Všichni Autoři a témata

Mark Roberts (5)

Mark Roberts sa narodil a vyrástol v Liverpoole, kde navštevoval Univerzitu sv. Františka Xaverského. Dvadsať rokov bol učiteľom, pričom posledných trinásť rokov pracoval s deťmi s ťažkým mentálnym postihnutím. Je autorom detektívneho románu What She Saw, ktorý bol nominovaný na cenu Gold Dagger udeľovanú britskou asociáciou autorov detektívok Crime Writers’ Association . V napínavom trileri s hororovými prvkami Krvavá hmla sa prvý raz objavuje postava detektívky Eve Clayovej.

Marilyn Bader (1)

Autorka rad pro domácnost.

Marika Benešová (5)

Mgr., autorka učebnic chemie a biologie.

Marie-Catherine Le Jumel de Barneville Aulnoy (4)

Francouzská spisovatelka, povídky.

Marie Polnická (10)

Autorka jazykových příruček a pracovních sešitů pro ZŠ.

Marie Paukertová (7)

Práce v oboru dietního stravování.

Marie Madeleine de La Fayette (5)

Marie-Madeleine Pioche de La Vergne, komtesa de La Fayette známá jako Madame de La Fayette byla francouzská spisovatelka období klasicismu. Marie-Madeleine Pioche de La Vergne se narodila v zámožné rodině pocházející z nižší šlechty, která měla kontakty na okolí kardinála de Richelieu. Její matka, dcera králova lékaře, byla ve službě vévodkyně Rose-Madeleine d'Aiguillon už od jejího narození. Její otec, Paul Pioche de la Vergne, králův štolba, zemřel po výstřelu z muškety, když měla Marie-Madeleine patnáct let. Následující rok po této události se stala dvorní dámou královny Anny Rakouské a začala se vzdělávat v literatuře u gramatika jménem Ménage, který ji učil italsky a latinsky. Tento muž ji uvedl do populárních literárních salonů Catherine de Rambouillet, markýzy du Plessis-Bellier a Madeleine de Scudéry. V roce 1660 se její matka znovu vdala za Renauda de Sévigné, strýce madame de Sévigné. Obě dámy "se staly nejdražšími přítelkyněmi na světě navždy". V roce 1655 se vdala ve věku 21 let za Auvernčana o osmnáct let staršího Françoise Motiera, hraběte de La Fayette, se kterým měla dva syny. Tento vdovec, bratr slavného Louise de La Fayette, který vedl uzavřený život na svém zámku, jí přinesl štěstí a vliv. Doprovázela ho po jeho rodinných statcích v Auvergne a v Bourbonsku, ale také se pravidelně vracela do Paříže, kde se představila v nejvyšších kruzích kolem královského dvora. Společenský vzestup jí umožnil s úspěchem otevřít vlastní salon v Paříži na ulici du Vaugirard. Navštěvovali ho La Fontaine, La Rochefoucauld, Segrais a princ de Condé. Manžel zůstal ve stínu slávy madame de La Fayette. Až do 19. století se nevědělo, že zemřel 26. června 1683. Je známo, že mezi důležité známosti madame de La Fayette patřila Henrietta Anglická, budoucí vévodkyně Orleánská, která ji požádala, aby byla její životopiscem. Také Grand Arnauld a Huet, jejichž Pojednání o původu románů bylo zveřejněno jako předmluva je...

Marie Macková (8)

Je zaměřena na dějiny správy, regionální dějiny, církevní dějiny, to vše především v dlouhém 19. století. Věnuje se dějinám regionu okresu Ústí nad Orlicí a dějinám Němců v Čechách. Kromě toho dokumentuje i dějiny tabákového průmyslu v Rakousku-Uhersku. Historička, archivářka, pedagožka Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.

Marie Lišková (9)

PhDr., Mgr. Metodické příručky k učebnici Hudební výchova.

