Všichni Autoři a témata

Róbert Bezák (4)

Slovenský římskokatolický kněz, redemptorista, v letech 2009-2012 trnavský arcibiskup.

Robert B Reich (3)

Robert B. Reich je americký právník, ekonom a politik, ministr práce v první administrativě Billa Clintona. Je profesorem veřejné politiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley a píše politické komentáře pro řadu časopisů i televizních programů. Narodil se v průmyslovém Scrantonu v Pensylvánii v rodině drobného obchodníka a ve škole trpěl šikanou pro svoji malou postavu. Roku 1968 absolvoval s vyznamenáním Dartmouth College a získal stipendium ke studiu filosofie, politiky a ekonomie na Oxfordské univerzitě, současně s Billem Clintonem. Po návratu vystudoval práva na Yaleově univerzitě, kde mezi jeho spolužáky byli manželé Clintonovi a řada budoucích demokratických politiků. Po promoci pracoval jako asistent na ústavním soudu a v letech 1980-1992 přednášel na Harvardově univerzitě, Kennedy School of Governement. Od roku 1992 pracoval s Billem Clintonem v kampani a pak jako poradce a ministr práce. Roku 1996, po Clintonově druhém zvolení, Reich na úřad resignoval a stal se profesorem na Brandeis University. Roku 2002 kandidoval na úřad guvernéra státu Massachusetts, skončil však druhý. V roce 2003 obdržel v Praze Cenu Vize 97, kterou uděluje nadace manželů Havlových. Robert Reich je vlivný komentátor politického dění a nezdráhá se zřetelně vyjádřit k aktuálním politickým otázkám. Říká, že v moderních společnostech roste moc spotřebitelů a vkladatelů na úkor moci občanů a zaměstnanců, což podle jeho názoru dlouhodobě ohrožuje demokracii. Je zastáncem progresivní daně z příjmu i jiných opatření, která by snížila příjmovou nerovnost. Je ostrým odpůrcem trestu smrti, zastává se však volného potratového zákonodárství. V otázce výše zdanění varuje před populismem a cituje O. W. Holmese: „Daně jsou cena, kterou platíme za civilizovanou společnost“. Na svých stránkách ostře vystupoval proti prezidentské kandidatuře Donalda Trumpa a po jeho zvolení proti některým jeho rozhodnutím a upozorňuje na sliby, které porušil. Robert ...

Robbie Thompson (5)

Americký televizní a komiksový scenárista a producent. Autor scénáře televizného seriálu Supernatural.

Rob Shone (3)

Autor a ilustrátor knih pro děti a mládež.

Rob Reger (2)

Americký autor komiksů.

Rob Lloyd Jones (5)

Spisovatel a ilustrátor, autor populárně-naučných knih pro děti. Narozen ve Spojených státech amerických, působí ve Velké Británii.

Ritu Mukerji (1)

Rita Mokrá (4)

Slovenská autorka učebnic angličtiny a slovníků.

Rina Lin (5)

Ričlová (5)

Richard Zdráhala (2)

Richard Zdráhala byl československý voják, major dělostřelectva. Roku 1930 vstoupil dobrovolně do armády a v letech 1931–1933 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po okupaci českých zemí uprchl přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie, odtud se dostal přes Sýrii do Francie, kde vstoupil do řad československých jednotek. Byl přidělen k dělostřeleckému pluku v Port-la-Nouvelle, který však již do bojů zasáhnout nestačil. Zdráhala pak byl spolu s dalšími čs. vojáky evakuován do Anglie. Kvůli rozčarování z poměrů ve zdejších československých jednotkách a perspektivě lepšího uplatnění vstoupil v roce 1941 do de Gaullova vojska Svobodné Francie. V jeho řadách se v hodnosti kapitána účastnil bitvy o Bir Hakeim, jako velitel baterie protitankových děl. Během evakuace pevnosti byl zraněn a upadl do zajetí. Následně prošel několika zajateckými tábory v Itálii a Německu, během této doby se několikrát pokusil o útěk. Nakonec skončil ve zvláštním zajateckém táboře na zámku Colditz, kde se dočkal osvobození americkou armádou. Po skončení války vystřídal několik velitelských postů a poté vyučoval na Vojenské akademii v Praze. Roku 1958 byl propuštěn z armády. Následně pracoval jako vedoucí studijního oddělení VŠE, až do odchodu do penze v roce 1967. Podle jeho vzpomínek sepsal František Fajtl knihu Válčil jsem v poušti.

