Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Výpis všech autorů

      Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...

      Zobrazuji 61 - 120 z celkem 4142 záznamů
      A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
      M M. M’ M� Ma Mb Mc Me MF Mg Mh Mi Mj Mk Ml Mm Mn Mo Mø Mr Ms Mü Mw My Mž
      Winfried Maass

      Winfried Maass

      Německý novinář a spisovatel.

      Více od autora
      Radek Malý

      Radek Malý

      Radek Malý je český básník, autor knížek pro děti a překladatel. Na Univerzitě Palackého vystudoval obor germanistika a bohemistika. Působí jako vysokoškolský pedagog, překladatel z němčiny, básník a autor literatury pro děti. Publikoval básnické sbírky Lunovis , Vraní zpěvy , Větrní a Malá tma . Překládá poezii Georga Trakla – výbor Podzimní duše vyšel roku 2005 v nakladatelství BB Art –, Ericha Kästnera, Rainera Marii Rilka, Paula Celana, Hugo Sonnenscheina a dalších. Ze současných básníků přeložil např. Karla Lubomirského , zabývá se i překlady středověkých německých milostných písní. Připravil také vlastní antologii německé expresionistické poezie Držíce v drzých držkách cigarety . Píše rovněž pro děti, spolu s PaedDr. Hanou Mikulenkovou je autorem učebnic českého jazyka a literatury pro první stupeň základní školy , autorského Slabikáře s ilustracemi Matěje Formana . Svými básněmi přispěl i do knihy Šmalcova abeceda . Dětem je určen i příběh František z kaštanu, Anežka ze slunečnic , knížka básniček Kam až smí smích a „poetický slovníček dětem v příkladech“ s názvem Lahůdky . Knižně dále publikoval literárněvědnou studii Spásná trhlina. Reflexe poezie Georga Trakla v české literatuře . Je rovněž autorem dvou dramatických textů: Pocit nočního vlaku a Černé Hoře . * Básnické sbírky: Lunovis, BB Art, 2001 Vraní zpěvy, Petrov, 2002 Větrní, zcestné verše, Petrov, 2005 ISBN 80-7227-227-6 Malá tma, Host, 2008 Pro děti: Slabikář, Prodos, Olomouc 2004; spoluautor s PaedDr. Hanou Mikulenkovou Šmalcova abeceda, Baobab, Praha 2005; spoluautor básniček František z kaštanu, Anežka ze slunečnic, Meander, 2006 Kam až smí smích, Meander, 2009 Lahůdky, 2009; poetický slovníček dětem v příkladech Dramatické tex...

      Více od autora
      Petr Mazný

      Petr Mazný

      Pracoval jako novinář v Plzeňském deníku a Mladé frontě Dnes. Poté působil jako správce sbírek dnes už zaniklého Muzea ŠKODA. Zabývá se historií Plzně a Šumavy, je autorem nebo spoluautorem desítek knih z naší produkce. Je spoluzakladatelem nakladatelství Starý most.

      Více od autora
      Pavel Martin

      Pavel Martin

      Pavel Martinec se narodil v Trutnově 31. 1. 1986. Zde vystudoval Gymnasium, v roce 2012 obdržel titul Mgr. za absolvování UHK, obor ČJ/DĚ, učitelství pro SŠ. V současné době studuje doktorát na UJEP, obor Specializace v pedagogice – český jazyk. Pavel Martinec je ženatý a má dvě dcery: Alžbětu a Viktorii. V současné chvíli pracuje jako učitel na SŠ v Hradci Králové, kde také bydlí. Od května 2013 člen Obce spisovatelů.

      Více od autora
      Miroslav Macek

      Miroslav Macek

      Miroslav Macek je český stomatolog, publicista, překladatel, politický komentátor, po sametové revoluci československý politik za Občanské fórum, později spoluzakladatel Občanské demokratické strany a její místopředseda, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a místopředseda federální vlády Jana Stráského – pověřený řízením ministerstva práce a sociálních věcí a federálního výboru pro životní prostředí. Vystudoval stomatologii na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, studium dokončil v roce 1967. V letech 1967–71 pracoval jako zubní lékař na Hornické poliklinice v Ostravě, v letech 1971–90 na Obvodním zdravotním středisku v Postřelmově. Profesně je k roku 1990 uváděn jako lékař, bytem Zábřeh. V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu , jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za Občanské fórum. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů coby poslanec OF. V průběhu funkčního období se stal členem poslaneckého klubu nově zřízené Občanské demokratické strany. Patřil k zakladatelům ODS. Již 4. března 1991 se stal místopředsedou přípravného výboru ODS. Do funkce místopředsedy strany ho zvolil ustavující kongres ODS v dubnu 1991. Za ODS obhájil mandát ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V měsících před rozpadem Československa zastával významné posty v poslední federální vládě ČSFR , v níž působil jako její místopředseda. Zároveň byl v tomto kabinetu pověřeným ministrem práce a sociálních věcí ČSFR a také působil jako předseda Federálního výboru pro životní prostředí. V roce 1992 byl za zrušení tohoto výboru nominován na cenu Ropák roku. V roce 1992 čelil aféře s privatizací Knižního velkoobchodu. Zjistilo se, že společnost, v níž měl Macek podíl, získala v pr...

      Více od autora
      Antonín Matzner

      Antonín Matzner

      Antonín Matzner byl český publicista, spisovatel, producent, hudební režisér a dramaturg. Antonín Matzner studoval klavír u Marty Mikelkové, hudební teorii a skladbu u Josefa Bartovského, Bořivoje Mikoty a Františka Kováříčka. Po studiích začal publikovat v časopisech Mladý svět, Melodie, Hudební rozhledy atd. V roce 1960 založil v Plzni jazzový klub. Zabýval se hlavně hudební lexikologií. Kromě publicistické činnosti prakticky spolupracoval s předními populárními i jazzovými interprety jako producent a hudební režisér. Byl dramaturgem festivalu Pražské jaro.

      Více od autora
      Zbyněk Malinský

      Zbyněk Malinský

      Zbyněk Malinský byl spisovatel, autor pohádek, scenárista a textař, skaut. Zbyněk Malinský prožil svá klukovská léta ve skautském oddíle Dvojka, který vedl Jaroslav Foglar. Malinský do oddílu přišel v roce 1934, měl skautskou přezdívku Zbynda. Po válce vystudoval právnickou fakultu, poté pracoval v různých profesích, od roku 1960 jako scenárista a textař. V textech z pozůstalosti vzpomíná na dědečka, soudce v Jičíně, který měl s babičkou 14 dětí. Jeho dva synové též vystudovali práva.

      Více od autora
      Vladimír Mátl

      Vladimír Mátl

      Spoluinicioval založení časopisu Fantastická fakta a internetového deníku Paranormal.cz, je editorem řady Magazín záhad. K historickým otazníkům se dostal přes svůj zájem o pravěkou, především keltskou historii našich zemí. Je stoupencem teorie „informační sítě“, v níž je otištěna historie celého současného vesmíru, na kterou se mohou citliví jedinci napojit.

