Všichni Autoři a témata

Jan Jiří Kubata (1)

Jan Jiří Krnovský (1)

Jan Jiří Hlava (1)

Katolický kněz a kaplan. Autor náboženských spisů a hudebních skladeb.

Jan Jindra (1)

Jan Jindra je bývalý reprezentant Československa ve veslování. V roce 1952 získal na OH v Helsinkách zlatou medaili ve veslování. Ve čtyřce s kormidelníkem společně s ním medaili získali: Stanislav Lusk, Karel Mejta, Jiří Havlis, Miroslav Koranda. Vítězný čas byl 7:33.4. Dále získal bronzovou medaili v osmiveslici na OH v roce 1960. Veslovat začal na třeboňském rybníku Svět v roce 1949, když se učil strojním zámečníkem. S J. Havlisem, S. Luskem, K. Mejtou a M. Korandou jezdili na stařičké čtyřce s kormidelníkem. V roce 1951 porazili na mistrovství Československa v Brně všechny své soupeře a byli nominovaní na XV. olympijské hry 1952 v Helsinkách. Tady „chlapci z neznáma“ porazili daleko známější posádky ze Švýcarska, USA a Británie a získali první olympijskou medaili v historii českého veslování, navíc zlatou. Na mistrovství Evropy 1953 v Kodani už proslulá „třeboňská čtyřka“ své prvenství z olympiády potvrdila, o rok později byla ve stejné soutěži, ale v pozměněné sestavě s kormidelníkem R. Plšíkem třetí. V letech 1951–1954 pravidelně vítězila na mistrovství Československa. V Amsterdamu 1954 usedl i do posádky osmy, která skončila na čtvrtém místě. S osmiveslicí pak spojil svůj veslařský osud. Posádka, v níž vedle partnerů ze čtyřky Luska a Korandy byli též J. Švec, J. Švéda či J. Věntus, vyhrála mistrovství Evropy 1956 na jezeru Bled a s ambicemi odjela na XVI. olympijské hry do Melbourne. Tam však byla v semifinále vyřazena. Následující rok 1957 skončila na mistrovství Evropy v Duisburgu třetí, 1958 byla čtvrtá a v Mâconu 1959 už znovu bojovala s Němci o prvenství. Mezi zkušené veslaře dobře zapadli mladé naděje jako P. Hofmann, B. Janoušek či L. Pojezný. Souhra československé osmy se projevila na XVII. olympijských hrách 1960 v Římě, kde jen v mírně pozměněné sestavě si dojela pro bronzovou medaili za veslaři Německa a Kanady. Po skončení závodnické kariéry pracoval jako trenér veslařského oddílu v Třeboni a byl členem dráhové komise...

Jan Jilma (1)

Jan Jílek (1)

Autor knih z oblasti konzervování ovoce.

Jan Jevický (1)

Autor je fotograf.

Jan Ještědský (1)

Narozen 16.11.1902 v Praze, zemřel 10.8.1978 v Praze. Beletrista, autor sbírky básní, překladatel z francouzštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny a polštiny.

Ján Jesenský-Jessenius (1)

Jan Jenší (1)

Jan Jelínek (1)

Narozen 5. 12. 1947 v Praze. Malíř, grafik a ilustrátor, též básník.

Jan Javornický (1)

Narozen 24.6.1785 ve Vysokém Mýtě, zemřel 20.7.1847 v Církvici. Katolický kněz, obrozenecký pedagog. Beletrista, překladatel z němčiny a do němčiny, editor České bibliotéky.

Jan Jaroš (1)

Autor úvodu k publikaci o modernizaci zdravotnických staveb.

Jan Jarolímek (1)

Narozen 11.1.1918 v Praze. MUDr. CSc., docent organizace zdravotnictví, práce z oboru.

Jan Jařab (1)

Narozen 1965. MUDr.,práce z vnitřního lékařství a geriatrie, vládní zmocněnec pro lidská práva, překlady z angličtiny, též novinářská publicistika.

Ján Jantošovič (1)

Slovenský veterinární lékař, autor prací o chorobách drůbeže a ptáků, je autorem biografických článků o mnoha osobnostech.

