26581–26640 z 154730 Autoři
Bohuslav Ježek (4)
Narozen 16. října 1919 na Vlažínce . Zemřel 25. dubna 2003. Bohuslav Ježek vystudoval reálné gymnázium Otokara Březiny v Telči, kde maturoval v roce 1937. Dalšímu vzdělání se mu dostalo na Pedagogickém ústavě v Brně, kde se věnoval studiu přírodních věd a pedagogiky. Po druhé světové válce začal působit jako pedagog na základní škole ve Starém Hobzí. V 60. letech se společně se svou rodinou přesunul na základní školu v Jemnici , kde působil jako učitel zeměpisu, přírodopisu a chemie. V tomto období se již začal aktivně věnovat mykologii a gastronomii, kdy oba tyto koníčky spojil ve svých kuchařkách pro houbaře.
Více od autora
Bohuslav Horák (4)
Bohuslav Horák byl český středoškolský profesor, komunální politik a odbojář, zakladatel muzea v Rokycanech. Studoval na gymnáziu v Žitné ulici v Praze a na Filozofické fakultě UK v Praze. V roce 1901 získal vysvědčení učitelské způsobilosti pro přírodopis, matematiku a fysiku, o rok později doktorát filozofie. V letech 1902–1903 působil jako suplent na reálkách v Pardubicích a v Praze-Karlíně, v letech 1903–1925 byl profesorem na gymnáziu v Rokycanech. Jeho žákem byl Karel Cejp. S manželkou Annou roz. Křečkovou měli dceru. V letech 1925–1938 zastával funkci ředitele gymnázia v Rokycanech, i nadále vyučoval přírodopis, matematiku, fyziku a propedeutiku. Byl zakládajícím členem Městského muzea v Rokycanech spolu s Josefem Hodkem a Juliánem Svobodou, od roku 1937 nese muzeum jeho jméno. V letech 1909–1914 vykonával funkci redaktora časopisu Brdský kraj. V tomto časopisu publikoval řadu statí, některé pod pseudonymem Theodor Montanus. V roce 1914 jmenován dopisujícím členem c. k. ústřední komise pro péči o památky ve Vídni, od roku 1920 byl konzervátorem ministerstva školství a národní osvěty. V roce 1936 založil Muzejní společnost v Rokycanech a stal se jejím prvním předsedou. Mimo to byl také aktivním komunálním politikem, členem městského a okresního zastupitelstva. Byl členem místní školní rady, zakladatelem Okresní péče o mládež, předsedou Spolku na podporu nemajetných studujících v Rokycanech, předsedou Spolku státních a veřejných zaměstnanců, předsedou Osvětového sdružení v Rokycanech. Aktivní byl rovněž v Sokole, kde zastával funkci starosty župy Rokycanovy. Během druhé světové války se zapojil do sokolského odboje a byl internován v nacistických vězeních. Zemřel 10. února 1942 v Auschwitz. V Rokycanech je po něm pojmenována Horákova ulice. Čestné občanství města získal dvakrát, a to v letech 1931 a 1965. V Rokycanech má také dvě pamětní desky, jednu od roku 1987 na chodbě původního gymnázia, druhá ...
Více od autora
Bohuslav Hejtman (4)
Narozen 12. 8. 1911 ve Stranné u Kamenice nad Lipou, zemřel 18. 9. 2000 v Praze. RNDr., profesor petrografie, literatura z oboru.
Více od autora
Bohumír Kolář (3)
Narozen 10. 11. 1932 v Prostějově, zemřel 2. 1. 2020 v Olomouci. Učitel, novinář a publicista, vlastivědné práce z Hané.
Více od autora
Bohumír Klípa (3)
Narozen 8. 11. 1929 v Praze, zemřel 3. 9. 2018. PhDr., CSc., pracovník Historického ústavu Armády České republiky, zaměřoval se na dějiny 20. století , v letech 1972-1989 překlady z angličtiny a italštiny.
Více od autora
Bohumil Vančura (3)
Narozen 14. 1. 1922 v Železném Brodě, zemřel 27. 10. 2013. Malíř, grafik a ilustrátor, specializace na naučnou a přírodovědnou ilustraci.
