Milana Borovičky, Jiřího Všetečky, Martina Hrušky nebo Viléma Reichmanna.
Více od autora
Jiří Sedláček (7)
Narozen 7.1.1924 v Kutné Hoře. RNDr., CSc, publikace z oboru matematiky.
Více od autora
Jiří Řípa (4)
Narozen 28. 3. 1920 v Kladně, zemřel 5. 11. 1995 v Chomutově. Prozaik, dobrodružné knihy pro mládež.
Více od autora
Jiří Řezníček (9)
Narozen 1928. Ing., vysokoškolský profesor, publikace z oboru ekonomiky a řízení.
Více od autora
Jiří Rak (5)
Jiří Rak je český historik, specializující se na období 19. století, zejména na období pozdní habsburské monarchie a fenomén českého národního obrození. Absolvoval obor archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval mj. v Národním muzeu nebo v Československém filmovém ústavu. Oženil se s historičkou Ivanou. V letech 1991 až 2017 přednášel v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rámci své práce se soustavně věnuje popisování mýtů, které panují v souvislosti s českými dějinami 19. století, obzvlášť v období národního uvědomění. Zabývá se historickou reflexí, interpretací dějin v proměnách času, myšlením a chováním lidí v kontextu nové doby. Na tato témata publikoval několik knih, řadu článků a konferenčních příspěvků. Je jedním z autorů stálé expozice "Za císaře pána..." Habsburkové v českých zemích, 1791–1914 na zámku ve Ctěnicích. Výstava obsahuje na 300 exponátů, mezi nimi i dvě pohyblivá dioramata. Roku 2015 mu bylo uděleno čestné členství v Koruně České .
Více od autora
Jiří Polák (8)
Narozen 1946. Dělník, absolvent fakulty žurnalistiky, redaktor, příspěvky v Literárním měsíčníku.
Více od autora
Jiří Pauer (4)
Jiří Pauer byl významný český skladatel a dirigent, který se narodil 22. února 1919 v Libušíně v Československu a zemřel 21. prosince 2007. Byl známý svým přínosem v oblasti opery, ale i orchestrální a komorní hudby. Pauerův styl byl hluboce zakořeněn v klasické tradici, ale zahrnoval i soudobé prvky a byl ovlivněn českou lidovou hudbou.
Více od autora
Jiří Niedl (4)
Jiří Niedl byl český pedagog, amatérský entomolog a herpetolog, známější jako spisovatel a popularizátor entomologie a teraristiky. Studoval na libeňském gymnáziu a dále na pražském učitelském ústavu, toho času pojmenovaném po K. S. Amerlingovi. Odmaturoval v roce 1939. Od roku 1940 učil na obecných školách v Praze, v roce 1946 složil zkoušky pro výuku na školách měšťanských. Následně přesídlil do jihočeského Chlumu u Třeboně, kde pracoval nejprve jako učitel a posléze jako ředitel místní základní školy; na škole učila také jeho manželka. Roku 1949 ve škole založil kroužek vivaristiky, který se postupem času rozrostl a specializoval do podoby herpetologické stanice. V roce 1970 obdržel Jiří Niedl státní vyznamenání Vzorný učitel. Už od svých dětských let se Niedl zajímal o biologii, zejména o hmyz, obojživelníky a plazy. Dětství prožil v Praze–Bohnicích, které v té době jakožto okrajová část města oplývaly biodiverzitou. V roce 1934 se – ještě jako student – stal členem Československé společnosti entomologické, kde se postupně zapojil do vědecké činnosti po boku profesionálů. Největší pozornost věnoval střevlíkovitým broukům, dále pak čeledím krascovitých a nosatcovitých a nadčeledi Scarabaeoidea. Z blanokřídlého hmyzu zpracovával v různém rozsahu čeledi sršňovitých, kutilkovitých, zlatěnkovitých a lokálně také zástupce jihočeské fauny včelovitých. Dokladový materiál sbíral jak v Československu, tak v zahraničí. Kromě sběrů v Bulharsku, Rumunsku a bývalé Jugoslávii podnikl také několik cest do středoasijských zemí bývalého Sovětského svazu a jednu cestu do Egypta. Závěry svých výzkumů publikoval v oborových časopisech a sbornících; za nejvýznamnější je považována jeho Monografie československých druhů tribu Carabini , publikovaná v letech 1956–1960 v Přírodovědeckém sborníku Ostravského kraje. Vedle entomologie se Niedl v pozdějším věku věnoval spíše herpetologii. O obou obore...
