Všichni Autoři a témata

František Sklář (6)

Narozen 28.3.1913. Malíř a grafik.

František Šimek (5)

Narozen 13.9.1882 v Ostrolově Újezdě u Trocnova, zemřel 1.7.1974 v Praze. PhDr., středoškolský profesor češtiny, latiny a řečtiny, redaktor, práce z oboru jazykovědy a literatury, editor staré české literatury.

František Šilar (8)

František Šindelář, používal také pseudonym František Šilar , byl český pedagog a malíř. František Šindelář se narodil v roce 1887 v Čimelicích u Písku, jeho rodiče byli zemědělci. V dětství se s rodiči přestěhoval do Písku, kde nastoupil na obecnou školu, kde však jeho učitel Alois Kodl zjistil, že František má malířské nadání a o tom zpravil i okresního školního inspektora. Inspektor požádal Aloise Kodla o to, aby se snažil rozvíjet Šindelářovo nadání a postaral se o to, aby navštěvoval střední školu. František Šindelář tak v roce 1898 nastoupil na gymnázium v Písku, na kterém pak v roce 1905 odmaturoval. Chtěl pokračovat ve studiu malířství, ale jeho rodiče si přáli, aby studoval cizí jazyky a tak nastoupil na studium filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Současně se však mezi lety 1905 a 1908 soukromě vzdělával v malířské škole Jaroslava Kubína. Po ukončení studií nastoupil jako pedagog řečtiny a latiny na Gymnázium v Třebíči a od roku 1911 až do své smrti vyučoval v na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Krátce také roku 1919 učil v Trnavě na Slovensku. Věnoval se primárně figurální malbě , okrajově se věnoval také krajinářské malbě, malbě květin nebo malbě zátiší. Tematicky se věnoval primárně malbě ze zahraničních cest, které absolvoval, ale také ze svého okolí. Maloval také díla z oblasti Písku a okolí. Za svůj život namaloval asi 2000 maleb. O zahraniční cestě na Sicílii napsal v roce 1927 knihu Putování po Sicílii, navštívil ale také jiná místa v Itálii, Turecko, Bulharsko, Francii nebo Německo. V roce 2011 bylo 40 jeho obrazů vystaveno v Muzeu řemesel v Moravských Budějovicích. Soubor jeho maleb a kreseb byl po smrti Františka Šindeláře jeho manželkou darován Muzeu řemesel....

František Roček (7)

Narozen 16. 4. 1955 v Liberci. Spisovatel a regionální publicista Liberecka a Ústecka, autor sci-fi.

František Přeučil (4)

František Přeučil byl český a československý nakladatel, politik Československé strany národně socialistické a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 byl pronásledován komunistickým režimem a vězněn. Před druhou světovou válkou se angažoval v Československé živnostensko-obchodnické straně středostavovské. Byl redaktorem časopisu Československý obchod. Podílel se na protinacistickém odboji jako spolupracovník generála Karla Kutlvašra. Po roce 1945 přešel do národně socialistické strany. V letech 1945-1949 byl majitelem nakladatelství Pamir. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Během únorového převratu v roce 1948 patřil k protikomunistické části strany, která byla po vítězství Komunistické strany Československa v tomto mocenském souboji politicky eliminována a pronásledována. V listopadu 1949 byl zatčen a v politickém procesu s Miladou Horákovou a spol. byl počátkem 50. let odsouzen "za protistátní činnost a snahu o svržení lidově demokratického zřízení" k trestu těžkého žaláře na doživotí. V roce 1963 byl podmíněně propuštěn. V roce 1968 byl jeho rozsudek zrušen a v roce 1990 byl zcela rehabilitován. Tragicky zemřel ve spánku v noci 19. března 1996, kdy uhořel ve svém domě v Černošicích při požáru, jenž vznikl vinou závady ve staré elektrické instalaci. Jeho synem je český herec Jan Přeučil. Dcera Marta Jurková je farářkou církve československé husitské. Svému synu Janu Přeučilovi vyprávěl František Přeučil z doby svého věznění jeden neuvěřitelný příběh o bizarním útěku z věznice v Leopoldově, kdy spolu se spoluvězni, kteří museli namotávat telefonní kabely na veliké špulky, se mu do jedné z těchto špulek podařilo namotat jednoho ze sp...

František Pospíšil (4)

Narozen 27. 4. 1927, zemřel 27. 9. 2017. RNDr., DrSc., autor publikací z oboru botaniky a pedologie, zabýval se rostlinnou fyziologií a biochemií. Ředitel Ústavu experimentální botaniky ČSAV .

