Všichni Autoři a témata

Gino Loria (4)

Gino Liria byl italský matematik a historik matematiky.

Gina Spadafori (4)

Americká novinářka a autorka článků o domácích zvířatech.

Gina LaManna (2)

Americká spisovatelka, zaměřena na mystery literaturu a thrillery.

Gill Dawis (6)

Autor a redaktor populární četby, překladatel. Kolem r. 1920 v Praze pro nakladatele Jandu redigoval, překládal a psal okultistickou literaturu a spisky o různých otázkách životního stylu.

Gier Kerstin (6)

Gerhard Bläske (4)

Německý novinář, autor turistického průvodce.

Gerd Brosch (4)

Gérard Périot (2)

Francouzský cestovatel po severu Afriky, dobrodruh, autor cestopisných knih.

Gerard Fraineau (1)

Narozen 19. 11. 1912 v Ústí nad Labem, zemřel 8. 5. 1974 ve Zlíně. Lékař a prozaik.

Geraldine Sullivan (3)

Americká astroložka, publikace z oboru.

Gerald L Posner (4)

Americký právník, investigativní novinář.

Geraint Anderson (4)

Geraint Anderson je bývalý britský analytik investičních společností v londýnské City a autor anonymních sloupků v novinách thelondonpaper, kde odhaluje zákulisí a špinavost světa makléřů a investičních bankéřů a podle těchto sloupků, které si získaly velkou oblibu byla vydána jeho úspěšná kniha s názvem CITYBOY. Otcem Gerainta Andersona je labouristický politik Donald Anderson – Baron Anderson of Swansea a jeho matkou je Dorothy, dcera bolivijských misionářů. Geraint se narodil a vyrůstal v londýnské čtvrti Notting Hill, kde studoval na Fox School a Latymer Upper School v Hammersmithu. Po ukončení těchto škol strávil rok potulováním se a kouřením marihuany po Asii. Po návratu do Anglie vystudoval historii na Queens' College, University of Cambridge a své laxní vzdělání dokončil na Sussex University, kde získal magisterský titul . Jeho rodiče však nebyli spokojeni se zahálčivým a potulným životem svého syna, a tak roku 1996 Geraintovi jeho starší bratr Hugh, který pracoval jako fund manažer nizozemské investiční banky ABN Amro, zařídil dobré místo v londýnské bankovní čtvrti City. Byl zaměstnán jako analytik vytvářející modely trhu veřejně obchodovaných společností. Během prvních pěti let se jeho plat vyšvihl z 24 000 £ na 120 000 £ a jeho bonusy během prvních tří let byly £14 000, £55 000 a £140 000. Roku 1997 přešel na pozici do Société Générale a konečně roku 1999 do Commerzbank. Své znechucení a rozčarování nad svou prací se rozhodl ventilovat anonymním sloupkem v lokálních novinách thelondonpaper, kam přispíval od roku 2006 a jeho sloupky popisující reálný svět v City se staly velice oblíbenými. 18. června 2008 bylo odhaleno, že pravidelným sloupkařem známým pod přezdívkou City Boy je Anderson. Posléze byla vydána jeho kniha Cityboy - Beer And Loathing In The Square Mile.

Georgij Nikolajevič Vladimov (3)

Ruský spisovatel, literární kritik a disident.

Georges Perec (4)

Georges Perec byl francouzský spisovatel. Pocházel z polské židovské rodiny a již v dětství přišel o oba rodiče . Matka ho roku 1941 nechala pokřtít, pofrancouzštěla jeho jméno z Peretz na Perec a odeslala ho vlakem Červeného kříže do Villard-de-Lans. Tím mu zřejmě zachránila život. Po válce se Perec vrátil do Paříže a byl adoptován sestrou svého otce. S válečnými zážitky se vyrovnával na psychoterapii u Françoise Dolto, léčení podstoupil roku 1949. Roku 1956 podstoupil rovněž psychoanalýzu u Michela de M'Uzana. Byl členem literární skupiny Oulipo . Skupina se zaměřovala na literární experimentátorství – jeho román La Disparition byl například napsán bez užití písmene "e", jež je ve francouzštině ještě frekventovanější než v jiných jazycích. Na princip knihy neupozornil a dobová kritika si ho vůbec nepovšimla. Na to reagoval vydáním dalšího experimentálního textu Les revenentes, kde písmeno "e" bylo naopak jedinou užitou samohláskou. Již první román Les Choses zaznamenal poměrně úspěch, když získal Renaudotovu cenu. Zlomem v jeho kariéře se však stal rok 1978, kdy vydal román La Vie mode d'emploi , která zaznamenala takový úspěch, že mohl opustit své zaměstnání a věnovat se literatuře. Román má složitou strukturu, čtenáři jsou kvůli tomu nabídnuty i různé mapky a grafy, aby se v textu lépe orientoval. Kniha získala cenu Médicis a roku 1999 ji čtenáři deníku Le Monde zvolili 43. nejdůležitější knihou 20. století. V roce 1974 s Bernardem Queysannem natočil filmovou adaptaci své knihy Un homme qui dort.

