Všichni Autoři a témata

Toni Morrison (11)

Toni Morrisonová, vlastním jménem Chloe Anthony Wofford byla americká spisovatelka, redaktorka a profesorka. V roce 1993 obdržela Nobelovu ceny za literaturu. Její knihy jsou známy díky užívání epických témat, živých dialogů a propracovaných charakteristik postav afroamerického původu. Mezi její nejznámější knihy patří Velmi modré oči, Píseň o Šalamounovi nebo Milovaná, za kterou získala v roce 1988 Pulitzerovu cenu. Americkým časopisem s názvem Ladies' Home Journal byla vybrána mezi třicet nejmocnějších žen v Americe. Toni Morrisonová se narodila ve městě Lorain v americkém státě Ohio do chudé dělnické rodiny jako druhé ze čtyř dětí. Jako malé dítě Toni neustále četla, jejími oblíbenými autory byli Jane Austenová a Lev Nikolajevič Tolstoj. Její otec George Wofford pracoval jako svářeč. Své dceři často vypravoval příběhy černošské komunity a to způsobem, jež později našel uplatnění i v bezspočtu knih Toni Morrisonové. V roce 1949 byla přijata ke studiu angličtiny na prestižní černošské Howardově univerzitě. Zde začala užívat přezdívky Toni, jež má svůj původ v jejím prostředním jméně Anthony. V roce 1953 Toni úspěšně ukončila bakalářské studium. Na magisterské studium nastoupila na Cornellovu univerzitu, kde úspěšně obhájila práci o sebevraždách v dílech W. Faulknera a V. Woolfové, což jí dopomohlo k získání titulu v roce 1955. Po studiích působila jako asistentka pro výuku angličtiny na Texaské jižní univerzitě ve městě Houston, po dvou letech se však vrátila zpět na Howardovu univerzitu. V této době se také stala členkou spolku Alpha Kappa Alpha, což je spolek žen zabývajících se sociální činností za účelem zlepšení sociálních a ekonomických životních podmínek. V roce 1958 se provdala za Howarda Morrisona, s nímž měla dvě děti – Harolda a Sladea. V roce 1964 se s Howardem rozvedla a s oběma dětmi se přestěhovala do města Syracuse ve ...

Tomáš Janovic (13)

Tomáš Janovic je slovenský spisovatel, novinář, textař, básník, autor rozhlasových, televizních, divadelních her a autor literatury pro děti a mládež. Narodil se v rodině úředníka a své vzdělání získal v Bratislavě a v Košicích, posléze však znovu v Bratislavě, kde vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Komenského, odbor slovenština a dějepis. Po ukončení svých studií nastoupil do redakce satirického časopisu Roháč, kde pracoval v letech 1960-1991. Od roku 1991 se věnuje profesionálně literární tvorbě. Svoje díla začal publikovat v časopise Roháč už v roce 1954, knižní debut mu vyšel v roce 1959. Věnuje se tématům jako jsou generační problémy, období válek, rasové pronásledování a další. Tematicky často čerpá ze vzpomínek na vlastní dětství a mládí, které se snaží literárně zachytit. Používá velmi jednoduchý a prostý jazyk, volný verš doplněný zejména o výborný vypravěčský talent a satirické myšlení. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomáš Janovic na slovenské Wikipedii.

Tomáš Gřivna (11)

Narozen 30.6.1975 v Ostravě. JUDr., práce z oboru veřejného práva.

Tomáš Graja (9)

Narozen 8. 1. 1977 v Uherském Hradišti. Mgr., středoškolský učitel matematiky a fyziky.

Tom Harper (10)

Edwin Thomas je anglicky píšící spisovatel historických románů. Narodil se roku 1977 ve Frankfurtu nad Mohanem v SRN, vyrostl v Belgii a později v Connectikutu v USA. Vystudoval historii na Lincoln College Oxford, kde se také setkal se svou budoucí ženou Emmou a zde se také věnoval divadlu. V současné době žije v New Yorku se svou ženou a synem Owenem. Tři roky pracoval v účetní firmě, v posledním roce začal pracovat po večerech na svém prvním románu The Blighted Cliffs , který se mu podařilo vydat a po jeho úspěchu se začal naplno věnovat výlučně psaní. Pod svým jménem napsal sérii tří historických námořních románů z období napoleonských válek, spojených postavou poručíka Martina Jerrolda. Později pod pseudonymem Tom Harper píše a vydává sérii tří románů s tématikou křížových výprav a poté píše další romány, které se dají označit jako mysteriózní thrillery.