František Planička (2)

František Plánička byl český fotbalový brankář a reprezentant Československa. Jeden z nejlepších světových fotbalových brankářů. Byla po něm pojmenována cena Františka Pláničky, která hledala nejlepšího fotbalového brankáře v České republice a ve které hlasovali od roku 1998 ligoví a reprezentační trenéři a novináři. František Plánička po celou svou sportovní kariéru nevyměnil slavistický dres za jiný než reprezentační, byl spolu se Španělem Zamorou považován za nejlepšího brankáře předválečné Evropy. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1934, kdy jako kapitán a velká opora týmu přivedl Československo až do finále MS, v němž mužstvo podlehlo domácí Itálii 1:2. Byl vzorem nejen pro svou klubovou věrnost, ale také pro svoji skromnost, příkladnou celoživotní životosprávu a profesionalismus, který provázel celou jeho sportovní dráhu. Za Slavii sehrál téměř tisíc zápasů, od 1. října 1923 až do svého zranění 14. června 1938. Kuriozitou je, že do Slavie přestoupil z SK Bubeneč v roce 1923 za 800 Kč. Z této částky dokonce neměl ani haléř. Za národní mužstvo nastoupil poprvé jako 67. reprezentant v řadě 17. ledna 1926 v přátelském zápase v Turíně proti Itálii, celkem chytal v 73 oficiálních mezistátních zápasech. Poslední byl proti Brazílii roku 1938. Ve fotbalové brance stál naposledy 4. července 1970 jako šestašedesátiletý v Domoušicích u Rakovníka v dresu jedenáctky bývalých internacionálů. Známý je jeho výrok: "Penalta se nedá chytit, dá se jen špatně kopnout." Zemřel roku 1996 a byl pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V roce 1985 se mu dostalo vysokého mezinárodního ocenění - od UNESCO převzal čestný diplom fair play. Až do konce svého života sledoval se zájmem veškeré fotbalové dění a radoval se z každého úspěchu českého fotbalu. Poslední rozloučení s F. Pláničkou se uskutečnilo v pátek 26. července 1996 ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích. Františku Pláničkovi byl v roce 199...

František Petr (5)

Narodil se v Lanškrouně a vystudoval střední školu technického zaměření. Po získání maturity se věnuje práci v oboru. Odmala jej fascinovala historie a pověsti rodného města, stejně tak celého bývalého regionu Hřebečsko / Schönhengstgau. Kromě toho má zálibu v mytologii, kynologii, technologiích, vojenství, pravěku, dějinách obecně a černém humoru. Ke psaní se dostal, jak tvrdí, vlastně náhodou. První pokusy zapadaly svým rámcem do čisté fantasy, popřípadě sci-fi, plynule ale přešly mixů, v nichž začal k doplnění akčních prvků využívat reálie a poznatky získané díky svým zálibám.

František Peřina (3)

Práce z oboru popularizace jaderné fyziky.

František Pavlíček (6)

Narozen 20. 11. 1923 v Lukově u Holešova, zemřel 29. 9. 2004 v Praze. PhDr., beletrista, televizní dramaturg, autor rozhlasových a televizních her, filmových scénářů, překladatel ze slovenštiny.

František Modráček (8)

František Modráček byl československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění, člen Československé sociálně demokratické strany dělnické, počátkem 20. let předák krátce existující Socialistické strany československého lidu pracujícího. Byl vyučeným řezbářem. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už koncem 19. století se zapojil do anarchistického hnutí. Od roku 1893 pobýval v Praze . Zapojil se do pokrokového hnutí mládeže a byl aktérem procesu s Omladinou, v němž byl roku 1894 odsouzen. Amnestie se dočkal roku 1895. V rámci pokrokového hnutí se orientoval na dělnické hnutí a v roce 1897 přešel do sociální demokracie. Angažoval se v družstevním hnutí. Roku 1904 založil ve Vršovicích první dělnický konzumní spolek. V rámci strany kladl důraz na družstevnictví a neztotožnil se plně s teorií marxismu. Byl vzdáleně inspirován teorií marxistického revizionismu. Roku 1900 založil Sborník mládeže socialistické s cílem podnítit rozvoj mládežnických organizací paralelně se sociálně demokratickou stranou. Sjezd strany v říjnu 1900 ovšem takovou myšlenku odmítl. Byl také redaktorem revue Akademie. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 050. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Koncem první světové války patřil v rámci sociálnědemokratické strany k takzvané radikálně socialistické opozici, která kritizovala politiku Bohumíra Šmerala. Bývá řazen i k takzvané národní opozici, která akcentovala český národní a státoprávní zájem. V letech 1918-1919 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění, kde zastupoval sociální demokraty. Během funkčního období se ale se...

