19141–19200 z 153172 Autoři
Jan Menšík (4)
Narozen 26.1.1885 ve Stádlci u Tábora, zemřel 18.4.1949 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, lektor slovenštiny, literární historik, publikace z oboru české a slovenské literatury.
Více od autora
Jan Matouš (3)
Jan Matouš je bývalý československý biatlonista, olympionik a vicemistr světa. Jeho otec byl na zimní olympiádě v Cortině d'Ampezzo dvacet šest let před ním v roce 1956. V roce 1983 zvítězil na předolympijských závodech v Sarajevu. Na zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu byl mezi jednotlivci byl 9. na 10 km a 10. na 20 km, ve štafetě šestý, účastnil se také ZOH 1988 v Calgary. Na mistrovství světa 1990 v Oslu získal ve štafetě stříbro . V roce 1987 vyhrál závod světového poháru a v celkovém hodnocení se umístil na třetím místě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Matouš na anglické Wikipedii.
Více od autora
Jan Martinovský (3)
RNDr. Jan Martinovský je český botanik, dendrolog a autor publikací z oboru.
Více od autora
Jan Maria Novotný (2)
Narozen 9.11.1898 ve Lvově . JUDr., profesor finančního práva, publikace z oboru.
Více od autora
Jan Marek (2)
Narodil se v Liblíně u Blovic a zemřel v kralovicích. Český spisovatel a básník. tento Český obrozencký kněz publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy J. J. Marek se narodil do rodiny učitele Františka Marka. Vystudoval v gymnázium v Plzni, dvouletý kurz filozofie a v roce 1826 dokončil studia teologie. Z období studií pochází Markův pseudonym, neboť byl často učitelem Minikatim káran za nepozornost: „Jene, jste zase ve hvězdách.“ Stal se knězem proti své vůli na přání přísného otce. Většinu svých děl vytvořil během svého čtrnáctiletého působení na kozojedské faře . Pamětníci prý o něm vyprávěli jako o muži společenském. Rád docházíval do Liblína, kde se stýkal s proslulými vlastenci Vilímem hrabětem z Wurmbrandu a vrchním liblínkého panství básníkem Václavem Jaromírem Pickem. Rád také konával z Kozojed výlety na Libštejn, Krašov a Kačerov. Své básně a povídky, uveřejňoval v časopisech Květy české, Vlastimil, Časopis Českého musea, Bibliotheka zábavného čtení, Jindy a nyní aj. V letech 1843 – 47 vyšly v 10 svazcích jeho sebrané spisy. I. svazek obsahoval balady, romance, pověsti a legendy, II. svazek drobné písně a básně, svazek III. – V. Jarohněv z Hrádku , svazek VI. a VII. Mastičkář , svazek VIII. Známosti z průjezdu a Harfenice, svazek IX. Nocleh na Kaceřově, Čechové v Prusích, Hrob milenců a Volšanský zámek, svazek X. Jiří z Doupova, Radomíra a Čechové před Mediolánem. Látku si vybíral hlavně z české minulosti, přítomnost ho nevábila. V roce 1847 byl přeložen do Kralovic. Tam v 50 letech zemřel na vodnatelnost. „Živ byl Bohu, svým a vlasti zdejší farář z Hvězdy Jan, spisy jeho, květy krásné, zdobí vlastenecký lán“, hlásá nápis nad jeho hrobem. První literární pokusy spadají do období střední školy v Plzni, za jeho univerzitních studií Markovi vyšly první dvě knihy. Při psaní povídek respektoval historická fakta, ale snažil se, aby byly poučením pro současnost. Povídky prod...
Více od autora
Jan Mach (4)
Narozen 8. 3. 1954 v Písku. Právník, odborné práce ze zdravotnického práva.