Více od autora
Bohumil Straka (4)
Doc. Ing. Bohumil Straka, CSc. je absolventem Fakulty stavební VUT v Brně , CSc. , po obhájení habilitační práce byl jmenován docentem v oboru Teorie a konstrukce inženýrských staveb . Dlouhodobě působil jako pedagogicko-vědecký pracovník na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí FAST VUT v Brně. Je autorem a spoluautorem řady publikací v oboru ocelových a dřevěných konstrukcí. Je dlouholetým členem státní normalizační komise pro dřevěné konstrukce. V současné době externě vyučuje navrhování a realizaci dřevěných konstrukcí. Je autorem, respektive spoluautorem, řady realizovaných dřevěných konstrukcí a mostů. Nadále se věnuje vývoji nových konstrukčních typů a jejich skutečnému působení v reálných podmínkách.
Více od autora
Bohumil Spáčil (4)
Narozen 25. 4. 1875 ve Vémyslicích na Moravě, zemřel 5. 12. 1950. PhDr., ThDr., jezuita, teolog, profesor na papežském výchovném ústavu v Římě. Práce z oboru teologie a dějin náboženství.
Více od autora
Bohumil Přikryl (4)
Bohumil Přikryl byl český nakladatelský pracovník a legionář. Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze. Během první světové války bojoval jako legionář na ruské frontě. Po návratu do Prahy se v roce 1919 stal jednatelem Svazu československých legionářů O dva roky později založil Svaz socialistických legionářů a byl redaktorem svazového časopisu. Roku 1929 vydal Sibiřské drama, dílo, které polemizovalo s divadelní hrou Rudolfa Medka Plukovník Švec. V letech 1933-1938 působil jako předseda Ligy pro lidská práva v ČSR. Během druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře. Po roce 1945 se stal ředitelem legionářského nakladatelství a tiskárny Čin. V závěru života pracoval jako překladatel. V roce 1992 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka IV. třídy in memoriam. Jeho manželkou byla překladatelka a filmová herečka Marie Přikrylová , jeho nevlastním synem, kterého adoptoval, byl filmový režisér Vladimír Čech vl. jm Přikryl .
Více od autora
Bohumil Poláček (5)
Narozen 1967 v Karlových Varech. JUDr. Ing., Ph.D., práce z oboru obchodního práva, ekonomiky a řízení spotřebního průmyslu.
Více od autora
Bohumil Lošťák (1)
Narozen 20. 7. 1921 v Drahanech, zemřel 5. 5. 2017 v Tvrdonicích. Ing., lesník, ochránce přírody a ekolog, fotograf a autor knih o přírodě.
Více od autora
Bohumil Krajník (3)
Narozen 13.6.1895 v Nepomuku. zemřel 23.2.1966 v Plzni. MUDr., RNDr., profesor biologie, stati z oboru.
Více od autora
Bohumil Doležal (4)
Bohumil Doležal je český literární kritik, politický komentátor, publicista a vysokoškolský učitel. Za normalizace disident a signatář Charty 77, po sametové revoluci politik menších pravicových stran Československá demokratická iniciativa a Liberálně demokratická strana, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, po vzniku samostatné České republiky politický poradce premiéra Václava Klause. Blízký spolupracovník Jana Lopatky a Emanuela Mandlera. Narodil se v Praze, v roce 1962 ukončil studia germanistiky a německého jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1964 až 1965 a 1968 až 1969 působil jako literární kritik v časopisu Tvář, a to vždy až do doby, kdy bylo vydávání tohoto časopisu v roce 1965 a po druhé v roce 1969 zastaveno. Za normalizace nejprve pracoval v dělnických profesích a následně, a to až do roku 1989, jako počítačový programátor. Společně s Janem Lopatkou podepsal jako jeden z prvních již v prosinci 1976 dokument Charty 77. V lednu 1990 nastoupil jako poslanec za formaci Československá demokratická iniciativa v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu . Československá demokratická iniciativa navazovala na předlistopadovou opoziční platformu Demokratická iniciativa utvořenou v roce 1986, jež již 11. listopadu 1989 požádala o oficiální registraci. Doležal patřil k jejím hlavním představitelům . Československá demokratická iniciativa se pak během roku 1990 přejmenovala na Liberálně demokratickou stranu spolupracující s Občanským fórem. Ve svobodných volbách roku 1990 přešel Doležal do Sněmovny národů, nyní jako poslanec za Občanské fórum . V rámci OF patřil k předákům pravicové skupiny Liberálně demokratické strany . Počátkem roku 1992 ovšem přestoupil do ODS (ODS se již předtím v roce 1991 neúspěšně pokoušela s poli...
