Všichni Autoři a témata

Antonia Fraser (7)

Antonia Fraser se narodila roku 1932 v Londýně. Je autorkou mnoha historických děl, která získala významná ocenění a stala se mezinárodními bestsellery. V roce 1969 si Lady Antonia zajistila své místo mezi nejvýznamnějšími historiky biografií Marie, královna skotská a stala se nejjasnější hvězdou „Literárních Longfordů“, aristokratického rodu, který se chlubí osmi spisovateli ve třech generacích. „Intuitivně chápe problémy obklopujíc ženy – moc, majestát, věrolomnost a zrada,“ jak to dokazuje v knize Slabší pohlaví: Ženy v Anglii sedmnáctého století , Královny válečnice a Šest žen Jindřicha VIII. . Jejími posledními díly jsou Charles II , Prachový atentát a Cromwell: V čele našich mužů . Napsala rovněž osm kriminálních příběhů o Jemima Shore a sestavila několik antologií.

Annette Kast-Zahn (5)

Německá dětská psycholožka.

Anne Weale (11)

Anne Wealeová - první povídku jí otiskli v magazínu pro ženy, když ještě chodila do školy. Když jí bylo jednadvacet let a otevírala se před ní slibná kariéra reportérky v novinách, oznámil jí muž, jehož hluboce milovala, že odchází pracovat na druhý konec světa. Anne si uvědomila, že je mnohem těžší najít druhého tak báječného muže než zajímavou práci, a tak svou kariéru v Anglii vzdala. Společně s manželem pak procestovali celý svět a vychovali stejně báječného syna, jako je jeho otec. Po návratu do Evropy se vrátila k práci novinářky a ve volném čase napsala svoji první harlequinskou romanci. Ve třiceti letech už měla sedm publikovaných knih a odešla "na odpočinek", neboť se jí právě narodil syn. Od té doby se věnuje pouze vymýšlení a psaní romantických příběhů. Nyní už má syna dospělého, je stále šťastně vdaná se svojí první láskou a svůj čas dělí mezi zimní domov, za který si zvolila malou španělskou vesničku, a letní sídlo v Guernsey. To je jeden z malých ostrůvků na konci světa, kam často umisťuje své příběhy. Od této plodné autorky jste si mohli přečíst devět romancí především v edici Polibky.

Anne Eames (8)

Anne Brontë (6)

Anne Brontëová byla anglická spisovatelka, nejmladší z pěti sester Brontëových. Ve svých dílech se zaměřila především na zobrazování strastiplných osudů žen. Anne Brontëová se narodila v Thorntonu v Yorkshire poblíž Bradfordu v rodině kněze Patricka Brontëho jako poslední z jeho šesti dětí. Její dvě starší sestry, Charlotte Brontëová a Emily Brontëová, se také staly spisovatelkami, bratr Patrick Branwell Brontë byl malíř a básník. Matka jim zemřela rok po Annině narození. Dvě nejstarší sestry, jedenáctiletá Maria a desetiletá Alžběta zemřely roku 1825 na plicní tuberkulózu, kterou se nakazily údajně během svého pobytu na dívčí škole Clergy Daughters' boarding school v Cowan Bridge v Lancashire. Vrozenou dispozici k plicním nemocem měly ovšem všechny Brontëovy děti, a žádné z nich se nedožilo ani 40. roku života. Úmrtí blízkých členů rodiny měla nesporný vliv na pochmurné ladění literární tvorby sester Brontëových. Úmrtí obou nejstarších dcer vedla otce Brontëa k rozhodnutí vzít děti ze školy do domácího učení. Učily se kromě běžných předmětů domácí práce , kreslit, malovat , hrát na klavír je učil místní regenschori, literaturu je vyučoval otec především pomocí své bohaté knihovny klasických románů a her, psát se děti učily samy. Domácí škola pro sourozence měla jedinou nevýhodu - stranily se společnosti a měly problémy navazovat kontakty. Anne navštěvovala ještě krátce školu Miss Wooler's school v Huddersfielde a v letech 1839-1845 pracovala jako guvernantka v rodině reverenda v Thorp Green nedaleko Yorku. Oblíbila si cesty do Yorku a Scarborough. Svůj volný čas však především věnovala psaní, se kterým začala již v dětství společně se svými dvěma sestrami Charlottou a Emily a jejichž společná sbírka básní vyšla pod pseudonymem roku 1846. Následující rok Anne dokončila...

Annabel Karmel (10)

Annabel Karmel je nutriční specialistka na potraviny a výživu dětí a mládeže. Během své více než 25leté kariéry, tato rodilá londýňanka a matka tří dětí prošlapávala cestičku, jak rodiny na celém světě krmí svoje miminka a děti. Začala stravovací revoluci s důvěryhodnými recepty a metodami a stala se britskou autorkou č. 1 ve vaření pro děti, celosvětovou autorkou bestselerů a matkou všech expertů na krmení s 43 kuchařkami. Všechno to začalo v roce 1991 s knihou "The Complete Baby and Toddler Meal Planner", která se dosáhla na druhé místo bestselerů všech dob. Byl to odkaz pro její prvorozenou holčičku Natashu, která zemřela na virovou infekci ve věku 3 měsíců. Cítila se zranitelná, když přišel druhorozený syn Nicholas a chtěla mu dát to nejlepší jídlo. Ale stala se neúzkostlivějším strávníkem. A tak si vyhrnula rukávy a poustila se do vaření jídel, které by Nicholasovi chutnaly. Nikdy by si nepomyslela, že to skončí jako kuchařka, které se prodá přes 4 milliony výtisků po celém světě.