Tibor Déry (9)

Tibor Déry byl maďarský spisovatel, básník, dramatik a esejista. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Déry Tibor na maďarské Wikipedii.

Thomas Anderson (10)

Thomas Anderson je odborníkem na německá bojová vozidla 2. světové války. Strávil celá desetiletí ponořen do archivů v Německu a zbytku Evropy, aby objevil málo známá fakta a nikdy nezveřejněné fotografie Blitzkriegů. Sám je modelářem a přispívá do modelářských a historických časopisů po celém světě jako např. Military Modelcraft International , Steel Art , Historia Militar , Batailles & Blindes ad. Žije v Dolním Sasku v Německu.

Thin Lizzy (13)

Thin Lizzy byla irská rocková skupina založená v Dublinu v roce 1969. V čele s charismatickým frontmanem a baskytaristou Philem Lynottem je skupina známá především díky písním "The Boys Are Back in Town", "Whiskey in the Jar" a "Jailbreak". Thin Lizzy Hudba skupiny se vyznačovala melodickým hard rockem, jehož hnacím motorem byly Lynottovy poetické texty a harmonie dvou sólových kytar, které se staly charakteristickým znakem jejich zvuku. Kapela prošla během své kariéry mnoha změnami v sestavě, přičemž Lynott byl stálým členem až do své smrti v roce 1986.

The KLF (4)

The Animals (12)

The Animals byla zásadní britská rocková skupina, která vznikla v Newcastle upon Tyne na počátku 60. let. Skupina byla součástí britské invaze, vlny britských kapel, které se staly populární ve Spojených státech. Nejvíce se proslavili svým drsným, bluesovým zvukem a hlubokým hlasem frontmana Erica Burdona. Nejslavnější hit skupiny, "The House of the Rising Sun", je lidová píseň, kterou díky ikonickému varhannímu riffu a Burdonovu silnému vokálu proměnili v rockový standard. Tato skladba byla zařazena na jejich debutové album, rovněž nazvané " The Animals ," vydané v roce 1964. V průběhu let prošla skupina The Animals mnoha personálními změnami a hudebně se vyvíjela, ale i nadále měla vliv na rockový a bluesový žánr. Jejich odkaz zahrnuje několik kompilací, které představují jejich hity i méně známé skladby, například "The Best Of The Animals " a "A's B's & EP's", které poskytují ucelený pohled na jejich tvorbu v době jejich největší slávy. V roce 1994 byla skupina uvedena do Rock and Rollové síně slávy, čímž si upevnila své místo v hudební historii.

Terry Brooks (11)

Terry Brooks , Sterling, USA, je americký spisovatel fantasy. Studoval na Hamilton College anglickou literaturu a potom se dal na práva na Washington and Lee university. Psal už od střední školy, ale svou první knihu The Sword of Shannara publikoval až roku 1977. V současné době věnuje psaní knih většinu svého volného času. Žije se svou ženou Judine hlavně na Havajských ostrovech.

Tereza Kadečková (11)

Narozena v roce 1993 v Hradci Králové. Autorka povídek a komiksových scénářů. Na internetu působí pod jménem Kadet.

T.L. Swan (12)

Swing Kvartet (3)

Czech jazz combo, led by by pianist Vladimír Klusák.

Svjatoslav Vladimirovič Sacharnov (6)

Ruský prozaik, autor knih pro děti.

Sven Christofer Elvestad (11)

Norský žurnalista, spisovatel detektivních románů, překladatel.

Stromboli (6)

Stromboli je česká rocková skupina, kterou v roce 1982 založil kytarista a zpěvák Michal Pavlíček. Kapela se rychle stala známou pro svou jedinečnou směs rockové hudby, která obsahovala prvky jazzu a progresivního rocku. Získali si pověst díky svým dynamickým živým vystoupením a složitým hudebním aranžmá. V roce 1987 vyšlo debutové album " Stromboli ", které představilo jejich inovativní styl a získalo jim uznání kritiky na české hudební scéně.

Steve Bradley (7)

Anglický publicista v oboru zahradnictví, zahradní specialista a pedagog.

