Všichni Autoři a témata

Michael Ondaatje (9)

Philip Michael Ondaatje, OC, je kanadsko-srílanský prozaik a básník. Proslavil se zejména svým románem Anglický pacient, který získal cenu Booker Prize a za svou zfilmovanou podobu také Oscara. Michael Ondaatje se narodil na Srí Lance do rodiny nizozemsko-tamilsko-sinhálsko-portugalského původu. V roce 1954 se s matkou přestěhoval do Anglie. V roce 1962 přesídlil do Kanady a stal se kanadským občanem. Studoval na University of Toronto a později také na Queen's University v Kingstonu.

Max Morgan Witts (4)

Britský televizní producent, režisér a spisovatel kanadského původu.

Maureen Jennings (8)

Narodila se na Eastfield Road v Birminghamu. Studovala na University of Windsor a univerzitě v Torontu. V současnosti žije v Kanadě. Je autorkou románové série s detektivem Murdochem, která byla také zfilmována jako televizní seriál.

Matěj Barták (11)

Narozen 6. 3. 1975 v Praze. Redaktor, publicista a překladatel.

Mary Balogh (15)

Mary Balogh, za svobodna Mary Jenkins , vyrůstala s rodiči a se svou sestrou ve Walesu. Jejím dětským snem bylo stát se středoškolskou učitelkou angličtiny, což se jí také splnilo. Díky svému učitelování odjela původně na dva roky do Kanady, ale po roce stráveném v Kanadě při schůzce naslepo poznala muže jménem Robert Balogh a ani ne do roka byla svatba a ten tam návrat domů. Mary a Robert žijí v městečku Kipling, v Saskatchewanu a mají tři, dnes již dospělé, děti. S psaním knih Mary začala teprve, když její nejmladší dceři bylo šest let a od té doby si neustále plní svůj velký sen - být dobrou autorkou. Ve volném čase je sama vašnivou čtenářkou, která přečte cokoli, co ji zaujme a udrží její zájem přes prvních padesát stran. Mary je velkou příznivkyní Georgette Heyer a Georgetiiny knihy ji okouzlily natolik, že když sama začala s psaním, věděla, že tou správnou dobou, kterou by chtěla ve svých vlastních příbězích oživit, je doba regentské Anglie…

Martina Špinková (14)

Martina Špinková je česká ilustrátorka. Po gymnáziu studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru knižní kultury a písma. Od roku 1984 se věnuje volné a užité grafice, ilustraci a výtvarné redakci. Ilustrovala více než 50 knih, velkou část pro německá nakladatelství , ilustrace dále publikovala ve Francii, Anglii, Belgii, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku a Polsku. Vydala tři básnické sbírky: Za plotem noc, V koni křídla a Před andělem strom. V České republice spolupracuje především s nakladatelstvím Doron, dále s nakladatelstvím Portál a s Karmelitánským nakladatelstvím. Od roku 2003 do září roku 2012 působila také jako ředitelka hospicového občanského sdružení Cesta domů.

Martin Stropnický (7)

Martin Stropnický je český herec, politik, diplomat, spisovatel a režisér. V říjnu 2013 byl za politické hnutí ANO 2011 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Od ledna 2014 do prosince 2017 byl ministrem obrany ČR v Sobotkově vládě, od prosince 2017 do června 2018 byl místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí ČR v první Babišově vládě, od února 2017 pak byl místopředsedou hnutí ANO 2011. Na přelomu září a října 2018 rezignoval na funkce poslance Poslanecké sněmovny PČR i místopředsedy hnutí ANO 2011, jelikož se stal velvyslancem ČR v Izraeli. Jako diplomat působil již dříve, zastával rovněž funkci ministra kultury České republiky nebo funkci uměleckého ředitele Divadla na Vinohradech. Během dětství pobýval s rodiči a sestrou Irenou, která je dnes překladatelka a tlumočnice, v Itálii a Turecku, kde navštěvoval francouzské lyceum v Ankaře. Střední školu zakončil maturitou na Gymnáziu Jana Nerudy na Malé Straně v Praze. Poté vystudoval Divadelní fakultu AMU , aby následně nastoupil do angažmá v Městských divadlech pražských. V roce 1986 se stal členem činohry Divadla na Vinohradech v Praze, kde setrval až do Sametové revoluce. Podepsal petici Několik vět. V novém demokratickém režimu změnil profesi a od roku 1990 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí ČSFR, kde působil v pozici diplomata až do roku 2002. V letech 1990–1991 absolvoval Diplomatickou akademii ve Vídni. Na ministerstvu zahraničí se stal ředitelem sekce kulturních styků. Poté působil jako velvyslanec České republiky postupně v Portugalsku a Itálii . V letech 1999–2002 byl jmenován opět českým velvyslancem, tentokrát u Svatého stolce. V roce 2002 získal cenu Thálie za svoji roli Howarda Katze ve stejnojmenné divadelní hře. Mluví anglicky, francouzsky a italsky, pasivně německy, rusky a portugalsky. Poprvé se oženil krátce po absolvování DAMU. S absolventkou FAMU, textařkou a scenáristkou Lucií Stropnic...

Martin Stangl (10)

Německy píšící autor publikací o pěstování ovocných stromů.

Martin Sichinger (12)

Martin Sichinger Narodil se ve Vimperku, kde navštěvoval gymnázium. V Plzni pak vystudoval pedagogickou fakultu. Pobýval v zahraničí, nyní žije s rodinou v Praze a živí se jako učitel angličtiny a češtiny. V 90. letech vydal v nakladatelství Velárium tři básnické sbírky. Jako prozaik debutoval knihou povídek Přes čáry a vlny . Cukrový klaun je jeho prvním publikovaným románem.

