11761–11820 z 153595 Autoři
Louis Charpentier (3)
Francouzský novinář, cestovatel, spisovatel a redaktor. Pěšky prošel Libanon a Egypt. V Tangeru pro mezinárodní správu zkoumal dějiny římské provincie Mauretania Tingitana na místě boje mezi Héraklem a Antaiem. Zajímal se o posvátnou geometrii. Psal i o původu Basků a kritizoval konzumní způsob života a kapitalismus.
Více od autora
Louie Stowell (7)
Britská spisovatelka, editorka a ilustrátorka, především knih pro děti a mládež, učitelka kreslení, dříve vyučovala angličtinu a francouzštinu.
Více od autora
Lorenzo Da Ponte (7)
Lorenzo Da Ponte, původním jménem Emanuele Conegliano byl italský básník a libretista. Da Ponte byl původem Žid, který konvertoval k římskokatolické církvi. Jméno, pod kterým je znám, je jméno biskupa, který ho pokřtil. Změnu víry vzal natolik vážně, že vstoupil do semináře a byl vysvěcen na kněze. V roce 1774 se stal profesorem klasické literatury v Trevisu. Jeho duch však byl příliš neklidný a za své názory, které veřejně hlásal, se mu dostalo opakovaných napomenutí jak od moci církevní, tak i světské. Roku 1776 mu byla za rousseauovskou kritiku tehdejších společenských poměrů výuka zakázána a v roce 1779 byl dokonce v nepřítomnosti odsouzen k patnáctiletému vyhnanství. Nejprve odešel do Drážďan, ale roku 1781 se usadil ve Vídni a podařilo se mu dosáhnout nejvyššího možného postavení. Stal se dvorním básníkem císaře Josefa II. na místě uvolněném Pietrem Metastasiem. Nesmrtelným se stal librety, které napsal pro Wolfganga Amadea Mozarta . V době příprav premiéry Dona Giovanniho pobýval s Mozartem v Praze. O tomto pobytu napsal spisovatel František R. Kraus povídku "Mozart ve Staronové synagoze". Kromě toho však da Ponte napsal řadu libret i pro Antonia Salieriho, Vicenta Martína y Solera, F. G. Bianchiho a řadu dalších skladatelů jejichž jména již upadla v zapomenutí. Byl zřejmě neobyčejně jazykově vybaven, neboť psal s hlubokým citem pro jazyk v několika řečech: italsky, latinsky, německy, francouzsky i anglicky. Po smrti Josefa II. ještě krátce pracoval pro jeho nástupce Leopolda II. Z neznámých důvodů však byl propuštěn a odešel do Londýna, kde kromě toho, že pokračoval v dráze libretisty v divadle King’s Theatre se stal i knihkupcem, antikvářem a nakladatelem. Dostal se do finančních potíží a protože se musel starat o početnou rodinu hledal možnost lépe honorované činnosti za mořem. V roce 1804 odjel do New Yorku s úmyslem pobýt tam jen nějaký čas, al...
Více od autora
Liza Minnelli (9)
Liza Minnelli je americká herečka a zpěvačka proslulá svým silným hlasem a dynamickým vystupováním na jevišti. Narodila se 12. března 1946 a je dcerou legendární herečky Judy Garlandové a filmového režiséra Vincenta Minnelliho. Lizina kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž dosáhla úspěchů ve filmu, televizi i na divadle. Za svůj výkon ve filmu Kabaret režiséra Boba Fosseho z roku 1972 získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Její postava Sally Bowlesové se stala jednou z jejích nejikoničtějších rolí a ukázala její herecké umění a pěvecký talent.
Více od autora
Liszt Ferenc Chamber Orchestra (8)
The Liszt Ferenc Chamber Orchestra , který sídlí v Budapešti v Maďarsku, je klasický soubor proslulý svými vystoupeními komorní hudby. Orchestr byl založen v roce 1963 bývalými studenty Hudební akademie Franze Liszta a byl pojmenován po slavném maďarském skladateli Franzi Lisztovi. Soubor si rychle získal pověst díky své technické preciznosti a expresivní interpretaci. V průběhu let spolupracovali s mnoha významnými sólisty a dirigenty a rozšířili svůj repertoár o širokou škálu hudebních období a stylů, od baroka až po současná díla. Orchestr absolvoval rozsáhlá turné, během nichž vystupoval ve významných koncertních sálech v Evropě, Asii a Americe. Na svém kontě mají také řadu nahrávek, které dokládají jejich všestrannost a hudební dokonalost.
