39481–39540 z 157951 Autoři
Věra Suková (1)
Věra Suková, rozená Věra Pužejová, byla česká tenistka a tenisová trenérka, matka tenisty Cyrila Suka, tenistky Heleny Sukové a manželka Cyrila Suka st., dlouholetého předsedy Československého tenisového svazu. Na klubové úrovni hrála za I. ČLTK Praha. 7. července 1962 si zahrála ve finále nejproslulejšího tenisového turnaje v londýnském Wimbledonu, v témže roce se stala 5. nejlepší tenistkou světa. Reprezentovala Československo v Poháru federace, po ukončení své profesionální kariéry se stala trenérkou československého reprezentačního družstva žen i juniorek, jako trenérka a nehrající kapitánka s družstvem žen vyhrála v roce 1975 Pohár federace.
Více od autora
Věra Strnadová (2)
PhDr., Ph.D., zabývá se zejména psychologií osobnosti, asertivitou, psychohygienou, interpersonální komunikací. Publikace v oboru.
Více od autora
Věra Smolová (3)
Narozena 20.5.1966 v Příbrami. PhDr., archivářka, publikace z oboru, autorka turistického průvodce.
Více od autora
Věra Slavíková (2)
Věra Slavíková byla česká knihovnice a pedagožka. Pracovala na různých pozicích v několika knihovnách, nejdéle v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Jako pedagožka působila na Střední knihovnické škole v Brně. V letech 1947–1950 byla zaměstnána ve Státní studijní knihovně U věže v Liberci . Spolupracovala zde mimo jiné na zpracování fondu dokumentů sudetské literatury, z něhož vznikla čtvrtmilionová sbírka tzv. sudetik , která byla zničena při pozdějším požáru. V letech 1955–1960 pracovala jako vedoucí metodického kabinetu v Krajské lidové knihovně v Jihlavě . Od roku 1960 do roku 1962 působila nejdříve jako metodička, později jako vedoucí oddělení politické a společenské literatury v Krajské lidové knihovně v Brně . Od roku 1961 do roku 1971 učila na Střední knihovnické škole, v letech 1971–1977 se vrátila do Knihovny Jiřího Mahena, v letech 1975–1982 znovu působila na Střední knihovnické škole v Brně. V knihovnách se zabývala kompletováním edic a ročníků časopisů, jmenným a věcný popisem. Bibliografickou tvorbu zahájila již v jihlavské knihovně, bibliografické soupisy pak redigovala v Knihovně Jiřího Mahena, při tvorbě zvolila koncepci průvodních textů významných odborníků daného oboru. Sestavovala antologie, personální bibliografie, vytvořila brožuru Spisovatelé Jihomoravského kraje . Do učebních textů pro střední knihovnické školy přispěla učebním textem Metodická práce v knihovnictví , podílela se na zpracování učebních textů pro výuku světové literatury s názvem Kapitoly z dějin světové literatury 19. a 20. století . Důležitou úlohu knihoven popsala v publikacích Informační potřeby čtenářů okresních knihoven a Zaznamenávání dotazů bibliograficko-informační služby . Propagovala v tehdejší době nové t...
Více od autora
Věra Petrovská (2)
Narozena 23.9.1925 v Letošově, zemřela 9.12.1995 v Brně. Mgr., pedagožka, od roku 1968 v emigraci, prozaička, autorka divadelních her a knih pro děti.
Více od autora
Věra Pelzbauerová (2)
Narozena 9.1.1936. Ing., ekonomie-statistika, práce z oboru programování a strukturní analýzy, též historické práce o Praze.
Více od autora
Věra Pavlová (1)
Narozena asi 1924, zemřela asi 1992. Básnířka, prozaička, redaktorka Československého rozhlasu. Manželka Oty Pavla.
Více od autora
Věra Nováková (1)
Narozena 17. 1. 1928 v Praze. Výtvarnice, malířka, grafička a ilustrátorka.
Více od autora
Vera Michajlovna Inber (2)
Ве́ра Миха́йловна И́нбер — ruská básnířka a prozaička. Laureátka Stalinovy ceny druhého stupně .
Více od autora
Věra Melicherčíková (2)
Narozena 1951. MUDr., CSc., práce z epidemiologie a mikrobiologie, zaměření na dezinfekci a sterilizaci.
Více od autora
Věra Malá (2)
Narozena 29. 5. 1941 v Praze. Historička, archivářka, autorka prací o architektuře, zejména Pražského Hradu.
Více od autora
Věra Malá (2)
Řádová sestra , konvertovala od židovství ke křesťanství, autorka pamětí.
Více od autora
Věra Maceková (2)
Narozena 1952 v Brně. Stavební ing., CSc., odborné práce z pozemního stavitelství a rekonstrukcí staveb.
Více od autora
Vera Kurian (2)
Americká sociální psycholožka a vědkyně. Autorka thrilleru, povídek a blogu o tvůrčím psaní, hororech a popkultuře.