Martin Cruz-Smith (11)

Martin Cruz Smith se narodil v pennsylvanském Readingu v roce 1942. Původně své knihy vydával pod jménem Martin Smith. Poté co se přišlo na skutečnost, že není jediným autorem píšícím pod tímto jménem, požádal ho jeho agent Knox Burger o přidání třetího jména. Smith si pro odlišení zvolil jméno Cruz. Smith studoval na University of Pennsylvania, kde v roce 1964 získal bakalářský titul v oboru kreativního psaní. V letech 1965 -1969 pracoval jako novinář a první své knihy začal psát počátkem 70. let. Hned jeho první detektivka Gypsy in Amber sledující osudy Romana Greye, cikánského obchodníka s uměním, který žije v New Yorku byla nominována na Edgarovu cenu . Zásadním průlomem v jeho kariéře se však stal až román Nightwing , který později sám adaptoval pro stejnojmenný film Arthura Hillera. Nejznámějšími Smithovými romány jsou ty, v nichž jako hlavní postava vystupuje ruský detektiv Arkady Rudenko. V roce 1981 napsal Smith detektivní román Gorkého park, který byl časopisem Time označen za “thriller 80. let”. Román se stal bestsellerem a získal cenu Zlaté dýky udělovanou britskou Asociácí autorů kriminálních příběhů . Detektiv Renko se pak objevil ještě v dalších pěti Smithových románech: Polar Star, Red Square, Havana Bay, Wolves Eat Dogs and Stalin's Ghost. Martin Cruz Smith žije se svou rodinou v San Rafaelu v Kalifornii.

Markéta Dočekalová (9)

Markéta Dočekalová je česká televizní scenáristka. Působila také jako zástupce šéfredaktora v redakci magazínu Top Class. Působí jako ředitelka divize televizní tvorby v producentské společnosti Media Pro Pictures, kde zodpovídá za realizaci celé řady televizních projektů v oblasti televizní dramatické tvorby a vývoje nových formátů. Vystudovala Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě v Praze. Promovala v oboru rozhlasové publicistiky. Samostatně publikovala v mnoha českých časopisech již od roku 1983. Od roku 1984 působila také jako spolupracovnice Českého veřejnoprávního rozhlasu, připravila a odvysílala mnoho zábavných i publicistických pořadů. Je členkou Syndikátu novinářů České republiky a členkou Americké asociace scenáristů. V roce 1990 odjela na diplomovou stáž do Nizozemí a po obhájení diplomové práce se do Nizozemí vrátila a využila nabídky studijního pobytu v nizozemských televizních stanicích. Jako stážistka zde působila až do roku 1994. Po návratu do České republiky stála při vzniku několika českých časopisů a vydala průvodce po Nizozemí. V roce 1996 uspěla v konkurzu na scenáristy do televize Prima a podílela se na vzniku živě vysílané talk-show. Od září 1997 působila také jako scenáristka v televizi Nova. Prozatím napsala a úspěšně realizovala scénáře k téměř patnácti stům televizních zábavných pořadů. Na obrazovku uvedla také několik nových pořadů jako autorka námětu. Mezi pořady, na kterých se autorsky podílela nebo stále ještě podílí, patří například: pořad Párty , Rande , Když se řekne profese , Dobré bydlo , Vabank , Minishow , Caruso Show . Pohádková půda , Svatba roku , Slavní slavným . Je také autorkou mnoha námětů nejrůznějších zábavných pořadů a veřejných pódiových akcí, her a soutěží. Od roku 2001 se také věnuje přednáškové a školicí činnosti a to jak doma, tak v zahraničí. Její seminář...

Mark Lauren (9)

Mark Lauren je certifikovaný vojenský specialista na fyzický trénink, letecký návodčí speciálních operací, triatlonista a šampion v thajském boxu. Úspěšně připravil téměř tisíc branců na extrémní požadavky nejelitnějších jednotek z komunity speciálních operací. Coby zkušený specialista při plánování a provádění misí zabavování letišť, záchranných misí, letecké podpory a průzkumných a pozorovacích misí trénoval jednotky schopné okamžitého nasazení v oblastech předsunutých vojenských operací pomocí výsadku, čtyřkolek, po zemi, ve vodě či obojživelně.

Mark H McCormack (8)

Americký ekonom.

Marie Lu (12)

Narodila se 11. července 1984 ve Wuxi nedaleko Šanghaje, po přijetí na University of Southern California se však usadila v kalifornské Pasadeně. Zde žije se svým přítelem, čivavou a dvěma Welsh Corgi Pembroky, což jsou neuvěřitelně roztomilí a hraví pejsci. Předtím, než se začala věnovat psaní na plný úvazek, pracovala jako umělecká ředitelka ve společnosti zaměřené na vývoj videoher. Píše knihy pro mladé, především dystopie.

Marie Lamballe (8)

Anne Jacobs je německá spisovatelka, která vstoupila do povědomí především čtenářkám ženských románů. Její série Panský dům se těší velké oblibě. Narodila se a vyrostla v Dolním Sasku. Nejprve studovala hudbu a jazyky a složila státní zkoušku jako učitelka střední školy. Pracovala v knihkupectví, vdala se a porodila 2 děti. V určitém věku se ale projevily otcovské geny . Anne tehdy začala s pokusy o vlastní psanou tvorbu. Nejprve se pokoušela básně, později o povídky, až sklouzla k románům. Než vydala první knihu, ušla trnitý kus cesty. I když to bylo chvílemi náročné, nevzdala to a šla za svým snem. Dosud publikovala přibližně dvacet románů. Práce ji velmi baví, dopřává jí svobodu, ale zároveň vyžaduje velkou disciplínu. Psaní se věnuje denně šest až osm hodin, a to i o víkendech a svátcích. Po dokončení románu si dovolí týden nebo dva přestat a pak se teprve vrhne na další knihu. Rodinná historie Melzerů, kteří se objevují v sérii Panský dům, je jedním z jejích nejoblíbenějších projektů. Námět získala od svého dědečka, který kdysi vlastnil továrnu. Sice neprodukovala žádné textilie, nýbrž části k cívkám. Zařízení nefungovalo dlouho a muselo být prodáno. Annin otec jí o něm často vyprávěl.

