Všichni Autoři a témata

Margot Daniger (7)

Německá autorka milostných romancí.

Margot Anand (3)

Margaret Kent (3)

americká právnička, nar. v Miami; autorka několika úspěšných knih nejen ve spojených státech amerických, kde pořádá také populární kurzy o problematice seznamování, partnerského spolužití, výběru partnerů a dispozic pro šťastné manželství; žije na Floridě.

Margaret Eleanor Atwood (6)

Margaret Eleanor Atwoodová, OC, O.Ont, FRSC je kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, a feministická a sociální aktivistka. Je jednou z nejvíce ceněných autorek beletrie současné doby; za její literární dílo se jí dostalo mezinárodního uznání. Mezi lety 1984 až 1986 byla prezidentkou PEN klubu. Margaret Atwoodová se narodila 18. listopadu 1939 v kanadském hlavním městě Ottawě jako druhá ze tří dětí Margarety Dorothy , bývalé odbornice na výživu, a Carla Edmunda Atwooda, entomologa. Díky otcovu povolání strávila Atwoodová velkou část svého dětství v divočině severního Québecu, ale také v Ottawě, Sault Ste. Marie a Torontu. Až do svých 11 let nenavštěvovala denní školu. Stala se vášnivou čtenářkou beletrie, kapesních knih nakladatelství Dell, pohádek bratří Grimmů, kanadských příběhů o zvířatech a komiksů. V roce 1957 odmaturovala na střední škole v Leaside v Torontu. Atwoodová začala psát již ve svých šesti letech. Od šestnácti let toužila věnovat se psaní profesionálně. Po ukončení střední školy roku 1957 proto začala studovat na Victoria University na University of Toronto. Jejími učiteli byli mimo jiné i Jay Macpherson a Northrop Frye. V roce 1961 ukončila svoje studium s bakalářským titulem z anglického jazyka , z filozofie a francouzštiny. V roce 1961 poté, co získala vyznamenání E.J. Pratta za svou soukromě vydanou básnickou sbírku Double Persephone, začala studovat na harvardské Radcliffe College za podpory nadace Woodrowa Willsona. Následující rok zde Atwoodová získala magisterský titul a pokračovala dvouletým doktorandským studiem na Harvardově univerzitě, ale nedokončila jej, protože nedopsala svou dizertační práci s názvem The English Metaphysical Romance . Poté učila na University of British Columbia , na Sir George Williams University v Montrealu , na University of Alberta , n...

Margaret B Kreig (1)

Spisovatelka a novinářka, která varovala před zneužíváním drog. Psala o zdraví a přírodním lékařství , zejména jihoamerické a středoamerické medicíně, rovněž se zajímala očínskou medicínu. V důsledku toho hodně cestovala. Zemřela na rakovinu plic.

Marek Vadas (7)

Slovenský spisovatel, vystudoval filologii a estetiku, pracuje v reklamě, pracuje jako poradce kamerunského krále - africké motivy v díle.

Marek Skierkowski (4)

Polský autor snáře.

Marek Mahler (5)

Narozen 3. 3. 1966 v Praze. Obchodník s uměleckými předměty a spisovatel.

Marek Holeček (4)