      Více od autora
      Graham Masterton

      Graham Masterton

      Graham Masterton je nejen uznávaným autorem hororů, ale píše i thrillery, katastrofické romány, historické knihy. Dokonce je autorem série instruktážních příruček o sexu. Ve svých 24 letech se stal šéfredaktorem časopisu Penthouse. Několik jeho děl se stalo fenomény žánru, část z nich byla dokonce zfilmována. Nejvíce ho proslavilo jedno z prvních děl, konkrétně z roku 1976, The Manitou. Velice úspěšná je také série krimipříběhů v hlavní roli s komisařkou Katie Maguirovou . Jako jediný autor mimo Francii získal prestižní cenu Prix Julia Verlanger za svůj román Family Portrait , který je inspirován novelou O. Wilda Obraz Doriana Graye. V roce 1989 se začaly vydávat autorovy horory v Polsku a od té doby se stal Graham Masterton jedním z nejuznávanějších a nejčtenějších autorů v této zemi. V roce 2014 se autor zúčastnil literárního festivalu Měsíc autorského čtení, který je pořádaný brněnským nakladatelstvím a agenturou Větrné mlýny. Tato agentura natočila pro Českou televizi cyklus “Skotská čítanka – Don't Worry – Be Scottish” - díl s Grahamem Mastertonem režíroval Mátyás Prinkler.

      Více od autora
      Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak

      Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak

      Dmitrij Narkisovič Mamin-Sibirjak byl ruský prozaik a dramatik. Narodil se roku 1852 na Urale v osadě u Visimo-Šajtanské železárny v rodině duchovního Narkise Matvějeviče Mamina. Po absolvování místní školy pro zaměstnance továrny chtěl jeho otec, aby se stal také knězem. Proto začal roku 1866 studovat v Jekatěrinburgu na náboženské škole a od roku 1868 v teologickém semináři v Permu. Zde se seznámil s myšlenkami Nikolaje Gavriloviče Černyševského, Alexandra Ivanoviče Gercena a národnictví vůbec. Nakonec se rozhodl, že knězem nebude a seminář nedokončil. Po odchodu ze semináře se roku 1871 přestěhoval do Petrohradu a začal studovat na veterinární fakultě Petrohradské lékařské chirurgické akademie. Byl fascinován bouřlivým společenským děním, navštěvoval revoluční studentské kroužky, četl práce Karla Marxe a zapojoval se do politických sporů. Věnoval se také vlastní tvorbě a v této době začaly vycházet tiskem jeho první povídky. Některé své první práce podepisoval pseudonymem Sibirjak a nakonec připojil tento pseudonym natrvalo ke svému jménu. Roku 1876 opustil lékařskou akademii a rozhodl se studovat právo na Petrohradské univerzitě. Ani toto studium však nedokončil, jednak pro finanční těžkosti, jednak pro vážné zhoršení zdravotního stavu . Vrátil se proto roku 1877 zpět na Ural k rodičům, kde nemoc překonal. Následující roku zemřel jeho otec a celá tíha starostí o rodinu padla na něho. Přestěhoval se s rodinou do Jekatěrinburgu a zde se téhož roku oženil s Мarií Alexejevovou, která se mu stala rovněž vynikajícím poradcem v oblasti literárních záležitostí. Podnikal také časté výlety po Urale, na kterých se seznamoval se životem obyčejných lidí a studoval tamější his...

      Více od autora
      Václav Marek

      Václav Marek

      Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...

      Více od autora
      Lubomír Macháček

      Lubomír Macháček

      Lubomír Macháček je český spisovatel a psycholog. Otec Lubomíra Macháčka byl pomocníkem v obchodě a matka absolvovala dvouletou ekonomickou školu. V roce 1965 absolvoval Lubomír Macháček Střední všeobecně vzdělávací školu v Pardubicích, poté rok pracoval jako vychovatel na internátu Pozemních staveb v Rybitví. V roce 1971 vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Po vojenské službě nastoupil jako psycholog do Ústavu nápravné výchovy v Pardubicích a následně pracoval v Okresní pedagogicko-psychologické poradně. V letech 1990–2005 vedl Poradnu pro rodinu a partnerské vztahy. V roce 2006 se stal ředitelem Centra psychosociální pomoci – Rodinné a manželské poradny Pardubického kraje. Literatuře se věnuje od studentských let. Společně s Alexanderem Tomským pracoval na studentském časopisu Oxymóron . Publikoval v časopisech Host do domu, Texty, Tvorba, Mladý svět, Čs. voják, Věda a život či Literární měsíčník. Lubomír Macháček je zároveň autorem mnoha příspěvků ve více než dvaceti sbornících. V osmdesátých letech publikoval především v cizojazyčných sbornících . Zpočátku psal povídky s fantaskními prvky, posléze se zaměřoval na romány z různých žánrů . Při psaní děl čerpá ze svých profesních zkušeností, poznatků a zážitků. Ve svých románech a povídkách se snaží zachytit smysl lidské existence. V psychologických povídkách zachycuje především tematiku osamělosti a odcizení v rodině. Hlavní postavy jeho knih jsou spjati s autorovými rodnými Pardubicemi. Některá díla publikoval pod pseudonymem Adam Borek. Mnoho jeho děl vyšlo v nakladatelství Kruh.

      Více od autora
      Jiří Macht

      Jiří Macht

      Fotograf a příležitostný spisovatel, pro něhož není problém se pohybovat v prostředí uměleckém, sportovním i ve všedním životě.

      Více od autora
      Andrew Mayne

      Andrew Mayne

      Vlastním jménem Andrew Harter. Hvězda televizního pořadu Otázky a odpovědi: Nevěřte Andrewu Mayneovi, je salonní kouzelník a romanopisec, který je na britském Amazonu hodnocený jako pátý nejprodávanější nezávislý autor a jenž byl za román Name of The Devil nominován na ocenění Thriller Award 2016. První cestu kolem světa jako iluzionista podnikl, když byl ještě teenager, a později spolupracoval s mistry řemesla, jako jsou Penn & Teller, David Blaine a David Copperfield. Andrewův román Angel Killer se nyní adaptuje na televizní seriál. Uvádí taky podcast s názvem Weird Things. Doplnění životopisu: Andrew Mayne vydal v roce 2017 román Naturalist , kde stvořil originální postavu přírodovědce profesora bioinformatiky Theo Craye. Kniha Naturalist se držela šest týdnů na prvním místě žebříčku bestsellerů na Amazonu. Také další knihy série s profesorem Theo Crayem měly velký úspěch: Looking Glass, 2018 , Murder Theory, 2019 a zatím poslední Dark Matter , 2019 .

      Více od autora
      Alan Marshall

      Alan Marshall

      Alan Marshall byl australský spisovatel, publicista, cestovatel a folklorista. V roce 1908 onemocněl dětskou obrnou a od té doby byl nucen používat berle. Od roku 1922 do roku 1933 pracoval jako úředník, v této době se začal zajímat o psaní. Měl svůj vztah i k Československu, neboť si od roku 1965 dopisoval s Boženou Foltýnovou, která mu napsala, protože ji zaujala jeho kniha. Roku 1972 dokonce přijel do Prahy, kde se s ní osobně setkal. Během svého života obdržel celou řadu ocenění např. Řád Británie, Řád za přátelství mezi národy a v Austrálii získal mj. Řád za služby literatuře Austrálie, Čestný doktorát právních věd. Biografii nazvanou I can jump oceans: the world of Alan Marshall o něm napsal Harry Marks.