George Soros (5)

George Soros či je americký finančník, multimiliardář židovského původu narozený v Maďarsku, jeden z nejvýznamnějších filantropů na světě. George Soros se narodil jako György Schwartz v rodině budapešťského právníka a esperantisty Tivadara Sorose a jeho ženy Erzsébet . Z rodného Maďarska odešel po válce v roce 1946. Od roku 1947 žil v Anglii, kde studoval ekonomii a filozofii na London School of Economics, kde ho významně ovlivnil Karl R. Popper a jeho myšlenka „otevřené společnosti“. V roce 1956 odešel do USA, aby podle vlastních slov vydělal dost peněz na Wall Street a mohl žít jako spisovatel a filozof. Podruhé ženatý byl se Susan Weber Soros. V září 2013 se oženil opět, jeho třetí manželkou se stala 42letá učitelka jógy Tamiko Boltonová. Svatební oslavy se zúčastnilo 500 hostů, mezi nimi prezident Estonska Toomas Hendrik Ilves, premiér Albánie Edi Rama, ředitel Světové banky Jim Yong Kim a také zpěvák Bono. George Soros má pět dětí. V roce 1969 založil Soros Fund Management. V roce pak 1973 založil spolu s Jimem Rogersem Quantum Fund, jeden z prvních hedge fondů. Název vznikl jako pocta principu neurčitosti fyzika Wernera Heisenberga. Během deseti let se jim navrátilo přes 4000 % vkladu, což je základem Sorosova bohatství. Základem pro společnosti byly investice na nemovitostním trhu, investice do bankovních akcií , na japonském akciovém trhu, ropě a také sázky na pokles hodnoty akcií. V roce 1973 je známá jeho úspěšná spekulace na růst akcií amerického obranného průmyslu na základě veřejně dostupných informací, kdy z izraelské strany přicházely stížnosti na kvalitu amerických podpůrných zbrojních dodávek do Izraele. Po těchto informacích se rozhodl investovat do akcií amerického obranného průmyslu. V roce 1985 pak byla výhodná sázka na pokles ...

George Horace Lorimer (3)

George Horace Lorimer byl především žurnalista, redaktor listu Saturday Evening Post. Za jeho šéfování vzrostl náklad tohoto listu z několika tisíc na milion prodaných výtisků denně. Objevil a prosadil několik amerických prozaiků, mezi nimi i Jacka Londona.

George Fenton (5)

George Fenton je uznávaný anglický hudební skladatel, známý především svou prací pro filmovou a televizní hudbu. Fenton se narodil v roce 1950 a má za sebou bohatou kariéru, během níž se podílel na hudbě k mnoha kritikou oceňovaným a populárním filmům. Jeho hudební talent zahrnuje širokou škálu žánrů, od orchestrálních po elektronické, a jeho skladby často umocňují emocionální hloubku a vyprávění vizuálních médií, která doprovázejí.

George Dawes Green (3)

Americký spisovatel.

George Clapp Vaillant (1)

Americký antropolog zaměřený na předkolumbovské kultury Mexika. Autor prací z oboru.

George Brown Tindall (3)

George Brown Tindall byl profesorem historie na univerzitě v Severní Karolíně, kde učil více než 30 let . Během 2. světové války sloužil v Pacifiku u U.S. Army Air Corps.

