Všichni Autoři a témata

Jana Karasová (2)

Spoluautorka blogu Czech Zero Waste.

Jana Jelenová (4)

Autorka knih pro děti a překladatelka ze slovenštiny.

Jana Hoch (4)

Německá spisovatelka, autorka knih pro děti. Též trenérka koní. Vystudovala architekturu - interiérový design.

Jana H Hoffstädter (4)

Slovenská překladatelka a učitelka němčiny. Autorka publikace pro děti.

Jana Černá (4)

Jana Krejcarová byla česká básnířka, prozaička a výtvarnice. Byla dcerou architekta Jaromíra Krejcara a novinářky Mileny Jesenské a dlouholetou partnerkou Egona Bondyho. Studovala od roku 1938 gymnázium. V letech 1942–1944 studovala na grafické škole. Ve školním roce 1946–1947 absolvovala jeden ročník konzervatoře u Františka Maxiána. Po uvěznění a smrti matky vyrůstala pod dohledem dědečka Jana Jesenského. Po jeho smrti v roce 1947 zdědila značný finanční obnos, rozhodla se však pro bohémský život bez trvalého zaměstnání – její příjmy pocházely z psaní a příležitostných prací. Z politických důvodů byla odsouzena na půl roku podmíněně. Doslov k prvotině Hrdinství je povinné uvádí, že získala osobní zkušenost se stavbou mládeže. Účastnila se aktivit surrealistů kolem Karla Teigeho a Vratislava Effenbergera. Po roce 1950 spolupracovala s Ivo Vodseďálkem, Mikulášem Medkem, Zbyňkem Sekalem a Egonem Bondym. V 70. letech se živila užitou výtvarnou tvorbou, šila a batikovala tuniky a haleny, odlévala ze sádry figurální reliéfy jako kopie dlaždic či kachlů, obojí prodávala s velkou obchodní zdatností. Zahynula v autě řízeném svým manželem Danielem při dopravní nehodě – srážce s nákladním autem vezoucím klády. Krátce byla manželkou herce Pavla Gabriela. Později se provdala za sociologa Miloše Černého. Byla matkou pěti dětí – Jan , Martin , František , Terezie a Štěpán. O děti se ale většinou ani jeden z rodičů nestaral, a tak skončily v dětském domově. V roce 1961 se provdala za Ladislava Lipanského. V šedesátých letech byla odsouzena na jeden rok nepodmíněně za zanedbání rodičovské péče. Počtvrté se provdala za výtvarníka Daniela Ladmana. Žili v Raspenavě. V roce 1949 přispěla do surrealistického sborníku Židovská jména pod pseudonymy Sarah Silberstein a Gala Mallarmé. V 60. letech přispívala do časopisu Divoké víno ...

Jana Bílková (6)

Narozena 3. 10. 1977. PhDr. et Mgr. et Mgr. et Mgr., Ph. D., psycholožka, překladatelka a tlumočnice z i do italštiny, španělštiny a němčiny. Lektorka kurzů na univerzitách třetího věku, též zaměřená na aktivizaci seniorů.

Jana Bellová (6)

Ing. Jana Bellová, Ph.D. , behaviorální ekonomie Vzdělání: • 2007-2010: Státní doktorská zkouška, PhD., LF UP Olomouc, Ústav sociálního lékařství • 1999-2004: Státní závěrečná zkouška, Ing. , Ekonomicko – správní fakulta MU Brno, Pedagogická činnost: Basic Economics, Current Economical Issues, Marketing, Základy ekonomie a národohospodářské teorie, Základy ekonomie pro právníky, Základy ekonomických teorií, Vybrané otázky ekonomie a národohospodářské teorie

Jana Balonová (4)

Jan Žižka (3)

Narozen 1943. Ing., Mgr., ekonom, též diplomat a velvyslanec. Člen sekretariátu a dozorčí rady České spořitelny.