Marek Mára Holeček je jedním z nejúspěšnějších a nejzkušenějších horolezců současnosti, skalní lezec a pískař. Jako první Čech v historii získal hlavní cenu prestižního ocenění Piolet d'Or 2018 za prvovýstup alpským stylem jihozápadní stěnou jedenácté nejvyšší hory světa - Gašebrum I. Získal několik ocenění Výstupy roku ČHS a Horolezec roku. Marek Holeček se zabývá objevováním nových výstupových směrů v nejvyšších horách světa. Leze od svých pěti let a podle svých slov se snaží vylézt vše, co vyrostlo od výše jednoho metru nad hladinou moře až po himálajské obry. Odmítá zažitou představu, že vrcholem veškerého horolezeckého snažení je dosažení co nejvyšší nadmořské výšky. Stejně důležitými se také staly obtížnost výstupu a styl, jakým se k vrcholu dostane. I přes rozdílné cíle, např. velké stěny, ledové a sněhové kopce nebo koktejl všeho dohromady – takzvané mixy, mají podle něj výpravy do hor společného jmenovatele: „Vyhledávat náročné lezecké terény v maximálním počtu dvou, nanejvýš tří lidí a nést s sebou akorát to, co naše záda unesou. A pokud štěstí dá své svolení, tak vznikne i nová cesta.“ O vylezení nové cesty v jihozápadní stěně na Gašerbrum I se Marek Holeček pokoušel několikrát. Nejprve dvakrát v letech 2009 a 2013 se Zdeňkem Hrubým, který zde zahynul při sestupu při druhém neúspěšném pokusu o prvovýstup v srpnu 2013. Potřetí s Tomášem Petrečkem v roce 2015 a počtvrté s Ondřejem Mandulou v roce 2016. Nakonec se mu to podařilo na pátý pokus v 30. července 2017 se spolulezcem Zdeňkem Hákem a to velmi hodnotným alpským stylem.

Marek Hladký (7)

Narozen 2. 4. 1971 v Brně. Spisovatel, scenárista, producent, dramaturg, vysokoškolský pedagog. Společně se svou manželkou Jitkou Hladkou píše knihy pro děti.

Marek Halter (6)

Marek Halter, narozený roku 1936 ve Varšavě, je spisovatel francouzsko-židovského původu. Během druhé světové války spolu s rodiči uprchl z varšavského gheta do Sovětského svazu, kde strávil zbytek války. V roce 1945 byl vybrán k cestě do Moskvy, aby předal Josifu Stalinovi kytici. O rok později se jeho rodina vrátila do Polska, jen aby po dalších čtyřech letech emigrovali do Francie a usídlili se v Paříži. Marek Halter poté studoval pantomimu pod slavným Marcelem Marceau a na čas si vydělával jako malíř. Psát začal až po roce 1970.

Marek Dvořák (4)

Redaktor, pedagog, autor biografické publikace a fantasy literatury. Zabývá se též historií, mytologií, kontaktními sporty, deskovými a počítačovými hrami.

Marcus Aurelius (5)

Marcus Annaeus Lucanus (1)

Marcus Annaeus Lucanus , byl římský básník. Jeho strýcem byl Seneca. Studoval v Římě, kde se prosadil svou poezií. Z nějakého neznámého důvodu si znepřátelil císaře Nerona, to vedlo k zákazu přednášet a jinak publikovat jeho básně. Pravděpodobně díky tomu se účastnil Pisonova spiknutí, po jeho prozrazení se všemožně snažil zachránit život, udával spojence a udal i vlastní matku. Přes tuto snahu byl odsouzen k smrti, po tomto rozsudku spáchal sebevraždu podřezáním žil. Dle citací a jiných autorů napsal značné množství básní, kvůli zákazu publikovat se dochovala pouze jedna.

Marcus Annaeus Lucanius (1)

Marcia Rose (5)

Marcia Roseová je pseudonym dvou autorek, jejichž společná kariéra začala v 70.letech. MARCIA KAMIENOVÁ se narodila 6.2.1940 v Mechanicville ve státě New York. Samostatně začala psát už počátkem 60.let, současně pracovala v agentuře pro zprostředkování autorských práv. ROSE NOVAKOVÁ se narodila 18.9.1940 v Atlantě ve státě Georgia. Autorky se seznámily jako mladé matky - obě mají dvě dcery - a začaly společně psát. Kromě románů, které byly přeloženy do mnoha světových jazyků , spolupracují také s řadou prestižních časopisů, jako je např. Cosmopolitan. Jejich literární tvorba sklízí úspěchy nejen u čtenářů na celém světě, ale rovněž uznání z řad odborné kritiky. Dokonalá znalost lékařského prostředí, kde se odehrávají jejich povídky i romány, vychází z vlastních zkušeností autorek: obě totiž léta pracovaly ve velké metropolitní nemocnici v New Yorku, kde vedly a vydávaly oblíbený časopis. Pod pseudonymem Marcia Roseová vydaly romány Sestřičky, Nemocnice, Přijetí, Vše pro tatínkovu lásku, Jako matka, jako dcera a další.