Stephen Jay Gould (8)

Stephen Jay Gould byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. Ve své knize Jak neměřit člověka ostře napadá některé základní práce a měření v oblasti lidské inteligence. Např. o měření obsahu lebek, které prováděl Samuel George Morton, Gould napsal: „Morton měří pomocí semínek a bere do ruky nebezpečně velkou černošskou lebku. Zlehka ji naplní a ledabyle zatřese. V dalším případě se mu ovšem dostane do ruky znepokojivě malá lebka bělocha: pořádně zatřepe a palcem ještě přitlačí na foramen magnum. Takové věci se stávají i bez vědomé motivace.“ John Michael provedl přeměření reprezentativního vzorku Mortonova souboru lebek a uvádí, že i přes drobná pochybení jsou výsledky Mortonových měření v zásadě přesné, naproti tomu samotný Gould se při své práci dopustil řady chyb. Další přeměření, které provedl Jason E. Lewis a jeho tým, a bylo publikováno v roce 2011, prokázalo, že se Gould nařkl Mortona z rasového zkreslení údajů opravdu neoprávněně a sám při svém měření chyboval a manipuloval. Podle ekonoma Paula Krugmana nebyl Gould popularizátorem v pravém slova smyslu, protože místo snahy přiblížit práci vědecké komunity veřejnosti prosazoval své vlastní, odlišné myšlenky. Podle biologa Bernarda Davise se v populární knize Jak neměřit člověka Gould snaží „zdiskreditovat vědecké zkoumání tam, kde je v konfliktu s politickým dogmatem“....

Stella Tack (7)

Německá psychoterapeutka a spisovatelka. Autorka fantasy románů pro mládež.

Stanislav Valášek (4)

Narozen 1.10.1921 v Praze. Ilustrátor, grafik.

Stanislav Michal (6)

Publikace z oboru hodinářství a historie technických vynálezů.

Sparks (13)

Sparks je americké popové a rockové duo, které v roce 1972 v Los Angeles založili bratři Ron a Russell Mael . Hudba skupiny Sparks ' je známá svým svérázným přístupem k tvorbě písní, často doprovázeným sofistikovanými a jízlivými texty a svérázným, teatrálním vystupováním na pódiu, které je typické kontrastem mezi Russellovým živým, hyperaktivním vystupováním frontmana a Ronovým mrtvolným mračením. Vliv měli na různé hudební žánry včetně glam rocku, power popu, elektronické taneční hudby a indie rocku.

Soňa Havlíčková (3)

Narozena 1974. Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Simple Minds (12)

Simple Minds je skotská rocková skupina založená v roce 1977 v Glasgow. Původně se skupina jmenovala Johnny & The Self-Abusers, poté si změnila název na Simple Minds , přičemž se inspirovala textem písně Davida Bowieho "The Jean Genie". Klasickou sestavu kapely tvořili zpěvák Jim Kerr, kytarista Charlie Burchill, klávesista Michael MacNeil, baskytarista Derek Forbes a bubeník Mel Gaynor. Simple Minds získali mezinárodní slávu v 80. letech 20. století řadou úspěšných alb a asi nejznámější je jejich hit "Don't You ", který se objevil na soundtracku k filmu Johna Hughese "The Breakfast Club" a stal se určující hymnou této doby.

Simon Vestdijk (6)

Simon Vestdijk byl nizozemský spisovatel, překladatel a publicista. Používal také pseudonymy Petit Moune a S. Tascorli. Pocházel z učitelské rodiny. Vystudoval medicínu na Amsterdamské univerzitě, po krátké praxi lodního lékaře v Nizozemské východní Indii se od roku 1932 věnoval pouze psaní. Spolupracoval s časopisy De Vrije Bladen, Groot Nederland a Forum. Od roku 1939 žil v městečku Doorn. Za druhé světové války byl jedním z nizozemských intelektuálů, které němečtí okupanti internovali v Sint-Michielsgestel. Ve svých prózách přinášel ironický obraz nizozemské měšťácké společnosti, vycházel z psychoanalýzy a vypravěčských postupů Franze Kafky a Jamese Joyce. Hlavním hrdinou je často autobiografická postava Antona Wachtera. Vydal více než 200 knih, z toho 52 románů, vedle beletrie se věnoval také esejistice a hudební kritice, zajímal se o psychologii a metafyziku. Do češtiny byly přeloženy jeho historické romány El Greco, malíř absolutna a Puritáni a piráti. Podle jeho předlohy natočila v roce 1998 Dana Nechusthanová film Strážci slonoviny. V roce 1955 získal Cenu Constantijna Huygense. Patnáctkrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Adriaan Roland Holst o něm prohlásil: „Simon Vestdijk píše rychleji, než Bůh stačí číst.“

Simon R Green (13)

Simon Richard Green je britský autor science fiction a fantasy literatury. Na univerzitě v Leicesteru vystudoval moderní anglickou a americkou literaturu. S psaním začal kolem roku 1973, poprvé publikoval v roce 1979. Jeho dílo tvoří několik sérií psaných s ohledem na komerční úspěch, ale s gustem a energií, které vyvažují nepůvodnost námětů.