Jan Žižka (3)

Ing. Jan Žižka vystudoval stavební fakultu ČVUT. Jeho budoucí směřování v průběhu studia významně ovlivnilo setkání s paní doc. Ing. arch. Miladou Radovou, CSc. V roce 1978 nastoupil do projekce SÚRPMO. Od prosince r. 1980 působil ve Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, jehož nástupcům zůstal věrný dodnes. Pracoval v oddělení památkové péče o nemovité památky . V letech 1985-1987 absolvoval postgraduální studium na fakultě architektury ČVUT. R. 1993 se stal vedoucím výše uvedeného oddělení a od r. 2002 zastával funkci odborného náměstka. V současnosti působí jako vedoucí odboru péče o památkový fond. Publikoval řadu odborných článků o výsledcích průzkumů stavebních památek, prováděných především v průběhu jejich oprav. Od r. 1996 se systematicky věnuje průzkumu a soupisu panských hospodářských dvorů ve středních Čechách.

Ján Zdúta-Šťastný (4)

Jan Ždářek (1)

Prof. RNDr. Jan Žďárek, DrSc. je entomolog. Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor zoologie bezobratlých, poté pracoval v Entomologickém ústavu a později v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde se nyní zabývá fyziologií a chováním hmyzu. Působil na několika univerzitách v USA, účastnil se výzkumných projektů na africké mouše tse-tse, podporovaných americkou agenturou NIH a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni. V současnosti přednáší chování hmyzu na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Širší veřejnosti je znám i jako autor populárně naučných knih o hmyzu a překladatel naučné literatury.

Ján Zavarský (2)

Slovenský scénograf a grafik.

Jan Zach (6)

Jan Zach , známý také jako Johann Zach nebo Jan Dismas Zelenka, byl český skladatel a hudebník 18. století, jehož dílo přispělo k přechodu hudby z baroka do klasicismu. Narodil se 13. listopadu 1699 v Čelákovicích v Čechách a byl nejen skladatelem, ale také houslistou a varhaníkem. Zachova kariéra vedla přes různá evropská kulturní centra, včetně Prahy a Vídně, kde spolupracoval s významnými hudebními osobnostmi své doby.

Jan Wanner (6)

Jan Wanner je historik, specialista na moderní dějiny a dějiny mezinárodních vztahů. Ve své práci se zaměřuje především na oblast SSSR a na problematiku Středního východu. Po ukončení studia nastoupil na Katedru obecných dějin FF UK, kde působil řadu let jako odborný asistent. Později se jeho hlavním působištěm stal Orientální ústav ČSAV, naposledy pak Historický ústav AV ČR. Zároveň externě spolupracoval s FSV UK, FMV VŠE a dalšími akademickými pracovišti doma i v zahraničí. Jeho práce má příznivý mezinárodní ohlas, vysoce ceněna je například syntéza Spojené státy a evropská válka 1939–1945. Dnes je v penzi.

Jan Vyhlídal (5)

Katolický kněz, etnograf, spisovatel. Narodil se 27. dubna 1861 v Hluchově na Konicku. Působil jako kooperátor 8 let v Jaktaři ve Slezsku, kde vyvíjel rozsáhlou buditelskou činnost zvláště šířením české literatury v ohrožených českých osadách v našem i Pruském Slezsku. Byl zakládajícím členem Matice opavské, činným členem různých menšinových spolků a autorem deseti knih, v nichž líčí těžký život lidu ve Slezsku. Literární činnosti zůstal věren i po odchodu ze Slezska na Hanou, které věnoval dalších 12 svazků, kromě četných článků v různých časopisech. Jeho sebrané spisy ilustroval akademický malíř Petr Pištělka, místní rodák. P. Vyhlídal odešel ze Švábenic 1. srpna 1926 do důchodu do Vyškova, kde zemřel 18. 6. 1937 jako čestný kanovník kroměřížský. Jeho literární zásluhy zvláště ocenil univerzitní profesor Arne Novák z Brna.

Jan Všianský (4)

Spoluautor slovníku českých synonym.

Jan Vratislavský (5)

Narozen 26.3.1909 v Humpolci, zemřel 26.9.1988 v Novém Městě na Moravě. Profesor konzervatoře, muzikologické publikace.

Jan Vojtěch Sedlák (5)

PhDr. Jan Vojtěch Sedlák. Narozen 20.9.1889 v Boskovicích, zemřel 11.6.1941 v Praze. Středoškolský profesor, básník, prozaik, publikace z oboru literární historie, redakční činnost. V poezii inspirované rodným krajem převažuje obdiv k přírodě a motivy sepětí člověka se zemí. Publikoval také pod pseudonymem : Jan Borek.

