Všichni Autoři a témata

Jan Hanč (4)

Jan Hanč byl český básník a prozaik, představitel Skupiny 42. V mládí se věnoval závodně lehké atletice, zejména běhu na 200 m. V roce 1935 absolvoval obchodní akademii, pracoval jako nákupčí Pragofructu a od roku 1948 jako plánovač v ČKD, vedle se věnoval práci atletického trenéra, zejména sprinterů. Od roku 1961 byl v invalidním důchodu. Byl bratrem chemika a rychlobruslaře Oldřicha Hanče. Jeho literární dílo představují básně a deníkové zápisky které byly vydány po jeho smrti. První básně publikoval v roce 1946, poté ještě v katalogu výstavy Václava Bartovského a Kamila Lhotáka. V roce 1948 publikoval literární odbor Umělecké besedy vedený Jiřím Kolářem sbírku veršů a próz Události. Pod stejným názvem vyšlo ještě několik souborů posmrtně, výrazně rozšířených o materiály z pozůstalosti . Jako pozoruhodný literární fenomén ho objevil posmrtně kritik Jan Lopatka. Ke stému výročí narození byla u Masných krámů v Křižíkových sadech v Plzni odhalena Cesta Jana Hanče. Skládá se ze sedmi reliéfů od Viktora Karlíka s texty z básnických sbírek a próz Události od Jana Hanče, které jsou umístěny přímo v chodníku.

Jan Hábl (6)

Jan Hábl je pedagog, komeniolog a bratrský farář. Po studiích filozofie výchovy při University of Wales působil na Univerzitě v Hradci Králové. V současné době přednáší v oborech na rozhraní pedagogiky, antropologie, etiky a historie vzdělávání na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. K jeho publikacím patří monografie Ultimate Human Goals in Comenius and Modern Pedagogy , Lekce z lidskosti v životě a díle Jana Amose Komenského . Je též autorem mnoha drobnějších studií, například Teaching Essentials through Parables , Etika výchovná a nevýchovná. Otázky pedagogické prevence sociálně nežádoucích jevů a Vzdělání mravné a nemravné. Vztah poznání a ctnosti v Komenského pedagogice .

Jan Haber (2)

Narozen 1952. Internista, hematolog, onkolog, autor publikací z oboru.

Jan Guillou (5)

Jan Oscar Sverre Lucien Henri Guillou je švédský spisovatel a novinář. Proslavil se jako autor dvanáctidílné knižní série o smyšleném švédském špiónovi Carlu Hamiltonovi přezdívaném „Coq Rouge“ , a také jako autor Křižácké trilogie.

Jan Fröhlich (3)

Narozen 6.2.1898 v Praze, zemřel 4.2.1944 tamtéž. JUDr., docent obchodního a směnečného práva, literatura z oboru.

Jan Folný (3)

Narodil se v Karlových Varech. Vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Povoláním učitel českého a ruského jazyka, aktuálně vyhořelý. Autor knihy Od sebe / k sobě , „nejlepší bisexuální novely Prahy 6 o Irsku všech dob“, v níž zúročil své zkušenosti a zážitky z tříletého pobytu v Irsku. V současnosti žije a pracuje v Londýně.

Jan Findejs (3)

http://prazsky-krysarik.cz/index.php?id=104 myslím že v poděkování chovatelů pražských krysaříků i chodského psa je shrnut celý životopis autora

Jan Evangelista Urban (6)

