Všichni Autoři a témata

Anton Tyrol (1)

Slovenský teolog a biblista, vysokoškolský pedagog, publikace z oboru.

Anton Tschechov (1)

Anton Trnka (1)

Anton Szanya (1)

Historik, v letech 1985-1990 předseda Svazu volnomyšlenkářů Rakouska.

Anton Sundin (1)

Švédský zahradník, odborník na kapradiny a udržitelné zahradničení.

Anton Steiger (2)

Anton Srholec (1)

Slovenský římskokatolický kněz, salesián, publicista, charitativní pracovník, člen Slovenského Helsinského výboru.

Anton Springer (1)

Učitel na reálce ve Vysokém Mýtě. Autor katechismu z roku 1865.

Anton Sopko (1)

Prof.. Ing., slovenský odborník v oblasti hutnictví, vysokoškolský pedagog.

Anton Šmotlák (1)

Stenograf, fotograf, novinář, dokumentarista.

Anton Sirowy (1)

Anton Schwetter (1)

Anton Schmid (1)

Farář Monsignor Anton Schmid, vedoucí farnosti svatého Františka v Augsburgu - Firnhaberau od roku 1970 dosud.

Anton Scheber (1)

Slovenský odborník na databázové systémy, vysokoškolský pedagog v oboru informatiky.

Anton Riess (1)

Anton Rada (1)

Slovenský dirigent.

Anton Prídavok (1)

Slovenský básník, prozaik, novinář a publicista.

Anton Pospiech (1)

Anton Petrov (1)

Anton Pavlovich Chekhov (1)

Anton Osvald (1)

Slovenský prof. ing., PhD., práce o protipožární ochraně v dřevozpracujícím průmyslu.

Anton Neuwirth (1)

Slovenský lékař, politický vězeň, myslitel a diplomat.

Anton Müller (1)

Diecézní kněz.

Anton Moucha (1)

Narozen 1. 1. 1882 v Praze, zemřel 29. 11. 1945 tamtéž. PhDr., knihovník, instruktor pro německé menšinové knihovny, publikace z oboru.

Anton Menger (1)

Rakouský právník a politik.

Anton Meiser (1)

Německý voják, účastník 2. světové války. Autor vzpomínkové knihy.

Anton Marec (1)

Slovenský prozaik a dramatik, autor knih o Tatrách, bývalý horský vůdce, chatař, člen Horské služby a lyžařský instruktor. Také autor literatury pro děti a mládež a autor rozhlasových her.

Anton Malloth (1)

Příslušník nacistických oddílů SS, dozorce v terezínské káznici gestapa, za zločiny odsouzen na doživotí.

Anton Lučanský (1)

Anton Leonťjev (1)

Anton LaVey, (1)

Anton Kozák (1)

Ing., vojenský geograf, práce z oboru.

Anton Kostráb (1)

Slovenský autor prací o projekční technice.

Anton Košťál (1)

Slovenský filolog, romanista a germanista, překladatel.

Anton Kokarev (1)

Anton Kersjes (1)

Anton Karabinoš (1)

Spoluautor publikace z oboru filmového umění.

Anton Jusko (1)

Slovenský teoretik umění, výtvarný pedagog a vysokoškolský učitel, zaměřený na estetiku a didaktiku výtvarné výchovy. Též malíř.

Anton Joseph Kirchweger (1)

Rakouský filosof.

Anton Jos (1)

Anton Joachimsthaler (1)

Autor knihy o Adolfu Hitlerovi.

Anton Ioukhnovets (1)

Anton Hoffmann (1)

Narozen 13. 6. 1826 v Liberci, zemřel 30. 3. 1896 tamtéž. Katolický kněz, kronikář, okresní školní inspektor, autor historických publikací a seznamu litoměřických seminaristů z roku 1847.

Anton Hlaváč (1)

Anton Hirner (1)

Slovenský lesní ing., fotograf volně žijící zvěře, autor pamětí.

Anton Hinkofer (1)

Německý autor příručky o zahradních doplňcích.

Anton Heinrich Springer (1)

Narozen 13. 7. 1825 v Praze, zemřel 31. 5. 1891 v Lipsku . Česko-německý historik, spisovatel a publicista, estetik, filozof.