František Mikš (8)

Narozen 24. 9. 1966 v Třebíči. Redaktor a editor politických textů, publicista. Zabývá se nakladatelskou činností v oblasti odborné a nekomerční literatury, věnuje se problematice kultury a neziskových organizací.

František Markup (7)

František Markup se narodil 13. 4. 1902 v Rakovníku, kde také 15. 2. 1970 zemřel. Byl okresním archivářem v Rakovníku. V letech 1922 až 1930 působil jako knihovník Městské knihovny v Rakovníku. Markup na sebe výrazně upozornil románem Modrý květ, který v roce 1938 získal první cenu literární soutěže Zeyerova fondu při České akademii věd a umění v Praze. Do té doby publikoval povídky v časopisech. Poté psal pro rozhlas a noviny.Úspěšné byly i jeho další romány Stisk ruky a Hořká réva. Pro děti napsal knihy Vendulka a mlynaříkové, Veselé prázdniny.

František Maleček (4)

Fotograf.

František Lukeš (5)

František Lukeš byl český kněz, probošt, spisovatel a pedagog. František Lukeš vystudoval Obchodní akademii v Hořicích, ze které následně vstoupil do semináře v Hradci Králové, kde byl v roce 1947 vysvěcen na kněze. Působil v Náchodě, Libici nad Cidlinou, v Činěvsi a okolí, v Poděbradech a Hradci Králové. Zasedal v komisích biskupské konference v oboru ekumenismu a umění. Je autorem řady pořadů, fejetonů, článků a úvah k aktuálním událostem, publikovaných v novinách, regionálním tisku i vysílaných v rozhlase a televizi. Za pedagogické působení mu byla v roce 1995 udělena pamětní medaile Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové. Díky svému vztahu k výtvarnému umění a hudbě byl přítelem Eduarda Hakena, Karla Svolinského, Viléma Přibyla, Josefa Vlacha, Jaroslava Seiferta a dalších umělců.

František Lexa (5)

František Lexa byl český egyptolog, zakladatelem české egyptologie. Působil také jako profesor egyptologie na Karlově univerzitě a přispěl k založení Československého egyptologického ústavu. Narodil se v rodině právníka v Pardubicích. Rodina se v 80. letech 19. století odstěhovala do Prahy, kde navštěvoval gymnázium v Žitné. Mezi jeho učitele patřil i Alois Jirásek, který vyučoval zeměpis a dějepis. Po gymnáziu nastoupil v roce 1894 na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Původní studijní obory matematika a fyzika rozšířil v dalších ročnících o filozofii a psychologii.Mezi jeho spolužáky patřil Zdeněk Nejedlý. Přednášel mu mimo jiné T. G. Masaryk. Po studiích učil krátce středoškolskou matematiku a fyziku na malostranském gymnáziu a na C. K. Vyšším gymnasiu v Hradci Králové, ale jeho zájem stále více směřoval k filozofii a psychologii. V roce 1903 se stal doktorem filozofie a tématem jeho habilitační práce byla psychologie písma. Odtud se dostal k zájmu o původ písma a studiu staroegyptského písma. V roce 1905 se začal učit starou egyptštinu a přeložil jednu kapitolu Knihy mrtvých. Překlad náhodou získal profesor orientalistiky Rudolf Dvořák a ten ho doporučil ke studiu egyptštiny u profesora Adolfa Ermana v Berlíně. Lexa se tam kromě staroegyptského písma začal zabývat problematikou egyptského náboženství. Po roce studií v Berlíně studoval Lexa několik měsíců démotštinu ve Štrasburku u profesora Wilhelma Spiegelberga. Rozhodl se vydat vlastní mluvnici démotštiny. Po návratu do Prahy v roce 1909 opět učil na gymnáziu, ale zároveň připravoval svou habilitační práci z egyptologie. Svou práci s názvem O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše zveřejnil po skončení první světové války. Po vzniku Československa byl na Karlově univerzitě zájem o orientalistiku a Lexa zde mohl od roku 1919 bezplatně přednášet egyptologii. V roce 1927 získal placené místo řádného profesora. ...

František Lev (5)

Autor knihy ze skautského prostředí.

František Kuník (8)

Autor publikací o historii dopravních prostředků.

František Kliment Minařík (4)

Narozen 4. 2. 1883 v Kostelci u Zlína, zemřel 1. 8. 1971 ve Žďáru nad Sázavou. Katolický kněz, františkán, hudební skladatel, autor náboženských spisů, dějin františkánských klášterů v Čechách a na Moravě a divadelních her. Překladatel z němčiny.

František Kašička (5)

Narozen 6.3.1935. Ing., architekt, práce z oboru.

