Všichni Autoři a témata

B Golombka (8)

Axel Scheffler (8)

Axel Scheffler je německý knižní ilustrátor, který je známý především svými obrázky podobnými komiksům, které používá pro dětské knížky, částečně pro The Gruffalo, napsané Julií Donaldsonovou. Původně pochází z Německa, ale roku 1982 se přesunul do Anglie. Studoval Bath Academy of Art a po dokončení školy v roce 1985 pracoval v reklamě a vydavatelstvích. Nakreslil mnoho různých ilustrací pro autory knížek pro děti ze Spojeného království, Německa a Nizozemska, a to konkrétně, kromě Julie Donaldsonové, pro Paula Shiptona, Davida Henry Wilsona, Uwe Timma, Paula van Loona a Toona Tellegena. Žije v Blackheath, v Londýně. Vytvořil design pro Vánoční pohledy Gordona Browna z roku 2006.

Augustin Smetana (6)

Augustin Smetana byl český hegelovský filozof a exkomunikovaný kněz . Zprostředkoval českým zájemcům německou idealistickou filozofii. Aktivně se účastnil revoluce v roce 1848. Krátkou dobu působil jako redaktor listu Union a jako vychovatel. Svá díla psal německy, do češtiny byla přeložena později.

August Franzen (4)

August Franzen se narodil 12. 2. 1912 ve Wuppertal-Barmen. Maturitu složil v roce 1931, 1937 vysvěcen na kněze, 1939 doktorem teologie, 1946 studium v Římě, 1948 licenciát církevního práva, 1951 přednáší na univerzitě v Bonnu, 1960 profesorem církevních dějin a náboženského folklóru ve Freiburgu, 1964 předsedající Studentské unie Freiburg, 30. 3. 1972 zemřel ve Freiburgu.

Attila Kristóf (6)

Narodil se v maďarském městě Csikvánd. Novinář a spisovatel. Získal ceny za svou tvorbu: Rózsa Ferenc-díj 1967; Petőfi Sándor Sajtószabadság-díj 1993. Používá pseudonym Shriek Black.

Ashley Davies (6)

Britský překladatel, od roku 1994 působí v Česku.

Ashford & Simpson (3)

Ashford & Simpson byli manželé, skladatelé, producenti a nahrávací duo, které tvořili Nickolas Ashford a Valerie Simpson . Seznámili se v New Yorku v roce 1964 a začali společně psát pro jiné umělce, zejména pro společnost Motown, kde napsali klasické skladby jako "Ain't No Mountain High Enough", "You're All I Need To Get By" a "Reach Out and Touch ". Jejich tvorba významně ovlivnila zvuk R&B a soulové hudby v 60. a 70. letech.

Artur Kurz (4)

Narozen 1881 v Kutné Hoře. Ing. stroj., středoškolský profesor, odborné časopisecké články.

Arthur Morrison (1)

Britský spisovatel a žurnalista. Autor mnoha detektivních příběhů.

Arny Šrámek (7)

Narozen roku 1964 v Ostravě. Inženýr ekonomie, zakladatel cestovní kanceláře Primatour, průvodce, cestovatel.

Arnošt Herman (5)

Arnošt Herman se narodil v roce 1932 v Mladé Boleslavi, vystudoval právnickou fakultu UK a kromě čtyř let, kdy byl redaktorem severočeského deníku Průboj, pracoval jako právník. Od roku 1961 publikoval povídky a drobné žurnalistické žánry. Jeho knižním debutem byla novela Muž na betonových schodech. Byl členem Obce spisovatelů a místopředsedou Severočeského klubu spisovatelů.

