10321–10380 z 153278 Autoři
Jiří Polák (8)
Narozen 1946. Dělník, absolvent fakulty žurnalistiky, redaktor, příspěvky v Literárním měsíčníku.
Více od autora
Jiří Pauer (4)
Jiří Pauer byl významný český skladatel a dirigent, který se narodil 22. února 1919 v Libušíně v Československu a zemřel 21. prosince 2007. Byl známý svým přínosem v oblasti opery, ale i orchestrální a komorní hudby. Pauerův styl byl hluboce zakořeněn v klasické tradici, ale zahrnoval i soudobé prvky a byl ovlivněn českou lidovou hudbou.
Více od autora
Jiří Niedl (4)
Jiří Niedl byl český pedagog, amatérský entomolog a herpetolog, známější jako spisovatel a popularizátor entomologie a teraristiky. Studoval na libeňském gymnáziu a dále na pražském učitelském ústavu, toho času pojmenovaném po K. S. Amerlingovi. Odmaturoval v roce 1939. Od roku 1940 učil na obecných školách v Praze, v roce 1946 složil zkoušky pro výuku na školách měšťanských. Následně přesídlil do jihočeského Chlumu u Třeboně, kde pracoval nejprve jako učitel a posléze jako ředitel místní základní školy; na škole učila také jeho manželka. Roku 1949 ve škole založil kroužek vivaristiky, který se postupem času rozrostl a specializoval do podoby herpetologické stanice. V roce 1970 obdržel Jiří Niedl státní vyznamenání Vzorný učitel. Už od svých dětských let se Niedl zajímal o biologii, zejména o hmyz, obojživelníky a plazy. Dětství prožil v Praze–Bohnicích, které v té době jakožto okrajová část města oplývaly biodiverzitou. V roce 1934 se – ještě jako student – stal členem Československé společnosti entomologické, kde se postupně zapojil do vědecké činnosti po boku profesionálů. Největší pozornost věnoval střevlíkovitým broukům, dále pak čeledím krascovitých a nosatcovitých a nadčeledi Scarabaeoidea. Z blanokřídlého hmyzu zpracovával v různém rozsahu čeledi sršňovitých, kutilkovitých, zlatěnkovitých a lokálně také zástupce jihočeské fauny včelovitých. Dokladový materiál sbíral jak v Československu, tak v zahraničí. Kromě sběrů v Bulharsku, Rumunsku a bývalé Jugoslávii podnikl také několik cest do středoasijských zemí bývalého Sovětského svazu a jednu cestu do Egypta. Závěry svých výzkumů publikoval v oborových časopisech a sbornících; za nejvýznamnější je považována jeho Monografie československých druhů tribu Carabini , publikovaná v letech 1956–1960 v Přírodovědeckém sborníku Ostravského kraje. Vedle entomologie se Niedl v pozdějším věku věnoval spíše herpetologii. O obou obore...
Více od autora
Jiří Maria Veselý (7)
Jiří Maria Veselý byl římskokatolický kněz řádu dominikánů, politický vězeň a archeolog. Jiří Maria Veselý se narodil jako Leopold Veselý v Protivanově na Drahanské vrchovině v tradiční věřící rodině, ze které v minulosti vzešlo několik kněží a řeholníků. Jeho rodiči byli Josef Veselý a Marianna, roz. Kolísková . Prožil jakousi osobní konverzi a vstoupil k dominikánům v Olomouci. Řád jej poslal studovat do Říma na dominikánskou universitu Angelicum. V Římě se zúčastnil pohřbu řeholníka Hyacinta Marii Cormiera OP, shodou okolností mohl nést rakev s jeho tělem. Právě za jeho římských studií vypukla 2. světová válka. Rektor university jej zapojil do odboje. Ve Veroně jen těsně unikl trestu smrti zastřelením, protože byl křivě obviněn z kolaborace s Němci. Po válce jej měl ministr obrany a pozdější prezident generál Ludvík Svoboda jako sekretáře. V roce 1946 se stal převorem pražského dominikánského kláštera u kostela sv. Jiljí. Tam působil do roku 1950, kdy byl se spolubratřími internován v klášteře v Želivi na Pelhřimovsku, který tehdy fungoval jako internační tábor pro katolické duchovní pro režim zvláště „nebezpečné“. V Želivi se octl na pokraji smrti. Po špatných injekcích dostal celkovou otravu krve a lékař mu dával jen několik dní života. Nepochopitelným způsobem se však uzdravil. Čtrnáct dní po jeho uzdravení byl internační tábor v Želivském klášteře zrušen a kněží byli propuštěni. Otec Jiří se vrátil do rodného Protivanova a hledal zaměstnání. Místní farář mu obstaral místo na archeologických vykopávkách na Velehradě. Otec Jiří tam na sebe upozornil StB tím, že objevil údajný hrob arcibiskupa sv. Metoděje. Tato informace byla nepřijatelná a na pokyn StB byly vykopávky zničeny. Otec Jiří si je ale stihl fotograficky zdokumentovat. V době politického uvolnění v roce 1968 na pokyn představeného odcestoval do Itálie, v...