František Hradecký (6)

Narozen 17. 2. 1906 v Bystré, zemřel 2. 11. 1979. Matematik, středoškolský a vysokoškolský pedagog a redaktor. Autor učebnic, metodických příruček a dalších publikací z oboru.

František Horák (4)

Narozen 21. 9. 1870 v Pivíně na Hané, zemřel 23. 11. 1935. Katolický kněz, moravský zemský poslanec a kulturní pracovník, autor článků v křesťanských časopisech.

František Gross (3)

František Gross byl český malíř a grafik. Byl učitelem Hynka Luňáka. Narodil se v Nové Pace, v rodině továrního úředníka Karla Grosse a jeho manželky Marie, rozené Böhmové . V roce 1917 ukončil maturitou studium na reálce v Nové Pace. Potom studoval na ČVUT v Praze u profesora Oldřicha Blažíčka a na UPŠ v Praze u profesora Františka Kysely. V roce 1931 uspořádal spolu s Ladislavem Zívrem a Františkem Hudečkem kubistickou výstavu v reálce v Nové Pace. Od roku 1941 byl členem Umělecké besedy, v letech 1942–1948 byl členem slavné Skupiny 42, jejímiž členy byli mimo jiné také rodáci z Nové Paky Ladislav Zívr a fotograf Miroslav Hák. Od roku 1945 byl členem sdružení Hollar, v letech 1961–1970 členem skupiny Radar. Byl členem KSČ, aktivně se hlásil k levicovým názorům. Je pohřben na pražském Vinohradském hřbitově se synem Janem a manželkou Vlastou . Od třicátých let 20. století užíval nové techniky frotáže, koláže, vytvářel obrazy – objekty a drobné plastiky. Ve čtyřicátých letech vytvářel obrazy groteskně fantaskních postav–strojů, jejich rozmanitost neustále rozvíjel i o nové poetické vynálezy v duchu neofigurativní estetiky. Vytvořil řadu grafických listů, věnoval se známkové tvorbě i teoreticky. V 70. letech tvořil krajiny z Novopacka, které měly nové meditativní polohy. Grossův příklon k socialistickém realismu po roce 1948 byl dočasný. Když byl v roce 1973 František Gross v Holandsku, kreslil si Amsterodam a na jednu kresbu přikreslil Chagallova houslistu, jak se vznáší nikoliv nad rodným Vitebskem, ale nad holandskou metropolí. Byl nakreslen věrně podle obrazu, avšak v parafrázích prošly obrazy výtvarnou transformací. Některé obrazy na Grosse přímo naléhaly, aby je přeložil do vlastní řeči. Podle této kresby František Gross začal malovat olejomalbu na sololitu „Vzpomínka na Amsterodam“ o rozměru 74x54 cm. Tento obraz František Gross nedokonč...

František David Skořepa (4)

Narodil se 13.6.1950 v Hradci Králové.Byl vojákem a pak pracoval u filmu,v novinách a rozhlase.Poté se stal spisovatelem a scénáristou. Po studiu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, obor teorie kultury, začal pracovat ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent kamery. Své první zkušenosti bral od takových mistrů filmového umění, jako byli režiséři Václav Vorlíček , Oldřich Lipský , Otakar Vávra , Karel Kachyňa , nebo americký režisér George Roy Hill a ruský režisér Alexej Batalov . Výčet později slavných snímků, na kterých se František D. Skořepa podílel by byl dlouhý. Nicméně práce s kamerou jej zřejmě neuspokojovala. Vystudoval filmovou a televizní katedru na Fakultě žurnalistiky UK, jejíž absolvování jej však předurčovalo spíše k tvorbě filmů dokumentárních. Doplnil si proto vzdělání na pražské FAMU, aby mohl pracovat také s „hereckým materiálem“, jak s oblibou říká. Ale osud jej zavál jinam. Pracoval jako odborný redaktor v krajských novinách a v roce 1980 nastoupil jako redaktor a režisér do Českého rozhlasu, kde pobyl deset let. Tady také vznikly jeho první pohádkové příběhy, kterým se věnuje dodnes. A to jak po stránce scénáristické, tak i režijní. V roce 1990 však Český rozhlas opouští. Údajně pro neshody s šéfredaktorem. Nastupuje tedy u švýcarské firmy COPRO jako šéf PR pro východní Evropu. Firma chtěla využít jeho znalosti české mentality pro své obchodní záměry. Vytvořil strategii pro společnosti BELDONA, WILDE a ESCOR, které se draly na území bývalých socialistických republik. Tato spolupráce však netrvala dlouho. V roce 1992 tomu bylo právě pět set let, kdy Kryštof Kolumbus údajně objevil Ameriku. František D. Skořepa, který toto výročí nosil už dlouho v paměti, chtěl právě v tomto roce plout v Kolumbových s uměleckým záměrem natočil z této...

