6721–6780 z 153086 Autoři
Marcel Safír (5)
Marcel Safír, Narozen 3.7.1912 v Tarcalu , zemřel 20.10.1978 v Jablonci nad Nisou, pohřben v Kfar Saba, Izrael. Lesník, umělecký fotograf, publikace z oboru entomologie. Marcel Safír se narodil ve vesnici Tarcal v Maďarsku. Český lesnický odborník a fotograf, který působil v letech 1945-1978 na lesním závodě v Jablonci nad Nisou, byl vynikajícím přírodovědcem a pozorným fotografem přírody, zejména hmyzu a pavouků. Napsal mnoho článků do časopisů a poutavé knihy o přírodě. Přispíval do časopisu Květy, Živa a několika zahraničních titulů. V roce 1963 mu vyšla kniha Svět hmyzu, v roce 1967 se podílel na vydání knihy Lovy beze zbraní a v letech 1976 a 1986 vydal zajímavou knihu Hmyz je docela jiný. Zemřel 20. října 1978 v jablonecké nemocnici, ale pohřben je v Izraeli ve městě Kfar Saba. V nakladatelství Albatros vyšla posmrtně jeho knížka pro děti nazvaná Čertík a jeho svět.
Více od autora
Mája Nováková (7)
Narozena 2.9.1906 v Lánech, zemřela 23.7.1990 v Rakovníce. Knihovnice a autorka dívčích románů.
Více od autora
Ludwig Renn (10)
Ludwig Renn, vlastním jménem Arnold Friedrich Vieth von Golßenau byl německý spisovatel. Ludwig Renn pocházel ze saské šlechtické rodiny. V Drážďanech vystudoval gymnázium a roku 1910 vstoupil do armády. V první světové válce bojoval na západní frontě jako důstojník. Po válce byl v Drážďanech kapitánem policie a roku 1920 odmítl střílet do stávkujících dělníků během Kappova puče. Krátce na to opustil službu. V letech 1920 až 1923 studoval v Göttingenu a Mnichově právo, ekonomii a dějiny umění. Pak pracoval jako obchodník s uměním v Drážďanech a v letech 1925-1926 cestoval pěšky po jižní Evropě a Orientu. Roku 1927 ukončil na Vídeňské univerzitě studium archeologie a dějin východní Asie. Postupně začal na základě četby děl Marxe, Engelse a Lenina inklinovat k marxismu. V roce 1928 se vrátil do Německa. Vstoupil do Komunistické strany Německa a stal se také členem Rudého svazu frontových bojovníků , polovojenské skupiny v jejímž čele stál Ernst Thälmann. Brzy se stal známým díky svým protiválečným románům Krieg a Nachkrieg a v letech 1928-1932 působil jako tajemník Federace proletářských revolučních spisovatelů . Vzdal se šlechtického jména a přijal pseudonym Ludwig Renn, což bylo jméno hlavního hrdiny z románu Válka. V letech 1929-1930 podnikl dva výlety do Sovětského svazu. Roku 1933 byl po požáru Říšského sněmu na základě Rozkazu říšského prezidenta na ochranu lidu a státu, vydaného německým prezidentem Hindenburgem, zatčen a odsouzen na třicet měsíců vězení. Po propuštění roku 1935 emigroval přes Švýcarsko do Španělska a v letech 1936-1937 zde byl během španělské občanské války důstojníkem interbrigád. Po porážce španělských republikánů odjel do Anglie a pak přes USA do Mexika. Zde se pracoval jako profesor na univerzitě v Morelii a...
Více od autora
Ľudo Zúbek (11)
autor historických životopisných próz, literatúry faktu a rozhlasových hier, publicista, prekladateľ PS: Pri svojej tvorbe používal pseudonymy: Vladimír Malina; Ľ. Z.; M. V.; V. H.; Z.; zk * 12.07.1907 Malacky † 23.06.1969 Bratislava Vzdelanie: 1913 - 1918 ľudová škola, Malacky 1918 - 1921 meštianska škola, Malacky 1921 - 1925 obchodná akadémia, Bratislava Životopis: Ľudo Zúbek pochádzal z murárskej rodiny. Prvú literárnu prácu uverejnil po skončení štúdií. Črtami, fejtónmi, poviedkami, novelami a reportážami prispieval do Slovenských pohľadov, Elánu, Národných novín a pod. Pod pseudonymom Vladimír Malina uverejňoval recenzie a kritiky o nových prozaických knihách, ale najmä o rozhlasových reláciách a programoch a o divadelných hrách. Počas pôsobenia v rozhlase písal prednášky, fejtóny, reportáže, cestopisné causerie a pásma, poviedky, rozhlasové scénky a hry. Teoreticko-kritickou činnosťou sa pričinil o rozvoj slovenskej rozhlasovej hry pre dospelých. Prejavil zmysel pre vyjadrenie historických udalostí a charakteristiku doby. Krátkymi prózami a informatívnymi staťami o literatúre prispieval do dennej tlače. Jeho skutočný prínos spočíva v orientácii na žáner historického románu a na žáner umelecko-náučnej prózy s kultúrnohistorickým zameraním. Jeho historické romány boli preložené do češtiny, ruštiny, poľštiny, nemčiny a maďarčiny. Prekladal najmä prózu a literatúru faktu z češtiny a maďarčiny . Pôsobenie: 1925 - 1931 bankový úradník, Bratislava, Malacky, Skalica, Zohor, Hlohovec, Piešťany 1932 - 1946 tajomník literárneho oddelenia, potom dramaturg, vedúci slovesného programu, šéfredaktor časopisu Slovenský rozhlas , Slovenský rozhlas, Bratislava 1946 - 1947 vedúci propagačného a publikačného odboru Povereníctva informácií 1947 - 1956 vedúci redaktor vo vydavateľstve Tatran Od 1957 spisovateľ z povolania Ocenenia: 1967 titul Zaslúžilý umelec 1966 Cena ...