Arnold Mindell (5)

Arnold Mindell je americký psychoterapeut a zakladatel procesově orientované práce známé také pod zkratkami p. o. p. nebo POP. Dnes žije se svou profesní partnerkou a ženou Amy Mindell v Portlandu v Oregonu a pracuje na mnoha místech světa. Je autorem 20 knih, které byly přeloženy již do 23 jazyků. Roku 1961 získal magisterský titul na MIT v Cambridge v Massachusetts a pokračoval postgraduálním studiem na ETH ve Švýcarsku. Přátelství s Franzem Ricklinem, hlavou tamního Jungova Institutu přispělo k tomu, že Mindell přestal studovat fyziku a stal se jungiánským analytikem . V roce 1977 se stal jungiánským tréninkovým analytikem a v roce 1982 vydal svou první knihu "Dreambody: The Body’s Role in Revealing the Self" . Mindell objevil a zkoumal to, jak v nás snící mysl vytváří podvědomí nebo „dvojité signály“ když jsme ve vztahu s ostatními lidmi. Zjistil, že vynášení těchto signálů do popředí, "na světlo", zjednodušuje mezilidskou komunikaci. Nakonec jeho myšlenky přerostly do techniky Procesově orientované práce. Procesově orientovaná práce se zaměřuje na vnímání a sledování signálů a informací vycházejících ze smyslových kanálů. Tyto signály pomáhají nacházet smysluplnost v různých příjemných i nepříjemných prožitcích, tělesných příznacích a problémech ve vztazích. Obecně lze říci, že procesově orientovaná práce kombinuje prvky gestalt psychologie, jungiánské a somatické psychologie, domorodých tradic, buddhismu a taoismu. Jeho zájem o mezilidské vztahy vyústil do studia konfliktů ve velkých skupinách. Mindell zjistil, že procesy snění, které objevil na úrovni individuálních vztahů a vztahů mezi dvěma lidmi, mohou bý...

Arno Pařík (5)

Český historik umění. Narozen 10. 1. 1948 v Praze. PhDr., zabývá se židovskými dějinami a uměním. Pracuje jako kurátor výstav Židovského muzea v Praze.

Arkadij Strugačtí, (5)

Aristophanes (2)

Řecký dramatik ze starověkých Athén. Narodil se asi 446 př. n. l. a zemřel asi 386 př. n. l.

Arielle Ford (5)

Narozena v roce 1952. Editorka.

Ariel Lawhon (5)

Americká spisovatelka a blogerka. Žije u Nashvillu v Tennessee.

Antoninus Marcus Aurelius (6)

Antonín Ulrich (4)

Antonín Ulrich byl český hudebník, skladatel a pedagog.

Antonín Šuránek (7)

Antonín Šuránek byl římskokatolický kněz a spirituál olomouckého kněžského semináře. Narodil se v domě č. 28 v Ostrožské Lhotě jako předposlední ze šesti dětí rodičů Martina Šuránka a Anny roz. Vaňkové. Jeho dětství bylo poznamenáno smrtí matky, která zemřela, když mu bylo pouhých 10 let. Po studiích na obecné škole v Ostrožské Lhotě a měšťanské škole v blízkém Uherském Ostrohu pokračoval ve studiu v Uherském Hradišti, kde žil v podnájmu a studoval na místním gymnáziu. Po maturitě v roce 1922 studoval bohosloví na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1926 v Olomouci. Jeho prvním působištěm byly Slatinice u Olomouce , kde byl nejprve kaplanem a posléze krátce administrátorem , avšak již k 21. listopadu 1929 byl ustanoven spirituálem v kněžském semináři, ve kterém dříve sám studoval a kde v této funkci setrval až do 31. srpna 1948. Kontakt se Slatinicemi udržoval i během této doby a tak se např. okolo roku 1944 zasloužil o vznik svatoantonínského kultu na nedalekém Malém Kosíři a o vznik Matice sv. Antonína na Kosíři, která zde měla vybudovat poutní komplex podobný Svatému Kopečku u Olomouce. Za druhé světové války také podporoval utiskované studenty bohosloví i jejich rodiny. O prázdninách pobýval při poutní kapli sv. Antonína Paduánského na kopci nad rodnou Ostrožskou Lhotou směrem k Blatnici, o jejíž zvelebování se zasloužil . Od 1. září 1948 působil ještě chvíli jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci a suplent pastýřské bohovědy na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. Když však v roce 1950 odmítl spolupracovat s komunistickým režimem, byl zbaven všech funkcí a k 24. září 1950 jmenován kaplanem ve Velkém Ořechově, kde setrval do 11. července 1951. V roce 1951 byl přes nemoc zatčen a bez sdělení o...