František Chrástek (6)

František Chrástek je český umělecký a reklamní fotograf. Pro jeho volnou tvorbu jsou charakteristická zátiší, portréty či fotografie předmětů, v nichž pracuje s geometrií a detaily a blíží se tak k abstraktnímu vyjádření. Narodil se 29. června 1953 v Uherském Brodě. V letech 1973 až 1974 pracoval ve funkci asistenta kamery v Krátkém filmu Praha. Od roku 1976 do roku 1981 studoval na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Absolvoval katedru Umělecké fotografie u Jána Šmoka, Jaroslava Rajzíka a Pavla Štechy. Po studiích na FAMU se věnoval pedagogické činnosti, od roku 1982 do roku 1986 působil jako středoškolský učitel oboru Užitá fotografie na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. V roce 1986 přešel ke svobodnému povolání uměleckého fotografa a věnuje se profesionálně výtvarné a reklamní fotografii. Doposud uspořádal více než třicet samostatných autorských výstav doma i v zahraničí, od polské Varšavy až po japonské Tokio. Jeho tvorba je zastoupena v řadě veřejných sbírek. Je majitelem a jednatelem fotografického a grafického studia a reklamní agentury Q studio se sídlem v Uherském Brodě, kterou založil v roce 1991. Od roku 2010 působí studio v rekonstruované historické Kaunicově sýpce , kde je provozována také výstavní Q galerie.

František Čáda (4)

Narozen 30.5.1895 v Praze, zemřel 10.10.1975 v Brně. JUDr., profesor právní historie, archivář, práce z oborů, redaktor.

František Antonín Rössler (4)

František Antonín Rössler , známý také jako Francesco Antonio Rosetti, byl skladatel českého původu z 18. století, který se významně zapsal do éry klasické hudby. Rössler se narodil kolem roku 1750, jeho raný život není dobře zdokumentován, ale předpokládá se, že studoval hudbu v Praze. Později se přestěhoval do Německa a stal se členem dvorního orchestru knížete z Oettingen-Wallersteinu, kde působil jako skladatel a kontrabasista.

Franta Sauer (7)

František „Franta“ Sauer byl český spisovatel, příslušník pražské umělecké bohémy. Byl blízkým přítelem spisovatele Jaroslava Haška. Pocházel z chudých poměrů, byl sedmé z osmi dětí Jana Sauera a Barbory, rozené Hájkové. Rodiče byli negramotní, otec vykonával nejrůznější povolání , matka byla služebná. Své vzdělání ukončil po několika propadnutích ve 2. ročníku měšťanské školy a vyučil se zámečníkem. Po tovaryšských cestách se vrátil na Žižkov, kde žil s matkou a sestrou na různých adresách . Vystřídal mnoho povolání, názorově byl blízký nejprve sociální demokracii , později anarchistům. Jeho vystupování bylo často na hranici zákona, byl opakovaně odsouzen k pokutám i vězněn . Historky ze Sauerova života kolovaly v tisku či jím byly parafrázovány. V listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. V článku v Rudém právu z 4. 11. 1923 se k činu veřejně přihlásil. Během soudu se hájil, že nechtěl sloup poškodit, pouze odstranit z vlasteneckých důvodů. Soud, který se konal roku 1924, považoval čin za promlčený. Na Žižkově měl, podle vlastních vzpomínek, po roce 1918 organizovat spolek Černá ruka, který do zatajených bytů nastěhovával nebydlící. František Sauer byl přítelem Jaroslava Haška, mezi další jeho přátele patřili Zdena Ančík , Vratislav Hugo Brunner , Zdeněk Matěj Kuděj , Josef Lada , Emil Artur Longen , Xena Longenová , Jaroslav Panuška a jiní. V letech 1921 a 1922 byl spolu s Haškem vydavatelem prvního sešitového vydání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války (díl I. ...

Frank Naumann (5)

Frank Naumann je německý psycholog, autor knih o zdraví, životním stylu a interpersonální psychologii. Frank Naumann vystudoval filozofii, psychologii a biologii na Humboldtově univerzitě v Berlíně. V roce 1984 získal doktorát. Od roku 1989 do roku 1998 vyučoval komunikační psychologii na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Od roku 1998 pracuje v Berlíně jako nezávislý autor, pravidelně píše články pro online magazín „Egonet“.