Georg Goll (2)

Georg Goll byl jen náhodný spisovatel ,je znám pro čtyři indiánské romány pro mládež.

Georg Büchner (6)

Karl Georg Büchner byl německý, respektive hesenský spisovatel, lékař, vědec a revolucionář. Navzdory tomu, že stačil za svůj krátký život napsat pouze několik děl, patří k nejvýznamnějším spisovatelům tzv. doby předbřeznové a německé literatury vůbec. Georg Büchner byl nejstarší ze šesti dětí obvodního lékaře Ernsta Karla Büchnera a jeho ženy Louise Caroline Büchnerové, rozené Reußové. Všem se během života dostalo uznání: V roce 1816 se rodina přestěhovala do Darmstadtu, kam otec nastoupil jako obvodní lékař. Od roku 1821 učila osmiletého Georga jeho matka, a to čtení, psaní a počítání. Přiblížila mu základy Bible a učila jej také mnoho lidových písní, které později hrály důležitou roli v jeho dílech. Díky své matce se seznámil s díly Friedricha Schillera, s jehož náhledem na svět se měl Büchner v průběhu života kriticky zaobírat. Poněkud obtížný vztah měl naproti tomu Georg Büchner k otci. Ernst Büchner byl přesvědčený stoupenec Napoleona, a to proto, že ukončil revoluční bouře. Místo ve zdravotní radě získal svou vlastní pílí, a proto byl i ke svým dětem přísný. Přestože se v gymnaziálním vysvědčení Georga Büchnera objevují dobré známky z latiny a řečtiny, nezajímal se příliš o tyto starověké jazyky. O to víc si vážil v té době ve školách zanedbávaných přírodních věd, až na matematiku, ve které vykazoval pouze podprůměrné snažení. Jednou si zapsal na okraj sešitu: „Živote! K čemu je třeba těch mrtvých hloupostí?“ Nejintenzivněji se věnoval historii, především historii Francouzské revoluce, která později našla uplatnění v jeho díle Dantonova smrt. Nejspíše v zimních měsících přelomu roku 1829/30, sepsal Büchner v rámci rétorického cvičení v hodině němčiny kompozici „Smrt čtyř set hrdinů z Pforzheimu“. Koncem září roku 1830 přednesl u příležitosti školní oslavy „Řeč na obranu Cata z Utiky“, jenž byl vášnivým zastáncem Římské republiky. Cato sp...

Georg Brütting (3)

Německý válečný letec.

Geoffrey Archer (3)

Geoffrey Archer je spisovatel z Londýna. Specializuje se na vojenské příběhy a příběhy ze špionážního prostředí s hlavním hrdinou Samem Packerem. Po několika špatných začátcích se Geoffrey Archer stal novinářem nakonec u ITN v roce 1969. Psal o nepokojích v Severním Irsku v sedmdesátých letech a občanské válce v Bejrútu v roce 1976, plavil se v nukleární ponorce Polaris a stal se válečným zpravodajem ITN. Tyto zkušenosti využil při psaní románů z vojenského prostředí od roku 1995 na plný úvazek. V roce 1998 jeho román Fire Hawk byl nominován na Crime Writers' Gold Dagger Award. [ Knihy 1988 – Sky Dancer 1989 – Shadow Hunter 1993 – Eagle Trap 1995 – Scorpion Trail 1997 – Java Spider 1998 – Fire Hawk 2002 Domino 2001 – The Lucifer Network Ďáblova síť) 2002 Domino 2002 – The Burma Legacy 2004 – Dark Angel

Genri Lajon Oldi (2)

Geneviève Carbone (3)

Francouzská etoložka a etnozooložka, pedagožka se zaměřením na metodu Montessori. Publikace z oboru.