Marie Kšajtová (11)

Marie Kšajtová je česká redaktorka, scenáristka, televizní dramaturgyně a spisovatelka knih pro děti. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově v Praze a do roku 1972 působila v redakcích různých časopisů. Poté pracovala do roku 2002 v Československé, resp. České televizi jako dramaturgyně večerníčků. Je autorkou řady scénářů, především k animovaným seriálům a textů k několika komiksům v časopise Čtyřlístek. Její knižní tvorba je orientována především na pohádkové příběhy pro menší děti.

Marie Hrubá (9)

Ing., pracovnice Ministerstva zemědělství ČR. Autorka statistik o stavu zpracování mléka.

Marie Havelková (12)

Česká autorka kuchařek a dívčích románů. Kuchařské receptáře.

Marie Adamovská (15)

Autorka knih pro děti.

Marianna Grznárová (6)

1. december 1941, Rudno nad Hronom; je slovenská poetka a prozaička, autorka literatúry pre deti a mládež. Prvé diela začala publikovať v denníkoch Ľud, Smena a v časopise Mladá tvorba, knižne debutovala v roku 1966 zbierkou básní Vstupujte bosí. Vo svojej tvorbe sa zameriavala ako na poéziu pre dospelých, tak i na písanie poviedok a prozaických rozprávok pre deti. Jej básnická tvorba sa nesie v duchu odmietania životných a literárnych konvencií. Oveľa väčší úspech zaznamenala svojou tvorbou pre deti, s ktorou začínala ako dramaturgička, keď písala rozprávkové seriály pre televíziu. Jej rozprávky sa vyznačujú svojráznym, duchaplným humorom, strohým štýlom i jazykom, pričom však dokonale vystihuje povahové črty človeka. Okrem humoru jej rozprávky vyjadrujú i prvky lyriky, paródie a irónie, pričom sa nezriedka snaží o kritiku negatívnych ľudských vlastností .

Marian Kechlibar (10)

Narozen 13. 8. 1978 v Ostravě. RNDr., matematik, zabývající se algebrou a kryptografií, zejména otázkou faktorizace velkých čísel.

Marguerite Yourcenar (8)

Marguerite Yourcenarová, nepřechýleně Marguerite Yourcenar , vlastním jménem Marguerite Antoinette Jeanne Marie Ghislaine Cleenewerck de Crayencour, byla francouzská autorka románů, esejí, povídek, básní, kritik, divadelních her a překladů . Stala se první ženou zvolenou do Francouzské akademie . Jako spisovatelka se Yourcenarová proslavila především svými metafyzickými historickými romány, ve kterých se věnuje detailním portrétům lidí z minulých dob, ale i tématům jako je homosexualita. Většinou nejde o historické romány v tradičním slova smyslu, autorka se v nich nepokouší o rekonstrukci minulosti, ale snaží se spíše dobrat obecného smyslu lidského života. Yourcenarová se inspirovala atmosférou evropské renesance a neoklasicismu, ale také orientální moudrostí. Marguerite Yourcenarová se narodila do franko-belgické šlechtické rodiny v Bruselu. Její matka zemřela na následky porodu. Marguerite strávila rané dětství s otcem na zámečku Mont-Noir. Přestože nikdy nenavštěvovala školu, odmaturovala z latiny a řečtiny na výbornou. Psaní se začala věnovat už v pubertě, kdy prožívala hektické období kvůli svému nekonformnímu otci Michelovi, který hodně cestoval a žil aristokratickým životem. Ačkoliv ji podporoval v její spisovatelské kariéře a vydával na své náklady její první díla, citovou oporu u něho nenacházela, protože byl posedlý vidinou opětovného získání ztraceného jmění a čím dál víc propadal své herní vášni. Dědictví, které Yourcenarové připadlo po otcově smrti, jí přes jeho marnotratnost stále ještě po dlouhou dobu umožňovalo žít bohémským životem a věnovat se literatuře, cestování a milostným aférám v Paříži. Po vypuknutí druhé světové války se přestěhovala do Spojených států, kde se živila vyučováním francouzské literatury na Univerzitě v New Yorku. Strávila hodně času cestováním mezi Francií a USA, kde žila se svou partnerkou Grace Frickovou...

Margita Figuli (12)

Margita Figuli, za svobodna Margita Figuliová, po svatbě Margita Šustrová, pseudonymy Morena, Oľga Morena byla slovenská spisovatelka, překladatelka a autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rolnické rodině a vzdělání získala ve svém rodišti Dolním Kubíně a Banské Bystrici. Chtěla pokračovat ve studiu, ale její pokus o studium malířství v Praze jí nevyšel. Pracovala jako anglická korespondentka v Tatrabance v Bratislavě, kde pracovala do roku 1941, později se věnovala jen literární činnosti. Při zaměstnání studovala na konzervatoři hru na klavír. Margita Figuli je výraznou představitelkou slovenského naturismu v novelistické a románové tvorbě. Publikovat začala už v roce 1930 v časopise Slovenská nedeľa či na kalendářích Tatrabanky, později též v časopisech Elán, Slovenské pohľady, Živena a jiné. V jejích raných pracích dominují témata z prostředí sociální, zeměpisné či společenské periferie, později také láska, sociální soucit a současné společenské problémy. Kromě vlastní tvorby sporadicky překládala z češtiny . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margita Figuli na slovenské Wikipedii.