Antonín Škarka (6)

Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské FF češtinu a němčinu. 1946 se stal vysokoškolským učitelem na FF UK. Dominantním Škarkovým literárněhistorickým zájmem byla česká hymnologie od nejstarší duchovní lyriky až po kancionály 17. a 18. století a osobnost Jana Amose Komenského.

Antonín Rejzek (5)

Narozen 5.11.1844 ve Veselí u Mnichova Hradiště, zemřel 6.12.1920 v Praze. Katolický kněz, jezuita, práce v oboru teologie a náboženských dějin, překladatel z francouzštiny, ruštiny a němčiny.

Antonín Procházka (6)

Narozen 5. 6. 1882 ve Vážanech u Vyškova, zemřel 9. 6. 1945 v Brně. Malíř, ilustrátor, grafik, odborný publicista.

Antonín Procházka (7)

Narozen 13.1.1908 v Banjaluce , zemřel 2.7.1966 v Praze. Kulturně politické a osvětové práce, autor psychologizujících próz a dramatik.

Antonín Pospíšil (4)

Narozen 2. 6. 1909 v Kutné Hoře, zemřel 8. 9. 2008 v Praze. Akademický malíř, ilustrátor knih pro děti a naučné literatury.

Antonin Petrovič Ladinskij (3)

Antonin Petrovič Ladinskij, rusky: Антонин Петрович Ладинский byl ruský sovětský básník tzv. první vlny emigrace, blízký tzv. pařížské nótě, autor populárních historických románů o Římské říši, Byzancii a Kyjevské Rusi. Svou volnou trilogii věnoval historii Kyjevské Rusi. Narodil se v rodině úředníka Pskovské gubernie. Studia na právnické fakultě Petrohradské univerzity předčasně ukončil, když odešel jako dobrovolník na frotnu 1. světové války. Během občanské války byl v Bílé armádě, kde postoupil až do hodnosti podporučíka. Po těžkém zranění se v roce 1920 evakuoval do Egypta, odkud v roce 1924 odjel do Paříže. Vystřídal spostu profesí, od 20. let pracoval jako telefonista v redakci novin, což mu umožnilo se cele zasvětit literární práci. Jakožto dopisovatel v 30. letech vykonal několik cest po Evropě a Blízkém Východě. Jeho básnické sbírky byly vysoko ceněny, jeho styl byl přirovnáván k neoromantismu. V 2. polovně 30. let vydal dva historické romány XV легион a Голубь над Понтом . Během 2. světové války sbíral materiál pro romány o Anně Jaroslavně a Vladimiru Polomachovi a zaujal aktivní prosovětskou pozici. V roce 1946 dostal sovětské občanství a v roce 1950 byl deportován z Francie, nějakou dobu pak žil v NDR, kde pracoval jako překladatel v jednom podniku v Drážďanech. V roce 1955 se vrátil do Moskvy. Debutoval svými historickými romány, které v SSSR vyšly pod názvy В дни Каракаллы a Когда пал Херсонес . V roce 1961, krátce před svou smrtí, byl přijat do Svazu spisovatelů. Knihy Анна Ярославна — королева Франции a Последний путь Владимира Мономаха vyšly po...

Antonín Mokrejš (5)

Narozen 9. listopadu 1932 v Otaslavicích u Prostějova. Filosof, pracovník Filosofického ústavu, práce z oboru. PhDr., CSc.

Antonín Liška (3)

Narozen 14. 7. 1911 v Hromnici u Plzně, zemřel 2. 12. 1998 v Plzni. Pedagog, důstojník letectva, beletrista, v r. 1992 povýšen na generálmajora v. v.

Antonín Kůrka (2)

RNDr. Antonín Kůrka vystudoval biologii na PřF UK. V Národním muzeu v Praze pracuje jako kurátor sbírek bezobratlých. Zabývá se zejména arachnologií.