Více od autora
Lisa See (7)
Lisa See se narodila v Paříži, ale vyrostla v Los Angeles. Žila sice s matkou, ale mnoho času strávila i s otcovou rodinou v Čínské čtvrti. Své vzpomínky zachytila ve své první knize věnované jejímu stoletému čínskému dědečkovi a jeho nelehkému životu, která se stala okamžitě bestsellerem, Na zlaté hoře: Stoletá odysea mé čínsko-americké rodiny . Při sbírání materiálů v Čínské čtvrti našla i téma pro svůj první román Flower Net , který se také stal bestsellerem a byl nominován na cenu Edgar Award. Poté vydala dva detektivní romány The Interior a Dragon Bones , které získaly přízeň čtenářů i chválu kritiky, a v roce 2005 svůj zatím nejslavnější román Snow Flower and the Secret Fan. Lisa See žije v Los Angeles, kde se věnuje mnoha kulturním a společenským aktivitám. Čínsko-americká organizace žen ji v roce 2001 vyhlásila Ženou roku.
Více od autora
Lionel Messi (4)
Argetinský fotbalista, kapitán argentinského národního týmu, hraje též za FC Barcelona.
Více od autora
Lilia Khousnoutdinova (6)
Lilia Khousnoutdinova je designérka, dula, cestovatelka a publicistka, která se dlouhodobě věnuje ženské, partnerské a reprodukční tematice. Pochází z tatarské rodiny, z otcovy strany má také ruské předky. Vyrůstala v Česku, ve Francii, ve Velké Británii a v USA. Je spoluautorkou několika knih a kolekce šperků. Zaměřuje se na kulturu Bhútánu, kam organizuje výpravy a vypomáhá s několika projekty v rozvojovém a charitativním sektoru. Je členkou správní rady Nadace Šťastné Česko a v roce 2016 iniciovala vznik Spolku přátel Bhútánu v České republice. V letech 2005–2008 vystudovala politologii a moderní historii na Oxfordské univerzitě, kde získala titul BA a následně MA . V letech 2014–2015 absolvovala magisterský obor Gender, Globalisation & Development na London School of Economics and Political Sciences, se zaměřením na programy Sexual and Reproductive Health , kde obdržela titul M.Sc. Přednášela v rámci projektů TEDx Prague Women, Ženy Ženám, Inspired Women, Světový týden respektu k porodu a pro Českou asociaci dul. Od roku 2015 je členkou správní rady a zakládajícího týmu Nadace Šťastné Česko a v roce 2016 iniciovala vznik Spolku přátel Bhútánu v České republice. Je spoluzakladatelkou prvního výcviku ceremonialistek v ČR, a zaměřuje se na rozvíjení ženského potenciálu, archetypy ve slovanské mytologii a výuku novodobých rituálů a ceremonií. Jako certifikovaná instruktorka SUNDOOR provází firewalking, glasswalking a další přechodové rituály. Vede projekt Cesta Extáze a Ženské příběhy, kde provází ženy na cestě k pochopení a uctění svého těla a jeho cyklů ve všech fázích reprodukčního života a uchopení své jedinečnosti. Spoluautorka projektu #jsemzenajsembohyne, který se opírá o staroslovanské ženské archetypy. Podporuje projekt Ať stojí, který napomáhá vzniku porodních domů a center, a jiné iniciativy a organizace (např. Čes...
Více od autora
Lída Rakušanová (5)
Lída Rakušanová, rozená Ludmila Horská , je česká novinářka a spisovatelka. Po sovětské okupaci Československa v roce 1968 odešla do exilu a pracovala v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Od roku 1989 žije střídavě v Praze a v Bavorském lese a spolupracuje jako volná novinářka s českými a německojazyčnými médii. Do 18 let žila v Českých Budějovicích, kde absolvovala Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka. V letech 1965–1968 studovala na Karlově univerzitě v Praze obory čeština, dějepis, jihoslovanské jazyky, estetika. Po srpnové okupaci 1968 přerušila na rok studium a odešla se svým budoucím manželem, fotografem Josefem Rakušanem, nejprve do Francie a pak do Německa, kde oba pracovali v továrně na pouliční osvětlení ve Frankfurtu nad Mohanem. O politický azyl v Německu požádali poté, co politbyro KSČ nazvalo v květnu 1969 okupaci „bratrskou pomocí“ a Moskvě za ni oficiálně poděkovalo. V červenci 1969 se ve Frankfurtu vzali a přestěhovali se do Mnichova, kde se zapojili do aktivit československého exilu. Publikovali m.j. v exilovém časopisu Text, jehož šéfredaktorem byl Sláva Volný, jeden z nejvýraznějších redaktorů Československého rozhlasu za pražského jara. Spolu s ním pak vydávali manželé Rakušanovi na začátku 70.let po tři roky literární kalendář exilu Kalex. V Německu studovala Lída Rakušanová na mnichovské Ludwig-Maximilians-Universität germanistiku a slavistiku a stala se soudní překladatelkou. V Rádiu Svobodná Evropa pracovala Lída Rakušanová od roku 1975 jako externistka v týdenním rozhlasovém magazínu „Rozhledy“ Slávy Volného a od února 1978 jako redaktorka v zahraniční a později ve vnitropolitické redakci RSE se zaměřením na Československo, střední a východní Evropu, NATO a EU. Kromě stovek politických komentářů připravovala pro RSE řadu let také pořad „Literatura bez censury“, četbu na pokračování z knih režimem zakázaných autorů, vydávaných v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Koncem 80. let 20. století se její hla...