Marie Blažková (6)

Žena v domácnosti, žila v jižních Čechách. Její sentimentální příběhy se v ženském tisku těšily značné oblibě, na přelomu 30. a 40. let vydávala nejznámější z nich také knižně. Své prózy dramatizovala pro lidová jeviště.

Marianne Schwarz (10)

Německá autorka románů pro ženy.

Mária Števková (9)

Mária Števková učila na obchodnej akadémii v Žiline, neskôr v Bratislave. V roku 1972 upísala svoj život Mladým letám ako redaktorka. Vo vydavateľstve zotrvala do začiatku deväťdesiatych rokov. Od roku 1991 ju poznáme ako zakladateľku a šéfredaktorku vydavateľstva BUVIK, ktoré sa špecializuje na vydávanie umeleckej literatúry pre deti. Iste mnohí poznáte malú postavičku v modrom oblečení, ktorá sa prihovára deťom pri otvorení každej knižky vydanej týmto vydavateľstvom. Tá postavička sa volá Buvik. Odvodená je z detského slova označujúceho spánok: "Búvaj, búvaj krásne dieťa..." sa spieva v nejednej uspávanke. Buvik je už šestnásťročný a možno aj po puberte. Predsa stále ostáva tým roztomilým anjelom strážnym vydavateľstva. Podopiera Máriu Števkovú v starostiach a raduje sa s ňou, keď sa im spolu darí. Je skrátka celý po nej - citlivý a veľkorysý, rozdávajúci svoje srdiečko, pripravený robiť radosť. Nečudo, že má povahové črty Mariky Števkovej, veď je jej tretím dieťaťom popri dvoch už dospelých dcérach. A čo je pre nich šťastie? Nové knižky, ktoré nájdete na pultoch kníhkupectiev. Pozitívne je, že v knihách hlavní hrdinovia nestárnu a ostávajú stále rovnakí pre všetky generácie čitateľov. Veta:"Postoj chvíľa si taká krásna..." platí určite pri čítaní kníh. Myšlienky, činy a príbehy hrdinov, ktoré sa nám páčia, ostávajú na stránkach kníh nemenné. Môžeme sa k nim kedykoľvek vrátiť. Kniha je priateľ človeka a Buvik s pani Števkovou určite tiež, pretože oni knihy tvoria.

María Maneruová, (8)

Mária Ďuranová (9)

Mária Ďuranová sa narodila v Žiline, ale od narodenia býva v Kysuckom Novom Meste, kde pracuje v kultúrnom stredisku. Okrem organizovania kultúrnych podujatí sa vo voľnom čase venuje písaniu.

Mari Okada (9)

Margita Holdošová (6)

Autorka učebnice němčiny.

Margit Rüdiger (5)

Margit Rüdiger je publicistka v oboru módy a kosmetiky. Jako textařka a producentka módních a kosmetických fotografií má kontakt s celým odborným světem. V roce 1991 otevřela vlastní redakční agenturu.

Margaret Mayo (8)

Britská autorka romantických příběhů.

Margaret Lawrence (5)

Pseudonym: Margaret Keilstrup. Narodila se v Fremont, Nebraska.

Margaret Craven (3)

Margaret Craven byla americká autorka. Narodila se v Montaně, dětská léta prožila v Bellinghamu, vystudovala historii na Stanford University v Palo Alto v Kalifornii, kde prožila řadu let a pracovala jako žurnalistka. Tady také začíná psát pro noviny své první povídky. Úspěch jí přinesl až její první román I Heard the Owl Call My Name, který se stal bestselerem a byl později zpracován jako TV film. Později napsala ještě dvě knihy, které ale nedosáhly úspěchu její prvotiny, umírá 19. července 1980 v Sacramentu, kde na sklonku života žila s matkou a bratrem.