Antonín Krčílek (6)

Doc. MUDr. Antonín Krčílek, CSc., angiolog a internista. Zakladatel československé flebologie. Zaváděl moderní diagnostické a terapeutické metody. Léčil záněty žilních trombóz a postflebický syndrom. Narozen 5.5.1916 v Praze, zemřel 25.1.1994 v Praze.

Antonín Dolinský (7)

Narozen 6.1.1906 v Bojkovicích u Uherského Hradiště, zemřel 26.3.1986. Hudební pedagog, sbormist a dirigent, spisy z oboru.

Antonín Bartušek (6)

Antonín Bartušek , užil při vydání básnické sbírky ve Stockholmu pseudonym A.D.Martin, byl český básník, muzeolog, překladatel, výtvarný kritik a historik umění se zaměřením na scénografii. Antonín Bartušek se narodil do selského stavení v Želetavě, dětsví tak prožíval na usedlosti, ale hospodářství ho netáhlo. Rodiče zvažovali, zda ho dát do učení, ale na doporučení učitelky mu umožnili studovat na gymnáziu. Zde začal mít zájem o literaturu a již od roku 1937 začal publikovat své básně časopisecky. Antonín Bartušek mezi lety 1933 a 1941 navštěvoval třebíčské gymnázium. Po složení maturitní zkoušky odešel do Prahy, kde byly uzavřeny během 2. sv. války vysoké školy a zde pracoval v letech 1941 – 1945 jako advokátní úředník. Během válečných let spolu s dalšími přáteli začala vydávat cyklostylem množený časopis Vítr, kdy mimo jiné i v tomto časopise vyšly další básně Antonína Bartuška. Po válce spoluzakládá oblastní spolek pro podporu rodáků Vysočina, kdy ve výboru spolku je Vincenc Lesný, Bedřich Fučík a také A. Bartušek. V letech 1945–1950 studoval dějiny srovnávací literatury, českou literaturu, dějiny výtvarného umění a českou historii na pražské filozofické fakultě. V roce 1950 obhájil doktorskou práci. Při studiu pracoval mezi lety 1946 a 1948 v literárním oddělení Československého rozhlasu. Po skončení studia byl dva roky bez trvalého zaměstnání, v roce 1952 však nastoupil do Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV v Praze, zde působil do roku 1955. Od roku 1956 jako ředitel vedl městské muzeum v Třebíči, od roku 1960 do roku 1961 pak Západomoravské muzeum v Třebíči. V muzeu působil jako reformátor, kdy do města přivedl přítele Cyrila Boudu, který rozpracoval za vedení muzea Antonínem Bartuškem skicu panoramatu města Třebíče pro fr...

Antonie Krzemieňová (7)

Terapeutka, věnuje se praktické ezoterice.

Anton Macko (8)

Narozen 12.6.1912 v Antoli pri Banskej Štiavnici. Slovenský pedagog, publikuje o estetické výchově mládeže, funkcích výtvarné výchovy, o dětské tvořivosti a o ilustracích dětské literatury.

Anton Kner (6)

Monsignore Anton Kner byl více než 40 let farářem ve Stuttgartu a Ulmu, dále nemocničním kaplanem na odborné klinice pro psychiatrii a neurologii. Jako vysloužilý farář vedl duchovní cvičení, pracoval jako pastorační poradce a zveřejnil spolu s Reinhardem Abelnem mnoho knih.

Anthony Gilbert (1)

Spisovatelka.

Ant. B Svojsík (4)

Annie Burrows (6)

Britská spisovatelka.

Annie Auerbach (8)

Americká spisovatelka.

AnneLise Sorenson (4)

Spisovatelka, editorka a reportérka, autorka turistických průvodců.

Anne Millard (4)

Britská historička. Dr., autorka publikací o historii pro děti a mládež.

Anne McIntyre (4)

Knihy o zdravé výživě a bylinářství.