Margaret Rogerson (9)

Margaret píše fantasy pro dospívající mladé čtenáře. Když nepíše, věnuje se malování čtení, hraní her, vaření pudinků nebo se prochází po lese a hledá žáby a houby. Ráda sbírá šály a dívá se na víc dokumentárních filmů, než je – podle některých – ve společnosti přijatelné. Žije v Cincinnati ve státě Ohio a jednoho dne by se chtěla přestěhovat ke strašidelnému lesu.

Marcel Grün (6)

Marcel Grün byl český popularizátor kosmonautiky a astronomie a spisovatel. Přes 15 let působil jako ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Marcel Grün se zajímal o astronomii a astronautiku již od dětství. V patnácti letech začal pracovat jako demonstrátor ve Štefánikově hvězdárně. Vystudoval Fakultu strojní ČVUT a postgraduálně i pedagogiku. V 60. letech byl členem neoficiálního klubu SPACE, který sdružoval aktivní znalce tehdy vznikajícího oboru astronautiky. V roce 1967 nastoupil do pražského planetária. Zde se dlouhodobě zabýval především astronautikou. Přispěl k růstu aktivit v tomto oboru i k mezinárodním úspěchům, jako byl studentský projekt Perun, který v roce 1979 zvítězil v mezinárodní studentské soutěži, nebo studie o sluneční plachetnici, která stejný úspěch zopakovala. V roce 2000 se stal ředitelem spojené organizace Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy. Působil v mnoha českých i mezinárodních organizacích spojených s astronomií nebo kosmonautikou. Řadu let například aktivně působil v České astronomické společnosti, kde byl vedoucím Astronautické sekce . Byl členem Rady pro kosmické aktivity, poradního odborného orgánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. V roce 2003 stál u zrodu České kosmické kanceláře, byl předsedou její dozorčí rady a také předsedou Sdružení hvězdáren a planetárií. V 70. a 80. letech minulého století úzce spolupracoval s československým fandomem. V lednu 2018 slavnostně předal vedení Hvězdárny a planetária svému nástupci, Jakubu Rozehnalovi. Při této příležitosti mu primátorka Prahy Adriana Krnáčová předala čestné občanství města. Věnoval se zejména výuce a popularizaci astronomie a kosmického výzkumu. Sám, nebo ve spolupráci s dalšími autory sepsal řadu příruček, přehledů, encyklopedických hesel, scénářů k pořadům i diafilmům, učebnic, skript a pomocných textů pro učitele a pracovníky hvězdár...

Malcolm Hillier (11)

Anglický publicista, autor knih o květinách a gastronomii; studoval hru na klavír a varhany, pracoval v televizi. Od roku 1970 navrhoval zahrady ve firmě patřící jemu a Colinu Hiltonovi, měl květinářství, aranžoval květiny při slavnostních příležitostech; v roce 1988 svůj obchod s květinami prodal, aby mohl o květinách psát knihy. Před třemi lety koupil dům na ostrově Saba, okolo nějž vytvořil obrovskou zahradu, na níž každý rok po několik měsíců pracuje.

Magda Navrátilová Garguláková (15)

Historička umění a muzeoložka. Spoluzakladatelka brněnské galerie OFF/FORMAT a kurátorka. Autorka a redaktorka knih pro děti.

Lynda Edwards (14)

Autorka anglických slovníků a publikací o počítačových sítích.

Ludmila Romportlová (10)

Dívčím jménem Junová. Jejím otcem byl malíř, grafik, průmyslový výtvarník a pedagog Zdeněk Juna , manželem fonetik a lingvista Milan Romportl , mj. vedoucí Fonetického ústavu FF UK a prezident Mezinárodní společnosti fonetických věd UNESCO. Ludmila Romportlová studovala na reálném gymnáziu v Turnově a na internátní odborné škole pro ženská povolání ve Velkém Meziříčí a v Mladé Boleslavi . Po absolutoriu byla pracovně nasazena v Turnově. 1944 onemocněla tuberkulózou páteře, 1947 byla operována. Dlouhou rekonvalescenci prožila v Brně, kde její otec působil jako ředitel Školy uměleckého průmyslu; prodělaná choroba ovlivnila i její pozdější život. Po sňatku žila v Praze, pomocnými pracemi se podílela na manželových výzkumech a od 60. let se soustavně věnovala tvůrčí činnosti.

Luděk Rejchrt (11)

Luděk Rejchrt byl český evangelický farář, spisovatel a autor písní či her především s náboženskou tematikou. Ordinován na kazatele Českobratrské církve evangelické byl 20. prosince 1964. Během své kazatelské činnosti působil ve sborech v Křížlicích a v Praze-Braníku. Jeho písně pro děti vyšly ve zpěvnících Buď tobě sláva a v plně autorském Zpívejte s námi , dále pak ve zpěvníku Slunce svítí všem a na nahrávce Má město dvanáct bran . Souhrnně vyšly pod jménem Haleluja Amen . Ke zpěvníkům vyšly také nahrávky: LP Buď tobě sláva s několika písněmi ze stejnojmenného zpěvníku a úryvky z Bible kralické, které čte Radovan Lukavský, , MC Slunce svítí všem a CD Haleluja Amen . Několika písněmi je Luděk Rejchrt zastoupen také v Evangelickém zpěvníku . Kromě zcela vlastních písní se věnoval také přebásněním, mj. převedl do češtiny nejznámější báseň německé básnířky Luisy Henselové Müde bin ich, geh zur Ruh pod názvem Už mi oči tíží sen. Napsal také několik knih zaměřených na křesťanskou tematiku, jako Modlitby šeptem, Apokalypsa nebo Taková dlouhá cesta a jeho hry vyšly v souborných vydáních Hry a Hry 2 , knihy, vydané křesťanským nakladatelstvím Kalich. Angažoval se též spolu se Zdeňkem Svěrákem v Nadačním fondu Klíček. Má bratry Miloše a Pavla.