Frank Lampard (7)

Frank James Lampard OBE je anglický fotbalový trenér, který je od ledna 2022 hlavním trenérem anglického Evertonu, a bývalý profesionální fotbalový záložník, který jako hráč působil naposledy v klubu New York City FC. Předtím působil v anglických klubech West Ham United, Swansea City , Chelsea a Manchester City. 11. května 2013 zařídil dvěma góly vítězství 2:1 v zápase Premier League proti domácí Aston Ville, čímž se s 203 nastřílenými brankami ve všech soutěžích stal nejlepším kanonýrem v historii Chelsea . V duchu respektu k nemocnému bývalému fotbalistovi Tamblingovi tyto góly neslavil. Má IQ 157. Reprezentační kariéru v dresu Anglie ukončil v srpnu 2014 po mistrovství světa v Brazílii. Celkem odehrál v letech 1999–2014 za anglický národní tým 106 zápasů a nastřílel 29 gólů. Dne 2. února 2017 oznámil konec hráčské kariéry. Narodil se v Romfordu, jeho otec Frank Richard George Lampard je bývalý anglický fotbalista, který dvakrát vyhrál s West Ham United FA Cup. Jeho matka zemřela 24. dubna 2008. Jeho strýc Harry Redknapp trénuje tým Queens Park Rangers a bratranec Jamie Redknapp hrál 12 let za Liverpool FC. K týmu se připojil v červenci 1994 na zkoušku. Tehdy byl jeho otec asistent trenéra. Frank svou první profesionální smlouvu podepsal 1. července 1995. V říjnu 1995 byl poslán na hostování do druholigového týmu Swansea City AFC. Za tento tým odehrál devět utkání a poté se stěhoval opět zpátky do týmu West Ham United. V březnu 1997 si v zápase proti Aston Ville zlomil pravou nohu a toto zranění mu předčasně ukončilo sezónu. Lampardův první gól v dresu West Hamu přišel v sezóně 1997/98 v zápase proti Barnsley. Lampard byl zvolen kapitánem mládežnického týmu West Hamu a jeho největším úspěchem bylo finále FA cupu. Sezóna 1998/99 byla pro něj přelomová. Stal se stálou součástí A týmu West Hamu, dokonce v této sezóně nechyběl ani v jednom utkání, i díky to...

Frank Kinslow, (3)

Frank Faraday (7)

Autor dobrodružných příběhů.

Françoise Spiess (1)

Francouzská teatroložka, učitelka moderní literatury, též režisérka a kostymérka.

François Truffaut (3)

François Roland Truffaut byl francouzský filmový režisér, který se na svých filmech podílel také jako producent, scenárista a herec. Byl jedním z hlavních představitelů hnutí Francouzské nové vlny, filmařů vzešlých z filmového časopisu Cahiers du cinéma. Publikoval také několik knih o filmu, z nichž nejznámější je kniha rozhovorů s Alfredem Hitchcockem, nazvaná Rozhovory Hitchcock/Truffaut. Narodil se v roce 1932 v Paříži. Jeho matkou byla Jeanine de Monferrand, otec byl uveden jako neznámý. V raném dětství žil se svojí babičkou a byla to právě ona, kdo v něm vyvolal lásku ke knihám. Teprve po babiččině smrti, kdy mu bylo 10 let, začal žít se svou matkou a nevlastním otcem Rolandem Truffautem. Svého biologického otce, židovského dentistu Rolanda Lévyho, poznal až v roce 1968. V dětství často utíkal z domova a pobýval se svými přáteli. Jeho celoživotním nejlepším přítelem byl již od mládí Robert Lachenay, se kterým často chodil za školu a čas trávil v pařížských kinech. Byl to právě film, který nabízel mladému Truffautovi únik z neuspokojivého života. Poté, co byl v roce 1946 vyloučen ze školy, začal porůznu pracovat. V patnácti letech založil vlastní filmový klub. Tehdy často navštěvoval Cinémathèque française, kde se setkával s dalšími mladými cinefily, budoucími představiteli Francouzské nové vlny a s nespočtem filmů z celého světa. Oblíbil si především film americký a režiséry jako Johna Forda, Howarda Hawkse či Alfreda Hitchcocka. V tomto období se seznámil s filmovým kritikem a teoretikem Andrém Bazinem, který měl velký vliv na jeho budoucí život. V roce 1950, kdy mu bylo 18 let, byl odveden do francouzské armády, po dvou letech ovšem dezertoval, byl zatčen a skončil ve vojenském vězení. Bazin využil svého politického vlivu a zařídil jeho propuštění, načež jej zaměstnal ve svém nově založeném filmovém časopise Cahiers du cinéma. Během několika násl...

Francisca Valiente (7)

Španělská ilustrátorka dětské literatury.

Francis Mazière (2)

Francouzský etnolog.