Více od autora
Jiří Maria Veselý (7)
Jiří Maria Veselý byl římskokatolický kněz řádu dominikánů, politický vězeň a archeolog. Jiří Maria Veselý se narodil jako Leopold Veselý v Protivanově na Drahanské vrchovině v tradiční věřící rodině, ze které v minulosti vzešlo několik kněží a řeholníků. Jeho rodiči byli Josef Veselý a Marianna, roz. Kolísková . Prožil jakousi osobní konverzi a vstoupil k dominikánům v Olomouci. Řád jej poslal studovat do Říma na dominikánskou universitu Angelicum. V Římě se zúčastnil pohřbu řeholníka Hyacinta Marii Cormiera OP, shodou okolností mohl nést rakev s jeho tělem. Právě za jeho římských studií vypukla 2. světová válka. Rektor university jej zapojil do odboje. Ve Veroně jen těsně unikl trestu smrti zastřelením, protože byl křivě obviněn z kolaborace s Němci. Po válce jej měl ministr obrany a pozdější prezident generál Ludvík Svoboda jako sekretáře. V roce 1946 se stal převorem pražského dominikánského kláštera u kostela sv. Jiljí. Tam působil do roku 1950, kdy byl se spolubratřími internován v klášteře v Želivi na Pelhřimovsku, který tehdy fungoval jako internační tábor pro katolické duchovní pro režim zvláště „nebezpečné“. V Želivi se octl na pokraji smrti. Po špatných injekcích dostal celkovou otravu krve a lékař mu dával jen několik dní života. Nepochopitelným způsobem se však uzdravil. Čtrnáct dní po jeho uzdravení byl internační tábor v Želivském klášteře zrušen a kněží byli propuštěni. Otec Jiří se vrátil do rodného Protivanova a hledal zaměstnání. Místní farář mu obstaral místo na archeologických vykopávkách na Velehradě. Otec Jiří tam na sebe upozornil StB tím, že objevil údajný hrob arcibiskupa sv. Metoděje. Tato informace byla nepřijatelná a na pokyn StB byly vykopávky zničeny. Otec Jiří si je ale stihl fotograficky zdokumentovat. V době politického uvolnění v roce 1968 na pokyn představeného odcestoval do Itálie, v...
Více od autora
Jiří Lederer (8)
Jiří Lederer byl český rozhlasový a televizní kritik, novinář a publicista, esejista, spisovatel. Vystudoval FF UK a Vysokou školu politickou a sociální v Praze. Již v roce 1946, po prvním roce studií, však začal pracovat jako redaktor sociálně demokratických listů, poté Světa v obrazech. Na dvě léta pak práci přerušil a jal se studovat na Jagellonské universitě v Krakově. Po návratu z Polska pracoval nejprve jako soustružník v ČKD , posléze jako redaktor Světa sovětů a Večerní Prahy , odkud však byl propuštěn za kladnou recenzi Škvoreckého knihy Zbabělci. V roce 1967 s oženil s polskou překladatelkou Elzbietou Ledererovou. V 70. letech zastával pozici redaktora Technických novin a byl činný v opozičním hnutí . Za svou protirežimní činnost byl po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa komunistickým režimem několikrát vězněn . V roce 1980 byli v rámci akce Asanace manželé Ledererovi donuceni k emigraci do Spolkové republiky Německo, kde nadále pracoval jako novinář. Jeho knihy reflektují realitu komunistického režimu a protirežimního odboje.