Anna Šourková (10)

Narozena 3.11.1909 v Moskvě . Středoškolská profesorka, práce z oboru ruštiny.

Anna Sewell (9)

Anna Sewell se narodila 30. března 1820 v hrabství Norfolk v Anglii. Otec Isaac Sewell se stal úspěšným spisovatelem dětských knih, matka Mary Wright Sewell silně inklinovala k náboženství a věnovala se poezii, mladší bratr Filip pracoval jako inženýr. Krátce po Annině narození se rodina přestěhovala do Londýna, důvodem byly finanční potíže. Matka Annu vzdělávala doma, a tak byla ovlivňována jejím náboženstvím. Když bylo Anně 12 let přestěhovali se do Stoke Newington, kde začala poprvé chodit do školy. Získala tak výuku v nových oblastech jako byla matematika a cizí jazyky. Zajímala se o umění, a tak navštěvovala muzea a galerie. O dva roky později při cestě ze školy uklouzla a vážně si zranila kotníky. Léčba byla bohužel neúspěšná a Anna zůstala po celý zbytek života kulhající a musela používat hůl. Pak se přidaly další zdravotní potíže, které její zdravotní stav ztěžovaly. Annin otec přijmul práci v Brightonu v roce 1836 částečně v naději, že jí zdejší klima pomůže. Pro snadnější přemisťování jezdila v kočárech tažených koňmi, které prohlubovaly její lásku ke koním. Kvůli svému uzdravení nepřestávala navštěvovat lázně v Německu či ve Španělsku. Po cestách se seznámila s mnoha spisovateli, umělci a filozofi. Napsala jedinou knihu – Černého krasavce , kterého psala v letech 1871-1877. Poté se přestěhovala na venkov nedaleko Norfolku. Během této doby se její zdravotní stav zhoršil. Byla často tak slabá, že nemohla vstát z postele, a tak pro se pro ní psaní stalo výzvou. Román Černý krasavec prodala místním vydavatelům za pouhých 40 liber dne 24. listopadu 1877, kdy jí bylo 57 let. Přestože se nyní považuje za dětskou spisovatelku, původně psala pro ty, kteří o koně pečovali a pracovali s nimi. Anna Sewell se úspěchu své knihy nedočkala, zemřela 25. dubna 1878 pravděpodobně na tuberkolózu, pouhých 5 měsíců po zveřejněním Černého krasavce....

Anna Maria Liberati (4)

Narodila se v Římě v roce 1951, promovala v oboru klasické literatury na univerzitě La Sapienza v Římě, kde kromě toho navštěvovala kurzy archeologie na národní archeologické škole. V současné době je ředitelkou Muzea římské civilizace v Římě. Publikovala mnoho článků z oboru muzeologie a archeologie o různých aspektech římské civilizace, řídí ediční řadu Život a oděvy starých Římanů a spolupracuje s odbornými časopisy. Je jedním z organizátorů výstav v Itálii a v zahraničí a četných archelologických kongresů. Nedávno publikovala monografii "Římský dům" pro řadu "Imago urgis" a statě "Dům ve městě", "Knihy, noviny a korespondence", "Vojáci a válka ve všedním životě ve starověké Itálii" a "Legie - Dějiny římských vojáků".

Anita Moorjani (6)

Anita se narodila v Singapuru indickým rodičům, ale ve dvou letech se s nimi přestěhovala do Hongkongu. Po mnoho let pracovala ve světě byznysu, než jí v dubnu 2002 diagnostikovali rakovinu. Fascinující a dojemný zážitek blízké smrti na počátku roku 2006 jí zásadně změnil pohled na život a její současná práce je prodchnuta hloubkou, kterou si přinesla z vyšších sfér. Se svým životním příběhem se rozhodla podělit ve své knize „Musela jsem zemřít“ , která se rychle stala bestsellerem. Anita dostává často pozvání na konference po celém světě. Je vtělením pravdy, že všichni máme vnitřní sílu překonat v životě i ty nejtěžší situace, a je živoucím příkladem toho, že je to možné. V současnosti Anita žije s manželem v USA.

Angelo Maria Ripellino (4)

Angelo Maria Ripellino byl italský slavista, básník, překladatel z češtiny a ruštiny a spisovatel. Hovořil česky. Narodil se v Palermu, od dětství ale žil v Římě. Vystudoval slavistiku, byl znalcem polské, ruské a české literatury. Byl profesorem slavistiky v Římě. V roce 1947 se oženil s českou romanistkou Elisou Hlochovou , která byla jeho spolupracovnicí při překladech české prózy a poesie do italštiny. Ripellino mnohokrát navštívil Prahu. Protože ostře odsoudil invazi sovětských vojsk v srpnu 1968, nemohl se do milované Prahy už nikdy vrátit. Zemřel v Římě v roce 1978. Z češtiny překládal například: Halase, Holana, Horu, Koláře, Ortena, Seiferta, Wolkera a Zahradníčka. Jeho první kniha Storia della poesia ceca contemporanea vyšla v čtyřech stech číslovaných exemplářích v Římě v roce 1950. Charakterizuje ji provázanost literatury a výtvarného umění, která určuje ráz Ripellinova chápání a výkladu české kultury. Zcela mimořádným dílem je jeho kniha esejů Praga magica 1973. Byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny a nizozemštiny. Česky vyšla nejprve v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem, 1978 a nakonec i v Praze