      Více od autora
      Sarah J Maas

      Sarah J Maas

      Sarah J. Maas, rodným jménem Sarah Janet Maas je americká spisovatelka fantasy literatury pro mládež i dospělé. Je známá pro svou prvotní knihu s názvem Skleněný trůn, která vyšla v originále v roce 2012. Sarah Janet Maas se narodila dne 5. března 1986 ve městě New York. Navštěvovala univerzitu Hamilton v Clintonu v New Yorku, kde studovala tvůrčí psaní a zajímala se o religionistiku. V roce 2008 absolvovala Magna cum laude. Maasová je vdaná a žije v Pensylvánii . Dne 22. listopadu 2017 oznámila na Instagramu, že spolu s manželem čekají první dítě, syna. Ten se narodil v červnu 2018 a byl pojmenován Taran. Maasová začala psát svoji prvotinu, ze které pak vznikl román Throne of Glass , už v šestnácti letech. Poté, co napsala několik kapitol a novelu pojmenovala Queen of Glass, přidala ji na webovou stránku FictionPress.com, kde se její příběh stal jedním z nejpopulárnějších. Když se rozhodla napsat a vydat samostatnou knihu, tak novelu z webu odstranila. Dějová linie série je založena na Popelce za předpokladu: „Co když nebyla Popelka služka, ale vražedkyně? A co když se nechtěla zúčastnit bálu a setkat se s princem, avšak ho chtěla zabít?“ V roce 2008 začala Maasová posílat různým agentům svůj příběh, který si nakonec svého agenta našel až v roce 2009. Práva na knihu Throne of Glass byla odkoupena v březnu roku 2010 nakladatelstvím Bloomsbury, které zanedlouho koupilo práva na další dvě knihy v sérii. Knižní série Skleněný trůn je dostupná v 15 zemích a 35 jazycích. Maasová napsala také pět povídek, které se odehrávaly 2 roky před první knihou. Série obsahuje sedm knih. Druhá kniha série s názvem Crown of Midnight obdržela ocenění „New York Times young adult best-seller.“ V září roku 2015 bylo oznámeno, že společnost Mark Gordon Company koupila práva na televizní seriál s názvem Queen of Glass. Pilotní díl seriálu b...

      Více od autora
      J. Moussaieff Masson

      J. Moussaieff Masson

      Americký psychoanalytik, autor prací o psychologii a právech zvířat, editor korepondence S. Freuda, vyučuje též sánskrt.

      Více od autora
      François Mauriac

      François Mauriac

      François Charles Mauriac ) byl francouzský romanopisec, esejista, dramatik, básník a novinář, nositel Nobelovy cenu za literaturu za rok 1952. Je jednou z největších osobností dlouhé řady francouzských katolických spisovatelů. François Mauriac se narodil jako nejmladší z pěti dětí v zámožné bankéřské rodině. V jeho necelých dvou letech mu zemřel otec a od té doby o děti spolu s matkou pečovali prarodiče. Matka byla velmi zbožnou katoličkou a François byl proto v sedmi letech poslán do školy Mariánského řádu Collège de Grand-Lebrun na předměstí Bordeaux. V Bordeaux pokračoval i v univerzitních studiích, které zakončil v roce 1905. V roce 1906) pak Mauriac odešel do Paříže, kde se připravoval na přijímací zkoušky na École Nationale des Chartes, kam byl přijat v roce 1908. Příliš dlouho se však na této škole nezdržel – po několika měsících jí opustil na základě pevného rozhodnutí zasvětit svůj život literatuře. Své první dílo, básnickou sbírku Les mains jointes vydal hned v následujícím roce , další sbírku básní Adieu à l'adolescence pak v roce 1911. Poté se zaměřil spíše na prózu, v roce 1913 vydal svůj románový debut L’Enfant chargé de chaînes a postupně si osvojil svůj typický velmi poetický a sugestivní styl psaní. Jeho rané práce patří současně do období jeho osobní mladistvé spirituální krize, kdy trpí pocitem, že křesťanské duchovní zaměření člověka je potlačujícím faktorem přirozených lidských potřeb. Téma boje mezi city a rozumem, resp. touhou a odpovědností uvnitř člověka se tak stává ústřední problematikou Mauriacových děl i do budoucnosti, ovšem již v mnohem hlubším rozměru. Po skončení první světové války, během které sloužil na Balkáně jako příslušník Červeného kříže, vydal Mauriac v roce 1922 sbůj další román Le baiser au lépreux , který byl jeho prvních výrazným úspěchem. Další Mauriacovy práce byly...

      Více od autora
      Agnès Martin-Lugand

      Agnès Martin-Lugand

      Agnès Martin-Lugand je francouzská spisovatelka a psycholožka. Narodila se ve francouzském přístavním městečku Saint-Malo. Už od dětství se chtěla stát spisovatelkou, ale osud byl jiný. Stala se dětskou psycholožkou. Šest let pracovala na klinice a po narození syna zůstala v domácnosti. V té době napsala svůj první román Šťastní lidé čtou a pijou kávu , který nejdřív vydala na internetu a mezi literárními bloggery zaznamenal okamžitě úspěch. Krátce poté vyšel v renomovaném francouzském nakladatelství Michel Lafon. Kniha byla přeložena do několika jazyků . V červnu 2014 jí vyšel druhý román Entre mes mains le bonheur se faufile. V srpnu 2015 pak pokračování románu Šťastní lidé čtou a pijou kávu pod názvem Šťastní lidé mají šťastný život . V roce 2016 román Lituji, čekají mě… . V roce 2016 Merci la maîtresse, nouvelle dans 13 à table. V roce 2017 J'ai toujours cette musique dans la tête. Je vdaná, má dvě děti. Podle její první knihy se natáčí i film, na nějž získal práva v roce 2015 americký producent Harvey Weinstein .

      Více od autora
      Petr Markov

      Petr Markov

      Petr Markov se narodil 25. srpna 1945 v Praze. V roce 1971 absolvoval FAMU, obor filmové a televizní scenáristiky a dramaturgie. Od absolutoria až do roku 1982 byl scenáristou Filmového studia Barrandov. Napsal scénáře k filmům Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Ještě větší blbec, než jsme doufali. Některé scénáře vydal v literární podobě jako knihy, do knižní podoby převedl i některé scénáře Miloše Macourka. V roce 1983 napsal divadelní muzikál Zvonokosy. Je také autorem několika televizních a rozhlasových her, byl scénáristou televizních pořadů. V letech 1995–1996 reportérem časopisu Story. V roce 1997 kreativní ředitel reklamní agentury GHS Partner. Od roku 1998 je na volné noze. Je autorem asi 370 textů k písničkám, jež byly natočeny na zvukové nosiče.

      Více od autora
      Otakar Matoušek

      Otakar Matoušek

      *14.1.1899 – †4.1.1994 , český geolog a přírodovědec, profesor Univerzity Karlovy. Zabýval se zejména všeobecnou geologií a dějinami přírodních věd , průkopnicky se věnoval popularizaci vědy prostřednictvím rozhlasu. V letech 1930–1939 působil jako ředitel přednáškového a vzdělávacího odboru Československého rozhlasu. Za nacistické okupace v letech 1939–1945 účastníkem domácího odboje. Za Pražského povstání v roce 1945 řídil z pověření ČNR vysílání povstaleckého rozhlasu.