Jan Evangelista Urban byl římskokatolický kněz a františkán, jeden z předních českých teologů a filosofů 20. století. Narodil se v rodině železničáře a pradleny jakožto Josef Urban . Studoval na gymnáziu, v roce 1918 vstoupil do řádu františkánů. Studoval na františkánském institutu v Bolzanu a filosofii a teologii v Praze, na kněze byl vysvěcen v roce 1924. V roce 1927 založil řeholní institut sester Apoštolátu III. řádu sv. Františka , jehož posláním byl laický apoštolát, katecheze a sociální a charitní služby. V roce 1930 získal doktorát filosofie na FF UK . V letech 1933–1948 byl šéfredaktorem časopisu Serafínský prapor. V roce 1937 založil Studium catholicum a byl ustanoven jeho rektorem. Mimo to se soustředil na pastorační a sociální práci na pražské periferii. V letech 1938–1941 byl provinciálem řádu, po druhé světové válce byl jedním z vážných kandidátů na úřad pražského arcibiskupa. V březnu 1950 byl zatčen a počátkem dubna odsouzen v monstrprocesu Machalka a spol. s představiteli řádů ke 14 letům vězení. Urban byl v tomto procesu obviňován ze spolupráce s gestapem. Vězněn byl na Mírově a ve Valdicích. Ve vězení onemocněl tuberkulózou a jelikož mu byla odepírána nutná léčba, trpěl v důsledku toho doživotními následky. Po propuštění se mohl k duchovní službě vrátit až v roce 1968; v roce 1974 mu však byl státní souhlas znovu odebrán. V době pádu komunistické diktatury byl už vážně nemocen. V současné době je zkoumána možnost jeho svatořečení.

Jan Evangelista Kosina (4)

Jan Evangelista Kosina byl český pedagog, filolog, publicista a spisovatel. Byl také národní buditel a vlastenec. Byl v letech 1867–1877 prvním ředitelem Slovanského gymnázia v Olomouci. Na jeho popud bylo založeno několik spolků, např. Matice školská, Spolek učitelů moravských, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní.

Jan Erazim Vocel (5)

Jan Křtitel Erazim Vocel byl český romantický básník, dramatik, zakladatel české archeologie jako vědního odvětví, kulturní historik a národní buditel, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu. Byl synem pekaře. Původně se jmenoval Wotzel, ale jméno si jako student nechal změnit. Po absolvování obecné školy v Kutné Hoře jej katecheta doporučil ke studiu v Praze do piaristického gymnázia v Panské ulici. Dále jeden rok studoval filozofii na pražské univerzitě a odešel na práva na Vídeňskou univerzitu. Tam se seznámil s Františkem Palackým, který se stal jeho celoživotním přítelem, stejně jako malíř Josef Vojtěch Hellich. Roku 1837 studoval soukromě malířství u Jakoba Beckera v Düsseldorfu. Jako chudý literát se musel živit vyučováním, zprvu učil češtinu hraběte Otakara Černína, dále dělal vychovatele ve šlechtických rodinách, nejprve u markýze Pallaviciniho, dále v rodině Leopolda Šternberka, knížete Salm-Salma a od roku 1839 nastoupil jako knihovník paláci hraběte Harracha, tam také vyučoval děti. To mu umožnilo hojně cestovat . Jeho zálibou bylo kreslení a malování památek a krajinomalba. Po návratu do Prahy se stýkal s čelnými představitel vlastenecké společnosti, spřátelil se s Josefem Jungmannem a dalšími obrozenci. Na pozvání Palackého a Jana Norberta Neuberka se stal roku 1843 prvním jednatelem Sboru archeologického musea českého a zároveň po Pavlu Josefu Šafaříkovi převzal redakci Časopisu českého muzea. V roce 1848 vstoupil do řad pracovníků muzea jako kurátor, stal se setníkem gardy Svornost. Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Polička v Čechách. Uvádí se jako literát. Patřil ke sněmovní pravici. Na sněmu byl členem školského výboru. Po opětovném zavedení absolutismu zanechal politické i novinářsk...

Jan Dvořák (5)

Jan Drozd (4)

Narozen 27.1.1914 v Bordovicích u Frenštátu pod Radhoštěm, zemřel 15.8.2005. Prozaik, učitel a redaktor.

Jan Drocár (3)

Narozen 15. 7. 1951. Historik, genealog, autor rodokmenů a historických chronologií, též dokumentarista a publicista.