Více od autora
Libor Prudký (8)
Narozen 1944 v Brně. Ing., Ph.D., sociolog a politolog, zabývá se sociologickým zkoumáním hodnotových struktur a otázkami religiozity v české společnosti.
Více od autora
Lev Trockij (7)
Lev Davidovič Trockij – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s Leninem byl jako předseda Petrohradského sovětu hlavním představitelem ruské říjnové revoluce v roce 1917, i když se přímo nepodílel na přípravě ozbrojeného povstání, protože věřil, že je předčasné. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během ruské občanské války. Po Leninově smrti upadl do nemilosti Stalina a byl vypovězen ze země. Pobýval v Turecku a nakonec se usadil v Mexiku, kde byl v roce 1940 zavražděn agentem NKVD. Narodil se na ukrajinském venkově. Jeho původní jméno bylo Lev Davidovič Bronštejn. Jeho otec David Leontyjevič Bronštejn se díky svým schopnostem a pracovitosti stal poměrně bohatým sedlákem a malý Lev tak vyrůstal v dobré rodině. Od útlého věku se zajímal o literaturu a i přes poměry, ze kterých pocházel, mu učaroval marxismus. Už v poměrně raném věku byl politicky aktivní. Kvůli své činnosti byl vyloučen z vysoké školy a roku 1902 deportován carskými úřady na Sibiř. Poprvé unikl a opustil zemi pod jménem Trockij a vydal se do Velké Británie. Ještě v tomtéž roce byl po návratu domů znovu deportován na Sibiř. Byl vynikajícím řečníkem. Věhlas si poprvé vydobyl jako jedna z hlavních osobností neúspěšné revoluce konané v Petrohradě roku 1905. O rok později byl v exilu znovu a vydržel v něm až do roku 1917. Ve Vídni se velmi intenzivně věnoval psaní článků a knih, v nichž burcoval k dalším pokusům o revoluční změny. S Leninem se v řadě názorů rozcházel a původně byl dokonce jeho důrazným odpůrcem a kritikem. V rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany měl poměrně dlouho spíše než k Leninovu bolševickému ...
Více od autora
Lev Semenovič Dvoreckij (4)
Plukovník sovětské armády, doktor filozofie, autor prací o přestavbě a novém myšlení v SSSR, publikace z oboru vojenství.
Více od autora
Lev Nikolajevič Gumiljov (2)
Lev Nikolajevič Gumiljov, rusky Лев Никола́евич Гумилёв, někdy přepisováno též jako Gumilev byl sovětský historik, antropolog a etnolog, který proslul svými kontroverzními názory na původ ruského etnika. Byl synem básníků Nikolaje Stěpanoviče Gumiljova a Anny Andrejevny Achmatovové. Lev byl ve věku 33 let zatčen a uvězněn v sovětském pracovním táboře. Na svobodu se dostal, když se za války přihlásil do Rudé armády, ale roku 1949 byl znovu uvězněn a propuštěn byl až po XX. sjezdu KSSS roku 1956. Achmatovová byla v té době uznávanou spisovatelkou a Lev jí vyčítal, že pro jeho osvobození neudělala dost. Achmatovová celou situaci popsala ve svém básnickém cyklu Requiem. Po propuštění začal pracovat ve slavném petrohradském muzeu Ermitáž. Silně zde byl ovlivněn archeologem Michajlem Artamonovem a jeho studiem tajemného zmizelého turkického národa Chazarů. I pro Gumiljova se Chazaři a Chazarská říše stali hlavním předmětem zájmu. Zúčastnil se několika studijních výprav do povodí Volhy a na severní Kavkaz. Vydal několik článků, kde spekuloval o lokaci zaniklého hlavního chazarského města Samandar či o příčinách zániku Chazarské říše. V 60. letech cítil potřebu si doplnit vzdělání a začal studovat na Leningradské univerzitě. Doktorskou práci věnoval starým turkickým národům. Poté nastoupil do Geografického ústavu. Jeho teorie byly sovětskou etnologií a antropologií odmítány, ale v čase Gorbačovovy perestrojky se o nich začalo mnohem více mluvit. Populární se staly po pádu SSSR, v době, kdy se v Rusku začalo dařit různým spekulativním, paravědeckým či konspiračním teoriím. V současnosti je hlavním centrem gumiljovovských studií Kazachstán. Jeho prezident Nursultan Nazarbajev je velkým obdivovatelem Gumiljova, nechal po něm v nově budovaném městě Astaně pojmenovat univerzitu . Podle...