      Více od autora
      Niccolò Machiavelli

      Niccolò Machiavelli

      Niccolò Machiavelli byl italský politik, filozof, diplomat, spisovatel, historik, vojenský teoretik a polyhistor žijící v období renesance. Často je označován za zakladatele politologie. Ve svých spisech formuloval politicko-mocenský ideál a prostředky k vytvoření silného, jednotného státu v čele s osvíceným vladařem. Pocházel z notářské, ne příliš zámožné florentské rodiny. Jeho otec Bernardo byl právníkem, se svou ženou Bartolomeou měl kromě Niccola ještě syna Totta a dcery Primaveru a Ginevru. Niccolovi se dostalo humanitního vzdělání a jeho myšlení formovala díla antických klasiků, především Aristotela, Cicerona a Tita Livia. Roku 1498, po pádu Savonarolova režimu, byl Machiavelli 19. června jmenován do funkce kancléře florentské republiky. Dalších třináct let vedl druhou kancelář sekretariátu, která se zabývala správou zahraničněpolitických a vojenských záležitostí. Jako skvělý diplomat a schopný úředník se zúčastnil mnoha jednání i zahraničních misí. Machiavelli byl čtyřikrát ve Francii, ve Švýcarsku a v Německu, plnil poslání i k papežskému dvoru Julia II. a byl jmenován komisařem pro válku proti Pise. Při těchto příležitostech pořizoval podrobné záznamy z jednání a zpracoval řadu dokumentů obsahujících analýzy politické situace v příslušných zemích jako Zpráva o německých záležitostech nebo Popis německých záležitostí . Byly také podkladem pro jeho pozdější díla. V roce 1500 se stal poprvé otcem a rok poté se oženil s Mariettou, dcerou Bartolomea Corsiniho. Ta Niccolovi porodila nakonec šest dětí a podle manželových dopisů k ní Niccolò nikdy neztratil náklonnost, ačkoliv jí byl mnohokrát nevěrný. Po politickém převratu se v roce 1512 do Florencie vrátili Medicejové. Ti v roce 1513 dali Machiavelliho kvůli podezření ze spiknutí proti nim zatknout, vyslýchat a mučit. Byl zbaven všech funkcí a odsouzen k vyhnanství...

      Více od autora
      Bernard Malamud

      Bernard Malamud

      Bernard Malamud byl americký spisovatel, který psal zejména romány a povídky. Spolu se Saulem Bellowem, Josephem Hellerem, Philipem Rothem a Isaacem Bashevisem Singerem patřil k nejvýraznějším židovským autorům 20. století ve Spojených státech. Jeho román z baseballového prostředí Smolař byl roku 1984 zfilmován s Robertem Redfordem v hlavní roli. Za román Správkař zabývajícím se antisemitismem v Rusku, získal Národní knižní cenu a Pulitzerovu cenu. Narodil se v roce 1914 v newyorském Brooklynu do rodiny ruských Židů Maxe a Berthy Malamudových. Jeho mladší bratr Eugene, narozený v roce 1917, prožil těžký a osamělý život a zemřel jako padesátník. Mezi lety 1928 a 1932 studoval na střední škole v Brooklynu. Měl rád filmy, zejména pak komedie Charlieho Chaplina. Po ukončení školy se živil doučováním a následně nastoupil na vysokou školu City College of New York, kde získal v roce 1936 bakalářský titul. V roce 1942 obhájil na Kolumbijské univerzitě diplomovou práci o poezii Thomase Hardyho ve Spojených státech, a získal tak magisterský titul. Za druhé světové války byl osvobozen z vojenské služby, protože se sám staral o svého ovdovělého otce. Nejprve pracoval pro americký Úřad pro sčítání obyvatel ve Washingtonu, poté učil angličtinu v New Yorku ve večerní škole. V roce 1949 nastoupil na Oregonskou univerzitu, kde učil první ročníky kompozici a psaní esejů. Tuto jeho zkušenost zachycuje román z roku 1961 Nový život . Protože nezískal titul Ph.D., nemohl učit literární kurzy a po mnoho let zůstal na pozici asistenta. Během svého působení na univerzitě se tři dny v týdnu věnoval psaní a postupně se stal zásadním představitelem americké literatury. V roce 1961 nastoupil už jako uznávaný autor na Benningtonskou univerzitu, kde vedl kurzy tvůrčího psaní. Zde působil až do svého odchodu do důchodu. V roce 1967 se stal členem Americké akademie umění a věd. V roc...

      Více od autora
      Sally MacKenzie

      Sally MacKenzie

      Scůj první příběh napsala už ve škole a když ho předčítala ve třídě, spolužáci se smáli. Když dostudovala vysokou školu obor angličtina, tak šla na práva - v polovině studia si uvědomila, že to není její sen a vrátila se domů a začala psát znovu. V této době otěhotněla a vrátila se ke svému největším snu a to k psaní romantických románů. u kopec detičiek a vrátila sa k svojmu snu - napísala romantický \"román\".

      Více od autora
      Petr Macek

      Petr Macek

      Petr Macek je český spisovatel, novinář a scenárista. Začínal komerční science fiction zasazenou do populárních sérií Star Trek a Mark Stone a novelizací scénáře nízkorozpočtového komediálně-hororového filmu Marka Dobeše a Štěpána Kopřivy Choking Hazard. Jeho pozdější knihy Golemův stín, Případ dobře vychlazené pomsty a Hitlerův posel smrti jsou původním příspěvkem do edice pastišů o Sherlocku Holmesovi. Všechny dosavadní romány s postavou slavného detektiva v roce 2014 přijalo londýnské vydavatelství MX Publishing a vydalo jejich anglický překlad v celosvětové distribuci. S řadou osobností sepsal coby novinář jejich autorizované biografie, například s herečkou Ivou Janžurovou, režisérem Václavem Vorlíčkem, jazzmanem Laďou Kerndlem či zpěvačkou Helenou Vondráčkovou. Jeho kniha 1968 očima 50 je ohlédnutím 50 osobností Česka a Slovenska na události Pražského jara a okupaci vojsky Varšavské smlouvy roku 1968. Společně s výtvarníkem Petrem Koplem je autorem komiksového časopisu Dechberoucí Zázrak, pro časopis ABC autoři tvoří příběhy i s dalšími hrdiny, jako jsou Pérák nebo legendární Conan.

      Více od autora
      Pavel Mates

      Pavel Mates

      Je absolventem Právnické fakulty UK a ryzí akademik: až na roční působení jako soudce Ústavního soudu ČSFR prakticky celou svoji profesní karieru strávil na vysokých školách. V současnosti působí jako docent na Právnické fakultě ZČU Plzeň a Vysoké škole finanční a správní v Praze. Zabývá se správním právem se zaměřením na správní trestání a e-government ve správním právu. Napsal sám a jako spoluautor řadu monografií, několik učebnic, mimo jiné i o historii veřejné správy u nás a kolem 300 článků v odborných časopisech našich i zahraničních. Pracuje také pro stát jako místopředseda komise pro správní právo Legislativní rady vlády.

      Více od autora
      Miroslav Mayer

      Miroslav Mayer

      Autor detektivek a povídek s kriminální zápletkou.

      Více od autora
      Mireille Mathieu

      Mireille Mathieu

      Mireille Mathieu je slavná francouzská zpěvačka, známá svým silným a čistým sopránem. Narodila se 22. července 1946 v Avignonu ve Francii a proslavila se v 60. letech 20. století po účasti v talentové soutěži, která odstartovala její kariéru. Mathieu vydala během své kariéry řadu alb a stala se jednou z nejoblíbenějších a nejtrvalejších francouzských zpěvaček. Často je přirovnávána k Edith Piaf a bývá označována jako "Avignonský vrabčák", což je pocta Piafině přezdívce "Vrabčák". Repertoár Mathieu zahrnuje širokou škálu žánrů, od francouzských šansonů po pop music, a zpívá v několika jazycích. Díky svému mezinárodnímu ohlasu vystupuje na různých prestižních místech po celém světě. Díky své více než pět desítek let trvající kariéře se Mireille Mathieu stala ikonou francouzské hudby a kultury, která okouzluje publikum svými vášnivými vystoupeními a oddaností svému řemeslu.

