Všichni Autoři a témata

Igor&apos Narskij (1)

MUDr. Igor Bukovský, PhD. je slovenský lekár, ktorý sa od roku 1992 venuje otázkam výživy a trendom v oblasti zdraviu prospešnej životosprávy. Absolvoval lekársku fakultu na Jeseniovej fakulte v Martine v rokoch 1984-1990 a lekársku fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Titul PhD. získal v roku 1999 v odbore Normálna a patologická fyziológia za výskum včasných štádii aterosklerózy. Výživou a prevenciou ochorení sa zaoberá vyše 16 rokov. Napísal knihy Miniencyklopédia prírodnej liečby, ktorá bola vydaná v štyroch jazykoch, Vegetariánske dieťa, Hľadá sa zdravý človek, Recepty na fajn časy a Návod na prežitie muža. Je členom Britskej spoločnosti pre výživu, Americkej spoločnosti klinickej výživy a niekoľkých ďalších odborných spoločností. Pôsobí ako lekár v Ambulancii klinickej výživy v Bratislave.

Igor' Vladimirovič Savel'jev (1)

Ruský fyzik a vysokoškolský pedagog.

Igor' Vladimirovič Ovsjannikov (1)

Igor' Vasil'jevič Bestužev-Lada (1)

Ruský sociolog.

Igor' Sergejevič Dmitrijev (1)

Ruský chemik, autor prací z oboru kvantové chemie, historie a filosofie vědy.

Igor' Pavlovič Motjašov (1)

Ruský literární vědec a kritik.

Igor' Nikolajevič Zemskov (1)

Sovětský diplomat a historik. Vedoucí Komise pro zveřejňování diplomatických dokumentů, generální tajemník Ministerstva zahraničních věcí SSSR, též vysokoškolský pedagog.

Igor' Nikolajevič Plaksin (1)

Ruský hydrometalurg.

Igor' Michajlovič Karpov (1)

Ruský inženýr, práce o vodním stavitelství.

Igor' Michajlovič Il'jinskij (1)

Ruský sovětský historik, sociální filozof a sociolog, zaměření na sociologii mládeže.

Igor' Kronnyj (1)

Podnikatel, rusky píšící spisovatel žijící a pracující v Evropě.

Igor' Jakovlevič Pomerancev (1)

Ruský spisovatel, prozaik a básník, od roku 1978 žije v zahraničí .

Igor' Jakovlevič Bolgarin (1)

Ruský spisovatel, filmový scenárista a režisér.

Igor' Ivanovič Adabašev (1)

Ruský autor naučněpopulárních publikací, zaměřen na životní prostředí.

Igor' Borisovič Grekov (1)

Ruský historik zaměřený na dějiny mezinárodních vztahů ve východní Evropě ve středověku a raném novověku, autor publikací v oboru.

Igor' Bezrukavnikov (1)

Ruský autor knihy o zákulisí ol. her v Los Angeles v roce 1984.

Igor' Antonovič Račuk (1)

Ruský filmový kritik.

Igor' Andrejevič Savčenko (1)

Ukrajinský filmový režisér.

Igor' Andrejevič Poletajev (1)

Ruský autor publikace z oboru kybernetiky.

Igor' Afanas'jevič Vasil'kov (1)

Ruský spisovatel, autor knih pro děti.

Igor Zevin, (1)

Igor Žaťko (1)

Igor Voronov (1)

Igor Volný (1)

Narozen 14. 11. 1963. Právník, ekonomický analytik, publicista, člen spolku českých právníků Všehrd, odborník na problematiku historie českého národního hospodářství od 19. století do současnosti, autor prací z oboru.

Igor Viljevič Zevin (1)

Běloruský autor prací o bylinářství žijící v Anglii.

Igor Valníček (1)

Narozen 1956. Spoluautor biografické knihy legionáře plk. Ing. Jana Valníčka.

Igor Ulč (1)

ombinovaná kariéra klinická medicína a farmaceutický průmysl. Odborný lékař 1983-1992 Společnost UPJOHN a následně Pharmacia & Upjohn 1993-2000, od regionálního zástupce po managera pro strategický marketing a plánování 2001-2004 Neomed, KAM, marketing manager 2005-2010 PL Dobřany, odborný lékař 2004-2014 Monodon s.r.o., jednatel, dovoz a distribuce materiálů pro estetickou dermatologi, konzultační činnost v oblasti práva Od 2014 MSL ve společnosti Bayer s.r.o.

Igor Tyšš (1)

Slovenský básník, translatolog, tlumočník a překladatel z/do angličtiny, vysokoškolský pedagog, zaměřený na dějiny a kritiku překladu.

Igor Štrbík (1)

Slovenský editor prací Matice slovenské.

Igor Stanojoski (1)

Makedonský lingvista, spisovatel a překladatel. Narozen v Kodani , žije ve Skopji .

Igor Stanislav Šimončič (1)

Igor Slobodník (1)

Slovenský překladatel z angličtiny a ruštiny, novinář, státní úředník a diplomat.

Igor Sloboda (1)

Právní a obchodní poradce v oboru realit, publikace o stavebních úpravách.

