Všichni Autoři a témata

Miloslav Krása (4)

Narozen 6.1.1920 v Libočanech, zemřel 2004. RSDr., historik, indolog, pracovník Orientálního ústavu.

Miloslav Kovanda (1)

Publikace z oboru botaniky.

Miloslav Kopecký (2)

Narozen 18.11.1931 v Košicích, působí v Praze. PhDr., nakladatelský redaktor, pracovník v kultuře, učebnice polštiny a rozdílností češtiny a slovenštiny, vlastivědné práce o Praze 6.

Miloslav Jehlička (3)

Narozen 20. 8. 1921 v Železnici, zemřel 11. 7. 2001. Doc., PhDr., CSC., filolog, bohemista a rusista, práce a překlady z oboru ruské literatury.

Miloslav Ištvan (4)

Miloslav Ištvan byl český hudební skladatel, který se narodil 2. září 1928 v Brně a zemřel 23. dubna 1990. Byl významnou osobností české soudobé vážné hudby druhé poloviny 20. století. Ištvan studoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením Viléma Petrželky. Jeho kompoziční styl se v průběhu let vyvíjel, odrážel různé modernistické směry a zahrnoval prvky jako serialismus a později aleatorické techniky.

Miloslav Havlíček (5)

Prof. Ing. Miloslav Havlíček, DrSc., je český matematik, fyzik a pedagog. Po studiu studijního programu technická fyzika a oboru teoretická fyzika na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze , kde obdržel titul Ing., absolvoval postgraduální studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy , obor fyzika-matematika, za nějž získal titul CSc. O deset let později získal za výzkum v oboru fyzika a matematika v laboratoři teoretické fyziky SÚJV Dubna titul DrSc. V roce 1990 habilitoval a získal titul Doc. v oboru matematická fyzika, o tři roky později byl jmenován prezidentem ČR na profesora a obdržel titul Prof. .

Miloslav Fulín (4)

Narozen 15. 2. 1928 v Praze, zemřel 23. 7. 2019. Grafik, typograf.

Miloslav Baláš (4)

Miloslav Baláš byl český spisovatel, historik a překladatel z arabštiny, perštiny, turečtiny, bulharštiny a francouzštiny. Miloslav Baláš byl rovněž vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin. Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanuelovi a Amálii Balášovým. Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti. Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později v Holešově, kde maturoval . Studoval orientalistiku u profesora Jana Rypky na Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně práva, doktorát získal v roce 1946. Ve třicátých letech 20. století opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě. Po základní vojenské službě pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se s Hedvikou Juškovou . Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboru . Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy , vycházela na pokračování v Ostravském deníku. Je znám především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek a Čarovné housle , které ilustroval Václav Houf . Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy . Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Val...

Miloš Zich (2)

Narozen 23. 1. 1971 v Novém Městě na Moravě. Stavební inženýr, specializace na pozemní stavby, betonové konstrukce.

Miloš Weingart (5)

Miloš Weingart byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, slovakista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských a církevněslovanských památek a vysokoškolský pedagog. V letech 1909–1913 vystudoval klasickou a slovanskou filologii a srovnávací jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, souběžně pracoval jako knihovník Slovanského semináře FF UK, v závěru studia získal doktorát filozofie. V letech 1914–1918 působil jako profesor reálného gymnázia v Praze–Smíchově, paralelně byl od roku 1915 až do 1918 vedoucím Kanceláře Slovníku jazyka českého ČAVU. Po habilitaci v roce 1919 byl jmenován soukromým docentem pro obor slovanské filologie na FF UK , v tomto období rovněž vykonával funkci sekretáře Extenze českých vysokých škol pražských a externě vyučoval na Státní konzervatoři v Praze. Po založení Univerzity Komenského v Bratislavě již jako řádný profesor slovanské filologie působil na tamní filozofické fakultě , ve funkčním období 1924–1925 stál v jejím čele jako děkan, v následujících letech se stal rektorem a prorektorem bratislavské univerzity. Počátkem roku 1927 se vrátil jako řádný profesor srovnávacího jazykozpytu slovanského a staroslověnštiny na FF UK v Praze, kde přednášel až do své smrti v roce 1939. I zde vykonával akademické funkce, děkanem FF UK byl v letech 1930–1931, proděkanem 1931–1932. Patřil k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku, v roce 1934 na své členství rezignoval. V jeho rozsáhlé akademické, badatelské, publicistické, ediční a organizační činnosti zaujímaly nejdůležitější místo práce paleoslovenistické s akcenty mluvnickými, lexikologickými, literárně historickými a textologickými. Zabýval se rovněž srovnávacím slovanským jazykozpytem, studiem byzantsko-slovanských vztahů, zajímal se o zvukovou kulturu spisovného...