      Více od autora
      Jiří Malásek

      Jiří Malásek

      Jiří Malásek byl významný český klavírista a skladatel, narozený 15. července 1927 v Praze. Proslavil se romantickou interpretací hudby a schopností vnést do svých klavírních výkonů emoce. Maláskova kariéra byla poznamenána jeho výjimečným klavírním talentem, díky němuž se stal jednou z nejvýraznějších osobností československé hudby 20. století. Specializoval se na lehkou vážnou hudbu a populární melodie, kterým často dodával sentimentální a nostalgický ráz, jenž rezonoval u posluchačů.

      Více od autora
      Jaroslav V Mareš

      Jaroslav V Mareš

      Jaroslav V. Mareš je známý televizní reportér. Několik let působil v České televizi, kde v roce 2005 za cyklus reportáží pro pořad Reportéři ČT získal ocenění v kategorii publicistika na mezinárodním festivalu Ekofilm. Od roku 2014 je členem týmu reportéra Josefa Klímy.

      Více od autora
      Ivan Málek

      Ivan Málek

      Ivan Málek byl český a československý lékař, mikrobiolog, člen Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V 50. letech představitel dogmatického stalinistického pojetí vědy. Po roce 1968 politicky a profesně odstaven. Maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, pak absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde promoval roku 1932. Od roku 1934 působil jako asistent v Bakteriologicko-sérologickém ústavu lékařské fakulty. V letech 1941-1944 byl zaměstnán ve Státním zdravotním ústavu. V období let 1944-1945 působil v laboratořích Fragnerovy farmaceutické továrny v Dolních Měcholupech. Během druhé světové války spolupracoval se skupinou komunisticky orientovaných lékařů, kteří připravovali projekt reformy československého zdravotnictví. V roce 1945 absolvoval studijní cestu do USA a Kanady. V letech 1946-1950 byl docentem a později profesorem mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V roce 1950 se stal ředitelem Ústředního ústavu biologického. Patřil mezi první osobnosti Československé akademie věd. Roku 1952 zakládal Biologický ústav ČSAV, který řídil. V letech 1962-1970 byl ředitelem Mikrobiologického ústavu ČSAV. Jako vědec se podílel na výzkumu vývoje nových léků. Stál u počátků tuzemského výzkumu antibiotik a je jedním ze zakladatelů Výzkumného ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy. Angažoval se i politicky. Od konce 40. let 20. století se v jeho vědecké tvorbě objevují ideologicky podmíněné teorie inspirované sovětským vědcem Trofimem Lysenkem. Potlačoval naopak tradiční genetické teorie Gregora Mendela. Coby aktivní komunista se zapojil i do širších politických debat. Kritizoval Masaryka, Čapka, „buržoazní objektivismus“ a další dřívější pilíře československé vědy. V roce 1955 vydal v tomto duchu propagandistickou publikaci Boj nového se st...

      Více od autora
      Adina Mandlová

      Adina Mandlová

      Adina Mandlová, vlastním jménem Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, v Německu známá pod pseudonymem Lil Adina , byla česká filmová a divadelní herečka. Její život byl bouřlivý. Byla krásná, inteligentní, obdivovaná. Její jméno spolehlivě plnilo sály, byla sex-symbolem 30. let 20. století. Zároveň se však jednalo o nešťastnou a psychicky nevyrovnanou ženu. Po válce byla podezřívána z kolaborantských styků s Němci. Pocházela z rodiny c. k. inspektora státních drah Jana Mandla, který po třech synech toužil po narození dívky. Již od dětství byla otcem hýčkána a podporována v uměleckých zájmech. Své zvláštní jméno dostala, protože podle jeho mínění měla předurčenou skvělou budoucnost. O její výchovu se staral výhradně otec, který ji velmi rozmazloval, všichni jí museli vykat, ale ona odpovídala tykáním. Od čtyř let hrála na klavír. V jejích osmi letech ale její otec zemřel, tím ztratila své dobré postavení a hra na klavír jí byla zakázána. Po smrti otce se rodinné poměry velice zhoršily. Matka si našla několik strýčků, kteří rodinu podporovali. To však nestačilo, a tak rodina pořádala loupežné výpravy do zahrad a polí. Mandlovi také pronajímali pokoje své vily studentům. Když bylo Adině čtrnáct let, matka si našla nového přítele. V šestnácti Adinu poslali do pařížského dívčího penzionátu, kde se naučila vařit a zdokonalila svou francouzštinu a němčinu. Po dvou letech byla z penzionátu za špatné chování vyloučena. Následně se začala věnovat herectví. Již v 16 letech si našla milence a chodila s ním po nočních barech. Ve francouzském penzionátu si našla dalšího, s nímž otěhotněla, načež absolvovala potrat. Pak se stala milenkou režiséra filmu Život je pes Huga Haase. Po roce 1939 měla vztah s Fredem Scheinerem–Svítilem, který ji později opustil, proto se pokusila o sebevraždu. Po uzdravení se vrhla do bezstarostného užívání si života, takže vznikla průpovídka „Baarová má oči mandlové a Mandlová má oči ...

      Více od autora
      Petra Martíšková

      Petra Martíšková

      Petra Martišková . Vystudovala Gymnázium v Kadani a později tamtéž i nástavbové studium obchodní akademie. Už při studiích se "zakoukala" do čísel a účetnictví, což ji baví a věnuje se jim v profesním životě, ale velmi ráda si odskakuje k psaní a to nejen knížek - pracovala i jako redaktorka internetových magazínů pro ženy. Příběhy a knížky miluje od svého dětství. Přečetla téměř celou knihovnu, a když už měla pocit, že nemá co dál číst, začala si osnovat v hlavě příběhy své vlastní. Odtud už byl jen krůček k tomu, aby je hodila na papír. Ty první, nezralé a nevinné, psané na starém psacím stroji, který byl vysněným dárkem od rodičů a který mého bratra dováděl k šílenství, má schované dodnes. Odhodlat se k tomu, aby zkusila své knížky poslat do nakladatelství, ji stálo nemalé úsilí. Nakonec to, díky svému manželovi, udělala a v roce 2006 vydala svou první knížku pod jménem Petra Makoliová. Za rok následovala druhá s názvem Letní vzplanutí. V roce 2009 vyšla kniha Láska z konce světa a v roce 2010 pak dvě novinky Zůstaň se mnou, lásko a Nikdy neříkej nikdy. Obě vyšly již pod jejím novým jménem Petra Martišková ).