Více od autora
Jan Lopatka (3)
Jan Lopatka byl významný český literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77. Laureát Ceny Revolver Revue za rok 2015. Otec Jana Lopatky byl zedník, matka švadlena. Po základní škole absolvoval ve Vimperku jedenáctiletou střední školu. V letech 1958–1962 studoval dvojobor český jazyk – historie na Filosofické fakultě UK v Praze, zapisoval si také přednášky a semináře z estetiky. Titul PhDr. mu byl přiznán v roce 1964 po obhajobě rigorózní práce o rozhlasové adaptaci Vančurových literárních textů. V šedesátých letech byl zaměstnancem Českého rozhlasu Praha, proslul však zejména jako redaktor nekonformního časopisu Tvář . Zde se zabýval kritikou prozaických textů, publikoval a se sympatiemi komentoval některá literární díla, často nevšední kvality – mj. Bambino di Praga Bohumila Hrabala, Cholupický den Ladislava Klímy, Sešity Jana Hanče, prózu Jakuba Demla. Výrazně se zasloužil o docenění próz Karla Poláčka a o adekvátnější porozumění Osudům dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška. Po zastavení Tváře v roce 1969 měl Lopatka, který nikdy nebyl členem KSČ a pro svůj krajně skeptický odstup od režimu se nekompromitoval ani veřejným přitakáním pražskému jaru 1968, relativně snadnou ústupovou cestu do vnitřní emigrace a společenské „šedé zóny“. Pracoval jako technik a programátor, zabýval se soukromě dílem Egona Bondyho; v první polovině sedmdesátých let nepublikoval ani v ineditních sbornících. V roce 1975 však začal spolupracovat s Václavem Havlem na vydávání samizdatové literatury a v roce 1976 podepsal Chartu 77. V letech 1977–1989 proto pracoval v nekvalifikovaných profesích, např. jako umývač nádobí. Je též znám mimo coby zakladatel a vydavatel kritického samizdatového časopisu Kritický sborník a spoluautor exilového vydání Slovníku českých spisovatelů . Později nakrátko přišel na Filosofickou fakultu UK v Praze jako pedagog a publikova...
Více od autora
Ján Lebiš (3)
Narozen 1.6.1931 v Moravském Krumlově, zemřel 9.10.1996 v Bratislavě. Malíř, ilustrátor, grafik.
Více od autora
Jan Langhans (3)
Narozen 9.7.1851 Klášter u Vilémova , zemřel 22.3.1928 Černošice. Český fotograf.
Více od autora
Jan Kybal (1)
Narozen 16.3.1927, zemřel 2001. RNDr., CSc., publikuje v oboru botanika, autor příručky o koření.
Více od autora
Ján Krištín (4)
Slovenský autor prací z oboru rostlinné zemědělské výroby, nauky o prostředí rostlin, zahradnictví a vinohradnictví.
Více od autora
Jan Kravčík (6)
Pochází z Prahy, ale je hrdý na své slovenské kořeny. Vystudoval chorvatskou filologii, životní zkušenosti sbíral v Budapešti, Záhřebu a pod Olympem. V současnosti opět žije v Praze, jeho druhou rodinou je Vukogvazdská družina, společenství hráčů Dračího doupěte, se kterými už od roku 1996 tvoří fantastický svět založený na syntéze baltské, slovanské a ugrofinské mytologie. V roce 2011 založil nakladatelství Gorgona a pustil se do vydávání fantasy. Jeden z autorů Letopisů Vukogvazdské družiny – špinavé fantasy, která se skromně snaží ukázat, že tento žánr lze dělat i bez tradičních klišé a stereotypů. Překládá z polštiny, chorvatštiny a ruštiny.
Více od autora
Jan Komenda (5)
Narozen 19.9.1954. Doc., Ing. v oboru strojírenství, Ing., CSc. Znalec v oboru střelivo a výbušniny, publikace z oborů balistika, zbraně a munice.
Více od autora
Jan Karník (6)
Narozen 16. 8. 1870 v Novém Městě na Moravě, zemřel 27. 12. 1958 tamtéž. MUDr., lékař, básník, prozaik, publicista , překladatel z polštiny.