Lubomír Martínek (9)

Narozen 9. 5. 1954 v Českých Budějovicích. Prozaik, esejista a překladatel.

Louis Ferdinand Céline (14)

Louis-Ferdinand Céline, vlastním jménem Louis-Ferdinand Destouches , byl francouzský lékař a spisovatel. Destouches pocházel z chudé rodiny původem z Normandie a Bretaně. Bojoval v první světové válce, kde byl těžce raněn do ramene a prohlášen za 70% invalidu. Zranění mělo celoživotní následky. V roce 1924 vystudoval lékařství, pracoval v hygienické sekci Společnosti národů a v roce 1928 se usadil a otevřel si praxi na předměstí Paříže, v Clichy. Po nocích psal. Jeho prvotinou je román Cesta na konec noci , v němž bez servítků vylíčil hrůzu vlastních válečných zážitků, toulek po Africe i praxi chudinského lékaře na předměstí. Kniha zapůsobila pro svou otevřenost a neotesaný, ale novátorský styl jako zjevení a zajistila mu okamžitý úspěch po celé Evropě. Podařilo se mu zlomit mnoho konvencí, např. užíváním slangu a vulgarismů. Céline totiž nesnášel vymydlený jazyk literárních salónů; chtěl psát tak, jak mluví obyčejní lidé. Manipulací a intrikami se stalo, že Cesta do hlubin noci nedostala Goncourtovu cenu. Podobné nadšení vyvolala Célineova druhá kniha Smrt na úvěr . V tomto rozsáhlém románu, odehrávajícím se na chudém předměstí Paříže před I. světovou válkou, se autor vrací k neuvěřitelným a drsným příhodám ze svého dětství. Román přináší ještě radikálnější uvolnění stylu. V roce 1937 se Céline vrátil ze Sovětského svazu. Napsal o tom pamflet Má vina , kde beze všech příkras popsal, jak to v SSSR reálně funguje. Následovaly tři antisemitské pamflety: Bagately k masakru , Škola mrtvol a Z ostudy kabát . Jejich vydávání je ve Francii zakázáno. Na počátku roku 2018 zamýšlelo francouzské nakladatelství Gallimard vydat tyto Célineho pamflety, avšak zanedlouho ustoupilo – dle vyjádření jeho šéfredaktora Antoina Gallimarda – od ...

Linda Turner (13)

Americká autorka románů pro ženy.

Leo František Saska (10)

Narozen 16.6.1832 v Libáni u Jičína, zemřel 16.3.1870 v Klatovech. Středoškolský profesor, publikační a překladatelská činnost v oboru klasické filologie.

Lenka Vachalovská (6)

Narozena 31. 5. 1961. PhDr., CSc., učitelka němčiny a ruštiny, autorka učebnic německého jazyka, překladů z němčiny.

Lenka Slezáková (15)

Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. působí na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Emanuela Pöttinga v Olomouci, kde vyučuje ošetřování nemocných, ošetřovatelství, klinickou propedeutiku, psychologii a komunikaci, etiopatogenezi a první pomoc. Též působí jako vedoucí předmětového týmu somatologie. Je vedoucí autorského kolektivu několika učebnic pro střední školy a vyšší odborné školy zdravotnické. Spoluvytvářela e-learningové materiály pro výuku somatologie. V rámci volnočasových aktivit studentů realizuje preventivní programy ochrany zdraví určené dětem předškolního věku. Spoluúčastní se předlékařské první pomoci pro veřejnost jako školitel. Pravidelně metodicky vede pedagogickou praxi studentů UP Olomouc. V roce 2013 byla mezi 15 oceněnými pedagogy Olomouckého kraje.

Lawrence Kasdan (7)

Lawrence Edward Kasdan je americký scenárista, režisér a producent. Je znám jako spoluautor filmů Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder, Dobyvatelé ztracené archy a Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediho. Kasdan se taky podílel na psaní Star Wars: Síla se probouzí a bude se podílet na spin-off sérii o Hanu Solovi. Byl nominovaný na tři Oskary: dvakrát za Nejoriginálnější scénář a jednou za Nejlepší scénář k adaptaci . Je otcem režisérů Jake Kasdana a Jon Kasdana, a nevlastním otcem muzikantky Inara George. Kasdan se narodil v Miami na Floridě, jako syn Sylvie Sarah , poradkyně pro zaměstnání, a Clarence Normana Kasdana, který vedl maloobchodní prodejny s elektronikou. Jeho bratr je spisovatel/producent Mark Kasdan. Pochází z židovské rodiny. Byl vychován v Morgantownu v Západní Virginii, kde v roce 1966 vystudoval Morgantownskou střední školu. Promoval na University of Michigan v oboru pedagogie, a původně plánoval, že bude učitelem angličtiny. Ještě během svých studií vyhrál Hopwoodovu cenu v psaní. Byl studentem profesora Kenetha Rowa. Po promoci nemohl Kasdan sehnat místo učitele a tak se stal reklamním kreativcem - profesí, která ho nebavila, ale ve které vydržel pět let , nejprve v Detroitu a pak v Los Angeles, kde se snažil zaujmout Hollywoodské scenáristy. Kasdan vstoupil do světa filmu v polovině 70. let 20. století, a to až po 67 odmítnutích, kdy byl jeho scénář Osobní strážce prodán společnosti Warner Bros. a měla v něm hrát Diana Ross a Steve McQueen. Scénář se pak ale dlouho přepracovával a stal se jedním z „nejlepších nedodělaných scénářů v Hollywoodu“; až byl nakonec v roce 1992 konečně zfilmován - v hlavní rolí s Whitney Houston a Kevinem Costnerem. Poté, co prodal Stevenovi Spielbergovi svůj scénář k filmu Propastný rozdíl ho George Lucas pověřil napsáním scénáře Dobyvatelé ztracené archy. Lucas poto...