Anne Langlois (1)

Anne Holt (5)

Anne Holt je norská spisovatelka, právnička a politička, členka Arbeiderpartiet . Narodila se v Larviku do rodiny fyzika a pozdějšího rektora univerzity v Tromsø Olava Holta. Vyrostla v Lillestrømu a Tromsø, v roce 1978 se odstěhovala do Osla, kde žije dodnes v registrovaném partnerství s Anne Christine Kjær a jejich dcerou Iohanne. V roce 1986 absolvovala práva na Bergenské univerzitě. V letech 1984-1988 působila ve společnosti NRK . Poté dva roky pracovala na policejním oddělení v Oslu. V roce 1990 se vrátila do NRK, kde rok pracovala jako novinářka a zakotvila ve zpravodajském programu Dagsrevyen. Anne Holt zahájila vlastní právnickou kariérou v roce 1994, v době od 25. 11. 1996 do 4. 2. 1997 působila jako ministryně spravedlnosti v kabinetu premiéra Jaglanda. Na funkci rezignovala ze zdravotních důvodů. V roce 1993 debutovala s kriminální novelou Blind gudinne , kde vystupuje lesbická policistka Hanne Wilhelmsen. Na novelách Løvens gap a Uten ekko spolupracovala se svou někdejší sekretářkou Berit Reiss-Andersen. Anne je jednou z nejúspěšnějších autorek kriminálních novel v celém Norsku. Její knihy se prodávají ve 25 státech. Na motivy knihy Pengemannen byl natočen švédský seriál Modus.

Anne Bacus-Lindroth (5)

Francouzská psycholožka, autorka knih o výchově.

Anna Sochová (7)

Anna Šochová, vlastním jménem Hana Mudrová je česká novinářka a spisovatelka. Absolventka střední zdravotní školy, pracovala v redakci regionálních novin a jako obchodní zástupce, potom přešla do sociální sféry, vystudovala VOŠ a bakalářský obor FF UK. Během sociální práce se zaměřila na potřeby rodin s dětmi, domácí násilí, hospodaření, otázky lidské důstojnosti. O své práci přednáší kolegům, vystupuje na konferencích i na veřejnosti, . Napsala několik e-knih o problematických oblastech života . V současnosti se věnuje seniorům, pod občanským jménem glosuje společenské dění na blogu Respektu, publikuje odborné články a je autorkou knihy Potřebujeme se pro lidi pečující i ty, kdo by mohli pomoc další osoby potřebovat. Je vdaná, má tři syny, bydlí ve Studánce u Aše. Od roku 1997 publikuje povídky, například v časopise Ikarie, Dech draka, Pevnost, její práce vycházely v různých fanzinech , ve sbornících z literárních soutěží, např. Drakobijci 1—4, Ježíšku, já chci plamenomet, Rokle šeré smrti, Stříbřitě lesklý halmochron a Zlatá zebra, Poháru Edího Krígla. Bývá každoročně zvána do 2-3 antologií povídek na společné téma . Povídky Prší krásně, Evoluce a Slepičí humanita uvedlo rádio Leonardo. V roce 2014 byla hostem festivalu Město čte knihu v Šumperku, jako jedna z autorů sbírky "O kamnech na jižní točně aneb Pohádky nejen pro dospělé". pohádka Studna pravdy byla při té příležitosti zdramatizována a uvedena v místním divadle. Povídek, pohádek a fejetonů napsala dohromady již několik set. Část je publikována na stránkách "Koště..." - viz níže. Na internetu publikuje články i povídky, např. v již zaniklém magazínu Brejl...

Anna Ruhe (8)

Německá grafická designérka a spisovatelka knih pro děti. Vysokoškolská pedagožka zaměřená na výuku tvůrčího psaní.