General (5)

Gene Yang, (6)

Gene Simmons (3)

Gene Simmons je americký baskytarista, zpěvák a zakládající člen hard rockové skupiny Kiss. Z koncertů je známý kostýmem démona, pliváním ohně, pliváním umělé krve a vyplazováním jazyka. Narodil se ve městě Haifa na severu Izraele do rodiny maďarských Židů, kteří přežili holokaust. V roce 1957 se přesunul se svou matkou do New Yorku. Poté své jméno změnil na Gene Klein a na konci 60. let ho změnil na Gene Simmons. Jeho první skupinou byla Lynx, která se později přejmenovala na The Missing Links; tuto skupinu pak rozpustil a založil skupinu Long Island Sounds. Poté navštěvoval Sullivan County Community College a působil ve skupině Bullfrog Beer. Na začátku 70. let se Stanleyem Eisenem založili skupinu Wicked Lester, která nahrála jedno album, které však nebylo vydáno. Nespokojeni se zvukem kapely hledali jiné muzikanty a nakonec vzali bubeníka Petera Criscuolu a kytaristu Paula Frehleyeho , čímž položili základ Kiss. Gene zažaloval Kinga Diamonda a velmi dlouhou dobu se s ním soudil, kvůli podobě jejich líčení. Gene požadoval od Kinga změnu líčení a finanční odškodnění a King požadoval jen změnu Geneho líčení. Když soud nebyl po několika letech stále schopný rozhodnout, King nakonec dobrovolně líčení změnil. Dne 1. října 2011 se Gene oženil s Shannon Tweedovou, se kterou má dvě děti a žije s ní již od roku 1983.

GBS (2)

Pavel Vítek’s backing band.

Gavin Thorpe (4)

Britský herní designér a vývojář deskových her. Autor fantasy povídek a románů.

Gary Vaynerchuk (4)

Gary Vaynerchuk je predseda predstavenstva a výkonný riaditeľ mediálneho holdingu VaynerX, ktorý má ročný obrat vyše 150 miliónov dolárov a jeho súčasťou je digitálna agentúra VaynerMedia a ženské digitálne médium PureWow. Gary patrí medzi popredných svetových odborníkov na marketing a jeho štyri knihy sa dostali do rebríčka bestsellerov New York Times. Keď preberal rodinný podnik, jeho ročný obrat bol 4 milióny. Gary premenil rodinnú predajňu vína na spoločnosť s obratom 60 miliónov. Okrem toho založil a ešte stále riadi VaynerMedia, jednu z najvplyvnejších digitálnych agentúr sveta. Gary investuje do začínajúcich podnikov, pôsobí tiež ako podnikateľský anjel. Investoval aj do Snapchatu, Facebooku, Twittera, Uberu a Venma. Okrem iných spoločností spoluzakladal aj investičný fond Vayner/RSE. Žije v New Yorku.

Garry Kilworth (4)

Garry Douglas Kilworth se narodil v anglickém městě Yorku rodičům, kteří byli spojeni jak s půdou, tak s mořem – otec byl synem zemědělského dělníka a matka pocházela z rybářské rodiny. Na své předky a jejich povolání je Garry Kilworth pyšný a často se ve své tvorbě vrací ke svým kořenům. Od roku 1982 pracoval v oboru telekomunikací, poté se stal spisovatelem z povolání. Upozornil na sebe právě povídkou Vzhůru na Golgotu!, s níž obsadil první místo v soutěži deníku Sunday Times v roce 1975. Od té doby publikoval několik SF románů a dvě sbírky povídek. Ukázky z první sbírky nazvané The Songbirds of Pain vyšly také v českém překladu ve Světové literatuře a v časopisu Svět fantastiky. Žije v Hong Kongu.

Galina Konstantinovna Tavlinova (2)

Ruská kandidátka zemědělských věd, autorka řady publikací o pěstování pokojových rostlin.

Gaius Crispus Sallustius (6)

Římský historik a politik.

Gabzdyl Pavel (4)

Gaby Schuster (3)

Narozena 9. 10. 1948. Autorka literatury pro děti a mládež a historických milostných románů. Žije se svou rodinou nedaleko Mnichova. Je autorkou dvou úspěšných románových biografií o nejvýznamnějších císařovnách z rodu Habsburků, jakož i poutavého románu ze středověku, který vypráví příběh Aiméeiny babičky Violante. Od této autorky již vyšel životopisný román Marie Terezie.