Miloš Tomáš (4)

Ing., ezoterik, práce z oboru duchovní literatury, majitel nakladatelství Avatar, syn ezoteriků Míly a Eduarda Tomášových.

Miloš Štejfa (4)

Narozen 28. 5. 1929 v Brně, zemřel 20. 5. 2015. Prof., MUDr., DrSc., internista, kardiolog .

Miloš Šolle (4)

Miloš Šolle byl český archeolog specializující se na dějiny raného středověku a problematiku počátků české státnosti. Vřelý vztah Miloše Šolleho k historii se datuje od jeho studií na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde si pod vlivem profesora řečtiny Jaroslava Ovečky oblíbil řeckou kulturu, filosofii a umění. V roce 1936 nastoupil studium klasické archeologie a prehistorie na FF UK v Praze. Zde studoval klasickou archeologii u prof. Čadíka a prof. Vackové a křesťanskou archeologii a prof. Cibulky. Prehistorickou archeologii studoval u profesorů Schránila, Eisnera a Filipa. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval ve Státním archeologickém ústavu v Praze. Zpočátku se sice chtěl specializovat na dobu halštatskou a antické dějiny, ale praxe v terénu jej přivedla ke specializaci na raný středověk. Pod vedením tehdejšího ředitele J. Böhma získával první zkušenosti na archeologickém výzkumu Budče . V letech 1944–1945 byla jeho práce přerušena totálním nasazením v Německu u firmy Deutsche Lufthansa. Po válce dokončuje studia disertační prací "Geometrický styl v Řecku" a jako vůbec první archeolog po válce získává titul PhDr. Mezi jeho nejvýznamnější výzkumy patřila Budeč . Zde prozkoumal rotundu svatého Petra a Pavla. V letech 1948–1968 provedl výzkum na Staré Kouřimi a dále v polohách hradiště u svatého Jiří a svatého Vojtěcha. V letech 1965–1974 vedl výzkum hradiště Hradsko u Mělníka. Jeho otcem byl český a československý bankéř a poslanec za lidovou stranu Josef Šolle . Byl také synovcem herce Jindřicha Plachty. V Kouřimi je po něm pojmenována základní škola.

Miloš Řešátko (4)

PhDr. Miloš Řešátko narozen 30. 10. 1930 v Českém Krumlově, zemřel 12.3.1987. Literatura z oboru pedagogiky a fyziky.

Miloš Prokop (2)

Autor publikace pojednávajíci o helikopterách.

Miloš Novák (2)

Miloš Novák byl český hokejový útočník. V československé lize hrál za Duklu Jihlava. S Duklou Jihlava získal 4 mistrovské tituly. Reprezentoval Československo na mistrovství Evropy juniorů do 19 let v roce 1971, kde tým skončil na 3. místě. V nižší soutěži hrál i za TJ ŽĎAS Žďár nad Sázavou.

Miloš Navrátil (4)

Navrátil, Miloš , muzikolog a pedagog, narozen 2. 4. 1932, Milešovice . Po zkoušce ve státním kursu pro přípravu pracujících na vysoké školy v Houšťce absolvoval abiturientský kurs na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a pak tamtéž studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity . Doktorát získal na Univerzitě Palackého v Olomouci , externím aspirantem byl na katedře estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze . Prakticky po celý svůj život působil v Ostravě jako učitel dějin hudby a estetiky na konzervatoři , později souběžně jako odborný asistent Pedagogické fakulty; zde se 1993 habilitoval a učil do 2003. Od podzimu téhož roku přednáší základní kurs dějin hudby na katedře muzikologie Filozofické fakulty UP v Olomouci. Jako pedagog dějin hudby, který připravil i vynikající příručkové publikace o evropských dějinách hudby a hudbě 20. století, si získal velký respekt a uznání. Na konzervatoři i pedagogické fakultě prosazoval výuku zaměřenou na živou zkušenost s hudbou, nikoli na biflování dat. Na konzervatoři vybudoval bohatý archiv partitur, knih o hudbě a výtvarném umění, LP a CD s vážnou hudbou, jazzem, rockem, folklórem mnoha národů; pro školní potřeby nahrál stovky MGF pásků a audiokazet; za čtyřicet let pedagogické praxe vychoval přes dva tisíce studentů v oblasti dějin hudby a estetiky – většinou působí jako učitelé hudby a profesionální hudebníci v severomoravském regionu. Kromě úspěšné pedagogické činnosti rozvíjí Navrátil i aktivity kriticko-publikační a vědecké. Záhy publikoval koncertní zprávy a recenze v brněnské Rovnosti, pak kritiky i články v ostravské Nové svobodě a ...