Simon Brown (10)

Britský učitel a konzultant specializující se na japonská a čínská léčitelská umění, feng-šuej, makrobiotiku a alternativní terapie.

Sharon Kay Penman (10)

Sharon Kay Penman je americká autorka historických románů. Proslavila se dvěmi historickými trilogiemi - Velšský Princ a Plantangent. Kromě toho napsala čtyři středověké romány - první z nich, Královnin muž, byl nominován jako nejlepší prvotina na cenu Edgar v roce 1996.Její romány a mysteria se odehrávají v Anglii, Francii a Walesu, a jsou o anglické a velšské šlechtě středověku. Narodila se v New Yorku a vyrůstala v New Jersey. Získala bakalářský titul v oboru historie na Texaské Univerzitě v Austinu. Kromě historie studovala také práva na Rutgers University school of Law, kde získala titutl doktor práv. Nějakou dobu se zabývala daňovým právem. Žije v New Jersey, druhým domovem je pro ni Wales, zde se inspiruje pro svou spisovatelskou činnost.

Shari Lapeña (11)

Shari Lapena je kanadská spisovatelka, která nyní žije v Torontu v Kanadě. Než se začala věnovat psaní na plný úvazek, pracovala jako právnička a učitelka angličtiny. Debutovala knihou Manželé odvedle.

Sandra Marton (13)

Je autorkou více než třiceti milostných románů.

Saint-Exupéry (15)

Sabaa Tahir (8)

Vyrostla v rodinném motelu v Mohavské poušti v Kalifornii. Čas trávila hltáním fantasy románů, nájezdy na bratrovu skrýš s komiksy a špatným hraním na kytaru. Vystudovala Kalifornskou univerzitu v Los Angeles a pracovala ve Washington Post. Žije se svou rodinou v San Francisco Bay Area. Román Jiskra v popelu začala psát během nočních směn, když pracovala jako editorka. Kniha vychází ve třiadvaceti zemích a dostala se do žebříčku bestsellerů New York Times.

různí (14)

Ružena Scherhauferová (12)

Ružena Scherhauferová, rodená Dudášová, sa narodila v roku 1950 vo Svodove pri Želiezovciach. Vyrastala u starých rodičov v malebnom kraji pri rieke Hron. Po skončení strednej školy študovala na Pedagogickej fakulte v Nitre. Niekoľko rokov pracovala v oblasti kultúry, od roku 1991 učila na základnej škole v Seredi slovenský jazyk a výtvarnú výchovu. Začiatky jej tvorby siahajú do študentských čias na strednej škole pri tvorbe školského časopisu. Neskôr, pretože je narodená v znamení Blížencov, a tí majú široké spektrum záľub, venovala sa hlavne rodine a iným aktivitám vo voľnom čase. K písaniu sa vrátila v roku 2008 a debutovala knihou Odhalené tajomstvo pod pseudonymom Paulína Dudášová Svodovská. Pod jej menom jej vyšiel v roku 2010 román Už viem, že chcem teba, v roku 2011 Emine slzy a v roku 2012 v edícii Príbehy z kabelky Predajná láska. Žije v Seredi, je na dôchodku a okrem písania pracuje v ZPOZ pri MsÚ. Má rada život, jeho farby a odtiene, ľudí okolo seba a svoje dve dospelé dcéry. V hlave nosí veľa námetov zo života a chce ich spracovať knižne.

Rudolf Subík (7)

