Všichni Autoři a témata

Zdeněk Půlpán (8)

Narozen 1942. Práce z oboru pedagogiky a metodiky výuky přírodních věd.

Zdenek Primus (6)

Narozen 1952 v Brně. PhDr., historik a teoretik umění.

Zdeněk Pinc (6)

Narozen 10.2.1945 v Příbrami.PhDr., doc v oboru filozofie a sociologie, ředitel Institutu základů vzdělanosti, práce z oboru ústavního práva, filozofie a pedagogiky.

Zdeněk Patzelt (4)

Narozen 1960. RNDr., přírodovědec, ekolog, publicista, práce o Národním parku České Švýcarsko. Též fotogra, specializace na fotografie přírody.

Zdeněk Patrick (5)

Vlastním jménem Zdeněk Šmitmajer, narozen 16. 7. 1946 v Praze 2. Do roku 1986: údržbář, do 1989 vedoucí metodického oddělení. Od 1989 středoškolský učitel. Vystudoval PFUK v Praze. Jazyková výbava, sám autor uvádí ovládá též sanskrt, chaldejský klínopis...

Zdeněk Maria Zenger (3)

Zdeněk Maria Zenger , často uváděný i jako Zdeněk M. Zenger a publikující pod zkratkou zmz, byl český památkář, redaktor, grafik, fotograf a heraldik. Narodil se v Mladé Boleslavi a v dětství byl s rodiči několik let ve Vídni, ale většinu života prožil v Praze, kde v roce 1932 absolvoval Arcibiskupské gymnasium . Později studoval na právnické fakultě Karlovy univerzity. Jeho zájmy a přátelství s heraldikem a architektem Břetislavem Štormem ho ale v budoucnu vedly jinam. V letech 1937–1939 absolvoval školení v kresbě a malbě u Emanuela Frinty. Po válce se stal roce 1945 výtvarným referentem Zemského národního výboru v Praze a v letech 1948–1951 působil jako právník Národní kulturní komise, kterou vedl Zdeněk Wirth. Tam byl začátek jeho propagační a publikační činnosti v oblasti památkové péče, které se od roku 1951 věnoval nejprve jako redaktor v Čedoku a v časopisu Turista, později jako vedoucí propagace v Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody , kde pracoval až do roku 1976. Jako redaktor a pracovník PSPPOP připravil k vydání množství turistických brožur, památkářských sborníků a knih; řadu článků a průvodců také sám napsal a ilustroval. Jako externí redaktor kulturní rubriky Lidových listů a později Lidové demokracie publikoval i mnoho článků a recenzí o výstavách a výtvarných umělcích. V jeho další mnohostranné činnosti je nutné zmínit tři oblasti: heraldiku, exlibris a portrétní fotografii. Byl předsedou Heraldické sekce Klubu vojenské historie při Vojenském historickém ústavu v Praze. Je autorem stále ceněných knih: Heraldika a Česká heraldika . Tvorbě exlibris se více věnoval od roku 1974, vytvořil asi 127 exlibris charakteristických skloubením stylového písma s grafickým motivem kresleným jednoduchou...

Zdeněk Král (6)

Zdeněk Král je český klavírista a hudební skladatel. Je držitelem ceny Classic Prague Awards za nejlepší skladbu vážné hudby za rok 2019. http://classicpragueawards.eu/vitezove-2019/ Zdeněk Král je autorem hudby k osmi desítkám divadelních, filmových a rozhlasových projektů, autorem desítky komorních skladeb , symfonických a sborových skladeb, písní i šansonů. Natočil 4 sólová klavírní alba, asi 50 alb s různými interprety, napsal scénickou hudbu k 70 představením, hudbu k filmům Velkofilm a Jako nikdy. S Martinem Krajíčkem tvořil duo KK Band. Je členem divadla Komediograf, členem seskupení Inspektor Kluzó. Napsal dětské představení Edison , knížku pohádek pro děti Tři drakouni, sborník logopedických písniček Žvaní žabák u louže. Dále zpěvníky úprav lidových písní . V roce 2015 obdržel Cenu komediantů za scénickou hudbu k inscenaci Deník Anne Frankové Slováckého divadla v Uherském Hradišti. V roce 2017 se stal finalistou v mezinárodní skladatelské soutěži The UK Songwriting Contest 2017 v kategorii instrumentální skladby. Ve stejném roce se stal finalistou mezinárodní soutěže Pianista roku 2017. S duem KK Band získal cenu Krteček. Je držitelem ceny Classic Prague Awards za skladbu Magnificat pro smíšený sbor a varhany a držitelem ceny Osa za nejhranějšího skladatele vážné hudby za rok 2018.