Anna Quindlen (5)

Anna Marie Quindlen je americká spisovatelka, novinářka a publicistka, jejíž sloupek v New York Times "Public and Private", získal Pulitzerovu cenu v roce 1992. Novinářskou kariéru začala v roce 1974 jako reportérka pro New York Post. V letech 1977 až 1994 zastávala různé pozice v The New York Times. Narodila se ve Philadelphii irským rodičům, Quindlenová absolvoval v roce 1970 na Jižní Brunswick High School v New Jersey a poté navštěvovala Barnard College, na které absolvovala v roce 1974. Vdala se za právníka Geralda Krovatina, kterého potkala na vysoké škole. Quindlenová opustila žurnalistiku v roce 1995, aby se na plný úvazek stala spisovatelkou. V roce 1999 se připojila k Newsweeku, kde psala týdenní sloupek do roku 2009, kdy v časopisu oznámila odchod do důchodu. Quindlenová je známá kritička, která vnímá rychlý chod a materialistickou povahu moderního amerického života. Hodně z jejího osobní psaní se soustředí na svou matku, která zemřela ve věku 40 let na rakovinu vaječníků, když Quindlenové bylo 19 let. Napsala pět nejprodávanějších románů, z nichž tři byly zfilmované. "Jediná správná věc" byl zfilmován v roce 1998, kde hrála Meryl Streep a obdržela nominaci na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. "Black and Blue" a "Blessings" byly natočeny jako televizní filmy v letech 1999 a 2003.

Anna Kratochvílová (5)

Anna Kratochvílová, dívčím jménem Maixnerová . Prozaička a nakladatelská redaktorka, autorka knih pro děti a mládež. Absolvovala gymnázium v Litomyšli , po ukončení školy pracovala do roku 1960 v Pardubicích jako redaktorka časopisu Zář. Redaktorkou časopisu Východočeského kraje Pochodeň byla od roku 1960 do roku 1966, při zaměstnání vystudovala dálkově Vysokou školu politickou . Publikovala v časopisech, některé práce podepisovala dívčím jménem. Ve svých knihách se Anna Kratochvílová soustředila na život vesnických dětí, využívá postupů moderní pohádky a vytváří svět, v němž postava kouzelníka uvádí motiv možnosti návratu dospělého člověka do dětství. V prolínání pohádkových a reálných motivů nabývá nakonec převahy životní realita dětského světa.)

Anna Hogenová (7)

Narozena 23. 10. 1946 ve Flájích. Prof., PhDr., CSc., filozofka a fenomenoložka, profesorka kinantropologie, autorka prácí z oboru filozofie tělesné výchovy a sportu.

Anna Hessová (6)

Anna Hessová se narodila s příjmením Loskotová. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou. Výtvarnictví se ale poté věnovala pouze krátce. Pracovala v administrativě, k umění se vrátila jako spisovatelka. Nejprve publikovala časopisecky povídky. V roce 1993 ale přišla změna. To jí vyšla její románová prvotina Návraty. „Jde o autobiografickou prózu o dětství v padesátých letech v malém městě v rodině třídního nepřítele socialismu,“ konstatoval vydavatel knihy z nakladatelství Zvon. Poutavá je i knížka Šest mužů Jindřišky O., kterou nakladatelství Oftis charakterizovalo takto: „Otevřená výpověď stárnoucí ženy Jindřišky, vlastně již důchodkyně, která se nekompromisně vyrovnává se svou minulostí.“ Realismem hýří rovněž poutavé dílko Neposkvrněné početí, pojednávající o padesátých letech 20. století. Z dalších knih - Oidipův návrat, Panny a netvor, Psí Pánbůh

Anna Grigorjevna Dostojevskaja (2)

Žena F.M. Dostojevského, vydavatelka jeho děl a autorka pamětí.