Více od autora
Jiří Lederer (8)
Jiří Lederer byl český rozhlasový a televizní kritik, novinář a publicista, esejista, spisovatel. Vystudoval FF UK a Vysokou školu politickou a sociální v Praze. Již v roce 1946, po prvním roce studií, však začal pracovat jako redaktor sociálně demokratických listů, poté Světa v obrazech. Na dvě léta pak práci přerušil a jal se studovat na Jagellonské universitě v Krakově. Po návratu z Polska pracoval nejprve jako soustružník v ČKD , posléze jako redaktor Světa sovětů a Večerní Prahy , odkud však byl propuštěn za kladnou recenzi Škvoreckého knihy Zbabělci. V roce 1967 s oženil s polskou překladatelkou Elzbietou Ledererovou. V 70. letech zastával pozici redaktora Technických novin a byl činný v opozičním hnutí . Za svou protirežimní činnost byl po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa komunistickým režimem několikrát vězněn . V roce 1980 byli v rámci akce Asanace manželé Ledererovi donuceni k emigraci do Spolkové republiky Německo, kde nadále pracoval jako novinář. Jeho knihy reflektují realitu komunistického režimu a protirežimního odboje.
Více od autora
Jiří Krupička (6)
Narozen 5. 5. 1913 v Praze, zemřel 24. 4. 2014 v Edmontonu . Prof., RNDr., PhDr., geolog, publikace z oboru, též autor publikací z oblasti filozofie a lingvistiky, politický vězeň, emigrant po 1968.
Více od autora
Jiří Kropáč (5)
Narozen 6.6.1949., Doc., PaedDr., CSc.Pracuje na PdF UP Olomouc v oboru didaktika technických předmětů, didaktická transformace obsahu pro technické předměty.Díla v oboru.
Více od autora
Jiří Kříž (5)
Jiří Křižan se narodil 26. října 1941 ve Valašském Meziříčí, zemřel 13. října 2010 v Brankách. Jeho otec byl v politickém procesu odsouzen za velezradu a v roce 1951 popraven. V roce 1958 byl J. Křižan vyloučen z politických důvodů z gymnázia. Pracoval pak jako havíř a v řadě různých dělnických profesí. Mezi lety 1964 až 1968 vystudoval Filmovou fakultu Akademie múzických umění . Několik let působil jako novinář, mimo jiné v redakci Mladé fronty, posléze se začal věnovat výlučně profesi filmového scenáristy. Od roku 1986 se začal politicky angažovat mimo oficiální struktury. V lednu 1989 založil petiční výbor za propuštění Václava Havla. Spolu s Václavem Havlem a Alexandrem Vondrou byl spoluautorem petice Několik vět a po listopadu 1989 zakládajícím členem Občanského fóra. Po zvolení Václava Havla prezidentem se stal jeho poradcem. Po volbách v červnu 1992 byl náměstkem ministra vnitra. V lednu 1995 se vrátil k práci filmového scenáristy. Přednášel na pražské FAMU. J. Křižan napsal scénáře ke třinácti realizovaným filmům. Filmy Signum laudis a Stíny horkého léta zvítězily na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. V roce 1971 mu vyšel v Nizozemsku a ve Švédsku román Exercicia, uvedl server. Za film Je třeba zabít Sekala dostal cenu Český lev za nejlepší scénář roku 1998.
Více od autora
Jiří Krejčí (7)
Jiří Krejčí je český fotbalový obránce, od srpna 2013 působící v českém prvoligovém klubu 1.FC Slovácko. Mimo Česka působil v Řecku, Rumunsku a Maďarsku. Od června 2017 je členem širšího vedení Hráčské fotbalové unie, která se stará o zájmy aktivních i bývalých fotbalistů. Tento sparťanský odchovanec poprvé dostal příležitost v dresu Blšan v sezoně 2004/05. V lednu 2005 ho koupil Jablonec, za něj neodehrál žádný zápas, a tak se v lednu 2006 vrátil do Blšan. V červenci 2006 přišel do Mostu. Po roce stráveném v mužstvu se opět vrátil do FK Jablonec 97. Z Jablonce nakonec v roce 2010 zamířil do řeckého klubu Iraklis Soluň, který tou dobou trénoval Jozef Bubenko ze Slovenska. Bubenko byl ještě v průběhu přípravy odvolán a Krejčí ho záhy následoval. Bez angažmá dlouho nebyl, v kariéře pokračoval v Rumunsku. Ani zde se na hráče štěstí neusmálo. Jeho klub totiž sužovaly finanční potíže a kvůli dluhům byl přeřazen až do třetí ligy. Fotbalista tedy v roce 2011 přišel zpět do 1. ligy. Tentokrát oblékl dres 1. FK Příbram. V roce 2012 však zamířil opět do ciziny, tentokrát do maďarského Pécsi MFC. V červenci 2013 ho testovala SK Slavia Praha. V následujícím měsíci se stal hráčem FC Vysočina Jihlava. Jiří Krejčí v roce 2010 vystudoval na Vysoké škole ekonomické v Praze bakalářské studium obor Informatika. Kvůli svému působení v Řecku musel další studium na čas přerušit, po návratu domů ovšem ve studiu pokračoval. V září 2012 úspěšně ukončil vysokoškolské studium s titulem inženýr . Mluví plynně anglicky a rusky. Člen Opinion Leaders v Hráčské fotbalové unii . Má syna.