Zdeněk Kašťák (8)

Zdeněk Jizera Vonásek (6)

Zdeněk Jerman (6)

Narozen 29. 4. 1910 v Opavě, zemřel 14. 6. 1971 v Praze. Nakladatelský redaktor, beletrista, překladatel z němčiny, editor. Skutečným jménem Josef Heller.

Zdeněk Hnát (3)

Uvedené skladby, jako například "Toccata E Due Canzoni", "Sinfonietta La Jolla" a Beethovenova "Grosse Sonate Nr. 29 B-Dur für das Hammerklavier, op. 106", naznačují repertoár, který zahrnuje jak moderní, tak klasické skladby, což naznačuje možné zaměření na klavírní a komorní hudbu. Pokud je Zdeněk Hnát skutečně spojen s těmito díly, může se jednat o interpreta nebo interpreta klasické klavírní hudby, což však nelze na základě v současnosti dostupných informací potvrdit.

Zdeněk Dytrych (6)

18. prosince 1930 se v Praze narodil doc. MUDr. Zdeněk Dytrych, CSc. Vyrůstal na Žižkově, jehož neopakovatelná atmosféra v období těsně před 2. světovou válkou mu byla průpravou pro další životní směřování. Maturoval v roce 1951. Na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze promoval v roce 1957. Již během studií absolvoval 4letou praxi na oddělení neuróz v Lobči. Po promoci působil rok v Psychiatrické léčebně v Kosmonosích jako sekundární lékař, potom rok vyučoval na Filozofické fakultě UK v Praze a další rok působil jako sekundář v Psychiatrické léčebně v Praze – Bohnicích. Od 1. 1. 1961 působil v Psychiatrickém centru Praha nejprve jako vedoucí oddělení neuróz, později vedoucí laboratoře pro výzkum rodiny, dále jako vedoucí oddělení sociální psychiatrie a nakonec opět laboratoře pro výzkum rodiny. Atestaci z psychiatrie složil v roce 1960, kandidátem lékařských věd se stal v roce 1965. V lech 1990–1997 přednášel jako učitel na 3. lékařské fakultě UK. Byl členem České psychiatrické společnosti ČLS JEP, České demografické společnosti, členem výboru Komise pro odpovědné rodičovství Světové federace pro duševní zdraví a zástupcem této organizace pro střední a východní Evropu. Byl také konzultantem Oddělení pro plánované rodičovství WHO v Kodani. V průběhu své 40leté psychiatrické praxe se zabýval především psychogenními poruchami a biopsychosociálním výzkumem rodiny. Vždycky ho zajímaly různé rizikové populace a jevy na medicínském a sociálním rozhraní: pražská rozvodovost, porozvodová adaptace, problémové rodiny, rodiny a manželství vysokoškoláků, riziková mladá manželství, problémy rodin s dítětem, která má vrozenou vývojovou vadu, epidemiologie lehké mozkové dysfunkce, problémy nezletilých gravidních dívek, motivace žen ke třetímu a dalšímu těhotenství, psychické a sociální problémy žen žádajících o přerušení těhotenství nebo o sterilizaci. Ve spolupráci s WHO a Transnational Family Research Institute probíhá od konce 60. let rozsáhlá studi...

Zdeněk Dráb (5)

Narozen 1925 v Praze. Ing., CSc., docent, literatura z oboru automatizace a systémového inženýrství.