Miloš Knor (3)

Narozen 18. 12. 1967 v Českých Budějovicích. Moderátor, komik a scenárista. Zakladatel umělecké agentury KOMICI s.r.o.

Miloš Klang (3)

JUDr., Ing., CSc., právník se zaměřením na hospodářské právo, člen divadelního spolku, autor básnických sbírek a pověstí z moravského Horácka. Bibliografická poznámka: Zemřel 30. 1. 2011. Zkazky z moravského Horácka, Malá encyklopedie latiny v právu, která se dočkala pěti vydání, básně Svému kraji, Čtveročas Vysočiny. Pod tituly těchto knih a četných dalších se setkáváme coby autorem s Milošem Klangem. Mimo jiné otextoval i slavné Fukovy Dačickou a Slavonickou polku. Nadšený milovník krajiny Vysočiny, básník, vydavatel krásných tisků, dopisovatel do vlastivědných sborníků, člověk s otevřeným srdcem pro cit a krásu rodného kraje i lidi v něm žijící. Rodák z Dačic, absolvent reálky v Telči, žijící střídavě v Praze i ve svém rodném městě. Nikdy se nesmířil s jeho administrativním přesunutím do Jihočeského kraje. Dačice byly vždy moravské, a nejraději by je viděl začleněny opět do kraje Vysočina.

Miloš Gregor (2)

Miloš Gregor vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, studijní specializaci Volební studia a politický marketing. Nyní pracuje jako odborný asistent Katedry politologie. Zaměřuje se především na politický marketing a branding v politice a na propagandu. Na twitteru jako @anselmoCZ.

Miloš Drda (2)

Narozen 12. 5. 1946 v Praze. PhDr., historik, práce z období husitství, středověký archeolog, dlouholetý ředitel Husitského muzea v Táboře.

Miloš Deset (5)

Slovenský právník, práce zejména z oboru trestního práva procesního.

Miloš Cupák (3)

Autor příruček pro chovatele exotického ptactva.

Miloš Budík (4)

Miloš Budík je český fotograf. Na konci padesátých let zaznamenal první větší úspěchy na mezinárodních fotografických výstavách a ve stejné době se začal fotografií živit. V polovině šedesátých let Miloš Budík spoluzaložil skupinu VOX – výrazné umělecké sdružení dané dekády. Prakticky celý život po studiích na FAMU prožil v Brně. Fotografovat začal v šestnácti letech a již velmi brzy dosáhla kvalita jeho prací mimořádné výše a osobitého rukopisu. Koncem padesátých let začal zasílat na mezinárodní fotografické soutěže amatérské tvorby svá díla. V tehdejším Československu patřil Miloš Budík k nejúspěšnějším fotografům, a to nejen v počtu snímků přijatých na výstavy, ale i v prestižních mezinárodních akcí, kterých se zúčastňoval. Studoval na pražské FAMU, ale studia z rodinných důvodů přerušil a nikdy nedokončil. Ve svých 25 letech s etablovanými fotografy Karlem Otto Hrubým a Vilémem Reichmannem vytvořil publikaci „Brno“. Knihu doprovází verše Jana Skácela a Ludvíka Kundery. Kvalitou jde o dodnes nepřekonanou publikaci o moravské metropoli. V roce 1965 vznikla skupina VOX – Miloš Budík, Jan Beran, Antonín Hinšt, Karel Otto Hrubý, Soňa Skoupilová, Vladimír Skoupil a Josef Tichý. Společně vytvářeli výstavní soubory, např. Variace, nebo Svět absurdit. V té době pracoval Miloš Budík pro časopis Host do domu, bulletin Dokořán a nastoupil do redakce časopisu Věda a život. Zde se věnoval dokumentární fotografii. Při dokumentární práci na fotografiích operace srdce spolupracoval s kardiochirurgem Janem Navrátilem. Po rozpadu uskupení VOX v sedmdesátých letech se Miloš Budík zabýval krajinářskou fotografií. Zaměřil se především na fotografie z oblasti Vysočiny. Nechával se ovlivnit tvorbou svých přátel Karlem Otto Hrubým a Milošem Spurným. Mimo krajinářskou tvorbu se zúčastňoval se fotografických soutěží jako porotce. Vytvořil také portrétní galerii osobností literatury, divadla, lékařství, vědy a sportu. Jeho autorské fotografie jsou ...