Richard Wurmbrand (3)

Richard Wurmbrand byl rumunský luteránský farář, spisovatel a teolog. Původem byl Žid, roku 1938 konvertoval ke křesťanství. Po převzetí vlády Rumunsku komunisty se stal kazatelem podzemní církve. Byl vězněn v letech 1948–1956 a 1959–1964, kdy byl kvůli mezinárodnímu politickému tlaku propuštěn a následně vykoupen křesťanskými organizacemi na Západ. Zaměřil se na publikování zpráv o perzekuci křesťanů v komunistických a později v jakýchkoli režimech; k tomuto účelu založil organizaci Hlas mučedníků. Byl nejmladší ze čtyř synů židovské rodiny, žijící v hlavním městě Rumunska, Bukurešti. Brzy se projevil jeho talent na cizí jazyky, v mládí byl aktivní jako levicový politik a živil se jako burzovní makléř. Krátce po svatbě, v roce 1938, Richard a Sabina konvertovali ke křesťanství, hlavně pod vlivem prostého německého křesťana, tesaře Wölfkese. Manželé Wurmbrandovi začali navštěvovat Anglickou misii mezi Židy v Bukurešti. Richard byl potom ordinován nejprve jako anglikánský, po skončení 2. světové války, jako luteránský pastor. Během 2. světové války nalezli Richard a Sabina příležitost pro zvěstování evangelia i mezi okupačními německými vojsky. Kázali v protileteckých krytech a zachraňovali židovské děti z ghet. Richard a Sabina byli za svou činnost opakovaně vězněni a biti, a nejméně jednou málem popraveni. Celá rodina Sabiny zahynula v koncentračních táborech… V roce 1945 se moci chopila rumunská komunistická strana a milion „pozvaných“ sovětských vojáků se nahrnulo do země. Pastor Wurmbrand sloužil svým utištěným krajanům a neohroženě kázal i mezi sovětskými vojáky. Ve stejném roce se Richard a Sabina Wurmbrandovi zúčastnili shromáždění zástupců církví, které uspořádala rumunská komunistická vláda. Mnoho náboženských vůdců neváhalo, aby u řečnického pultu velebili komunizmus a přísahali věrnost novému režimu, ale Richard deklaroval 4 000 delegátům, jejichž projevy byly rozhlasem vysílány do c...

Richard Wright (2)

Po uveřejnění jeho Rodného syna bylo zřejmé, že se objevila nová osobnost americké prózy a že ve vývoji afroamerické literatury došlo ke kvalitativnímu skoku. Naturalisticky vyprávěný příběh měl být výkřikem do tváře společenskému svědomí a zároveň posledním varováním. Wrightova umělecká senzitivita tu dokázala zúročit hořkost osobní i kolektivní zkušenosti s iracionálními projevy rasismu. Pod vlivem levicového myšlení, jemuž byl vystaven v chicagském Klubu Johna Reeda, začal autor v této psychické nemoci společnosti rozeznávat i její racionální jádro. Dětství a dospívání prožité v chudobě, v rozvrácené rodině a stálé atmosféře možného násilí byly logickou průpravou pro pozdější postoj sociálního a rasového protestu, ale kořenily zde také Wrightovo přirozeně existenciální cítění a nikdy nepřekonaná úzkost. Jako většina protagonistů jeho děl byl autor z pocitu ohrožení či odcizení po celý život "na útěku" - z rodného Mississippi přes Memphis, Chicago a New York až do francouzského exilu, kde žil v duševní nejistotě až do smrti. Z jeho autobiografických próz se Černý chlapec stal vrcholnou ukázkou žánru. Jeho prvotina Děti stýčka Toma už názvem měla naznačit, že její hrdinové patří k netradiční generaci černochů.