Více od autora
Les Brown (3)
Les Brown , narozený 14. března 1912 jako Lester Raymond Brown, byl americký jazzový hudebník a kapelník proslulý svou prací v éře big bandu. Jeho kapela Les Brown and His Band of Renown se stala jednou z nejvýznamnějších skupin swingové éry. Les Brown proslavilo zejména jeho spojení se zpěvačkou Doris Day a společně vytvořili klasický hit "Sentimental Journey", který se stal jakousi hymnou vojáků vracejících se domů z druhé světové války. Úspěch této písně pomohl upevnit Brownovu i Dayinu kariéru.
Více od autora
Leon Garfield (5)
Leon Garfield byl anglický spisovatel, známý především svými historickými dobrodružnými romány pro děti a mládež. Po dokončení střední školy v Brightonu roku 1938 začal Garfield studovat umění na Regent Street Polytechnic . Studia však musel přerušit, nejprve z finančních důvodů, později pro vypuknutí druhé světové války. Sloužil v britské armádě u zdravotnického sboru umístěného v Belgii, kde se seznámil s Vivien Alcockovou , se kterou se roku 1948 oženil . Vivien se později stala také spisovatelkou knih pro mládež, ovlivňovala Garfieldovo psaní a dodala mu i náměty pro některé jeho knihy. Po válce pracoval Garfield jako technik v biochemické laboratoři v nemocnici Whittington Hospital v Islingtonu a ve svém volném čase psal knihy. Časem se stal tak úspěšným, že se mohl literatuře věnovat plně. Debutoval roku 1964 historickým dobrodružným románem s pirátskou tematikou ve stylu Roberta Louise Stevensona Jack Holborn, který byl původně určen pro dospělé, ale vydavatel jej přesvědčil, aby jej přizpůsobil dětskému čtenáři. Jeho druhá kniha, Devil in the Fog , získala prestižní cenu Guardian Award, určenou pro britské autory dětských knih. Většina jeho dalších knih se odehrává v Anglii 18. nebo 19. století a jejich hrdiny jsou chlapci odkázaní na dobročinnost svého okolí, kteří prožívají tajemná a nebezpečná dobrodružství. Tím a především důrazem na sociální a morální aspekty se jeho romány přibližují dílům Charlese Dickense. Neméně významnou součástí autorovy tvorby pro děti jsou adaptace dramat Williama Shakespeara pro dvanáctidílný animovaný televizní seriál Shakespeare: The Animated Tales , které vyšly také knižně. Roku 1985 byl Garfield zvolen členem Royal Society...
Více od autora
Lenka Sakařová (9)
Mgr., autorka pracovních sešitů pro výuku vlastivědy a přírodovědy na základní škole.
Více od autora
Lenka Fukalová (1)
Editorka a korektorka, spolupracuje s nakladatelstvím Krásná paní.
Více od autora
Leisa Rayven (4)
Australská spisovatelka romantických románů, filmová producentka a herečka.
Více od autora
Lauren Weisberger (8)
Lauren Weisbergerová je americká spisovatelka. Je autorkou knižního románu Ďábel nosí Pradu, který se stal předlohou pro stejnojmenný film. Také napsala román Všechny důležité kontakty, Honička za Harrym Winstnem a Poslední noc v Chateau Marmont. Poslední jmenovaná kniha v Česku ještě nevyšla. Jako malá žila se svou matkou a sestrou v Pensylvánii, odkud později vyrazila na studia na Cornellovu univerzitu. Dnes bydlí a pracuje v New Yorku.