Andrej Andrejevič Voznesenskij (5)

Andrej Andrejevič Vozněsenskij byl ruský básník, okrajově též prozaik, občanským povoláním architekt. Vozněsenskij má kratičkou roli v oceňovaném filmu Moskva slzám nevěří – hraje sám sebe při pouliční básnické recitaci. Snažil se zachytit dobu od konce 50. do počátku 60. let. Debutoval roku 1958. Jeho básně byly vícekrát dramatizovány a zhudebněny, zpívali je mj. i Alla Pugačova a Vladimir Vysockij. Sbírky: Vedle státních vyznamenání byl oceněn tím, že po něm byla r. 1976 pojmenována planetka  Voznesenskij.

Andrea Homolová (8)

Je spisovatelka, duchovní vědec, mentor a expert osobního růstu, a terapeut. Je autorkou bestsellerů Známe se celé věky a Všechno o 12 znameních a Všechno o vašem dítěti. Studovala moderní filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Přes 15 let pracovala jako profesionální tlumočnice a překladatelka. Během té doby přeložila více než 20 knih s duchovní tématikou. Od mala je spojena s duchovním světem a má přístup k hlubokému poznání Světa. Už jako dítě byla schopna se napojovat na druhé a číst v nich. Když měla pocit, že už přeložila dost knih, napsala vlastní. Jejím koníčkem je i astrologie, a tak se zrodila její první bestsellerová kniha, zábavně pojaté povídání o 12 astro-znameních, knížka Všechno o 12 znameních, se závratným počtem 75.000 prodaných výtisků. Po pár letech následovala podobně úspěšná kniha Všechno o vašem dítěti. Už přes 14 let se věnuje práci s klienty. V posledních 5 letech studuje v USA nové metody práce s vědomím, a to např. techniky jako NLP , EFT, techniky energetické medicíny, práci s emocemi, s morfickými poli, kterých při práci s klienty využívá. Pomáhá lidem zvládat náročná životní období, krize a konflikty, vnitřní i vnější, vede je v osobním vývoji. Učí je rozpoznat vlastní vnitřní sílu a postavit se do ní, učí je, aby se naučili využívat svých vlastních darů a zdrojů, aby byli schopni být sami sebou a žít svůj život naplno. Pracuje také s majitely a šéfy firem, kteří chtějí proměnit své firmy na těch nejhlubších úrovních a učinit z nich nejen firmy úspěšné, ale také firmy, v nichž jsou vztahy založené na přátelství, podpoře a poctivosti, stejně jako na nadšení směřovat ke společnému cíli. Další autorčiny připravované tituly: Osudové vztahy, Šokující zákonitosti vztahů, DNA našich vztahů a další.

Andrea Brázdová (10)

Mgr., pedagožka, učebnice a učební pomůcky pro 1. stupeň ZŠ.

André Castelot (5)

Autor, vlastním jménem Storme, převážně historických románů, zabývajících se francouzskými dějinami. Od r.1935 se věnuje spisovatelské a žurnalistické kariéře. Proslavil se zejména rozhlasovým pořadem "Tribuna dějin", uváděných v letech 1950-52, a televizním historickým seriálem "Kamera těží z času". Spolupracoval na některých knihách i pořadech s dalším známým francouzským historikem a popularizátorem dějin - Alainem Decauxem. Byl také autorem nejrůznějších představení a historických výjevů na francouzských zámcích a v kulisách četných pamětihodností franc.i světových. Je nositelem řádu Čestné legie, třikrát obdržel cenu Francouzské akademie a četné další ceny

Alojz Žvach (13)

Allen Carr (9)

Allen Carr byl britský autor knih o odvykání kouření a dalších psychických závislostech včetně závislosti na alkoholu. Založil síť klinik, které odvykají kouření jeho metodou the Easyway. Do roku 1983, než ve svých 48 letech přestal kouřit, kouřil třiatřicet let a v posledních letech až 100 cigaret denně. Než Allen Carr přestal kouřit a začal se profesionálně věnovat problému kouření, živil se jako účetní. Provedl mnoho pokusů přestat kouřit a vždy trpěl silnými abstinenčními příznaky. V posledních letech dokázal vykouřit i 100 cigaret denně, ovšem nikdy méně než tři krabičky denně. 15. července 1983 přestal kouřit natrvalo. Začal zkoumat, proč bylo tak jednoduché přestat kouřit, ale nemohl tomu přijít na kloub, než zjistil, že problém není nutno hledat v tom, proč to bylo tak jednoduché, nýbrž spíše proč se to zdá jiným kuřákům tak těžké. Začal se profesionálně věnovat problému závislosti na nikotinu a léčit z této závislosti kuřáky; nejdříve svou metodu používal na individuálních sezeních ve svém bytě a nakonec při skupinových seminářích. Dnes se tyto skupinové semináře konají po celém světě pod značkou Allen Carr’s EASYWAY®. V roce 1985 Carr napsal svou nejznámější knihu Snadná cesta jak přestat kouřit. Dodnes je to nejprodávanější kniha o odvykání kouření na světě. Metoda EASYWAY je v principu protikladem tradiční „metody silné vůle“. Allen Carr tvrdil, že k tomu, aby člověk přestal kouřit, silnou vůli nepotřebuje. Potřebuje se pouze myšlenkově naladit do stavu, kdy nebude po cigaretách tesknit. Jestliže se takto kuřák naladí ještě během doby, co kouří, bude vyléčen ze své závislosti v momentě, kdy típne svou poslední cigaretu. Metoda se zakládá na analýze a racionálním vhledu. Carr kuřákům vysvětloval, že samotná drogová závislost na nikotinu je poměrně slabá, kuřák při odvykání necítí žádnou fyzickou bolest, je to jen pocit prázdnoty. Skutečným problémem jsou podle něj pochybnosti. Kuřák sice chce přestat,...