Zdeněk Borovec (4)

Zdeněk Borovec byl český textař, libretista, překladatel a příležitostný filmový herec. Vystudoval katedru dramaturgie a scenáristiky na FAMU , kde byl jeho spolužákem mj. Miloš Forman. Často spolupracoval se skladatelem Karlem Svobodou. Od dětství byl členem Dismanova rozhlasového souboru a zároveň i dětským hercem. Během druhé světové války hrál v Intimním divadle , ve stejné době a těsně po válce hostoval v Národním divadle nebo v Divadle 5. Května . Už jako dítě účinkoval v několika českých filmech. Objevil se v menších úlohách na stříbrném plátně, kupříkladu ve snímcích Kluci na řece , Nerozumím , Jan Roháč z Dubé , Na dobré stopě či Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář . V tom čase studoval Akademické gymnasium ve Štěpánské a v roce 1950 ho úspěšně zakončil maturitou. Následně absolvoval katedru dramaturgie a scenáristiky na FAMU , přičemž během studií si zahrál ve filmu Stříbrný vítr . Teprve 3 roky po ukončení svých studií se v roce 1959 začal systematicky věnovat profesionálnímu psaní písňových textů. Svoji profesionální kariéru zahájil jako dramaturg, působil i jako zpěvák, příležitostný herec a moderátor. Po absolvování FAMU byl Borovec zaměstnán jako dramaturg v Československém filmu na Barrandově. Zároveň také zpíval v kvartetu Františka Kočího . Legenda praví, že Borovcovy první písňové texty vznikly právě pro toto kvarteto a následně pro Pánkův sbor. Dle jiné legendy byl jedním z jeho prvních textů song Granada pro zpěváka Milana Chladila. Od roku 1959 byl Borovec na volné noze a kromě pedagogické činnosti na Konzervatoři Jaroslava Ježka se věnoval pouze psaní textů – lze ří...

Zdeněk Blajer (4)

Narozen 20.8.1925 v Praze. PhDr., CSc., pracovník katedry českého jazyka a literatury.

Zdeněk (8)

Zdena Táborská (1)

Zbyněk Revenda (6)

Prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc. vystudoval obor finance na fakultě národohospodářské Vysoké školy ekonomické, kam později nastoupil jako asistent na katedře financí a úvěru. Po reorganizaci VŠE se stal vedoucím katedry měnové teorie a politiky na fakultě financí a účetnictví. tuto funkci zastává i v současnosti. V letech 2003 - 2006 byl prorektorem VŠE.

Zbyněk Fišer (4)

Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Po maturitě studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Kandidátem věd se stal v r. 1967. V l. 1957–62 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, 1962–67 jako bibliograf ve Státní knihovně. V r. 1967 odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu . Jeho první filozofická práce Otázky bytí a existence je nezměněnou verzí diplomové práce z r. 1961. R. 1967 vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v r. 1962, r. 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu. Další filozofické práce vycházely jen v samizdatu, nyní jsou postupně publikovány pod názvem Filozofické eseje v nakladatelství Dharma-Gaia v Praze. SI Poznámky k dějinám filozofie, které zahrnují evropskou i mimoevropskou filozofii od jejích počátků až po sklonek 18. století, vycházely v l. 1977–89; po r. 1990 je vydává nakladatelství Vokno. Těžištěm Bondyho práce je ontologická problematika. Výchozím problémem je kritika kategorie ontologické substance a pokus o vypracování „nesubstančního modelu v ontologii“, pro nějž se stává důležitou kategorie samovzniku. Už při těchto analýzách je charakteristické propojování problematiky ontologické a axiologické, jež jsou nazírány v komplementární jednotě. Základní pozicí, která je dodržována a jen stále jasněji propracována v celém díle, je ateistická dialektika, úzce propojující prováděnou filozofickou analýzu s dialektickým a histori...

Zbyněk Anthony Bohuslav Zeman (5)

Narozen 18. 10. 1928 v Praze, zemřel 22. 6. 2011 v Praze. Historik, většinu života působil na předních univerzitách ve Velké Británii, kam emigroval roku 1948, do Česka se vrátil v roce 1996. Zabýval se dějinami střední a východní Evropy 20. století a lidskými právy. Publikoval v oboru.