Laurence Sterne (6)

Laurence Sterne byl britský duchovní a romanopisec období preromantismu. Sterne se narodil v irském Clonmelu v rodině chudého anglického praporčíka a irské markytánky a jako dítě s rodiči putoval po různých posádkových městech v Irsku. Když byl jeho otec odvelen na Jamajku, kde brzy zemřel na malárii, umožnili mu bohatí příbuzní vystudovat nejprve gymnázium a pak teologii na Univerzitě v Cambridgi. V roce 1738 se stal farářem na poměrně bohaté faře v Coxwoldu v Yorkshire, kde se mohl věnovat literatuře. Roku 1741 se oženil s Elizabeth Lumleyovou. Do svých šestačtyřiceti let vydal Sterne pouze několik kázání. Poté napsal pro podporu přítele satiru na provinční církevní politiku A Political Romance , kterou církev odsoudila a kniha byla spálena. Sterne si však uvědomil své spisovatelské nadání a následně se proslavil devítidílným románem Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho , na kterém pracoval od roku 1759 do roku 1767. Většina situací v knize je založena na absurdních rodinných nedorozuměních, které vyznívají humorně. Vtip vyprávění spočívá také v tom, že Tristram neumí nic vysvětlit jednoduše a do všeho zaplétá široké souvislosti. Proud vyprávění je neustále přerušován epizodami, vtipnými odbočkami a postřehy a právě tato na svou dobu nová forma způsobila, že Sternovo postavení v historii románu 18. století bývá srovnáváno s postavením velkých tvůrců moderní prózy. Po úspěchu románu pobýval Sterne často v Londýně, kde byl zván do významných salónů vyšší společnosti. Zde se seznámil s Elizou Draperovou , manželkou úředníka Východoindické společnosti, jejichž vztah byl považován za skandální. Protože bojoval s tuberkulózou, cestoval po Francii, aby našel úlevu od své nemoci. Zde také našel inspiraci ke svému dalšímu významnému dílu, intelektuálnímu cestopisu Sentimentáln...

Lauren Asher (15)

Ladislav Soldán (8)

Ladislav Soldán je český literární historik a kritik. Užívá také pseudonymy Ladislav Jurkovič nebo L. Sel.vet V roce 1956 maturoval na JSŠ v Blansku, v letech 1957–1961 absolvoval vysokoškolská studia oboru filozofie - historie na Filozofické fakultě UJEP, nynější Masarykově univerzity v Brně. Tamtéž externě absolvoval obor Divadelní věda . Jako učitel působil na ZŠ v Petrově nad Desnou , poté ve Sloupu v Moravském krasu. Od dubna 1964 se na základě konkurzu stal asistentem tehdejšího Slovenského ústavu pre ďalšie vzdelávanie lekárov v Bratislavě, od 1967 tamtéž ve funkci odborného a vědeckého pracovníka na ústavu přejmenovaném na Inštitút lekárov a farmaceutov . Poté pracoval jako odborný pracovníkem tehdejšího Okresního kulturního střediska v Blansku. V letech 1972–1973 byl jmenován ředitelem zdejšího okresního muzea. Poté byl zaměstnán na brněnských vysokých školách jako učitel. V roce 1968 získal titul PhDr, v roce 1985 se stal docentem. Předmětem jeho badatelského zájmu byly po léta otázky filozofické antropologie a osobnosti Ericha Fromma, dále životního profilu a kritického díla jeho vysokoškolského učitele, v Brně působícího doc. dr. Olega Suse . V roce 1963 se oženil s Marií Heclovou . Jeho druhou ženou byla od roku 1965 Mirjana rozená Kljajić, srbské národnosti , se kterou měl syny Slobodana a Tomislava. Manželka, narozená v Sarajevu, patřila k významným rodinám Sládečků a Odkolků, majitelů mlýnů atd., působících v blízkém okolí Sarajeva, poté z vlastního rozhodnutí přestěhovaných do nynější České republiky.

Kristine Rolofson (11)

Kristine Rolofson vyrostla jaké pravá "mořská krysa" na Rhode Islandu, neboť její otec byl námořním kapitánem. Kromě toho byla učiněný knihomol, a to jí vydrželo až dodnes. Když jí bylo jedenáct let, rodiče ji vzali na první dovolenou pod stan. Malá Kristine si s sebou vzala 24 knih a nevylezla ze stanu celých osm dní, dokud jí nedošla četba. V osmnácti letech se vdala - vzala si svého učitele historie. Psát začala až po svých devětadvacátých narozeninách, když bylo její dceři osm měsíců a synům tři a osm roků. Když se dnes ohlédne zpátky, jen se usmívá, jak to mohla přežít s vypůjčeným psacím strojem a dvěma dětmi v plenkách. Kristine ráda píše o americkém západě, kde prožila dvanáct let na severu státu Idaho. Když se přestěhovala zpátky do Nové Anglie, začalo se jí stýskat po životě v malých městečcích západu. Alespoň si jej tedy sama vytváří na stránkách harlequinských romancí. Jako šestinásobná matka také ráda píše o ženách, které se snaží postarat co nejlépe o své děti, i když jim osud a okolní svět příliš nepřeje.