Richard Walker (3)

Autor knih o anatomii a sexuální výchově.

Richard Vokůrka (1)

Herec.

Richard Tames (2)

Britský autor naučných knih pro děti a mládež.

Richard Sacher (5)

Richard Sacher byl český a československý politik Československé strany lidové, za normalizace představitel reformního proudu v ČSL, po sametové revoluci ministr vnitra Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Narodil se v Úpici na Trutnovsku. V letech 1956–1969 pracoval v manuálních profesích, v roce 1969 se stal placeným funkcionářem Československé strany lidové . Tehdy maturoval a dálkově vystudoval právnickou fakultu v Praze. Zastával funkce tajemníka na okresní i krajské stranické úrovni. Byl krajským tajemníkem ČSL v Ústí nad Labem, později zaměstnancem Ústřední kanceláře ČSL. V 80. letech představoval v rámci ČSL reformní křídlo, udržoval kontakty s křesťanským disentem. Odkazoval na politické myšlenky bývalého předsedy ČSL Františka Tomana. Dostal se kvůli tomu do sporu s ústředním tajemníkem ČSL Josefem Andršem a byl dočasně odvolán ze stranických funkcí. Již v roce 1982 se ale vrátil do stranických orgánů a stal se vedoucím Ústřední politické školy ČSL v Klínci u Prahy. Zde rozvíjel alternativní koncepce lidovecké politiky, ovlivnila ho i sovětská perestrojka. V přípravě na sjezd ČSL v roce 1987 zorganizoval spolu s přítelem disidentem Václavem Malým podpisovou akci usilující o odvolání tehdejšího ústředního tajemníka strany Josefa Andrše coby představitele prokomunistického křídla strany. Petice byla ovšem vyzrazena a sjezd proběhl pod kontrolou starého vedení. V roce 1988 jeho spory se stranickým vedením eskalovaly. Vedení ČSL totiž odmítlo přednášky, které organizoval v Ústřední politické škole ČSL spolu s Ogňanem Tuleškovem. V říjnu 1988 se proto obrátil formou dopisu na členy ÚV ČSL, v němž kritizoval poměry ve straně a požadoval větší příklon ke křesťanským zásadám. Jeho apel byl ovšem odmítnut a koncem roku 1988 byl zbaven všech funkcí ve straně. Jeho politická kariéra začala opět v roce 1989 během sametové revoluce. Už 27. list...

Richard Powers (4)

Richard Powers je americký spisovatel, jehož díla zkoumají účinky moderní vědy a techniky. Na univerzitě začal studovat fyziku, ale brzy obor změnil a studoval anglickou literaturu a rétoriku. Pracoval jako programátor, pobýval v Holandsku. Od r. 1992 přednášel na illinoiské univerzitě. Debutoval v polovině osmdesátých let. Jeho román The Echo Maker vyhrál v roce 2006 Národní knižní cenu za beletrii.

Richard Pipes (3)

Richard Edgar Pipes byl americký historik, specializující se na ruské dějiny a poradce prezidenta USA Ronalda Reagana. Narodil se v Cieszyně v židovské rodině. Dětství a mládí prožil ve Varšavě odkud jeho rodina odešla po okupaci Polska v říjnu 1939 a dostal se přes Itálii do USA. Zde vystudoval vysokou školu a v roce 1950 získal doktorát na Harvardově univerzitě, kde až do roku 1996 působil jako vysokoškolský pedagog. V letech 1981–1982 působil jako poradce amerického prezidenta Ronalda Reagana pro Sovětský svaz a východní Evropu. Publikoval velké množství knih věnovaných historií Ruska, Sovětského svazu i ruské revoluci v roce 1917.