Více od autora
Bohumil Amjad Procházka (3)
Narozen 5.8.1935 v Praze, zemřel 25.10.1995 tamtéž. Ing., český architekt se zaměřením na islámskou architekturu, popularizátor islámské kultury, spisovatel a malíř. Práce o Blízkém východě, průvodce Egyptem.
Více od autora
Bob Welch (4)
Bob Welch byl americký hudebník, který se významně podílel na rozvoji rockové hudby, zejména v 70. letech 20. století. Nejvíce se proslavil jako kytarista a zpěvák kultovní rockové skupiny Fleetwood Mac, kde hrál klíčovou roli v přechodném období skupiny v letech 1971-1974. Po rozchodu s Fleetwood Mac se Welch vydal na sólovou dráhu a vydal několik alb, na kterých se projevil jako zpěvák, skladatel a kytarista. Jeho sólová tvorba zahrnuje alba "French Kiss", na kterém se objevily hity jako "Sentimental Lady" a "Ebony Eyes", dále "Three Hearts", "Man Overboard" a album s názvem " Bob Welch ." Jeho styl mísil prvky rocku, popu a jazzu a v nahrávání a koncertování pokračoval až do své smrti v roce 2012. Welchův přínos hudbě ocenili jeho kolegové a zanechal po sobě odkaz, který ovlivnil mnoho hudebníků.
Více od autora
Bob Pflugfelder (4)
Americký učitel přírodních věd na základní škole, autor a moderátor vědeckých populárně-naučných televizních pořadů pro děti a mládež.
Více od autora
Bo Andersen (2)
Dánská zpěvačka skupiny Gry . Pro svou kariéru na německém trhu od konce 80. do začátku 90. let používala umělecké jméno Bo Andersen .
Více od autora
Blythe Gifford (3)
Blythe Giffordová je autorkou pěti historických romancí odehrávajících se v období středověku. Jejími hrdiny jsou většinou lidé, kteří se sice narodili jako královští potomci, ale nebyli zplozeni na královském loži. Po několika letech práce v reklamě a propagaci se Blythe začala vážně věnovat psaní. Získala stipendium a mohla se plně věnovat vlastní tvorbě, takže po deseti letech si od ní koupilo nakladatelství Harlequin rukopis, původně určený do soutěže amerických autorů romancí. A přes noc se dostavil úspěch. Brzy poté podepsala již úspěšná autorka smlouvu na tři další romance a právě teď dokončuje další knihu. Blythe Giffordová žije a pracuje v Chicagu, kde se nechává ke své práci inspirovat uměním, historií, dlouhými procházkami, dobrým jídlem a dobrými přáteli. Říká: "Věřím, že tajemství života je skryto ve vztahu mezi mužem a ženou."
Více od autora
Blanka Rokosová (3)
PhDr., novinářka, redaktorka časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum, též autorka publikací o tenise, publikací s tématem sport a též publikace o lidových léčitelích.
Více od autora
Blanka Kubíková (4)
Je mi 48 let, a na kontě mám teprve první a doufám, že ne poslední knihu - tu, kterou právě držíte v rukou. Psaní mě bavilo už od dětství, až nyní jsem však našla odvahu svou práci zveřejnit. I přesto, že jsem sebou i svým okolím považována spíše za citlivou a romantickou duši, nese v sobě příběh, který jsem napsala, prvky thrilleru a rovněž je okořeněn erotickými pasážemi. Inspirací mi byl dnešní trochu šílený svět. Já osobně dávám přednost poklidnějšímu rodinnému životu, jehož neoddělitelnou součástí jsou naše dvě, dnes už dospělé, děti. Mou celoživotní zálibou je kromě psaní i pohyb - přesněji tanec. Tomu závodnímu jsem z důvodu touhy po rodině dala v mládí sbohem a před pár lety ho nahradila cvičením. Miluji pohádky a příběhy se šťastným koncem, obyčejné věci a obyčejné lidi, kteří jsou sami sebou, miluji upřímnost a skromnost a miluji moudrost stáří.