Kristína Royová (13)

Kristína Royová byla slovenská evangelická myslitelka, náboženská spisovatelka, básnířka a zakladatelka charitativních ústavů ve Staré Turé. Její dílo bylo přeloženo do více než třiceti jazyků. Narodila se v rodině faráře Augusta Roye a Františky Roy-Holuby . Měla tři sestry: Máriu , Ľudovítu Čulíkovou a Boženu Chorvátovou . Rodiče Kristíny Royové byli potomky dvou významných luteránských rodin. Otec August Roy, blízký přítel Jozefa Miloslava Hurbana, byl členem slovanské společnosti, spoluzakladatelem Matice slovenské a slovenských gymnázií. Matčin bratr Jozef Ľudovít Holuby byl významný slovenský botanik, etnograf, církevní historik a archeolog a její další bratr Karol Holuby byl v revolučním roce 1848 popraven poblíž dnešní vesnice Šulekovo. Dětství Kristíny Royové bylo spojeno s luteránskou farností ve Staré Turé, kde byli místní kaplani současně jejími učiteli. Kristína byla spolu se svou sestrou Marií zakladatelkou abstinenčního spolku Modrý kříž ; její diakonickou činnost zaštiťoval spolek Vieroslava. Napsala řadu písní, z nichž 95 vyšlo ve zpěvníku Piesne siónské , od roku 1925 vydávala časopis Večernica. Z jejich próz patří k nejznámějším její prvotina Bez Boha na svete , dále Bludári, literární díla pro děti Ako Kvapôčka putovala, V slnečnej krajine, Ako přišli lastovičky domov aj. Svou autobiografii zpracovala pod názvem Za svetlom a so svetlom. Za vlády komunistické strany v bývalém Československu byla křesťanská literatura, kterou napsala, mezi tou, která byla často zabavována státní bezpečnostní službou StB a zároveň byla na černé listině školních osnov socialistické éry. Nyní je považována za slovenskou autorku s nejčastěji překládanými literárními díly a někteří literární kritici ji považují za „slovenskou Kierkegaard “. V tomto článku byl použit překlad textu z č...

Kristína Pavelková (13)

Slovenská spisovatelka. Též právnička.

Kiki Thorpe (8)

Autorka knih pro děti.

Kenneth Macksey (9)

Kenneth Macksey vstoupil v roce 1941 do Královského tankového sboru , v roce 1944 bojoval v Normandii a v roce 1945 v Německu; po válce pak strávil více než dvacet let u Královského tankového pluku . Je mezinárodně uznávaným odborníkem a spisovatelem v oblasti vojenské historie.

Kenneth A Russell (8)

Pracuje v redakci britského časopisu Mensa, inteligenční a psychologické testy.

Ken Wakui (15)

Japonský komiksový scenárista a kreslíř. Autor manga komiksů.

Katharina Schlegl-Kofler (13)

Chovatelka psů. Autorka příruček.

Kateřina Musilová (11)

Mgr., středoškolská učitelka českého jazyka a literatury, historie, dějin umění, profesní komunikace. Je hodnotitelkou ústní i písemné části maturitní zkoušky.

Kateřina Lachmanová (14)

Studovala postgraduálně v Římě na Papežském institutu Teresianum, specializaci v oborech spirituální teologie a teologická antropologie - doktorát z teologie obhájila r. 2003. Na Gregoriánské univerzitě absolvovala licenciátní studia psychologie . Od r. 2005 pracuje v Pastoračním středisku při Arcibiskupství pražském, věnuje se pastoračně psychologickému poradenství a přednáškové a exerciční činnosti. Externě vyučuje na KTF v Praze a v Olomouci. Je autorkou několika knih z oblasti křesťanské spirituality

Katarína Moláková (8)

Slovenská dramaturgyně a scenáristka, autorka básní.

Karl Jaspers (11)

Karl Jaspers byl německý filosof a lékař, specializující se na psychiatrii, jeden z nejdůležitějších představitelů existencialismu. Narodil se v dolnosaském Oldenburgu v rodině zámožného bankovního ředitele. Na otcovo přání studoval nejprve práva , po třech letech přešel na medicínu, poté se věnoval psychiatrii. Promoval roku 1908 v Heidelbergu, kde strávil podstatnou část života. Roku 1901 u něj lékaři zjistili nevyléčitelné onemocnění srdce a plic, což jej donutilo ke zdravé životosprávě a lázeňským léčením; nemoc však měla kladný vliv na jeho porozumění psychologickým problémům. Roku 1910 se oženil s Gertrudou Mayer, která se stala jeho celoživotní družkou a zemřela 5 let po Jaspersovi roku 1974. Od roku 1909 Jaspers působil v psychiatrické léčebně na univerzitě v Heidelbergu. Praxi opustil roku 1913 ; tehdy obhájil u Wilhelma Windlebanda svou práci Všeobecná psychopatologie a začal přednášet. Ve své psychopatologii rozlišuje srozumitelné a nesrozumitelné souvislosti. Ke každému z těchto dvou druhů souvislostí je nutno přistupovat s jinými metodami. Roku 1916 byl jmenován mimořádným profesorem. Roku 1920 se seznámil s Martinem Heideggerem . Od r. 1922 se Jaspers podílel na vedení katedry s Heinrichem Rickertem, novokantovcem, s nímž se však názorově rozcházel. Tehdy se již začal cele věnovat filosofii. Na universitě působil zde až do roku 1937, kdy byl vyloučen ze správy univerzity kvůli svým antifašistickým názorům a kvůli židovskému původu své ženy. Roku 1938 mu byla zakázána publikační činnost. Během 2. světové války byli oba manželé pronásledováni; pro případ, že by se měli dostat do rukou nacistům, nosili u sebe cyankali, aby raději zahynuli sami; jeho použití byli naštěstí ušetřeni. Roku 1948 Jaspers a ...

