47461–47520 z 158487 Autoři
Jiřina Marková-Krystlíková (2)
Narozena 9. 9. 1957 v Praze. Operní zpěvačka a hudební pedagožka.
Více od autora
Jiřina Lukešová (2)
Jiřina Lukešová byla česká filmová střihačka. Od začátku roku 1941 pracovala u střihačky Anny Vlasové ve filmové výrobně Favorit. Po roce 1944 začala působit samostatně a živila se především střihem krátkých dokumentárních filmů – jednalo se o osvětové snímky nebo díla reflektují život poválečného Československa. Počátkem 50. let přešla do hraného filmu, kde v průběhu let spolupracovala s režiséry Alfrédem Radokem, Jaroslavem Machem, Jaroslavem Balíkem, Pavlem Blumenfeldem, Evaldem Schormem, Jiřím Menzelem nebo Jaroslavem Papouškem. Kromě celovečerních filmů sestříhala i řadu televizních inscenací a zábavních pořadů pro děti i dospělé, z nichž lze jmenovat například večerníček Krkonošské pohádky. Před odchodem do penze doporučila Jiřímu Menzelovi jako svého nástupce začínajícího střihače Jiřího Brožka.
Více od autora
Jiřina Langhammerová (3)
Jiřina Langhammerová je česká etnografka, dlouholetá vedoucí národopisného oddělení Národního muzea. V mládí se věnovala praktické folklorní činnosti jako zpěvačka a tanečnice. Vystudovala obor etnografie, folkloristika a české dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla její učitelkou docentka Drahomíra Stránská. V době studií pracovala v Ústředí lidové umělecké výroby, kde se věnovala zejména krojovým rekonstrukcím. V roce 1968 nastoupila do Národního muzea jako kurátorka textilních sbírek národopisu; v letech 1993-2008 zde zastávala pozici vedoucí národopisného oddělení. Uspořádala množství muzejních výstav v Česku i v zahraničí, zajistila cenné akvizice do sbírek, zejména lidových oděvů, jež také monograficky zpracovala. Monografii věnovala také zakladateli českého národopisu Ludvíku Kubovi.
Více od autora
Jiřina Hůrková-Novotná (3)
Doc PhDr. Jiřina Hůrková, CSc. . Vysokoškolská pedagožka na AMU, autorka prací z oboru českého jazyka, uměleckého přednesu, fonetiky českého jazyka a mluveného slova. Absolventka filozofické fakulty Karlovy univerzity, 1958-1989 nejprve asistentka, po obhájení disertační práce z oboru zvukové stránky jazyka od roku 1966 vědecká pracovnice Kabinetu fonetiky při Ústavu pro jazyk český ČSAV. 1967 doktorát z filozofie. Vědecko-výzkumná činnost zaměřená na fyziologii a akustiku řeči, kulturu mluveného projevu a výzkum výslovnostních norem. 1990-1993 vedoucí oddělení fonetiky a mluvené komunikace Ústavu pro jazyk český AV ČR. Autorka řady odborných publikací z oboru zvukové stránky jazyků a také učebních a vzdělávacích textů pro přednašeče a divadelníky.
Více od autora
Jiřina Havlová (2)
Narozena 10.11.1912 v Horažďovicích. Učitelka. Literatura pro mládež.
Více od autora
Jiřina Adamírová (3)
Narozena 30. 7. 1921 v Praze, zemřela 6. 6. 2014. PhDr. CSc., odborná asistentka tělesné výchovy na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy, členka Vědecké rady ČSTV, členka Svazu základní a rekreační tělesné výchovy, zabývala se zdravotní tělovýchovou, práce z oboru.
Více od autora
Jiří Zikmund (2)
Narozen v Jičíně, Mgr., historik s odborným zaměřením na dějiny fotografie s těžištěm ve východních Čechách, pracovník historického oddělení muzea v Hradci Králové.
Více od autora
Jiří Zemánek (2)
Narozen 28.5.1950 v Praze. JUDr., Ing., CSc., práce z oboru právní problematiky e ekonomice.
Více od autora
Jiří Zajíc (2)
Narozen roku 17.5.1951 v Praze. Redaktor v Redakci náboženského života Českého rozhlasu, kterou v roce 1990 založil. Původním vzděláním je matematik, katolocký pedagog, podílel se na založení České rady dětí a mládeže, autor metodických příruček pro skautské oddíly, zabývá se též problematikou výchovy a vzdělávání, duchovního a osobnostního rozvoje a komunikací.
Více od autora
Jiří Wolf (2)
Narozen 25.2.1974. Historik a archivář, práce z oboru barokní kodigologie, lokální epigrafikx a historické antropologie .