March Meghan (4)

Marcel Černoch (3)

K alternativní medicíně a orientální diagnostice se dostal těsně po narození syna. Při těžké nemoci si tehdy uvědomil vlastní odpovědnost za nemoc i uzdravení. Od té doby začal hledat skutečné příčiny nemocí a možností jejich léčby.

Marc Silvestri (7)

Americký kreslíř a tvůrce komiksů, vydavatel.

Marc Delaf (4)

Manda Scott (3)

Manda Scottová je chirurgyně-veterinářka, spisovatelka a horolezkyně. Uvedené pořadí jejích aktivit však v žádném případě není závazné. Narodila se a vyrůstala ve Skotsku, v současnosti žije v Suffolku se dvěma psy a mnoha kočkami. Mezi čtenáři je známa především díky svým detektivním románům. Její literární prvotinu Hen's Teeth nominovala na prestižní cenu Orange.

Malwida von Meysenbug (1)

Německá novinářka, překladatelka, spisovatelka.

Malin Maria Stehn (4)

Malala Yousafzai (5)

Malála Júsufzajová nebo Malála Júsufzaj , je pákistánská bojovnice za lidská práva, zejména právo dívek na vzdělání, za což v roce 2014 získala Nobelovu cenu za mír. Narodila se 12. července 1997 v městě Mingora, kde její rodina vlastnila několik škol. Proslavila se bojem za lidská práva, především za vzdělání žen, v jejím rodném údolí Svát v provincii Chajbar Paštúnchwá v severozápadním Pákistánu, kde bylo tamními stoupenci Tálibánu dívkám zakázáno docházet do škol. Její boj přerostl v mezinárodní hnutí. Za své vzory považovala Muhammada Alího Džinnáha a Bénázir Bhuttovou a značně ji inspirovaly i myšlenky a humanitární práce jejího otce Ziauddina Júsufzaje. Koncem roku 2008 přišel Aamer Ahmed Khan a jeho kolegové z BBC Urdu s nápadem zpracovat a popsat rostoucí vliv Tálibánu ve Svátu formou románu. Rozhodli se požádat dívku školního věku, aby si anonymně vedla blog o svém životě tam. Jejich korespondent v Péšávaru - Abdul Hai Kakar, byl ve spojení s tamním učitelem Ziauddinem Júsufzajem, ale nepodařilo se mu najít studentky, které by byly ochotné se tohoto úkolu ujmout, protože v něm jejich rodiny viděly příliš velké riziko. Júsufzaj proto nakonec navrhl svou vlastní dceru, jedenáctiletou Malálu. V té době Tálibánská vojska vedená Maulanem Fazlullahem přebírala vládu nad údolím Svát, přičemž zakazovala televizi, hudbu, dívkám přístup ke vzdělání a ženám chodit nakupovat. Následující léto novinář Adam B. Ellick vytvořil pod vedením New York Times dokument o Malálině životě, zatímco pákistánská vojska zasahovala v jejím regionu. Malála rozdávala rozhovory pro tisk i televizi a byla nominována na Mezinárodní dětskou cenu míru aktivistou Desmondem Tutu. Júsufzajová byla 9. října 2012 zraněna tálibánským střelcem, když se ji pokusil zavraždit. Upadla do bezvědomí a v kritickém stavu byla převezena do Kardiologického institutu v Rávalpindí. Později se ale její stav zlepšil natolik, že byla převezena do Queen Eliz...

