Všichni Autoři a témata

Hana Chvojková (5)

Hana Andronikova (4)

Hana Andronikova byla česká spisovatelka. Vystudovala gymnázium ve Zlíně, pak Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory angličtina a čeština. Po ukončení studia pracovala jako personální manažerka v zahraničních i českých firmách. V roce 1999 odešla z podnikatelské sféry a věnovala se literatuře. Autorčin debut Zvuk slunečních hodin získal v roce 2001 Literární cenu Knižního klubu a v roce 2002 cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. V březnu 2008 plánovala vydat nový román s pracovním názvem Blues v nakladatelství Odeon. Nakonec v roce 2010 vydala knihu Nebe nemá dno. V roce 2011 za tuto knihu obdržela Cenu čtenářů Magnesia Litera 2011. Napsala divadelní hry Tanec přes plot , Pakosti a drabanti a Šašci, špioni a prezidenti . Dne 20. prosince 2011 podlehla rakovině. povídky ve sbornících:

Hal Duncan (2)

Britský spisovatel fantastické literatury.

Ha. A Mehler (2)

Německý žurnalista, televizní reportér, redaktor, autor četných knih z oboru historie, působí v USA, vystudoval germanistiku a dějiny.

Ha Jin (5)

Süe-fej Ťin sdílel osudy několika generací Velké kulturní revoluce. Žil a vzdělával se tak, jak se tehdy v Číně dalo. Když se jako jednadvacetiletý dostal v roce 1977 na chejlungťiangskou univerzitu, měl za sebou bezmála šest let služby v Lidové osvobozenecké armádě a několik let služby telegrafisty na jedné pohraniční železniční stanici. V roce 1985 se mladý adept překladatelství Cha Ťin dostal mezi ty šťastlivce, kteří v rámci čínské snahy dostat se z mezinárodní izolace získali doktorandské stipendium do USA. Krvavé události na náměstí před Branou nebeského klidu v r. 1989 zvrátily Ťinův úmysl vrátit se zpět do Číny. Ťin v té době neměl žádné zázemí ani kontakty, nemohl předložit žádné odborné ani literární publikace, k nikomu nepatřil. Ťin se začal živit, jak se dalo, jako poslíček, jako noční hlídač, a přitom psal. Začal psát básně. Už v roce 1990 vydává sbírku s výmluvným názvem Between Silences: A Voice from China . Píše anglicky, ale volí slova s jasnými čínskými konotacemi. Poetika ticha a mlčení má v Číně klíčové postavení. Debut byl úspěšný. V roce 1993 přijali Ťina na atlantskou univerzitu jako lektora tvůrčího psaní. Začal publikovat povídky. Po další povídkové knize přišel s větší novelou In the Pond , kterou vybrali čtenáři Herald Tribune jako nejlepší knihu roku 1998. Poté přišlo Waiting .

H. Wells (5)

H. W Janson (1)

Americký historik umění.

H. van Dalen jr. (1)

H. G Francis (5)

Německý spisovatel, autor vědecko-fantastických románů a rozhlasových her.

H. Burianová (5)

H Ryšavá (1)

György Lehel (4)

Gyles Daubeney Brandreth (4)

Gyles Brandreth je britský spisovatel, herec a bývalý politik. Narodil se v Německu, kde jeho otec pracovně působil. Vystudoval Univerzitu v Oxfordu a udělal kariéru v médiích. V 80. letech byl moderítorem TV-am.

Guzel' Šamilevna Jachina (5)

Ruská spisovatelka a scenáristka píšící rusky.

Guy Brook-Hart (4)

Autor učebnice angličtiny.

Guy Adams (3)

Britský spisovatel, herec a komik.

Gustav Tauš (4)

Narozen 21. 3. 1936, zemřel v květnu 2015. Ing., autor prací a podnikatel v oblasti sdělovací techniky, elektrické a elektronické výroby, jednatel společnosti ETS Praha. Působil ve společnosti ROZVID a ETS - Electric Train Systems.

Gustav Klimt (2)

Gustav Klimt byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni. Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic, připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu. Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 zemřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst. Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 Secesi. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby. Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu Secese a zúčastnil se přípravy časopisu Ver Sacrum. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wichkoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil Secesi a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěch...