Více od autora
Laura Wright (5)
Laura Wright je profesorkou angličtiny na Univerzitě v Západní Karolíně. Je známá především jako zakladatelka oboru veganská studia, který představila v knize The Vegan Studies Project: Food, Animals, and Gender in the Age of Terror roku 2015. Laura Wright získala bakalářský titul z angličtiny na Appalachian State University a magisterský titul, také z angličtiny, na East Carolina University. Během doktorského studia, které dokončila roku 2004, se zaměřovala na postkoloniální literaturu a teorii, jihoafrickou literaturu, ekokritiku, zvířecí studia a food studies. Wright vádí, že idea veganských studií se jí zrodila v hlavě již roku 2003, kdy zkoumala práci J. M. Coetzeeho . Postupně rozvinula veganskou teorii jako „způsob politicky angažovaného akademického zkoumání“ – rámcuje totiž veganská studia jako inherentně ekofeministická. Největším impulzem pro rozvoj teorie o veganství pro ni byl článek ekokritika Harolda Fromma Vegans and the Quest for Purity, obviňující vegany ze směšného idealismu. Chtěla tedy zjistit, proč veganství vyvolává takové reakce. Podle Laury Wright je veganství především vybranou výraznou identitou, která přesahuje způsob stravování. Wright zkoumá, jak je veganství vnímáno společností – často jako hrozba, např. kuchař Anthony Bordain roku 2000 napsal, že vegani jsou jako Hizballáh vegetariánství. Ukazuje, jak veganství budilo v prvním desetiletí třetího tisíciletí značnou nevoli , především ze strany mužů; a jak se toto vnímání začíná měnit a stále více mužů – i vrcholových sportovců – se stává vegany. Celá jedna kapitola její knihy je věnována tématu maskulinity a veganství – a fenoménu „heganství“ . Zavedení samostatného oboru veganských studií bylo podle Laury Wright potřeba, protože ve z...
Více od autora
Laura MacDonald (5)
Britská autorka milostných romancí, publikuje pod pseudonymy Laura MacDonald a Karen West.
Více od autora
Laura Dave (7)
Americká spisovatelka a novinářka. Žije v Santa Monice. Její první kniha z roku 2006 se jmenuje London Is the Best City in America.
Více od autora
László Passuth (5)
Maďarský spisovatel László Passuth skončil svá vysokoškolská studia na právnické fakultě university v Debrecíně. Od r.1919 do r.1950 byl bankovním úředníkem, potom až do r.1960 odborným překladatelem Státní překladatelské kanceláře. Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, portugalštiny, řečtiny a španělštiny. Svou literární dráhu začal ve dvacátých letech: přispíval do literárních časopisů cestopisy, překlady a historickými studiemi. Jeho první román Eurasie líčí pohnutou dobu mezi oběma světovými válkami. Problematice současné společnosti věnoval ještě další tři romány: Otáčivé dveře , Mrak a oáza a Cizí lidé . Široké popularity si však získal teprve svými historickými a životopisnými romány, zejména z prostředí italského a španělského. Jeho prvním a nejúspěšnějším dílem, které mu otevřelo cestu do světa, je román Bůh deště pláče nad Mexikem . Z jeho dalších děl můžeme zmínit Johanu Neapolskou , V purpuru zrozen , Monteverdi či Laguny .
Více od autora
Lalo Schifrin (9)
Lalo Schifrin je argentinsko-americký skladatel, klavírista a dirigent, který se proslavil svou bohatou prací ve filmovém a televizním průmyslu. Schifrin se narodil 21. června 1932 v Buenos Aires, klasické hudební vzdělání získal na pařížské konzervatoři, poté začal svou kariéru jako jazzový pianista a následně přešel k filmové hudbě. Jeho osobitý styl často zahrnuje prvky jazzu, vážné a latinskoamerické hudby.
Více od autora
Ladislav Varcl (4)
Narozen 17.8.1909 v Budapešti , zemřel 6.10.1980 v Praze. PhDr., DrSc., vedoucí Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru, překlad z řečtiny.
Více od autora
Ladislav Švihran (7)
Ladislav Švihran je slovenský spisovatel a překladatel. Debutoval v roce 1970 knihou Kulturizmus ducha, od roku 1973 se psaní věnuje profesionálně. Švihranova tvorba byla oceněna mezinárodní Cenou Egona Ervin Kische za knihu Vzácné návštěvy Bratislavy. Ladislav Švihran se narodil 15. prosince 1931 v belgickém městě Lutych, kde prožil prvních sedm let svého života. Studoval pedagogiku a psychologii na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Švihran na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Ladislav Šťastný (4)
Vyučil se soustružníkem a v roce 1957 nastoupil k SNB.Zde prošel všemi službami,nakonec pracoval v oddělení vražd.V roce 1977 začal psát detektivní příběhy.V roce 1981 musel od bezpečnosti odejít a nesměl publikovat.K psaní se vrátil až po roce 1989,kdy znovu zúročuje své odborné znalosti a zkušenosti.