Zbigniew Herbert (4)

Zbigniew Herbert byl polský básník a esejista. Narodil se ve Lvově, účastnil se protiněmeckého odboje v řadách Zemské armády. Studoval filozofii a práva, v roce 1956 vydal první sbírku Struny světla. Kriticky se vyjadřoval ke komunistickému režimu, od roku 1986 žil v exilu v Paříži. Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Powązkowski' ve Varšavě. Jeho básnická tvorba je intelektuálně náročná, vyznačuje se četnými mytologickými a filozofickými odkazy. Psal také fejetony pod pseudonymem Pan Cogito. Česky vyšel výbor jeho poezie Druhý pokoj a uměnovědné eseje Barbar v zahradě a Zátiší s udidlem. V roce 2008 se v Polsku slavil Rok Zbigniewa Herberta.

Zahi Hawass (3)

Dr. Zahi Hawass bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta . Pro své časté vystupování v dokumentárních pořadech o egyptské civilizaci se stal mezinárodně známým i mimo archeologické kruhy, ačkoliv mu někteří kritici vytýkali nedostatek solidních archeologických znalostí. V létě roku 2011 pod tlakem změn v Egyptě uvedenou funkci opustil.

Zaharia Stancu (5)

Zaharia Stancu byl rumunský prozaik, romanopisec, básník a filozof. Stancu se narodil v roce 1902 v Salcia, vesnici v kraji Teleorman. Poté, co opustil školu ve věku třinácti let, pracoval v různých zaměstnáních. V roce 1921, s pomocí Galaction Gala, se stal novinářem. V roce 1933 ukončil studium v literatuře a filozofii na univerzitě v Bukurešti . Během druhé světové války byl uvězněn pro opozici vůči fašistické vládě Iona Antonesca v Targu Jiu - internačním táboře pro politické vězně . V roce 1946 se stal ředitelem Národního divadla Rumunska . Poté, co komunistický režim byl založen, byl členem rumunské akademie a prezident svazu spisovatelů Rumunska odst. 1966-1974). Získal rumunskou státní cenu za literaturu a v roce 1971. V letech 1926 a 1944 Stancu publikoval šest básnických sbírek. V roce 1948 vyšel jeho první důležitý román, Desculţ . Ten byl přeložen do třiceti jazyků. Jiné významné romány jsou Satra a Jocul cu moartea .

Záboj Horák (6)

Narozen 5. 3. 1975 v Praze. JUDr., Ph.D., právník, též autor církevních publikací.

Yvon Taillandier (4)

Francouzská malířka, básnířka, historička umění.

Yvetta Voráčová (6)

Mgr., dramaturgyně televizních pořadů, televizní moderátorka, absolventka oborů čeština a dějepis.

Yuval Zommer (8)

Britský ilustrátor, autor obrázkových knih.

Yu-Hsuan Huang (8)

Ilustrátorka, umělkyně, autorka dětských knih.

Yoshitomo Imae (2)

Japonský spisovatel literatury pro děti.

Yoru Sumino (5)

Japonský/á spisovatel/ka.

Wolfgang Zielke (4)

Německý autor metodických přúruček o paměti, učení, rychločtení a neverbální komunikaci.

Wolf Durian (3)