Více od autora
Ľudo Ondrejov (10)
Ľudo Ondrejov, vlastním jménem Ľudovít Mistrík, jiný pseudonym Ľ. M. Ondrejovič byl slovenský básník a prozaik. Narodil se ve slovenské rodině stolaře v chorvatském Slanje , většinu svého dětství však prožil na Slovensku, v obci Kostiviarska . Vzdělání získal v Banské Bystrici. Nejprve působil jako notář, později pracoval v automobilových dílnách a jako šofér z povolání. Byl také úředníkem Matice slovenské v Martině. V roce 1938 se přestěhoval do Bratislavy a stal se profesionálním spisovatelem. V tomto období arizoval antikvariát patřící židovské rodině. V letech 1944-45 byl členem partyzánské skupiny, po osvobození se stal referentem na Pověřeníctví pro informace, od roku 1947 byl redaktorem časopisu Partizán a později správcem Domova Svazu slovenských spisovatelů v Budmericích. Od roku 1950 byl v plném invalidním důchodu. Zemřel v roce 1962 v Bratislavě. Svá první básnická díla uveřejňoval ve slovenských Národných novinách, Proletárce či Slovenském učiteli. V roce 1928 mu zveřejnili báseň i Slovenské pohľady, které se staly jeho oblíbeným časopisem, ve kterém vydával hlavně svoji poezii. První kniha mu vyšla až v roce 1932. Psal poezii a prózu nejen pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svojí tvorbou se řadí mezi neosymbolické a naturistické autory. Jeho lyrika je emotivní, hledá východiska v ideách lidskosti, svobody a rovnosti, které ztělesňuje tužba po dálkách, nicméně zároveň si uvědomuje marnost svého snění. V próze se věnuje např. psaní cestopisů, které však nejsou dokumentárními díly, ale autorskou fikcí. V době druhé světové války arizoval antikvariát židovské rodiny Steinerových v Bratislavě . Navíc, když bylo započato s deportacemi Židů, prohlásil, že ve svém podniku žádné židy nepotřebuje a ohlásil je ú...
Více od autora
Luca Novelli (9)
7.10.1947 Milano novinár, kresliar, spisovateľ Študoval na Vysokej škole poľnohospodárskej, zvolil si však umeleckú dráhu. Kreslil, písal umelecko-náučné knihy o vede a prírode. Spolupracoval s talianskym rozhlasom RAI, desať rokov bol šéfredaktorom časopisu G&D, teda Grafika a Design. Je nositeľom cena Legambiente za autorstvo kníh pre deti, v ktorých propaguje vedu, prírodu a techniku. Roku 2004 dostal Andersenovu cenu za sériu Lampi di Genio, Myšlienky géniov, v ktorej priblížil životopisy veľkých vedcov a umelcov deťom už od 8 rokov. O ich živote, tvorbe a vynálezoch píše v prvej osobe, pretože je to podľa neho najzábavnejší spôsob, ako sa priblížiť k vede a spoznať velikánov, ktorí menili dejiny ľudstva.
Více od autora
Lubor Lacina (9)
Lubor Lacina byl brněnský architekt, bratr sochařky Sylvy Lacinové-Jílkové. Vystudoval architekturu na Vysokém učení technickém v Brně. Se svojí sestrou spolupracoval na mnohých realizacích, které vyšly z veřejných soutěží. Té postavil i vlastní ateliér umístěný u rodinného domu v Lerchově ulici v Brně. Mezi jeho realizace v Brně patří rekonstrukce interiéru kina Scala na Moravském náměstí či náhrobky František Václav Süssera, Josefa Adolfa Šálka, Vítězslava Veselého a Milana Zezuly. Spolu s Janem Lichtágem vytvořil pomník Rudolfa Dostála Černopolní ulici. Se svou sestrou pak například spolupracoval na pamětní desce Oldřicha Mikuláška či Marie Steyskalové a Elišky Machové.
Více od autora
Lubomír Brožek (10)
Vyrostl v Praze v rodině ministerského úředníka. Vyučil se radiomechanikem v odborném učilišti Tesly Hloubětín . Po vojenské službě v Karlových Varech a Mariánských Lázních pracoval v Tesle Hloubětín, zpočátku jako technik, od roku 1980 jako redaktor závodního časopisu Mladá Tesla. V roce 1988 ve svobodném povolání, od února 1989 byl vedoucím tiskového oddělení Svazu českých spisovatelů. Po jeho zániku v květnu 1990 byl postupně redaktorem deníku Demokrat, měsíčníku F revue a vydavatelství Studio dobré nálady. Od roku 1992 byl redaktorem a poté šéfredaktorem televizního týdeníku pro děti Obražofka.Od roku 1993 byl ve svobodném povolání, spolupracoval s reklamními agenturami a televizními stanicemi. V letech 1994–1997 byl předsedou Klubu českých spisovatelů. V letech 2003–2004 byl vedoucím redaktorem internetového zpravodaje České obce sokolské. Nyní je opět ve svobodném povolání a působí jako principál kočovné divadelní společnosti při občanském sdružení Ars forum. První trojverší uveřejnil v Mladém světě , básně, glosy a recenze dále publikoval v Mladé frontě, Práci, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Kmeni, Dikobrazu, A–Almanachu autorů, Listech Klubu přátel poezie, Rudém právu, Občanském deníku, Květech, Betty, Britských listech, Právu aj. Své výtvarné práce vystavoval v roce 1999 v galerii Pražský kabinet. V roce 2008 uvedlo Divadlo 90 - U Valšů Brožkovu divadelní hru Perlová svatba . Publicistické články a aforismy psal též pod šifrou lub, výjimečně pod pseudonymy Ludvík Zrzavý a Jacob van Blom. V Brožkově poezii dominuje záměrný příklon k nadosobním úběžníkům života. Básník se chce identifikovat s obecnější společenskomorální dikcí a zároveň se vzpírá tendencím popírajícím čistotu jeho duchovního úsilí. Zřetelné tíhnutí k „příběhovosti“ je inspirováno především Josefem Kainarem a Františkem Hrubínem. Brožkova reflexivní epika se i v nejinte...