Více od autora
Jiří Krupička (6)
Narozen 5. 5. 1913 v Praze, zemřel 24. 4. 2014 v Edmontonu . Prof., RNDr., PhDr., geolog, publikace z oboru, též autor publikací z oblasti filozofie a lingvistiky, politický vězeň, emigrant po 1968.
Více od autora
Jiří Kropáč (5)
Narozen 6.6.1949., Doc., PaedDr., CSc.Pracuje na PdF UP Olomouc v oboru didaktika technických předmětů, didaktická transformace obsahu pro technické předměty.Díla v oboru.
Více od autora
Jiří Kříž (5)
Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí, zemřel 13. října 2010 v Brankách. Jeho otec byl v politickém procesu odsouzen za velezradu a v roce 1951 popraven. V roce 1958 byl J. Křižan vyloučen z politických důvodů z gymnázia. Pracoval pak jako havíř a v řadě různých dělnických profesí. Mezi lety 1964 až 1968 vystudoval Filmovou fakultu Akademie múzických umění . Několik let působil jako novinář, mimo jiné v redakci Mladé fronty, posléze se začal věnovat výlučně profesi filmového scenáristy. Od roku 1986 se začal politicky angažovat mimo oficiální struktury. V lednu 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla. Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou byl spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra. Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy. Přednášel na pražské FAMU. J. Křižan napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Filmy Signum laudis a Stíny horkého léta zvítězily na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. V roce 1971 mu vyšel v Nizozemsku a ve Švédsku román Exercicia, uvedl server. Za film Je třeba zabít Sekala dostal cenu Český lev za nejlepší scénář roku 1998.
Více od autora
Jiří Krejčí (7)
Jiří Krejčí je český fotbalový obránce, od srpna 2013 působící v českém prvoligovém klubu 1.FC Slovácko. Mimo Česka působil v Řecku, Rumunsku a Maďarsku. Od června 2017 je členem širšího vedení Hráčské fotbalové unie, která se stará o zájmy aktivních i bývalých fotbalistů. Tento sparťanský odchovanec poprvé dostal příležitost v dresu Blšan v sezoně 2004/05. V lednu 2005 ho koupil Jablonec, za něj neodehrál žádný zápas, a tak se v lednu 2006 vrátil do Blšan. V červenci 2006 přišel do Mostu. Po roce stráveném v mužstvu se opět vrátil do FK Jablonec 97. Z Jablonce nakonec v roce 2010 zamířil do řeckého klubu Iraklis Soluň, který tou dobou trénoval Jozef Bubenko ze Slovenska. Bubenko byl ještě v průběhu přípravy odvolán a Krejčí ho záhy následoval. Bez angažmá dlouho nebyl, v kariéře pokračoval v Rumunsku. Ani zde se na hráče štěstí neusmálo. Jeho klub totiž sužovaly finanční potíže a kvůli dluhům byl přeřazen až do třetí ligy. Fotbalista tedy v roce 2011 přišel zpět do 1. ligy. Tentokrát oblékl dres 1. FK Příbram. V roce 2012 však zamířil opět do ciziny, tentokrát do maďarského Pécsi MFC. V červenci 2013 ho testovala SK Slavia Praha. V následujícím měsíci se stal hráčem FC Vysočina Jihlava. Jiří Krejčí v roce 2010 vystudoval na Vysoké škole ekonomické v Praze bakalářské studium obor Informatika. Kvůli svému působení v Řecku musel další studium na čas přerušit, po návratu domů ovšem ve studiu pokračoval. V září 2012 úspěšně ukončil vysokoškolské studium s titulem inženýr . Mluví plynně anglicky a rusky. Člen Opinion Leaders v Hráčské fotbalové unii . Má syna.
Více od autora