Gabrielle Roy (2)

Patří k nejznámějším kanadským autorům píšícím fransouzsky. Světovou popularitu získala románem Štěstí z výprodeje, který znamenal ve své době skutečný převrat ve fransouzsko-kanadské literatuře a byl v roce 1947 oceněn cenou Feminy. Ve všech svým knihách Royová zobrazuje realisticky a velmi citlivě skutečnosti kanadského všedního života, prostředí u nás ne příliš známé, vystižené ve své původnosti a odlišnosti. Všechny její romány mají silný sociální akcent a ukazují na společenský stav, jehož zaostalost u nás málokdo tuší. Právem je přiřazována k nejvýznamějším zjevům dnes už klasické vrstvy kanadské frankofonní literatury. Gabrielle Royová prožila dětství v provincii Manitobě a řada jejích autobiografických próz se také v rodné Manitobě odehrává. Stejně mistrné jsou však i její eskymácké povídky z dalekého Severu a romány velkoměstské. Royová je klasikem québecké literatury, citlivá vypravěčka osudů drobných lidí, vládnoucí čirým, prostým jazykem.

Gabriela Zelená Sittová (4)

Narozena v roce 1980. Mgr. MgA., filoložka, zaměřená na češtinu, též učitelka dramatické výchovy a recitace.

Gabriela Halířová (4)

Narozena roku 1974. JUDr., právnička, autorka prací z oboru.

Gabriela Elbelová (6)

Narozena 1972 v Olomouci. Mgr., historička umění. Působí v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

Gabriela Dubská (2)

Gabriela Dubská, rozená Finkesová byla česká knižní grafička, ilustrátorka a malířka. Graficky upravila přes 300 knížek, nejznámější grafická.úprava. - H. Ch. Andersen: Pohádky byla užita ve všech zahraničních vydáních. S motivem Makové panenky je vydáno mnoho papírenského a jiného zboží komerčního charakteru např. 12 omalovánek, zápisníčky, kalendáře, obaly na pastelky, textilie různého druhu, magnetky, razítka, magnetofon.kazety, CD, videokazety a DVD. CD s Pohádkou o ptáku Klabizňákovi vyšlo i korejsky. Japonské vydání tohoto titulu bylo zařazeno mezi nejkrásnější „bilderbuchy“ světa.

Gabriela Cihlářová (3)

Televizní editorka, dramaturgyně.

Gabriel Urbánek (5)

Gabriel Urbánek byl český lékař, výzkumný pracovník a sochař. Za svou hlavní životní profesi si zvolil medicínu, ale od mládí se věnoval umění. Byl posluchačem Ukrajinské výtvarné akademie v Praze, odkud odešel pro ideové neshody v názoru na umění Marca Chagalla. V r. 1935 výtvarně spolupracoval s avantgardní scénou E. F. Buriana v Mozarteu. V léčbě se zaměřoval zejména na léčbu chronických onemocnění pohybového ústrojí. Svou lékařskou praxi zahájil na interní klinice všeobecné nemocnice v Praze . Potom sloužil v letech 1940–45 v Kolíně a v Semilech. Té době přechází od malby obrazů k práci se dřevem a sochařství. V roce 1951 se stal primářem v lázních Teplice. Je autorem dávkování léků z programu RTN, které vyráběl od začátku šedesátých do konce sedmdesátých let státní podnik SPOFA. Celý svůj profesní život se věnoval vědecké práci a léčbě chronických degenerativních nemocí, ke kterým zpracoval několik klinických studií. V padesátých letech byl z politických důvodů ve vyšetřovací vazbě. Po návratu vystavoval v Teplicích a v Ústí nad Labem . Vystavoval také v Nové síni v Praze. Stále vracel do Teplic, kde ale nebydlel a dojížděl za rodinou do Prahy. Klidné místo našel ve Voticích, kde koupil dům a po celých asi deset let na sklonku života tam pracoval ve své dílně.

Gabriel Jonáš (3)

Slovenský klavírista, baskytarista, skladatel. Narodil se 23. listopadu 1948 v Kukučínově .

Gabor Maté (5)

Kanadský lékař maďarského původu zaměřený na vztah fyzických a psychických nemocí - autor publikací z oboru.

G. M Gilbert (3)

Americký psycholog a člen zpravodajských služeb, který zastával funkci vězeňského psychologa při norimberském procesu.