Francis Marion Crawford (6)

Francis Marion Crawford, americký spisovatel a dramatik, se narodil v Itálii. Studoval v Harvardu, Heidelbergu a v Římě. Měl velký zájem o historii a ovládal na patnáct jazyků. Velkou část života strávil v Itálii a hodně také cestoval, hlavně po Indii. Právě v těchto končinách se odehrávají mnohé z jeho 45 románů - romantických příběhů, které dnes už většinou ztratily svou někdejší popularitu.

Francis Ford Coppola (6)

Americký filmový režisér, producent, scenárista a spisovatel.

Francis Clifford (4)

pravé jméno je Arthur Leonard Bell Thompson Rodák z anglického Bristolu se věnoval především psaní detetivních románů. Za svůj život jich napsal šestnáct a jednu sbírku povídek. Obdržel dvakrát cenu Edgar a dvakrát cenu Dagger . Kromě detektivek napsal také tři historické romány.

Francesco Sorti (5)

Francesco Sorti je italský novinář a spisovatel žijící v Římě a Vídni. Se svojí manželkou Ritou Monaldiovou spolu zatím napsali první tři díly sedmidílné románové fresky z období pozdního baroka. Francesco Sorti vystudoval muzikologii a specializoval se na hudbu 17. století. Předtím než se stal spisovatelem, pracoval mnoho let jako novinář. Autorům zbývají dopsat ještě další čtyři díly. Názvy knih tvoří větu: "Imprimatur secretum, veritas mysterium. Unicum..." Názvy posledních dvou knih autoři prozatím tají. Věta má prozatím tento význam: "I přesto, že je tajemství vytištěno, pravda je vždy tajemná. Jediné, co zbyde, je..."

Francesca Zappia (4)

Studuje informační technologie na University of Indianapolis a ve volném čase neustále vymýšlí příběhy, píše a také se věnuje malbě a ilustraci. Uvnitř mé hlavy je její debutový román.

Ford Madox Ford (1)

Ford Madox Ford ; 17. prosince 1873, Anglie – 26. června 1939, Francie) byl anglický spisovatel, básník, kritik a redaktor, jehož časopisy The English Review a The Transatlantic Review měly značný význam pro vývoj anglické literatury na počátku 20. století. Je autorem románů Nejsmutnější příběh , Parade's End tetralogy a The Fifth Queen trilogy . Román The Good Soldier bývá zahrnován mezi velkou literaturu 20. století, je na seznamu Modern Library 100 Best Novel, na seznamu časopisu The Observer 100 Greatest Novels of All Time, a listu The Guardian 1000 novels everyone must read . Ford Madox se narodil ve Wimbledonu v Londýně. Byl nejstarší ze tří dětí Catherine Madox Brown a Francise Hueffera; jeho bratr byl Oliver Madox Hueffer a jeho sestra byla Julie Catherine Emma Huefferová, manželka Davida Soskice a matka Franka Soskice, . Fordova matka byla Angličanka a otec byl Němec. Ford Madox se stal se hudebním kritikem listu The Times. Jeho dědeček z otcovy strany Johann Hermann Hüffer publikoval jako první básně německé básnířky Annette von Droste-Hülshoff. Ford Madox dostal jméno po svém dědečkovi z matčiny strany, malíři Ford Madox Brownovi, který patřil k prerafaelitům. Ford Madox Ford později napsal jeho životopis. Starší sestra jeho matky byla Lucy Madox Brown, manželka Williama Michaela Rossettiho a matka Olivie Rossetti Agresti. V roce 1889, po smrti otce, Ford s bratrem Oliverem žili u svého dědečka v Londýně. Ford absolvoval denní studium na škole University College School v Londýně, ale nikdy nechodil na univerzitu. V roce 1894 Ford utekl se svou spolužačkou Elsie Martindaleovou. Pár měl svatbu v Gloucesteru a přestěhoval se do Bonningtonu. V roce 1901 se přestěhovali do malého města v hrabství Sussex, do Winchelse...

Fonográf (6)

Fonográf byla maďarská rocková skupina, která působila v 70. a 80. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1971 a stala se jednou z významných skupin maďarské rockové scény. Jejich hudba obsahovala prvky folku, country a rocku, čímž se odlišovala od ostatních skupin té doby. Fonográf 'V sestavě byli významní hudebníci jako Levente Szörényi a János Bródy, kteří byli známí také díky své spolupráci se skupinou Illés, vůdčí osobností maďarského beatového hnutí.

Focus (8)

Focus je nizozemská progresivní rocková skupina, kterou v roce 1969 v Amsterdamu založil klávesista, flétnista a zpěvák Thijs van Leer. Skupina je známá svou jedinečnou směsí rocku, klasiky, jazzu a jódlování. Mezinárodní pozornost si získali instrumentální skladbou "Hocus Pocus", která se objevila na jejich albu "Moving Waves" z roku 1971 . Tato skladba se proslavila výrazným kytarovým riffem a svéráznými vokálními projevy, včetně van Leerova jódlování.