Marek Vagovič (5)

Marek Vagovič sa narodil v Bratislave. Vyštudoval históriu na Trnavskej univerzite. Od roku 2000 pôsobí v médiách, zaoberá sa hlavne prepojením politiky a biznisu. Písal pre tlačovú agentúru SITA, denníky Pravda a SME, týždenníky Domino fórum a .týždeň a portál Aktualne.sk. Od októbra 2015 vedie investigatívny tím portálu Aktuality.sk. V rokoch 2006 – 2016 bol pätnásťkrát nominovaný na Novinársku cenu Nadácie otvorenej spoločnosti. Sedemkrát cenu vyhral.

Marek Skřipský (7)

Narozen 15. 7. 1982 v Ostravě. Spisovatel detektivní literatury. Historik. Pracovník mediálních společností, lektor společenských věd v soukromé vzdělávací agentuře.

Marcela Grez (9)

Španělská autorka a ilustrátorka dětské literatury.

Marcel Marlier (5)

Marcel Marlier byl belgický umělec a ilustrátor.

Manuela Oetinger (8)

Německá autorka, odbornice na lidskou auru. Osvícení lidé dnešní doby už nepochybují, že kromě hmotného, hmatatelného světa nás obklopuje i svět neviditelný, duchovní. K němu patří i energetické pole, nesoucí žádoucí i nežádoucí informace, nové myšlenky i staré vazby a propojující všechny živé bytosti navzájem. A právě tato pole se mohou stát příčinou konfliktů, jejichž pozadí si mnohdy neuvědomujeme. Manuela Oetinger se zabývá pochopením těchto souvislostí a tématy duchovního vývoje člověka, naší planety a celého lidstva, energetickými poli, vlivem minulých životů.

Manfred Glück (7)

Spoluautor učebnic němčiny.

Malcolm Bradbury (5)

Sir Malcolm Stanley Bradbury byl anglický spisovatel, představitel univerzitního románu. Malcolm Bradbury se narodil roku 1932 v Sheffieldu v severní Anglii. Po gymnáziu studoval angličtinu na Univerzitě v Leicesteru a později na Queen Mary College v Londýně, kde v roce 1955 získal magisterský titul. Doktorát z amerických studií dokončil v roce 1962 na univerzitě v Manchesteru. Své působení učitele začal na Univerzitě východní Anglie jako profesor se specializací na americká studia. V roce 1979 poprvé uvedl svůj světově proslulý kurz kreativního psaní, mezi jehož absolventy se řadí například slavní britští spisovatelé Ian McEwan a Kazuo Ishiguro. Svou akademickou kariéru ukončil Bradbury v roce 1995. Za své zásluhy v oblasti literatury byl v roce 1991 vyznamenán řádem britského impéria. Kromě samotné práce učitele byl Bradbury také produktivní v psaní odborných publikací: jako specialista na moderní román vydal knihy o Evelynu Waughovi, Saulu Bellowovi nebo E. M. Forsterovi. Kromě toho se podílel i na re-edicích klasických děl, jako například Velký Gatsby od F. S. Fitzgeralda, a nespočtu příruček a přehledů moderní britské a americké prózy. Do povědomí širšího publika se ale dostal především jako autor románů. Přestože je často srovnáván s Davidem Lodgem jako autor tzv. univerzitních románů, Bradburyho knihy jsou celkově temnější a méně hravé jak po stránce obsahové, tak jazykové. V roce 1986 napsal krátkou parodii na turistické průvodce Why Come to Slaka?, která láká do fiktivní východoevropské země známé čtenářům z Bradburyho románu Rates of Exchange. Bradbury psal také scénáře pro různé televizní produkce, například k adaptacím knih Toma Sharpa nebo Kingsleyho Amise. Jeho poslední scénář byl k 5. sérii britského seriálu Dalziel a Pascoe. Kniha Jíst lidi je neslušné , vydaná roku 1959, patří do žánru tzv. univerzitního románu. Sleduje osudy profesora Tre...