G. F Frederick (5)

Futurum (2)

Czech rock group from town Brno Active .. Members: Roman Dragoun Miloš Morávek Emil Kopřiva Jakub Michálek Jan Seidl Other members: Lubomír Eremiáš Leopold Dvořáček Pavel Pelc

Futabatei Šimei (2)

Šimei Futabatei , 4. dubna 1864 Tokio – 10. května 1909 Bengálský záliv) – japonský spisovatel, překladatel ruské a anglické prózy do japonštiny, novinář, spoluzakladatel Japonsko-polského sdružení. Narodil se v aristokratické rodině o samurajských tradicích. V letech 1881–1886 studoval v Tokijské škole cizích jazyků na fakultě ruské filologie, kde ho zvláštně zaujala tvorba ruských klasiků. Roku 1887 vydal své nejdůležitější dílo, jež ovlivnilo pozdější japonskou prózu a zavedlo nový literární sloh, spočívající v psání řečí podobné mluvené řeči. Byla to kniha Ukigumo považovaná za první moderní japonský román. Dalších deset let nenapsal ani knihu. V letech 1889–1897 pracoval jako překladatel novin z angličtiny a ruštiny pro vládní kancelář oficiálních tisků. Roku 1898 zároveň začal práci jako přednášející ruštiny na škole, v níž studoval. Roku 1902 vyjel do kontinentální Asie, pobývaje v Číně a Rusku. Po návratu do Japonska roku 1903 stal se korespondentem deníku Asahi šimbun v Tokiu. Roku 1906 se spřátelil s Bronisławem Piłsudským , který se po opuštění trestanecké kolonie na Sibiři věnoval výzkumu kultury Ainu, a po vypuknutí rusko-japonské války přibyl do Japonska. Během dalších měsíců známosti se Futabetei o Piłsudského postaral a umožnil mu poznat několik důležitých osobností, mj. ministra zahraničních věci a premiéra Šigenobu Ókumy nebo Taisuke Itagakiho, vůdce Hnutí za svobodu a lidská práva. Výsledkem jejich přátelství vzniklo Japonsko-polské sdružení, jež se zabývalo kulturní výměnou mezi oběma zeměmi. V tomto období vznikly dvě jiné knihy – Sono Omokage a Heibon . Roku 1908 začal pracovat jako tiskový korespondent v Sankt-Petěrburgu. Nikdy se už nevrátil do Japonska, v květnu 1909 zemřel na tuberkulózu na lodi v Bengálské zálivu....

Fu Šen (2)

Šen Fu bol čínskym spisovateľom dynastie Čching. Je autorom jednej knihy. Prvej čínskej lyrickej autobiografie Šesť historií prchavého života. Pochádzal zo schudobnenej vzdelaneckej rodiny. Pracoval ako štátny zamestnanec aj ako osobný sekretár. Podnikol niekoľko dlhých ciest po Číne a navštívil aj souostrovie Rjúkjú.Pokúšal sa uplatniť ako maliar,obchodník aj podnikateľ.Svoje zážitky z ciest,osobné aj duchovné pocity a snahu o štúdium taoizmu opísal v šiestich kapitolách uvedenej knihy ,ich jednotiacim prvkom je romantická láska medzi ním a jeho manželkou a smútok z jej smrti.Kniha bola napísaná začiatkom 19. storočia objavená bola až v roku 1849 a vydaná v roku 1877. Dátum autorovej smrti nie je známy.Zomrel niekedy po roku 1809.

Fryderyk Chopin (5)