Gustav Habrman (5)

Gustav Habrman, psán též Haberman – 22. března 1932 Praha) byl český a československý politik, poslanec, senátor a ministr vlád Československé republiky za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Narodil se v rodině pekaře Josefa Habrmanna a jeho manželky Barbory, rozené Jankovské. Byl úspěšným samoukem. Vyučil se soustružníkem a řezbářem. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od mládí se věnoval sociálně demokratickému hnutí, za tuto svou činnost v mocnářství byl roku 1884 odsouzen na čtyři roky pro velezradu a vydávání tajných tiskovin. Trest si odpykal ve věznici v Steinu, kde se naučil francouzsky. Pak dočasně přesídlil do Francie a USA. Zde se v 90. letech 19. století zapojil do redakcí socialisticky orientovaných listů. Roku 1897 se návrátil do vlasti a pracoval pro obdobné listy v Brně a od roku 1901 v Plzni , v jejíž redakci setrval až do své smrti. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 052 . Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. V období první světové války udržoval kontakty s T. G. Masarykem. Koncem první světové války patřil v rámci sociálně demokratické strany spolu s Ludkěm Pikem či Rudolfem Bechyně k takzvané národní opozici, která akcentovala český národní a státoprávní zájem. V září 1917 byl spolu s dalšími aktivisty této skupiny kooptován do výkonného výboru strany. Zároveň byl ve straně oslaben vliv levicově a více internacionalisticky zaměřeného Bohumíra Šmerala. Už předtím, v červnu 1917, Habrman jednal ve Stockholmu v delegaci českých sociálních demokratů v rámci takzvaného mírového kongresu Druhé internacionály. Šlo o pokus o m...

Günter Gerngroß (4)

Autor jazykových učebnic.

Gunnel Linde (1)

Švédská autorka knih pro děti.

Gunnar Adolfsson (2)

Narozen 21.8.1906, zemřel 8.8.1983. Švédský prozaik a politik.

Gunilla Wolde (5)

Švédská autorka knih pro děti.

Gundula Janowitz (2)

Gundula Janowitz je uznávaná rakouská sopranistka, která je proslulá svým čistým a jasným hlasem, jenž zdobí operní jeviště a koncertní sály po celém světě. Narodila se 2. srpna 1937 v Berlíně a vyrůstala v rakouském Štýrském Hradci, kde získala hudební vzdělání. Kariéra Janowitzové odstartovala po jejím vystoupení ve Vídeňské státní opeře v roce 1960. Brzy se stala jednou z předních sopranistek své doby, známá zejména interpretací děl Mozarta, Strausse a Bacha.

Guillermo del Toro (3)

Guillermo del Toro Gómez je mexický filmový režisér a scenárista. Věnuje se vědeckofantastickému a horrorovému žánru. O film se začal zajímat už jako osmiletý, jeho inspirátorem byl filmový maskér Dick Smith. Absolvoval Centro de Investigación y Estudios Cinematográficos v Guadalajaře, natáčel krátkometrážní filmy ve vlastní produkční společnosti Necropia. V roce 1986 spoluzakládal Guadalajarský filmový festival. Koncem osmdesátých let režíroval spolu s Alfonsem Cuarónem mysteriózní televizní seriál La Hora Marcada. Díky úspěchu filmu Stroj času získal angažmá v Hollywoodu. Zfilmoval komiks Hellboy , akční film Blade 2 natáčel v Praze. Film Faunův labyrint, spojující dětský pohled na občanskou válku ve Španělsku s prvky fantasy, získal v roce 2007 nominaci na Oscara. Žije ve městě Agoura Hills s manželkou Lorenzou Newtonovou a dvěma dětmi. V roce 2009 vydal román o upírech Nocturna. Je autorem počítačové hry Hellboy: The Science of Evil, režíroval úvodní scénu XXIV. čarodějnického dílu animovaného seriálu Simpsonovi.

Guido Morpurgo-Tagliabue (1)

Italský estetik, profesor terstské univerzity.

Guido Moosbrugger (2)

Guido Moosbrugger se narodil 14. února 1925 v Dornbirnu v Rakousku. Povoláním učitel, později ředitel lidové školy v Hirschbeggu. Již mnoho let se zabývá ufologickými a astrofyzikálními otázkami, mimo jiné i otázky velikosti, uzpůsobení a vzniku celého vesmíru. Podnikl studijní cesty do téměř všech evropských zemí, do severní Afriky , do Mexika a do Jižní Ameriky. Poprvé se setkal s Eduardem Albertem Meierem v dubnu 1976 během jeho pobytu v Mnichově. Billyho obrazový materiál byl natolik fascinující, že si Guido předsevzal, že celé věci musí přijít na kloub. Ke své velké radosti ho Billy pozval na návštěvu do Hinwilu. Guido pak měl již v prvních měsících svých návštěv to štěstí, že jej Billy bral s sebou na různé letové demonstrace Plejáranů. Kromě toho mu bylo dovoleno fotografovat dvě noční demonstrace, různé stopy po přistání a další jevy. Od května 1976 je Guido členem FIGU. Později se stal členem jejího představenstva. Guidova významná zásluha spočívá v tom, že se snažil celý případ Billyho Meiera a jeho kontakty s Plejárany popsat co možná nejobjektivněji a pravdivě.