Více od autora
Jiří Kabele (8)
Jiří Kabele je český sociolog známý, mimo jiné, svými teoriemi transformačních procesů. Soustředil se zejména na proces postkomunistické transformace. Je autorem několika knih a mnoha studií. Od roku 1976 pracoval ve Státní knihovně v Praze až do roku 1990. Kabele vystudoval statistiku na matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze a také estetiku se sociologií na filosofické fakultě UK. Doktorát získal v roce 1887 na filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V roce 1990 nastoupil na fakultu sociálních věd Karlovy univerzity, kde byl postupně jmenován docentem a následně profesorem . V rámci následného působení Kabeleho na fakultě sociálních věd UK měl velký podíl na institucionálním a symbolické etablování kvalitativní sociologie v ČR. V letech 1976–1990 pracoval ve Státní knihovně v Praze. Postupně zde vystřídal zde několik odvětví. v Období 1976–1979 pracoval v Institutu průmyslového designu, ve Sportpropagu , ve Fakultní nemocnici Motol a v Institutu pro další vzdělávání lékařů . V letech 1990 až 1992 byl poradcem ministra zdravotnictví Martina Bojara. Mimo jiné, byl i několik let politicky aktivní, kdy v roce 1990 byl jeden ze zakládajících členů Občanské demokratické aliance. Politické kariéry se vzdal na úkor kariéry sociologa. V rámci svého zaměstnání ve Sportpropagu se Jiří Kabele setkal s Milošem Zemanem, kde byl Zeman jeho nadřízeným. V roce 2005 obdržel cenu rektora UK za svou knihu Z kapitalismu do socialismu a zpět. Ve svých knihách se zaměřoval Jiří Kabele hlavně na socialismus a jeho vliv na společnost.
Více od autora
Jiří Houdek (10)
Mgr. Jiří Houdek , specializace filmová věda a scénáristika, novinář, redaktor společenskovědních periodik, autor životopisné monografie, detektivních příběhů, též televizní a rozhlasová publicistika a odborné překlady z ruštiny.
Více od autora
Jiří Fotr (9)
prof. Ing. Jiří Fotr, CSc. působí jako profesor na katedře managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Specializuje se na oblast rizikového rozhodování. Je autorem publikací „Jak připravit optimální podnikatelský projekt“, „Jak hodnotit a snižovat podnikatelské riziko“, „Podnikatelský plán a investiční rozhodování“ a dále je spoluautorem mnoha publikací z oblasti manažerského rozhodování.
Více od autora
Jiří David (4)
Narozen 23. 5. 1933 v Pardubicích, zemřel 6. 6. 2014 v Pardubicích. Doc., Dr., CSc., výtvarný pedagog, estetik, teoretik výtvarného umění. Některá díla vydával pod krycím jménem Věra Davidová.
Více od autora
Jiří Černý (8)
Narozen 24.3.1939. Autor prací z oboru pohostinství a cestovního ruchu.
Více od autora
Jiří Cejpek (8)
Jiří Cejpek byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník. V letech 1947–1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy knihovnictví a vzdělávání dospělých . V období 1950–1951 vedl knihovnu Studijního lidovýchovného ústavu FF UK, poté pokračoval v letech 1953–1956 v postgraduálním studiu knihovnictví a lingvistiky na tehdejší Filologické fakultě UK. Od roku 1956 vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK jako asistent a později odborný asistent. V roce 1968 byl jmenován docentem. V letech 1973–1990 nemohl z politických důvodů působit na univerzitě. V letech 1974–1985 pracoval ve Výzkumném oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě a poté až do roku 1989 jako vedoucí projektového týmu Výzkumného oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze. Po sametové revoluci se v roce 1990 vrátil a o rok později byl jmenován profesorem. V letech 1990–1994 vedl Katedru knihovnictví a vědeckých informací . Roku 1997 se stal emeritním profesorem UK. V letech 1991–2001 přednášel i na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde v období 1994–1998 vedl Ústav bohemistiky a knihovnictví. V letech 2001–2005 vyučoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na oboru FF MU VIK-Vědecké informace a knihovnictví. Zabýval se především dějinami knihoven, knihovnictvím a informační vědou.
Více od autora
Jiří Čech (5)
JUDr., autor a překladatel právnických prací se zaměřením na cestovní ruch.
Více od autora
Jiří Brabec (7)
Narozen 28. 10. 1929 v Kněževsi u Rakovníka. PhDr. CSc., docent české literatury, literární vědec, historik a kritik, výbory básní.