Maja von Vogel (6)

Maja von Vogel je německá autorka knih pro děti a mládež a překladatelka. Maja von Vogel vyrostla v Ahlhornu, Oldenburgu a Lingenu jako nejstarší ze tří sester. Po maturitě na gymnáziu „Georgianum“ v Lingenu studovala francouzštinu a němčinu na „Westfälische Wilhelms-Universität“ v Münsteru, poté v Paříži a Göttingenu. Absolvovala postgraduální studium na „Ludwig-Maximilians-Universität“ v Mnichově. Od roku 1999 do roku 2002 pracovala v mnichovském dětském knihkupectví a nakonec se stala samostatně výdělečně činnou autorkou a překladatelkou. Publikovala více než 60 knih pro děti a mládež. Nyní žije Maja von Vogel v Oldenburgu.

Maja Anatol'jevna Ganina (4)

Ruská spisovatelka.

Mai Mochizuki (5)

Japonská autorka manga komiksů.

Magdalena Zachardová (7)

Magdalena Zachardová se narodila roku 1960 v Sokolově.Vystudovala Gymnázium ve Strakonicích a sociálně-právní nástavbu v nedalekém Písku. O záhady se zajímala odmalička. Nejprve četla bez dechu jako většina její generace verneovky a odtud byl jen kousek k autorům sci-fi. Během dospívání četla knihy Arthura C. Clarka a pokoušela se psát sci-fi povídky.Obesílala časopisy s prosbou o uveřejnění. což se jí i několikrát povedlo.Největším průlomem bylo pro ni dílo fantastického realismu Jacquese Bergiera a Louise Pawelse Jitro kouzelníků. U nás byl zástupcem tohoto žánru záhadolog doktor Ludvík Souček, v zahraničí mnohoíkrát odsuzovaný a o to více obdivovaný Erich von Daniken. Právě zřejmě díky nim jí jako čtenářce jí postupně začala vadit jedna věc : děj všech sci-fi příběhů se odehrával v jakémsi vymyšleném světě.Proto jí napadlo, že je mnohem logičtější hledat záhady přímo zde, na naší planetě.Tak vznikla myšlenka napsat lexikon plný nevyřešených záhad, podivných bytostí a tajemných staveb a kniha s názvem Fascinující svět záhad od nakladatelství XYZ Praha na sebe nedala dlouho čekat .Letos v červnu se objevila na pultech knihkupectví a na jaře 2012 vyjde v témže nakladatelství druhá kniha, zatím s pracovním názvem Čas zázraků, pojednávající o možnosti existence technicky vyspělých civilizací v minulosti na naší planetě a také o možnosti návštěvy mimozemských civilizací v dávnověku.

Magdalena Takáčová (6)

Výtvarnice, ilustrátorka a autorka knih pro děti.

Magdalena Neuner (2)

Německá biatlonistka, věnuje se ručnímu pletení.

Magdaléna Faltinová (7)

Mgr., autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na základní škole.

Magda Trott (4)

Magda Trott se narodila ve Freystadtu jako dcera operního pěvce. Vystudovala učitelský institut v Berlíně a pracovala v mateřské škole jako tzv. „tante“. V roce 1927 založila spolu s dalšími bohatými berlíňankami „Ženskou banku“. V té době se stává jednou z nejradikálnějších feministek té doby . V roce 1915 se odstěhuje na ostrov Wolin v Pomořansku, kde počíná její literární kariéra. Publikuje pod pseudonymy: G. Claudius Torahn Lena, Lena Mageda, J. Marein, Rud Mavege. Zaměřila se především na dětského čtenáře svými populárními sériemi Pommerle, Goldköpfchen, Pucki a samozřejmě na ženy, pro které psala melodramatické a romantické romány. Zemřela několik dní po válce z dosud nevysvětlených příčin. *toms*

Mackenzi Lee (4)

Americká autorka literatury pro děti a mládež.

M Tůma (7)

M Cais (3)

Lynne Robinson (5)

Cvičitelka, učitelka jógy, autorka publikací o cvičební metodě pilates.

Lynn Michaels (4)

Americká autorka romantických novel.

Lynda La Plante (4)

Anglická spisovatelka.