Alison Belsham (7)

Alison Belshamová se narodila ve městě Hampshire ve Spojeném království. Začala psát, protože se chtěla stát scénáristkou. Ve svém životě poté na čas upřednostnila rodinu, aby se o to dravěji na literární scénu vrátila. V roce 2016 vyhrála s námětem románu Tatérka první místo v soutěži Pitch Perfect pořádané během skotského festivalu detektivek Bloody Scotland. Námět jí brzy vynesl smlouvu a její prvotina tak vyšla na jaře roku 2018. Alison žije, pracuje a píše další knihy v Edinburghu.

Alexej Osadčuk (10)

Ukrajinský spisovatel fantasy literatury. Žije ve Španělsku.

Alexandra Berková (9)

Alexandra Berková byla česká prozaička, scenáristka, publicistka a pedagožka. Narodila se 2. července 1949 v Trenčíně. Jejím otcem byl dirigent symfonického orchestru Bohumil Berka a matka byla novinářka. Od devíti let až do vysokoškolských studií žila v Teplicích. Maturovala na SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově a v letech 1968–1973 studovala na FF UK v Praze češtinu a výtvarnou výchovu. Absolvovala prací o literárněkritických sporech Karla Čapka ve 30. letech, tuto později rozšířila na rigorózní – titul PhDr. získala v roce 1980. Pracovala například jako redaktorka v nakladatelstvích Svoboda a Československý spisovatel , později také jako uklízečka v kostele. Časopisecky debutovala roku 1976 v Literárním měsíčníku povídkou Miniromán, knižně pak v roce 1986 sbírkou Knížka s červeným obalem. Stála u zrodu Obce spisovatelů, byla rovněž vůdčí osobností Hejna českých spisovatelů Mamut a od roku 2006 byla členkou výboru českého PEN klubu. Věnovala se psaní televizních scénářů, rozhlasových her a publicistice. Z později rozvedeného manželství s malířem Vladimírem Novákem vzešla dcera Nikola Nováková , malířka, a syn Ernest Novák Po roce 1990 začala učit tvůrčí psaní na Gymnáziu Josefa Škvoreckého, poté na VOŠ Josefa Škvoreckého a na Literární akademii – zde také od roku 2001 vedla katedru tvůrčího psaní. Patřila k průkopníkům tohoto oboru v Česku a pro časopis Tvar psala "manuál na pokračování" O psaní. Žila v Praze, kde také 16. června 2008 zemřela. Jejím tématem byly především mezilidské a partnerské vztahy, známa byla jako propagátorka feminismu – v prozaické tvorbě ovšem neváhala formálně experimentovat, což ji řadilo autorům pracujícím s postmoderními principy, intertextualitou a střídáním vypravěčských perspektiv. Tragický obsah, zaměřený na nelítostnou psychologickou introspekci nadlehčuje jazykovou hrou, groteskním nadhledem, ironií a nabouráváním zažitých vypravěčskýc...

Alexander Matuška (11)

Alexander Matuška byl slovenský a československý literární vědec, literární kritik a bezpartijní politik, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na přelomu 60. a 70. let. Jeho otec byl hospodářským úředníkem na statku v rodné obci. Ve věku 10 let přesídlil s rodiči do Banské Bystrice. Maturoval na tamním gymnáziu Andreje Sládkoviče a v letech 1928-1935 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval klasickou filologii, filozofii, francouzštinu a „československý“ jazyk. Během studií ho ovlivnil František Xaver Šalda a jeho kritický styl. Angažoval se ve studentském spolku Detvan a založil generační skuponu R 10. Publikoval v tisku. Působil pak jako středoškolský učitel na Slovensku. V roce 1944 se zapojil do Slovenského národního povstání . Po válce přesídlil do Bratislavy. V letech 1945-1947 pracoval na pověřenectví informací, v letech 1947-1948 byl redaktorem listu Národná obroda. V období let 1948-1951 působil jako lektor francouzské literatury v nakladatelství Pravda, v letech 1951-1952 pracoval na pověřenectví školství a v letech 1955-1958 byl šéfredaktorem Slovenských pohľadov. Do své smrti působil jako vědecký pracovník Ústavu slovenské literatury při Slovenské akademii věd. Šlo zakladatele a tvůrce moderní slovenské esejistiky. V esejistických studiích společenského, estetického a literárního zaměření kladl vysoká umělecká kritéria na domácí i zahraniční tvorbu. Psal eseje např. o A. Sládkovičovi, J. Kráľovi, Jánu Bottovi či Pavlu Országu Hviezdoslavovi. V kritikách vyjadřoval porozumění jak pro moderní literární proudy tak i pro klasickou literární tvorbu . Vytvořil rovněž monografii o Karlu Čapkovi Človek proti skaze, o R. Jašíkovi a J. C. Hronském. V roce 1969 obdržel titul národní u...