Více od autora
Jan Kališ (4)
Narozen 1973. Elektroinženýr se specializací na mikroelektroniku, věnuje se novým technologiím společnosti Microsoft.
Více od autora
Ján Kačala (6)
Slovenský jazykovědec a vysokoškolský pedagog, zabývá se výzkumem slovenského spisovného jazyka, jeho kultury a dějin, věnuje sa výzkumu sémantické syntaxi, lexikologie a lexikografie.
Více od autora
Jan Jungmann (5)
Narozen 1799 v Praze, zemřel 4. 4. 1872 tamtéž. Středoškolský profesor, matematik, autor učebních koncepcí a zpráv o stavu školství, vydavatel pedagogického časopisu.
Více od autora
Jan Jeřábek (5)
Jan Jeřábek je český písničkář, grafolog a psychoterapeut. Zakladatel České grafologické komory. Do roku 2003 působil také jako hudební antikvář. Absolvent katedry kulturologie na FF UK,PhDr. Je autorem několika knih a nahrál řadu CD. V roce 1990 zvítězil v písničkářské soutěži O ptáka Noha. Jeho biografie je zahrnuta do publikace Who is who.
Více od autora
Jan Janula (4)
Narozen 13.8.1950 v Praze. Nezávislý novinář, články v časopisech, společenské rizikové skupiny a sexuální tematika.
Více od autora
Jan Jandora (2)
Narozen 22. 12. 1970 v Havlíčkově Brodě. Doc., Ing., Ph.D., vysokoškolský pedagog na stavební fakultě VUT v Brně, zaměřený na oblast matematického modelování proudění vody, hydrauliky, využití vodní energie, přehrad a vodního hospodářství.
Více od autora
Ján Horecký (5)
prof. PhDr. Ján Horecký, DrSc. bol slovenský jazykovedec . Od roku 1943 po skončení vysokoškolských štúdií začal pracovať vo vtedajšom Jazykovednom ústave Slovenskej akadémie vied a umení v Bratislave.
Více od autora
Jan Holzer (2)
Narozen 1969. PhDr., politolog a historik, práce v oboru politické systémy Ruska a integrované žánrové typologie.
Více od autora
Jan Hlávka (6)
Narozen 7. 4. 1979. Český spisovatel sci-fi a fantasy, překladatel, publicista.
Více od autora
Jan Hendl (5)
Narozen 17. 6. 1947 v Praze. Vysokoškolský pedagog, autor či spoluautor knih o metodologii výzkumné práce a aplikacích statistiky v biomedicínských oborech, též autor, editor a překladatel publikací o divadle Latinské Ameriky.
Více od autora
Jan Havel (3)
Narozen 7.3.1914 v Českých Budějovicích, zemřel 2.8.2005. Kriminalista, autor prací z oboru.
Více od autora
Jan Hartman (4)
Jmenuju se Honza Hartman a \"su\" rodák z Uherského Hradiště , momentálně ale žiju v Praze. V osobním životě sice pracuju ve službách na manažerské pozici, ale ve volných chvílích jsem spisovatel. Pokud by vás zajímalo, čemu se věnuju vedle psaní , pak mám rád archeo-astronautiku a také se s oblibou rekreačně potápím V mé tvorbě pro mě byla inspirací Brownova Pavučina lží , Crichtonův Jurský park nebo Pokud přijde zítřek od S. Sheldona. To jsou čistokrevné akční thrillery, při jejichž čtení jsem zapomínal dýchat. A to je umění, které bych se rád naučil. O čem píšu? Začínal jsem jako autor krimi příběhů s trochu naivní debutovou prvotinou z prostředí italské mafie Zabiju tě bezbolestně , kterou jsem sepsal už v 19 letech na psacím stroji, knižně vyšla o sedm let později, a tím se splnil můj velký dětský sen. V jedné z mých posledních knih s titulem Bohové a stvůry se mi podařilo říznout žánr krimi prvky sci-fi. Do příběhu jsem začlenil poznatky právě z archeo-astronautiky. Tato kniha sklidila úspěch u nejednoho čtenáře a kladné reakce mě motivovaly, abych vydal další thrillery, z nichž ten poslední, Krev ve stopách , boří ty nejznámější mýty evropské historie. V současné době zůstávám věrný mystery thrillerům, ale aby mí čtenáři poznali mou tvorbu ještě blíže, pravidelně pro ně publikuju kapitoly do svého internetového románu Cizinka ve tvojí zemi.