Rudolf Šubík - zahradník Mládí prožil v Čelákovicích, kde se vyučil zahradníkem. V roce 1941 nastoupil do Botanické zahrady UK v Praze, kde se zpočátku staral o tropickou sekci. Od roku 1947 měl na starosti sbírku kaktusů, kterou však v prvních letech ošetřovat vůbec nechtěl. Pod nátlakem profesora Nováka však u kaktusů zůstal a „z odříkaného chleba se stal nejlepší krajíc.“ Z Rudolfa za pár let vyrostl velmi úspěšný pěstitel sukulentů a pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi byl věrný až do roku 1983, kdy odešel do důchodu. Služební byt BZ UK v Praze užíval v letech 1947 až 1996, kdy ho byl nucen opustit a díky svému andělu strážnému se přestěhoval do Luštěnic u Mladé Boleslavi. Luštěnický starosta a známý kaktusář by měl dostat medaili za zásluhy, neboť se celá ta dlouhá léta o Rudolfa staral tak, jako by to byl jeho vlastní otec. Rudolf Šubík - fotograf a spisovatel Ano, při vyslovení tohoto jména si drtivá většina přítel společné záliby vybaví mnoho skvělých fotografií různých exotických rostlin. Až do nástupu digitální fotografie patřil mezi naše nejlepší amatérské fotografy, který měl především úžasný cit pro záběr, úhel pohledu na fotografovaný objekt. Jeho snímky zdobí řadu knih a stovky článků v odborných časopisech. Na textové části knih se podílel ve dvou případech ale po roce 1970 už odmítal psát texty a věnoval se jenom fotografování. Do posledních dnů svého života se Rudolf věnoval svému bohatému archívu, který si neustále prohlížel a pokoušel se ho přehledně uspořádat. Snil o tom, že mu někdo pomůže sepsat a vydat jeho zážitky z cest, nebo že se někdo ujme velmi obtížného úkolu a převede do digitální podoby alespoň základ jeho sbírky barevných diapozitivů 6x6 cm. Rudolf Šubík - cestovatel Rudolf byl opravdu nadšeným cestovatelem, který se nebál jít vstříc neznámému dobrodružství. Za K+S podnikl celkem 12 výprav do obou částí Ameriky, na Kubu, do Jižní Afriky a na Kanárské ostrovy. Poslední ces...

Rudolf Dašek (7)

Rudolf Dašek byl český jazzový kytarista známý svým přínosem evropské jazzové scéně. Narodil se 10. července 1933 v Kladně v Československu a stal se jednou z výrazných osobností českého jazzu druhé poloviny 20. století. Daškův styl se vyznačoval prolínáním tradičního jazzu s prvky vážné hudby a dalších žánrů, čímž se projevila jeho všestrannost a technická zručnost.

Roy Lancaster (6)

Anglický zahradník, autor publikací o zahradě a pěstování rostlin.

Rosa-Maria Dallapiazza (12)

Autorka učebnic němčiny.

Roger Garaudy (5)

Roger Garaudy byl francouzský filozof, který začal svou myšlenkovou cestu na politické levici a skončil u islámu a popírání holocaustu. Narodil se v Marseille. Vystudoval filozofii u Gastona Bachelarda. Roku 1933 vstoupil do Komunistické strany Francie. Po jejím zákazu roku 1940 byl tři roky vězněn. Po válce působil i v Sovětském svazu. Zlom v jeho politické orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který odhalil Stalinovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací Perspectives de l'homme z roku 1959, kde se zaobíral francouzským filozofickým katolicismem a existencialismem. Roku 1968 vystoupil proti sovětské okupaci Československa a k myšlenkám pražského jara se přihlásil knihou La liberté en sursis. Prague 1968, načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V 70. letech se přiklonil ke křesťanství a k víře v Boha. To ho vedlo ke stále ostřejší kritice západní civilizace, která Boha ztratila, až roku 1981 konvertoval k islámu. Roku 1987 založil ve španělské Córdobě institut k rozvíjení dialogu kultur, který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích nacistického holocaustu Židů v jeho pozdních pracích o Izraeli a Palestině. Za jeho klíčové dílo bývá považována kniha Alternative z roku 1972, která leží uprostřed autorova přechodu od komunismu k islámu, v jeho nejméně ideologické etapě tvorby. V této knize tvrdí, že teorie tříd je mrtvá, a že hlavní úlohy se v západních dějinách chápe "nový historický blok" tvořený dělnictvem, technickou inteligencí a intelektuály. Tento blok má v Garaudyho představě za úkol nastolit systém přímé demokracie a malých samosprávných jednotek, který musí vydobýt na úkor kapitalistických manažerů na straně jedné a "technobyrokracie" reálného socialismu na straně druhé. V této etapě své tvorby má Garaudy rovněž silný ekologický akcent. Zároveň v knize Alternative zdůrazňuje, že společenská proměna je neuskutečnitelná...

Robert Binder (11)

Ing., slovenský pedagog v oboru strojnických předmětů, autor učebnic.