Richard Pachman (3)

Richard Pachman je český zpěvák, malíř, moderátor a hudební skladatel scénické, filmové, relaxační, duchovní a muzikálové hudby. Rovněž se věnuje psaní knih a olejomalbě. Narodil se v Olomouci 27. dubna 1966 v rodině Františka Pachmana a Jozefíny Pachmanové. Hudbě a malování se začal věnovat v Lidové škole umění. Do 18 let žil v Olomouci, na dva roky odjel studovat do Banské Bystrice, odkud se přestěhoval do Prahy. V letech 1980–84 studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, následně v letech 1984–88 na Vysoké škole ekonomické v Praze a v letech 1989–94 na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Hudební kariéru začal roku 1990, výtvarnou a literární v roce 2001. Studoval zpěv a kompozici na Konzervatoři Jaroslava Ježka, soukromě zpěv u prof. Josefa Rybičky. Svoji kariéru začal roku 1990, kdy natočil první studiové nahrávky a spolupracoval se skupinou Oliwer. V roce 1992 byl jeho spolupracovníkem Miroslav Moravec. Roku 1993 pracoval na prvním albu a videofilmu Dreams. V následujícím roce spolupracoval s americkým sborem MCC na přípravě alba Sun a uspořádal koncerty v Zrcadlovém sále v Klementinu. V roce 1995 byl jeho spolupracovníkem jeho bývalý profesor kompozice Stanislav Jelínek. Pracovali na třech albech projektu Relax with Classics, natočil hudbu k audiolekcím anglického a německého jazyka. Interpretkou několika jeho písní v roce 1994 až 1996 se stala Eva Pilarová. Richard Pachman v tomto roce uskutečnil sérii multimediálních koncertů u Křižíkovy fontány a v Planetáriu. Uspořádal vánoční turné a napsal scénickou hudbu pro karlovarské divadlo. V roce 1996 vydal Cd Scarabeus, které bylo předáváno na OH v Atlantě jako oficiální dar Českého olympijského výboru, videokazetu Dreams of Scarabeus a napsal scénickou hudbu pro pardubické divadlo. V roce 1997 natočil album Universe a Stará vánoční hudba. Kromě jiných koncertů, uspořádal i vánoční koncert pro televizní stanici Kabel Plus. V roce 1999 se věnoval natáčení CD k muzikálu Babička na motivy kn...

Richard Messer (3)

Narozen 10. 2. 1881 v Pančevu , zemřel 23. 11. 1962 v Praze. Doc., PhDr., filolog, germanista, publikace z oboru výtvarného umění a literatury.

Richard Lewinsohn (2)

Německý lékař a žurnalista. Působil ve Francii, Brazílii a Španělsku. Publikoval též pod pseudonymy Morus a Campanella.

Richard Kozohorský (3)

Autor knihy Zatracenej Zátopek

Richard Koch (5)

Britský podnikatel a autor publikací z oblasti managementu.

Richard Händl (3)

Publicista. Publikace o českých dějinách. Narodil se, žije a bude žít v Praze. Publicista historických zajímavostí, zpívající klavírista, moderátor, ovšem velmi plachý. Milovník hospůdek. Účastník intelektuálních restauračních debat a hádek ve všech oborech. Z těch oborů od mládí preferuje historii. Vzdělává se v ní sám a má výhodu, že není hodnocen kantory, nýbrž čtenářskou veřejností. Jak? To neví. Peněz je za to málo. Postupem doby publikoval ve většině periodik, ve kterých mají rubriku historie. Pochází z hudební rodiny a živit se hudbou je jeho povinnost i radost. Žije si báječně - a to ho baví. Má dceru Noru.