Jan Divecký (4)

Jan Divecký je pedagog a autor řady česky psaných publikací s židovskou tematikou. Po absolvování Karlovy univerzity studoval ješivu Machon Me'ir v Jeruzalémě. V letech 1998–2000 pracoval jako vedoucí pražského rabinátu a v současné době vyučuje judaismus na Lauderových školách v Praze.

Jan Costin Wagner (5)

Německý spisovatel a novinář, textař a hudebník - pianista.

Jan Čištín (4)

Básník, spisovatel, redaktor, do 1969 reportér. Po 1989 obchodník a fotograf.

Ján Cikker (5)

Ján Cikker bol slovenský hudobný skladateľ a pedagóg. Jeden z popredných predstaviteľov slovenskej hudobnej moderny. Významne zasiahol do vývoja hudobnej drámy 20. stor., v opernej tvorbe sa zaoberal najmä skrytými stránkami ľudského života a psychiky. Komponovaniu sa venoval už od gymnaziálnych štúdií , do slovenskej hudobnej kultúry prenikol viacerými orchestrálnymi a vokálno-symfonickými skladbami začiatkom 40. rokov. Hlavným ťažiskom jeho práce bola operná tvorba. Autor početných symfonických diel , kantáty Cantus filiorum, oratória Óda na radosť, komornej a vokálnej tvorby . K jeho žiakom patria napr. Ilja Zeljenka, Miroslav Bázlik, Juraj Beneš, Marián Varga a ďalší.

Jan Bureš (3)

Jan Bureš je český politik, v letech 2010 až 2013 poslanec Parlamentu ČR za Karlovarský kraj, v letech 2008 až 2012 a opět od roku 2016 zastupitel Karlovarského kraje , v letech 2002 až 2010 a opět od roku 2018 starosta města Ostrov, člen ODS. V roce 1992 odmaturoval na gymnáziu v Ostrově, v roce 1993 nastoupil do firmy NVI Karlovy Vary. Mezi lety 1993-2001 pracoval v Léčebných lázních Jáchymov, a.s. jako recepční a provozní referent. V roce 2008 získal titul inženýra na Podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze. Je ženatý, má dceru. Do ODS vstoupil v roce 1994. V letech 2001–2002 působil jako místostarosta Ostrova, od roku 2002 v tomto městě vykonává funkci starosty. Od roku 2008 do roku 2012 zasedal v zastupitelstvu Karlovarského kraje. Ve volbách 2010 byl zvolen do dolní komory českého parlamentu, přestože kandidoval až na čtvrtém místě. Do vysoké politiky jej vyneslo 9,05 % preferenčních hlasů, díky nimž přeskočil tamějšího lídra Miloše Pateru. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Karlovarském kraji jako lídr ODS, ale neuspěl. ODS v kraji nezískala ani jeden mandát. V krajských volbách v roce 2016 byl zvolen za ODS zastupitelem Karlovarského kraje. Dne 22. listopadu 2016 se stal radním kraje pro oblast zdravotnictví. Ve volbách v roce 2020 mandát obhájil jako člen ODS na kandidátce uskupení „Koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků“. Dne 14. prosince 2020 se pak stal 1. náměstkem hejtmana kraje pro oblast dopravy a silničního hospodářství. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Karlovarském kraji, ale opět neuspěl. V komunálních volbách v roce 2018 byl opět zvolen zastupitelem města Ostrov, když vedl jako lídr tamní kandidátku ODS. Dne 15. listopadu 2018 se pak stal starostou města....

Jan Bultas (4)

Nar. 22. 11. 1948 v Praze. MUDr. CSc. Kardiolog.

Jan Brož (6)

Narozen 1963. MUDr., diabetolog . Publikace z oboru.

Ján Brezina (4)

Slovenský básník, literární vědec a překladatel z francouštiny.

Jan Bosco (5)

Italský světec, zakladatel řádu saleziánů a sester Panny Marie Pomocnice.

Jan Beer (6)

Narozen 26. 4. 1971 v Praze. Redaktor, spisovatel.