Více od autora
Jiří Binek (5)
Autor dětské literatury, redaktor poezie v nakladatelství Mladá Fronta, šéfredaktor časopisu Ohníček. Jiří Binek je autorem několika knih. Například Kalení , Večer u ohníčku , Ďula Fako – cikán …
Více od autora
Jiří Bílý (7)
Jiří Bílý, též Jiří Libor Bílý , je český právník a politik, v 90. letech 20. století předák moravistických politických stran, spoluzakladatel Moravské národní strany a bývalý poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Základní a střední školu absolvoval v Olomouci. V letech 1977 - 1980 působil v Brně jako právní čekatel u Krajské prokuratury. Zde složil doktorát a justiční zkoušky. V období let 1980 - 1981 pracoval na brněnské městské prokuratuře a v letech 1981 - 1992 byl odborným asistentem na katedře dějin státu a práva Právnické fakulty dnešní Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1998 - 2004 působil v Olomouci jako odborný asistent na Katedře teorie práva, právních dějin a obecného základu Právnické fakulty Univerzity Palackého, přičemž od roku 2001 byl rovněž hostujícím pedagogem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . Od roku 1996 je členem České advokátní komory. V letech 2004-2009 zastával funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Palackého. Od roku 2004 působil jako externí pedagog na nově založené Vysoké škole práva v Bratislavě. Coby právní teoretik se zaměřuje na otázky recepce římského práva, pomocných věd historických, právní archeologii a dějiny moravského práva. V roce 2003 vydal obsáhlou monografii IUS MONTIUM. Právo moravských vinohradních hor I - III. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Angažoval se v moravistických politických subjektech. V roce 1990 patřil mezi zakladatele Moravské národní strany. V prosinci 1992 se angažoval v protestních akcích moravistických subjektů proti ústavě České republiky. Na shromáždění v Brně pronesl označil ústavu za výsledek kompromisu mezi vládnoucí pravicí a postkomunisty. Morava prý přišla zkrátka, ale díky tomu, že územně správní členění státu bylo odloženo do budoucna, začíná druhé kolo bo...
Více od autora
Jiří Bečka (3)
Jiří Bečka byl český orientalista, spisovatel, a překladatel z perštiny, tádžičtiny a jazyka pašto. Studoval na gymnáziu v Praze. Ve druhé polovině 30. let podnikl čtyři cesty do islámských zemí Předního východu a Orientu. Dále studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. Pro přerušení, vynuceném uzavřením vysokých škol v době okupace, absolvoval až v roce 1945 . Ihned po skončení války s několika přáteli založil časopis Nový Orient. V letech 1947–1952 pracoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako tajemník. Pokračoval ve studiu orientalistiky na Filosofické fakultě UK. V roce 1954 získal doktorský titul a v roce 1960 obhájil titul CSc. Od roku 1952 byl vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu Československé akademie věd, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1976. Redigoval mimo jiné časopis Česko-perské společnosti Bústán. Zabýval se dějinami perské kultury, perskou, tádžickou a afghánskou filologií a dějinami české a slovenské íránistiky. Je autorem knih, studií a článků o perské a tádžické literatuře, překladatelem z perské, tádžické a afghánské literatury. Na motivy tádžických pohádek napsal knihu Šibal Mušfikí . Jeho vědecké práce byly překládány do evropských i orientálních jazyků. Orientální ústav Akademie věd České republiky ocenil jeho celoživotní dílo vydáním sborníku Ex Oriente a navržen na udělení ceny Gratias agit za propagaci dobrého jména České republiky v cizině.
Více od autora
Jiří Baborovský (8)
Jiří Baborovský byl český fyzikální chemik. Věnoval se studiu kinetiky chemických reakcí. Vystudoval v Lipsku, byl vůbec prvým docentem fyzikální chemie v Českých zemích. Napsal známé učebnice fyzikální chemie Theoretická a fysikální chemie a Úvod do theoretické a fysikální chemie , které měly velký význam v době, kdy byl původní české odborné chemické literatury velký nedostatek. V letech 1914–1915, 1927–1928 a 1936–1937 byl děkanem odboru chemického inženýrství na brněnské technice. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.
Více od autora
Jiří Antonín Švengsbír (6)
Narozen 19.4.1921 v Praze, zemřel 3.3.1983 tamtéž. Grafik, rytec známek, ilustrátor.
Více od autora
Jindřich Šídlo (6)
Jindřich Šídlo je český novinář. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK. Od roku 1992 krátce pracoval v Českém deníku, devět let působil v týdeníku Respekt a v letech 2001 až 2005 byl členem redakce deníku MF Dnes. Od listopadu 2005 do dubna 2009 vykonával funkci vedoucího redaktora domácího zpravodajství deníku Hospodářské noviny. Od května 2009 řídil domácí zpravodajství ČT a byl také hlavním politickým analytikem této veřejnoprávní televize. Každý týden publikoval své sloupky pod názvem „Diagnóza“ v Respektu. Nyní pracuje opět jako redaktor Hospodářských novin. Za svou žurnalistickou práci, zejména zaměřenou na oblast lidských práv, získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. V říjnu 2009 označil na síti Facebook čínskou velvyslankyni v Praze za „arogantní bábu“, což vzápětí rozpoutalo debatu o tom, jak - a zda vůbec - mohou zaměstnanci médií veřejné služby vystupovat na sociálních sítích.
