50761–50820 z 158703 Autoři
Frank T Thompson (2)
Americký spisovatel, televizní scenárista, producent a filmový historik.
Více od autora
Frank Kodiak (1)
Německý spisovatel, dříve voják, sportovní učitel, redaktor na volné noze nebo taxikář. Autor thrillerů.
Více od autora
Frank Hurley (1)
James Francis „Frank“ Hurley, OBE byl australský fotograf a dobrodruh. Podílel se na řadě expedic do Antarktidy a sloužil jako oficiální fotograf australských vojenských sil během obou světových válek. Jeho umělecký styl se zapsal do mnoha nezapomenutelných obrazů, v některých případech scény aranžoval a manipuloval, za což byl kritizován z důvodu, že se zmenšila dokumentární hodnota jeho díla. Narodil se jako třetí z pěti dětí rodičům Edwardu a Margaretě Hurleyovým a vyrostl v australském předměstí Sydney Glebe, New South Wales. Z domova utekl ve třinácti letech a šel pracovat do ocelárny Lithgow, domů se vrátil o dva roky později, studoval na místní odborné škole a účastnil se přednášek na univerzitě v Sydney. Když mu bylo 17 let, koupil si svůj první fotoaparát Kodak Brownie za 15 šilinků, které splácel jeden šilink za týden. Umění fotografie se učil sám, sám se také uchytil v podnikání s pohlednicemi. Během fotografování úžasných snímků nebezpečně riskoval, například při zachycení blížícího se vlaku. Ve svých 23. letech, v roce 1908, se Hurley dozvěděl o plánované expedici do Antarktidy australského cestovatele Douglase Mawsona. Jeho kolega Henri Mallard doporučil v roce 1911 Hurleyho na pozici oficiálního fotografa na Mawsonově australsko-asijské antarktické expedice místo sebe! Expedice trvala od roku 1911 až do roku 1914. Hurley byl také oficiálním fotografem na expedici Imperial Trans-Antarctic Expedition Ernesta Shackletona, která se uskutečnila v roce 1914 a trvala až do srpna 1916. Na ní Hurley pořídil celou řadu průkopnických barevných fotografií s využitím procesu paget. Později zkompiloval své záznamy v dokumentárním filmu Jih v roce 1919. Jeho záznam byl také použit v roce 2001 ve filmu Shackleton's Antarctic Adventure. V roce 1917 se Hurley připojil k Australské Imperial Force jako čestný kapitán a zachytil mnoho scén bojiště během bitvu u Pass...
Více od autora
Frank Gruber (3)
Autor psal detektivky a westerny. Nejdříve sloužil v armádě a vykonával krátkodobá zaměstnání, záhy se však rozhodl pro spisovatelskou dráhu. Přečkal dobu počátečních neúspěchů, od roku 1934 se úspěšně živil jako povídkář a romanopisec na volné noze Napsal také životopis ZANE GREYE .
Více od autora
Frank Burczyk (2)
Německý chemik, činný v oblasti vývoje a použití kosmetických preparátů a surovin.
Více od autora
Frank Bonham (1)
Americký spisovatel, scenárista, publicista. Autor westernů, knih pro děti a mládež a televizních scénářů.
Více od autora
Frank Boldt (4)
Frank Boldt byl německý historik a slavista, překladatel, pedagog na Západočeské univerzitě v Plzni a Univerzitě Karlově v Praze. Vystudoval v Německu a v Praze historii a slavistiku. Na univerzitě v Heidelbergu byl žákem Dmitrije Čiževského, spoluzakladatele pražské lingvistické školy. V roce 1992 se vzdal německého státního občanství a přijal občanství československé a později české. Usadil se v Chebu, kde založil Nadaci Evropské Comenium, odvozené z odkazu Jana Amose Komenského, kterého obdivoval a ve svém díle i rozhovorech se na něj často odkazoval. Zde pořádal také každé léto Akademické letní školy, kam zval Čechy, Němce ke společnému dialogu o minulosti, současnosti, ale i přítomnosti. Byl jednou z největších osobností regionu po Sametové revoluci. Původně ač srdcem i duší Sociální demokrat, a on se zasadil o o to, aby se Chebané dodatečně vyrovnali s minulostí německých Sociálních demokratů v Chebu umístěním pamětní desky na budovu, kde před 2. světovou válkou strana sídlila . Po nějaké době se rozhodl „znovuobnovit” chebskou pobočku Strany zelených v Chebu, které se snažil dát know how Německé Strany Zelených. Místní organizaci však doslova „zvedl z popela” a pravděpodobně by byl v komunálních volbách v říjnu 2006 zvolen do městského zastupitelstva, kdyby pouhé dva týdny před volbami neumřel na velmi rychle postupující rakovinu, která dle slov jeho oddané ošetřovatelky a spolustranice Renaty Křížové, „postihla to nejcennější – tedy mozek”. Frank Boldt byl jednou z nejvýraznějších osob města, ale i Česko-německých vztahů obecně. Nebylo mu zatěžko například pokoušet se o komunikaci se všemi rozmanitými lidmi – rád si popovídal s intelektuály, ale i s obyčejnými lidmi. „Jeho centrum Nadace Evropské Comenium, které vybudoval z bývalé koželužny na břehu řeky Ohře se stala příjemnou oázou, k...