Magdalena Krátká (7)

Mgr. Odborná asistentka katedry matematiky UJEP v Ústí nad Labem, publikuje v oboru.

Madeline Harper (7)

M. J Rose (4)

Americká spisovatelka.

M. E Cooper (7)

Autorka románů pro ženy.

Lyndon Stacey (3)

Narodila se v šedesátých letech v Brightonu, hrabství Sussex. Autorka detektivních románů z dostihového prostředí.

Lynda Suzanne Robinson (6)

Vystudovala archeologii a antropologii na Texaské univerzitě, ale krátce po absolutoriu se rozhodla ukončit akademickou činnost a plně se věnovat spisovatelské profesi. Snad právě díky schopnosti poutavě vyprávět o dávných časech, které nás dodnes fascinují, si autorka získala početnou obec čtenářů na celém světě a její díla jsou překládána do dvou desítek světových jazyků.

Lukáš Vodička (6)

Autor učebnic angličtiny, překladatel.

Luigi Capuana (6)

Luigi Capuana byl italský spisovatel básník a novinář, který pocházel z provincie Catanie na Sicílii. Psal italsky a sicilsky. Byl předním spisovatelem a teoretikem verismu spolu s Giovanni Vergou. Narodil se v sicilském městě Mineo v zámožné rodině majitelů rozsáhlých pozemků. V roce 1851 začal studovat na královské koleji v Bronte, ale po dvou letech studium ze zdravotních důvodů přerušil. Dále se vzdělával soukromě. V roce 1857 se zapsal na právnickou fakultu v Catanii. V roce 1860 studia zanechal a připojil se ke Garibaldiho hnutí Risorgimento. V roce 1864 se usadil ve Florencii a zahájil své „literární dobrodružství“. Setkal se zde s předními italskými autory, začal psát kritiky pro časopis Rivista italica a divadelní kritiky pro La Nazione. Tyto kritiky vyšly souborně v knize Teatro italiano contemporaneo. V roce 1867 zde otiskl svou první povídku Il dottor Cymbalus. V roce 1868 se vrátil na Sicílii. Původně plánoval jen krátký pobyt, ale smrt otce a ekonomické těžkosti jej donutili zůstat. Pracoval jako školní inspektor a později se stal starostou města Mineo. V roce 1875 odešel zpět na kontinent, nejprve do Říma, později do Milána, kde žil v letech 1877–1881. Zde se seznámil se členy skupiny La Scapigliatura . Psal literární a divadelní kritiky pro noviny Corriere della Sera. Od roku 1880 psal svůj román Il marchese di Roccaverdina . Působil střídavě v Římě a na Sicílii. V letech 1882–1883 řídil v Římě časopis Fanfulla della Domenica, 1900–1901 učil italskou literaturu na učitelském ústavu v Římě. V roce 1902 odešel do Catanie, kde učil na místní universitě lexikografi a stylistiku. Vedle románů, povídek, kritik a esejů je rovněž autorem libreta k opeře Francesca Paola Frontiniho: Malìa, která měla premiéru 30. května 1893 v Teatro Brunetti v Bologni. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi...

Ludwika Press (1)

Významná polská klasická archeoložka. Celý svůj život zasvětila studiu krétské kultury, zejména starého krétského stavitelství.

Ludwik Jerzy Kern (3)

Ludwik Jerzy Kern - polský básník , satirik ,novinář , překladatel literatury, skladatel, známý také pod řadou pseudonymů. Narodil se 29 prosince 1920 v Lodži, kde také vystudoval humanitní vědy. V průběhu 2.SV pracoval manuálně, po potlačení varšavského povstání se přestěhoval do Krakova, kde žil až do své smrti 29.října 2010 v Krakově, kde je také pohřben. Publikovat začal v roce 1945 a byl neobyčejně činorodý jak literárně, tak i ve filmu a TV, působil jako novinář, textař a překladatel.