Více od autora
Blanka Knotková-Čapková (4)
Narozena 18. 8. 1958 v Praze. Politoložka, indoložka , překladatelka oborových prací z finštiny a angličtiny, zaměřená na politické aspekty oblasti Bangladéše.
Více od autora
Blanka Čechová (2)
Narozena 1980. Autorka knihy o vlastních zkušenostech se studiem v Kanadě, autorka knihy rozhovorů s L. Smoljakem, též autorka právních publikací a článků na blogu Jiné psaní..
Více od autora
Blahoslav Dokoupil (3)
Literární historik a lexikograf Středoškolské vzdělání s maturitou získal 1968–71 na SVVŠ v Boskovicích; češtinu a angličtinu vystudoval na FF UJEP v Brně . Po vojenské službě nastoupil k studijnímu pobytu v brněnské pobočce Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Zde působil až do roku 2006, kdy odešel do invalidního důchodu. PhDr. 1979 na základě práce K typologii historického románu, CSc. 1985 na základě práce Český historický román 1945–1965. V letech 1999–2003 působil jako externí pedagog na FF MU. Přispíval do Brněnského večerníku, České literatury, Kmene, Rovnosti, Tvaru, Tvorby, Nových knih, Duhy aj. , je autorem mnoha doslovů ke knihám historické beletrie. Používal šifry bd, dok. Ve své literárněhistorické a kritické činnosti se Dokoupil orientoval na českou poválečnou literaturu, zvláště na systémovou klasifikaci a zmapování vývoje historického románu. V knižní prvotině Český historický román 1945–1965 chronologicky sleduje na bohatém faktografickém materiálu vymezeného období tvorbu předních i okrajových autorů; klade přitom důraz na specifičnost žánru, slučuje teoreticko-klasifikační východiska s ideovou a tematickou interpretací konkrétních děl. V publikaci Čas člověka, čas dějin, analyzující vývoj historického žánru do roku 1986, převažuje literárněkritický přístup. V devadesátých letech se Dokoupil soustředil na literárněhistorickou lexikografii: byl vedoucím redaktorem a hlavním autorem Slovníku českého románu 1945–1991, jeho následujícího, doplněného a rozšířeného vydání pod názvem Slovník české prózy 1945–1994, a zejména Slovníku českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000. Rozsáhlá studie Česká historická próza 20. století, která sumarizuje výsledky Dokoupilova celoživotního bádání bez limitujícího vlivu komunistické ideologie, zůstává v rukopisu, podobně jako fragmenty různých dalších lexikografických a encyklopedic...
Více od autora
Blahomír Borovička (2)
Narozen 26.6.1923 v Čáslavi, zemřel 2004. Architekt, práce o urbanistickém vývoji, též fotografie architektury.
Více od autora
Bill Newman (2)
Australský propagátor pozitivního myšlení. Žije v Queenslandu. Publikace z oboru.
Více od autora
Bill Johnson (4)
Bill Johnson je pastorem s bohatým dědictvím v Duchu svatém. Jeho předkové byli pastory již po pět generací. Spolu se svou manželkou slouží rostoucímu počtu sborů, které se spojily v touze zakoušet probuzení. Tato síť vedení překročila denominační hranice a buduje vztahy, jež vedoucím v církvi umožňují úspěšně žít jak v čistotě, tak v moci. Bill a Brenda Johnsonovi jsou hlavními pastory sboru Bethel v Reddingu v Kalifornii. Všechny tři jejich děti a jejich životní partneři slouží na plný úvazek. Johnsonovi mají rovněž čtyři nádherná vnoučata.