Alena Vitásková (7)

Alena Vitásková je česká manažerka působící v energetice. Od srpna 2011 do července 2017 zastávala funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Alena Vitásková vystudovala fakultu pozemních staveb Vysokého učení technického v Brně a od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. V období 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské, a.s. Byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Obdržela titul Manažerka roku 2002. Po celou svoji profesní kariéru podporovala dobročinné akce a působila v čestných funkcích, například jako místopředsedkyně dozorčí rady Rehabilitačního ústavu Hrabyně, jako předsedkyně dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových či jako členka správní rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V roce 2018 byla při slavnostním aktu 28. října prezidentem republiky vyznamenána Medailí za zásluhy I. stupně. Dne 20. července 2011 ji vláda pod vedením premiéra Petra Nečase jmenovala předsedkyní Energetického regulačního úřadu, a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období 6 let. Předsedkyni úřadu zastupuje pět místopředsedů. Při svém nástupu do funkce jmenovala hlavní oblasti, na které se hodlá soustředit. „Zaměřím se především na novou agendu vyplývající pro ERÚ z novely energetického zákona, na oblast hospodářské soutěže, obnovitelných zdrojů energie a také na přeshraniční spolupráci v oblasti energetiky“, nastínila své priority Alena Vitásková. V pozici šéfky ERÚ zpochybnila stovky solárních investic, u nichž podle ní existuje podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace. „Zelené elektrárny“ mají na podporu nárok po 15 až 20 let po spuštění. V souhrnu tak ERÚ zpochybňuje sumu v řádu desítek mili...

Alena Lochmannová (13)

Ing. Alena Lochmannová, Ph.D., MBA je česká etnoložka a ekonomka, jejímž primárním výzkumným zájmem jsou reprezentace tělesných modifikací odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody včetně technik jejich provedení a symbolického významu, druhý život odsouzených a otázka identity v totální instituci. Dále se zaměřuje na problematiku radikalizace a extremismu, diváckého násilí a násilí páchaného na pomáhajících profesích.

Alena Hošpesová (13)

Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D. je vedoucí oddělení primární a předškolní pedagogiky na Katedře pedagogiky a psychologie PF Jihořeské univerzity. Mezi oblasti profesního zájmu řadí didaktiku matematiky. Je autorkou celé řady učebnic matematiky pro základní školy, textů pro učitelskou veřejnost, článků v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících.

Aleksandra Mizielińska (9)

Vystudovala výtvarné umění na varšavské univerzitě. Spolu s manželem Danielem se věnuje grafickému designu.

Aleksandr Petrovič Kazancev (4)

Ruský spisovatel vědecko-fantastické literatury, filmový scenárista a šachista.

Aleksandr Michajlovič Borščagovskij (7)

Ruský beletrista, kritik, divadelní vědec.

Alan Sillitoe (5)

Alan Sillitoe byl britský prozaik a přední představitel tzv. dělnického románu, tj. prozaického díla, jehož děj se odehrává v dělnickém prostředí a reflektuje problémy s tímto prostředím spojené. V 50. letech 20. století patřil do generace tzv. rozhněvaných mladých mužů.

Alain-Fournier (8)

Alain-Fournier, vlastním jménem Henri-Alban Fournier , Francie – 26. září 1914, Les Éparges , Francie) byl francouzský spisovatel, básník a esejista. Je znám především jako autor jediného románu Kouzelné dobrodružství , zařazeného podle francouzského deníku Le Monde mezi 100 nejdůležitějších knih 20. století. Narodil se v učitelské rodině v kraji Sologne. V roce 1891 rodina přesídlila do Épineuil-le-Fleuriel, kde Henri studoval do 5. třídy. Poté přešel do Voltairova lycea v Paříži. V roce 1901 se rozhodl pro námořnickou kariéru a začal studovat v Brestu. Po roce ale změnil rozhodnutí a začal se připravovat na studium v Bourges. V roce 1903 začal studovat na Lycée Lakanal v Sceaux . Zde se seznámil se svým přítelem Jacquesem Rivière. V roce 1905 se Alain-Fournier náhodou setkal s Yvonne de Quiévrecourt, do které se zamiloval. Dívka ale byla zasnoubena a později se vdala. Byla inspirací pro postavu Yvonne de Galais z románu Kouzelné dobrodružství. V letech 1906 a 1907 se Alain-Fournier pokoušel složit zkoušky na École Normale Supérieure, ale nebyl úspěšný. V letech 1908–1909 sloužil v armádě. Stále zamilován do Yvonne de Quiévrecourt napsal v té době řadu básní a esejů, které později vyšly pod názvem Miracles. V roce 1909 si Jacques Rivière vzal za ženu Henriho sestru Isabelle. V roce 1910 se Alain-Fournier vrátil do Paříže a psal kritiky pro Paris-Journal. Současně pracoval jako sekretář politika Clauda Casimir-Periera. V roce 1913 vyšel jeho román Le Grand Meaulnes, nejprve časopisecky v Nouvelle Revue française , později knižně. Kniha byla nominována na Goncourtovu cenu . Román je jedním z prvních děl magického realismu. V srpnu 1914, nastoupil Alain-Fournier do armády v rámci mobilizace jako poručík 288. dělostřeleckého pluku a o měsíc později byl zabit v první světové...