Karin Krausová (11)

Narodila sa v Košiciach, vyštudovala Prírodovedeckú fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, odbor biológia. Krátko po ukončení štúdia ju zlákal svet farieb a ostala mu verná dodnes. Venuje sa interiérovému textilnému dizajnu. K literatúre ju priviedla mama, ktorej za to patrí srdečná vďaka. Keď Karin vyšli dve poviedky v knihe Poviedky o nevere, jej mama konštatovala: Hm, ako malá si čítala, ako veľká píšeš... Karin je vydatá a má dve deti.

Karen Leabo (9)

Karen Leabo je autorkou více než šedesáti románů romantických i napínavých psaných pod vlastním jménem a pod pseudonyme Kara Lennox. Žije v jižní Kalifornii ve viktoriánském prostředí s manželem a několika domácích mazlíčků.

Karel Tuček (8)

Karel Tuček, mineralog, petrograf a muzeolog, se narodil v roce1906 v Nové Pace. Vystudoval přírodní vědy a zeměpis na Karlově univerzitě. V roce 1932 zde dosáhl doktorátu, v letech 1933–1934 působil v Mineralogickém ústavu univerzity jako pomocná vědecká síla. V letech 1934–1935 pracoval jako výpomocný učitel na čtyřech pražských měšťanských školách, v letech 1934–1937 byl asistentem Mineralogického ústavu na České technice. V roce 1937 se stal pracovníkem mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea, kde v letech 1939–1950 a 1956–1976 zastával funkci vedoucího oddělení. V letech 1950–1951 byl správcem Náprstkova etnografického muzea, v letech 1951–1953 ředitelem Národního technického muzea a v letech 1953–1956 přednostou odboru pro muzea na ministerstvu kultury. K. Tuček je autorem stovek odborných a popularizačních článků z mineralogie. Mnoho úsilí věnoval muzejnické činnosti, tj. hlavně spravování mineralogických sbírek v Národním muzeu a později na Univerzitě Karlově, kde po odchodu do důchodu působil jako externí pracovník . Roku 1986 se přestěhoval z Prahy do Písku, kde roku 1990 zemřel.

Karel Šašek (11)

Karel Půhoný (5)

Ing., autor publikací z oboru potravinářství.

Karel Procházka (7)

Práce o olympijských hrách.

Karel Mečíř (9)

Karel Mečíř byl český a československý novinář, spisovatel, diplomat a politik, poslanec Revolučního národního shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Studoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, pak teologii na českém semináři v Římě. Po návratu v Praze a absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval jako advokátní koncipient, ale pak dal přednost žurnalistice. Působil například v listech Politika nebo Čas. Počátkem 20. století se angažoval v agrárním tisku. Byl redaktorem listu Obrana zemědělců. Během první světové války byl aktivní v domácím protirakouském odboji. Psal i beletrii. Je autorem románů Zlatý důl, V tenatech, Cesta do rodiny do dne a do roka nebo humoristických románů, dramat i studií. Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Republikánskou stranu československého venkova . Na mandát rezignoval v září 1919. Byl profesí redaktorem. Pak se zapojil do československé diplomacie. Zastupoval ČSR v Belgii a Řecku.

Karel Leger (15)

Karel Leger byl český básník, spisovatel a dramatik, občanským povoláním statkář v Kolíně. Proslavil se zejména epickými básněmi a veršovanými povídkami, zasazenými do rodného Polabí, v nichž vyjádřil lásku k vlasti a satirickou kritiku maloměstského prostředí. Psal i prózu a s nevelkým úspěchem také divadelní hry. Je řazen mezi realisty, s prvky romantismu a fantastiky. Některé práce publikoval pod pseudonymy Karel Lenský, Kryštof Červíček, Vlasta Veselá a Verus. Narodil se 21. září 1859 v Kolíně. Roku 1869 začal studovat na gymnáziu v Klatovech, kde jako profesor působil jeho vzdálený příbuzný Bedřich Pošík. Studium pro něj bylo velmi podnětné — vyučoval tam mimo jiné spisovatel Alois Vojtěch Šmilovský, ve vyšších ročnících studovali Jaroslav Vrchlický a Josef Thomayer. Roku 1873 odešel spolu s profesorem Pošíkem na akademické gymnázium do Prahy. V roce 1878 odmaturoval a začal publikovat své první básně. Po absolvování vojenské služby se roku 1881 vrátil do Kolína a převzal vedení rodinného statku. Ten se stal jeho základním zdrojem obživy do konce života. Patřil mezi známé osobnosti. Účastnil se veřejného a hospodářského života v Kolíně. Roku 1897 byl přijat za dopisujícího člena České akademie. Jeho padesáté, šedesáté i sedmdesáté narozeniny byly v celostátním tisku připomínány pochvalnými články. Roku 1934 vyšla pamětní publikace Karlu Legrovi v roce jeho 75. narozenin, obsahující 26 prozaických a veršovaných příspěvků, hodnotících Legera jako osobnost i jako spisovatele. Přispěli do ní např. Josef Svatopluk Machar, František Xaver Svoboda, Jaromír Borecký, Antonín Klášterský, Ignát Herrmann, František Serafínský Procházka, Miloslav Hýsek a další. Zemřel 6. dubna 1934, pohřben byl do rodinné hrobky v Kolíně za účasti zástupců Sokola, agrární strany, Ústřední matice školské a několika literátů . Na domě, kde žil, byla umístěna b...