Jan Bedřich Novák (6)

Jan Bedřich Novák byl český archivář a historik. Narodil se do rodiny schwarzenberského vychovatele Jana Bohumila Nováka na Orlíku. Studoval historii u Jaroslava Golla, Antonína Rezka, Josefa Kalouska a Josefa Emlera, poté ve Vídni na Ústavu pro rakouský dějezpyt, v roce 1897 promován doktorem . Po studiu nastoupil jako praktikant do univerzitní knihovny v Praze, v roce 1899 nastoupil jako adjunkt do českého zemského archivu, kde se roku 1916 stal ředitelem . Po vzniku Československa usiloval o centrální archiv s působností pro celý stát a zasloužil se o výstavbu nové budovy zemského archivu . Podílel se na vzniku Státní archivní školy . V jeho díle hrál velkou úlohu edice historických pramenů. Připravil díl Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia věnovaný době Inocence VI. . Věnoval se i době Rudolfa II., celoživotní prací byla příprava edice Sněmy české. Jeho synem byl Mirko Novák , český marxistický filozof a estetik, profesor Karlovy univerzity.

Jan Bečka (4)

PhDr. Jan Bečka, CSc. nar. 1938 je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy , oborů angličtina a barmština. V letech 1958-1960 pobýval jako student na Rangúnské univerzitě a od té doby Barmu mnohokrát navštívil. Jako dlouholetý pracovník Orientálního ústavu AV ČR se specializuje na barmskou historii, zejména moderního období. Publikoval několik monografií a řadu vědeckých studií doma i v zahraničí. V letech 1996-2000 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec české republiky v Thajsku, Barmě, Laosu a Kambodži.

Jan Bauer (2)

Narozen 4. 11. 1943 v Praze, zemřel 1996. MUDr., DrSc., profesor gynekologie a porodnictví z I. gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK v Praze.

Jan Balík (5)

Jan Balík je český římskokatolický kněz, generální vikář pražské arcidiecéze. Vystudoval gymnázium a po absolvování dvouleté základní vojenské služby započal v roce 1986 studium teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Poté, co 14. prosince 1991 přijal v z rukou biskupa Jaroslava Škarvady v pražské katedrále kněžské svěcení, působil jako farní vikář ve farnosti u kostela Panny Marie Královny Míru v Praze na Lhotce, kde předtím také vykonával svou jáhenskou službu. V únoru 1992 se stal farářem v pražských Kunraticích. Arcibiskup Vlk ho pověřil vedením diecézního centra pro mládež a vytvořením centra života mládeže. Proto byl ustanoven do Kunratic, kde vybudoval a vedl centrum života mládeže Nazaret. Kromě toho byl od roku 1993 tiskovým mluvčím Sekce pro mládež České biskupské konference. V letech 2001 až 2005 byl ředitelem této sekce. Roku 2005 ustanoven administrátorem farnosti u kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie v Praze-Strašnicích a poté od 1. září 2008 působil jako její farář až do 1. července 2011, kdy se vrátil na místo ředitele Sekce pro mládež ČBK. V této funkci ho k 1. říjnu 2017 dle plánu vystřídal R. D. Kamil Strak, který 12 let působil v pastoraci mládeže v Ostravsko-opavské diecézi. Je autorem celé řady publikací o mládeží a pro mládež. Je znám i jako popularizátor teologie těla sv. Jana Pavla II. Od 30. dubna 2017 je na základě jmenování kardinálem Dominikem Dukou sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě. Na základě nabídky českých a moravských biskupů papežovi Františkovi, aby se Světový den mládeže v roce 2022 konal v Praze a v České republice, se v listopadu 2017 stal moderátorem přípravy kandidatury. Poté, co papež František zvolil jiné kandidátské město, byl od 1. července 2018 jmenován biskupským vikářem pro diakonii. Na podzim 2018 byl papežem Františkem jmenován konzultorem Dikasteria pro laiky, rodinu a život. Od 1. července 2019 byl ke svým úkolům usta...