Guido Marpurgo-Tagliabue (1)

Guidi Pino (5)

Gudrun Thiele (3)

Grigorij Petrovič Danilevskij (5)

Ruský a ukrajinský spisovatel.

Grigorij Kanovič (4)

Rusky píšící litevský spisovatel, scénárista a dramatik Grigorij-Jakov Kanovič , člen ruského a izraelského PEN klubu, je jedním z nejznámějších židovských spisovatelů na světě. Narodil se v roce 1929 ve městě Jonava v židovské rodině. Na začátku 2. světové války společně s rodiči odešel z Litvy, válku přečkali nejprve v Kazachstánu, poté přesídlili na Ural. V roce 1945 se rodina vrátila do Litvy a usadila se ve Vilniusu, kde Kanovič vystudoval filologii na Vilniuské státní univerzitě. Od roku 1993 spisovatel žije v Izraeli. Jeho první kniha, básnická sbírka "Доброе утро" , vyšla v roce 1948. Z Kanovičova pera pochází také první autobiografická novela s židovskou tematikou vydaná v poválečném Sovětském svazu "Я смотрю на звёзды" , která se setkala s kladnými ohlasy nejen čtenářů, ale také spisovatelů, např. Konstantina Paustovského. Kanovič napsal více než 10 románů, několik filmových scénářů a divadelních her. Nejznámější se stala inscenace prózy Čingize Ajtmatova "И дольше века длится день" . Kromě toho přeložil do ruštiny mnoho děl litevské literatury, například knihu Les bohů od Balyse Sruogy . Autorovy knihy byly přeloženy do 12 jazyků. Téměř všechny romány redigovala jeho manželka Olga. Angažoval se také v politice, především v otázkách antisemitismu a nezávislosti Litvy. V letech 1989 až 1993 byl předsedou litevské židovské obce, v současnosti je čestným předsedou. Kanovič je oceňovaným spisovatelem v Litvě a v Izraeli. Patří mezi laureáty Národní ceny Litvy v oblasti umění a kultury za rok 2014, jeho knihy se několikrát dostaly do nominací na Bookerovu cenu.

Grigol Abašidze (2)

Gruzínský spisovatel a překladatel. V básnické i románové tvorbě se věnoval zejména historické tematice . Spoluautor textu hymny Gruzínské SSR, užívané v letech 1946–1990.

Gregory Benford (3)

Vystudoval fyziku, kterou nyní vyučuje na kalifornské univerzitě v Irvine. Představitel hard SF. Debutoval povídkou Stand-In , kterou obsadil druhé místo v soutěži časopisu The Magazine of Fantasy and SF; B. prvním románem je Deeper than Darkness . V B. tvorbě převládá kosmická tematika a kontakt lidí s mimozemšťany. Důkazem toho jsou romány Jupiter Project , In the Ocean of the Night , ve kterém Zemi hrozí srážka s tělesem, na němž byly objeveny mimozemské bytosti, Against Infinity o osídlování měsíce Ganymedes a Across the Sea of Suns . B. často spolupracuje s jinými spisovateli. Společně s Gordonem Eklundem napsal román If the Stars Are Gods . Za stejnojmennou kratší verzi tohoto příběhu o objevení mimozemského života ve Sluneční soustavě dostali o dva roky dříve Nebulu . Ve spolupráci s Williamem Rotslerem napsal román Shiva Descending , opět s motivem hrozící srážky s kometou. V 80. letech získal B. druhou Nebulu za román Timescape , v němž se vědci z konce tohoto století snaží navázat pomocí tachyonů kontakt s vědci šedesátých let a zabránit tak katastrofám, které Zemi v budoucnu hrozí. Román je považován za nejlepší hard SF poslední doby, avšak postrádá na čtivosti. Z posledních B. prací stojí za zmínku SF thriller Artifact . Artefaktem je podivná krychle objevená v řeckých vykopávkách v blízké budoucnosti. Ukáže se, že jde o uzavřenou singularitu prostoru, jejíž další osudy se záhy propletou s chystaným politickým pučem. Ve spolupráci s Davidem Brinem „“ napsal román Heart of the Comet . Příznivý ohlas kritiky vzbudil román Great Sky River , v němž B. konfrontuje civilizaci člověka s civilizací strojů na daleké planetě. Pokračování má název Tides of Light (Pří...