Lydie Junková (3)

Narozena 1925. Doc. Ing., CSc., práce z ekonomie, filozofie, sociologie, materiály z výzkumu kriminality, o životě propuštěných a toxikomanů, též autorka detektivních příběhů, rozhlasových a televizních her, televizních večerníčků, odborné překlady z kriminologie a historie práva.

Lýdia Zubajová (5)

Autorka učebnic a televizních kurzů z německého jazyka pro děti.

Lumír Dokoupil (4)

Narozen 25. 8. 1935 v Hrabové. Prof. PhDr., CSc., historik a vysokoškolský pedagog, zaměřený na historickou demografii a sociální a ekonomickou historii.

Lukáš Malý (5)

Narodil se v roce 2002 ve Slaném. Od patnácti let přispíval do časopisu ABC a o rok později vydal svoji prvotinu, novelu Vázací motýlek. Je milovníkem literatury, historie a přírody. Ve volném čase nejraději sportuje a čas od času se pustí do nějakého projektu.

Lukáš Binter (5)

Lukáš Binter vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Několik let byl reprezentantem České republiky a jezdcem Světového poháru ve snowboardingu. Nyní se podílí na školení instruktorů snowboardingu a lyžování, provozuje lyžařskou a snowboardou školu a rozvíjí další aktivity v oblasti sportu. Je držitelem kvalifikace Ústřední lektor snowboardingu. Zastupuje český snowboarding na ISK .

Luis Buñuel (5)

Luis Buñuel Portolés byl španělský filmový režisér tvořící nejvíce v Mexiku a ve Francii. Je považovaný za jednu z nejvýznamnějších osobností dějin kinematografie. Jeho otec, Leonardo Buñuel González, v mládí odjel jako voják na Kubu, kde po skončení služby založil železářství, v důsledku čehož značně zbohatl. Po návratu do Španělska se ve třiačtyřiceti letech oženil s tehdy osmnáctiletou Mariou Portoles. Na jejich svatební cestě v Paříži, v hotelu Ronceray, byl Luis počat. Narodil se v Calandě, aragonské vesnici s tehdy asi pěti tisíci obyvateli, jako první z celkem sedmi sourozenců. Pár měsíců po jeho narození se rodina přestěhovala do Zaragozy, kde Luis vyrůstal ve velmi dobrých podmínkách – jeho otec patřil k nejbohatším lidem ve městě. V roce 1907 nastoupil na jezuitskou kolej Colegio del Salvador, na kterou, navzdory její přísnosti a archaické struktuře, měl poměrně dobré vzpomínky. V roce 1915 přestoupil na státní lyceum a po maturitě, roku 1917, byl na doporučení senátora dona Bertolomé Estebana přijat do madridské Studentské rezidence, kde na přání svého otce začal s inženýrským studiem agronomie. Poté, co se dozvěděl, že v zahraničí hledají lektory španělštiny, přešel na studium literatury, filosofie a historie, protože jen tak měl naději, že bude jako lektor vybrán. V roce 1922 začaly být ve Španělsku vydávány práce Sigmunda Freuda, které v Buñuelovi okamžitě vzbudily také velký zájem o psychoanalýzu. Během doby studia si našel celou řadu nových přátel, přičemž nejbližší mu byli Federico García Lorca a Salvador Dalí. V roce 1925 byla pod záštitou Společnosti národů vytvořena organizace Societé internationale de cooperation intellectuelle a Buñuel se stal tajemníkem španělského představitele Eugenia d’Ors. V důsledku toho odjíždí do Paříže, kde se s velkým zaujetím začíná zabývat filmem. Nejenže pravidelně navštěvoval biograf, někdy až t...