Více od autora
Věra Koutecká (3)
Vystudovala geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svůj život zasvětila ochraně přírody. Pracuje jako ochranář a botanik "na volné noze". Setrvává na Ostravsku, kde se snaží svou prací přispět ke zlepšení zdejšího prostředí. Za svůj největší životní ochranářský počin považuje podíl na záchraně nejkrásnější části Odry před regulací . Napsala tři regionálně zaměřené publikace: "Příroda okresu Karviná, "Příroda Hlučínska" a "Příroda Ostravy". Doprovodila je svými fotografiemi a ilustracemi Ludvíka Kunce. Je také autorkou poeticky laděných knížek: "Vábení ducha Karpat" a "Odropění". Na svůj zrod čeká třetí díl této trilogie, který bude pojednávat o přírodě ostravsko-karvinského regionu.
Více od autora
Věra Korecká (2)
Věra Korecká, roz. Pavlíčková, je bývalá soudkyně Nejvyššího soudu České republiky. Odborně se zabývá především občanským právem, které také vyučovala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Narodila se v Jugoslávii, už po necelém roce se ale její rodiče vrátili zpět do Československa. Vyrůstala v Brně, kde vystudovala střední všeobecně vzdělávací školu. V roce 1968 absolvovala Právnickou fakultu UK v Praze, poté se stala justiční čekatelkou a v letech 1972–1975 působila v pozici předsedkyně občanskoprávního senátu u Městského soudu v Brně. Poté z justice odešla a začala působit na katedře občanského práva brněnské právnické fakulty, kde jí byla udělena vědecká hodnost kandidáta věd a kde se v roce 1990 habilitovala. Byla také proděkankou fakulty pro pedagogickou činnost, zabývala se reformou právnického studia. Do justice se vrátila v roce 1993, kdy byla jmenována soudkyní Nejvyššího soudu. Zde působila až do konce roku 2015 v pozici předsedkyně senátu občanskoprávního a obchodního kolegia. Je autorkou nebo spoluautorkou řady vědeckých publikací a učebnic z oboru občanského práva hmotného. S manželem Pavlem vychovali dceru Kateřinu a syna Petra. Nikdy nebyla členkou KSČ nebo jiné politické strany.
Více od autora
Věra Konečná (3)
Narozena 7.6.1954 v Uherském Hradišti. Ing.arch., redakce časopisů o bydlení.
Více od autora
Věra Klimešová (1)
Narozena 1944. Mgr., vysokoškolská pedagožka, obor dějiny výtvarného umění.
Více od autora
Věra Kalvodová (3)
Narozena 13. 1. 1965 v Boskovicích. JUDr., odbornice v oblasti právní teorie, filozofie práva a trestního práva.
Více od autora
Věra Jourová (2)
Narozena 18. 8. 1964 v Třebíči. Mgr. et Mgr., politička, podnikatelka, právnička.
Více od autora
Věra Jaríčková (1)
Narozena 31. 5. 1958. Chovatelka a cvičitelka psů, autorka příruček pro cvičitele psů.
Více od autora
Věra Jakoubková (1)
PaedDr., autorka publikací o předškolní výchově a legislativě spojené s mateřskými školami.
Více od autora
Věra Hroudová (2)
Narozena 5. 3. 1968 v Karlových Varech. Mgr., odborná pracovnice - botanička v Botanické zahradě Univerzity Karlovy, též překladatelka z angličtiny a maďarštiny.
Více od autora
Věra Frömlová-Zezuláková (2)
Narozena 3. 8. 1924 v Novém Městě na Moravě, zemřela 26. 12. 1998 v Praze. Restaurátorka a malířka.
Více od autora
Věra Dvořáková-Prošková (2)
Narozena roku 1933, zemřela roku 2017. Spoluautorka bulharsko-českého a česko-bulharského slovníku.
Více od autora
Věra Doušová (1)
Mgr., speciální pedagožka, zaměřená na práci se sluchově postiženými.
Více od autora
Věra Čížková (3)
Doc., RNDR., CSc., vysokoškolská pedagožka, bioložka, zaměřená na vzdělávání pedagogů přírodovědných předmětů.
Více od autora
Věra Brožová (2)
Narozena 23.12.1957 v Rakovníku. PhDr., vysokoškolská pedagožka v oboru české literatury, práce z oboru.
Více od autora
Věra Adámková (3)
doc. MUDr. Věra Adámková, CSc. je lékařka s rozsáhlými znalostmi o kouření cigaret ve spojitosti s kardiovaskulárními chorobami. Paní docentka pracuje na oddělení praventivní kardiologie v pražském Ikemu. Narozena 19. 10. 1954 v Praze. Doc. MUDr., CSc., internistka - kardioložka. Promovala na 1. LF UK v roce 1980. Pak pracovala na interním oddělení v Sedlčanech a Třebotově, od roku 1982 v IKEM Praha , v letech 1987-1995 v Nemocnici Na Homolce a od roku 1995 opět v IKEM-pracoviště preventivní kardiologie. Od roku 1992 přednáší v IPVZ Praze na 2. LF UK a od roku 2002 na Jihočeské univerzitě .