Jan Veselý (2)

Vystudoval střední reálné gymnázium v Benešově. Vystřídal řadu manuálních zaměstnání , v letech 1957–93 pracoval jako montér a později technik u Komunálních služeb Benešov. Amatérsky se zabývá malováním, vystavoval v Benešově, Praze, Kolíně aj., věnuje se též příležitostně časopiseckým a knižním ilustracím.

Jan Vážný (3)

Jan Vážný byl profesor římského práva. Působil postupně na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze, Univerzity Komenského v Bratislavě a Masarykovy univerzity v Brně. Právníkem byl už strýc František Vážný, významný soudce, a také jeho bratr František vystudoval práva a později byl docentem obchodního a směnečného práva. Jan absolvoval gymnázium v Truhlářské ulici v Praze, poté začal studovat na pražské právnické fakultě, kde v roce 1914 získal titul doktora práv. Pak vstoupil do služeb justice, roku 1919 byl jmenován soudcem Vrchního zemského soudu v Praze, soudil ale jen do roku 1921, protože zájem o vědu u něj brzo převážil nad právní praxí. Už na fakultě se velmi zajímal o římské právo, studoval jej u profesora Heyrovského, po absolvování se mu věnoval na univerzitě v Římě u profesora Bonfanteho. Roku 1920 se prací Actiones poenales habilitoval v Praze a už o rok později byl jmenován mimořádným profesorem římského práva na právnické fakultě nově založené Univerzity Komenského v Bratislavě, kde působil až do roku 1927. Za tohoto období absolvoval studijní pobyt u známého profesora Riccobona v Palermu a vydal např. spisy Římské právo obligační a Custodia v právu římském . Byl také členem Učené společnosti Šafaříkovy a dopisujícím členem Instituto di studi legislativi v Římě. Posledním jeho pedagogickým působištěm byla brněnská právnická fakulta, kde už učil jeho strýc a později i bratr. Jedno funkční období zde byl děkanem. Účastnil se mezinárodních konferencí a vydal např. díla Římský proces civilní , Vlastnictví a práva věcná nebo Pupilární substituce ve vývoji římského práva . Systematické zpracování celého římského práva soukromého Soustava práva římského už nestihl dokončit. Po německé okupaci se zapojil do odboje, byl členem odbojové skupiny ÚVOD a v období tzv. první heydrichiády byl spolu s dalšími brněnskými pedagogy zatčen. Po výsleších ...

Jan Vařejčko (1)

Narozen 1930, zemřel 8. 10. 1987. Doc., MVDr., ing., CSC., zvěrolékař, autor knih o drobných domácích zvířatech, zejména o kočkách, a veterinární genetiky.

Jan Vácha (2)

Narozen 19. 3. 1967. Autor básnické sbírky.

Jan Ulrych (5)

Narozen 29.7.1899 v Semechnicích, zemřel 21.3.1942 v koncentračním táboře Mauthausen. JUDr., práce z marxismu.

Jan Tuláček (4)

JUDr., autor, redaktor a nakladatel publikací z oboru práva, také publicista a autor oborového překladového slovníku.

Jan Švihovec (4)

Narozen 26.5.1937 v Písku. Prof., MUDr., DrSc., lékař, práce z oboru farmakologie.

Jan Svatopluk Procházka (6)

Jan Svatopluk Procházka byl český přírodovědec, vizionář ochrany přírody a vysokoškolský pedagog, který se věnoval ochraně krajiny, domoviny, památných stromů a hub. Přes svůj krátký život vydal řadu odborných publikací v širokém spektru oborů, kterým se věnoval: Byl vedoucím I. oddělení Národního muzea v Praze, člen Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech, člen International Comittee for Bird Protection , tajemník ústředního výboru Masarykovy akademie práce, člen Československé akademie zemědělské, jednatel Svazu okrašlovacího a ochranářského, redaktor časopisu Krása našeho domova, lektor literatury a zákonodárství ochrany přírodních památek na Univerzitě Karlově, docent ochrany přírody na Vysoké škole technické v Praze aj. Pocházel z Prahy, kde se narodil jako syn velkoobchodníka Procházky a Boženy, rozené Emlerové . Rodinné pozadí ovlivnilo jeho životní zaměření. Procházka studoval v Berlíně na Staatliche Stelle für Naturdenkmalpflege vedené známým botanikem a ochranářem přírody, Hugo Wilhelmem Conwentzem, který do značené míry ovlivnil Procházkovo zaměření. Až do konce života působil jako pracovník geologicko-paleontologického oddělení Národního muzea , poté se stal vedoucím jeho I. oddělení . Věnoval se geologii, mineralogii, paleontologii i floristice, spolupracoval s botanikem Josefem Rohlenou. Zemřel v nedožitých 42 letech. Zaměření většiny jeho odborných článků, přednášek i publikací jej postavilo do role jednoho z prvních moderních ochranářů přírody v Čechách. Zasazoval se o ochranu přírody, krajiny i domoviny, publikoval díla zaměřená na ochranu rostlin, živočichů i hub, upozornil na nebezpečí exhalací průmyslových závodů, na důsledky tu...