Jan Balej (5)

Jan Balej je český režisér loutkových filmů. V roce 1988 absolvoval UMPRUM.

Jamie Sawyer (4)

Britský právník a advokát, zaměřuje se na trestní právo, též autor science fiction románů.

Jamie Cat Callan (3)

Jamie Cat Callanová vyrůstala pod rádcovským vedením své francouzské babičky, která ji zasvěcovala do tajemství, jak Francouzky hledají a udržují lásku. Jamie několikrát procestovala Francii, kde vyzpovídala stovky žen a rovněž hezkou řádku mužů, aby načerpala zkušenosti z první ruky. Ve Spojených státech amerických přispívá do sloupku „Modern Love“ v listu New York Times a píše články pro Best American Erotica, The Missouri Review a další hojně čtené časopisy a noviny. Má šestadvacetiletou dceru. V roce 1994 se rozvedla s prvním manželem a v roce 2005 se ve svých padesáti letech znovu vdala. S druhým manželem žije na Cape Cod.

James Thomas Farrell (2)

James Pool (2)

Autor knih o nacismu.

James Luceno (6)

Luconovy romány vynikají propracovaným politickým pozadím a rafinovanými intrikami. Díky tomu bývají některé jeho knihy z cyklu Star Wars označovány za politické thrillery. Luceno byl blízkým přítelem zesnulého spisovatele Briana Daleyho, se kterým spolupracoval na knižní sérii Robotech .

James Lee Burke (3)

James Lee Burke se narodil v Houstonu v Texasu v roce 1936 a vyrůstal na pobřeží Mexického zálivu. Studoval v Institutu Jihozápadní Louisiany , v roce 1958 získal diplom bakaláře v oboru anglistiky a v roce 1960 titul magistra humanitních věd na Missouri University. Pracoval jako prospektor pro Sinclair Oil Company, dále jako zeměměřič, reportér, profesor angličtiny, sociální pracovník v pochybné čtvrti Los Angeles, úředník louisianského úřadu práce a instruktor federálního programu zaměstnanosti mladistvých. S manželkou Pearl žije 46 let a mají čtyři děti. Burke dvakrát získal ocenění Edgara za nejlepší detektivní román roku. Vydal 22 románů, z nichž jeden byl nominován na Pulitzerovu cenu a dva zfilmovány. Autorovy povídky jsou vydávány v předních amerických časopisech a sbornících, jako The Atlantic Monthly, Best American Short Stories nebo Southern Review.

James Justinian Morier (2)

James Justinian Morier byl britský diplomat a romantický spisovatel známý především díky svému románu The Adventures of Hajji Baba of Ispahan . Morier se narodil asi roku 1780 v turecké Smyrně jako druhý syn britského obchodníka Isaaca Moriera, který zde působil jako generální konzul Levantské společnosti. Vzdělání získal na Harrow College v Anglii a poté pracoval v Izmiru pro svého otce. Roku 1808 byl jmenován tajemníkem britského vyslance k perskému šachovi, roku 1909 doprovázel perského velvyslance na cestě do Británie a roku 1810 se do Persie opět vrátil jako tajemník prvního britského velvyslance v této zemi. V letech 1814 až 1816 zde pak působil jako britský chargé d’affaires. Poté se na vlastní žádost vrátil do Anglie, začal pobírat důchod a věnoval se literatuře. Do britských diplomatických služeb se ještě vrátil v letech 1824 až 1826, kdy působil v Mexiku jako zvláštní zmocněnec pro uzavření smlouvy mezi oběma zeměmi. Ve svém literárním díle Morier plně využil své zkušenosti z prostředí Orientu, které tak důvěrně znal z dětství a z diplomatických služeb. Po dvou cestopisných knihách, vycházejících z jeho diplomatického působení v Persii vydal roku 1824 pod pseudonymem Peregrine Persic své nejslavnější dílo, dobrodružný román The Adventures of Hajji Baba of Ispahan . Jeho další románová díla již podobný ohlas nezískala. Morier zemřel roku 1849 v Brightonu.