Wolf Durian byl německý spisovatel, překladatel a novinář, autor knih pro děti a mládež. Již od mládí toužil odjet do USA. Ve třinácti letech proto utekl z domova, byl ale zadržen v Antverpách a vrácen domů. Jeho se se splnil až po maturitě. V USA pracoval jako umývač nádobí, dřevorubec, zahradník, kovboj a v Mexiku jako poštovní jezdec. Po návratu studoval němčinu a zoologii a pracoval jako novinář a překladatel pro různé noviny. Počátkem dvacátých let byl redaktorem populárně-vědeckého časopisu Kosmos ve Stuttgartu a roku 1924 se stal šéfredaktorem berlínského čtrnáctideníku pro děti Der heitere Fridolin . Zde roku 1924 publikoval na pokračování své první a nejpopulárnější dílo, román pro děti Kai aus der Kiste . Roku 1926 vyšel tento román knižně, stal se bestsellerem a dočkal se dvou filmových adaptací. V období Třetí říše byl román pro svou proamerickou orientaci zakázán. Po roce 1945 žil v Sovětské okupační zóně, byl spolupracovníkem novin Tägliche Rundschau a Berliner Zeitung a psal fejetony pod pseudonymem Fridolín. Později se stal občanem NDR. Napsal celou řadu knih pro děti a mládež, které byly přeloženy do několika jazyků. Často se odehrávají v cizích zemích a vyznačují se láskou k přírodě a ke zvířatům. Jeho syn z prvního manželství Wolfgang Bechtle byl spisovatel a přírodní fotograf. Jeho dcera Sibylle je autorkou dětských knih a scenáristkou.

Wolf C Ebner (3)

Německý publicista.

Włodzimierz Puchalski (4)

Polský přírodovědec, fotograf, režisér přírodovědných filmů.

Witold Makowiecki (3)

Witold Makowiecki byl polský spisovatel, autor dvou dobrodružných knih pro mládež. Witold Makowiecki byl synem publicisty Zygmunta Makowieckého . Jeho bratr Tadeusz byl básník a literární historik. Povoláním byl Makowiecki zemědělským inženýrem. Nemoc mu znemožnila pokračovat v kariéře a tak se věnoval psaní. V letech 1940-1945 napsal pro své děti dva poutavé a napínavé, které vyšly až po jeho smrti. Děj obou knih, které na sebe volně navazují, je zasazen do starověkého Řecka.

Wishbone Ash (6)

Wishbone Ash je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1969 v Torquay v Devonu. Skupina je známá jako průkopník stylu dvojité sólové kytary, který se stal základem hard rocku a heavy metalu. Původní sestavu tvořili Martin Turner , Steve Upton , Ted Turner a Andy Powell . Jejich zvuk charakterizovaly složité kytarové harmonie, směs blues, progresivního rocku a prvků folku.

William Ury (6)

absolvent Harvardovy a Yaelovy univerzity - je mezinárodně respektovaným odborníkem na vyjednávání, jehož poradenských služeb využívají společnosti, jako jsou IB, AT&T či Aerican Express. Působil rovněž jako poradce Bílého domu, ministerstva zahraničí USA a Pentagonu. Je spoluzakladatelem a jednou z vůdčích osobností Programu vyjednávání na právnické fakultě Harvardovy univerzity a spoluautorem bestselleru Getting to Yes, vydaného ve více než dvaceti světových jazycích.

William R Stanek (7)

Americký systémový inženýr, expert na počítačové síťové technologie, letec, účastník války v Perském zálivu. Autor příruček k programům firmy Microsoft.

William Novak (3)

Spoluautor životopisů Nancy Reaganové, Lee Iacoccy, Olivera Northa, Magica Johnsona a dalších.

William G Tapply (2)

Byl americký spisovatel, který publikoval více než 40 děl. Byl nejvíce známý pro jeho právní série, které řešil právník a detektiv Brady Coyne. Tapply se narodil a žil v Nové Anglii . Byl to středoškolský učitel a vysokoškolský profesor. Po jeho smrti, po sobě zanechal jeho manželku spisovatelku Vicki Stiefelovou a pět dětí.Tapply zemřel 28. července 2009 na leukémii na své farmě v Hancocku, New Hampshire.

Wilhelm Eisenreich (5)

Wilhelm Eisenreich studoval Biologii, Chemii a Pharmakologii. Po získání titulu v biologii nastoupil do nakladatelství BLV-Verlag, nejdříve jako lektor, později jako vedoucí lektorů a dnes je programový ředitel nakladatelství. Pracuje zde ji více než 37 let. Největší vášní je fotografování přírody. Svoje fotografie uveřejňuje v knihách, kalendářích a časopisechJe autorem a fotografem nejúspěšnějších knih BLV společně se svými přáteli a manželkou.