Více od autora
Loriano Macchiavelli (6)
Loriano Macchiavelli , rodem i srdcem Boloňan, profesí dramatik, napsal zatím několik románů a divadelních her. Jeho prózy jsou spojeny postavou hlavního hrdiny Antonia Sartiho, řadového seržanta a zaměstnance kvestury v Boloni. Autorovi jako by Sartiho zaměstnání pouze sloužilo jako záminka pro možnost pronikat pod kůži lidem i společnosti. Několik knih vydal pod pseudonymem Jules Quicher.
Více od autora
Lois Rock (9)
Autorka mnoha knih pro děti, je světově proslulá svými jasnými a přesnými převyprávěnými biblickými příběhy.
Více od autora
Liz Kessler (11)
Anglická spisovatelka knih pro děti a mládež. Novinářka a lektorka angličtiny, mediálních studií a tvůrčího psaní.
Více od autora
Liou Cch-Sin (12)
Liu Cch'-sin je hlavním představitelem nové generace čínských autorů scifi. Devětkrát obdržel nejprestižnější čínskou žánrovou cenu Galaxy, jednou titul velmistra čínskojazyčné scifi a jako vůbec první Asiat v historii získal také cenu Hugo v kategorii nejlepší román. Jeho díla se řadí k žánru hard science fiction, věhlas si získal především díky působivé atmosféře a brilantní představivosti. Jeho nejslavnějším románem je Problém tří těles , na který navazují další dva díly trilogie — Temný les a Vzpomínka na Zemi . Nadšeně přijaté třídílné ságy se po celém světě prodalo více než osm milionů výtisků a doposud byla přeložena do dvaceti jazyků.
Více od autora
Limahl (3)
Limahl je anglický popový zpěvák a skladatel, známý především jako zpěvák synthpopové skupiny Kajagoogoo z 80. let, než se vydal na sólovou dráhu. Narodil se jako Christopher Hamill 19. prosince 1958 ve Wiganu v hrabství Lancashire a své umělecké jméno přijal anagramováním svého příjmení. Limahl se proslavil hitem skupiny Kajagoogoo "Too Shy", který se v roce 1983 dostal na první místo britské singlové hitparády. Poté, co byl později téhož roku propuštěn z kapely, se vydal na sólovou dráhu a dosáhl úspěchu s písní "The NeverEnding Story", která se stala ústřední písní stejnojmenného filmu a stala se hitem v několika zemích.
Více od autora
Level 42 (9)
Level 42 je britská skupina, která vznikla v roce 1980 na ostrově Wight. Skupinu původně tvořili Mark King , Mike Lindup a bratři Boon Gould a Phil Gould . Proslavili se jedinečnou směsí funku, popu a jazzu, kterou podpořil King svou charakteristickou technikou slap-bass. Level 42 si získala popularitu v 80. letech díky řadě hitů a alb a dosáhla mezinárodního úspěchu.
Více od autora
Lev Sychrava (10)
Lev Sychrava byl český právník, novinář a politik. Lev Sychrava se narodil 16. prosince 1887 v Ledči nad Sázavou. Obecní školu navštěvoval v Humpolci, gymnázium pak v Praze na Vinohradech . Už během středoškolských studií ovládal výborně francouzštinu, později se naučil dobře anglicky a seznámil se i se základy ruštiny. 1906 začal studovat práva, která ukončil promocí v listopadu 1912. Na právnických studiích byl kolegou Edvarda Beneše. Až do vypuknutí války byl advokátním koncipientem v Praze a zároveň redaktorem Českého slova a Pokrokové revue. Byl členem Státoprávní pokrokové strany. Přispíval také do listu Antonína Hajna Samostatnost. Tento deník byl 8. září 1914 zakázán a Státoprávní pokrokáři byli nuceni ukončit konání schůzí oficiálních stranických orgánů. Radikálním vedením strany bylo rozhodnuto vyslat zástupce do exilu. Jako vhodná osoba byl vybrán Lev Sychrava. Ten byl již v roce 1911 zproštěn vojenské služby, a tak žádosti o přidělení cestovního pasu za účelem studia v neutrálním Švýcarsku úřady bez problémů vyhověly. Na tuto cestu se vydal 21. září 1914. K jeho hlavním úkolům patřilo informovat tisk a diplomatické zástupce dohodových států, že Češi bojují v rakousko-uherské armádě z donucení a že jejich snem je samostatný československý stát. Zároveň působil jako informační kanál pro předávání zpráv ze zahraničí do vlasti.Také zde navázal spojení s emigranty ze západní Evropy a Ameriky. 22. února 1916 musel opustit Ženevu a odejít do Paříže, kde vydával čtrnáctideník Československá samostatnost a také přispíval do exilového periodika Nation Tcheque. Zde se stal hlavním spolupracovníkem Edvarda Beneše v sekretariátu Národní rady československé. Z pověření T.G. Masaryka vykonával diplomatické cesty. V Itálii například jednal s M.R. Štefánikem o zřízení našich legií. Po vzniku nového státu se stal prvním velvyslancem v ...
Více od autora
Leonora Marková (9)
Narozena 15.6.1944 ve Vrůtkách . Stavební ing., vysokoškolská pedagožka, stavební ekonomika a řízení ve stavebnictví.
Více od autora
Lenka Jakešová (10)
Narozena 31. 10. 1966 ve Frýdlantě v Čechách. Učitelka mateřské školy, sbormistryně, pracovnice mateřského centra. Pracovnice v oboru geodézie. Autorka zpěvníku a knihy pro děti.
Více od autora
Lenka Hašková (9)
Lenka Hašková je česká novinářka, spisovatelka a autorka televizních her. Její díla jsou převážně oslavou socialismu.
Více od autora
Larry McMurtry (8)
Narozen 3.6.1936, spisovatel, scenárista, esejista Je autorem dvaceti sedmi románů, dvou sbírek esejů, tří monografií a více než třicet scénářů, a je editorem antologie moderní západní beletrie. Za knihu Osamělá holubice mu byla v roce 1986 udělena Pulitzerova cena . Žije v Archer City, Texas.