      Více od autora
      Norman C Marshal

      Norman C Marshal

      Jaroslav Kuťák je spisovatel a překladatel, rekreační fotbalista a šachista, profesionální golfista, miluje doutníky, víno a staré pohlednice. Žije v Hradci Králové. Studoval filozofii a germanistiku na Humboldtově univerzitě v Berlíně a poté prošel mnoha různými zaměstnáními - televizní editor, dělník, správce fotbalového stadionu, správce webu, majitel cukrárny, šerif ve westernovém městě pro děti. Pro dnes již zaniklé nakladatelství IŽ napsal sto westernů pod pseudonymem N. C. Marshal, přeložil 500 sešitů včetně Perryho Rhodana, vytvořil na 500 povídek a vydal více než dva tucty knih v hard coveru. Na stará kolena vystudoval FTVS, aby se stal profesionálním trenérem golfu a poslední dobou se věnuje golfové osvětě. Napsal 12 detektivek z prostředí různých českých golfových hřišť, celkem pak více než 150 detektivních příběhů. Získal mimo jiné tři ceny Havrana za nejlepší krimipovídku roku a cenu za nejlepší detektivní román roku v roce 2001. Publikuje v Německu a Japonsku.

      Více od autora
      Milan Macho

      Milan Macho

      Milan Macho je český spisovatel, publicista a novinář. Vystudoval novinařinu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze , kde v postgraduálním studiu získal i titul doktora filozofie . Od 1. března 1968 byl sportovním redaktorem Svobodného slova, v letech 1973 až 1989 redaktorem sportovního časopisu Stadión a od roku 1990 jeho šéfredaktorem. Po roce 1990 se stal předsedou Klubu sportovních novinářů a místopředsedou Syndikátu novinářů. Od roku 1993 pracoval jako sportovní redaktor Mladé fronty Dnes, v roce 1999 spoluzakládal fotbalový magazín Hattrick a byl jeho prvním šéfredaktorem. V současnosti je na volné noze a věnuje se hlavně psaní knih se sportovní, převážně fotbalovou tematikou. V roce 2012 obdržel Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu.

      Více od autora
      Martin Macháček

      Martin Macháček

      Martin Macháček je český dramatik, režisér, herec, divadelní kritik, VJ, redaktor a rozhlasový publicista , známý též jako Martin Macho Macháček, nebo pod pseudonymy Macho, Caroline Dark či Tuppi Uder. Vyrůstal v průmyslovém valašském městě Zlín. Vystudoval divadelní vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Spolupracuje se skladatelem Tomášem Bayerem. Je jediným synem zlínského grafika, malíře a kurátora Zdeňka Macháčka. V současnosti žije a působí v Praze. S divadelní tvorbou začal již v dětském věku, a jeho první kroky v této oblasti jsou spojeny s inscenací Neználek na Malé scéně ZUŠ Zlín, v inscenaci ztvárnil titulní postavu. Později navštěvoval Dramatický kroužek Zdeňka Hanzela. Původně chtěl být hercem, a tak se na studium na JAMU připravoval pod dohledem Romana Mecnarowského.Jeho tvůrčí apetit jej však vedl k vlastní dramatické a posléze i režisérské tvorbě. Kolektiv, sdružený kolem osobnosti Zdeňka Hanzela založil vlastní dramatické uskupení Medomet, který posléze přejmenovali na PuMoWo. V roce 2008 hrál menší roli ve filmu Sněženky a machři po 25 letech. Spolupracoval jako asistent režie s režisérem Janem Mikuláškem na inscenacích Hamlet a Doktor Faustus v Divadle Husa na provázku. První inscenací tohoto autorského divadelního seskupení byly Storáče , jejichž autorem byl Macháček. Martin Macháček je dlouholetým redaktorem publikační platformy Rozrazil Online a v současnosti je jeho editorem. Publikoval v Divadelních novinách. Od září 2013 je externím redaktorem rubriky Tyjátr rádia Wave. Od roku 2007 je pravidelným spolupracovníkem festivalových redakcí festivalů Encounter, Divadelní svět Brno,, Divadelní Flora Ostravar, Zlomvaz, Dream Factory Ostrava,a Stretnutie. Byl šéfredaktorem festivalových zpravodajů festivalů Encounter, Divadelní svět Brno a Ostravar....

      Více od autora
      Marillion

      Marillion

      Marillion je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1979 v Aylesbury v hrabství Buckinghamshire. Vzešla z postpunkové hudební scény a je spojována především s hnutím neo-progresivního rocku počátku 80. let. Původní zpěvák kapely Fish s ní vydal první čtyři alba, včetně debutu "Script for a Jester's Tear" z roku 1983 a kritikou oceňovaného alba "Misplaced Childhood" z roku 1985, které se stalo jejich komerčně nejúspěšnějším. Fishovo působení v kapele Marillion se vyznačovalo jeho poetickými texty a charismatickým vystupováním na pódiu.

      Více od autora
      Marie-José Maury

      Marie-José Maury

      Autorka a ilustrátorka dětských knížek .

      Více od autora
      Madonna

      Madonna

      Madonna , narozená 16. srpna 1958 v Bay City ve státě Michigan jako Madonna Louise Ciccone, je celosvětově uznávaná zpěvačka, skladatelka, herečka a podnikatelka, často označovaná jako "královna popu". V roce 1978 se přestěhovala do New Yorku, aby se věnovala modernímu tanci, a brzy poté začala pracovat v hudebním průmyslu. Madonna V roce 1983 vydala debutové eponymní album, po němž následovala řada úspěšných alb, díky nimž se stala hudební ikonou. Její schopnost neustále přetvářet svou image a zvuk ji udržuje v popředí hudebního průmyslu po celá desetiletí.

      Více od autora
      Kat Martin

      Kat Martin

      Narodila sa v roku 1947 v Central Valley Kalifornia. Je vydatá za spisovateľa a fotografa Larry Jay Martina. Písať začala v roku 1985 a odvtedy má na svojom konte cez 30 romantických príbehov. Píše romány z histórie i zo súčasnosti. Občas používa preudonym Kasey Mars. Vyštudovala Kalifornskú univerzitu históriu. V súčasnosti žije v Montane.

      Více od autora
      Jindřich Marco

      Jindřich Marco

      Jindřich Marco byl český fotograf a numismatik. Dokumentoval poválečný stav evropských měst, strádání jejich obyvatel a začínající obnovu. Po maturitě v roce 1940 pracoval v propagaci. V roce 1944 byl kvůli svému rasovému původu umístěn do sběrného tábora, odkud se mu podařilo uprchnout za východní frontu. Počátkem roku 1945 se dostal do Košic, kde fotografoval pro novou československou vládu. V Budapešti fotografoval boje o město. Po válce v letech 1945–1948 dokumentoval jako fotoreportér uklízení důsledků války v Evropě. Spíše než trosky měst ho zajímaly osudy obyčejných lidí, kteří znovu stavěli domy, školy a továrny a vraceli se do obyčejného života. Bezprostředně po skončení 2. světové války fotografoval v Berlíně, Drážďanech, Varšavě, Budapešti, Londýně a dalších městech. Podobně jako fotografové té doby Robert Capa, Margaret Bourke-White, Leonard McCombe, Werner Bischof, Jevgenij Chalděj také on se snažil zachytit symboly válečného barbarství bez válečného boje. Snímky ukazují osudy lidí, kteří sami válku nezavinili a nevyvolali, ale jejich životy válka změnila a sami trpěli dlouho po jejím skončení. Jeho snímky se objevily ve světových časopisech Weekly Illustrated, Life, Lilliput, Picture Post nebo francouzském týdeníku Paris Match. V roce 1948 fotografoval také v novém izraelském státě. V roce 1950 byl uvězněn a odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu. Po návratu z vězení se již reportážní fotografii nevěnoval. Psal knihy o grafice, numismatice a starých zbraních a pořizoval do nich fotografickou dokumentaci.