Ricky Skaggs (2)

Ricky Skaggs je známý americký country a bluegrassový zpěvák, hudebník, producent a skladatel. Skaggs se narodil 18. července 1954 v Cordellu ve státě Kentucky a již od mládí projevoval mimořádný hudební talent. Hudbě se začal věnovat v pěti letech a už v šesti letech uměl výborně hrát na mandolínu. V sedmi letech už vystupoval na jednom pódiu s bluegrassovou legendou Billem Monroem.

Richard Strauss (13)

Richard Strauss byl německý hudební skladatel a dirigent, který se proslavil v období romantismu a rané moderny. Jeho kariéra trvala od konce 19. století do poloviny 20. století a proslavily ho zejména jeho tónové básně a opery. Straussův skladatelský styl se postupem času vyvíjel, zpočátku byl ovlivněn například Richardem Wagnerem a Johannesem Brahmsem, později si však vytvořil vlastní osobitý styl.

Richard Dübell (8)

Richard Dübel je v současné době jeden z nejoblíbenějších německých autorů historických románů. Richard Dübell se o literaturu zajímal již v mládí, kdy ho však zaujal žánr sci - fi. Podílel se mj. na přípravě časopisu CAPRICORN. Kromě své profese spisovatele se věnuje také fotografování a výtvarnému umění, zvl. grafice a karikatuře. Richard Dübell několikrát navštívil i Českou republiku, naposledy na podzim 2007 při představení své knihy Ďáblova bible.

Richard Dawkins (10)

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

René Descartes (13)

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Radomil Hradil (13)

Vystudoval VŠ zemědělskou v Brně a pracoval jako zahradník v biologicko-dynamických a ekologických podnicích v Německu, ve Švýcarsku, Norsku a České republice. Přeložil několik desítek převážně anthroposofických knih a knih s duchovní a ekologickou tematikou. Redigoval biodynamický časopis Valeriana a v současnosti vede redakci waldfordského časopisu Člověk a výchova. Spolupracoval a spolupracuje na různých mezinárodních projektech v oblasti ekologického zemědělství, přírodní zahrady a geomantie. Vedl autorský kolektiv knihy Červená biozahrada , je editorem knih Výsevní dny speciál , Decennium , Terapie duše , Průvodce českou anthroposofií , Vánoční zpěv andělů , Chléb sám tě neživí a Výchova a zdraví našich dětí .

R. Austin Freeman (6)

Britský lékař, chirurg, autor povídek, příběhů a detektivek.

Quintin Jardine (9)

Matthew Quintin Jardine: Skotský spisovatel Quintin Jardine je autorem dvou řad velmi uznávaných a bestsellerových sérií detektivních románů. Sympatický, drsný, ale přesto uhlazený muž v nejlepších letech si přísně střeží své soukromí. O jeho životě proniklo na veřejnost jen minimum informací. Narodil se v Motherwellu v hrabství Lanarkshire ve Skotsku. Pracoval jako novinář, vládní informační zmocněnec, politický a mediální konzultant. Pak se rozhodl najít si zaměstnání, které by bylo v těsnějším kontaktu s realitou, a začal psát detektivní příběhy. Je podruhé ženatý s Eileen, která už si zvykla na bouřlivý život se spisovatelem a s úsměvem toleruje většinu jeho výstředností včetně nenasytné záliby ve sledování sportovních přenosů v televizi a přehrávání velmi hlasité hudby. Jeho první manželka Kate, s níž žil přes třicet let, od dob, kdy mu ještě nebylo ani dvacet, v roce 1997 zemřela. Má čtyři dospělé děti a do rodiny počítá i své dvě kočky a psa. S rodinou žije střídavě ve Skotsku a Španělsku. Dnes má na svém kontě téměř dvě desítky knih. Přízeň českých čtenářů si Quintin Jardine získal sérií se soukromým detektivem Ozem Blackstonem, které jsou příslibem jak napětí, tak i dobré zábavy. Pod drsnou slupkou hlavního hrdiny se skrývá vnímavý a citlivý chlápek. Série literárních mystery s Ozem Blackstonem je psána v první osobě a sleduje vypravěčovu kariéru nedobrovolného detektiva.