Více od autora
Langston Hughes (5)
Langston Hughes byl americký básník, sociální aktivista, romanopisec, dramatik a publicista, představitel harlemské renesance. Narodil se ve městě Joplin ve státě Missouri. Jeho rodiče se rozvedli, když byl malé dítě a jeho otec se přestěhoval do Mexika. Do svých třinácti let Hughes žil se svou babičkou a následně se přestěhoval k matce do Lincolnu v Illinois; později se rodina usadila v Clevelandu ve státě Ohio. Poezii začal Hughes psát v Lincolnu. Po ukončení studií strávil rok v Mexiku a rok na Kolumbijské universitě. V té době pracoval jako asistent kuchaře a později cestoval do Evropy a Afriky jako námořník. V listopadu 1924 se přestěhoval do Washingtonu, D.C. K jeho blízkým spolupracovníkům tehdy patřili Arna Bontempsová a Carl Van Vechten. Právě Van Vechten přesvědčil nakladatele Alfreda A. Knopfa k vydání první Hughesovy sbírky The Weary Blues v roce 1926. Na jeho objevení měl velký podíl také básník Vachel Lindsay. Roku 1929 dokončil vysokoškolské studium na Lincolnově universitě v Pensylvánii. V té době také spoluzaložil vlivný časopis Fire!!. Roku 1930 vydal svůj první román Not Without Laughter. Ve třicátých letech svou poezii plně vyhradil tématu rasové spravedlnosti a začal se silně politicky angažovat. Hodně v té době také inklinoval k divadlu . Začal také pracovat v novinách a byl válečným zpravodajem ve španělské občanské válce. Po válce nahlédl do světa opery, když napsal libreto k opeře Kurta Weilla Street Scene . Posléze se věnoval černošské kultuře z akademických pozic, napsal například práci A Pictorial History of the Negro in America . Sestavil také antologie černošského folklóru. Rovněž se věnoval překladatelství ze španělštiny, překládal zejména poezii Federica Garcíi Lorcy a Gabriely Mistralové. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Langston Hughes na slovenské Wi...
Více od autora
Ladislav Verecký (7)
Ladislav Verecký byl český novinář, fejetonista, překladatel a spisovatel. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor bohemistika a anglistika. Od roku 1994 působil v magazínu Mladé fronty DNES, kde se specializoval na články o jazyku, rozhovory a pravidelně přispíval také do satirického okénka Objev dnes. Jeho příspěvky se objevovaly také na stránkách zpravodajského portálu iDNES.cz. Byl autorem několika knih, například biografie Michala Horáčka pod názvem Kdo víc vsadí, ten víc bere. Zemřel 21. dubna 2010 na zástavu srdce. Jeho dcerou je básnířka a autorka rozhlasových a divadelních her Tereza Verecká, manželkou básnířka a psychoterapeutka Naděžda Verecká.
Více od autora
Ladislav Štoll (7)
Ladislav Štoll byl český marxistický literární kritik, představitel stalinistického pojetí teorie umění, československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa. Narodil se v rodině nájemce zámeckého hostince na Malé Skále u Turnova Emila Štolla a jeho ženy Anny, rozené Škopánové . Vystudoval reálku v Turnově a obchodní dopravní abiturientský kurs na jednoroční obchodní akademii v Praze-Karlíně , vojenskou službu absolvoval u letectva . V roce 1930 jako mimořádný posluchač navštěvoval přednášky F. X. Šaldy a Z. Nejedlého na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracoval v Praze v Eskomptní bance a Živnobance jako úředník, odkud byl v roce 1931 propuštěn za článek Úředníci v Levé frontě o sympatiích bankovního úřednictva ke komunismu a jeho postavení v době krise. Po svém propuštění se stal komunistickým novinářem a začal se věnovat literární kritice. Roku 1926 vstoupil do KSČ, v roce 1929 se oženil. Byl předním členem Levé fronty a odpovědným redaktorem stejnojmenného časopisu. Od roku 1934 byl redaktorem Rudého práva. Roku 1934 byl stranou vyslán do Moskvy jako překladatel Marxových a Engelsových spisů z němčiny, kde zůstal s rodinou až do roku 1936. S Juliem Fučíkem se podílel na českém vysílání moskevského rozhlasu. Mobilizace se zúčastnil jako poručík bombardovací letky detašované v Horních Počernicích. Během okupace Československa pracoval v Akciové společnosti pro zpracování kukuřice , podílel se na vydávání ilegálního Rudého práva, za což byl v roce 1944 několikrát vyšetřován gestapem. V roce 1947 se stal místopředsedou Kulturní jednoty, která sdružovala kulturní a uměleckou obec. V dubnu 1948 patřil k hlavním řečníkům na Sjezdu národní kultury. Po roce 1948 vystřídal mnoh...
Více od autora
Ladislav Hradský (11)
Narozen 27.8.1911 v Balašovských Ďarmotech , zemřel 5.3.1987. Dr., autor učebnic a slovníků maďarštiny, překladatel z maďarštiny.
Více od autora
Ladislav Fikar (7)
Ladislav Fikar byl český básník, divadelní kritik a překladatel z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. Bývá spojován s hnutím dynamoanarchistů , studoval na FF UK, v roce 1947 nastoupil do nakladatelství F. Borový , pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se Škvoreckého Zbabělci byl v roce 1959 z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku 1968 se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku 1970 musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež Albatros. Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha Samotín , v roce 1967 vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží Jiřímu Ortenovi. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však au...