Al Jourmont (8)

Autor dobrodružné literatury.

Åke Edwardson (7)

Autor detektivek. Řadí se k největším švédským autorům žánru jako jsou Maj Sjöwallová a Per Wahllö, Henning Mankell a Liza Marklund. Typickým strohým jazykem bez zbytečných příkras píše krimi na vysoké úrovni. Dříve pracoval jako úspěšný žurnalista, mezi jiným pro OSN na Blízkém východě. Kromě kriminálních románů psal i literaturu faktu a vyučoval na götteborské univerzitě tvůrčí psaní. Za svoji tvorbu získal v letech 1995 a 1997 cenu švédské akademie Crime Writer's Award a v roce 1999 cenu Landsbygdens Förfatapris. Jeho knihy byli přeloženy do více než 10 jazyků. Žije se svojí ženou a dvěma dcerami v malém domku v Götteborgu.

Adrian Tchaikovsky (12)

Britský autor fantasy literatury.

Adolf Plachý (8)

Autor česko-německých slovníků a učebnic němčiny pro střední školy.

Adolf Petrů (10)

Narozen 1.5.1907 ve Vídni, zemřel 19.8.1981. Ing., CSc., profesor, vodohospodář. Práce v oboru, též práce o skautingu.

Adolf Kuba (5)

Narozen v červenci 1923. Redaktor, publikace z oboru automobilismu, odborný překlad z němčiny.

A. T. B Edney (8)

Veteřinář, publikace o chovu psů a koček.

Zuzana Šulajová (10)

Slovenská herečka a fotografka.

Zuzana Liptáková (11)

Narozena 2.5.1960 v Praze. PaedDr., vysokoškolská pedagožka, rusistka, práce z oboru.

Zdeňka Krejčová (8)

Narozena 3. 11. 1944 v Praze. Malířka, ilustrátorka převážně dětských knih a naučných publikací z botaniky. Působí též v oblasti animovaného filmu.

Zdenek Zaoral (7)

Zdenek Zaoral byl český scenárista a režisér, filmový pedagog, teoretik a publicista. Jako svůj režijní celovečerní debut natočil pozoruhodný snímek z drogového prostředí Pavučina , podílel se jako pomocný režisér i na známé komedii Léto s kovbojem . Jeho manželkou byla filmová teoretička Eva Zaoralová. Narodil se 17. srpna 1945 v Praze. Absolvoval nejprve střední průmyslovou elektrotechnickou školu, v srpnu 1971 dokončil studium filmové a televizní režie na FAMU a poté pokračoval ještě dvouletým dálkovým studiem kamery. V průběhu studií natočil několik krátkých filmů, většinou z hudební oblasti. Za svůj studentský snímek Smuteční holka získal druhou cenu na Mezinárodním festivalu úzkého filmu v Salernu, dalším počinem bylo např. Umění milovati De arte amatoria . Během prvních let studia, roku 1967, vstoupil do komunistické strany, o rok později však členství ukončil, což později mohlo mít negativní vliv na jeho uměleckou kariéru. Ještě před ukončením studia, od roku 1970, byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov, kde během následujících osmi let vystřídal různé funkce od asistenta režie přes scenáristu po pomocného režiséra. Napsal zde scénáře k filmům Aféry mé ženy a Zlá noc , pomocnou režií přispěl ke snímkům Za volantem nepřítel , Šestapadesát neomluvených hodin , Léto s kovbojem a Proč nevěřit na zázraky , spolupracoval i na filmu Tři od moře . Po roce 1979 působil na volné noze, věnoval se filmové teorii a kritice. Psal recenze a další texty do Tvorby, Scény, Záběru či Svobodného slova a obsáhlé teoretické statě publikoval v časopise Film a doba, kde působila také jeho manželka Eva Zaoralová . Jako externista vyučoval na FAMU , spolupracoval i s Československým filmovým ústavem a Ústavem teorie a dějin umění Československé akademie věd. Později debutoval...

Zdeněk Vančura (5)

Zdeněk Vančura, první profesor americké literatury v Československu, profesor na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a mnohaletý člen Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV.

Zdeněk Vacek (8)

Narozen 29. 6. 1923. Prof. MUDr., DrSc., embryolog, histolog. Publikace z oboru.

Zdeněk Troška (7)

Zdeněk Troška se narodil 18. května 1953 v jihočeských Hošticích u Volyně. Absolvoval středoškolská studia na Lycée Camot ve francouzkém Dijonu a poté studoval filmovou a televizní režii na pražské FAMU, kterou ukončil v roce 1978.

Zdeněk Sovák (9)

Narozen 14.5.1950 v Praze. JUDr., trestní soudce, práce z oboru trestního práva.

Zdeněk Šimek (8)

Narozen 27. 10. 1907 ve Slavkově, zemřel 15. 11. 1988. Ing., odborné i beletristické a publicistické práce z oboru rybářství.

Zdeněk Servít (8)

Narozen 10.6.1913 v Praze, zemřel 21.8.1986 tamtéž. MUDr., DrSc., profesor fyziologie, práce z oboru.