Miles Roddis (3)

Autor turistických průvodců.

Milena Zeminová (3)

Narozena 29. 8. 1927 v Praze, zemřela 16. 3. 1994 tamtéž. Historička umění a muzejní pracovnice, autorka publikací o užitém umění a katalogů výstav.

Milena Vaňurová (5)

Narozena 1950. Matematička, vysokoškolská pedagožka, odborné práce z didaktiky matematiky.

Milena Tomešová (3)

Milena Tomešová Košulič po gymnáziu vystudovala knihkupectví a vědecké informace, pracovala v Městské knihovně v Praze jako odborná konzultantka. V roce 1991 nastoupila na Ministerstvo vnitra ČSFR, na Útvar pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, poté pracovala jako osobní asistentka policejního prezidenta ČR Stanislava Novotného. Na soukromém institutu vystudovala grafologii a po doplnění teologického vzdělání spravovala jako duchovní husitské náboženské obce ve východních Čechách, kam se i s rodinou v roce 2002 přestěhovala. Později se odstěhovala do obce Litoboř nedaleko Babiččina údolí. Byla matkou dvou synů, také členkou Obce spisovatelů. Americká biografická společnost ji pro její životní postoje, společenský přínos a tvorbu zařadila mezi 200 světových osobností roku 2006 a na rok 2005 byla nominována na titul Žena roku. Zesnula počátkem července 2019.

Milena Spunarová (5)

Narozena 23.7.1929 v Praze. PaedDr., metodický spis z oboru zpěvu.

Milena Slavická (5)

Narozena 28. 3. 1949 v Karviné. Historička dějin umění, spisovatelka a výtvarná kritička, práce a překlady z oboru.

Milena Sedlmayerová (4)

Narozena 17. 8. 1955 v Praze, zemřela 17. 12. 2021. PaedDr., učebnice dějepisu pro základní školy, víceletá gymnázia.

Milena Nyklová-Veselá (3)

Narozena 20. 7. 1932 v Praze, zemřela 27. 3. 2020. Bohemistka a rusistka. Nakladatelská redaktorka, zabývala se českou židovskou literaturou. Publikovala články a rozhovory v denním tisku a časopisech. Překladatelka z angličtiny a ruštiny.

Milena Mathausová (4)

Česká scénáristka a spisovatelka.

Milena Kadlecová (5)

Milena Hübschmannová (5)

Milena Hübschmannová byla významná česká vysokoškolská pedagožka, indoložka a také zakladatelka české romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po maturitě na pražském gymnáziu Howarda Fasta v roce 1951, vystudovala v letech 1951–1956 hindštinu, urdštinu a bengálštinu na Univerzitě Karlově v Praze. Pracovala na Karlově univerzitě, v literární redakci Československého rozhlasu, v Orientálním ústavu, a v Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. V šedesátých letech žila půl roku v romské osadě na Slovensku, posléze se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let angažovala ve Svazu Cikánů-Romů. V období normalizace byla bez stálého zaměstnání a nesměla publikovat. V roce 1976 se její zásluhou začala na Státní jazykové škole v Praze vyučovat romština. V roce 1991 vedla nově otevřený obor romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vedla studia romštiny až do své tragické smrti při autonehodě u města Kameeldrift v Jihoafrické republice. Milena Hübschmannová byla také zakladatelkou časopisu Romano Džaniben, spoluautorkou Romsko-českého a česko-romského slovníku, několika knih a řady článků o Romech. Překládala z romštiny a urdštiny. Je po ní také pojmenována Literární cena Mileny Hübschmannové, udělovaná od roku 2006 romsky píšícím spisovatelům za poezii a prózu. Ve stejném roce o ní vznikla kniha Milena Hübschmannová ve vzpomínkách. Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Melč.