Více od autora
Bhartrhari (5)
Bhartrhari byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Amaruem mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie. O jeho životě není prakticky nic známo a často je ztotožňován s buddhistickým gramatikem stejného jména, který zemřel kolem roku 651 a který je autorem gramatického díla Vakija Pradipa. Bhartrhari je podobně jako Amaru mistrem strofy, oblíbené formy staroindické lyriky, kterou uspořádal do tří šatak . Milostné básně soustředil do sbírky Šrngárašataka zaměřené spíše na oslavu síly a radosti lásky než na její tělesnot. Filosofické tendence pak ještě více převažují ve sbírce Nítišataka a vyúsťují až ke zdůraznění askeze ve sbírce Vairágjašataka . Lásku a moudrost básník považuje za různé cíle, které odpovídají různým obdobím v lidském životě . Zda u Gangy dlít máme jako kajícníci, zda věnovat se ženě ctnostné, milující, pít z proudu věd, sát básní nektar rozmanitý? Jen chvilku trvá život. Co si vyvoliti?. Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.
Více od autora
Betty J Eadie (2)
V roku 1973 podstúpila tridsaťjedenročná Betty Eadieová ťažkú operáciu, ale na druhý deň zomrela... Predtým než sa ju lekárom podarilo oživiť, okúsila to, čomu sa hovorí zážitok na prahu smrti. Trvalo dlhé roky, kým sa odvážila svoje faktograficky presné spomienky zvečniť do knižnej podoby a ponúknuť tak svetu jeden z najpresvedčivejších dôkazov o existencii života po smrti.
Více od autora
Běta Turečková-Čambalová (3)
Prozaička, národopisná sběratelka, sbírala lidová rčení, přísloví a pořekadla. Narodila se ve Velké nad Veličkou a zemřela v Brně. Studovala gymnázium ve Strážnici a Skalici . Na Univerzitě Karlově v Praze vystudovala češtinu, francouzštinu a psychologii. Byla studentkou F. X. Šaldy.
Více od autora
Bertrand Imbert (2)
Francouzský námořní důstojník, inženýr hydrografie, účastník expedic na Antarktidu, autor knih o dobývání pólů.
Více od autora
Bertold Bretholz (5)
Narozen 1.7.1862 v Příboru, zemřel 27.11.1936 v Brně. PhDr., historik, práce z oboru v němčině.
Více od autora
Berta Mühlsteinová (4)
Berta Mühlsteinová byla česká básnířka a spisovatelka. Žila především v Praze. Dlouhodobě trpěla zdravotními obtížemi. Upozornila na sebe roku 1872 sbírkou básní Pohrabky. Dalšími literárními pracemi přispívala do časopisu Lada, Světozor, Osvěta, Květy, Lumír, Ruch a Ženské listy. Nejvýznamnější díla – povídky Na březích Nežárky , Nové povídky , Povídky, novely a arabesky a nakonec i román Vlasti a Tobě vydala v časopise Libuše. Angažovala se též ve spolku Americký klub dam, spoluorganizovaný Vojtou Náprstkem. Její práce jsou sentimentální a romantické, s rysy melancholie. Spisovatelka projevuje hluboký cit, nadšení pro krásu a poezii. Velkým literárním talentem neoplývala, ale ve své době byla oblíbená především u žen. Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. .
Více od autora
Bernd Harder (3)
Německý autor populárně naučných knih, redaktor. Odborník v oblasti náboženských dějin, zabývá se též středověkými mýty a otázkami souvisejícími se vztahy mezi myšlením a exaktní vědou.
Více od autora
Bernard Lecomte (2)
Bernard Lecomte , narozen na 22. listopadu 1949 v Tunisu , je francouzský novinář , vydavatel , blogger a spisovatel. Autor biografií, historických románů a literatury faktu. Nejznámější jsou jeho knihy - Les Secrets du Vatican, Les Derniers Secrets du Vatican, nebo Les silences de Pie XII .
Více od autora
Bernard Heuvelmans (1)
Bernard Heuvelmans byl francouzský zoolog. Je považován za zakladatele kryptozoologie. V roce 1955 vydal knihu Na stopě ignorovaných zvířat, která upozornila světovou veřejnost na mnohé záhady zoologického světa. Jako autor řady dalších publikací se zúčastnil i pátrání u jezera Loch Ness , v jižní a východní Africe , střední Americe a v Malajsii . Od roku 1982 byl předsedou International Society of Cryptozoology.