Více od autora
Jindřich Roubal (8)
Narozen 10.2.1899 v Praze, zemřel 29.7.1976. RNDr., středoškolský profesor, autor učebnic a publikací z oboru orientalistiky, zoologie, botaniky, chemie a vlastivědy.
Více od autora
Jindřich Dejmek (9)
Jindřich Dejmek , PhDr., Ph.D., historik. Působí v Historickém ústavu Akademie věd ČR. Specializuje se na československou zahraniční politiku a její evropské souvislosti. Je mj. autorem knihy Nenaplněné naděje. Politické a diplomatické vztahy Československa a Velké Británie od zrodu První republiky po konferenci v Mnichově , a rozsáhlého portrétu druhého československého prezidenta - Edvard Beneš: politická biografie českého demokrata. Část první, Revolucionář a diplomat .
Více od autora
Jindřich Brok (4)
Jindřich Brok, původním jménem Jindřich Brock , byl český fotograf. Narodil se v rodině humpoleckého kupce. Vyučil se prodavačem v Kutné Hoře, kde v roce 1929 začal fotografovat. Po smrti svého otce převzal obchod, který rozšířil o fotooddělení. V roce 1939 dokončil Státní grafickou školu v Praze, kde byl žákem Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma. Námětem jeho absolventské práce byla fotografie skla. Během německé okupace byl internován v terezínském koncentračním táboře. Po skončení války se znovu věnoval fotografii. Fotografoval převážně sklo, ale také zátiší a městské exteriéry . Rovněž učil fotografii na FAMU, kde k jeho žákům patřil Miroslav Vojtěchovský.
Více od autora
Jim Reeves (9)
Jim Reeves byl americký zpěvák a skladatel country a populární hudby, známý svým jemným barytonovým hlasem a průkopnickým stylem, který se pohyboval na pomezí country a popu. Reeves se narodil 20. srpna 1923 v texaském Galloway a svou hudební kariéru zahájil v polovině 40. let poté, co se původně věnoval baseballu. Připojil se k dlouholetému rozhlasovému pořadu "Louisiana Hayride", kde se zviditelnil a jeho hudební kariéra se začala rozjíždět.
Více od autora
Jim Kjelgaard (1)
Jim Kjelgaard, plným jménem James Arthur Kjelgaard byl americký spisovatel, autor především knih pro mládež. Jim Kjelgaard se narodil roku 1922 v New Yorku jako čtvrtý ze šesti dětí a vyrůstal na rodinné farmě v Allegheny Mountains v Pensylvánii. Poté, co farma zkrachovala, přestěhoval se s rodinou do Galetonu, kde navštěvoval střední školu. Již jako chlapec hodně četl a pokoušel se o vlastní tvorbu. Projevila se u něho ale epilepsie a byl mu diagnostikován nádor, bohužel rodina neměla dost peněz na operaci. Po střední škole studoval při práci dva roky na Syracuse University, přičemž vykonával různá povolání. Stal se vášnivým lovcem a rybářem a rozhodl se, že se stane spisovatelem. Od roku 1938 publikoval své práce v různých časopisech a roku 1941 vydal svůj první román Forest Patrol . Kjelgaard miloval přírodu a byl jejím ochráncem. Měl velmi rád zvířata, což je zřejmé ze všech jeho knih, kterých vydal více než čtyřicet. Obzvláště miloval psy a napsal o nich jeden ze svých nejlepších románů Big Red , který popisuje přátelství mezi člověkem a jeho psem a který byl úspěšně zfilmován. Roku 1959 spáchal Kjelgaard, sužovaný po několik let chronickými bolestmi a depresemi, sebevraždu ve svém domě v Phoenixu.
Více od autora
Jim DeFelice (9)
Jim DeFelice se narodil v New Yorku. Je autorem techno-thrillerů Brother's Keepr a Havana Strike . Jim také napsal víc než tucet knih pro mladé lidi. Žije se svojí ženou a synem v Hudson Valley ve státě New York.
Více od autora
Jilly Cooper (6)
Jilly Cooperová, známá novinářka, spisovatelka a mediální hvězda, se narodila v Horchurchi v Essexu a vyrůstala v Yorkshiru. Psaní se věnuje od roku 1956, kdy začala pracovat jako reportérka listu Middlesex Independent. Je autorkou mnoha bestsellerů včetně Riders, Rivals, Polo, The Man Who Made Husbands Jealous, Appassionata, Score! a Pandora. Žije s manželem v Gloucestershire s několika psy a kočkami.
Více od autora
Jill Jones (6)
JIll Jones je současná americká autorka bestsellerů. S oblibou zpracovává tajemné a záhadné náměty. Žije a tvoří v Severní Karolíně
Více od autora
Jill Barnett (8)
Vyrostla v Jižní Kalifornii. Původně chtěla vystudovat vysokou školu, učit a třeba psát nějaká skripta, ale narození dcery všechno změnilo. Ve volných chvilkách začala psát a za dva roky vznikl první román, který prodala Pocket Books. Dosud napsala 13 románů a šest krátkých povídek. Takže vidíte, že z její románové tvorby se zatím u nás vydalo pouhých 7.6%, kdežto povídková tvorba se do Čech dostala z celých 33%. Ale podle mě je to pořád málo. V celém světě se vydalo asi 7 milionů výtisků jejích děl a byly publikovány v 17 jazycích světa. Samozřejmě také vyhrála nějaké ceny.