Publius Cornelius Tacitus (9)

Publius Cornelius Tacitus byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců. O Tacitově životě existují jen sporadická svědectví od něj samého nebo jeho současníků, především od Plinia Mladšího. Jeho rodina pocházela pravděpodobně z jedné z římských provincií, snad Galie Cisalpínské nebo Galie Narbonské, některé prameny mluví o umbrijské Interamně . Rodina asi patřila k jezdeckému stavu . Tacitus vystudoval v Římě, kde se roku 78 oženil s dcerou významné osoby veřejného života, Gnaea Iulia Agrikoly. Za císaře Vespasiána zahájil typickou úřední kariéru římského senátora , poté se v roce 88 se stal praetorem a po ukončení praetury spravoval nějakou provincii . Roku 97 se stal consul suffectus, což byl politický vrchol jeho kariéry. Za vlády císaře Traiana spravoval jako konzul provincii Asii , kde působil do roku 115 nebo 116. Zastával také kněžskou funkci ve sboru Patnácti mužů pro výkon svátostí. Tacitus byl považován za jednoho z nejvýznamnějších řečníků své doby; řečnickému umění se věnoval stylisticky ovlivněn Markem Tulliem Ciceronem, nejvýznamnějším řečníkem zlaté latiny, ve spise Dialogus de oratoribus, které pravděpodobně sepsal v mládí. Svou jazykovou povahou se tento spis liší od ostatních autorových děl. Po konzulátu za císaře Nervy začal s prací na svém největším dějepisném díle, Dějinách, které sahalo snad až do počátku vlády císaře Hadriána. Tacitus napsal své dějepisné dílo z pohledu senátora, který posuzoval dobu římských císařů od Tiberia po Domiciána, nakolik ještě odpovídala ideálům římské republiky. Obě hlavní dějepisná díla jsou sepsána analistickou metodou, v níž jsou události vypisovány po jednotlivých rocích, pokud sahaly do více let, bývají obvykle přerušeny do několika výkladů. Tac...

Prokop Toman (10)

Narozen 21.12.1872 v Praze, zemřel 6.7.1955 tamtéž. JUDr., soudní úředník, básně, publikace z oboru výtvarného umění, překlady z francouzštiny.

Prentice Mulford (11)

Prentice Mulford byl známý literární humorista a autor z Kalifornie. Navíc pomohl založit nové myšlenky hnutí. od 1875-1881. Mulford také přispěl k objevování a popularizaci filozofie a nových myšlenek , spolu s dalšími významnými spisovateli, včetně Ralpha Waldo Emersona . Mulford kniha- Myšlenky jsou věci, sloužila jako vodítko pro tento nový systém víry a je ještě dnes populární.

Přemysl Janíček (8)

Narozen 1.12.1935 v Šaštíně , působí v Brně. Prof., Ing., DRSc., strojní inženýr, práce z oboru mechaniky a biomechaniky, výpočetních modelů, fotografické publikace.

Pražské Smyčce (5)

Pierre Teilhard de Chardin (7)

Pierre Teilhard de Chardin , Francie – 10. dubna 1955, New York, USA) byl francouzský náboženský myslitel a vědec, geolog a paleontolog, člen Tovaryšstva Ježíšova . Je znám především pro svůj koncept Vesmíru jako skutečné evoluce, jež není předurčená či plánovaná, ale směřuje ke svému cíli v bodu Omega, který rozmanitost světa aktivně spojuje a přitahuje. Ve svém hlavním díle Le Phénomène humain , jež mohlo vyjít až po jeho smrti, předkládá originální syntézu biblické představy Stvoření a konce světa s tím, co o evoluci víme dík moderní vědě. Jeho metoda „nereduktivní fenomenologie“ mu dovolila skloubit vědecký pohled na Vesmír jako celek s křesťanskou spiritualitou. Na jeho myšlenky navázala řada myslitelů, kteří se také snažili vytvořit soudržný obraz Vesmíru a lidstva jako celku. Pierre Teilhard de Chardin se narodil jako čtvrtý ze sedmi dětí zámožné a zbožné rodiny na venkovském sídle Sarcenat blízko Clermont-Ferrand, na úpatí hory Puy de Dôme. Od dětství jej přitahovala příroda, kameny a „hmota“, v níž cítil cosi víc než jen hmotnou rozlehlost. Po maturitě na jezuitském gymnáziu vstoupil roku 1899 do noviciátu v Aix-en-Provence, v roce 1901 však musel s ostatními jezuity opustit Francii a pokračoval ve studiu na britském ostrově Jersey. V letech 1905–1908 učil fyziku a chemii na jezuitské koleji v Káhiře v Egyptě, v letech 1908–1912 studoval teologii v Hastingsu ve Velké Británii a v roce 1911 byl vysvěcen na kněze. V této době se setkal s dílem francouzského filosofa Henri Bergsona, jehož dílo o „Tvořivém vývoji“, jak později napsal, „katalyzovalo jeho myšlenky“. V letech 1912–1914 studoval geologii a pracoval v paleontologickém oddělení Přírodovědného musea v Paříži, kde se zabýval třetihorními savci a rekonstrukcí Neandertálce. V srpnu 1914 byl mobilizován a sloužil jako nosič raněných čtyři roky na frontě; za statečnost dost...