Anton Heimerl (1)

Anton Hauser (1)

Anton Greguss (1)

Anton Gavorník (1)

Věnuje se vinařství, literatura o zpracování vína.

Anton Galan (1)

Anton Fritsche (1)

Anton Franz Ressel (1)

Narozen 27. 3. 1873 v Dolní Řasnici, zemřel 1. 1. 1933 ve Fojtce. Řídící učitel, publicista a vlastivědný badatel. Historiografické práce z oblasti Frýdlantska a Liberecka.

Anton Fichtlmeier (1)

Německý kynolog, autor publikací o výchově psů.

Anton Fadejevič Žuchovickij (1)

Ruský autor, publikace o dispečerské službě a její organizaci.

Anton Ernst Klausing (1)

Anton E Becker (1)

Anton Droppa (1)

Narodil sa 30. 6. 1920 na Liptove v obci Lazisko. O krasové jaskyne sa začal zaujímať počas vysokoškolského štúdia v Olomouci a Brne. Jeho prvým zamestnaním bolo miesto odborného pracovníka v Slovenskej speleologickej spoločnosti, neskôr miesto kustóda Múzea slovenského krasu v Liptovskom Mikuláši. V rokoch 1955 – 1985 pôsobil ako vedecký pracovník Geografického ústavu v Bratislave na vysunutom pracovisku v Liptovskom Mikuláši. Za jeho najvýznamnejšie dielo môžeme pokladať monografiu o Demänovských jaskyniach, ktorá vyšla vo vydavateľstve SAV. Pozdĺžny rez a mapka systému Demänovských jaskýň, ukazujúce vývoj jaskynných úrovní v období pliocén a kvartér boli publikované v početných vedeckých štúdiách a monografiách v zahraničí. Venoval sa aj výskumu vysokohorského krasu, typizácii krasových oblastí Slovenska, vzniku kaňonovitých dolín v Západných Karpatoch, ako aj chemickej denudácii krasu. Výsledky svojich výskumov prezentoval na viacerých speleologických kongresoch v zahraničí. Výraznou mierou sa pričinil o spopularizovanie sprístupnených jaskýň na Slovensku, ktoré predstavil v 8 monografiách. Zdokumentoval a vypracoval plánky takmer 400 slovenských jaskýň. Okrem početných vyznamenaní za účasť v protifašistickom boji pri oslobodzovaní severnej Moravy ako letecký pilot bol ocenený nielen na Slovensku, ale obdržal medailu aj od prezidenta Ruska. Slovenská akadémia vied mu udelila Striebornú plaketu a Zlatú plaketu za zásluhy v prírodných vedách a bol zaradený do zoznamu významných osobností SAV. Prezident Slovenskej republiky mu prepožičal Pribinov kríž II. triedy. Publikované výsledky jeho práce s množstvom citačných ohlasov zostanú aj naďalej zdrojom vedeckého poznávania slovenských jaskýň tak speleológmi, ako aj amatérskymi jaskyniarmi a ochrancami prírody. Za jeho celoživotné dielo mu patrí naša trvalá spomienka.

Anton Dončev (1)

Bulharský prozaik a filmový scénárista ANTON DONČEV se narodil 14. září 1930 v Burgasu a vystudoval práva v Sofii. Pracoval na ministerstvu kultury, jako redaktor, v televizi, od roku 1989 v agentuře Sofija-press. Do literatury vstoupil ve svých 26 letech, kdy společně s Dimitrem Mantovem vydal první román Probuzení s námětem z časů svržení byzantské nadvlády a znovuvytvoření bulharské říše. Na historické náměty se Dončev soustředil i ve svých dalších dílech - Pověst o časech Samuilových a Přelom . Je držitelem ceny Balkanika za rok 1999. Téměř výlučně se věnuje próze s historickou tematikou a filmovým scénářům. Jeho nejúspěšnějším literárním dílem je román "Přelom" , v němž popisuje násilnou islamizaci rodopských Bulharů v 17. století. Zatím poslední jeho román "Podivný rytíř Svaté knihy" se zabývá bogomilským hnutím. Napsal scénáře k filmům "Kolojan" "Smečka" "Z druhé strany zrcadla" "Řeka o dvou pramenech" a další.