Jan Janský (1)

Narozen 3.4.1873 v Praze, zemřel 8.9.1921 v Černošicích. MUDr., profesor psychiatrie a neurologie, objevitel krevních skupin, práce z oborů.

Jan Jansa (1)

Narozen v Čermné u Kyšperka. Práce o lnu.

Jan Janoušek (1)

Překladatel ze srbochorvatštiny.

Jan Janoušek (1)

Narozen 5. 1. 1872 v Kundraticích, zemřel 27. 10. 1932. Autor vzpomínek na život v legiích během 1. světové války.

Jan Janota (1)

Narozen 31.12.1968 v Praze. MUDr., PhD. Odborník v neonatologii.

Ján Janko (1)

Narozen 22. 4. 1943 v Praze, zemřel 9. 2. 2021 tamtéž. Docent, promovaný biolog, CSc., vysokoškolský pedagog, zabýval se filozofií a dějinami přírodních věd, autor odborných publikací, vysokoškolských skript a článků v odborných i populárně-naučných časopisech.

Jan Janík (1)

Narozen 1921. Zámečník, konstruktér, redaktor, budovatelské romány.

Jan Janík (1)

Autor učebnice z oboru elektrotechniky.

Jan Janda (1)

Doktor filozofie, autor učebnice latiny, slovníku náboženství, editor, překladatel.

Jan Janda (1)

Narozen 28.2.1941 v Táboře. MUDr., asistent katedry pediatrie, práce z oboru.

Jan Janča (1)

Narozen 13. 9. 1866 ve Vlčnově u Uherského Brodu, zemřel 27. 1. 1928 v Brně. Novinář, spisovatel, autor divadelních her, též autor politických úvah. Šéfredaktor Vídeňského deníku.

Jan Janáček (1)

Narozen 25.9.1877 v Havlíčkově Brodě, zemřel 27.3.1968 v Havlíčkově Brodě. PhDr., středoškolský profesor. Autor prací z oboru antické etiky a novodobého francouzského školství.

Jan Jakub Šalomoun (1)

Jan Jakub Dvořák (1)

Jan Jahns (1)

Český potápěč, instruktor potápění.

Jan Jáchim (1)

Narozen 1985 v Plzni. Výtvarný umělec, zaměřený na environmentální umění.

Jan J Škoda (1)

Básník a překladatel.

Jan J Moreno (1)

Jan J Laichter (1)

Narozen 24.10.1895 v Praze, zemřel 16.5.1976 v Praze. PhDr., básník a dramatik, překlad z angličtiny.

Jan J Beneš (1)

Narozen 1942 v Průhonicích, od roku 1984 žije v Rakousku. Básník a autor povídek. Též hajný a lesní technik.

Ján Izák (1)

Jan Ivanega (1)

Narozen 1986. PhDr., historik, zaměřený též na dějiny umění.

Ján Irmler (4)

Slovenský pedagog, knihovník, překladatel a redaktor. Autor prací z oblasti knihovnictví, překládal beletrii a divadelní hry z ruštiny, slovinštiny, polštiny, němčiny a francouzštiny. Také vydal výběr slovenských pohádek.

Ján Ilavský (1)

Slovenský lesní inženýr, vysokoškolský pedagog.

Ján Igor Hamaliar (1)

Slovenský literární kritik a historik.

Jan Hyppolit Horák (1)

Narozen 1.2.1850 v Libuni u Jičína, zemřel 28.7.1881 ve Žďáru u Nové Paky. Pedagog, autor náboženských zpěvníků a hudebních příruček.

Ján Husár (1)

Slovenský právník, práce z oboru.

Jan Hurdík (2)

Jan Hurdík je právník a vysokoškolský pedagog, působící na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity a externě také na katedře občanského práva a pracovního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého. Je autorem mnoha publikací v oboru občanského práva. V roce 1976 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity , kde o rok později získal i titul doktora práv. Hned po studiích nastoupil jako právní čekatel a roku 1978 se stal prokurátorem u Okresní prokuratury v Třebíči. O dva roky později však tuto praxi opustil a stal se odborným asistentem na své alma mater, kde od té doby stále působí. V roce 1984 získal vědeckou hodnost kandidáta věd, o tři roky později byl jmenován docentem a v roce 2001 získal vědeckou hodnost doktora věd. Byl také na mnoha vědeckých stážích a studijních pobytech , stal se členem dvou legislativních komisí pro přípravu nového občanského zákoníku a už od roku 1990 také působí jako advokát.