Wild Bill Davison (4)

Wild Bill Davison byl americký jazzový kornetista známý svým ohnivým, intenzivním stylem a krásným tónem. Narodil se 5. ledna 1906 v Defiance ve státě Ohio a stal se jednou z klíčových postav chicagské jazzové scény 20. let 20. století. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž hrál s mnoha jazzovými legendami včetně Eddieho Condona, s nímž často spolupracoval. Davisonův přístup k jazzu byl silně ovlivněn jeho idolem Louisem Armstrongem a byl známý svou schopností hrát jak žhavou, tak sladkou hudbu.

Wendy Webb (3)

Americká spisovatelka, novinářka, šéfredaktorka měsíčníku o životním stylu Duluth Superior Magazine. spisovatelka.

Wendy Mass (7)

Americká spisovatelka, píše jak nebetrickou literaturu, tak knihy pro děti a mládež.

Wendy Beckett (4)

Řádová sestra Wendy Beckettová patří k čelným popularizátorům výtvarného umění v Evropě. V roce 1990 se stala známou díky seriálům BBC o dějinách umění. Narodila se v Jižní Africe, ale vyrůstala v Edinburghu ve Skotsku. V roce 1946 vstoupila do řádu sester Panny Marie v Namuru. Byla poslána do Anglie, kde začala svůj noviciát. Současně začala studovat na univerzitě v Oxfordu. V roce 1954 se vrátila do Jižní Afriky a začala učit na univerzitě Witwatersrand. Zdravotní problémy ji v roce 1970 donutily přerušit práci a vrátit se do Anglie. Od té doby žila v karmelitánském klášteře. Svůj čas věnovala překladům středověkých rukopisů, a později studiu dějin umění.

Walter Nigg (4)

Walter Nigg studoval filozofii a evangelickou teologii na univerzitách v Göttingen, Lipsku a Curychu. Byl pastorem v Dällikon-Dänikon a profesorem církevních dějin v Curychu. Má ve svých knihách mnoho slavných, svatých, filozofů, umělců a kacířů – jemným způsobem portrétuje z dějin křesťanství. Celý svůj život se zabýval otázkou katolických svatých, udělal významný přínos v rámci ekumenického sblížení křesťanských vyznání. Jeho osobní knihovna byla dána do ústavu pro ekumenická studia na univerzitě ve Freiburgu, kde se výzkumné pracoviště skládá z Niggova života a díla.

Walter Lord (2)

Walter Lord byl osobní automobil továrny Walter, českého výrobce osobních automobilů. Byl představen koncem roku 1932 a jednalo se licenční šestiválec, odvozený z italského typu Fiat 522 L . Od roku 1931 byl v Itálii dán do výroby Fiat 522 C / L. Současně se objevil těžší model Fiat 524 C / L s výkonem až 40 kW . Oba typy byly osazeny stejným motorem Fiat, model 122. Fiat 522 C byl vyráběn jako Walter Princ a Fiat 524 L jako Walter Lord. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory“ tak představila poslední automobil, sériově vyráběný v Jinonicích. „Úsporný šestiválec středního obsahu 2,5 litru, s vyšším výkonem, s přepychovou výbavou a vzhled jako u nejdražších vozů. Dokonalé, technicky propracované a moderně vyřešené chassis s pružným a spolehlivým motorem o výkonnosti 55 ks“. Tak byl charakterizován Walter Lord v materiálech výrobce. Výhodou bývala označována skutečnost, že při ekonomicky akceptovatelné spotřebě 15 l/100 km měl poměrně vysoký výkon a přepychovou výbavu značně převyšující standard této objemové třídy, kterou se řadil k úrovni nejdražších automobilů. Továrna Walter nikdy nepatřila ke špičce v celkových počtech prodaných automobilů. Například v roce 1932 bylo vyrobeno 374 automobilů vč. nákladních . Pouze v letech 1933 a 1934 byla výroba vyšší a dosáhla 474 resp. 470 osobních automobilů. Od roku 1935 výroba klesala, v roce 1935 to bylo 430 vozů a v roce 1936 jen 179, z toho 101 osobních, 60 nákladních a 14 autobusů. Výroba automobilů Walter Lord i tak zůstala velmi omezená, zřejmě se jednalo o několik desítek kusů a v létě 1936 skončila zcela. Ve dnech 19.-21. listopadu 1936 se dokonce konala v pražských Holešovicích, v ulici U měšťanského pivovaru č.p. 799 veřejná dražba asi 60 osobních, nákladních a dodávkových automobilů Walter. V roce 1937 se již pouze dopr...