Více od autora
Jan Hanč (4)
Jan Hanč byl český básník a prozaik, představitel Skupiny 42. V mládí se věnoval závodně lehké atletice, zejména běhu na 200 m. V roce 1935 absolvoval obchodní akademii, pracoval jako nákupčí Pragofructu a od roku 1948 jako plánovač v ČKD, vedle se věnoval práci atletického trenéra, zejména sprinterů. Od roku 1961 byl v invalidním důchodu. Byl bratrem chemika a rychlobruslaře Oldřicha Hanče. Jeho literární dílo představují básně a deníkové zápisky které byly vydány po jeho smrti. První básně publikoval v roce 1946, poté ještě v katalogu výstavy Václava Bartovského a Kamila Lhotáka. V roce 1948 publikoval literární odbor Umělecké besedy vedený Jiřím Kolářem sbírku veršů a próz Události. Pod stejným názvem vyšlo ještě několik souborů posmrtně, výrazně rozšířených o materiály z pozůstalosti . Jako pozoruhodný literární fenomén ho objevil posmrtně kritik Jan Lopatka. Ke stému výročí narození byla u Masných krámů v Křižíkových sadech v Plzni odhalena Cesta Jana Hanče. Skládá se ze sedmi reliéfů od Viktora Karlíka s texty z básnických sbírek a próz Události od Jana Hanče, které jsou umístěny přímo v chodníku.
Více od autora
Jan Hábl (6)
Jan Hábl je pedagog, komeniolog a bratrský farář. Po studiích filozofie výchovy při University of Wales působil na Univerzitě v Hradci Králové. V současné době přednáší v oborech na rozhraní pedagogiky, antropologie, etiky a historie vzdělávání na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. K jeho publikacím patří monografie Ultimate Human Goals in Comenius and Modern Pedagogy , Lekce z lidskosti v životě a díle Jana Amose Komenského . Je též autorem mnoha drobnějších studií, například Teaching Essentials through Parables , Etika výchovná a nevýchovná. Otázky pedagogické prevence sociálně nežádoucích jevů a Vzdělání mravné a nemravné. Vztah poznání a ctnosti v Komenského pedagogice .
Více od autora
Jan Guillou (5)
Jan Oscar Sverre Lucien Henri Guillou je švédský spisovatel a novinář. Proslavil se jako autor dvanáctidílné knižní série o smyšleném švédském špiónovi Carlu Hamiltonovi přezdívaném „Coq Rouge“ , a také jako autor Křižácké trilogie.
Více od autora
Jan Fröhlich (3)
Narozen 6.2.1898 v Praze, zemřel 4.2.1944 tamtéž. JUDr., docent obchodního a směnečného práva, literatura z oboru.
Více od autora
Jan Folný (3)
Narodil se v Karlových Varech. Vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Povoláním učitel českého a ruského jazyka, aktuálně vyhořelý. Autor knihy Od sebe / k sobě , „nejlepší bisexuální novely Prahy 6 o Irsku všech dob“, v níž zúročil své zkušenosti a zážitky z tříletého pobytu v Irsku. V současnosti žije a pracuje v Londýně.