      Více od autora
      Hana Malikova

      Hana Malikova

      Mgr., učitelka češtiny a francouzštiny, tlumočnice, překladatelka, autorka učebních materiálů z českého jazyka a slohu.

      Více od autora
      Drahuše Mašková

      Drahuše Mašková

      Filoložka, bohemistka, autorka učebnic českého jazyka a literatury.

      Více od autora
      Curzio Malaparte

      Curzio Malaparte

      Curzio Malaparte, vlastním jménem Curt Erich Suckert byl italský spisovatel a novinář. Curzio Malaparte se narodil jako Curt Erich Suckert v italském Pratu do smíšené rodiny, jeho otec byl Němec, matka Italka. Svůj pseudonym důmyslně zvolil podle následujícího klíče: Curzio Malaparte . V první světové válce bojoval v Ardenách, roku 1918 získal francouzský Válečný kříž a medaili za chrabrost. Poté se věnoval novinařině, od roku 1921 řídil časopis La Stampa. Literatuře se začal plně věnovat až po roce 1927, za svůj román Technika státního převratu byl italskými úřady vypovězen na ostrov Lipari. Od roku 1922 byl aktivním členem fašistické strany. Za druhé světové války působil jako frontový zpravodaj na Severní a Východní frontě , poté emigroval do Švédska a stal se styčným důstojníkem mezi Spojenci a italským odbojem. Za tuto činnost byl zatčen a převezen do Říma, odkud se mu však podařilo uprchnout do Neapole. Po vstupu americké armády do Itálie působil jako styčný důstojník s americkou armádou. Po skončení války podporoval komunistickou stranu.

      Více od autora
      Blanka Matasová

      Blanka Matasová

      Učitelka fyziky a matematiky.

      Více od autora
      Vlastimil Marek

      Vlastimil Marek

      Vlastimil Marek byl český alternativní hudebník, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel. Jako hudebník působil ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam a MCH Band. Vystupoval však také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem. Byl aktivním členem Jazzové sekce a za svou činnost byl komunistickým režimem pronásledován. V srpnu 1986 ho komunistická tajná policie StB zavřela do vazební věznice za organizování mírového gongového koncertu. Později byl odsouzen za údajné „poškozování zájmů republiky v cizině“, ale v roce 1990 byl plně rehabilitován. Systematicky propagoval hudbu New Age, a to i v rozhlasovém vysílání na Radiu Golem, Radiu Kobra či Radiu Echo. Pro Český rozhlas Ostrava zásadní měrou spolupracoval s autory Zlatou Holušovou a Zdeňkem Figurou na cyklech pořadů Hudba k tichu a Dobromysl, pro Český rozhlas 3 – Vltava seriál Zvuky. V letech 1996 až 2011 připravoval pro Český rozhlas 3 Vltava jednou za 14 dnů předpůlnoční pořad new age, etnické a ambientní hudby pod názvem Oaza, hudba pro povzbuzení i uklidnění. Dovezl do České republiky world music , alikvotní zpěv , článkem v časopise Regena a praktickými ukázkami prezentoval dávnou védskou ekologickou metodu spalování sušeného kravského trusu s přepuštěným máslem ghí a několika zrnky rýže za zpěvu mantry při východu a západu Slunce tzv.. agnihotru, a v nultém čísle čtvrtletníku Baraka představil jako znovuobjevenou dávnou terapeutickou možnost i labyrint , zorganizoval první kurz hry na primitivní, ale o to terapeutičtějš...

      Více od autora
      Milena Majorová

      Milena Majorová

      Milena Majorová, rozená Ptáčková byla česká spisovatelka a popularizátorka pravidel slušného chování. V letech 1969–1987 byla redaktorkou časopisu Vlasta. Přispívala do různých časopisů, např. Dikobraz a Roháč.

      Více od autora
      Mayne-Reid

      Mayne-Reid

      Thomas Mayne Reid byl irskoamerický romanopisec. Ve dvaceti letech odjel do Ameriky. Řadu let se toulal po jihu Spojených států. Nabral tak bohaté zkušenosti, které vtělil do řady knih. Nakonec se usadil v Londýně, kde také zemřel. Podrobný životopis a bibliografie na http://en.wikipedia.org/wiki/Thomas_Mayne_Reid

      Více od autora
      Marcella Marboe

      Marcella Marboe

      Provdaná Marboe, narozená 12.2. 1946 v Řečanech nad Labem. Mgr., středoškolská profesorka, prozaička, dramatička, publicistka, knihy pro děti. Díla Marcelly Marboe kritizují společnost, která funguje díky povrchním vztahům, založeným pouze na vzájemné prospěšnosti, její snobský a utilitaristický přístup k životu. Odhalují překroucené chápání morálky, stejně jako mezilidských, ale i mezidruhových vztahů / člověk versus zvíře/. Autorka ukazuje, že zázrak, který dělá člověka člověkem, je lidské nitro – duše.

      Více od autora
      Libuše Macáková

      Libuše Macáková

      Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. působí na katedře mikroekonomie VŠE v Praze. Narozena 11.2.1955 v Turnově. Je autorkou prací z oboru makro a mikroekonomie.

      Více od autora
      František Mašek

      František Mašek

      František Mašek , byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění. Byl statkářem. Od roku 1908 mu patřilo panství v Želči u Tábora. Podle údajů k roku 1920 byl profesí rolníkem v Želči u Tábora. Podporoval rozvoj obce a kulturní život. Organizoval divadelní představení místního ochotnického spolku. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Československou národní demokracii. Zemřel roku 1950.

      Více od autora
      Eduard Maur

      Eduard Maur

      Eduard Maur je český historik, odborník na hospodářské a sociální dějiny raného novověku a historickou demografii. Vystudoval dějepis a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a zůstal zde jako vědecký pracovník Ústavu československých, resp. českých dějin, kde působí doposud. V letech 1993–2000 jej vedl, dnes je jeho emeritním členem. Současně přednáší v Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. V 90. letech působil jako hostující profesor na několika francouzských univerzitách , účastnil se též mezinárodních vědeckých projektů ve spolupráci s historiky Rakouska a Německa. Kromě výše uvedených témat se věnuje problematice historického vědomí a regionálním dějinám jihozápadních Čech. Je členem několika redakčních rad a vedoucím redaktorem ročenky Historická demografie. V roce 2008 obdržel Cenu Učené společnosti ČR.

      Více od autora
      Catherine Mann

      Catherine Mann

      získala za svou tvorbu opakovaně řadu literárních i čtenářských ocenění. Patří k nejlépe prodávaným autorkám několika řad nakladatelství Harlequin. Po té, co se provdala za svého hrdinu - příslušníka leteckých sil, se jejími nejoblíbenějšími hlavními aktéry příběhů stali příslušníci vojenských jednotek. Catherine získala bakalářský titul na College of Charleston v oboru divadlo a pokračovala v magisterském studiu na univerzitě v Greensboro. Nyní společně se svými čtyřmi dětmi následuje svého „létajícího“ manžela po celém světě a sbírá všemožnou inspiraci i různé klípky k napsání svých dalších povídek.