Zdeněk Neubauer (10)

Zdeněk Neubauer byl český filosof a biolog. Je považován za jednoho z nejvýznačnějších zastánců postmoderního myšlení ve vědě v České republice; za své antiscientistické postoje byl kritizován ze strany skeptického hnutí. Studoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a filosofii na Filozofické fakultě téže univerzity, koncem 60. let strávil tři roky na studijním pobytu v italské Neapoli. V roce 1970 získal titul doktor přírodních věd a rok později titul doktor filozofie . V sedmdesátých letech pracoval v laboratořích Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, později jako programátor. Významně se podílel na neoficiálních a polooficiálních seminářích, přednáškách, sbornících věnovaných filosofii, vědě, technice, přírodě. Od roku 1990 přednášel na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK, v letech 1990 až 1996 byl vedoucím katedry. V roce 1991 se stal docentem obecné biologie, v roce 1992 pak profesorem; obě řízení absolvoval na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Švagrem Zdeňka Neubauera byl český filosof, disident a politik Václav Benda, manžel sestry Kamily, jeho otcem Zdeněk Neubauer, představitel brněnské normativní právní školy. Ve svém díle se zabýval zejména epistemologií, vztahy mezi vědou a filosofií, hermetismem, křesťanskou filosofií, ale „odbíhal“ též k literatuře či jazykovědě. Jeho originální myšlení ovlivnilo mnoho přímých i nepřímých žáků a spolužáků, filosofů, vědců či umělců. Z jeho vědecké dráhy je ceněn objev tzv. „genového přepínače“, resp. objev estetiky bakteriálních kolonií. Podílel se na Čtvrtcích v pražské Viničné ulici, na Letní filozofické škole či na Ekologických dnech Olomouc. V roce 2001 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97....

Zdeněk Lorenc (8)

Zdeněk Lorenc je bývalý český fotbalista. Začínal v Lokomotivě Veselí nad Moravou. V lize hrál za Baník Ostrava a TJ Vítkovice, dále hrál i za VTJ Tábor, VOKD Poruba, TJ Gottwaldov , FK Drnovice a Slováckou Slavii Uherské Hradiště. Získal 4 ligové tituly, 3 s Baníkem Ostrava a 1 s Vítkovicemi. Po skončení aktivní kariéry působí jako trenér v nižších soutěžích.

Zdeněk Kvinta (6)

Zdeněk Hampl (7)

doc. PhDr. Zdeněk Hampl, CSc. byl český vysokoškolský učitel a romanista, zaměřením lusitanista a portugalista, letitý vyučující na FF UK v Praze. Jeho druhou manželkou byla významná česká romanistka prof. PhDr. Sylva Hamplová, CSc. . Zdroje: a) http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/doc-phdr-zdenek-hampl-hampejs-csc-ff-uk b) aleph.nkp.cz c) KDO BYL KDO - Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté

Zdeněk Březina (6)

Narozen 23.5. 1940 v Praze. zemřel 19.10. 2004. PhDr., tv. dokumentarista, spisovatel a publicista.

Zbigniew Czendlik (4)

Zbigniew Jan Czendlik , řečený Zibi, je římskokatolický kněz polské národnosti působící v České republice a děkan lanškrounský. Je inkardinován do katovické arcidiecéze. Pochází z polských Beskyd. Má dva bratry a jednu sestru, která se přes nesouhlas rodičů stala řádovou sestrou a stará se o dlouhodobě nemocné v Dortmundu. Teologická studia absolvoval v Katovicích a Varšavě. Po jejich skončení byl v roce 1989 vysvěcen na kněze a poté působil v polském Chořově. V roce 1992 byl vyslán do Čech a první rok strávil jako farní vikář v Náchodě a administrátor excurrendo farnosti Studnice . Poté odešel do Lanškrouna, kde se stal od 1. září 1993 farním vikářem a od 1. října 1993 administrátorem. V roce 1997 se mu podařilo dokončit opravu kostela svatého Václava, který byl v době jeho příchodu do Lanškrouna zchátralý. V roce 2005 se mu po několikaletém úsilí podařilo zahájit provoz Rodinného dětského domova v Žichlínku v prostorách zrekonstruované fary a její nově vybudované přístavby. V roce 2008 byl jmenován děkanem. Účinkoval v televizních pořadech Bolkoviny , Krásný ztráty , Uvolněte se, prosím a Máme rádi Česko . Jako moderátor se objevil v pořadech Uchem jehly a U Pastýře . Je mediálně známý zejména kvůli přátelským vztahům s řadou lidí z oblasti politiky a šoubyznysu . V březnu 2017 se rozhodl kandidovat do Rady Českého rozhlasu. V prvním kole volby v červnu 2017 sice neuspěl, ale postoupil do kola druhého. V něm však nakonec zvolen nebyl. Je aktivním sportovcem; dříve hrával fotbal, později přešel na golf....

Yukinobu Tatsu (12)

Wilhelm Busch (11)

Heinrich Christian Wilhelm Busch byl německý malíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a básník-humorista. Studoval nejdříve techniku, poté krátce malířství v Düsseldorfu a Antverpách, studium však přerušil kvůli onemocnění tyfem. Po vyléčení odešel na nějaký čas do Mnichova, kde se seznámil s tamními umělci a začal se živit publikováním karikatur a komiksů. Jeho nejznámějším dílem je dětská kniha Max a Moritz, obsahující veršované a kresbami ilustrované příběhy dvou chlapců, poprvé souborně vydaná roku 1865. Protože vycházela v časopisech na pokračování, jde o první strip, tj. moderní komiks. V českém vydání byli uličníci přejmenováni na Vít a Véna. Na přelomu 60. a 70. let Busch pobýval ve Frankfurtu nad Mohanem a věnoval se více klasické malbě. Zbytek života strávil převážně na venkově, ve svém rodišti Wiedensahlu u své sestry Fanny a poté v Mechtshausenu.