Jan Susa (3)

Životopis: Od roku 1971 se profesionálně věnuje divadlu pro děti, jako herec, moderátor, legrační kouzelník a autor. Začínal v zájezdovém souboru Štěpánky Haničincové, 20 let vystupoval ve dvojici s loutkářem a hercem ND prof. Josefem Pehrem, pak s Milošem Hakenem, dlouholetým členem divadla S+H, 25 let byl spolupracovníkem kreslíře a herce ND Miloše Nesvadby. Na všech zájezdových představeních se aktivně podílel i autorsky. V současné době vystupuje v hudebním představení pro děti s Jiřím Helekalem. Jeho muzikál "Vodní pohádka", ke kterému napsal hudbu Jiří Helekal, úspěšně nastudoval Pavel Veselý ve svém muzikálovém studiu Towen a několik amatérských divadelních souborů. Je autorem desítky úspěšných knížek pro malé děti, z větší části veršovaných. Jeho "Obrázková abeceda s říkankami" se již několik let umísťuje mezi nejprodávanějšími tituly v tomto žánru. Verše z jeho knížek jsou používány v Čítankách pro 1. stupeň ZŠ.

Jan Strnad (6)

Narozen 16. 5. 1958 v Semilech. Mgr., výtvarný pedagog, restaurátor a publicista, práce z oboru dějin výtvarné kultury Jizerských hor, výstavních katalogů, kniha o Městském divadle v Jablonci nad Nisou.

Jan Šťovíček (5)

Jan Šťovíček, mezi přáteli známý jako Šťovík, vystupující ve svých knihách pod označením Sorrel, žije v Praze, ale k zastižení je převážně na cestách mezi Krkonošemi, Českým rájem a Alpami. Ačkoli zastává všeobecný světonázor, že „veškerý optimismus je pouhý nedostatek informací“, působí na své okolí spíše stimulativně, což někdy hraničí až s patologickou hyperaktivitou. K jeho nejoblíbenějším činnostem patří lyžování, snowboarding, rafting a nejen divoká voda obecně na všech známých typech plavidla od kajaku po trajekty, lezení po skalách a po horách, orientační a jiné běhy, zkrátka univerzální typ, co dělá všechno a neumí nic. Uvedené outdoorové aktivity pak za mrzký peníz provádí i jako sportovní instruktor a průvodce pro cestovní kanceláře, zejména rafting a VHT. Protože život ale není jen zábava, předvádí dílčí pokusy o seriózní práci jako saniťák, či chcete-li zdravotnický záchranář u rychlé záchranné služby středočeského kraje. Mimo psaní, průvodcování, zachraňování a instruktorské činnosti pochopitelně i fotografuje. Fotografie prezentuje formou přednášek a promítání, řidčeji výstavami. Jako kytarista a textař působí v hudebním formaci Appaloosa.

Jan Stavinoha (3)

Jan Stavinoha je český kytarista a spisovatel žijící v Amsterdamu. Studoval klasickou kytaru na pražské Konzervatoři. Nějakou dobu pracoval jako zástupce redaktora v rozhlasové stanici Praha a účastnil se básnického a divadelního programu v disidentském divadle Viola v Praze. Po ruské invazi v roce 1968 odešel do Londýna. V roce 1969 byl pozván, aby zahrál v Paradisu v Amsterdamu, což vedlo k tomu, že se tam trvale usadil. Zde též pokračoval ve studiu na konzervatoři Zwolse Conservatorium a záskal diplom B v klasické kytaře u Pietera van der Staaka.