Více od autora
Jevgēņija Ļisicina (7)
Jevgēņija Ļisicina je významná lotyšská varhanice, známá svým mistrovstvím ve hře na varhany a přínosem pro klasickou hudbu. Je spojena s Rižským dómem , v němž se nacházejí jedny z nejvýznamnějších a nejhistoričtějších varhan v Lotyšsku. Ļisicina kariéra se vyznačuje výkony, které ukazují její technickou zručnost a hluboké porozumění varhannímu repertoáru. Její tvorba často zahrnuje interpretaci klasické a barokní hudby, což jsou žánry, které jsou pro bohaté zvukové možnosti varhan obzvláště vhodné.
Více od autora
Jen Green (7)
Britská spisovatelka a editorka, autorka populárně-naučných publikací o přírodě, vědě a biologii člověka.
Více od autora
Jeaniene Frost (6)
Jeaniene Frost se narodila 13. června 1974 a momentálně žije na Floridě. Patří mezi nejlépe se prodávající autory podle New York Times a USA Today díky své sérii Night Huntress a novelám, které na tuto sérii navazují. Práva na její knížky zakoupilo 14 zemí. Frost žije na Floridě se svým manželem Matthewem. Kromě psaní má rada čtení, poezii, dívání se na filmy s mnaželem, prozkoumávání starých hřbitovů, speleologii a ježdění autem. V českém jazyce byla vydána zatím jedna kniha - První rudá kapka , která patří ke knihám navazujícím na sérii o lovkyni upírů Cat.
Více od autora
Jean Merrien (3)
Jean Merrien, vlastním jménem René de la Poix de Fréminville byl francouzský mořeplavec a spisovatel převážně historických románů s námořní tematikou. Pocházel z rodiny se šlechtickými kořeny. Byl nejmladším synem početné rodiny inženýra Charlese de la Poix de Fréminville a Rachel Sylvestre de Sacy. Od mládí se zajímal o literaturu a hlavně o moře a vše, co s ním souviselo. Mládí prožil v Clohars-Carnoët v Bretani, kde už jako chlapec měl svou první loďku a rybařil. Vojenskou službu nastoupil u námořnictva. V roce 1931 se oženil s Françoise Hannebicque, která pocházela z jiné větve stejné rodiny, jako on. Brzy po svatbě se jim narodil syn Hervé. Během 2. světové války se setkal v Cherbourgu s Gisèle Verschuere, dcerou nakladatele. Spolu se usadili v Rennes a založili tam nakladatelství Libraire de Bretagne. Během bombardování města bylo nakladatelství zničeno. Od října do prosince roku 1940 byl šéfredaktorem L'Heure Bretonne, novin Bretaňské národní strany . V roce 1941 se stal členem L'Institut celtique de Bretagne. Ve druhém manželství s Gisèle Verschuere se narodily tři děti, dva synové, Gwénolé a Gildas a dcera Marine. Od roku 1948 žila rodina v Nantes, v roce 1964 přesídlila do Švýcarska. Zemřel 7. června 1972, ve věku 67 let, ve Fribourgu ve Švýcarsku. Je méně známé, že byl také autorem více než 80 děl literatury pro děti a mládež. Pod pseudonymy René Madec a Christophe Paulin psal detektivní romány s prvky sci-fi, jejichž hlavní postavou je abbé Garrec . Byl též autorem mnoha článků uveřejněných v časopise Neptunia, vydávaném Národním muzeem námořnictví v Paříži. Hlavním tématem jeho románů je ale moře a lidé, kteří mu zasvětili své životy. Po prvních dílech La mort jeune , Abandons de postes , Bord à bord a Le Refus , napsal dobrodružné romány o cestách po moři L'Homme de la mer (19...
Více od autora
Jasmine Cresswell (7)
Jasmine Rosemary Cresswellová je velmi úspěšná autorka více než 50 romantických románů. V současné době Jasmine a její manžel žije v Sarasotě na Floridě a v Evergreenu v Coloradu. Mají čtyři děti a mnoho vnoučat.
Více od autora
Jaroslava Urbanová (7)
Jaroslava Urbanová byla hudební pedagožka, autorka odborných článků, povídek, meditativních básní a několika knih . Věnovala se teosofickým otázkám. Jaroslava Urbanová byla senzibilka, jasnovidka a druhá manželka kytarového pedagoga , antropozofa a astrologa Štěpána Urbana. Jaroslava Urbanová se narodila v roce 1931. Patřila mezi významné hudební pedagogy a byla to právě ona, která zavedla výuku hry na kytaru do základních hudebních škol. Jako členka profesorského sboru působila řadu let na Pražské konzervatoři. Kromě odborných článků byla autorkou řady povídek, napsala i sbírku meditativních básní. O svých schopnostech mimosmyslového vnímání pojednala v knize Spirála moudrosti a v jejím pokračování – knize Labyrint poznání konfrontovala svoje „mystické a esoterické“ poznatky s autoritou antropozofa Rudolfa Steinera. V roce 2003 Jaroslava Urbanová spolu se Štěpánem Rakem publikovala monografii Kytara, má láska o svém manželovi – profesoru hry na kytaru Štěpánu Urbanovi. Jaroslava Urbanová se již od mládí věnovala teosofickým otázkám; od roku 1993 byla členkou mezinárodní Teosofické společnosti se sídlem v kalifornské Pasadeně. Český vědec a zakladatel psychotroniky Dr. Zdeněk Rejdák prováděl s Jaroslavou Urbanové některé své experimenty. Jaroslava Urbanová zemřela v úterý dne 18. února 2020 v 17:20 ve věku 88 let. Dne 26. září 2020 byla v kostele svatého Vavřince v Brandýse nad Labem pietně uložena urna s popelem Jaroslavy Urbanové do kolumbária vedle urny jejího manžela Štěpána Urbana.