Fryderyk Franciszek Chopin, francouzsky Frédéric François Chopin, výslovnost česká , francouzská , dříve psáno rovněž „Szopen“ byl polský skladatel vážné hudby a klavírní virtuos období romantismu, který proslul jako „básník klavíru“. Jeho otec byl francouzský emigrant, matka pocházela ze zchudlého šlechtického rodu z Polska. Fryderyk Chopin prožil dětství ve Varšavě, kde se v roce 1816 začal učit hru na klavír u Čecha Vojtěcha Živného. Již v sedmi letech se pokoušel o své první skladby. Od roku 1822 byl žákem varšavského lycea a mezi léty 1826–1829 se učil u Józefa Elsnera hudební teorii na konzervatoři. Po škole slavil úspěch koncertováním ve Vídni a Drážďanech, na území dnešního Česka měl malý soukromý recitál v Teplicích. V roce 1830 opustil Polsko a vydal se do Vídně. V roce 1831 přesídlil do Paříže, kde působil také jako učitel hudby. Zde navázal vztah se spisovatelkou George Sandovou, se kterou se však nikdy neoženil, a po rozchodu s ní již nenavázal další vztah. V letech 1838–1839 pobýval na Mallorce, kde těžce onemocněl tuberkulózou. Často pobýval v lázních po celé Evropě, v roce 1848 cestoval i po Anglii a Skotsku. Své nemoci podlehl 17. října 1849 v Paříži, kde je též pohřben, jeho srdce ve stříbrné schránce je však uloženo ve Varšavě. Na jeho počest se ve Varšavě konají mezinárodní soutěže mladých klavíristů. Svá díla psal především pro sólový klavír a všechny jeho ostatní skladby obsahují klavírní part. Mezi jeho nejvýznamnější skladby patří především díla malého rozsahu, nokturna, valčíky nebo cyklus preludií. Komponoval také taneční skladby, přičemž polský národní prvek vyniká nejvíce v 60 mazurkách a ve slavnostních polonézách. Nejvýznamnější skladby rozsáhlejšího charakteru jsou jeho klavírní sonáty, ze šesti skladeb pro klavír a orchestr vynikají především dva klavírní koncerty. Chopin velmi radikálně změnil vnímání některých hudebních forem v raném romantismu. Některé rozve...

Frieder Sauer (2)

Studoval zoologii a biochemii a byl po osm let vysokoškolským asistentem. Pracoval také jako fotograf a procestoval při své práci všechny světadíly. Publikoval v odborných časopisech a je autorem četných knih.

Fridrich Szalay (2)

Ochránce přírody, knihy o akvaristice a chovatelství. 15. 12. 1949 na pravej strane Dunaja v bratislavskej Petržalke. Okolie Petržalky bolo v tých rokoch ešte čarovnou lužnou krajinou s množstvom mŕtvych ramien, tichými zákutiami a s bohatým živočíšnym svetom... Pre vnímavého mládenca bolo toto prostredie rozhodujúce pri formovaní jeho vzťahu k prírode. Pri Pečenskom ramene prežíval väčšinu voľného času a tu ho inšpirovali hlavne obojživelníky a plazy, tu sa „zoznámil“ aj s korytnačkami, ktoré sa napokon stali jeho celoživotným predmetom záujmu. Po ukončení strednej školy a vojenskej služby začal pracovať v SAV a zároveň aktívne spolupracoval so SZOPK, kde v rámci ochranárskych aktivít spoločne s J. Gregorom začali ako prví záchranné akcie pri migrácii obojživelníkov v Bratislave na Železnej studničke . V 1975 prešiel pracovať do bratislavskej ZOO. Tu založil herpetologický krúžok , ktorého jedným z cieľov bola aj ochrana korytnačky močiarnej. V tom čase mala bratislavská ZOO najväčšiu kolekciu korytnačiek. V 1988 nastúpil ako odborný pracovník do štátnej ochrany prírody, konkrétne ako správca PR Šúr. Okrem permanentných prác spojených s ochranou rezervácie, v areáli Biologickej stanice organizačne zabezpečil a aktívne sa podieľal na vybudovaní troch odchovní korytnačky močiarnej a niekoľkých malých jazierok pre rozmnožovanie obojživelníkov. Okrem našej korytnačky močiarnej študuje celú túto skupinu plazov a kvôli nim precestoval viaceré krajiny, hlavne južnú Európu, Afriku a Karibik. Záujem a značné vedomosti o plazoch sa odrážajú i v jeho bohatej publikačnej činnosti. Spomenieme len niektoré, napr. s tematikou herpetologickou: „Metodicko-námetová príručka č. 6 SZOPK“, „ Záverečná práca ŠPR Šúr “, ,,Červené zoznamy flóry a fauny NPR Šúr “- u oboch spracoval časť obojživelníky a plazy, s tematikou chovateľsk...