Jan Špaček (5)

Narozen 16. 1. 1927 v Drásově, zemřel 5. 12. 2021. Botanik se zaměřením zejména na fytopatologii, mykofloristiku, mykogeografii a vývoj botaniky jako oboru.

Jan Skutil (5)

Narozen 8.8.1934 v Brně, zemřel 12.2.1998 tamtéž. Učitel, archivář, vlastivědné práce.

Jan Severin (5)

Vlastním jménem Jaroslav Svatoň. Narozen 5.4.1891 v Praze, zemřel 10.7.1980 v Praze. Malíř, novinář, prozaik, překladatel ze slovinštiny.

Jan Sedlár (4)

Autor, povoláním stavební technik se věnoval vášnivě rybářství. Na toto téma napsal několik odborných knih.

Jan Schlemmer (5)

Narozen 15.7.1904 v Praze, zemřel 3.3.1997. Ing., dr.techn., středoškolský profesor, chemik, publikace z oboru fotografie.

Jan Ságl (2)

Jan Ságl je současný český fotograf. V současné době žije ve Středoklukách u Prahy. Fotografii se věnuje od svých patnácti let – šlo o první pokusy se záměrným malováním do fotografie – ovlivněné surrealismem. Ale svůj první fotoaparát dostal již v šesti letech, kdy na první film exponoval své sourozence, druhý film byl však už plný různých detailů a abstrakcí. Rodinné snímky už pak nefotografoval. Po absolvování gymnázia pracoval od roku 1963 jako nezávislý fotograf, když ho Jiří Padrta přizval ke spolupráci v časopisu Výtvarná práce. V šedesátých letech fotografoval pro časopisy Výtvarná práce a Výtvarné umění až do jejich zrušení počátkem normalizace roku 1969. Byl členem SČVU. Fotografoval na výstavách a po ateliérech kolekce obrazů, jejichž tvorba je pro tuto dobu určující. Měl tak možnost poznat podrobně přímo v ateliéru díla Jiřího Koláře, Karla Malicha, Huga Demartiniho, nebo Jana Kubíčka. Soustavné a časté fotografické zpracování zejména díla Václava Boštíka v Ságlovi vyhranila i jeho vlastní formulování vztahu k struktuře fotografické krajiny. Koncem 60. let začal spolupracovat s rockovými skupinami The Plastic People of the Universe a The Primitives Group, které koncipovaly své koncerty jako dějové a výtvarné události a jejich členové se pak zúčastňovali akcí v přírodě, které pořádala jeho manželka Zorka Ságlová, sestra Ivana Martina Jirouse. Tyto akce se staly součástí širšího proudu, měly svůj původ v happeningu, který radikálně měnil situaci umění 60. a 70. let. Zcela dominantní úlohu ve velké řadě akcí sehrála krajina. Zorka Ságlová zvolila za výlučný prostor pro své akce krajinu. Krajina jako hlavní aktér se u ní však postupně proměňovala. Při první z akcí – Házení míčů do průhonického rybníka Bořín byla kultivovaným místem pro realizaci principu hry, jehož možným výsledkem se stala proměnlivá plastika plovoucích barevných míčů. Akce vyvrcholila jakýmsi „pomíjivým land-artem“ a obojí se fotografovi nab...

Jan Rybář (3)

Narozen 16. 7. 1931 v Brně, zemřel 14. 1. 2021. Římskokatolický kněz a člen jezuitského řádu, děkan, politický vězeň, autor fejetonů.

Jan Rubeš (2)

Narozen 1945. Překladatel z francouzštiny.

Jan Roubal (3)

Narozen 21.10.1900 v Náchodě, zemřel 8.4.1975. MUDr., docent pracovního lékařství, publikace z oboru.

Jan Rendl (3)

Narozen 1991. Cestovatel a dobrodruh, autor cestopisu.

Jan Raboch (2)

Narozen 25.8.1917 v Praze. MUDr., DrSc., profesor lékařské sexuologie. Práce v oboru. Zemřel 28.4.2002.

Jan Přibyl (3)

Autor popularizační příručky o hydroponii.

Jan Prchal (5)

Narozen 15.10.1950 v Polné. Regionální knihkupec, nakladatel, publicista a historik.

Jan Polzer (6)

Narozen 1980. Programátor.