Více od autora
Frank Bettger (3)
Frank Bettger, rodným jménem Franklin Lyle "Frank" Bettger byl americký hráč baseballu, pojišťovací agent a autor knih o osobnostním rozvoji. Jeho syn Lyle Stathem Bettger byl známý herec v 50. až 80. letech 20. století. Frank Bettger měl těžké dětství, byl často nemocný a měl slabé klasické školní vzdělání. V 11 letech mu zemřel otec. Začal prodávat noviny, aby pomohl své matce v chodu domácnosti, která se mimo něj, starala o další čtyři děti. Jak napsal v knize Škola úspěchu: „Mnohdy jsme k večeři neměli co jíst, leda ovesnou kaši a mléko.“ Ve 12 letech mu byl inspirací kulturista Eugen Sandow, přesto se začal více věnovat baseballu a fotbalu na Základní škole James G. Blaine . Pracoval jako instalatérský pomocník s příjmem 8 USD za týden. Později získal práci u společnosti American Radiator Company, kde zatloukal bedny se zbožím. Ve 14 letech získal místo u inkasní společnosti ve Filadelfii, kdy jezdil na kole po městě a vybíral splátky. V roce 1905 začal hrát baseball za tým All-Professionals z Filadelfie, kde byl zaspán pod jménem „Frank Betcher“. V roce 1906 hrál za městský tým Bridgeton z New Jersey, na pozici shortstop. Byl požádán, aby hrál za McDaniel’s Saloon proti Donahue’s Saloon ve Filadelfii. Zde si jej všiml Red Donahue, majitel týmu a nadhazovač, který přesvědčil vedení týmu Johnstown , aby jej koupili. Z tohoto týmu, kde měl 175 USD za měsíc, byl v roce 1907 vyloučen. Když se zklamaný zeptal manažera týmu Berta Conna, proč byl z klubu vyloučen, dostal odpověď, že: „Je líný a málo nadšený pro hru." Bettger řekl manažerovi: „Jen se snažím skrýt svou nervozitu." Manažer mu poradil, aby zkusil něco jiného, protože to, co předvádí, moc nefunguje a ať bude dělat cokoliv, musí do toho dát více energie a nadšení. Nastoupil do týmu Haverhill , krátce hrál...
Více od autora
Françoise Dorin (2)
Francouzská muzikálová herečka, autorka románů, novel, divadelních her, písní a článků.
Více od autora
Françoise Coffrant (2)
Francouzská novinářka, též publicistika o bytové architektuře.
Více od autora
François Kersaudy (3)
Profesor na pařížské Sorbonně, vystudoval historii na Oxfordské univerzitě. Je specialistou na dějiny diplomacie a vojenství.
Více od autora
François de Belleforest (1)
Francouzský prozaik a básník, překladatel z řečtiny a italštiny.
Více od autora
François Campion (2)
François Campion byl francouzský barokní skladatel a kytarista, který se narodil kolem roku 1686 a zemřel pravděpodobně v roce 1747. O jeho životě toho není mnoho známo, ale byl významnou osobností ve vývoji kytarové hudby na počátku 18. století. Campion vydal významné pojednání o hře na kytaru "Nouvelles découvertes sur la Guitarre", které obsahovalo návod ke hře a sbírku skladeb. Toto pojednání je pozoruhodné tím, že se v něm objevuje použití campanelly, techniky, která umožňuje dosáhnout zvonivého zvuku připomínajícího zvony. Jeho díla často spojovala francouzský a španělský styl, což odráželo kulturní výměnu té doby.
Více od autora
Franco Tanel (2)
Italský novinář a fotograf, zaměřuje se na dopravu, infrastrukturu, ekologické dopady turistiky, životní prostředí a přistěhovalectví.
Více od autora
Franco Bonisolli (2)
Franco Bonisolli byl italský operní tenorista, proslulý svým silným hlasem a dramatickou intenzitou. Narodil se 25. května 1938 v italském Roveretu a svou kariéru zahájil počátkem 60. let 20. století po dokončení hudebních studií. Bonisolli si rychle získal uznání díky své interpretaci belcantového repertoáru i Verdiho a Pucciniho rolí. Jeho pěvecké umění se hodilo zejména pro náročné role italského a francouzského operního kánonu.