Gregor Aas (2)

PD Dr. Gregor Aas je od roku 1996 ředitelem Ekologicko-botanické zahrady při univerzitě v Bayreuthu, která je ústřední vědeckou institucí se zaměřením na ekologii a životní prostředí v oblasti výzkumu a výuky v Bavorsku.

Gregg Lewis (4)

Americký spisovatel a publicista.

Greg King (4)

Greg King je autorem jedenácti knih o královské a společenské historii, se specializací na osudy členů královské rodiny v pozdějším carském Rusku a v edwardiánské éře. Často vystupuje v televizi jako komentátor a odborník v historických dokumentech, rovněž psal pro časopisy Majesty Magazine, Royalty Digest a Atlantis

Greg Bloom (3)

Americký redaktor a spisovatel, autor turistických průvodců.

Green Poppy (5)

Graeme Dibble (5)

B.A., britský redaktor, překladatel a lektor angličtiny.

Graeme C Simsion (4)

Australský spisovatel, scenárista a dramatik.

Gottlob Frick (4)

Gottlob Frick byl vynikající německý operní basista, proslulý svým hlubokým, zvučným hlasem a velkolepým vystupováním na jevišti. Narodil se 28. července 1906 v Ölbronnu-Dürrnu a stal se jedním z předních basistů poloviny 20. století, uznávaným zejména pro své výkony v dílech Richarda Wagnera a Richarda Strausse. Frickova kariéra se vyznačovala výjimečnou interpretací rolí, jako byl Hagen v "Götterdämmerung", Osmin v "Únosu ze serailu" a Sarastro v "Kouzelné flétně". Proslavil se také ztvárněním zlotřilých postav, jako byl Kašpar v "Der Freischütz".

Gottfried Schmiedel (2)

Německý hudební spisovatel, kritik a publicista, též moderátor koncertů.

Gordon Young (3)

Gordon Ray Young byl americký spisovatel a novinář v Chicagu a San Francisku, redaktor Los Angeles times, autor více než čtyřiceti románů, mj. dobrodružných knih s Redem Clarkem.

Gordon Swanborough (3)

Autor publikací z oblasti vojenství.

Gordon Rattray Taylor (2)

Americký doktor sociálních věd, autor knih z oboru biologie, dějin a psychologie.

Gordon R Dickson (2)

Gordon Rupert Dickson vystudoval angl. literaturu, od r. 1950 spisovatel. Časopisecky začal publikovat v r. 1950; svůj první román Alien from Arcturus vydal v r. 1956. Ústředním dílem D. tvorby je tzv. dorsaiský cyklus, který zatím tvoří šest prací. Má být doplněn dalším šestidílným cyklem románů, z nichž tři mají být současné a tři historické – celek se má stát obrazem variantního vývoje lidského rodu. Doposud vydané romány a novely popisují galaktické společenství, kde obyvatelé jednotlivých planet jsou geneticky programováni. Lidé z planety Dorsai jsou válečníky – podobně jako kdysi obyvatelé antické Sparty. D. píše tradičně pojatou SF, plnou dobrodružství a technických podivuhodností. Sám ale své dílo pokládá za filozofický příspěvek k diskusi o evoluci. Prozatím poslední díl cyklu je román The Final Encyclopedia . Č. známe první díl Necromancer , dále vyšel č. D. fantasy román The Dragon and the George . Evoluce, resp. přechod druhu Homo sapiens do vyšší vývojové fáze, je ústředním námětem většiny D. prací, např. None But Man , Hour of the Horde a The R-Master . Za povídku Soldier, Ask Not , přepracovanou později na novelu, obdržel D. cenu Hugo. Líčí v ní kariéru vojáka v galaktické civilizaci. Nebulou byla oceněna novela Call Him Lord . Zajímavý námět má román Delusion World . Vypráví o planetě obydlené dvěma civilizacemi, z nichž ani jedna není schopna uvědomit si existenci té druhé. Z posledních prací lze uvést román The Forever Man , většina D. prací ale už nedosahuje dřívějších kvalit. Ocenění: Hugo Award 1960 for Best Novel - Dorsai! 1978 for Best Novel - Time Storm 1981 for Best Novella - "Lost Dorsai" 1981 for Best Nov...