Více od autora
Ladislav Rada (4)
Narozen 20. 3. 1929 ve Vojovicích, zemřel 7. 6. 2021. Malíř, grafik, ilustrátor a karikaturista.
Více od autora
Ladislav Máčal (9)
Básník, autor několika knih o Praze, povídek a divadelních her. Publikoval a působil v Praze v polovině 20. století.
Více od autora
Ladislav Jakl (6)
Ladislav Jakl je český hudebník, publicista, bývalý poslanec a bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, od dubna 2019 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pochází z česko-polské rodiny, matka byla Polka, otec Čech. Absolvoval studium na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Do roku 1989 podle vlastního životopisu kvůli udání spolužáků z fakulty pracoval v různých profesích od závozníka po vedoucího kulturního střediska, pak krom jiného několik let jako novinář v Lidových novinách. Je autorem mnoha článků a esejů o české i mezinárodní politice, o médiích, a také řady sloupků či fejetonů. V roce 2009 vydal knihu Rocker na hradě. Je členem dozorčí rady Divadla v Řeznické . Je presidentem občanského sdružení První Pivní Extraliga, které se zabývá degustací a propagací piv. Byl evidován jako kandidát tajné spolupráce ve svazcích StB . Jakl se však ve své knize vyjádřil, že ho tam zapsal pracovník StB, aby vykázal činnost, a on sám pak spolupráci odmítl. V rozhovoru pro Aktuálně.cz dne 2. března 2003 uvedl, že obdržel negativní lustrační osvědčení. Ladislav Jakl je rozvedený, jeho ženou byla v letech 1988–2005 Dana Jaklová – novinářka a bývalá předsedkyně Rady Českého rozhlasu. V roce 1994 Ladislav Jakl adoptoval šestnáctiměsíčního romského chlapce. Krátce byl poslancem České národní rady za Občanské fórum . V letech 1992 až 1993 pracoval také jako vedoucí Úřadu Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 1997 působí v různých funkcích jako poradce Václava Klause, od roku 2003 jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky a zároveň tajemník prezidenta. Spolupráci Václavu Klausovi nabídl v reakci na tzv. sarajevský atentát. Je členem správní rady Nadačního fondu Václava Klause a od roku 2012 ...
Více od autora
Ladislav Bublík (2)
Narodil se v rodině železničářského dělníka. 1943 absolvoval Průmyslovou školu stavební ve Zlíně, pracoval jako dělník, zedník, kreslič. 1947 se stal redaktorem ostravského deníku Nová svoboda. 1951–52 pracoval jako brigádník na stavbě hutního kombinátu v Ostravě-Kunčicích. 1964–65 redaktorem Kulturní tvorby. 1965–69 opět v Nové svobodě. V 70. a 80. letech až do důchodu pracoval v Ostravě v dělnických profesích. Kromě časopisů, v nichž působil, publikoval také v Tvorbě, Divadle, Literárních novinách, Čs. vojáku, Plameni, Červeném květu, Kultuře aj. Je autorem televizní hry Blokáda . Román Páteř byl 1965 zfilmován pod názvem Úplně vyřízený chlap . Bublík začínal na počátku 50. let jako autor divadelních her, které na aktuálních politických tématech realizovaly tehdejší představu nového budovatelského dramatu. Výjimkou je drama Horoucí láska, námětově těžící z politických bojů počátkem 20. let. Bublíkova jediná próza, krátký román Páteř, patřila k prvním polemickým ohlasům na poetiku a politiku schematického vidění společenských konfliktů, lidských povah a individuálních osudů. V autobiografickém příběhu brigádníka přinuceného politickými okolnostmi pracovat na stavbě hutního kombinátu autor nastolil problém pravdivosti dobově proklamovaných hodnot i jejich hlasatelů, kteří se neohlížejí na lidský rozměr konkrétního jedince.
Více od autora
Květuše Hyršlová (5)
Narozena 4.7.1929 v Praze. PhDr., DrSc., literádní vědkyně a kritička, práce o současném německém písmenictví, překlady z němčiny.
Více od autora
Květoslav Šipr (6)
Narozen 23. 6. 1934 v Brně, zemřel 28. 2. 2022 tamtéž. Prof. ThLic. MUDr., CSc., lékař a teolog, zaměřoval se na gerontologii a bioetiku.
Více od autora
Květa Maryšková (1)
Narozena 11. 5. 1919 v Plzni, zemřela 13. 7. 2001 v Praze. PhDr., asistentka anglické literatury, překlady z angličtiny.
Více od autora
Květa Koževníková (4)
Narozena 5.2.1930 v Českých Budějovicích, zemřela 5.10.1981 v Praze. PhDr., CSc., asistentka ruské literatury, publikace z oboru, poezie a cestopisné causerie, překlady z ruštiny.