Ludvík Němec (7)

Narozen 8.7.1957 v Kyjově. Prozaik, básník, rozhlasový redaktor a ředitel.

Ludvík Eger (5)

Narozen 24.5.1961 v Broumově. PaeDr., CSc., pedagog, publikace v oboru tělesné výchovy a sportu, marketingu, obchodu a služeb.

Ludmila Klukanová (8)

Ludmila Klukanová, rozená Šabatová je česká spisovatelka. Ludmila, rozená Šabatová, se narodila roku 1936 v Lipníku na Vysočině v rodině sedláka Rudolfa Šabaty a jeho manželky Růženy. Jako dcera z větší rolnické usedlosti měla zákaz studia, po vychození povinné roční Základní odborné školy rolnické v Třebíči v roku 1952 pracovala rok v zemědělství. Roku 1953 mohla začít studovat v Jihlavě na střední zdravotnické škole, v roce 1954 však studium přerušila. Střední všeobecně vzdělávací školu absolvovala při zaměstnání s maturitou v roce 1967. V Jihlavě, kde dosud žije, také pracovala: nejprve od 1954/55 v knihkupectví, poté od 1955 až 1958 v různých administrativních funkcích v Mototechně, v letech 1963–1966 v Městském bytovém podniku, od 1968 až 1970 v Okresním výboru Svazarmu, v letech 1970 až 1981v autoškole a od 1980 až 1989 v Agrochemickém podniku. Publikovala od roku 1964, nejprve v okresních novinách Jiskra, později v Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Světě práce, Rovnosti, Literárním měsíčníku, Ostravském kulturním měsíčníku, Tvorbě, ROK, Lidových novinách, Literárních novinách aj. Debutovala jako spisovatelka v roce 1981 knihou Jezírka. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí Občanského fóra v Jihlavě; zasadila se o obnovu Jihlavských listů, v jejichž redakci pak 1990/91 rovněž pracovala. Nyní se věnuje literatuře a publicistice. Je členkou Obce spisovatelů, PEN klubu a Společnosti Otokara Březiny. Má dvě děti: syn Petr Klukan je šéfredaktorem Jihlavských listů, dcera je vysokoškolský pedagog.

Luděk Štěpán (7)

Luděk Štěpán byl autor řady odborných a populárně naučných publikací především s tematikou lidového stavitelství a technických objektů, zakladatel české molinologie a muzea v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina, propagátor významu a hodnot lidového stavitelství a neindustriálních technických objektů. Luděk Štěpán se narodil 19. srpna 1932 v Nasavrkách. Společně s rodiči již od dětství poznával malebné kouty Chrudimska a Hlinecka. Přestože profesně inklinoval k technickým oborům, jeho koníčkem byla příroda a historie. Vystudoval Vyšší vodotechnickou školu ve Vysokém Mýtě a začal se věnovat stavbě mostů a silnic. Toto povolání spojené s neustálým pohybem po regionu mu dávalo možnost poznávat jednotlivá sídla i krajinu a začít objevovat zajímavé doklady lidového stavitelství. Velkou část svého volného času trávil Luděk Štěpán putováním s fotoaparátem po celém Chrudimsku. Svou zálibu začal od počátku 60. let provozovat coby dobrovolný pracovník státní památkové péče, od roku 1968 působil vedle svého zaměstnání jako okresní konzervátor památkové péče. Do roku 1992 byl vedoucím Souboru lidových staveb Vysočina. Luděk Štěpán společně s Františkem Horáčkem, také nadšeným ochráncem památek a přírody, prováděl od roku 1960 průzkum mlýnů a dalších vodou poháněných zařízení na Chrudimsku, Luděk Štěpán v terénu, František Horáček v archivech. V době jeho průzkumu se mlynáři těžce vyrovnávali se zestátněním a cítili se na okraji společnosti. I díky tomu byli velmi vstřícní a rádi mu poskytovali cenné informace, neboť byli vděčni za to, že se o jejich řemeslo ještě někdo zajímá. O činnosti Luďka Štěpána se dozvěděli pracovníci komise pro historii mlynářství Národního zemědělského muzea, nabídli mu členství a přizvali jej ke spolupráci. Tehdy zjistil, že kromě členů komise o mlýny moc lidí zájem nejeví, a to ani památkáři. Právě v té době se nezdařil pokus o záchranu Petrova mlýna v Lánech u Kameniček, ani archaického...

