39601–39660 z 157954 Autoři
Václav Zoubek (2)
Václav Zoubek je český malíř, historik umění, kurátor a galerista. Patří do Středočeského sdružení výtvarníků, Českého fondu výtvarných umění a do Skupiny Kamarádi. V letech 1969–1973 navštěvoval Střední odbornou škola výtvarná v Praze v Hollarově ulici. Po ukončení střední školy neuspěl u přijímacích zkoušek na AVU a nastoupil jako propagační výtvarník v Rakovnických keramických závodech. V letech 1975–1981 studoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru Oldřicha Oplta a Jana Smetany. Během studia roku 1979 zvítězil se svou mimoškolní prací na celostátní soutěži uměleckých škol a roku 1980 byl na studijním pobytu v Královské akademii v Antverpách. Po ukončení studia přijal zaměstnání v rakovnické galerii. Po pádu komunistického režimu roku 1989 byl jmenován ředitelem Okresního muzea a galerie v Rakovníku. K vlastní tvorbě se vrátil až roku 1995. Ve výtvarné činnosti je u něho prvořadá figurální tvorba, kdy je inspirován ženskými půvaby. Orientuje se též na krajinomalbu, tvorbu zátiší a portrétů. V roce 2002 publikoval knihu o sochaři Ladislavu Janouchovi. Z realizací je nejvýznamnější fresková výzdoba speciálních škol v Rakovníku. Pracuje na výtvarné topografii rakovnického regionu. Je autorem velké řady knih zabývajících se výtvarným uměním.
Více od autora
Václav Zima (2)
Narozen 22. 11. 1912 v Plzni, zemřel 29. 12. 1976 v Hrusicích. Katolický kněz, básník, prozaik, redaktor časopisu Vlast, literární kritik, esejista.
Více od autora
Václav Žilka (3)
Václav Žilka byl český flétnista a pedagog, otec herečky Veroniky Žilkové, provdané Stropnické. Veřejnosti byl známý díky dlouholetému vedení zábavné školy hrou nazvané Dřevěná píšťalka. Hrál na zobcovou flétnu a vyučoval dechovou gymnastiku pro léčbu astmatu hraním na dechové nástroje v projektu Léčivá píšťalka. V roce 1961 nahrál na flétnu znělku rozhlasového pořadu pro děti Hajaja. Tvrdil, že pomocí hry na dechový nástroj se zlepšuje zdraví a sebevědomí. Konkrétně hra na zobcovou flétnu, která pomáhá astmatikům a alergikům. Toto učení převzal od amerického lékaře, doktora Markse Meyerse a jako jediný to zdokumentoval ve své knize Veselé pískání – zdravé dýchání. V roce 1994 obdržel od Nadace Život umělce cenu SENIOR PRIX za celoživotní uměleckou činnost . Zemřel v Praze a je pohřben v Úněticích.
Více od autora
Václav Zelenka (2)
Václav Jaroslav Zelenka byl český cestovatel, orientalista, arabista, hudebník a středoškolský učitel. Václav Zelenka absolvoval Učitelský ústav a Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství v Praze. Zpočátku působil jako učitel na několika obecných a měšťanských školách, než v roce 1919 přijal místo vyučujícího na Veřejné obchodní škole v Pardubicích . Zde působil jako středoškolský profesor až do svého odchodu do důchodu. Již od svých studijních let se zajímal o jazyky, dějiny a kulturu muslimských zvláště pak arabských zemí. Během první poloviny dvacátého století uskutečnil celkem 16 výzkumných cest, které zpočátku vedly na Balkán a posléze na Blízký východ a do severní Afriky. Při své nejdelší cestě podél východního pobřeží Afriky dospěl až na ostrov Zanzibar. Výsledkem jeho cest byly čtyři cestopisy a národopisná díla, jimiž obohatil českou populárně-naučnou literaturu. Poznávání kultury a místních zvyklostí bylo u Zelenky doprovázeno také hlubokým teoretickým i praktickým studiem arabského jazyka. Zatímco tehdejší český výzkum arabštiny byl orientován spíše na oblast klasické a standardní arabštiny, byl Zelenka průkopníkem studia nepsaných arabských dialektů. Zde byl odkázán na vlastní práci v terénu, jež spočívala v získávání nezprostředkovaných informací od samotných rodilých mluvčích. Výsledkem jeho terénního jazykového výzkumu bylo vydání čtyřdílné učebnice nářečí arabského jazyka mluveného v Egyptě a Sýrii. Jeho zřejmě nejvýznamnějším odborným dílem však bylo vydání vůbec prvního česko-arabského slovníku. Ten vyšel ve dvou vydáních, z nichž to první bylo tištěno arabsky v Káhiře v roce 1938 a česká část tištěna roku 1939 v Pardubicích, druhé vydání vyšlo v Káhiře roku 1947, kde byla vytištěna i česká část díky vytvoření českých písmen v Kahiře. Václav Zelenka choval také lásku k hudbě, které se věnoval teoreticky i prakticky. Jeho studium a...