Více od autora
Ladislav Ballek (9)
Mgr. Ladislav Ballek byl slovenský spisovatel, politik a diplomat. Dětství prožil v Dudincích a Šahách. V letech 1959–1963 studoval na Pedagogické fakultě v Banské Bystrici slovenský jazyk, dějepis a výtvarnou výchovu. Po absolvování základní vojenské služby rok učil na základní škole v Habovce. V roce 1966 se stal redaktorem Československého rozhlasu v Banské Bystrici a v letech 1968–1972 byl redaktorem kulturní rubriky krajského deníku Smer. Od roku 1972 působil v Bratislavě. Nejprve v redakci původní tvorby ve vydavatelství Slovenský spisovateľ a od roku 1977 jako vedoucí literárního oddělení na Ministerstvu kultury Slovenské socialistické republiky. Od roku 1980 byl náměstkem ředitele Slovenského literárního fondu a v letech 1984–1989 vedoucím tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V letech 1992–1994 byl poslancem Národní rady Slovenské republiky za slovenskou Stranu demokratické levice. Vyučoval na Pedagogické fakultě v Nitře a Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1998 neúspěšně kandidoval na prezidenta Slovenské republiky. Od roku 2001 do roku 2008 působil ve funkci velvyslance Slovenské republiky v České republice. Jedná se o typického představitele slovenské románové tvorby /nejen, ale zejména/ 70. let 20. století. V roce 1980 obdržel národní cenu SSR a v roce 1982 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel v roce 2014 ve věku třiasedmdesáti let. Jeho první literární pokusy se vztahují k jeho vysokoškolskému studiu. První próza mu vyšla ve sborníku Silueta v roce 1964, o tři roky později mu vyšla debutová knížka. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Ballek na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Lada Kuklová (9)
Narozena 28. 1. 1975. Učitelka matematiky a informatiky ve společnosti SŠE Lipník nad Bečvou.
Více od autora
Květoslav Minařík (9)
Květoslav Minařík byl český jogín, mystik, buddhista, astrolog a autor duchovní literatury. Květoslav Minařík se narodil 21. února 1908 v Litvínově, v části Horní Litvínov, okres Most. Jeho otec, František Minařík, byl horník a ateista, který se snažil bojovat za zlepšení podmínek dělníků. Zemřel, když bylo K. Minaříkovi osm let. Tím, že rodina přišla o živitele, dostala se do existenčních problémů. Matka Květoslava Minaříka, Josefa Minaříková, nebyla schopná řídit život rodiny, tj. devítiletého Květoslava a jeho sedmileté sestry Slavomily sama. Proto se znovu vdala. Její nový muž se však od ní nechával živit a nutil K. Minaříka žebrat a bil ho. Ten později musel přes zimu vyrábět bačkory a nesměl chodit do školy. Proto ve své biografii napsal, že doba jeho docházky na základní školu nepřesáhla čtyři roky. Rodinné poměry přiměly Květoslava Minaříka, aby ve čtrnácti letech utekl z domova do Jablonce nad Nisou, kde pracoval jako nádeník na stavbách. Později se vrátil, ale ne k matce s otčímem, ale začal bydlet u svého staršího nevlastního bratra, Oldřicha Minaříka, který ho dal do učení. K. Minařík se na základě toho vyučil pekařem. V roce 1932 se Květoslav Minařík v Hradci Králové oženil s Annou Minaříkovou , s níž měl syna Jaroslava. V 30. letech 20. století se Květoslav Minařík účastnil po nějakou dobu schůzek spolku Psyché, který založil v Československu v roce 1929 Karel Weinfurter. Květoslav Minařík byl po okupaci Československa německou armádou v roce 1939 tzv. totálně nasazen ve válečném průmyslu v Pardubicích. V srpnu roku 1944 byla rodina Minaříků vybombardována spojeneckým náletem, který měl být zaměřen na průmyslové podniky v Pardubicích. Po válce žil Květoslav Minařík postupně v Hradci Králové, Jablonci nad Nisou, Liberci a Březové. Po únoru 1948 byl stejně jako většina českých ezoteriků a mystiků sledován komunistickou Státní tajnou bezpečností a...
Více od autora
Květa Pacovská (3)
Květa Pacovská je česká malířka, sochařka, ilustrátorka, grafička, typografka a pedagožka. Květa Pacovská maturovala roku 1947 na Státní grafické škole v Praze, a poté pokračovala ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Pod vedením profesora Emila Filly zde studovala obor monumentální malba. Studium ukončila roku 1952 a začala pracovat jako ilustrátorka dětských knih a časopisů. Jejím životním partnerem se stal Milan Grygar, jeden z našich nejvýznamnějších grafických designérů. Jejich děti jsou rovněž umělecky založené – syn Štěpán je fotografem a syn Ondřej grafikem. Díky svým originálním knižním ilustracím se postupně stala jednou z nejznámějších světových ilustrátorek. Její ilustrace jsou nezaměnitelné, vyznačují se smyslem pro hravost, pro experiment a vtip, a překypují výtvarnou a typografickou fantazií. Své práce vystavovala na mnoha společných i autorských výstavách doma i v zahraničí a obdržela za ně celou řadu významných mezinárodních ocenění, především Cenu Hanse Christiana Andersena, kterou jí za ilustrace roku 1992 udělilo Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu , a cenu za nejkrásnější knihu světa Goldene Letter , kterou obdržela roku 1993 za knihu Papier Paradise, vytvořenou jako poctu osobnosti Kurta Schwitterse. V letech 1992–1994 působila jako hostující profesor na Vysoké škole umění v Berlíně a v roce 1998 na britské Kingston University. Roku 1999 jí byl udělen čestný doktorát Honorary Doctor of Design na Kingston University ve Velké Británii. V letech 1995 až 1997 realizovala projekt zahrady v Chihiro Art Museu Azumino v Japonsku. Je rovněž známá jako tvůrkyně experimentálních autorských knih pro děti i pro dospělé, které s velkým úspěchem vyšly již ve více než dvaceti zemích světa , a byly publikovány česky, slovensky, německy, anglicky, japonsky, f...