Jan Pixa (4)

Jan Pixa byl český konferenciér, moderátor, voiceover, dramatik, scenárista a dlouholetý dramaturg Československé televize, občas působil i coby příležitostný herec epizodních rolí . Jedná se o jednoho z prvních konferenciérů, který v Česku začal uvádět na televizních obrazovkách nějakou diváckou televizní soutěž. Jeho objevem pro televizní vystoupení a vědomostní soutěže byl známý komik Jaroslav Štercl. V poválečných letech působil aktivně jako cvičitel v Sokole Praha-Dejvice v sokolovně v Bubenečské ulici, vedoucí na letních ozdravných sokolských táborech. Současně byl členem ochotnického souboru při Sokolu Dejvice, kde vystupoval při různých besídkách, pohádkách pro děti i divadelních představeních pro dospělé, které byly v dejvické sokolovně pořádány. Dále byl aktivní i při loutkových představeních v loutkohereckém souboru tohoto Sokola na Lotyšském náměstí v Bubenči, později přemístěném do Zelené ulice . Rozhlasoví posluchači jej z poloviny 60. let mohou pamatovat z několika pořadů např. o rychlosti městské dopravy v Praze nebo hodnocení restauračních služeb apod. Do povědomí českých televizních diváků se zapsal především jakožto specialista na různé vědomostní televizní soutěže, z nichž ta vůbec první Hádej, hádej, hadači doznala velké popularity a stala se svého druhu legendou. Její obdobou se pak o několik let později stala podobná televizní soutěž Desetkrát odpověz. Tyto soutěže nejen zajišťoval autorsky a dramaturgicky, ale velmi kultivovaným způsobem je i sám moderoval. V Československé televizi působil coby dramaturg až do 80. let 20. století. Je pokládán za zakladatelskou a průkopnickou osobnost v tomto žánru české televizní zábavy. Po roce 1989 usilovně pracoval pro Masarykovo demokratické hnutí, včetně účasti na pietních aktech v Lánech. V letech 1990 až 1995 vystupoval rovněž v doprovodných programech na výstavách (Herbert Masaryk, T. G. M...

Jan Píše (1)

Jan Pirk (2)

Jan Pirk je český kardiochirurg, přednosta Kardiocentra IKEMu. Studia dokončil v roce 1972 a začal pracovat v nemocnici v Nymburce. Vyhrál konkurz na místo vědeckého aspiranta v IKEMu a od 1. října 1974 zde pracuje. Zabýval se žilními štěpy a v roce 1978 se stal kandidátem lékařských věd, o deset let později získal doktorát. V letech 1983 - 1984 absolvoval stáž na Mayo Clinic v USA. V roce 1990 působil v dánském Odense. V roce 1991 se stal přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEMu, o čtyři roky později pak i přednostou celého Kardiocentra IKEMu. Přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie byl až do roku 2017 a od té doby je již pouze přednostou Kardiocentra. Roku 1991 provedl první transplantaci srdce. V roce 1997 se stal docentem a byl mu udělen titul nejlepšího manažera ve zdravotnictví. V dubnu 2012 jeho tým nahradil českému pacientovi, hasiči Jakubu Halíkovi, srdce dvěma čerpadly. Pacient poté čekal na transplantaci, ale v říjnu téhož roku zemřel na selhání jater a ledvin. Ačkoli se pro něj nepodařilo najít vhodného dárce srdce, léčba tohoto pacienta podle Pirka posunula světovou medicínu. Před českými lékaři obdobný zákrok provedli jen jejich kolegové v americkém Texasu, ale jejich pacient již po týdnu zemřel. Od roku 2013 je členem Učené společnosti ČR. Ročně se svým týmem uskuteční asi 250 operací srdcí, dříve to bývalo i 330. Za jeho život jich bylo asi 7000, kromě toho má za sebou přes 300 úspěšných transplantací srdcí . Tato čísla ho řadí k vysoce uznávaným operatérům srdcí v Evropě. Provádí také bezkrevní zákroky, tzn. že operuje bez použití krevní transfuze. V rozhovoru pro Lidové noviny uvádí, že právě díky Svědkům Jehovovým doznala kardiochirurgie určitého pokroku, protože zjistili, co všechno se dá udělat na srdci bez krve i jaké naředění krve člověk snese. Díky Svědkům Jehovovým byl v roce 2008 počet operací, prováděných bez krve, 40 %. Byl členem KSČ. V roce 2012 se Pirk stal ...