James George Frazer (2)

Sir James George Frazer byl skotský antropolog, etnolog a etnograf ovlivněný pozitivismem. Zabýval se problematikou nejstarších náboženství, rituály, mýty a magií. Magii považoval za předchůdce náboženství a vědy. Zdůrazňoval funkci mýtu při organizaci společenského života. Frazer se narodil v presbyteriánské rodině skotského lékárníka Daniela Frazera v Glasgow. Na zdejší univerzitě studoval klasickou filologii. Jeho profesoři byli: George Gilbert Ramsay , John Veitch a Lord Kelvin . Studium ukončil v roce 1879 na Trinity College v Cambridgi disertační práci, která byla věnována Platónově teorii idejí. Zde byl také zvolen do funkce vědeckého pracovníka . Své první práce věnoval klasické filologii. V průběhu 80. let úspěšně připravil k tisku několik prací antických autorů. Současně se věnoval studiu prací Johna Stuarta Milla, Herberta Spencera a Augusta Comta. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith. Ten v roce 1886 přiměl mladého vědce ke zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie. V roce 1890 vydal první verzi knihy The Golden Bough: A Study in Magic and Religion , která mu přinesla velkou slávu. Pro institucionalizaci antropologie jako vědy o společnosti má veliký význam Frazerovo působení na liverpoolské univerzitě. Zde v roce 1908 stanul v čele katedry, která poprvé nesla název oddělení sociální antropologie. Brzy se ale funkce vzdal, aby se vrátil ke knihám do ticha vědecké pracovny na Trinity College v Cambridgi. V roce 1921 mu byla udělena čestná docentura pro sociální antropologii na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi, Glasgow a Liverpoolu. Byl členem Royal Society a Institut de France. Po zbytek svého života ale již na delší dobu neopustil svoji vědeckou knihovnu. Předávání akade...

James Adler (2)

Jakub Šlouf (4)

Narozen 13. 9. 1982 v Plzni. Autor básní, historik, archivář.

Jakub Morávek (6)

Narozen v roce 1984. Mgr., právník, pracovník Úřadu na ochranu osobních údajů, práce z oboru.

Jakub Malovaný (6)

Narodil se 20.7.1993 ve Zlíně. Inspicient a člen uměleckého souboru Městského divadla Zlín. Autor rozhovorů, reportáží a různých projektů z oblasti kultury.

Jakub Mach (4)

Jakub Mach byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Působil jako hostinský v Chrastavicích. V roce 1920 na jeho popud vzniklo v obci Družstvo pro rozvod elektrické energie. Podle údajů k roku 1925 byl profesí domkářem a hostinským v Chrastavici. V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Obhájil ho v parlamentních volbách v roce 1925. Zemřel v červnu 1930 na záchvat mrtvice.

Jaime Reed (3)

je autorkou paranormální série pro Young Adults s názvem Kronika Kambionů. Říká o sobě, že je na psaní závislá. Studovala umění na univerzitě Virginia Commonwalth. Poté, co se nedostala na uměleckou školu a strávila tři roky hledáním sebe sama v New Yorku, se vrátila do rodného města a znovu objevila svou dětskou "lásku": psaní. Jejím mottem je: Nikdy se nedívat zpět.

Jaime Corpas (6)

Jade Murray (1)

Jacques Loreilhe (3)

Francouzský biograf.

Jacques Goimard (2)

Jacques Callot (2)

Francouzský malíř a grafik.

Jacques Azam (2)

Ilustrátor.

Jacqueline Mitton (4)

Autorka, spoluautorka a editorka více než 20 knih. Specializuje se na psaní pro děti, slovníky a příručky. Vystudovala fyziku na Oxfordu a v Cambridgi. Patnáct let byla mluvčí Royal Astronomical Society a sedm let byla redaktorkou Journal of the British Astronomical Association.