Více od autora
Kühnův Dětský Sbor (9)
Kühnův Dětský Sbor , známý také pod názvem Kühnův dětský sbor, je známý český pěvecký sbor, který je důležitou součástí hudební kultury země. Soubor byl založen v roce 1932 sbormistrem Janem Kühnem a má dlouholetou tradici v provádění širokého repertoáru od klasické hudby až po současnou. Sbor je známý svým osobitým zvukem a vysokou úrovní pěveckého umění, které dosahují jeho mladí členové. V průběhu let Kühnův Dětský Sbor spolupracoval s různými orchestry a skladateli a podílel se na vystoupeních a nahrávkách, které byly kritikou oceněny jak v České republice, tak na mezinárodní úrovni. Díky své oddanosti hudební dokonalosti se sbor stal jedním z nejuznávanějších dětských pěveckých sborů v Evropě, který má významný vliv na českou hudební scénu i mimo ni.
Více od autora
Kristýna Pivodová (11)
Narodila se v roce 1982 a vystudovala žurnalistiku a masovou komunikaci na FSV UK. Pracuje jako novinářka. Píše především dívčí románky a detektivky. Mgr. Absolventka gymnázia v Praze-Karlíně.
Více od autora
Kreis (5)
Východoněmecká poprocková skupina, založená v roce 1973 v Berlíně, NDR, rozpadla se v roce 1982.
Více od autora
Konstantin Sergejevič Badigin (5)
Konstantin Sergejevič Badigin, rusky: Константин Сергеевич Бадигин) byl ruský sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby, výzkumník a vědec. Svou námořní kariéru začal Badigin roku 1928 jako námořník na Dálném východě. Roku 1932 se po vystudování námořní vysoké školy ve Vladivostoku stal navigátorem a důstojníkem Sovětského námořnictva. Jako kapitán řídil roku 1938 výpravu ledoborce Sedov do Arktidy. Po uvěznění v ledu byl ledoborec změněn na driftující vědeckou polární stanici. Uvolněn byl až po 812 dnech v lednu roku 1940 v oblasti mezi Grónskem a Špicberky. Po svém návratu do vlasti byl Badigin 3. února 1940 vyznamenán Řádem rudé hvězdy a obdržel titul Hrdina Sovětského svazu. V průběhu Velké vlastenecké války byl v letech 1941 až 1943 velitelem sovětských ledoborců v Bílém moři a v letech 1943 až 1945 kapitánem motorové lodi v Tichém oceánu, která se plavila mezi Seattlem a Vladivostokem. Po skončení války odešel do výslužby a věnoval se studiu a literatuře. Vystudoval Moskevský pedagogický institut, pak absolvoval aspiranturu na Lomonosovově univerzitě, roku 1953 zakončil studium obhajobou disertační práce a získal titul kandidáta věd v oboru geografie. Jako autor debutoval ve 40. letech 20. století črtami o průzkumnících Arktidy. Poté napsal několik autobiografických knih a historických románů týkajících se mořeplavby. Roku 1973 se stal předsedou Komise pro námořní uměleckou literaturu Svazu spisovatelů Sovětského svazu.
Více od autora
Klára Benešovská (8)
PhDr. Klára Benešovská, CSc. , kunsthistorička, specializace - středověká architektura a architektonická plastika.
Více od autora
Kjartan Poskitt (9)
Autor humorných příruček pro děti o matematice a sudoku. Nar. 15.5.1956 York
Více od autora
Kim Wilde (10)
Kim Wilde je britský popový zpěvák, autor, DJ a televizní moderátor, který se proslavil na počátku 80. let. Narodila se 18. listopadu 1960 jako Kim Smithová a je dcerou rock'n'rollového zpěváka 50. let Martyho Wildea a Joyce Bakerové, členky pěvecké a taneční skupiny The Vernons Girls. Kim Wilde Hudební kariéru odstartoval její debutový singl "Kids in America" v roce 1981, který se stal hitem ve Velké Británii i na mezinárodním poli. Rychle se stala výraznou postavou scény nové vlny.
Více od autora
Kim Lawrence (12)
Žije na farmě v zemědělském kraji Anglesey ve Walesu. Denně běhá přes tři kilometry a běh jí poskytuje ohromnou příležitost se uvolnit a získat inspiraci pro psaní. Rovněž jí pomáhá udržet krok s jejím manželem, dvěma neposednými syny a nejrůznějšími zbloudilými živočichy, které adoptovali.Vždycky byla fanatickou čtenářkou beletrie a nyní je podobně nadšenou spisovatelkou. Miluje šťastná rozuzlení!Kim Lawrenceová je jiskřivým talentem na poli harlequinských romancí. Ráda vytváří silné hrdiny s neodolatelným šarmem a jemné hrdinky plné chuti do života, které si muže svých snů dokážou zkrotit. České čtenářky ji poznaly v Romance, která vyšla v srpnu roku 2000 s názvem Dítě svatební noci. V Dopise českým čtenářkám, který je její součástí, Kim Lawrenceová napsala: Milé české čtenářky, když vidím, jak postavy mé knížky, které původně nebyly ničím víc než pouhými stíny v mé představivosti, nakonec na tištěných stránkách ožívají, cítím vždycky ohromné vzrušení! A obzvláště vzrušující je pro mě vědomí, že se o výsledky své práce mohu podělit i s Vámi, čtenářkami v České republice. Vytváření moderních romantických milostných příběhů, které dokážou pobavit ženy na celém světě, mě velmi baví a fascinuje. Líbí se mi, když můžu vzít kurážnou, silnou hrdinku - jako je Georgina v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI - představit ji přitažlivému hrdinovi se sexy úsměvem… a dívat se, jak jiskry létají! Nehledě na to, jak působivý je příběh, vždycky se snažím k slzám namíchat i trochu smíchu. Nakonec i život je přece takový, ne? Pokud se mi tyto prvky v DÍTĚTI SVATEBNÍ NOCI povedlo namíchat správně, měla byste být po přečtení knížky do hlavního hrdiny Calluma zamilovaná…
Více od autora
Kern (4)
Česká rocková skupina. Vznik 1981. Bývalí členové: Jaroslav Albert Kronek - zpěv Libor Machata - baskytara Karel Vodička - bicí Antonín Vodička - kytara Slávek Karásek - kytara Členové 2013: Pavel Vacek Roman Kupčík Karel Vodička Slávek Karásek Antonín "Tony" Vodička Členové 2018: Karel Vodička - bicí Michal Konečný - zpěv Iva Pospíšilová - baskytara Slávek Karásek - kytara Robi Křupka - kytara
Více od autora
Kathryn Harvey (4)
Americká spisovatelka historických a milostných románů. Narozena 30. ledna 1947 v anglickém Warringtonu. Dětství prožila v jižní Kalifornii. Po studiu francouzštiny a antropologie na vysoké škole ji okouzlilo cestování a dodnes projezdila téměř celý svět. Než v roce 1976 publikovala první knihu, vyzkoušela řadu profesí. Nejdéle pracovala jako sestra na chirurgickém oddělení nemocnice v Santa Monice, ovšem od roku 1980 se živí výhradně jako spisovatelka. Procestovala téměř celý svět, na svých cestách důkladně poznala řadu různých zemí a své bohaté poznatky vhodně uplatnila v literární tvorbě. Dodnes potěšila čtenáře bezmála dvěma desítkami románů, z nichž většina byla přeložena do více než 30 jazyků. Barbara Woodová nyní žije a tvoří v Riverside v Kalifornii. Tři ze svých románů vydala pod pseudonymem Kathryn Harvey.