Frenchová Jess (1)

Fredric Brown (2)

Fredric William Brown byl americký novinář, scenárista, humorista a spisovatel fantasy a science fiction, jeden z autorů období tzv. Zlatého věku sci-fi. Ve čtrnácti letech mu zemřela matka a o rok později otec. Pracovat začal v šestnácti letech a prošel různými zaměstnáními, byl úředníkem, zaměstnancem cirkusu, knihovníkem i soukromým detektivem. V letech 1927–1928 se snažil studovat na vysoké škole, ale studia záhy opustil. Roku 1929 se oženil a s manželkou měl dva syny. Od roku 1936 začal psát humoristické povídky pro různé časopisy. V letech 1937–1945 pracoval jako korektor v Milwaukee Journal. Roku 1938 vydal své první detektivní příběhy. Pro pulpové magazíny psal kromě detektivek také sci-fi povídky a westerny. V žánru science fiction debutoval roku 1941 povídkou Not Yet the End . Svůj nejznámější sci-fi příběh Arena vydal roku 1944. Úspěch jeho detektivního románu The Fabulous Clipjoint , za který obdržel roku 1948 cenu Edgara Alana Poea za nejlepší románovou prvotinu, mu umožnil stát se spisovatelem z povolání. Roku 1947 se rozvedl se svou první ženou a následující rok se oženil s Elizabeth Charlierovou. Protože měl vždycky problémy s alergiemi a astmatem, přestěhoval se s manželkou roku 1954 do Tusconu v Arizoně, kde doufal najít pro své zdraví lepší životní podmínky. Nemoc se mu však neustále zhoršovala a začal mít také problémy s alkoholem. Roku 1965 přestal být literárně činný a roku 1972 zemřel na rozedmu plic. V žánru science fiction se proslavil jako tvůrce krátkých a většinou humorně laděných povídek v době, kdy byl humor ve sci-fi velmi vzácný. Kromě povídek napsal celou řadu románů, a to nejen sci-fi ale i detektivních, v nichž v mnoha případech vystupuje dvojice amatérských detektivů, strýc Ambrose Hunter a jeho synovec Ed Hunter. Kromě toho napsal několik scénářů ...

Frédérick Tristan (2)

Frédérick Tristan se narodil 1931 v Sedanu ve Francii. Významný francouzský autor, který vydal přes 30 románů a esejů, má několik literárních cen včetně Goncourtovy ceny a ocenění za celoživotní dílo. Jeho tvorba se překládá do mnoha jazyků a i u nás má své příznivce. První román vydal Tristan již v roce 1959 pod názvem Dieu des Mouches a tvoří do současnosti. O oblíbenosti u českých čtenářů svědčí, že byla v překladu vydána již tři díla, Hadí píseň vychází ve druhém vydání a nově vychází čtvrté dílo, Opičák Sun. Před tím ještě Ateliér ztracených snů a Hrdinné útrapy Baltazara Kobera. Všechna díla byla přeložena Oldřichem Kalfiřtem. Dílo Frédéricka Tristana je čtenářsky velmi zajímavé, přestože obsahově na poměrně malé ploše zobrazuje v několika dějových vrstvách různá časová období i místa. Praha se stala pro Tristana dějištěm několika románů včetně Hadí písně a třikrát též Prahu navštívil, naposledy v roce 2001.

Frédéric Lenoir (3)

Filosof a sociolog, badatel při Škole vysokých studií společenských věd

Frédéric Lefèvre (5)

Francouzský novinář, spisovatel, literární kritik a literární historik.

Freddie Mercury (3)

Freddie Mercury byl britský zpěvák, skladatel a zpěvák rockové skupiny Queen. Narodil se jako Farrokh Bulsara 5. září 1946 v Zanzibaru a v dospívání se přestěhoval do Anglie. Mercury založil skupinu Queen v roce 1970 s kytaristou Brianem Mayem a bubeníkem Rogerem Taylorem, krátce poté se k nim připojil baskytarista John Deacon. Mercury, známý svou okázalou pódiovou osobností a silným vokálem, napsal pro Queen řadu hitů, včetně "Bohemian Rhapsody", "Somebody to Love", "Don't Stop Me Now" a "We Are the Champions". Díky svému dynamickému vystupování a jedinečnému hlasovému rozsahu se stal jedním z nejpopulárnějších a nejvlivnějších frontmanů v historii rockové hudby.