Více od autora
Jan Findejs (3)
http://prazsky-krysarik.cz/index.php?id=104 myslím že v poděkování chovatelů pražských krysaříků i chodského psa je shrnut celý životopis autora
Více od autora
Jan Evangelista Urban (6)
Jan Evangelista Urban byl římskokatolický kněz a františkán, jeden z předních českých teologů a filosofů 20. století. Narodil se v rodině železničáře a pradleny jakožto Josef Urban . Studoval na gymnáziu, v roce 1918 vstoupil do řádu františkánů. Studoval na františkánském institutu v Bolzanu a filosofii a teologii v Praze, na kněze byl vysvěcen v roce 1924. V roce 1927 založil řeholní institut sester Apoštolátu III. řádu sv. Františka , jehož posláním byl laický apoštolát, katecheze a sociální a charitní služby. V roce 1930 získal doktorát filosofie na FF UK . V letech 1933–1948 byl šéfredaktorem časopisu Serafínský prapor. V roce 1937 založil Studium catholicum a byl ustanoven jeho rektorem. Mimo to se soustředil na pastorační a sociální práci na pražské periferii. V letech 1938–1941 byl provinciálem řádu, po druhé světové válce byl jedním z vážných kandidátů na úřad pražského arcibiskupa. V březnu 1950 byl zatčen a počátkem dubna odsouzen v monstrprocesu Machalka a spol. s představiteli řádů ke 14 letům vězení. Urban byl v tomto procesu obviňován ze spolupráce s gestapem. Vězněn byl na Mírově a ve Valdicích. Ve vězení onemocněl tuberkulózou a jelikož mu byla odepírána nutná léčba, trpěl v důsledku toho doživotními následky. Po propuštění se mohl k duchovní službě vrátit až v roce 1968; v roce 1974 mu však byl státní souhlas znovu odebrán. V době pádu komunistické diktatury byl už vážně nemocen. V současné době je zkoumána možnost jeho svatořečení.
Více od autora
Jan Evangelista Kosina (4)
Jan Evangelista Kosina byl český pedagog, filolog, publicista a spisovatel. Byl také národní buditel a vlastenec. Byl v letech 1867–1877 prvním ředitelem Slovanského gymnázia v Olomouci. Na jeho popud bylo založeno několik spolků, např. Matice školská, Spolek učitelů moravských, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní.
Více od autora
Jan Erazim Vocel (5)
Jan Křtitel Erazim Vocel byl český romantický básník, dramatik, zakladatel české archeologie jako vědního odvětví, kulturní historik a národní buditel, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu. Byl synem pekaře. Původně se jmenoval Wotzel, ale jméno si jako student nechal změnit. Po absolvování obecné školy v Kutné Hoře jej katecheta doporučil ke studiu v Praze do piaristického gymnázia v Panské ulici. Dále jeden rok studoval filozofii na pražské univerzitě a odešel na práva na Vídeňskou univerzitu. Tam se seznámil s Františkem Palackým, který se stal jeho celoživotním přítelem, stejně jako malíř Josef Vojtěch Hellich. Roku 1837 studoval soukromě malířství u Jakoba Beckera v Düsseldorfu. Jako chudý literát se musel živit vyučováním, zprvu učil češtinu hraběte Otakara Černína, dále dělal vychovatele ve šlechtických rodinách, nejprve u markýze Pallaviciniho, dále v rodině Leopolda Šternberka, knížete Salm-Salma a od roku 1839 nastoupil jako knihovník paláci hraběte Harracha, tam také vyučoval děti. To mu umožnilo hojně cestovat . Jeho zálibou bylo kreslení a malování památek a krajinomalba. Po návratu do Prahy se stýkal s čelnými představitel vlastenecké společnosti, spřátelil se s Josefem Jungmannem a dalšími obrozenci. Na pozvání Palackého a Jana Norberta Neuberka se stal roku 1843 prvním jednatelem Sboru archeologického musea českého a zároveň po Pavlu Josefu Šafaříkovi převzal redakci Časopisu českého muzea. V roce 1848 vstoupil do řad pracovníků muzea jako kurátor, stal se setníkem gardy Svornost. Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Polička v Čechách. Uvádí se jako literát. Patřil ke sněmovní pravici. Na sněmu byl členem školského výboru. Po opětovném zavedení absolutismu zanechal politické i novinářsk...