Igor Šingliar (1)

Igor Ševčík (1)

Narodil se 11. 2. 1951 v Trenčianských Miticiach a zemřel 5. 7. 2003 v Praze. Byl vášnivý rybář, ale především to byl výtvarník - filmař, grafik a malíř. Ačkoliv byl proslulý hlavně jako tvůrce animovaných filmů, za které dostal mnoho cen, zabýval se i plakátovou tvorbou, ilustrací, byl výtvarníkem řady hraných filmů a divadelních inscenací. Věnoval se grafice, keramice, fotografoval, maloval a psal nejen scénáře, ale i povídky a vyzdobil freskami několik interiérů pražských restaurací. Patřil k zakládajícím Členům unie karikaturistů.

Igor Semjonovič Kon (1)

Igor Semionovič Kon (1)

Igor Seidov (1)

Igor Rendić (1)

Igor Polák (1)

Igor Pavlovič Šmeljov (1)

Igor Panasov (1)

Igor Normann (1)

Igor Mirović (1)

Igor Mayer (1)

Igor Mandík (1)

Autor publikace pro děti.

Igor Luhan (1)

Narozen 3. 5. 1956. Projektový manažer, specializuje se na praktické řízení projektů a programů a na přípravu a vedení certifikačních kursů pro profesionální vedoucí projektů.

Igor Lisový (1)

Docent Igor Lisový, vědec a popularizátor antiky, univerzitní pedagog filozofických fakult v Ostravě a Českých Budějovicích. Také spoluautor oceněné učebnice Dějepis 6 v soutěži BESA .

Igor Linhart (1)

Doc. Ing. Linhart Igor, CSc. 1978 - Absolvoval obor organická technologie, zaměření organická chemie, VŠCHT Praha 1982 - vědecká výchova, Katedra organické chemie, VŠCHT, FCHT, obhájeno - 1984 1979-82 aspirantura VŠCHT; 1982-1995 Státní zdravotní ústav, Praha ; 1995 - dosud: VŠCHT Praha.

Igor Lackovič (1)

Igor Krištek (1)

PhDr., CSc., slovenský etnograf, muzejník .

Igor Kratochvíl (1)

Narozen 28. 7. 1924 v Užhorodu, zemřel 23. 8. 2007. Ing., kandidát historických věd, novinář, publicista, vedoucí zahraniční rubriky Československého rozhlasu, redaktor, učitel, politik. Působil na ministerstvu zahraničních věcí a v humanitární nadaci Na vlastních nohou.

Igor Konstantinovič Pochodn'ja (1)

Igor Kipnis (1)

Igor Keller (1)

Slovenský archeolog.

Igor Karen (1)

Narozen 29.1.1964 v Praze. Lékař, práce z oboru všeobecného lékařství a infektologie.

Igor Jex (1)

Narozen 1962. Fyzik, práce z oboru jaderné a kvantové fyziky, práce o filozofických a historických souvislostech fyziky, monografie fyziků.

Igor Indruch (1)

Igor Indruch je český překladatel z angličtiny, spisovatel a nakladatel. Vydal romány Děti mrtvol o osudech svých vrstevníků v období kolem sametové revoluce a Mozkodlab: Fifíkovská variace , postmoderní parafráze knihy Výchova dívek v Čechách Michala Viewegha. V roce 2020 založil nakladatelství Igor Indruch, v němž působí jako vydavatel a editor. V témže roce jako první svazek edice Everlife vydal společně s nakladatelstvím A VIRTÙ RESEARCH & TECHNOLOGIES knihu Michala Egera Egiho milý deníček. Žije ve Valašském Meziříčí, má tři děti, pracuje jako technický překladatel na volné noze. 1991–4 Victoria Publishing, 1994–6 Votobia

Igor Hrušovský (1)

Igor Hrušovský byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. V květnu 1914 se účastnil v Pešti porady Slovenské národní strany, na které bylo rozhodnuto o utvoření Slovenské národní rady. Zároveň se vedení Slovenské národní strany rozhodlo vypracovat ucelený stranický program. Hrušovský se následně účastnil koncipování jeho kapitol o hospodářské politice. Patřil do okruhu tzv. hlasistů. Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění, zpočátku za slovenskou delegaci , později přestoupil do Čs. socialistické strany. 26. května 1919 se na sjezdu v Bratislavě ustavila slovenská organizace Československé strany socialistické. Hrušovský byl zvolen jejím předsedou. Ve 20. letech 20. století měl blízko k anarchistickému, levicovému křídlu v Československé straně socialistické. Na rozdíl od Bohuslava Vrbenského ale ve straně zůstal. Od roku 1930 zasedal v její programové komisi. Profiloval se jako čechoslovakista a odpůrce slovenského autonomismu. V dopise adresovaném T. G. Masarykovi například odhadoval, že dojde ke splynutí obou národů, přičemž český národ díky své větší síle otiskne do československého národa více svých charakteristik. Když v roce 1928 Vojtech Tuka formuloval svou úvahu o vacuum iuris , patřil Hrušovský mezi poslance, kteří obvinili Tuku z vlastizrady. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Na poslanecký mandát rezignoval roku 1936. V Ná...

Igor Hroza (1)