Více od autora
Václav Wagner (3)
Václav Wagner byl historik umění, klasický archeolog a památkář. Narodil se jako jediný potomek v rodině c. a k. finančního komisaře v Rumunsku. Po otcově smrti roku 1898 bydlel s matkou v rodném městě rodičů Pacově, kde absolvoval základní školu. Po absolutoriu klasického gymnasia v Táboře se roku 1912 s matkou Zdenkou Wagnerovou, rozenou Fišerovou odstěhoval do Prahy na Královské Vinohrady. Po matčině smrti bydlel na Malé Straně ve Vlašské ulici č.2. Václav Wagner v letech 1912-1917 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a ukončil studium rigorózní zkouškou. V letech 1917-1919 byl kurátorem Waldesova muzea na Královských Vinohradech. Po roční praxi v Archeologickém ústavu UK nastoupil jako praktikant do Státního památkového úřadu v Praze a setrval zde až do roku 1949. Za druhé světové války a potom v letech 1945-49 tento ústav řídil. Během války zachránil množství nacisty zabavených památek tak, že je nechal zakopat na pražském ostrově Maniny, drobné artefakty uchovával doma a po válce některé předal do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1921-1939 a 1945-1949 byl lektorem památkové péče v Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Od roku 1926 spolupracoval s Archeologickou komisí při České akademii věd a umění v Praze. Byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, členem UB a předsedou jejího výtvarného odboru. Byl členem Kruhu pro pěstování dějin umění. V době války úředně nutně musel spolupracovat s protektorátním přednostou památkové péče Kristianem Turnwaldem a prof. Karlem Friedrichem Kühnem, který vedl soupis a evakuaci památek. Na druhé straně se přátelsky stýkal s lidmi nacismem postiženými, například s baronkou Sidonií Nádhernou, nebo s malířem Jaroslavem Dědinou, po válce také s francouzským a americkým velvyslancem v Praze. V roce 1948 byl v konkuren...
Více od autora
Václav Vrabec (1)
Coby dítě zažil druhou světovou válku, která ho formovala v jeho názorech na svět. Otec byl pošťák, pracoval v odboji a několik dní strávil u výslechu na gestapu. Sám Václav byl založením Slovan, vlastenec a s kamarády, kteří k nim přicházeli, se hodně bavil o politice. Už jako dvanáctiletý si obstaral mapu Evropy a zaznamenával si do ní postup ruských i německých vojsk. Na konci války vážně onemocněl a dokonce dva a půl roku nechodil. Absolvoval několik operací a v nemocnici či doma strávil hodně času nad knihami a poslechem rádia. Historie se mu stala celoživotním koníčkem. Jeho rodiče byli v KSČ od roku 1945. Stejně jako mnoho jeho vrstevníků prošel vývojem od komunistického mládí přes aktivní účast v reformním procesu šedesátých let až po činnost v československém disentu. Do strany vstoupil ve svých sedmnácti letech, ale i přes sympatie registroval a vnímal odboj a různé vlivy. Byl i hudebně založený, měl rád jazz a sám pro sebe si napsal historii jazzu. Přestože chtěl původně studovat chemii, která ho velmi bavila, začal v roce 1949 studovat Vysokou školu politických a hospodářských věd, Fakultu společenských věd. Tu absolvoval v roce 1953 s prací na téma dějiny znárodnění. Historie ho ale velmi bavila a začal navštěvovat přednášky Josefa Macka a Milana Machovce. Pomáhal na svět folklornímu souboru Gaudeamus a s kamarády založil kapelu, ve které vystupoval šestnáct let. S ní se také v roce 1958 dostal poprvé na Západ, do Německa a Francie. Později začal studovat také Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1967. Po škole pracoval nejprve v Československém rozhlase . S nálepkou revizionisty a pravičáka však odešel do Rudého práva, kde pracoval v kulturní rubrice. Spoluzakládal populárně-vědecký časopis Dějiny a současnost. V roce 1969 byl mluvčím ÚV NF ČSSR. Po normalizačních čistkách nesměl vykonávat svoji profesi a v roce 1973 odešel do invalidního důchodu. V roce 1976 se stal signatářem Charty 77. Publikoval v...