Anna Blažíčková (6)

Anna BLAŽÍČKOVÁ , spisovatelka, bohemistka a lexikografka. V letech 1946–1949 navštěvovala gymnázium v Táboře, dokončila je v Týně nad Vltavou roku 1952. Její přihláška ke studiu na Filosofické fakultě UK v Praze byla zamítnuta z důvodů náboženského založení rodiny a neústupného chování autorčina otce, který odmítal vstoupit do zemědělského družstva. Byla ale přijata k tříletému studiu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích . Následně směla v letech 1955–1958 pokračovat ve studiu češtiny a ruštiny na pražské Filosofické fakultě UK. V letech 1958–1964 vyučovala na středních školách ve Voticích, Vlašimi a v Praze. Roku 1964 odešla na mateřskou dovolenou a poté byla zaměstnávána pouze externě. Spolupracovala s Památníkem národního písemnictví, Maticí slovenskou a Ústavem pro českou a světovou literaturu. Je spoluautorkou hesel v Lexikonu české literatury 1–3 , Slovníku české literatury 1970–1981 , Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 a Slovníku českých spisovatelů . Z knižně nezveřejněného souboru Čekání v zástupu publikovala povídky Buď vůle tvá , Babička se vrátila a Momentka . Knižně vyšly pohádky a novely pro děti Směr Červený Újezd , Kdo nesází, nevyhraje aneb Dostane se Honza k počítači , Zvířecí pohádky a Neomluvené hodiny . Vzpomínkovou prózu Psí víno autorka dopsala roku 1983, vydala ji v roce 1992 . Další vzpomínková kniha, s názvem Teď něco ze života, vychází v Triádě v roce 2012 – viz krátkou ukázku zde.

Anna Bauga (2)

Lotyšská překladatelka a folkloristka.

Ann Ward Radcliffe (5)

Anglická spisovatelka, představitelka gotického románu.

Anja Snellman (4)

Finská spisovatelka a scenáristka. Působila také jako novinářka, autorka televizní talk show a sexuální terapeutka.

Anita Franková (5)

Narodila se jako jediné dítě v rodině advokáta v Litomyšli. Krásné a šťastné dětství ukončil Mnichov. Rodina se přestěhovala do Prahy, kde ji zastihla okupace se všemi protižidovskými opatřeními, včetně zákazu školní docházky. Anita místo páté třídy navštěvovala jen ilegální kroužek. Tatínek náhle zemřel. V létě 1942 byly s maminkou deportovány do Terezína. V dívčím domově L 410 se seznámila s děvčaty, s nimiž se pak přátelila celý život. V prosinci 1943 byly s maminkou zařazeny do transportu s cílem Osvětim, rodinný tábor. Koncem července 1944 se dostaly do tábora Stutthof a poté do jeho pobočného tábora Guttau. Společně prožily, chatrně oblečené a vysílené, evakuační pochod vězňů. Když se po delším pochodu vrátily do tábora, Anita onemocněla, a dalšího pochodu už nebyla schopna. Obě proto spolu s několika málo vězni zůstaly v táboře. Jen náhodou pak unikly smrti, když esesáci začali vězně vraždit injekcemi, střelbou, údery pažbou pušek. Anita s maminkou po několika ranách upadly do bezvědomí, ale za nějaký čas se probraly na sněhu: esesáci byli pryč. Za tři dny je našli vojáci Rudé armády a převezli je do nemocnice v Syzrani a Kujbyševu. Domů se vrátila nejprve Anita v listopadu 1945, její maminka až v březnu 1946. O čtyři toky poději však na následky zranění z Guttau zemřela. Všechny Anitiny vzpomínky a vlastně celý její život byl pevně spojen s maminkou, která jí svou pohotovostí a statečností několikrát zachránila život. Po návratu se Anitě podařilo vystudovat vat obor dějepis-archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se také provdala a narodila se jí jediná dcera Ela. Po promoci pracovala několik let ve Státním ústředním archivu jako archivářka, od 1. října 1969 až do své smrti, tedy téměř čtyřicet let, byla zaměstnána v pražském Židovském muzeu. Podílela se na vytvoření Dokumentačního střediska, z něhož později vzniklo oddělení holocaustu. Můžeme říci, že počáteční rozčlenění a uspořádání písemného, fotografického a ...

Anikó Csörgő (5)

Maďarská autorka dětské naučné literatury.

Andrzej Zygmuntowicz (6)

Polský fotograf a autor kuchařských knih.

Andrzej Perepeczko (6)

Polský publicista a historik.