Milena Fantová (5)

Doc. Ing. Milena Fantová, CSc. vyučuje na České Zemědělské Univerzitě a věnuje se převážně chovu ovcí, koz a lam. Je autorkou několika publikací a přispěla do mnoha periodik.

Milena Běličová (3)

PhDr. Milena Běličová absolvovala archivnictví na FF UK v Praze, od roku 1984 pracuje v Archivu Národního muzea, od června 2002 ve funkci vedoucí. Zpracovala písemnou část fotoarchivu Karla Hájka, podílela se na fotografické výstavě Egyptské dobrodružství Karla Hájka 1958 . Převážně se věnuje pomocným vědám historickým a dějinám správy Národního muzea - byla komisařkou výstavy 190 let Národního muzea .

Milana Hrušáková (3)

Narozena 9.3.1952 v Brně. Doc., JUDr., CSc., advokátka, práce z oboru rodinného a občanského práva.

Milan Zimmermann (4)

Narozen 26. 4. 1966, zemřel v červenci 2023. Hudebník, textař, grafik, autor knih pro děti. Člen hudební skupiny Hradní Duo, vodák.

Milan Taraba (4)

Narozen 1944.Pracovník Sdružení na ochranu nájemníků, publikace o právních předpisech v oblasti nájemního bydlení.

Milan Slavický (4)

Milan Slavický je český hudební skladatel narozený 7. března 1947 v Praze. Pochází z významného hudebního rodu, neboť jeho otec Klement Slavický byl rovněž uznávaným skladatelem. Milan Slavický Jeho skladatelský styl se vyznačuje moderním přístupem, často využívá soudobé techniky a zkoumá nové výrazové formy svých děl.

Milan Šimáně (1)

Spoluautor publikace z oblasti esoteriky. Novinář, fotograf a publicista.

Milan Rýzl (4)

RNDr. Milan Rýzl vystudoval na Karlově Universite v Praze. V roce 1963 byl jmenován Corresponding Research Associate parapsychologické laboratoře při Duke University v Durhanu , kterou založil pionýr americké parapsychologie J.B.Rhine. V roce 1963 také obdržel cenu William Mc Dougall Award for the Distinguished Work in Parapsychology. V roce 1967 emigroval do USA a rok pracoval v parapsychologickém ústavu v Durhamu v Severní Karolíně. V roce 1968 se přestěhoval do San Jose v Kalifornii, kde žije dosud. Během svého pobytu v USA přednášel na více než padesáti universitách a colleges, v posledních letech např. na University of California , San Diego State university, San Jose State University, John F. Kennedy University . Je autorem osmi knih o parapsychologii, které byly vydány v deseti jazycích. Kompletní sbírku jeho knih v německé řeči vydalo nakladatelství Ariston v Ženevě.

Milan Rusinský (5)

Narozen 10.2.1909 v Litovli, zemřel 8.11.1987 v Ostravě. Středoškolský profesor, beletrista, literární historik, autor rozhlasových her a vlastivědných prací, překladatel z bulharštiny, němčiny a polštiny.

Milan Romportl (3)

Milan Romportl byl český vysokoškolský učitel, jazykovědec a profesor fonetiky. Jeho manželkou byla česká spisovatelka Ludmila Romportlová .

Milan Richtrmoc (1)

Milan Posselt (4)

Narozen 9.4.1942. Fotograf.

Milan Pokorný (3)

JUDr., právník. Práce z oboru.

Milan Pavlas (2)

Narozen 24.08.1924 Nové Město na Moravě, okr. Žďár nad Sázavou, prozaik - autor detektivek, literární publicista.