Více od autora
Venom (3)
Venom je zásadní anglická heavymetalová skupina, která vznikla v roce 1978 v Newcastle upon Tyne. Skupina je často považována za průkopníka extrémních metalových subžánrů thrash metalu, black metalu a death metalu, zejména díky svému agresivnímu stylu hry a temným textům se satanistickou tematikou. Původní sestavu tvořili zpěvák a baskytarista Conrad "Cronos" Lant, kytarista Jeffrey "Mantas" Dunn a bubeník Anthony "Abaddon" Bray. Venom Debutové album "Welcome to Hell" z roku 1981 mělo díky svému syrovému zvuku a provokativnímu obsahu rozhodující vliv na rodící se extrémní metalovou scénu.
Více od autora
Vendulka Čapková (1)
Narozena 1986. Vojákyně, podpraporčice, studentka medicíny, práce o vojenském cvičišti.
Více od autora
Vendula Zahumenská (3)
Narozena 28. 12. 1981 ve Znojmě. Mgr., právnička, zabývá se právem ochrany životního prostředí, práce z oboru.
Více od autora
Vendula Kodetová (1)
Narozena 8. 11. 1970 v Praze. Divadelní režisérka a dramaturgyně, spoluautorka pojednání o českém divadle.
Více od autora
Vendula Hnojská (2)
Narozena 21. 4. 1978 v Plzni. Mgr., historička a kurátorka Muzea jižního Plzeňska, zaměřena na legionáře a 1. světovou válku a regionální dějiny Blovicka.
Více od autora
Vegara (2)
Více od autora
Vavřinec Švéda (1)
Narozen 13. 8. 1820 v Kulířově , zemřel v roce 1891 v dnes již neexistujícím Kulířově. Učitel, sběratel moravských lidových pohádek a pověstí, kronikář. Působil v Molenburku na Drahanské vysočině .
Více od autora
Vasilis Vasilikos (3)
Vasilis Vasilikos - Βασίλης Βασιλικός - narozený 18. listopadu 1934 v Kavale na ostrově Thasos jako syn člena řeckého parlamentu je velmi plodný a známý řecký spisovatel a diplomat. Dětství prožil v Soluni, kde také absolvoval právnickou školu. Po ukončení studia se přemístil do Athén, kde působil jako novinář. Po převzetí moci vojenskou juntou v roce1967 byl pro svou politickou angažovanost nucen odejít do exilu do Evropy, kde strávil sedm let. Po návratu do vlasti působil v letech 1981 – 1984 jako generální ředitel řeclé státní televize na kanálu ET1, od roku 1996 působil jako velvyslanec Řecka při UNESCO. Jako autor je neobyčejně plodný, vydal přes stovku různých knih včetně románů, her, poezie, povídek, esejů… Jeho rané práce mají výrazné autobiografické rysy, nesou znaky četného experimentování s různými styly . Největší proslulost mu získal jeho politický román „Z“, který mu přinesl mezinárodní věhlas, byl přeložen do 32 jazyků a v roce 1962 byl oceněn literární cenou "Sixties" . Kniha byla v roce 1967 zakázána. Na jejím základě natočil režisér Costa Gavras film s Yvesem Montandem a Jean Louisem Trentignantem v hlavních rolích. Film získal v roce 1969 cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes . Jeho pozdější práce bezprostředně odrážejí jeho politické a sociální myšlenky.
Více od autora
Vasilij Trofimovič Narežnyj (3)
Narodil se na Ukrajině, studoval v Moskvě, sloužil jako státní úředník v Gruzii a pak v Petrohradě. Znal dobře život kozáctva, feudální statkářské šlechty, kupectva i průmyslových podnikatelů. Své sympatie věnoval především lidem prostým, utištěným, nevolníkům, chudině a buřičům. V nich hledal i nalézal lidské ctnosti, zato mravy vládnoucích vrstev ostře kritizoval. Proto také jeho díla trpěla cenzurními zásahy a některá mohla být v úplnosti vydána až po roce 1918. I když Narežného dílo není prosto vlivu dobového sentimentalismu a moralistního didaktismu, stalo se pro svůj národní, lidový a kritický ráz zjevným předchůdcem realismu Puškinova a Gogolova. V počátcách své literární činnosti Narežnyj psal historické tragédie a básně, později humorné obrazy ze života, dobrodružné povídky a romány, z nichž nejpozoruhodnější jsou romány "Rossijskij Žilblaz" , "Čornyj god" , "Bursak" a povídky "Dva Ivana" a "Harkuša" .
Více od autora
Vasilij Ivanovič Belov (3)
Vasilij Ivanovič Bělov, rusky: Василий Иванович Белов byl sovětský a ruský básník, prozaik a dramatik, autor povídek a novel s venkovskou tématikou, situovaných především do severských oblastí, ve svých dílech demonstruje nadčasovost přírodního koloběhu světa a význam klasických morálních hodnot. Byl kritikem sovětské politiky venkova, zejména kolektivizace. Narodil se v rolnické rodině ve Vologdské oblasti, vyučil se truhlářem a v letech 1959 až 1964 absolvoval literární institut M. Gorkého v Moskvě. V roce 1963 se stal členem Svazu spisovatelů SSSR. V literatuře debutoval v roce 1952 cyklem básní.
Více od autora