Více od autora
Bernard Goldberg (3)
Bernard Richard Goldberg je americký novinář, politický komentátor a spisovatel. Již devětkrát obdržel prestižní cenu Emmy v kategorii Žurnalistika. V současné době pracuje mj. jako komentátor ve Fox News. Goldberg pracoval 28 let pro americkou televizní stanici CBS. Poté, co v roce 1996 Wall Street Journal otiskl jeho článek o liberální zaujatosti amerických médií, začalo to s jeho kariérou jít z kopce. K napsání onoho článku inspirovala Goldberga reportáž Erica Engberga ve zprávách stanice CBS nazvaná Zpátky do reality. Mělo se jednat o představení pravicového kandidáta na prezidenta, zastánce rovné daně; jeho výklad o rovné dani zde však reportér zcela evidentně zesměšnil: „Skutečnost je jasná: rovná daň je obrovská, neověřená teorie. Jak říká jeden ekonom, měli bychom ji předtím, než ji u nás zavedeme, někde vyzkoušet – třeba v Albánii.“ Po zveřejnění svého článku čelil Goldberg mnoha kritikům, hlavním z nich byl Dan Rather, jeho nadřízený, moderátor Večerních zpráv CBS. Ten s ním od té doby nepromluvil a považuje ho za konzervativního fanatika. Na svou obranu Goldberg odpovídá, že vždy volil demokraty. V tomto sporu je velmi důležité si uvědomit americký systém politických stran, kde - velmi stručně - liberál = levice = demokrat a konzervativec = pravice = republikán . Goldberg se domnívá, že novináři jsou zaujatí neplánovaně a o svých názorech si myslí, že patří k politickému středu. Důsledkem toho je nevyváženost zpráv a další problémy s tím související. O "své" kauze napsal v roce 2001 knihu Jak novináři manipulují....
Více od autora
Berit Spong (1)
Berit Gustava Frideborg Spong, se narodila 5.února 1895 v Brinken , Östergötland kraji , zemřela 14.července 1970 na farmě Tjälvesta v Örebro , byla švédská spisovatelka.
Více od autora
Bergendy (4)
Bergendy byla maďarská rocková skupina, která si získala popularitu v 60. a 70. letech 20. století. Skupinu založil v roce 1957 saxofonista a kapelník István Bergendy . Původně začínali jako jazzový orchestr, ale koncem 60. let přešli k rockové hudbě, která odrážela tehdejší světové trendy. Bergendy se proslavili instrumentální zdatností a začleněním maďarských hudebních prvků do svého rockového zvuku, což jim pomohlo vyniknout na maďarské hudební scéně.
Více od autora
Beppe Fenoglio (2)
Italský spisovatel, bojoval jako partyzán proti fašistům. Z osobních zážitků čerpal náměty pro svá díla s odbojovou tematikou.
Více od autora
Benny Morris (3)
Benny Morris je izraelský historik a profesor historie na Ben Gurionově univerzitě v Negevu v izraelské Beerševě. Narodil se v kibucu Ein ha-Choreš, jako syn židovského imigranta ze Spojeného království. Jeho otec, Ja'akov Morris, byl diplomat, básník a spisovatel a Pánové pouště: 6000 let v Negevu ; druhá zmíněná má úvod psaný Davidem Ben Gurionem). Doktorát získal na Cambridgeské univerzitě. Později pracoval jako korespondent deníku The Jerusalem Post, pro který psal o první libanonské válce. V tomto období odmítl nastoupit povinnou vojenskou službu na palestinských územích, za což byl v roce 1988 uvězněn. Od roku 1996 učí na Ben Gurionově univerzitě v Negevu. V roce 2005 byl hostující procesor na University of Maryland. Bývá někdy řazen mezi stoupence postsionismu. Žije v mošavu Li-On. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Benny Morris na anglické Wikipedii.
Více od autora
Benny Andersson (4)
Benny Andersson je známý švédský hudebník, skladatel a člen legendární popové skupiny ABBA. Andersson se narodil 16. prosince 1946 ve Stockholmu, svou hudební kariéru zahájil v mladém věku a nakonec se stal klíčovou postavou jedné z nejúspěšnějších popových skupin všech dob. V 70. a na počátku 80. let minulého století skupina ABBA vydala řadu hitů, mezi něž patřily klasické skladby jako "Dancing Queen", "Mamma Mia" a "Waterloo", které ji vynesly mezi mezinárodní hvězdy.