Více od autora
Václav Vojtěch (1)
Narozen 28. 11. 1901 ve Skřivanech u Nového Bydžova , zemřel 6. 8. 1932 u Sadské. PhDr., polární badatel, autor cestopisu a historické stati.
Více od autora
Václav Vlček (1)
Narozen 2.1.1938 v Praze. PhDr.,PaeDr., pedagog, práce o táboření a vodácké turistice.
Více od autora
Václav Vladimír Zelený (2)
Narozen 12.2.1858 v Praze, zemřel 29.2.1892 tamtéž. JUDr., novinář, publikace z oboru literatury, divadla a hudby.
Více od autora
Václav Vilím (3)
Narozen 24. 7. 1872 v Jabkenicích, zemřel 2. 2. 1948. Hudební pedagog.
Více od autora
Václav Vetýška (2)
Ochránce přírody, turista a sběratel šumavských historek, autor výstavy ke stému výročí založení rezervace Černé a Čertovo jezero.
Více od autora
Václav Tyr (2)
Narozen 11. 5. 1901 ve Lhotce , zemřel 1. 3. 1988 v Plzni. Učitel, regionální historik, pedagog a dramatik, autor divadelních her pro ochotnické soubory, pedagogických a vlastivědných spisů.
Více od autora
Václav Trojan (3)
PhDr., Ph.D., vedoucí katedry Centra školského managementu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, autor a editor příručky managementu školy.
Více od autora
Václav Trajer (3)
Narozen 1984 v Táboře. Překladatel, tlumočník, učitel češtiny a hudební publicista. Též malíř a ilustrátor.
Více od autora
Václav Tatíček (2)
Ing. arch. Český historik, architekt, záhadolog a fotograf. Narozen 6. 7. 1930 v Dobrovízi.
Více od autora
Václav Sýkora (3)
Narozen 6.9.1913 v Broumech. Ing., dr., docent katedry analytické chemie na Vysoké škole chemicko-technologické. Práce v oboru.
Více od autora
Václav Svoboda (2)
* 27. března 1924, Brémy, Německo + 13. února 1981, Praha Český překladatel a básník. Překládal z ruštiny, francouzštiny, němčiny, slovenštiny, litevštiny a ukrajinštiny; psal také poezii, především pro děti. Pocházel z rodiny konzulárního úředníka. Reálku začal studovat ve Vídni , dostudoval ji v Praze , kde také absolvoval abiturientský kurz při obchodní akademii. Roku 1944 se stal účetním v chemické čistírně, posléze byl totálně nasazen jako dělník v ČKD Praha. Po válce několik měsíců pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, pak začal studovat na Vysoké škole politické a sociální, studia však nedokončil a věnoval se především žurnalistice. V letech 1946–1951 byl redaktorem Mladé fronty, 1951–1962 šéfredaktorem Mateřídoušky, poté spisovatelem z povolání. Od roku 1969 až do konce života působil jako překladatel ve Výzkumném ústavu mlékárenském. Publikovat začal ve Studentském časopise , dále přispíval zejména do novin a časopisů: Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Mateřídouška, Lidová kultura, Obrana lidu, Zlatý máj, Literární noviny, Ohníček, Kulturní tvorba, Svobodné slovo aj. Užíval šifer jvs, -jvs-. Počátky Svobodovy poezie byly ovlivněny válkou, jejíž hrůzy se básník snažil vyvažovat prožitkem přírodních krás a jistotami milostného citu . V jeho písňově prosté lyrice se od počátku prolínala melancholie s touhou po plnějším životě, jejíž realizaci Svoboda posléze nalézal v novém poválečném společenském uspořádání. V 50. letech se tak stal výrazným představitelem tzv. budovatelské poezie, opěvující pracovní úsilí nového „socialistického“ člověka a bojující proti přežitkům minulosti . V apelativně deklarativních verších tematizoval v podstatě vše, co vytvářelo soudobé politicko-společenské klima. Ke svým východiskům, ztělesňovaným zejména milostnou a přírodní lyrikou, v níž dominuje vztah k rodné zemi, se více méně vrátil te...