Jacopo Olivieri (2)

Italský autor knih pro děti a mládež, ilustrátor, karikaturista, kostýmní výtvarník.

Jacobus de Voragine (2)

Jacobus de Voragine – 13. červenec 1298, Janov, byl arcibiskup a kronikář a jeden z největších středověkých spisovatelů. Je autorem souboru legend o církevních světcích s názvem Legenda aurea , kde je srozumitelnou formou popsán život světců od prosince do listopadu . Toto dílo bylo zachováno ve stovkách rukopisů. V knize je zde také nejznámější životopis patrona rytířů sv. Jiřího. Tento kodex byl přeložen do všech tehdejších jazyků, aby byl srozumitelný širším vrstvám obyvatel. Podle kodexu byly malovány obrazy světců a vytvářeny jejich sochy. Jacobus se stal v roce 1244 dominikánským mnichem a studoval zřejmě v Paříži, Kolíně a Bologni. Arcibiskupem v Janově byl od roku 1292 až do své smrti r. 1298. Jako světec byl ctěn ihned po své smrti a v roce 1299 mu byla postavena socha se svatozáří. Jakub byl blahořečen v roce 1816 papežem Piem VII., oficiálně svatořečen dosud patrně nebyl.

Jacob Field, (4)

Jackie Ashenden (6)

Jacki Wadeson (5)

Autorka publikací o účesech.

Jack Williamson (3)

Jack Williamson, vlastním jménem John Stewart Williamson byl americký vysokoškolský profesor a spisovatel science fiction, jehož tvorba je spojena s obdobím tzv. Zlatého věku sci-fi. Narodil se roku 1908 v Arizonském teritoriu, ale rané dětství prožil v západním Texasu. Roku 1915 se s rodinou přestěhoval na krytém voze taženém koňmi do Nového Mexika, kde jeho rodiče hledali lepší pastviny a protože se zde chov ukázal jako velmi obtížný, stali se z nich farmáři. Základní vzdělání získal společně se svým bratrem a dvěma sestrami od svých rodičů. Navštěvoval také místní knihovnu a využíval jí ke svému sebevzdělávání. Jednoho dne zde narazil na magazín Amazing Stories a začal psát své vlastní příběhy. Za druhé světové války sloužil jako meteorolog u Armádního leteckého sboru Spojených států amerických. V padesátých letech obdržel na Východní univerzitě Nového Mexika v Portales nejprve titul bakaláře a poté magistra umění a od roku 1960 zde přednášel literaturu. Roku 1964 získal na Coloradské univerzitě v Boulderu doktorát. Do důchodu odešel v roce 1977. Když byl ale na ENMU jmenován čestným profesorem, dlouho na univerzitě vedl večerní kurz tvůrčího psaní a byl také iniciátorem jednoho z prvních univerzitních cyklů přednášek o science-fiction. Roku 1980 daroval větší množství knih a originálních rukopisů do tamější univerzitní knihovny. Tato sbírka se později stala Knihovnou sci-fi Jacka Williamsona . Zemřel ve svém domě v Portales počátkem listopadu 2006. Svou první povídku The Metal Man vydal v prosinci roku 1928 v magazínu Amazing Stories Huga Gernsbacka, který vydal i další jeho rané práce. Na začátku své kariéry napsal také jednu povídku a román Zrození nové republiky společně s česko-americkým sci-fi autorem Milesem J. Breuerem, kterého považoval za svůj vzor. V dalších letech se uká...

Jack Savage (4)

Spoluautor detektivních příběhů.

Jack Matthews (3)

Americký prozaik, esejista a dramatik.

Jack Carr (4)

Americký spisovatel politických thrillerů, bývalý armádní velitel speciálních operací a ostřelovač v amerických ozbrojených silách.

J.-H Rosny (5)

Společný pseudonym J. H. Rosny používali francouzští spisovatelé, bratři Boëxové.

J. W Kingsley (5)