Milan Paumer (1)

Milan Paumer byl člen antikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů, s níž v roce 1953 utekl z Československa přes Východní Německo do Západního Berlína, aby v USA vstoupili do armády a připravili se na výsadek zpět do Československa. Během útěku z Československa zavraždili členové skupiny sedm policistů a pokladníka. Z původně pětičlenné skupiny se do Západního Berlína dostali jen bratři Mašínovi a Milan Paumer, další dva členové skupiny Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku v NDR zraněni, zadrženi a předáni do Československé republiky, kde byli později popraveni. Působení skupiny je historiky i českou veřejností považováno za kontroverzní , přesto premiér Mirek Topolánek udělil v roce 2008 Milanu Paumerovi čestnou Plaketu předsedy vlády České republiky. Narodil se v Kolíně, ale dětství strávil v Poděbradech kde se poprvé seznámil se syny generála Josefa Mašína, Ctiradem a Josefem. Po válce se vyučil strojním zámečníkem, pak studoval strojní průmyslovku v Kolíně. V roce 1952 nastoupil vojenskou službu a byl zařazen na Vojenskou akademii v Martině. Po únoru 1948 se s nimi účastnil organizace i provádění záškodnických akcí namířených proti komunistickému režimu. Nejprve šlo o drobné sabotáže jako zapalování stohů a rozbíjení Stalinových portrétů. K rozhodnému obratu došlo po květnu 1949, kdy režim začal popravovat z politických důvodů i studenty právnické fakulty, kteří jako Milan Paumer a rodina Mašínů sdíleli antifašistické a tedy i antitotalitní myšlení a šířili Masarykovy ideály . V roce 1951 skupina, ve snaze získat zbraně, přepadla služebny SNB v Chlumci nad Cidlinou a Čelákovicích, při čemž byli zavražděni dva příslušníci SNB, z toho jeden zcela bezcitným způsobem - svázanému a omámenému mu Ctirad Mašín podřízl hrdlo ska...

Milan Martinák (1)

Profesor na gymnáziu v Břeclavi a na dalších školách v regionu, ředitel gymnázia v Mikulově, historik, spisovatel a fotograf.

Milan Malý (3)

Český sbormistr .

Milan Kutílek (4)

Narozen 28.3.1908, zemřel 25.8.1967. Učitel, učebnice fyziky.

Milan Kurnocik (2)

Autor příručky z oblasti rybářského sportu.

Milan Kruml (2)

Narozen 7. 11. 1961 v Rakovníku. Publicista, pedagog, mediální analytik, autor knih o východoněmecké tajné policii, světových záhadách a dějinách komiksu.

Milan Kodíček (5)

Narozen 12.2.1948 v Praze. Prof., RNDr., CSc., chemik - biochemik, publikace z oboru.

Milan Khestl (1)

Ilustrátor příručky o karetních hrách.

Milan Jeřábek (5)

Narozen 11.9.1956. RNDr., geograf, práce z oboru, práce věnované česko-německému pohraničí a regionální politice.

Milan Hrdý (5)

Doc. Ing., Ph.D., práce z účetnictví a finančního řízení podniku.

Milan Hluchý (1)

Milan Hluchý je bývalý český hokejový útočník. S hokejem začínal v Kladně, kde také debutoval v české nejvyšší lize v sezoně 2003/04 proti HC Vítkovice Steel. V sezoně odehrál 2 zápasy v 2. lize v týmu UHK LEV Slaný. V Kladně odehrál celkem čtyři sezony a hrál i v nižších ligách. V sezoně 2006/07 ke konci sezony, kdy se Kladno neprobojovalo do playoff, pomohl v nižší lize se probojovat do Extraligy týmu HC Slovan Ústečtí Lvi. Sezonu 2007/2008 podepsal smlouvu s týmem HC Energie Karlovy Vary, kde pomohl vybojovat titul mistra Extraligy. 26. ledna 2010 prodloužil smlouvu o tři roky s týmem HC Energie Karlovy Vary. V následujícím ročníku 2010/11 odehrál za Karlovy Vary jen tři zápasy a za prvoligový tým KLH Chomutov odehrál dvacet pět zápasů. Po sezóně se klub HC Energie Karlovy Vary rozhodl uvolnit hráče z klubu. 17. července 2011 se dohodl na angažmá s mateřským týmem HC Vagnerplast Kladno. Za Rytíře z Kladna odehrál dvacet zápasů, ve kterých si připsal dva góly a čtyři asistence, avšak ho klub poslal na hostování do prvoligového IHC Písku, ve kterém odehrál pěl utkání. Smlouva mu skončila v sezóně 2011/12 a vedení klubu mu nabídl novou smlouvu, Hluchý si vzal čas na rozmyšlenou ale nakonec se rozhodl kvůli přetrvávání zdravotních problémů ukončit kariéru.