Více od autora
Kurt Konrad (8)
Kurt Konrad, vlastním jménem Kurt Beer , byl český marxistický novinář, literární a divadelní kritik. Kurt Konrad se narodil v německé židovské rodině, otec byl majitelem pily a byl obchodníkem se dřevem. V roce 1913 se jeho rodina přesunula do Brna a tam absolvoval gymnázium . Ve 20. letech založil v Brně s přáteli Spolek nadlidí, ve kterém četli esoterickou poezii, debatovali o ruské revoluci a Sigmundu Freudovi. Na Německé univerzitě v Praze studoval medicínu, avšak studium v roce 1931 nedokončil. Začal se politicky angažovat, v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1930 až 1938 působil v časopise Tvorba, také v Rudém právu a Haló novinách jako komentátor. Poté nastoupil na sovětský zastupitelský úřad na pozici tiskového přidělence . Byl též spolupracovníkem Julia Fučíka. Po obsazení Československa v roce 1939 odmítl pomoci svému mladšímu bratru Fridrichovi při útěku z protektorátu a ubytovat ho, ale vysvětlil mu, že obsazení Československa nesleduje strategický cíl připravit útok na Sovětský svaz, jak se mylně domnívá, ale je namířeno proti západním mocnostem. Pro svou spolupráci s prvním ilegálním ústředním vedením Komunistické strany Československa byl v březnu 1941 zatčen a vězněn. Jeho život se končí v září 1941 v Drážďanech, kde spáchal sebevraždu. Uvádí se, že svá poslední slova napsal na bílé záložce kalhot; zněla: „Umírám čestně.“
Více od autora
Kryštof Kolumbus (3)
Kryštof Kolumbus byl janovský mořeplavec a kolonizátor narozený v Janovské republice v dnešní severozápadní Itálii. Ve službách Katolických králů Španělska uskutečnil čtyři plavby přes Atlantský oceán, které v Evropě probudily zájem o nový kontinent, později nazvaný Amerika. Tyto výpravy a Kolumbovy snahy o založení trvalých sídel na Hispaniole zahájily španělskou kolonizaci, která vyústila v soutěž evropských mocností o kolonizaci Jižní i Severní Ameriky. V době, kdy začínala evropská světovláda i hospodářská soutěž mezi evropskými královstvími, která se snažila zbohatnout zakládáním obchodních cest a kolonií, získal Kolumbův návrh na dosažení Asie obeplutím Země západním směrem podporu u španělského královského dvora, který v něm viděl naději pro obchody s kořením. Během své první cesty v roce 1492 dosáhl Kolumbus místo plánovaného Japonska břehů Bahamských ostrovů a přistál na místě, které pojmenoval San Salvador. Během tří dalších výprav navštívil Velké i Malé Antily, pobřeží Venezuely a Střední Ameriky, které zabral pro Španělské impérium. Kolumbus nebyl prvním Evropanem, který navštívil Ameriku – o pět století dříve jejích břehů dosáhla norská expedice vedená Leifem Erikssonem, která založila kolonii na dnešním Newfoundlandu. Přesto teprve Kolumbovy cesty zahájily trvalé styky s Amerikou a podnítily několik století dlouhé období evropské kolonizace, čímž měly velký vliv na vývoj moderního Západního světa. Sám Kolumbus viděl svůj úspěch hlavně v šíření křesťanství. Kolumbus nevěděl, že objevil pro Evropu nový kontinent a obyvatele objevených zemí nazval Indios . Stejně tak ale název mohl odkazovat na spiritualitu a duchovní založení obyvatel nového kontinentu, kteří tak podle Kolumba žili v souladu s Bohem a se silnou vírou v Boha (latinsky in De...
Více od autora
Kristen Callihan (5)
Americká spisovatelka. Autorka románů pro ženy, sci-fi a fantasy literatury.
Více od autora
Koz'ma Prutkov (2)
Koz‘ma Prutkov je fiktivní postava ruského básníka, spisovatele a historika, kterou stvořili a jako společný pseudonym používali tito ruští autoři: P. P. Jeršov , A. K. Tolstoj , A. M. Žemčužnikov , A. M. Žemčužnikov a V. M. Žemčužnikov .