Více od autora
Václav Švamberk (2)
RNDr., přírodovědec a někdejší pedagog Gymnázia v Plasích na severním Plzeňsku, odborný publicista , učitel včelařství a inspektor podniků ekologického zemědělství v České republice. Bývalý předseda Českého svazu včelařů.
Více od autora
Václav Šváb (3)
Narozen 4.8.1900 v Hlásnici u Poličky, zemřel 1.7.1981 v Praze. MUDr., DrSc., profesor rentgenologie, publikace z oboru.
Více od autora
Václav Suchan (2)
Narozen v Kladně. Novinář, redaktor a editor, zaměřený na cestovní ruch.
Více od autora
Václav Šťovíček (2)
Václav Šťovíček, narozen 10. 4. 1951 v Mostě. Źije v Meziboří u Litvínova. V dřívější době se v soutěžích mladých autorů umisťoval na předních místech. V severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem vydal tři sbírky poesie , Jeho poslední sbírkou, tentokrát v nakladatelství Orfeus byla roku 2005 kniha Veselý svět lidí. Krom toho všeho spolupracoval na dvou almanaších. Je nositelem 2 výročních nakladatelských cen. V současné době připravuje 2 sbírky, z toho jednu pro děti.
Více od autora
Václav Štětka (1)
Narozen: 23. 9.1893 Strmilov,okres Jindřichův Hradec, zemřel: 12.10.1982 Havlíčkův Brod. malíř a grafik působící v Písku a ve Vodňanech; středoškolský prof. kreslení /1922-43/. Zasl.um. /1978/. /Ilustr.knihu L.Stehlíka Dvě krajanské tváře./ Nekrolog: Jihočes.pravda,19.10.1982,s.2.
Více od autora
Václav Štěpán (1)
Narozen 12.12.1889 v Pečkách, zemřel 24.11.1944 v Praze. PhDr., hudební skladatel a vědec, profesor konservatoře, práce z oboru.
Více od autora
Václav Štěpán (3)
PhDr. Václav Štěpán se narodil 30.12.1941 v Olomouci. Absolvoval studia archivnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, v letech 1965-1971 vedl Okresní archiv v Opavě. Za své postoje v období "pražského jara" musel opustit místo v archivu a v dalších letech pracoval jako dělník. V letech 1978-1987 byl zaměstnancem rýmařovského střediska n.p. Geologický průzkum Ostrava, kde se zaměřil na báňskohistorický výzkum severní Moravy. Od roku 1993 působí jako archivář v Archivu města Ostravy. Spektrum jeho odborného zájmu je neobvykle široké, je autorem četných studií a článků. Zabýval se mj. dějinami hornictví, hutnictví a sklářství, problematikou polských dějin v raném novověku, regionálními studiemi i událostmi 2. sv. války na severní Moravě a ve Slezsku. Externě spolupracuje s katedrou historie Ostravské univerzity.
Více od autora
Václav Soldát (3)
Narozen 14. 5. 1941 v Praze. PhDr., organizátor kulturních akcí, scenárista, režisér, publicista a učitel etikety.
Více od autora
Václav Šmidrkal (3)
Narozen 1983 v Praze. Žurnalista, práce o československém armádním filmu, též autor beletrie.
Více od autora
Václav Slovák (1)
Mgr. filolog, pedagog a lektor, zaměřený na ruský jazyk a matematiku.
Více od autora
Václav Šlosar-Doubravský (3)
Narozen 12. 10. 1873 v Újezdě u Hořovic, zemřel 17. 11. 1953 v Chrudimi. Středoškolský profesor, autor historických a humoristických próz a překladatel do češtiny a slovenštiny. Překládal prózu a také pedagogické příručky.