Jan Hulsker (1)

Nizozemský historik umění. Autor publikací z oboru.

Jan Hugo (2)

Ján Hudec (1)

Slovenský církevní historik.

Ján Hucko (1)

Narozen 7.3.1929 ve Staré Turé, zemřel 21.3.2001 v Bratislavě. Slovenský historik.

Jan Hubecius (1)

Narozen po roce 1570 v Čáslavi, zemřel 2.11.1632 v Hradci Králové. Univerzitní mistr, příležitostný humanistický básník a spisovatel.

Ján Hrustič (1)

Psycholog, věnuje se rodinným a partnerským vztahům.

Jan Hrušínský (1)

Jan Hrušínský je herec a divadelní ředitel, syn herce Rudolfa Hrušínského . Jeho babička z matčiny strany byla během německé okupace zavražděna v Osvětimi. Divadlo hraje od dětství, po studiu Pražské konzervatoře začínal hrát v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Zde se potkal se svojí budoucí manželkou herečkou Miluší Šplechtovou. K nejlepším inscenacím tohoto období patří např. Čechovovy Tři sestry v překladu Leoše Suchařípy nebo Porubjakova Goldoniáda v režii Ivana Rajmonta a Crommelynckova Vášeň jako led v režii Jana Grossmana. V letech 1984–1990 byl členem pražského Realistického divadla, poté působil v Divadle Na zábradlí a pravidelně hostoval v několika dalších pražských divadlech, např. v Divadle v Řeznické , v ABC , v Národním divadle a dalších. Za komunistického režimu v roce 1977 podepsal tzv. Antichartu odsuzující prohlášení Charty 77. Před sametovou revolucí v roce 1989 podepsal dvě petice za propuštění Václava Havla z Ruzyňské věznice a prohlášení Několik vět z června 1989. Kvůli těmto podpisům byl v září 1989 vyslýchán na Stb v Bartolomějské ulici. Čtyřhodinový výslech popsal a text byl uveřejněn na podzim 1989 v samizdatových Lidových novinách. V roce 2004 založil pražské Divadlo Na Jezerce. O dva roky dříve Divadelní společnost Jana Hrušínského. Divadlo Na Jezerce se stalo jedním z nejnavštěvovanějších divadel v Praze. Divadelní společnost Jana Hrušínského oslavila v roce 2017 patnáct let své činnosti. V únoru 2017 začal pravidelně psát eseje pro magazín Sabiny Slonkové Neovlivní.cz, poskytl několik větších rozhovorů např. Jiřímu Kubíkovi pro Seznam.cz či Martinu Veselovskému a Filipu Horkému pro DVTV. Se svým bratrem Rudolfem ml. měl dlouho napjaté vztahy kvůli sporu o dědictví po otci Rudolfu Hrušínském....

Jan Hrůša (1)

Překlad z ruštiny.

Jan Hrůša (1)

Narozen 21.6.1947 v Chomutově. PaedDr., CSc., vysokoškolský pedagog tělesné výchovy a sportu.

Ján Hronský (1)

Slovenský dopravní odborník a vysokoškolský pedagog, autor prací z oblasti železniční dopravy.

Jan Hroch (1)

Jan Hroch je bývalý český hokejový útočník. V československé lize hrál za CHZ Litvínov a Duklu Jihlava. Odehrál 7 ligových sezón, nastoupil ve 145 ligových utkáních a dal 26 ligových gólů.

Jan Hrnčíř (1)

Narozen 1. 5. 1977 v Ivančicích. PhDr. Ing. Mgr., MBA, LL.M., ekonom, vysokoškolský učitel a politik.

Jan Hrnčíř (1)

Ing., chemik.

Ján Hrivnák (1)

Autor vojenských metodických příruček.

Ján Hricov (1)

Ján Hric (1)

Slovenský řeckokatolický kněz, církevní literatura.