Jan Pichrt (6)

Narozen 12.6.1965 v Praze. JUDr., práce z oblasti pracovního práva.

Jan Pavel (6)

Narozen 26. 10. 1973 v Praze. Scénárista, rozhlasová publicistika, autor básní i prózy, redaktor nakladatelství Slovart, překladatel z angličtiny a slovenštiny.

Jan Paul (5)

PAULÍK Jaroslav Jan Narodil se v Pelhřimově v rodině profesora gymnázia, po absolvování pražské filozofické fakulty a dosažení doktorátu učil moderní filologii na obchodní akademii v Praze. Vedle tohoto občanského povolání byla mnohostranně literárně činný - jako překladatel, jako redaktor časopisů Prospekt , Rozpravy Aventina externě spolupracoval s nakladatelstvím Sfinx, kde připravoval české vydání Larousse. Významnou složkou jeho mnoha činností byla i divadelní a filmová kritika. Již v letech 1925-1927 spolupracoval s deníkem Lidové noviny, kam napsal kritické články a filmové recenze. V roce 1929 spolupracoval s časopisem Signál, kam psal recenze o divadelních představeních v tehdejší Praze. .V letech 1932-1934 také spolupracoval s časopisem Rozhledy po literatuře a umění, kde působil jako filmový referent. Jeho zájem o film , byl dán jeho estetickým vnímáním filmu jako nového způsobu vyjáření a jazykovou průpravou . Spolupracoval také s Literární noviny , Kromě toho hodně cestoval – zejména po západní Evropě a severní Africe. Jeho literární tvorba je poměrně obsáhlá, rozptýlená, ale převážně na stránkách časopisů – jsou to básně, trampské písničky, cestopisné črty, fejetony, literární, filmové a divadelní kritiky a studie. První jeho vydanou knihou byla knížka próz „Zadní Indie“. Následuje první román „Arizona“, jež byl kritikou označen jako první český trampský román. V roce 1931 vycházejí „Sentimentální cesty“ – cestopisné črty z Evropy, Balkánu a Alžíru. Stejně exotický je však pro J. J. Paulíka i půvabný kopec Křemešník, k němuž se jako domovu rád vrací z dalekých cest ve svých fejetonových črtách i v osobním vzpomínání. „Technika flirtu neboli umění nedokonale milovati“ – to je kniha patnácti vtipných a ironických esejí o flirtu a lásce, o muži a ženě. Pro další román „Utonulá“ si vybral J. J. Paulík místo děje Pelhřimov . Tento román je maloměstsko...

Jan Parandowski (5)

Jan Oščádal (3)

Před rokem 90 zástupce šéfredaktora Moravskoslezského týdne, 87–89 ředitel jazzového festivalu Jazztival Brno, do 95 Janáčkova opera Brno, od 96 redaktor nakl. AF 167. Nyní svobodné povolání. Má manželku a syna Filipa. Poslouchá jazz a čte hlavně mainstream literaturu. SF se však nevyhýbá. Rokem 88 vstoupil do fandomu, 91–96 zakladatel a koordinátor SF&F Workshopu.

Jan Novák (4)

Narozen 24.6.1943. Doc. RNDr., DrSc., botanik, publikace z oboru, podílí se na renovaci krajiny severních Čech.

Jan Nouza (5)

Narozen 2. 1. 1944 v Lužnici u Třeboně, zemřel 23. 1. 2013. Prozaik.

Jan Němeček (6)

Narozen 30. 5. 1963 v Pardubicích. Doc., PhDr., DrSc., historik, vysokoškolský pedagog, práce z oboru nejnovějších československých dějin a dějin diplomacie.

Jan Nedvěd (4)

Narozen 24.9.1946 v Praze. Písničkář.

Jan Moravec (3)

Narozen 1924 v Ledvicích u Duchcova. V letech 1951-1969 přednášel dějiny KSSS. Pracovník sekretariátu ÚV KSČ ve dnech 22.-27. VIII. 1968.

Jan Mlčoch (6)

Narozen 1943. Ekonom.

Jan Miroslav Květ (4)

Narozen 22.2.1887 v Lenešicích u Loun, zemřel 23.6.1961 v Praze. Hudební historik, autor monografií o českých skladatelích, překladatel z angličtiny.