Walter J Veith (4)

Walter Julius Veith je jihoafrický zoolog, který po svém obrácení na křesťanskou víru odmítl teorii evoluce ve prospěch kreacionismu a vzdal se vyučování na Ústavu zoologie na univerzitě v Kapském městě. Vystupuje po celém světě na veřejných přednáškách.

Walter Heichen (4)

Německý spisovatel a nakladatel.

Walter Farley (3)

Walter Farley byl americký spisovatel známý především svou sérií dobrodružných knih pro mládež Černý hřebec. Lásku ke koním probudil ve Farleyovi jeho strýc, který byl profesionálním žokejem a který jej učil jak trénovat koně a jízdu na nich. Černého hřebce tak Farley začal psát ještě v době, kdy studoval na střední škole a vydal jej roku 1941, tedy v roce, kdy dokončil svá studia na Kolumbijské universitě. Je to dobrodružný příběh o vzniku přátelství chlapce Aleka a černého hřebce Blacka. Alek cestuje na lodi, která ztroskotá, a hřebec mu zachrání život. Alek se koně ujme, dá mu jméno Black. Oba se spřátelí a posléze vyhrají dostih, ve kterém porazí nejrychlejší koně USA. Díky velkému úspěchu knihy napsal Farley pokračování, ve kterém si pro Blacka přijede jeho pravý majitel, arabský náčelník Ithak, který se o koni dozví díky jeho obrovskému úspěchu na dostihu. Daruje však Alekovi jeho první hříbě, hřebce Satana . Cyklus se pak postupně rozrostl na dvacet svazků.

Vsevolod Sato (3)

PhDr. Vsevolod Sato, CSc. , rusista, literární vědec, vysokoškolský pedagog, práce z oboru.

Vratislav Schreiber (7)

Vratislav Schreiber byl český lékař, endokrinolog a bývalý prorektor Univerzity Karlovy . Narodil se v rodině úředníka a učitelky, k medicíně ho přivedl jeho strýc, který byl praktickým lékařem. Po osvobození Československa od nacistické okupace studoval Lékařskou fakultu UK v Praze, kde promoval v roce 1950. Byl internista a endokrinolog, profesor klinické fyziologie. Řadu let působil jako proděkan Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze a také jako prorektor UK. Vedl Laboratoř pro endokrinologii a metabolizmus na 3. interní klinice Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Byl zakládajícím členem Učené společnosti ČR a dlouholetým předsedou České endokrinologické společnosti ČLS JEP. Byl prvním, kdo dostal cenu „Praemium Bohemiae“. V roce 2003 mu byla udělena Medaile Za zásluhy II. třídy. Je autorem úvah o medicíně. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Publikoval několik set článků a napsal několik desítek knih. K nejznámějším patří:

Vratislav Maňák (6)

Narozen roku 1988 v Plané u Mariánských Lázní. Spisovatel, novinář, pracovník zpravodajského serveru ČT 24.

Vratislav Effenberger (4)