Více od autora
Václav Slavík (2)
Václav Slavík, , byl český římskokatolický kněz a sídelní kanovník litoměřické kapituly. Narodil se 7. září 1886 v Liblicích, okr. Mělník, jako syn mistra kolářského a domkáře Jana Slavíka a matky Anny roz. Borecké z Přívor. Po absolvování Obecné školy v Liblicích absolvoval jeden rok Měšťanské školy v Libochovicích. V letech 1900-1908 studoval vyšší stát. Gymnasium v Mladé Boleslavi, kde také úspěšně maturoval. V letech 1908-1912 studoval Bohoslovecký seminář v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 14. 7. 1912. Dne 1. září 1912 byl ustanoven kaplanem v Jenišovicích u Turnova a od 1. prosince 1912 kaplanem v Železném Brodě. V roce 1919 se dobrovolně zúčastnil jako kurát I. třídy, v době maďarské invaze, válečného tažení na Slovensko. Dne 10. června 1919 byl jmenován duchovním správcem u velitelství 17. pěší brigády. 5. října téhož roku byl povýšen do hodnosti „Kapitán duchovní“ a obdržel pochvalné uznání MInisterstva národní obrany. V roce 1920 zapsán na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1925. Dne 1. dubna 1920 byl jmenován farářem na Pšovce u Mělníka. Tam zúčastnil se také veřejné činnosti a byl po sloučení Pšovky s Mělníkem po dvě období členem Městské rady v Mělníku za Lidovou stranu. Od 1. listopadu 1929 byl farářem v Klapém a administrátorem excurrendo v Křesíně. 7. února 1931 získal právo domovské v obci Klapý, okres Roudnice nad Labem. V Klapém vedle činnosti v duchovní správě a ve škole, se zúčastnil také veřejného života. Za svou činnost byl postupně oceňován čestnými tituly – v roce 1938 se stal osobní děkanem av roce 1941 biskupským notářem. V roce 1930 založil v Klapém Družstvo pro rozvod elektrické energie . V obecních věcech působil jako předseda finanční komise obecní a krátkou dobu jako člen Okresního národního výboru v Roudnici nad Labem. Vedle jiného se přičinil o postavení s...
Více od autora
Václav Škorpil (2)
Narozen 23.5.1891 v Plzni, zemřel 17.12.1966 v Praze. PhDr., historik vojenství.
Více od autora
Václav Ševčík (1)
Václav Ševčík je český hudebník, zpěvák a podnikatel. Spolu se svojí kolegyní a zároveň životní partnerkou Evou Ševčíkovou tvoří po dlouhá léta duo známé jako Eva a Vašek. Krom toho je majitelem hudebního vydavatelství SURF. Matka Václava Ševčíka pracovala, otec také, ale zároveň si přivydělával jako muzikant hrající na regionální úrovni. Celá rodina bydlela v klasickém panelovém domě. Vašek popisuje své dětství jako klidné a příjemné. Přes rok mu byl hlavní zábavou především sport a starání se o psího mazlíčka, léto pak trávil jako řada dětí v té době na venkově u své babičky, kde získal svůj vztah k přírodě a venkovskému prostředí. V době, kdy chodil na základní školu, začal také s muzikou – v hudební škole v Blansku se začal učit hrát na akordeon, což jej ale moc nebavilo. Ten pravý vztah k hudbě našel až v osmé třídě, kdy se začal učit hrát na kytaru a podle svých slov poznal, jaký má hudba vliv na lidi. Jeho matka jej v hudební kariéře příliš nepodporovala. Jak Ševčík říká, „měla s muzikanty už své zkušenosti od otce a děda a věděla, že život hudebníka bývá občas divoký.“ Na druhou stranu otec měl pro něj větší pochopení, i když mu to v dětství nedával příliš najevo. Podle Ševčíkových slov si o hudbě pořádně povykládali, až když bylo Ševčíkovi přes čtyřicet. Do své první kapely se Václav Ševčík dostal po nástupu na učiliště, kde se učil studijní obor. Kapela se jmenovala Vermona a souvisela s činností tehdejší Lidové školy umění v Blansku. Bohužel její činnost se musela od LŠU oddělit kvůli stížnostem na výtržnosti, které se údajně měly dít po koncertech Vermony. Ševčík na toto téma uvedl: „Samozřejmě, na našich koncertech se pilo a posílení posluchači občas něco vyvedli, ale kde ne? Nemyslím si, že bychom jakkoliv překračovali meze tehdejší doby.“ Ve své první kapele se Václav Ševčík stal kapelníkem. Tuto funkci později také plnil ve známější kapele SURF. Po střední škole se přihlásil na vo...