Více od autora
Kateřina Šardická (10)
Narodila se v roce 1991 a v současnosti žije a tvoří v Brně. Vystudovala teorie a dějiny filmu na Masarykově univerzitě. V minulosti pracovala jako příležitostná editorka, má za sebou tvorbu několika menších scénářů a nyní naplno a bez pudu sebezáchovy pracuje jako televizní dramaturg. Psaní se věnuje od svých patnácti let, Jejím prvním publikovaným románem je Zmizení Sáry Lindertové. Má slabost pro filmy na 35 mm páse, vyprávění všeho druhu a hnidopišské opravy cizích textů .
Více od autora
Kateřina Karolová (7)
Kateřina Karolová se narodila v roce 1981 ve Zlíně. Vystudovala lékařskou fakultu v Praze a hned po promoci nastoupila na dětské oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně coby pediatr. V roce 2011, po třech letech praxe v české nemocnici, kývla na nabídku pracovního místa v Německu. O svých zkušenostech psala domů, rodině a známým a následně se rozhodla dopisy zveřejnit formou blogů. Vznikla tak série nazvaná „Já, Doktorin“, za kterou od čtenářů iDnes získala titul „Blogerka roku“ v kategorii Nováček. Úspěšné blogy vyšly následně jako její první knížka. Po návratu z Německa se usadila na Valašských pasekách a spolu s manželem se pustili do stavby rodinného domku na samotě. Během prvního těhotenství se stala součástí dokumentu České televize Čtyři v tom 3, který se týká mateřství a rodičovství. V rozmezí tří let porodila postupně tři děti - Matěje, Jonáše a Filipa. Čtenáři časopisu ONA-Dnes ji v roce 2018 zvolili ženou roku. V roce 2020 vychází její románový debut nazvaný Zítřek ti nikdo neslíbil.
Více od autora
Kate Thompson (8)
Kate Thompsonová je britská spisovatelka, autorka knih pro děti i dospělé. Narodila se v roce 1956 jako nejmladší dítě historiků a mírových aktivistů E. P. Thompsona a Dorothy Towersové. Pracovala s koňmi a cestovala po Indii, než se usadila na západě Irska se svým partnerem Conorem. Společně vychovávají dvě dcery, Cliodhnii a Dearbhlii. Kate je kvalifikovanou houslistkou se zájmem o irskou tradiční hudbu. Fikce pro dospělé Dětská fikce V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kate Thompson na anglické Wikipedii.
Více od autora
Kate Hewitt (12)
Svou první povídku napsala Kate Hewittová v pěti letech - a to jenom proto, že svou první povídku právě dokončil její starší bratr a jí se zdálo, že to dokáže stejně, případně ještě lépe. První Katein příběh tvořila jedna jediná - byť pořádně dlouhá - věta. Od té doby se naučila být ve svých příbězích naštěstí trochu … detailnější. Po studiích klasického dramatu se Kate odstěhovala do New Yorku, kde toužila udělat kariéru v divadelním světě. Do cesty se jí ale postavila jedna překážka. Muž. Ten Správný Muž, o jakém vždy snila. Deset po svatbě se odstěhovala do Anglie, kde se postupně zabývala celou řadou profesí - vyučovala drama, pracovala v časopise, zabývala se péčí o děti bez domova, pracovala jako sekretářka… a nakonec se stala matkou. Když měla její nejstarší dcera jeden rok, prodala Kate svou první povídku jednomu britskému časopisu. Od té doby má na svém kontě příběhů celou řadu, její největší láskou ale zůstaly povídky romantické. Pokud Kate zrovna nepíše, ze všeho nejradši čte, cestuje a učí se plést. To je nikdy nekončící proces, v jehož rámci již vyrobila ohromnou spoustu šál. Po šesti letech strávených v Anglii se vrátila zpět do USA. Dnes žije s manželem - anglikánským pastorem - a třemi dětmi v Connecticutu a plánuje, že si pořídí psa.
Více od autora
Katarína Lazarová (10)
13. február 1914, Výčapy - Opatovce – † 21. jún 1995 Bratislava), bola slovenská prozaička a prekladateľka. Pochádzala z roľníckej rodiny a vzdelanie získavala vo Výčapoch-Opatovciach, v Novom Meste nad Váhom a v Nitre. V rokoch 1930 - 1932 bola praktikantkou v Janovej Novej Vsi, v rokoch 1932 - 1937 pracovala iba príležitostne, v roku 1938 bola pisárkou v redakcii časopisu Slovenský hlas v Žiline. Počas Slovenského národného povstania bola členkou 1. československej partizánskej brigády a veliteľkou bojovej jednotky. Po skončení 2. svetovej vojny pracovala v Zväze protifašistických bojovníkov, v Zväze slovenských žien, Zväze slovenských spisovateľov a ďalších organizáciách. V roku 1955 jej bola udelená štátna cena Klementa Gottwalda. Vo svojej tvorbe sa zameriavala najmä na problematiku dediny. Dôraz kládla na etickú stránku ľudského konania. Bola tiež autorkou próz a románov s tematikou protifašistického odboja a ideového prerodu ľudí pod vplyvom revolučného odkazu Slovenského národného povstania a vzniku nových vzťahov v slovenskej spoločnosti.