Wiener Symphoniker (10)

Wiener Symphoniker , známý také jako Vídeňští symfonikové, je rakouský orchestr s bohatou historií a významným postavením ve světě klasické hudby. Orchestr byl založen v roce 1900 a získal si pověst díky interpretaci klasického vídeňského repertoáru i děl současných skladatelů. Během své historie spolupracoval Wiener Symphoniker s mnoha uznávanými dirigenty a sólisty.

Wendy Leigh (3)

Novinářka Wendy Leighová pravidelně píše do Mail on Sunday a Daily Mail a příležitostně do listů Observer, Sunday Times, Daily Telegraph, Independent a Guardian. Je také úspěšnou autorkou životopisně laděných knih o JFK mladším, Lize Minnelliové, neautorizovaného životopisu Arnolda Schwarzeneggera i knihy fiktivních dopisů mezi Marilyn Monroe a Jacqueline Kennedyovou. Svůj život dělí mezi Anglii a Ameriku; dvakrát se vdala, z toho jednou za profesionálního hráče hazardních her.

Walter Černý (7)

Walter Černý byl český ornitolog a zoolog. Walter Černý se narodil v rodině českého kožešníka, který byl povolán v době první světové války do rakousko-uherské armády. Matka se s pěti dětmi odstěhovala do rodiště manžela v Uherském Ostrohu. Zde navštěvoval střední školu a po válce v roce 1922 přesídlila rodina do Žiliny. Na přírodovědecké fakultě Univerzity Karovy začal studovat v roce 1925 a v roce 1932 zde získal doktorát. Nastoupil do Státního zdravotního ústavu, kde zůstal až do roku 1946. V roce 1956 se stal docentem pražské PFUK v oboru zoologie obratlovců. Působil jak na Univerzitě Karlově, tak na Palackého univerzitě v Olomouci a vychoval celou generaci po něm nastoupivších zoologů. V letech 1966–1972 byl předsedou Čs. zoologické společnosti, 1952–1975 předsedou Čs. společnosti ornitologické. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Walter Černý

Vratislav Hugo Brunner (8)

Vratislav Hugo Brunner byl český typograf, ilustrátor, grafik, karikaturista, autor hraček, divadelních scénografií, malíř. Významně zasáhl do vývoje české knižní grafiky. Vratislav Hugo Brunner se narodil v rodině staroměstského klempířského mistra Antonína Brunnera a jeho manželky Leopoldiny, rozené Chudobové. Po celý život žil v domě „V nebi“ na rohu Perštýna a Skořepky na Starém Městě pražském. Studoval staroměstskou reálku, kde se přátelil s Eduardem Bassem a Františkem Frabšou. Eduard Bass byl jeho celoživotním přítelem. Po prvním semestru kvinty odešel na Akademii výtvarných umění. V přípravce byli jeho učiteli Vlaho Bukovac a Bohumír Roubalík. Později pracoval pod vedením Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Maxmiliána Pirnera. Byl neprůbojný ale spoluorganizoval studentský život. Pro své přátele byl velice obětavý. Miloval své "vlídné kouty" u přátel, jako byli Kamilla Neumannová a redakce Knihy dobrých autorů, anarchista Michal Kácha, Antonín Bouček v kavárně Union, Josef Walter v kavárně Montmartre , vydavatel Karel Borový, vydavatelství bratří Neubertové, prostředí na UPŠ. Od roku 1906 uveřejňoval časopisecky ilustrace a karikatury. V roce 1908 se stal jedním ze spoluzakladatelů Artělu . V roce 1909 spoluzaložil Novou edici . V roce 1912 navštívil Lipsko a Mnichov. Ze zahraničí se vrátil nešťastný zpět do Prahy, protože mu chybělo jeho oblíbené prostředí. Od roku 1919 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho žákem a později asistentem byl Josef Kaplický. V roce 1921 navrhl malířskou výzdobu pro vstupní síň I. výstavy Svazu českého díla. V roce 1925 obdržel 1. cenu a zlatou medaili za knižní výzdobu na Světové výstavě v Paříži. Téhož roku vytvoř...

Vratislav Beránek (10)

Narozen 30.1.1926 v Kladně, zemřel 10. 1. 2012. redaktor rozhlasu, ředitel hudební školy, práce z oboru hudby.

Vráťa Ebr (8)

Známý knihkupec, moderátor a sběratel kuriozit. Narozeniny slaví Vratislav Ebr 20. října, ale přesné datum narození nezná. Jeho rodiče a téměř celé příbuzenstvo pozatýkalo gestapo krátce po zjištění totožnosti atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Františka Sívková byla v té době těhotná a to jí prodloužilo život o tři měsíce. Do Mauthausenu byla převezena až po porodu syna. Muka nejistoty a strachu, které před svou smrtí prožívala, si asi nikdo nedokáže představit. Tatínek se o narození syna vůbec nedozvěděl. Dítě putovalo do kojeneckého ústavu v Krči, kde se mělo rozhodnout o jeho dalším osudu. Hrozilo, že bude umístěn do německé rodiny. Naštěstí přišel konec války a ujali se ho manželé Ebrovi. Dali mu jméno Vratislav, snad prý podle data, kdy si ho přinesli domů.