Více od autora
Jiří Wála (3)
Jiří Wála byl přední český propagátor vodáctví, tělovýchovný pedagog, autor a zakladatel turistické „Dunajské společnosti“. Byl pokřtěn jako Jiří Antonín Wála, syn c. k. oficiála Ignáce Wály a jeho manželky Otylie, rozené Steimarové, vdovy Pták–Loukotové . Měl bratra Maxe a sestru Albertinu. Studoval gymnázium v Praze a angažoval se už v té době v Sokolu a Českém atletickém a fotbalovém klubu. Před dokončením studia v roce 1915 narukoval a od jara 1916 do léta 1918 byl na italské frontě dvakrát raněn. Po návratu z války dokončil gymnázium, poté v letech 1921–23 studoval na Univerzitě Karlově filozofii, sociologii, němčinu a tělesnou výchovu. V roce 1923 se začal zapojovat do práce ve vysokoškolském sportu. Založil oddíl „Dunajská společnost“, který byl zaměřen hlavně na turistiku a kanoistiku. S „Dunajčíky“ pak procestoval velkou část Evropy. Kanoistická výprava z Bratislavy do Černého moře v roce 1924 se stala základem jeho knihy „V kánoích napříč Evropou“ , z vodácké výpravy do západní Evropy vznikla kniha „V. S. putuje za sluncem“ . Organizoval i pěší turistické výlety, například v Alpách, na Korsice nebo v Jugoslávii. Byl také nadaným kreslířem a ilustroval vlastní i cizí publikace. Ve třicátých letech 20. století pak působil v Praze jako učitel na gymnáziích v Libni, na Vinohradech, Malé Straně a Žižkově. Přednášel také na Českém vzdělávacím kurzu pro učitelství tělocviku a na učitelských ústavech při Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po válce se Wála stal významnou osobností ve výchově nových učitelů tělesné výchovy. Vytvořil řadu učebních textů, například Soudobá tělesná výchova , Švédská gymnastika , Gymnastika , Obecná teorie tělesné výchovy a Turistika a doprovázel je vždy praxí. V roce 1953 byl jmenován prvním děkanem Institutu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Zemřel 22. sr...
Více od autora
Jiří Votinský (1)
Narozen 22. 8. 1936 v Bratislavě, zemřel při autonehodě 19. 7. 2004. Prof., Ing., DrSc., experimentální chemik, publikace a skripta z oboru.
Více od autora
Jiří Vítek (3)
Narozen 7.2.1901 v Pardubicích, zemřel 6.11.1974 v Praze. MUDr., DrSc., profesor neurologie, publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Vítek (2)
Narozen 29.3.1927 v Brně. MUDr., CSc., asistent katedry radiologie a nukleární mediciny, stati v odborném tisku.
Více od autora
Jiří Veškrna (2)
Narozen 24. 4. 1931, zemřel 29. 9. 1996. Malíř, autor komiksů a ilustrací.
Více od autora
Jiří Večeř (1)
Narozen 9.11.1962 v Zábřehu na Moravě. Zločinec odsouzený v kauze s LTO.
Více od autora
Jiří Vaništa (3)
Narozen 27.11.1934 v Praze. MUDr., CSc., odborný asistent kliniky infekčních nemocí na fakultě dětského lékařství University Karlovy v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Jiří Vaněk (2)
Narozen 19. 2. 1946 v Piešťanech. PhDr., filozof a historik, působil na Vysoké škole ekonomické, práce a překlady z oboru filozofie, etiky, estetiky, výtvarného umění, básně.
Více od autora
Jiří Vančura (1)
Narozen 12.2.1907 v Praze, zemřel 1999. RTDr., architekt, práce v oboru.
Více od autora
Jiří Valdhans (3)
Narozen 26. 8. 1979. JUDr., Ph.D., práce z mezinárodního práva soukromého a obchodního.
Více od autora
Jiří Václavíček (2)
Narozen 9.5.1961 v Počátkách, okr. Pelhřimov. Pedagog, podnikatel, publicistika z finančníctví, též motivační literatura o investicích na finančních trzích.
Více od autora
Jiří Vácha (3)
Narozen 20.3.1938 v Kroměříži. Prof. MUDr. DrSc., patolog a fyziolog, přednosta Ústavu patologické fyziologie LF MU . Orientace na genetiku běžných onemocnění, studovanou molekulárně-biologickou metodou. Práce z oboru, práce o životním prostředí. Manželka je MUDr. Alena Váchová.