      Více od autora
      Anton Semenovič Makarenko

      Anton Semenovič Makarenko

      Anton Semjonovič Makarenko , byl ukrajinský a sovětský spisovatel a pedagog, tvůrce originálního výchovného systému kolektivní výchovy; kolektiv pokládal za jeden ze základních výchovných prostředků. V roce 1917 ukončil učitelský institut v Poltavě. V letech 1920–1935 organizoval v Poltavě a Charkově opatrovnicko-vychovatelské pracovní kolonie pro bezdomou a provinilou mládež, po roce 1935 se začal věnovat spisovatelství. Usiloval o uvedení chovanců ke shodně organizované kolektivní činnosti založené na komunistické ideologii. Od Maxima Gorkého převzal víru v možnost přeměny člověka i maximálně zanedbaného společensky a morálně. Jeho systém fungoval ještě v padesátých a šedesátých letech dvacátého století v SSSR a jemu podřízených státech ve Střední Evropě. Ve svých pracích představil všestranný systém pedagogického působení na mládež, vycházející ze základního úkolu vychovatele nebo učitele, vyplývajícího z všeobecných norem budování komunismu a základní formy výchovy, jakou stanoví kolektiv v charakteru nových socialistických poměrů. Jako hlavní element kolektivu uváděl dobrou organizaci, ba i jistý stupeň vojenské kázně.

      Více od autora
      Al'bert Zacharovič Manfred

      Al'bert Zacharovič Manfred

      Ruský historik.

      Více od autora
      Simon Mawer

      Simon Mawer

      Simon Mawer je anglický spisovatel žijící v Itálii. Po ukončení střední školy v Somersetu absolvoval zoologii na Brasenose College Oxfordské univerzity. Většinu života pracoval jako učitel biologie postupně ve Spojeném království, na Maltě, Kypru a v Itálii. První román Chimera vydal ve třiceti devíti letech. Kniha získala McKitterickovu cenu v kategorii britských prvotin. Po dalších třech knihách přišel román Mendel's Dwarf , jenž mu přinesl všeobecnou známost. The New York Times ji označil za jednu z nejlepších knih roku. Filmová práva k ní drží Barbra Streisandová. Následovaly The Gospel of Judas a The Fall, která znamenala zisk Boardman–Taskerovy ceny pro rok 2003. Román Swimming to Ithaca je inspirován jeho dětstvím prožitým na Kypru. Poté učinil další výpad na pole literatury faktu, když společně s chicagským Fieldsovým muzeem vydal dílo Gregor Mendel: Planting the Seeds of Genetics, jehož části odpovídají názvům soudobé expozice muzea. V roce 2009 vyšla kniha The Glass Room pojednávající o osudech funkcionalistické vily v Československu od roku 1928. Inspirací pro příběh se stal osud brněnské vily Tugendhat a dramatický život jejích majitelů. Kniha získala nominaci na nejprestižnější knižní ocenění anglofonního světa Man Bookerovu cenu. Jako divadelní hru román v roce 2015 zpracoval režisér Stanislav Moša pro Městské divadlo Brno. V roce 2018 román pod stejným názvem zfilmoval režisér Julius Ševčík. Dobrodružný román Dívka, která spadla z nebe z roku 2012, zasazený do druhé světové války, získal pozitivní kritiku, když byl označen za „profesionálně odvedený a poutavý příběh“, a také za „zručně a inteligentně provedený thriller“. V roce 2015 pak napsal navazující příběh bilinguální agentky v knize Provazochodkyně. Roku 2018 vydal Pražské jaro, příběh spojující dvě dějové linie z léta ...

      Více od autora
      Renata Malinová

      Renata Malinová

      Narozená v Českém Těšíně. Absolvovala klavirní oddělení konzervatoře v Ostravě, poté obor archeologie - dějiny úmění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 1974 dosáhla doktorátu filosofie. Publikuje časopisecky odborné i populární stati z z oblasti uměnovědy a muzikologie.

      Více od autora
      Kerri Maniscalco

      Kerri Maniscalco

      Americká spisovatelka.

      Více od autora
      Karel Mašek

      Karel Mašek

      Karel Mašek byl český básník, spisovatel, dramatik, novinář a překladatel. Psal fejetony do Národních listů, publikoval satirické básně a romány, tvořil a překládal divadelní hry, zejména pro děti. Byl známý jako jemný lyrik s humorem a vtipem, jeho dílo prostupuje melancholie. Používal i pseudonym Fa Presto. Pracoval jako magistrátní rada pražského prezidia. Podílel se na sokolském životě — přispíval do spolkového zpravodaje, účastnil se tradičních šibřinek. Kvůli chronické nemoci odjel na jaře 1922 na ozdravný pobyt do letoviska Lido u Benátek. Jeho stav se ale po návratu dále zhoršoval. Zemřel ve svém hradčanském bytě v noci na 13. září 1922, na vrcholu tvůrčích sil. Pohřben byl ve Vlastibořicích u svých rodičů. Mašek byl obratný stylista a jemný lyrik se smyslem pro humor. Měl sklon k báchorkovitosti. Celým jeho dílem prostupuje pocit melancholie. Dlouhodobě spolupracoval s deníkem Národní listy jako fejetonista, za války i jako divadelní referent. Známý byl jeho cyklus fejetonů Tak pravil poustevník . Na přelomu století působil jako redaktor Volných směrů, spoluzakládal satirický časopis Petrklíče a přispíval do reformních tiskovin . K jeho dílům patří: Poezie: Próza: Divadelní hry: Překlady:

      Více od autora
      Karel Boromejský Mádl

      Karel Boromejský Mádl

      Karel Boromejský Mádl byl český historik a kritik umění, profesor na Umělecko-průmyslové škole v Praze. Patřil k předním kritikům generace 90. let 19. století. Mádl absolvoval reálku v Praze, v letech 1879-1880 nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník, v letech 1880–83 žil ve Vídni, kde se nejprve dal zapsat na vysokou školu technickou, ale také navštěvoval uměleckohistorické přednášky a semináře profesorů R. Eitelbergera von Edelberg a M. Thausinga v Rakouském muzeu pro umění a průmysl a Albertině. Není doloženo, že by byl řádným studentem univerzity. Ve Vídni pravděpodobně poznal i zakladatele vídeňské uměleckohistorické školy Franze Wickhoffa a prvního ředitele pražské Uměleckoprůmyslové školy Františka Schmoranze. V letech 1883 a 1884 navštívil Mnichov a Paříž, po roce 1884 pobýval ve Vídni. Od roku 1886 spolupracoval s nově založenou Galerií Ruch. Od roku 1888 byl spolupracovníkem redakce Ottova slovníku naučného. Podnikl četné studijní cesty do Rakouska, Německa, Francie, Itálie, Belgie, Holandska, Jugoslávie a dalších zemí. Ještě ve Vídni Mádl psal o potřebě založit uměleckoprůmyslovou školu v Praze a krátce po jejím vzniku se stal roku 1886 docentem textilního umění a tajemníkem školy. Dějiny umění v té době přednášel na UPŠ Otakar Hostinský, který roku 1894 přešel na Univerzitu. Mádl se stal jeho nástupcem, byl jmenován profesorem a zároveň správcem knihovny. Na UPŠ přestal působit za války a v dalších letech se věnoval odborné uměleckohistorické práci. Od roku 1887 psal do Zlaté Prahy stati o památkách, spřátelil se s rodinou nakladatele Jana Otty, s jehož dcerou Marií Annou se roku 1910 ve svých 51 letech oženil, manželství bylo bezdětné. Roku 1917 byl jmenován vládním radou a od roku 1918 zastával funkci místopředsedy kuratoria Moderní galerie a člena komise pro navrácení bohemik z ciziny. Byl členem Umělecké besedy, Společnosti Národního divadla, Archeologick...

      Více od autora