Více od autora
Kornelius Novak (7)
Německý kazatel Kornelius Novak z Norska. Dědeček pocházel z Čech, jsem narozen v Rumunsku, v Německu jsem vyrůstal, pár let jsme žil v Norsku a momentálně bydlím ve Švédsku a hodně cestuji po Čechách, Moravě a Slovensku působí opět několik týdnů v Česku. Věnuje se pouliční misii a večerním přednáškám pro veřejnost. Kornelius Novak, nar. 1975, je bývalý vicemistr Německa v kulturistice, motorkář a barový vyhazovač. Přednáška v jeho podání je zajímavější o skutečnost, že se nejedná o „profesionálního“ církevního teologa, ale o bývalého motorkáře, který biblickou školu vystudoval až v pozdější době a má s přednáškami tohoto druhu bohaté zkušenosti z mnoha zemí Evropy. Kornélius Novak stál u zrodu evropského svazu motorkářů a založil klub křesťanských motorkářů Holy Rieders Germany. Po určitých zásadních změnách ve svém životě se rozhodl pro absolvování biblické školy. Nejdříve působil jako kazatel. V současné době je zaměstnán jako misionář na plný úvazek nejen v zemi, kde začínal - v Norsku, ale i ve Švédsku, v Německu, v České republice a na Slovensku. Je stálým lektorem občanského sdružení Vinice Cheb. Bývá rovněž hlavním řečníkem na akcích Try and Play, pořádaných různými společenstvími křesťanů. V naší zemi hostuje již několik let. Při poslední návštěvě přednášel v Brně, ve Znojmě, v Zábřehu na Moravě a v Třinci. V letošním roce navštíví kromě Zlína ještě Žďár nad Sázavou, Blansko a Uherské Hradiště. Napsal řadu knih. Do češtiny byly přeloženy například tituly Křížem krážem na scéně a Život je víc. "Přednášky v podání Kornélia Novaka jsou zajímavější o skutečnost, že se nejedná o profesionálního církevního teologa, ale o bývalého motorkáře, který teologickou školu vystudoval až v pozdější době," konstatoval kazatel místního sboru Církve adventistů sedmého dne Martin Žůrek. Kornélius Novak si ze svých dřívějších působišť přiváží doporučení mnoha měst a středních evropských škol. Díky tomu, co prožil a jak přirozeně vystupuje, se velmi dobře dokáže přiblížit mla...
Více od autora
Konstelace Josefa Vobruby (3)
Josef Vobruba byl český dirigent, skladatel a aranžér, který se významně zapsal do české hudební scény, zejména v žánrech jazzu a taneční hudby. Narodil se 28. března 1932 v Praze a zemřel 24. května 1981. Vobruba se proslavil především založením a vedením souboru Konstelace Josefa Vobruby , který byl v 60. a 70. letech 20. století významným tělesem.
Více od autora
Klaus Wagener (7)
Německý květinový návrhář a designér, mistr světa v aranžování květin.
Více od autora
Klaus Oberbeil (7)
Novinář a publicista specializovaný na problematiku zdraví a výživy, autor televizních a rozhlasových pořadů, statí do časopisů a knižních publikací o zdravé výživě. Je odborníkem na molekulární biologii a genetický výzkum.
Více od autora
Klaudia Eibenová (9)
Mgr. Klaudia Eibenová pedagožka s 44-letou praxí, filoložka, rusistka, teoretička recitace v ruštině. Jako pedagožka se specializuje na poruchy učení. Je autorkou vlastní metodiky výuky jazyka a spoluautorkou učebnic ruštiny pro ZŠ a nižší ročníky gymnázií a publikací k výuce angličtiny a francouzštiny. Externě působí na Ostravské univerzitě, kde vyučuje ruštinu na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty.
Více od autora
Kjell Ola Dahl (5)
Kjell Ola Dahl se narodil v roce 1958 v Oslo. Dodnes zde žije a pracuje jako učitel na místním gymnáziu. Prozatím napsal šest kriminálních románů. Ve všech vystupují kriminalisté Froelich a Gunnarstranda a kulisou je samozřejmě Oslo. Česky u nakladatelství MOBA dosud vyšly knihy Smrt za letní noci a Smrtící investice.
Více od autora
Kitty Sewell (3)
Kitty Sewellová se narodila ve Švédsku. Dlouho se nemohla usadit, žila na mnoha místech: ve Španělsku, Kanadě, Anglii i Walesu. V zasněžené severní Kanadě provozovala realitní kancelář, poté pracovala jako psychoterapeutka a později jako sochařka. Od roku 1991 píše oblíbené „poradní" sloupky, které jsou otiskovány v různých denících v celé Británii. Její první - životopisnou - knihu What Took You So Long vydalo nakladatelství Penguin v roce 1995. Druhá kniha, román Ice Trap, byla nominována na cenu Wales Book of the Year 2006. V současné době žije Kitty Sewellová s manželem střídavě ve Walesu a ve Španělsku.
Více od autora