Richard Grant (5)

Spolu s Richardem Ballantinem píše knihy o cyklistice. Ve Velké Británii zavedl horská kola a kola BMX. Žije v Londýně a pracuje jako novinář v redakci časopisu Mail on Sunday.

Richard Gold (2)

Americký autor publikace o skladování vín.

Richard Drury (5)

Narozen r. 1967 v Scarboroughu , žije v České republice. Překladatel, výtvarný kritik, historik umění, galerista, muzejní pracovník a vysokoškolský učitel. Autor publikací se zaměřením na kulturu, sbírky galerií a muezí.

Richard Curtis (4)

Richard Curtis, celým jménem Richard Whalley Anthony Curtis je britský filmový a televizní scenárista, režisér a producent narozený na Novém Zélandu australským rodičům. Je považován za klasika žánru romantické komedie, k jeho dílům patří ty z nejznámějších: Čtyři svatby a jeden pohřeb , Notting Hill, Deník Bridget Jonesové , Láska nebeská . Scenáristicky stál i za známými britským sitcomy s Rowanem Atkinsonem – Mr. Bean a Černá zmije . Žije v londýnské čtvrti Notting Hill, což ho inspirovalo ke scénáři stejnojmenné komedie s Hugh Grantem a Julii Robertsovou v hlavních rolích. Jeho manželkou je pravnučka zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda Emma Freudová.

Richard Ballantine (5)

Richard Ballantine je autorem nejžádanějších knih o bicyklech a cyklistice na světě. Richardova kniha o bicyklech vyšla poprvé v roce 1972 v nakladatelství Oxford Illustrated Press a prodalo se jí více než milión výtisků po celém světě. Pokud Richard Ballantine nejezdí na kole nebo nepíše, dělí čas mezi Londýn a New York, kde zastupuje zájmy rodinného vydavatelství Bantam Press.

Richard A Brealey (2)

Britský ekonom, profesor, specializuje se na oblast financí.

Rex Harrison (4)

Rex Harrison byl významný anglický herec, který se proslavil na divadelních prknech i na filmovém plátně. Narodil se 5. března 1908 v Huytonu v Lancashiru jako Reginald Carey Harrison a jeho kariéra trvala několik desetiletí. Ačkoli Harrison nebyl znám především jako zpěvák nebo nahrávací umělec, jeho nejznámější rolí byla postava profesora Henryho Higginse v divadelní a filmové verzi muzikálu "My Fair Lady". Za ztvárnění této role získal v roce 1957 cenu Tony za nejlepší mužský herecký výkon v původním broadwayském představení a v roce 1964 Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve filmové adaptaci.

Reuben Barrance (1)

Britský ilustrátor.

Renzo Zanoni (2)

Spoluautor publikace o technikách ručních výrob.

Renée Rosen (2)

Renée Laros (2)

Holandská autorka prací o pěstování zahradních rostlin.

Renée Holler (2)

Renée Holarová se narodila v roce 1956 ve Würzburgu. Od mala si přála být spisovatelkou. Když však vyrostla, rozhodla se nejdřív studovat sociální antropologii, geografii a sociologii na Mnichovské univerzitě. Potom nějaký čas pracovala v nakladatelství a knihkupectví. Mezitím začala vydávat první knihy a později se začala psaní věnovat naplno. Některé její knihy byly přeloženy do cizích jazyků. Nyní žije s rodinou v Anglickém Oxfordu.

René-Luc (2)

Francouzský katolický kněz a rockový hudebník; konvertita, vychován v gangsterském prostředí; nyní pracuje v oblasti pastorace mládeže.

René J Tesař (4)

Narozen 3. 10. 1930 v Paříži, zemřel 19. 6. 2012. Cestovatel, překladatel z němčiny a angličtiny, autor cestopisných publikací.

René Coudris (2)

Rakouský autor prací z parapsychologie.

René Char (2)

René Char byl francouzský básník a člen protifašistického hnutí odporu, kde byl znám pod přezdívkou Capitaine Alexandre.