Luděk Ptáček (4)

Luděk Ptáček , fyzik. Práce z oblasti fyziky kovů, defektoskopie a provozní diagnostiky.

Luděk Marold (2)

Luděk Alois Marold byl český malíř a ilustrátor, který vytvořil největší obraz v Česku panoramu Bitva u Lipan. Jako nemanželské dítě dostal příjmení po matce Aloisii a po ní dostal také druhé křestní jméno – Luděk Alois; křtěn byl u Sv. Mikuláše na Malé Straně. Luděk Marold záhy osiřel, protože otec mu umřel v prusko-rakouské válce v roce 1866 a matka o šest let později. Již v 16 letech byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění, kde však vydržel pouhý rok. Jeho dalším studijním pobytem byla Akademie výtvarných umění v Mnichově. Setkal se zde s mnohými Čechy a zaznamenával první úspěchy s kresbami zachycujícími výstižně každodenní život města. Kromě publikování v českých i německých časopisech se v 21 letech pokusil o ilustraci románu Pan markýz od Serváce Hellera. V roce 1887 se Marold vrátil do Prahy, kde pracoval v ateliéru Maxe Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes, kterému předsedal Mikoláš Aleš. O rok později zaujal bravurní lavírovanou kresbou a svým pozorovacím talentem, které využil v několika obrazech a v ilustracích pro časopisy. V roce 1889 odjel do Paříže. Zde brzy přišel díky své nestálosti o státní stipendium a spřátelil se s Vojtěchem Hynaisem. Rychle se však uchytil díky svým ilustracím cizojazyčné a české literatury . Na mezinárodní výstavě v Mnichově byl v roce 1892 za ilustrace oceněn i zlatou medailí. Ani v Paříži však nezapomínal Marold na obrazy, v nichž tentokrát zobrazoval momentky z francouzského prostředí. Přiblížil se dekorativnímu stylu secese, aniž by se stával pouze popisným. Začal dostávat i nabídky na tvorbu plakátů. Od 30. listopadu 1895 byl řádným členem České akademie věd a umění, v roce 1898 dostal medaili za své akvarely, které zakoupil...

Luděk Hulan (6)

Luděk Hulan byl významný český jazzový basista, skladatel a kapelník. Narodil se 10. ledna 1929 v Praze a byl významnou osobností poválečného vývoje českého jazzu. Hulan byl známý svým novátorským přístupem k jazzu a patřil k průkopníkům, kteří pomáhali etablovat tento žánr na československé hudební scéně. Hrál s různými soubory a v roce 1958 byl zakládajícím členem skupiny Studio 5, která se stala vlivným jazzovým souborem v Československu. Během své kariéry spolupracoval Hulan s mnoha významnými hudebníky a přispěl k rozvoji jazzové kultury ve své zemi. K jeho pověsti přispěla i skladatelská činnost, v níž se často mísily jazzové prvky s jinými hudebními styly. Luděk Hulan Jeho vliv přesahoval rámec interpretační činnosti; až do své předčasné smrti 22. srpna 1979 se věnoval také jazzové pedagogice a pomáhal vzdělávat a inspirovat budoucí generace českých jazzových hudebníků.

Lucie Ulíková-Kunešová (6)

Narozena 6. 10. 1973 v Praze. Výtvarnice, scénografka, bytová designérka, publikace o výtvarných činnostech pro děti.