Více od autora
Benjamin Rochefort (2)
Historik, románopisec a velký cestovatel - pochází ze severní Francie a usídlil se v jedné vesničce v jižní Francii. Benjamin Rochfort je pseudonym současného francouzkého romanopisce a dramatika José-André Lacoura, který se však nenarodil v severní Francii, ale na druhé straně hranice v belgickém městě Charleroi a který žije od čtyřicátých let ve Francii, kde byl jeho první román "Panika na Západě" roku 1943 zakázán cenzurou vichistické kolaborantské vlády, stejně jako předtím v Belgii německými okupanty. J.A.Lacour publikoval pod svým jménem dodneška na tucet románů: "Smrt v této zahradě" byla zfilmována slavným španělským režisérem Buňuelem a řadu divadelních her z nichž "Rok maturity" dosáhl na tisíc repríz ve Francii a byl přeložen a hrán v 18 zemích. J.A.Lacour spolupracoval i na slavném historickém románu "Prokletí králové". Jako románopisec je označován za významného představitele tzv. nového realismu. Francouzká kritika zvláště oceňuje Lacourovu imaginaci, invenci, vypravěčský talent a schopnost zobrazovat nejen osud individuálních hrdinů, ale i davů v širokých barvitých freskách.
Více od autora
Benjamin Farrington (3)
Benjamin Farrington se narodil v Corku, v Irsku, v roce 1891. Vystudoval na univerzitě v Corku a na Trinity College v Dublině, přednášel na univerzitách v Belfastu, v Kapském městě , v Bristolu a od roku 1936 ve Walesu, kde byl profesorem klasických věd na univerzitě ve Swansea. Kromě překladů z latiny a dřívějších studií o jihoafrických domorodcích, jakož i výňatků z lékařských spisů Vesaliových a Boerhaaveových napsal: Věda ve starém Řecku, Věda ve starověku, Řecká a římská civilisace, Věda a politika ve starověkém světě a Hlava a ruka ve starém Řecku. Zemřel v roce 1974.
Více od autora
Benjamin Constant (2)
Henri-Benjamin Constant de Rebecque byl švýcarsko-francouzský politik, politický filozof a spisovatel, představitel liberalismu. Narodil se ve frankofonní rodině ve Švýcarsku, přesněji v rodině protestantských exulantů, kteří pocházeli původně z Artois. Otec byl plukovníkem v holandských službách, matka zemřela týden po porodu. Studoval na univerzitě v bavorském Erlangenu a na univerzitě ve skotském Edinburghu, kde se stal obdivovatelem britského politického systému. Z Edinburghu musel odejít na přání otce, který byl rozhněván jeho karbanictvím. V květnu 1785 přišel do Paříže, kde se dále vzdělával a navštěvoval osvícenský salon v domě J. B. A. Suarda. Radoval se z Velké francouzské revoluce, kterou chápal jako „osvobození individua pádem společenských konvencí", neztotožnil se však s žádným z jejích směrů. Benjamin Constant často cestoval po Evropě a měl řadu milostných poměrů. V letech 1795–1811 měl vztah s jednou z prvních evropských intelektuálek, baronkou Germaine de Staël . Spolu s paní de Staël se přičiňoval o konsolidaci režimu Direktoria a v roce 1800 byl povolán do zákonodárného sboru. Pro své opoziční vystupování se však stal Napoleonovi nepohodlným, po dvou letech byl ze sboru vyloučen a musel opustit Paříž. Odjel do Německa a ve Výmaru se stýkal s předními německými vzdělanci, mj. se Schillerem a s Goethem. Roku 1808 uzavřel tajně manželství s Charlottou von Hardenberg . V roce 1814 vystoupil proti Napoleonovi a pro legitimní dynastii ve spisu De l'esprit de conquête et de l'usurpation. Po pádu Napoleona se vrátil s Bourbony do Paříže jakožto stoupenec konstituční monarchie. Když se Napoleon v březnu 1815 znovu chopil moci , neváhal přejít do jeho tábora, protože doufal, že ...
Více od autora