Filip Dřímalka (4)

Narozen 28. 5. 1983. Zabývá se digitální transformací a využitím informačních technologií. Mgr.

Ferdinand Prantl (5)

Doc. RNDr. Ferdinand Prantl byl český zoopaleontolog a také hermetik a alchymista. Byl členem známého hermetického spolku Universalia např. spolu s Dr. Janem Keferem nebo Petrem Kohoutem . Psal pod šifrou Dr. A. Lögell.

Ferdinand Leffler (6)

Narozen 12. 12. 1978. Zahradní architekt, hudebník, autor knihy pro děti.

Fenton S Bresler (3)

Britský právník, novinář, spisovatel.

Felix Holzmann (5)

Felix Holzmann byl československý komik, humorista a performer, známý svými stand-up komediemi a humornými monology. Narodil se 7. července 1921 v Praze a v 50. a 60. letech 20. století se stal jedním z nejpopulárnějších bavičů v Československu. Jeho kariéra se vyznačovala břitkým vtipem a schopností zachytit absurdity každodenního života v komunistickém režimu s lehkostí, která měla u diváků ohlas.

Fedor Vasil'jevič Gladkov (8)

Ruský spisovatel.

Fedor Martiš (4)

Slovenský autor prací z oboru tělesné výchovy a sportu.

Fedor Ivanovič Šaljapin (5)

Ruský operní pěvec a tanečník, též autor autobiografických publikací.

Fedor Cádra (5)

Narozen 18.4.1926 v Novém Mestě na Váhom, zemřel 10.2.1998 tamtéž. Slovenský prozaik a básník, autor televizních her, redaktor a rozhlasový komentátor, též působil jako redkator nakladatelství Pravda.

Fabrizio Petrossi (4)

Italský výtvarník, ilustrátor. Pracuje pro Disney.

F. P Vožický (6)

Narozen 28.6.1867 v Mladé Vožici, zemřel 22.12.1929 v Praze. Redaktor, prozaik, dramatik.

Ezra Pound (7)

Ezra Weston Loomis Pound byl americký básník, esejista, překladatel a literární teoretik. Jeho současníci jej považovali za „pravděpodobně nejlepšího básníka své generace“ . Je považován za významného modernistu, za zakladatele imagismu a vorticismu. Zajímal se o klasickou poezii, starší románskou a okcitánskou literaturu. Svými překlady a revizí děl Ernesta Fenollosy podnítil zájem o čínskou poezii v západním světě. Většinu života prožil v Evropě, v Paříži a v Londýně, nejvíce pak v Itálii. V průběhu druhé světové války podporoval Mussoliniho režim a v Radio Roma propagoval fašismus. Při osvobozování Itálie byl zajat, převezen do Spojených států amerických a následně souzen. Byl umístěn do psychiatrické léčebny, kde strávil dvanáct let. Po propuštění odjel do Itálie, kde žil až do své smrti. Již první zveřejněné básně fascinovaly obtížnou krásou jazyka, snahou o dokonalost formy. Z básnických sbírek tohoto období jsou nejvýznamnější: Posléze se věnoval překladům z čínštiny, zejména překladům Li Po. Básnická sbírka Cathay obsahuje překlady Li Po , které významnou měrou přispěly k popularizaci čínské poezie v západním světě. Tyto básně měly vliv na jeho vlastní tvorbu. V Londýně a Pařiži pak přispíval do literárních časopisů, pro které objevil T.S. Eliota a Jamese Joyce. Vzniklo hnutí imagistů, kteří se snažili o dodržování následujících zásad, které Ezra Pound definoval: Ve vrcholném období svých „kratších útvarů“, básní v tradičním lyrickém stylu, byl objevitelem staronových forem . Jeho heslem bylo „Make it New“ – tedy „Udělej to nově“. Mimo tvorby výrazně expresivních básní také editoval Eliotovu Pustou zemi. Nejpopulárnější jeho básní je Hugh Selwyn Mauberley. Báseň má několik částí. V básni pop...

Evžen Korec (6)

Narozen 16. 9. 1956. RNDr., CSc., podnikatel, zabývá se obchodem s realitami, též majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, původním povoláním molekulární biolog.

Eva Vitovská (6)

Autorka učebnic němčiny.

Eva Šafářová (7)

Autorka kuchařky.

Eva Reitharová (2)

Narozena 1925, zemřela 2003.Historička a teoretička umění, monografie o výtvarných umělcích.