Ľudovít Hlaváč (4)

Narodil sa 1. apríla 1921 vo Vajke nad Žitavou , katolícky orientované práce publikoval vo viacerých periodikách, v rokoch 1957 - 1981 bol redaktor a vedúci redaktor Výtvarného života . Hlaváč bol autor monografií o osobnostiach slovenskej fotografie, ako aj ďalších publikácií súvisiacich s jeho osobitným vzťahom k vývinu fotografickej tvorby na Slovensku - Fotografický detail ako metóda tvorby , Dejiny fotografickej tvorby , Sociálna fotografia na Slovensku . Zaujal najmä unikátnymi syntetickými dielami Dejiny fotografie , Dejiny slovenskej fotografie , ktoré sa stali základným prameňom pre výskumné práce ďalších generácií historiografov fotografickej tvorby nielen na Slovensku. Hlaváč v roku 1969 založil v Bratislave prvú galériu fotografie - Komornú galériu Profil , kde sa pod jeho vedením realizovalo mnoho výstav, z ktorých sám pripravil vyše 40. Dlho spolupracoval na rozvoji amatérskej fotografickej tvorby. Za záslužnú činnosť v oblasti fotografie získal ešte v roku 1970 vyznamenanie Medzinárodnej federácie pre umeleckú fotografiu a pri príležitosti svetovej výstavy fotografie v Prahe roku 1989 pamätnú medailu národného umelca Karola Plicku. Výrazne sa prejavil aj ako invenčný autor kresťansky motivovaných diel krásnej literatúry. Napísal drámu Dvaja na podvrší, román Nepotrebujem ho, ktorý vyšiel pod názvom Vymokliny, vianočné legendy Svetlo vo tmách či Veľkopiatkové príbehy.

Ludo Martens (3)

Belgický komunistický a politický aktivista, ktorý napísal niekoľko kníh o politickej histórii strednej Afriky a Sovietskeho zväzu .

Ludmila Rozkovcová (5)

Autorka učebnic ruštiny.

Ludmila Kociánová (5)

Autorka příruček ručních prací.

Ludmila Fryčková (1)

Spoluautorka ornitologické příručky.

Ludmila Chládková (4)

Narozena 10.9.1944 v Olešku, okr. Litoměřice. Pedagožka, historička, autorka publikací o koncentračních táborech a nacistických věznicích.

Ludmila Bělinová (6)

Dr. CSc., pracovnice Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, práce z oboru předškolní výchovy.

Luděk Krčmář (5)

Mgr. Luděk Krčmář . V letech 1991–1996 absolvoval studium teologie a učitelství etiky a náboženství na Husitské teologické fakultě UK v Praze. Magisterskou diplomovou práci obhájil na katedře církevních dějin. Krátce působil jako odborný referent památkové péče v dnešním plzeňském odborném pracovišti Národního památkového ústavu. V letech 1997–1998 externě přednášel na katedře historie Pedagogické fakulty ZČU v Plzni. Od roku 1996 je vedoucím oddělení novějších dějin Západočeského muzea v Plzni. Zabývá se především církevními dějinami , kastelologií, soudobými regionálními dějinami a historickou ikonografií a fotografií. Je členem řady historických komisí, například Komise muzejních historiků při Asociaci muzeí a galerií ČR či Pracovní skupiny pro přípravu expozice k dějinám Němců v českých zemích při Collegiu Bohemicu. Působí jako odborný garant Matice Svatého Jana Nepomuckého. Dále je spoluautorem scénáře výstavní expozice Muzea církevního umění plzeňské diecéze, autorem či spoluautorem přibližně čtyřicítky výstav s historickou tématikou u nás i v zahraničí,autorem několika filmových scénářů či propagačních materiálů, naučných stezek a dalších produktů cestovního ruchu, zpracovaných pro Krajský úřad Plzeňského kraje, jimž se dostalo řady ocenění na veletrzích. Kromě odborné práce se účastní výzkumných cest a expedic po celém světě , píše cestopisy a popularizační články o historii do regionálních periodik , hraje na bicí a sbírá pivní lahve.Ve volném čase ale nejvíce cestovatel. Procestoval kus světa, přesto se rád vrací zpět, aby se mohl věnovat poznání své domoviny....