Více od autora
Jiří Vacek (1)
Narozen 13. 8. 1947 v Jindřichově Hradci, zemřel 10. 10. 2018. V letech 1968-1989 emigrace. Protidrogový expert, zakládal Městskou policii v Liberci, působil jako poradce ministrů vnitra a obrany, asistent předsedy KDU-ČSL.
Více od autora
Jiří Uhlík (3)
Jiří Uhlík je český hokejový útočník, aktuálně působící v HC Klatovy. Odchovanec klatovského hokeje prošel mládežnickými kategoriemi týmu HC Škoda Plzeň. V sezóně 2013/2014 působil ve formě střídavých startů ve 2. lize v dresu rodných Klatov. V sezóně 2014/2015 oblékal dres Mountfieldu HK, kde okusil českou extraligu. V této sezóně také oblékl dres Nymburku, který působil ve 2. lize. Sezónu 2015/2016 zahájil v dresu Klatov, odkud po jednom zápase zamířil do Břeclavi. Od sezóny 2016/2017 působí v domovských Klatovech.
Více od autora
Jiří Tywoniak (2)
Jiří Tywoniak byl český historik, archivář a vlastivědný pracovník. Ve svých publikacích a studiích se zabýval historií regionu Podblanicka a Benešovska. Většina jeho profesního působení je spojena s benešovskou pobočkou Státního oblastního archivu v Praze. Tywoniakův otec František pracoval v Lounech jako inspektor státních drah. Zemřel v roce 1919, o rodinu – dvě starší sestry a Jiřího – se starala matka. Rodina se několikrát stěhovala; v roce 1930 se Tywoniakovi usadili v Benešově, kde Jiří studoval na tamním gymnáziu. Po maturitě v roce 1938 se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po uzavření vysokých škol byl v roce 1943 totálně nasazen. Nejprve pracoval v továrně na střelivo ve Vlašimi, později v Benešově na pracovním úřadu. Po válce přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studium historie zakončil v roce 1947, o čtyři roky později obhájil doktorskou disertaci s názvem Počátky průmyslové velkovýroby na Podblanicku. V roce 1949 se Jiří Tywoniak oženil. Vzal si Janu Bouškovou, stejně jako on učitelku. V průběhu let 1951–1957 se jim narodily děti Olga, Jiří a Jan. Tywoniakovým prvním zaměstnáním od roku 1947 bylo místo profesora dějepisu a zeměpisu na Státním reálném gymnáziu v Sedlčanech. Ještě během svého působení na škole obnovil Tywoniak Okresní muzeum v Sedlčanech a do roku 1956 působil jako jeho správce. Zároveň se stal okresním konzervátorem státní památkové péče. V této funkci zachránil množství vzácných knihovních a archivních souborů, kterým hrozila zkáza. Na konci dubna 1956 Tywoniak své pedagogické působení ukončil. Jednak mu nevyhovovalo každodenní dojíždění z bydliště v Benešově, jednak viděl své životní poslání ve vědecké a vlastivědné práci, což mu výuka neumožňovala. Zásadním, i když patrně nepublikovaným, důvodem byl ovšem nepolevující tlak na vstup do „strany“ . Na začátku května 1956 nastoupil Tywoniak do nově zřízené pobočky Státního oblastního arc...
Více od autora
Jiří Tušl (2)
Absolvent filozofické fakulty, celoživotně se zabývá dílem spisovatele Ladislava Fukse. Literární publcista známý z rozhlasového vysílání. Téměř dvě desetiletí uváděl besedy L. Fukse doma i v zahraničí, odvysílal s L. Fuksem několik rozhlasových pořadů a četné rozhodovy s ním publikoval také v denících a časopisech.