Lucie Dalíková (4)

Lucie (7)

Lucie je známá česká rocková skupina, která vznikla v roce 1985 v Praze. Kapela se zpočátku proslavila svým debutovým albem "Příště budu chytřejší" vydaným v roce 1990. V průběhu let se Lucie stala jednou z nejúspěšnějších a nejvlivnějších rockových kapel v České republice. Jejich hudba se vyznačuje osobitou směsí rocku, popu a dalších žánrů, často se vyznačuje silnými melodiemi a introspektivními texty.

Luciano Pavarotti (5)

Luciano Pavarotti byl světoznámý operní zpěvák, přezdívaný „král vysokého C“. Je považován za jednoho z nejlepších tenorů historie. Narodil se v italské Modeně jako syn amatérského zpěváka a pekaře. Byl jedním z nejpopulárnějších tenorů vůbec, jeho koncerty vysílaly televize na celém světě. Také se věnoval charitě, pomáhal uprchlíkům, a pracoval pro Červený kříž. Talent Luciano zdědil po otci, který ač hlasově v pořádku, nedal se na profesionální kariéru z důvodu přílišné nervozity. Otec ho ke zpěvu vedl od malička a přibližně v devíti letech ho přihlásil do místního farního sboru „Gioacchino Rossini“, se kterým vyhrál mezinárodní soutěž. Více než zpěv ho ale zajímal sport – především fotbal. A tak Pavarotti po škole řešil dilema, zda se stát profesionálním fotbalistou nebo zpěvákem. Poté, co navštívil koncert Benjamina Gigliho, hudba nakonec zvítězila a Lucianno v 19 letech začal studovat zpěv u respektovaného profesora Arrigo Pola. Během studií se několikrát rozhodoval, zda ve zpěvu pokračovat a vydělával si jako učitel na základní škole nebo jako pojišťovák. Zlom nastal až v roce 1961, kdy ztvárnil roli Rodolfa v Pucciniho opeře La bohème. Po tomto úspěchu následovala angažmá v Amsterdamu, Vídni, Curychu, Londýně a USA. V roce 1972 zažil fenomenální úspěch, když v metropolitní opeře v New Yorku zazpíval v představení La Fille du Regiment bez námahy devětkrát tříčárkované C – publikum si jej 17× vytleskalo zpět před oponu. Od té doby jeho sláva a popularita stoupala. Ve známost vešel svými televizními operními přenosy, největší popularitu mu přineslo jeho „členství“ ve hvězdném týmu Tří tenorů. Společně s José Carrerasem a Plácidem Domingem zazpíval na koncertu při fotbalovém mistrovství světa v roce 1990, který se přenášel do celého světa. Pavarotti ale miloval i moderní rockovou a popovou hudbu, což dokládá několik jeho koncertů se Stingem, irskými U2 nebo Bryanem Adamsem, což mělo po...

Lucia Olrinková (8)

Lucia Olrinková je autorkou bestsellerov Plakať som si zakázala, Plakať je dovolené a Spoločníčka. Má dvoch synov a písanie je pre ňu relax a zároveň útek od reality. Miluje svoje deti, dobré jedlo a tanec. Rada varí, pečie, číta...

Lubomír Teprt (5)

PhDr., český novinář, scénárista, historik a kuchař. Zabývá se gastronomií. Publikace z oboru.

Lubomír Popelínský (5)

Prof. ing. Lubomír Popelínský, DrSc. , konstruktér zbraní a pedagog. Zaměřen na teorii a projektování automatických zbraní. Publikace v oboru, skripta, vojenská literatura.

Lubomír Pleva (3)

Český hráč na foukací harmoniku.