Renate Daimler (2)

Rakouská spisovatelka, novinářka, rozhlasová moderátorka a psycholožka. Je autorkou několika populárně psychologických knih zabývajících se především citovým životem a sexualitou starší generace. Se svou rodinou žije ve Vídni.

Renata Vytejčková (3)

Mgr., práce z oboru ošetřovatelské péče.

Renata Třešňáková (2)

Narozena 26. 10. 1959. PhDr., cvičitelka jógy, spoluautorka knih zdravých receptů a překladatelka z angličtiny do češtiny.

Renáta Matúšková (5)

Slovenská učitelka, autorka knih pro děti a mládež a učebnic pro základní školy.

Renata Košťálová (3)

Renata Košťálová absolvovala Fakultu sociálních věd UK . Architektuře, historii, jakož i fotografování bývalých sídel české šlechty, se systematicky věnuje již od roku 1999.

Renáta Holčáková (3)

Renáta Holčáková je česká katolicky orientovaná novinářka a spisovatelka. Vystudovala žurnalistiku na FF UP v Olomouci, byla redaktorkou Nového Valašska, šéfredaktorkou Našeho Valašska, redaktorkou Katolického týdeníku. Publikovala dále např. v Lidových novinách, Perspektivách či Psychologii. Spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem, podílí se na tvorbě Cyrilometodějských kalendářů.

Reinhold Conrad Muschler (4)

Německý spisovatel a botanik, autor romantických románů a životopisů.

Reinhardt Hess (4)

Německý fotoreportér, autor kuchařských knih, znalec vín.

Reinhard Ulbrich (3)

Reinhard Marx (2)

Reinhard Marx je německý katolický duchovní, současný arcibiskup v Mnichově a Freisingu, kardinál a bývalý předseda německé biskupské konference do 3. března 2020. Narodil se v Geseke v Severním Porýní-Vestfálsku, 2. června 1979 byl arcibiskupem Johanem Joachimem Degenhardtem vysvěcen na kněze, v roce 1989 získal doktorát teologie. 23. července 1996 jej papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Paderbornu a titulárním biskupem v Petině. 21. září téhož roku, v den svých čtyřicátých třetích narozenin, podstoupil biskupské svěcení z rukou arcibiskupa Degenhardta. 20. prosince 2001 nahradil Hermanna Josefa Spitala ve funkci biskupa v Trieru, nejstarší německé diecézi. 17. července 2003 suspendoval z kněžského úřadu Gottholda Hasenhüttla za to, že během Ekumenického církevního sjezdu pozval ke svatému přijímání i evangelíky. 30. listopadu 2007 jej papež Benedikt XVI. jmenoval do funkce arcibiskupa mnichovsko-freisingské arcidiecéze. Okolnosti tohoto papežova rozhodnutí provázely četné dohady veřejnosti i médií, ty však odbyl Marx výrokem: „Arcibiskupa jmenuje papež, nikoliv novináři.“ Obřad uvedení do funkce proběhl 2. února 2008 v mnichovském chrámu Frauenkirche. Kromě výkonu funkce arcibiskupa v Mnichově a Freisingu v současné době arcibiskup Marx předsedá Výboru pro sociální otázky Německé biskupské konference. Při konzistoři 20. listopadu 2010 byl jmenován kardinálem. 22. března 2012 byl zvolen do čela Komise biskupských konferencí Evropské unie . Až do roku 2015 tak bude v čele organizace zastřešující jednotlivé národní biskupské konference států patřících do EU. Dne 13. dubna 2013 bylo ve Vatikánu oznámeno, že papež František ustanovil nový poradní sbor osmi kardinálů, který mu má pomoci při vypracování reformy vatikánské kurie. Jedním z členů této pracovní skupiny se stal i kardinál Marx. V říjnu 2008 vydal Reinhard Marx publikaci „Kapitál“ , nesoucí provokativně název stejnojmenného spisu jmenovce Karla Marx...