Vratislav Effenberger byl český literární teoretik a vůdčí osobnost českého poválečného surrealismu. V letech 1938–1939 absolvoval English Institute. Poté studoval střední průmyslovou školu, kde roku 1944 maturoval. Po válce vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a začal studovat i dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak v roce 1948 byl ze školy vyloučen . Od roku 1946 pracoval v Československém filmovém ústavu, odkud byl v roce 1954 propuštěn. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale roku 1958 musel odejít i odtud. Pak až do roku 1966 pracoval jako dělník při podzemním zplynování uhlí v Březnu u Chomutova. Od roku 1966 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd, kde získal titul kandidát věd, roku 1970 však byl z politických důvodů propuštěn. V letech 1971–1977 pracoval jako překladatel Pražské informační služby. Roku 1977 podepsal opoziční petici Charta 77 a mohl pak pracovat již jen jako dělník. Zároveň byl však od roku 1977 v invalidním důchodu. K surrealismu měl blízko již na počátku 50. let, když přispíval do sborníků Znamení zvěrokruhu a Objekt. V 60. letech se pak stal byl vůdčí osobností Surrealistická skupiny v Československu, a to nejen po teoretické stránce, ale i po stránce organizační. V roce 1969 redigoval surrealistickou revui Analogon. Vyšlo tehdy pouze prvé číslo, dvě další byla připravena v rukopise. Vydávání Analogonu bylo obnoveno až po pádu komunistického režimu a od roku 1991 do roku 2018 vyšlo zatím 86 čísel. Kolem roku 1968 publikoval v řadě novin a časopisů zabývajících se literaturou, divadlem a výtvarným uměním. Většina jeho díla však vyšla pouze v samizdatu nebo je ještě nezpracovaná ve formě rukopisů. V závorce předpokládaný rok vzniku. Většina těchto sborníků patří do samizdatové literatury. Vyjma těchto děl vyšla řada jeho časopiseckých a...

Vranská (8)

Volker Koop (3)

Novinář a publicista, práce z oboru německých dějin.

Vojtěch Trnka (5)

Narozen 10.4.1907 ve Vídni, zemřel 2.8.1982 v Praze. MUDr., CSc., pediatr, speciální pedagog a sociolog, publikace z oboru.

Vojtěch Cikrle (8)

Narozen 20. 8. 1946 v Bosonohách u Brna. Římskokatolický biskup, teologické práce.

Vlastimil Hort (4)

Vlastimil Hort je československý a od roku 1985, kdy emigroval z tehdejšího komunistického Československa, německý šachový velmistr a šachový teoretik. Mezinárodním mistrem se stal roku 1962 a titul velmistra mu byl udělen roku 1965. Největšího úspěchu dosáhl Hort v mezipásmovém turnaji mistrovství světa v Manile roku 1976, kde skončil třetí a postoupil do turnaje kandidátů 1977, ve kterém v boji o postup mezi nejlepší čtyři prohrál s Borisem Spasským. V tomto roce byl v žebříčku FIDE na 6. místě, což je zatím nejvyšší pozice dosažená československým či českým hráčem. Hort je šestinásobným mistrem Československa v šachu. Zvítězil v letech 1970, 1971, 1972 a 1975; v turnajích s mezinárodní účastí uspořádaných v letech 1969 a 1977 obsadil shodně třetí místo a umístil se první mezi československými hráči. Zvítězil v mistrovství Spolkové republiky Německo v letech 1987, 1989 a 1991. Úspěšně se účastnil řady dalších turnajů a vyhrál více než šedesát z nich . V letech 1960–1984 reprezentoval Hort Československo na jedenácti šachových olympiádách a byl společně s Janem Ambrožem, Vlastimilem Jansou, Janem Smejkalem a dnes slovenskými hráči Ľubomírem Ftáčnikem a Jánem Plachetkou členem družstva, které na šachové olympiádě roku 1982 v Lucernu skončilo na druhém místě. Později se stal trenérem německého reprezentačního družstva. V roce 1995 se Vlastimilu Hortovi podařilo úspěšně spoluorganizovat šachový turnaj POLKA v pražském hotelu ATRIUM, kterého se i sám zúčastnil. Turnaj byl sestaven ze dvou pětičlenných týmů, které spolu odehrály 10 kol. Turnaj měl dosud naprosto nevídané hvězdné obsazení. Na jedné straně slavní veteráni ve složení - Boris Spasskij, Viktor Korčnoj, Vasilij Smyslov, Vlastimil Hort a Lajos Portisch. Na straně druhé n...

Vlastimil Hejl (3)

Vlastimil Hejl, narozen v květnu 1915. Redaktor Střelecké revue, literatura z oboru sportovní střelby.