Více od autora
Karol Grünberg (3)
Je to polský historik 20. století. Specializoval se ejména v otázkách německo-sovětských, sovětsko-polských a polsko-ukrajinských vztahů. Autor knih o nacismu a opakovaně dotiskl životopis Adolfa Hitlera. V roce 1941 absolvoval gymnázium v Drohobyči . V letech 1941-1944 byl v Kafanie , kde pracoval v dolech na měď . V letech 1946-1950 působil v časopisu New Way a 1950-1968 na Vyšší škole sociálních věd ve Varšavě. V roce 1951 promoval na univerzitě ve Varšavě historické doprovodu Zanna Kormanowej . Doktorát získal v roce 1958 na Institutu sociálních věd , předmětem jeho disertační práce byl vztah mezi polskými a ruskými sociálními demokraty v letech1900-1905. V roce 1968 byl přijat jako odborný asistent na Ústavu historie a archivnictví Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni . V roce 1969 získal pozici asistenta pedagoga , v roce 1977 profesorem . V letech 1976-1984 byl vedoucím katedry obecné historie a polských devatenáctého a dvacátého století. Odešel v roce 1993, ale se studenty pracoval do roku 2001. Byl zaměstnancem a členem vědeckých rad těchto institucí: Ústavu socialistických zemí Polské akademie věd a hlavní komise pro vyšetřování nacistických zločinů ve Varšavě
Více od autora
Karl Bruckner (3)
Karl Bruckner byl rakouský spisovatel literatury pro děti. children\'s writer. Oddaný míru, mezinárodnímu porozumění a sociální spravdelnosti stal se jedním z rakouských vůdčích spisovatelů pro mladé. Jakožto syn tiskaře vyrostl na vídeňském předměstí Ottakring a stal se automechanikem. Psát začal v roce 1946. Hodně cestoval.
Více od autora
Karen Blixen (7)
Baronka Karen von Blixen-Finecke, rodným jménem Karen Christentze Dinesen , byla dánská básnířka, spisovatelka a vypravěčka, která kromě svého vlastního jména psala pod pseudonymy Isaac Dinesen, Osceola a Pierre Andrezel. Pocházela z vyšších statkářsko-aristokratických kruhů. Její otec Vilhelm Dinesen byl rovněž literárně činný, pod pseudonymem Boganis vydal dva svazky Jagtbreve . Karen Dinesen se narodila v Rungstedlunduu v severním Sjaellandu jako druhá dcera spisovatele a kapitána Vilhelma a Ingeborg Dinesen, rozené Westenholzové. Karen Blixenová se po celý život se nechtěla smířit s konvenčními představami své rodiny o postavení ženy. Původně si chtěla zvolit dráhu profesionální výtvarnice , pokoušela se také o literární tvorbu a pod pseudonymem Osceola uveřejnila časopisecky dvě novely. Roku 1914 se provdala za svého švédského bratrance barona Brora Blixena-Fineca a společně s ním zakoupila farmu s kávovými plantážemi nedaleko Nairobi v Keni. Manželství však ztroskotalo, farma zkrachovala a po smrti svého anglického přítele Denise Finch Hattona se Blixenová nemocná a téměř bez prostředků vrátila do Dánska, kde pak v rodném Rungstedlundu severně od Kodaně žila po zbytek života. V průběhu let, která trávila v Africe pokračovala v literárních pokusech a vydala časopisecky loutkovou komedii Sandhedens haevn . Prosadila se však až anglicky psanou a v USA velmi úspěšnou sbírkou novel Seven Gothic Tales , kterou sama přeložila do dánštiny jako Syv fantastiske fortaellinger . Anglická verze vyšla pod autorským pseudonymem Isaak Dinesen, stejně jako další anglicky psaná díla Blixenové. Všechny její dánské knihy vyšly pod jejím vlastním jménem, většinou v jejím vlastním překladu do dánštiny. Léta strávená v Africe jsou inspirací polofiktivní a polovzpomínkové knihy "Out of Africa" – Min afrikansk...
Více od autora
Karel Weigner (10)
- český lékař, anatom Na české lékařské fakultě v Praze promoval K. Weigner roku 1899. Po docentuře a profesuře na univerzitě, ČVUT a Akademii výtvarných umění se roku 1926 stal nástupcem zakladatele české moderní anatomie Jana Janošíka na anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Svou vědeckou práci orientoval na topografickou anatomii, především ve vztahu k chirurgii, kineziologii a na studium lidských plemen a typů, při kterém byl odpůrcem rasistických teorií. Zastával mnoho univerzitních a společenských funkcí, byl významným pracovníkem v tělovýchovné organizaci Sokol, v níž dal podnět pro zřízení Tyršova státního ústavu tělovýchovného. Po Weignerově smrti napsal v nekrologu K. Čapek: Náš život byl ochuzen o něco dokonalého, nač jsme vždy - i mimo měřítko vědy - vzhlíželi s radostí a pýchou.
Více od autora
Karel Trojan (7)
Karel Trojan ml. je český automobilový závodník. Pronajímá závodní techniku a provozuje tým Korno Motorsport. Začal závodit v roce 1994 s vozem Škoda Favorit 136L. Jeho hlavními navigátory byli Daniel Vodička v letech a Petr Řihák v letech . Jeho závodními vozy byly značek Škoda, Ford, Toyota či Mitsubishi. Aktuálně soukromě provozuje Škodu Fabii Rally2.
Více od autora
Karel Stejskal (10)
PhDr., CSc., historik umění, estetik, práce o středověkých iluminovaných rukopisech, práce zejména o středověkém umění.
Více od autora