Více od autora
Václav Seliger (3)
Narozen 1. 6. 1916 v Praze, zemřel 31. 12. 1979 v Praze. Prof. , MUDr., DrSc. Fyziolog. Jeden ze zakladatelů č. fyziologie tělesných cvičení, mnohaletý vedoucí katedry fyziologie na FTVS UK v Praze.
Více od autora
Václav Rypl (3)
Narozen 11.3.1886 v Kunčicích u Vrchlabí, zemřel 8.2.1931. Letec, práce a redakční činnost v oboru. Před válkou se připravoval k dráze středoškolského profesora, vystudoval filozofii. Za války nastoupil v Hercegovině u prvního pěšího pluku, v srpnu 1914 zajat na ruské frontě. Byl raněn na ussurijské frontě, léčen v japonské nemocnici ve Vladivostoku, kde se naučil japonsky. R. 1919 byl evakuován do vlasti, kde byl přidělen na práci v osobní a stížnostní komisi Ministerstva národní obrany. R. 1920 přidělen leteckému oddělení Ministerstva národní obrany, působil ve Vojenském leteckém studijním ústavu jako redaktor časopisu Zprávy o letectví. Roku 1926 se stal prvním sekretářem Masarykovy letecké ligy. Z činné vojenské služby odešel roku 1927. Redaktor časopisů Letec, Letectví. Redigoval legionářský sborník „1919–1929“. Je autorem básně Balada o neznámých vojínech , dětské knihy Slavná myška Hryzka a knihy o dějinách letectví Z dějin naší vzduchoplavby .
Více od autora
Václav Rippl (2)
Narozen 30. 4. 1925. Ppaírenský odborník. Práce o tapetování a výrobě papíru.
Více od autora
Václav Rejholec (2)
Narozen 1944. Ing., CSc., jaderný a fyzikální chemik, působí v oblasti farmaceutického průmyslu.
Více od autora
Václav Rejholec (2)
MUDr. Václav Rejholec, CSc., profesor, revmatolog. Narozen 12.10.1920 v Novém Čestíně, zemřel 29.8.1991. Práce v oboru.
Více od autora
Václav Rambousek (3)
Narozen 1954. Ekonom a publicista, působil v diplomatických službách.
Více od autora
Václav Průcha (2)
Ekonom, učitel, publicista - kniha - Nástin hospodářských dějin v období kapitalismu a socialismu.
Více od autora
Václav Provazník (3)
Autor vysokoškolských učebnic a metodických publikací branně technických aktivit.
Více od autora
Václav Pražák (2)
Václav Pražák byl rakouský politik české národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu. Profesí byl obchodníkem. V roce 1877 se uvádí jako poštmistr. V roce 1869 byl zvolen do funkce okresního starosty v Jaroměři. V 70. letech se zapojil do vysoké politiky. V doplňovacích volbách v roce 1874 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Dvůr Králové, Jaroměř. Patřil k Národní straně . Čeští poslanci tehdy praktikovali politiku pasivní rezistence , takže na práci sněmu se fakticky neúčastnil, byl pro absenci zbaven mandátu a manifestačně znovu zvolen. Takto uspěl v doplňovacích volbách roku 1875. V doplňovacích volbách roku 1876 v tomto obvodu ovšem uspěl německý kandidát Wilhelm Alter. Na sněm se vrátil v doplňovacích volbách roku 1881, kdy nahradil opět Altera. Nyní již staročeští poslanci aktivně své mandáty převzali. Uspěl zde i v řádných volbách v roce 1883.
Více od autora
Václav Podubský (1)
Narozen 3. 5. 1904 v Bělušících u Kolína, zemřel 28. 7.1970 ve Vodňanech. Ing., profesor zemědělskotechnické školy, publikace z oboru rybářství.
Více od autora
Václav Podpěra (1)
Zemědělský ing., publikace o technologických systémech rostlinné výroby.
Více od autora
Václav Pleskot (3)
Narozen 17.11.1907 v Pardubicích, zemřel 5.10.1982 v Praze. RNDr., profesor matematiky, práce z oboru.
Více od autora
Václav Petrů (3)
Narozen 28. 9. 1841 v Klenovicích u Soběslavi, zemřel 10. 8. 1906 v Pelhřimově. Pedagog, autor vlastivědných a historických prací z Pelhřimovska, také překladatel ze severských jazyků a do němčiny.
Více od autora