Goldflam Arnošt (3)

Golden Kids (4)

Golden Kids byla československá popová hudební skupina, která získala popularitu na přelomu 60. a 70. let 20. století. Trojici tvořili Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář, kteří byli sami významnými umělci. V roce 1968 se spojili do skupiny Golden Kids , která využila jejich individuálních úspěchů a vytvořila jedinečnou směs hlasů a stylů, jež měla u publika ohlas. Jejich vystoupení byla známá svým energickým projevem a moderním stylem, který zahrnoval prvky popu, soulu a beatové hudby.

Goffredo Parise (3)

Italský prozaik.

Goes Peter (1)

Gloria Katz (1)

Americká scénáristka a producentka.

Glen Cook (5)

Glen Charles Cook je současný americký science fiction a fantasy spisovatel. Nejlépe je známý díky fantasy sériím The Black Company a Garrett P.I.. Cook se narodil v New Yorku. Jeho láska k psaní započala na základní škole a na střední škole napsal příležitostný článek pro školní noviny. Po střední škole strávil Cook nějaký čas u námořnictva Spojených států amerických a později se propracoval skrze vysokou školu, takže zbývalo jen málo času na jeho spisovatelské úsilí. Cook začal vážně psát až při práci pro firmu General Motors u auto montážní jednotky, což bylo „těžké k naučení, ale nezahrnovalo to téměř žádné duševní úsilí“, psal až tři knihy ročně. V tomto období napsal Cook také The Black Company, román publikovaný Tor Fantasy v květnu 1984. Tento román zahájil stejnojmennou temnou fantasy sérii která sleduje elitní jednotku žoldáků v průběhu několika dekád její historie. V roce 2014, se skládá z deseti románů publikovaných ve třech sub-sériích 1984-85, 1989-90, a 1996–2000, plus nedávné krátké beletrie. Stalo se z toho něco jako kultovní klasika, převážně mezi současnými a bývalými členy armády. Když byl Cook dotázán na oblibu série mezi vojáky, odpověděl: „Postavy jednají tak, jak se chlapi skutečně chovají. Neoslavuje to válku; jsou to prostě lidé, kterých se zmocní práce. Postavy jsou skuteční vojáci. Nejsou to vojáci, tak jak si je představují lidé, kteří nikdy nesloužili. To je důvod, proč se to chlapům ve službě líbí." Cook je také dobře znám pro jeho sérii Garrett P.I., která vypráví nahodilá dobrodružství natvrdlého detektiva Garretta, a jeho sérii Dread Empire, která zdůrazňuje Cookovu dřívější publikovanou práci. Cook v současné době již nepracuje u General Motors, bydlí s jeho manželkou Carol a dětmi v St. Louis v Missouri. I když se teď může na plný úvazek věnovat své spisovatelské kariéře, cítí však, že byl vlastně produktivnější, když byl zaměst...

Glen Albert Larson (4)

Gladys Schmitt (1)

Americká spisovatelka, editorka a profesorka, která se narodila Henrymu a Leonore Schmittovým, navštěvovala Chatham University, potom se přestěhovala a vystudovala Universitu v Pittsburghu v roce 1932. Pracovala jako redaktorka pro akademický časopis nejprve v Pittsburghu a pak v New Yorku 1933-42. Od 1942-72 na Carnegie-Mellon University se stala profesorkou angličtiny a výtvarného umění, zakládá katedru tvůrčího psaní. Její druhý román David King byl bestseller. Této knihy se prodal více než milión kopií a byla přeložena do deseti jazyků. Vzala si Simona Goldfielda 27. listopadu 1939. Měli jedno dítě, neteř, kterou adoptovali, Betty Schmitt Culley.

Giuseppe Patanè (4)

Giuseppe Patanè byl italský operní dirigent. Narodil se v Neapoli a byl synem dirigenta Franca Patanèho a sopranistky Rosetty Pampanini. Hudbu studoval v rodném městě a později v Miláně, než začal svou profesionální kariéru ve světě opery. Patanè se proslavil interpretací italského repertoáru, zejména děl skladatelů, jako jsou Giuseppe Verdi a Giacomo Puccini.

Giuseppe Dessí (3)

Giuseppe Dessì byl sardinský prozaik a dramatik. Vystudoval na Univerzitě v Pise. Ve své románové a povídkové tvorbě zobrazuje především život na rodné Sardinii.

Giuseppe Ceccarelli (2)

Italský novinář specializující se na módu a odívání.

Gitta Holm (4)

Gisbert Haefs (3)

Německý spisovatel a překladatel.