Reinhard Lintelmann (4)

Německý autor encyklopedických publikací o automobilech.

Reinhard Jung (1)

Reinhard Jung (1)

Rakouský archeolog, zabývá se pravěkou archeologií ve Středomoří a v jižní a východní Evropě se zaměřením na dobu bronzovou a železnou.

Reiner Kunze (3)

Reiner Kunze je německý spisovatel a překladatel. V roce 1977 se stal laureátem ceny Georga Büchnera. Po maturitě studoval filozofii a žurnalistiku na Lipské univerzitě, kde navštěvoval např. přednášky literárního vědce Hanse Mayera , či Ernsta Blocha. Roku 1949 se stal členem politické strany SED. Od roku 1959 byl v intenzivním písemném styku s mladou lékařkou Eliškou/Elisabeth Littner, kterou si o dva roky později vzal. V letech 1960–1962 opakovaně pobýval v Československu a začíná překládat českou poesii do němčiny. Roku 1968 se vzdal ze solidarity s Československem své stranické legitimace. Jeho první manželkou byla Ingeborg Weinholdová, která mu porodila syna Ludwiga. Manželství bylo rozvedeno roku 1960. Se svojí druhou manželkou žije v německém Obernzellu. Do německého jazyka převedl některá díla českých básníků, např. Jana Skácela, Vladimíra Holana, či Jaroslava Seiferta. Za svůj život již obdržel několik významných českých, tak i německých ocenění:

Reiner Klimke (3)

Advokát, notář a drezurní jezdec.

Regine Süsskow (3)

Německá autorka knih o přírodě.

Reginald Maria Dacík (5)

Prof. ThDr. Vincenc Dacík byl český dominikán a katolický teolog, pronásledovaný komunistickým režimem. Narodil se 21. ledna 1907 v Uherském Brodě a byl pokřtěn jménem Vincenc. Po studiích na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči byl roku 1925 přijat do ročního noviciátu bratrů dominikánů v Olomouci, kde na řádovém učilišti absolvoval v následujících letech 1926–1929 studia teologie a filozofie, završená roku 1929 studijním pobytem na Collegio Angelico v Římě. V tamější bazilice Sancta Maria supra Minerva, v blízkosti hrobu svaté Kateřiny Sienské, byl roku 1931 vysvěcen na kněze. Po dosažení doktorátu z teologie se vrátil do Olomouce, kde se až do roku 1950 věnoval činnosti profesorské, překladatelské, redaktorské, publikační, přednáškové a pastorační; tuto činnost přerušil jen v letech 1940–1946, kdy byl ustanoven převorem dominikánského kláštera u svatého Jiljí v Praze. Poněvadž na něj komunistická vláda v březnu 1950 vydala zatykač spolu s vypsáním odměny za vyzrazení jeho úkrytu, pokusil se Dacík o ilegální přechod hranic, avšak neúspěšně. Byl zatčen a souzen ve vykonstruovaném procesu. 16. srpna 1951 byl vynesen rozsudek, kterým byl podle § 241 obviněn z velezrady a špionáže a odsouzen k trestu smrti, zmírněném na 19 let vězení . Po propuštění z vězení na amnestii prezidenta Antonína Novotného byl zaměstnán v n. p. Fruta Uherský Brod jako dělník. 1. prosince 1965 začal působit na Velehradě jako duchovní správce stojanovské komunity Kongregace sester svatých Cyrila a Metoděje. Až do roku 1974, kdy mu byl odňat státní souhlas k vykonávání kněžské služby a kdy se vrátil do rodného domu v Uherském Brodě (kde po krátkodobém obnovení státního souhlasu příležitostně vypomáhal v pastoraci a současně budoval knihovnu pro potřeby dominikánského ř...

Regina Alexievová (1)

Autorka příručky o zahradních stavebních doplňcích.

Reggie (5)