Ludek Jahodár (6)

Prof. RNDr. Luděk Jahodář, CSc. . V Praze vystudoval Střední zdravotnickou školu, obor lékárenský laborant. Již od střední školy jej silně zaujala farmakognozie, věda o látkách přírodního původu ovlivňujících lidské zdraví, proto na 7 let přesídlil do Bratislavy na Univerzitu Komenského, aby mohl vystudovat farmacii na tehdy jediné farmaceutické fakultě v Československu. Zde také složil i doktorát z přírodních věd . V Bratislavě potkal svoji životní partnerku, spolužačku ze studií, kterou následoval zpátky do východních Čech. V Hradci Králové se právě začala budovat Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, na jejíž půdě postupně realizoval svoje téměř padesátileté působení vysokoškolského učitele od vědeckého asistenta, přes docenta , až po titul profesora farmakognozie, který získal na Univerzitě Karlově v Praze v r. 1995. Od roku 1997 až do roku 2014 působil jako vedoucí Katedry farmaceutické botaniky a ekologie. Děkanem Farmaceutické fakulty UK byl v letech 1994-1997, v tomto období se zásadním způsobem podílel na rozvoji a vybudování výukové budovy se skleníky na Zahradě léčivých rostlin. Výraznou část svého života věnoval odborné společnosti, řadu let vedl Sekci přírodních léčiv, dlouhou dobu působil ve výboru a předsedou výboru České farmaceutické společnosti ČLS JEP byl v období 2003-2014. Dlouhá léta byl rovněž členem Lékopisné komise, či předsedou Poradního sboru pro léčivé rostliny MZ ČR. Více než 35 let se zabýval léčivými rostlinami a jejich metabolity, u nichž studoval chemickou strukturu a biologickou aktivitu. Výzkumným objektem mu bylo několik desítek rostlinných druhů, nicméně dominující postavení zaujal taxon z čeledi vřesovcovitých – medvědice léčivá, kterému se věnoval téměř 20 let. Přednášel farmaceutickou botaniku, fytotoxikologii, forenzní botaniku a vybrané kapitoly z fytoterapie. Je hlavním autorem řady oceňovaných publikací, např. Léčivé rostliny v současné medicíně (2010...

Luděk Galuška (5)

Narozen 22. 2. 1960 v Uherském Hradišti. PhDr.,práce z oboru slovanské archeologie.

Luděk Brábník (4)

Luděk Brábník byl český hokejista, hokejový trenér, sportovní komentátor a novinář. V roce 2014 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. V roce 2018 mu byl věnován jeden z dílů pořadu Legendární komentátoři s názvem Komentátor a odborník v jedné osobě. Luděk Brábník byl aktivní hokejista, hrál za Bohemians a Slavii, později funkcionář a trenér. V letech 1953–1960 byl předsedou komise mládeže celostátního hokejového ústředí. V závěru jeho předsednictví byly položeny základy dorostenecké reprezentace, která v Československu do té doby neexistovala. V roce 1957 absolvoval trenérskou školu tehdejšího ITVS , obor lední hokej, později získal i doktorát FFUK. Trénoval dorostenecký reprezentační výběr, Slavii Praha, Motorlet / I. ČLTK Praha, reprezentaci Norska nebo Mladou Boleslav. V roce 1966 se stal komentátorem Československé televize . V roce 1977 byl však z politických důvodů vyhozen za výrok při mezistátním utkání mezi ČSSR a SSSR o hráčích s písmeny CCCP na dresech . Známý se stal jeho výrok při komentování hokeje: "Šance jako hrom!", který používají čeští komentátoři i v 21. století. Poté pracoval až do roku 1987 v redakci týdeníku Stadión, jeho hokejové portréty se ale objevily i v jiných publikacích. Napsal několik knih se sportovní tematikou.

Luděk Bárta (4)

Narozen 24. 5. 1961 v Praze. Malíř, grafik a ilustrátor.

Lucy Ridout (6)

Autorka turistických průvodců.

Lucy Montgomeryová (7)

Lucy Kincaid (3)

Autorka adaptací dětské literatury.

Lucie Tringelová Kaňová (4)