Více od autora
Jan Drozd (4)
Narozen 27.1.1914 v Bordovicích u Frenštátu pod Radhoštěm, zemřel 15.8.2005. Prozaik, učitel a redaktor.
Více od autora
Jan Drocár (3)
Narozen 15. 7. 1951. Historik, genealog, autor rodokmenů a historických chronologií, též dokumentarista a publicista.
Více od autora
Jan Divecký (4)
Jan Divecký je pedagog a autor řady česky psaných publikací s židovskou tematikou. Po absolvování Karlovy univerzity studoval ješivu Machon Me'ir v Jeruzalémě. V letech 1998–2000 pracoval jako vedoucí pražského rabinátu a v současné době vyučuje judaismus na Lauderových školách v Praze.
Více od autora
Jan Čištín (4)
Básník, spisovatel, redaktor, do 1969 reportér. Po 1989 obchodník a fotograf.
Více od autora
Ján Cikker (5)
Ján Cikker bol slovenský hudobný skladateľ a pedagóg. Jeden z popredných predstaviteľov slovenskej hudobnej moderny. Významne zasiahol do vývoja hudobnej drámy 20. stor., v opernej tvorbe sa zaoberal najmä skrytými stránkami ľudského života a psychiky. Komponovaniu sa venoval už od gymnaziálnych štúdií , do slovenskej hudobnej kultúry prenikol viacerými orchestrálnymi a vokálno-symfonickými skladbami začiatkom 40. rokov. Hlavným ťažiskom jeho práce bola operná tvorba. Autor početných symfonických diel , kantáty Cantus filiorum, oratória Óda na radosť, komornej a vokálnej tvorby . K jeho žiakom patria napr. Ilja Zeljenka, Miroslav Bázlik, Juraj Beneš, Marián Varga a ďalší.
Více od autora
Jan Bureš (3)
Jan Bureš je český politik, v letech 2010 až 2013 poslanec Parlamentu ČR za Karlovarský kraj, v letech 2008 až 2012 a opět od roku 2016 zastupitel Karlovarského kraje , v letech 2002 až 2010 a opět od roku 2018 starosta města Ostrov, člen ODS. V roce 1992 odmaturoval na gymnáziu v Ostrově, v roce 1993 nastoupil do firmy NVI Karlovy Vary. Mezi lety 1993-2001 pracoval v Léčebných lázních Jáchymov, a.s. jako recepční a provozní referent. V roce 2008 získal titul inženýra na Podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze. Je ženatý, má dceru. Do ODS vstoupil v roce 1994. V letech 2001–2002 působil jako místostarosta Ostrova, od roku 2002 v tomto městě vykonává funkci starosty. Od roku 2008 do roku 2012 zasedal v zastupitelstvu Karlovarského kraje. Ve volbách 2010 byl zvolen do dolní komory českého parlamentu, přestože kandidoval až na čtvrtém místě. Do vysoké politiky jej vyneslo 9,05 % preferenčních hlasů, díky nimž přeskočil tamějšího lídra Miloše Pateru. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Karlovarském kraji jako lídr ODS, ale neuspěl. ODS v kraji nezískala ani jeden mandát. V krajských volbách v roce 2016 byl zvolen za ODS zastupitelem Karlovarského kraje. Dne 22. listopadu 2016 se stal radním kraje pro oblast zdravotnictví. Ve volbách v roce 2020 mandát obhájil jako člen ODS na kandidátce uskupení „Koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků“. Dne 14. prosince 2020 se pak stal 1. náměstkem hejtmana kraje pro oblast dopravy a silničního hospodářství. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Karlovarském kraji, ale opět neuspěl. V komunálních volbách v roce 2018 byl opět zvolen zastupitelem města Ostrov, když vedl jako lídr tamní kandidátku ODS. Dne 15. listopadu 2018 se pak stal starostou města....
Více od autora