Více od autora
Jaroslava Pavlíčková (7)
Dietní sestra, spoluautorka populárně naučných publikacích o léčbě a prevenci nejčastějších chorob.
Více od autora
Jaroslav Zima (4)
architekt, urbanista, spisovatel 1976 - 1980 SPŠ – Stavební, Hradec Králové 1980 - 1985 ČVUT Praha, Fakulta architektury 1985 - 1986 Pražský projektový ústav 1985 – 1986 vojenská služba 1986 – 1997 D.A. Studio spol. s r.o. . – architektonická kancelář zakládající člen, partner 1996 člen ČKA – Česká komora architektů 1997 – nyní D3A spol. s r.o. – architektonická kancelář , zakládající člen, partner
Více od autora
Jaroslav Vokřál (5)
Narozen 1944, zemřel 24.3.2000. Autor sportovních povídek, memoárů boxerů a doslovů ke knihám O. Pavla, filmový scénárista a novinář.
Více od autora
Jaroslav Vojta (4)
Narozen 27.12.1888 v Kutné Hoře, zemřel 20.4.1970 v Praze. Herec, memoáry, anekdoty.
Více od autora
Jaroslav Vachek (9)
Narodil se 16. 1. 1923 v Praze. Po maturitě na kolínském reálném gymnáziu v roce 1942 navštěvoval jeden rok družstevní zemědělskou školu a dva roky pracoval v chemické továrně v Kolíně a v cukrovaru v Českém Brodě. Po skončení druhé světové války studoval matematiku a fyziku na přírodovědecké fakultě UK v Praze, kterou ukončil 2. státní zkouškou v roce 1950. Ještě za studia nastoupil jako vyučující do Státního kursu pro přípravu pracujících na vysoké školy, kde působil s dvouletou přestávkou celkem tři roky. V letech 1951 až 1952 byl asistentem na ČVUT. V roce 1953 přešel na ministerstvo školství, kde působil jako inspektor metodik pro fyziku. V roce 1958 nastoupil jako odborný asistent na katedru fyziky Vysoké školy pedagogické v Praze. Po zrušení této školy byl v roce 1961 převeden na nově zřízenou katedru teorie vyučování fyzice na matematicko-fyzikální fakultě UK. Vědeckou přípravu zakončil v roce 1967 obhájením kandidátské disertační práce k některým otázkám úlohy matematiky ve vyučováni fyzice a získáním vědecké hodnosti CSc. a akademického titulu RNDr. Po dalším pětiletém období se habilitoval prací k problematice modelování ve vyučování fyzice. V roce 1974 byl jmenován docentem a v roce 1980 profesorem v oboru teorie vyučování fyzice. Od roku 1972 do konce roku 1982 vykonával funkci vedoucího katedry didaktiky fyziky na matematicko-fyzikální fakultě UK. Externím vedoucím Kabinetu pro výzkum vzdělávání ve fyzice FzÚ ČSAV byl od roku 1977 do roku 1988. Od svého příchodu na Vysokou školu pedagogickou až do současnosti se profesor Vachek věnuje ve své pedagogické, vědeckovýzkumné i publikační činnosti převážně problematice vyučování fyzice. Po celou tuto dobu se jako vysokoškolský učitel podílí na odborné a zejména didaktické přípravě budoucích učitelů fyziky. V poslední době přednáší obecnou fyziku I pro 1. ročník a didaktiku fyziky pro 3. a 4. ročník učitelského studia na MFF UK. Ve své vědecké práci se zabýval problematikou mezipředmětových vztahů, funkcí ...