Lubomír Mlčoch (7)

Lubomír Mlčoch je český ekonom a profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, reprezentant institucionální ekonomie, jako člen katolické církve se angažuje i ve prospěch křesťanské sociální etiky. 13. srpna 2008 jej papež Benedikt XVI. jmenoval členem Papežské akademie společenských věd. Je katolíkem vyznávajícím dobrovolnou skromnost, spoluautorem práce Pokoj a dobro, která byla počátkem 90. let jedním z plodů desetiletého období obnovy církve. Lubomír Mlčoch je generačně spojen s Václavem Klausem a Milošem Zemanem, se kterými se profesně setkával v 80. letech před sametovou revolucí. V druhém volebním období prezidenta Václava Havla byl zván na Hrad jako externí poradce pro ekonomické otázky. V letech 1997–2003 byl po dvě funkční období třetím děkanem FSV UK. V roce 2004 neúspěšně kandidoval do senátu jako nestraník za KDU-ČSL na Praze 10. „Když sem přijede někdo z třetího světa a zjistí, jak si tady žijeme a zároveň říkáme, že si nemůžeme dovolit děti, tak tomu absolutně nerozumí.“ „Je popsána Baumolova nemoc, která spočívá v tom, že manažer si uvědomuje, že každou hodinou, kterou věnuje rodině, mu unikají statisícové příjmy.“

Lubomír Milde (8)

Narozen 22.8.1896 v Praze. PhDr., filolog, kulturní pracovník, publicista, redaktor, práce v oboru českých a církevních dějin, překladatel z francouzštiny, němčiny, angličtiny, italštiny a španělštiny.

Lubomír Klátil (7)

Jako většina nadšenců se i Mgr. Lubomír Klátil zajímal o zvířata od dětství. Určitě k tomu pomohlo i porozumění otce, který měl zálibu v akvaristice. Narodil se 3. července 1961 ve Zlíně. Od prvního stupně základní školy navštěvoval přírodovědné kroužky Domu dětí a mládeže, kde pak při studiu na gymnáziu i na Pedagogické fakultě také pracoval jako externí vedoucí. Zajímal se o brouky a ještěry, později ještě do okruhu zájmu přibral sklípkany. Začínal jako učitel na ZŠ, pak pracoval jako vedoucí Stanice mladých přírodovědců. Po roce 1989 se věnoval podnikání, mimo jiné obchodu akvarijními rybami nebo chovu krmného hmyzu. Je autorem řady vědecko populárních článků, především o gekonech a sklípkanech. Dnes opět pracuje jako učitel na ZŠ a věnuje se ekologickým projektům.

Love Unlimited (6)

Vokální soulové a disco trio, vzniklo v roce 1969 v San Pedru v Kalifornii, rozpadlo se v roce 1980. Toto trio tvořily sestry Glodean James a Linda James s Diane Taylorovou. Byly úspěšné jako doprovodná skupina Barryho Whitea i jako samostatná skupina, nejznámější je jejich hit Walking In The Rain With The One I Love z roku 1972. Nezaměňovat s Love Unlimited Orchestra, 40člennou skupinou se smyčcovým obsazením, kterou původně založil Barry White a která sloužila jako doprovodná jednotka pro jeho hudební projekt a Love Unlimited .

Locomotiv GT (6)

Locomotiv GT , často zkráceně LGT, byla významná maďarská rocková skupina založená v roce 1971. Skupinu založili kytarista Gábor Presser, baskytarista Tamás Barta, bubeník József Laux a zpěvák a kytarista Károly Frenreisz. Rychle se stali jednou z předních kapel maďarské rockové scény a byli známí svou fúzí rocku, funku, blues a jazzových prvků. Jejich debutové album s vlastním názvem " Locomotiv GT " vyšlo v roce 1971 a prosadilo se jako významná síla v hudebním průmyslu.

Liz Tomforde (10)

Liviu Rebreanu (5)

Liviu Rebreanu byl rumunský romanopisec, dramaturg a akademik. Po 1. světové válce zakladatel moderního rumunského románu.

Lindgrenová Astrid (10)