Více od autora
Jiří Tunkl (1)
Jiří starší Tunkl z Brníčka a na Zábřeze byl jeden z nejznámějších členů starého moravského panského rodu, jejichž panství patřila svého času k nejbohatším na severozápadní Moravě. Uznání si získal jako válečník, ať jako voják císaře Fridricha III. při obléhání Vídně, nebo později ve válkách Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. Významná byla jeho činnost rybníkářská, ve svém kraji založil nejméně desítku rybníků, z nichž se ale většina nedochovala. Jeho otec Jan Tunkl Drahanovský získal na sklonku roku 1434 do svého držení zábřežské panství a brníčské panství, takže jeho dominium se rozkládalo v té době od vsi Svébohov až po ves Třeštinu. Z nezámožného zemana z Krnovska, jenž přišel na severozápadní Moravu za husitských válek, se během čtyřiceti let stal jedním z nejbohatších moravských šlechticů. Brníčské, Hoštejnské, Bludovské, Šumperské a později i Rabštejnské panství, která připojil k panství zábřežskému, se tak stala součástí velmi rozsáhlého majetku. Po Janově smrti přešly majetky na jeho syny: Jana a Jiřího, zvaného starší. Bratři Tunklové drželi majetky zpočátku společně. Později ale Jiří sídlil na Zábřehu, mladší Jan na Brníčku. Oba byli známí především svými nesčetnými spory s okolními pány, a tak není divu, že když císař Friedrich III. Habsburský Jiřímu a jeho bratru Janovi obnovil za vojenskou pomoc u obležené Vídně stav korouhevního panstva, moravští stavové tuto císařovu poctu odmítli uznat. V období česko-uherských válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, byli oba bratři Tunklové příznivci Jiřího, což pak vedlo k častým sporům s pány ze Zvole, kteří byli přívrženci a podporovatelé Matyáše Korvína. Jako oddaní přívrženci krále Jiřího se proto v bitvě u Zvole dne 1. října 1468 zúčastnili se svými posádkami bojů na jeho straně. V této bitvě byl velmi těžce raněn velitel Poděbradova vojska Zdeněk Kostka z Postupic a záhy umřel na Tunklově sídle v Zábřeze. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad dal podle všeho Mat...
Více od autora
Jiří Tuček (3)
Narozen 21.5. 1941 v Praze. Scénarista, redaktor, novinář a básník - dnes píše především básně a divadelní hry.
Více od autora
Jiří Trojan (1)
Jiří Trojan létá od roku 1984. V posledních letech už vyráží do vzduchu hlavně pro radost. Z výšky při tom fotí krásy okolní krajiny. Za posledních osm let vydal sedm knih, v nichž přibližuje nejrůznější kouty Vysočiny z paluby svého letadla Tulák.
Více od autora
Jiří Tomis (1)
Narozen 12.10.1955 v Bystřici. Autor se zabývá pátráním po dokumentech a jiných atributech z 2. světové války.
Více od autora
Jiří Tlustý (3)
Narozen 5. 1. 1921 v Berouně, zemřel 20. 10. 2002 v Gainesvillu . Prof., Ing., Dr.Sc., publikoval v oboru obráběcích strojů. Od roku 1971 žil v emigraci v Kanadě, od roku 1980 v USA.
Více od autora
Jiří Tichota (2)
Jiří Tichota je český muzikolog, loutnista, zpěvák, textař a muzikant, zakladatel a umělecký vedoucí skupiny Spirituál kvintet. Pochází z muzikantské rodiny, jeho pradědeček Antonín Liehmann byl prvním učitelem hudby Antonína Dvořáka. Protože jeho otec byl postižen procesy, nemohl v 50. letech studovat, pracoval jako dělník v chemičce. Později se mu přece jen podařilo složit maturitu na jedenáctiletce a začal studovat chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Nicméně hrál vážnou hudbu především na kytaru. Teprve až po vojenské prezenční službě začal studovat hudební vědu systematicky. Studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy ukončil v roce 1965. Doktorát v roce 1968 obhájil rigorózní prací Intabulace písní a vokálních skladeb v pražských loutnových tabulaturách 17. století. Na muzikologické katedře tamtéž pak působil od roku 1963 až do roku 1986. Od té doby se věnuje především své profesionální činnosti ve Spirituál kvintetu. Ve volném čase se zabývá fotografováním motýlů, jeho fotografie přebírají i odborné publikace. Je manželem zpěvačky Zdenky Tichotové, mají syna Tomáše a dceru Lenku. Loutnové interpretaci se věnoval systematičtěji než kytarové, pravidelněji spolupracoval se souborem Pražští madrigalisté. Hraje pouze příležitostně, neboť se v tomto oboru považuje za autodidakta
Více od autora
Jiří Texler (1)
Doc., Ing., CSc., ekonom, práce z oboru, zabýval se zejména otázkami lidského faktoru v ekonomice, ekonomickým růstem a otázkami vzdělanosti populace.
Více od autora
Jiří T Pelech (2)
Narozen 10.3.1967 v Mladé Boleslavi. Programátor, spisovatel, kritik a překladatel z angličtiny, ruštiny a polštiny.
Více od autora
Jiří Svoboda (2)
Narozen 28.3.1933. Promovaný historik, asistent katedry československých dějin, publikace z oboru, průvodce po Pražském hradě.
Více od autora
Jiří Švestka (3)
Trenér, školitel, autor knih z oblasti personalistiky a osobnostního poradenství.
Více od autora