Philharmonia Orchestra (14)

Philharmonia Orchestra je jedním z předních světových symfonických orchestrů, který je proslulý svými vystoupeními a nahrávkami klasického i současného repertoáru. Orchestr byl založen v roce 1945 Walterem Leggem, nahrávacím producentem společnosti EMI, a stal se všeobecně uznávaným pro svou vysokou úroveň hry pod taktovkou mnoha nejlepších světových dirigentů, včetně Otto Klemperera, Riccarda Mutiho, Giuseppe Sinopoliho a Esa-Pekky Salonena, který je od roku 2008 jeho šéfdirigentem.

Petra Hederová (12)

Petr Motýl (14)

Petr Motýl je český básník, prozaik, autor divadelních her, umělecký kritik, vydavatel časopisů a internetových periodik. Vystudoval Pedagogickou fakultu, obor český jazyk – dějepis, v Ostravě. Po absolutoriu se v r. 1989 přestěhoval do Prahy, na ubytovnu podniku Stavby silnic a železnic, kde pracoval jako vrátný. Poté bydlel do roku 2004 ve Zbuzanech u Prahy. Prošel řadou zaměstnání, byl topič, vrátný, prodavač v knihkupectví, poštovní doručovatel, nakonec zakotvil na osm let u geologických firem jako čerpač-hlídač vrtů, z čehož šest let strávil na pracovišti v Kostelci u Heřmanova Městce. Od roku 2004 bydlel v Praze na Smíchově. V roce 2006 byl zaměstnaný na hřbitově v Praze Břevnově. Poté pracoval například jako kustod v Národní galerii nebo jako noční hlídač na nejmenovaném ministerstvu. V současné době žije v Praze Radlicích. V poezii začal wernischovsky laděnou sbírkou Ten veliký kamenný dům tam daleko, daleko v horách. Od její lyričnosti se poté odklání a v polovině devadesátých let je jeho poetika spjata s drsným prostředím průmyslového Ostravska, nejvýrazněji toto jeho tvůrčí období představuje sbírka Šílený Fridrich, v níž autor pracuje nejen s civilními, ale i s mýtickými motivy. Prožitou galerii obyvatel jedné dělnické ubytovny vytvořil ve sbírce Lahve z ubytovny, místopisem obyvatel jednoho městečka, ovšem s obecným přesahem je sbírka Městečko pod lesy. Konkrétnost a lyrismus se jako dva základní póly autorovy poezie prolínají ve sbírkách jako Maják na konci světa nebo Dva ořechy/10 000 piv . Kontinuální součástí Motýlova díla je svět hospod, na toto téma se soustředil ve sbírce 2 000 000 piv. V poezii Petra Motýla se snoubí tradice Skupiny 42 i s jejím přihlášením se k básníkům jako Carl Sandburg nebo Edgar Lee Masters s českou lyričností v tradici Jaroslava Seiferta, Melancholických procházek Ivana Blatného či Zimohrádku Ivana Wernische. V prozaických textech Spratek a krásná Danuše a Doktor Pilka si kope ...

Petr Lapáček (9)

Narozen 15. 12. 1951. Ing., železniční inženýr, odborník v oboru zabezpečovací a sdělovací techniky a trakce v železniční dopravě. Též zaměřený na dějiny železniční dopravy.

Petr Horák (8)

Petr Horák , je český filosof a emeritní profesor Akademie věd ČR . Středoškolské vzdělání získal Petr Horák na Francouzském gymnáziu v Brně a po maturitě v roce 1953 nastoupil na FF MU, kde promoval v roce 1958. V roce 1966 obhájil ve Filosofickém ústavu AV ČR kandidátskou práci z oboru filozofie a začal tam působit jako vědecký pracovník. Habilitoval se roku 1990 na FF MU a získal titul docent. V roce 1993 se stal profesorem dějin filozofie. Delší dobu byl šéfredaktorem Filosofického časopisu. Od roku 2009 přednáší na Filosofické fakultě Univerzity Pardubice. Je ženatý, má dceru.