Více od autora
Jaroslav Studený (7)
Jaroslav Studený byl český katolický kněz, teolog, profesor křesťanského umění a archeologie, politický vězeň komunistického režimu. Středoškolského vzdělání se mu dostalo na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, kde v roce 1942 maturoval. Ke kněžství studoval na arcidiecézním bohosloveckém učilišti v Olomouci, které zakončil v roce 1945. Na kněze byl vysvěcen v roce 1947. Se studiem dále pokračoval na Lateránské univerzitě v Římě , kde po předložení disertační práce s názvem Christi Domini repraesentatio in arte palaeochristiana. Divinas Christi iuxta testimonia iconographiae palaeochristianae, byl v roce 1949 promován doktorem teologie. Poté začal působit v pastoraci. Od akademického roku 1969-1970 začal externě učit na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomouci církevní umění. Dne 23. září 1970 zde byl oficiálně jmenován lektorem pro obor církevní umění a křesťanská archeologie pro akademický rok 1970–1971. Jeho působení bylo ukončeno na konci akademického roku 1970–1971. V roce 1972 mu byl odňat státní souhlas a v listopadu téhož roku byl odsouzen za šíření náboženské literatury na 4 a půl roku vězení. Na svobodu byl propuštěn v roce 1975 a začal působit opět v pastoraci. Po obnovení Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1990 působil na katedře liturgiky a pastorální teologie. Dosáhl hodnosti docenta. Po roce 1990 se zasloužil o vybudování, renovaci a úpravu nesčetného množství kostelů, kaplí, kapliček a křížů. Začátkem srpna v roce 2006 odešel do důchodu, který prožíval v Cholině. Zaopatřen svátostmi církve pak ve čtvrtek 5. června 2008 v nemocnici ve Šternberku zemřel. Je autorem mnoha knih věnovaných víře a bližním....
Více od autora
Jaroslav Skála (6)
Jaroslav Skála byl český lékař – psychiatr, specialista na léčení alkoholismu a jiných závislostí a zakladatel první záchytné stanice. Maturoval v roce 1935. Studoval na lékařské fakultě v Praze a zároveň v Institutu tělesné výchovy a sportu. Ten absolvoval v roce 1939. Studia na lékařské fakultě nestihl dokončit, protože v době německé okupace byly vysoké školy uzavřeny. Nastoupil tedy jako učitel tělocviku na reálce v Plzni. Lékařskou fakultu dokončil až po válce v roce 1946. Původně se ucházel o místo na interní klinice, poté v Ústavu tělovýchovného lékařství, nakonec byl přijat až na pražské psychiatrické klinice. V září téhož roku byl vyslán na mezinárodní konferenci o alkoholismu do Bruselu, což mělo patrně rozhodující význam pro směrování jeho profesionální dráhy. Navázal kontakty s americkou skupinou Anonymních Alkoholiků a výsledkem diskusí bylo zahájení averzivní léčby disulfiramem . Myšlenkami Anonymních alkoholiků bylo inspirováno založení KLUSu – Klubu lidí usilujících o střízlivost. K němu došlo 5. února 1948. Sdružoval pacienty a absolventy odvykací léčby. Slibně se rozvíjející kontakty s AA přerušil Vítězný únor 1948. Další kontakty nebyly žádoucí z důvodů spirituálních prvků v programu 12 bodů AA, které byly v rozporu s oficiální ideologií. Dne 10. září 1948 zahájilo činnost protialkoholní oddělení v budově vedle kostela sv. Apolináře v Praze. To vedl Dr. Skála až do svého odchodu do důchodu v roce 1982. Během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí. V roce 1951 inicioval založení záchytné stanice – prvního zařízení svého druhu v Československu. Zabýval se i výzkumem, prevencí a léčbou závislostí na psychoaktivních látkách. Založil a v letech 1956–1981 vedl Sekci pro otázky alkoholismu a jiných toxikomanií, v roce 1993 se stal spoluzakladatelem Společnosti pro návykové nemoci v rámci České léka...
Více od autora
Jaroslav Šedivý (9)
Narozen 8. 12. 1934 ve Vlkančicích, zemřel 21. 12. 1988 v Praze. Doc. RNDr., CSc., matematik zabývající se zejména geometrií, teorií grafů a didaktikou matematiky. Autor vysokoškolských skript, učebnic pro ZŠ a SŠ a dalších publikací z oboru.
Více od autora
Jaroslav Rybka (7)
Jaroslav Rybka byl český lékař – internista a diabetolog, spoluautor československého Diabetologického programu. Jaroslav Rybka se narodil ve slovenských Bojnicích, v rodině českého úředníka. V roce 1938 se rodina přestěhovala do Zlína, kde později navštěvoval gymnázium a strávil většinu svého života. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studium ukončil v roce 1957. Na doporučení akademika Josefa Charváta se stal aspirantem profesora Jiřího Syllaby. V letech 1961 a 1966 získal atestace z oboru vnitřního lékařství, v roce 1970 se stal přednostou interního oddělení ve Zlíně, kde v této funkci působil až do konce roku 2001. Mezitím bylo pracoviště ustaveno školicím pracovištěm ILF Spolupracujícím centrem pro studium diabetu. V roce 1979 byl jmenován docentem vnitřního lékařství a v roce 1992 profesorem v tomto oboru. Je hlavním autorem československého Diabetologického programu. Je autorem řady 14 monografií, stovek přednášek a odborných statí o diabetu. Byl členem Americké diabetologické asociace , Evropské asociace pro studium diabetu , Mezinárodní diabetologické federace a řady dalších organizací. Dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
Více od autora
Jaroslav Průcha (1)
Narozen v roce 1920, zemřel 19. 12. 2009. Šlechtitel květin, zvláště letniček a dvouletek, odborné práce ze semenářství.
Více od autora