Více od autora
Francis Parkman (2)
Francis Parkman byl americký historik, známý pro své dílo o Severní Americe v období kolonialismu. Pocházel ze zámožné rodiny, jeho rodiči byli reverend Francis Parkman a jeho druhá žena Caroline Hall Parkmanová. Měl pět sourozenců: Caroline, Mary, Eliza, Johna Eliota a Sarah z otcova prvního manželství. Od dětství jej sužovaly zdravotní problémy. V mladém věku byl poslán na lesní farmu svého dědy u Medfordu v Massachusetts, aby si upevnil zdraví životem v přírodě. Často spával v lese, jezdil na koni bez sedla a naučil se lovit. Od roku 1831 studoval na privátní Chauncy Hall a v roce 1840 vstoupil na Harvard. Ještě před ukončením studií ho rodiče poslali na cestu po Evropě. Plavil se po Středozemním moři, kde navštívil některé ostrovy, viděl Itálii, Švýcarsko, Francii a Skotsko. Cesta trvala od listopadu 1843 do června 1844. Na podzim 1844 nastoupil na harvardská práva. V roce 1845 publikoval své první články v Knickerbocker Magazine. V roce 1846 získal právnický titul a pokračoval ve svých studijních cestách. Strávil i nějakou dobu mezi Siouxy. Tato zkušenost ho velmi ovlivnila. Jeho dřívější poměrně sympatické nazírání na Indiány se výrazně změnilo. Začal je považovat za divochy a opilce, jejichž úpadek, porážky ve válkách a zkáza byly nevyhnutelným triumfem civilizace nad barbarstvím. Tento způsob nazírání se objevuje i v jeho historických dílech, za což sklidil tvrdou kritiku některých moderních historiků. V té době procestoval různé další části USA. Zároveň se u něj opět objevily zdravotní a psychické potíže. V květnu 1850 se oženil s Catherine Scollay Bigelowou, dcerou známého bostonského lékaře, se kterou měl tři děti: Grace Parkmanovou Coffinovou, Francise Parkmana III. a Katharine Parkmanovou Coolidgeovou. Syn zemřel ve třech letech na spálu. V roce 1856 procestoval Kanadu. V roce 1858 zemřela jeho žena po narození jejich posledního dítěte. Sám se téhož roku odjel léčit do Francie. Cesto...
Více od autora
Francis Gabreski (1)
Francis Stanley Gabreski „Gabby“ byl předním americkým leteckým esem nasazeným během druhé světové války do bojů v Evropě s 28 sestřely, leteckým esem korejské války s 6,5 sestřely a významným důstojníkem Letectva Spojených států, v jehož řadách odsloužil celkem 26 let. Před válkou se začal zajímat o létání, ale málem nezískal pilotní licenci, protože dle svých instruktorů neměl pro létání vůbec žádný cit a praktickou zkouškou prošel až na poslední pokus. Po absolvování leteckého výcviku v roce březnu 1941 byl přidělen k 45. stíhací peruti, 15. stíhací skupiny na Hawaii. Zde prodělal svůj bojový křest při útoku na Pearl Harbour, kdy se mu společně podařilo s několika piloty vzlétnout po hlavním útoku, ale nepřítel již unikl. Jelikož byl původem Polák a doslechl se o polských perutích bojujících RAF a chtěl nabrat bojové zkušenosti, požádal svého velícího důstojníka o přeřazení. Bylo mu vyhověno a bojoval od ledna 1943 v řadách 315. polské stíhací perutě na strojích Supermarine Spitfire, kde nezaznamenal žádný sestřel. 27. února 1943 byl přeřazen k 56. stíhací skupině , létajíc na strojích Republic P-47 Thunderbolt pak dosáhl nad Francií a Německem 28 potvrzených sestřelů, největšího počtu vzdušných vítězství ze všech amerických letců v Evropě. Během korejské války pak dosáhl úspěchů na proudových strojích North American F-86 Sabre u 51. přepadového stíhacího křídla . Za celou svou bojovou kariéru dosáhl 34½ sestřelených nepřátelských letadel, navíc se mu jako jednomu z pouhých sedmi amerických pilotů povedlo dosáhnout statusu leteckého esa ve dvou různých válečných konfliktech. Během své kariéry velel dvěma stíhacím letkám, v dočasném měřítku pak velel šesti uskupením typu „křídlo“ a „skupina“. Celkem tedy působil 11 let jakožto velitel jednotky, 15 let jako bojový pilot. Po ukončení karié...
Více od autora
Francis de Croisset (2)
Francouzský dramatik, libretista a prozaik belgického původu.
Více od autora
Francis D Raška (2)
Doc. PhDr. Francis D. Raška, PhD. je americko-český politolog a historik, v současnosti přednáší moderní dějiny na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Publikoval zejména práce k dějinám československého exilu, The Czechoslovak Exile Government in London and the Sudeten German Issue a Historie Rady svobodného Československa 1949 - 1960 .
Více od autora
Francesco Rosso (1)
Italský novinář, publicista, též práce o historii starověkých civilizací a dějinách raného křesťanství.
Více od autora
Frances Liardet (1)
Britská spisovatelka, lektorka tvůrčího psaní, překladatelka z arabštiny.
Více od autora