18781–18840 z 155781 Autoři
François Truffaut (3)
François Roland Truffaut byl francouzský filmový režisér, který se na svých filmech podílel také jako producent, scenárista a herec. Byl jedním z hlavních představitelů hnutí Francouzské nové vlny, filmařů vzešlých z filmového časopisu Cahiers du cinéma. Publikoval také několik knih o filmu, z nichž nejznámější je kniha rozhovorů s Alfredem Hitchcockem, nazvaná Rozhovory Hitchcock/Truffaut. Narodil se v roce 1932 v Paříži. Jeho matkou byla Jeanine de Monferrand, otec byl uveden jako neznámý. V raném dětství žil se svojí babičkou a byla to právě ona, kdo v něm vyvolal lásku ke knihám. Teprve po babiččině smrti, kdy mu bylo 10 let, začal žít se svou matkou a nevlastním otcem Rolandem Truffautem. Svého biologického otce, židovského dentistu Rolanda Lévyho, poznal až v roce 1968. V dětství často utíkal z domova a pobýval se svými přáteli. Jeho celoživotním nejlepším přítelem byl již od mládí Robert Lachenay, se kterým často chodil za školu a čas trávil v pařížských kinech. Byl to právě film, který nabízel mladému Truffautovi únik z neuspokojivého života. Poté, co byl v roce 1946 vyloučen ze školy, začal porůznu pracovat. V patnácti letech založil vlastní filmový klub. Tehdy často navštěvoval Cinémathèque française, kde se setkával s dalšími mladými cinefily, budoucími představiteli Francouzské nové vlny a s nespočtem filmů z celého světa. Oblíbil si především film americký a režiséry jako Johna Forda, Howarda Hawkse či Alfreda Hitchcocka. V tomto období se seznámil s filmovým kritikem a teoretikem Andrém Bazinem, který měl velký vliv na jeho budoucí život. V roce 1950, kdy mu bylo 18 let, byl odveden do francouzské armády, po dvou letech ovšem dezertoval, byl zatčen a skončil ve vojenském vězení. Bazin využil svého politického vlivu a zařídil jeho propuštění, načež jej zaměstnal ve svém nově založeném filmovém časopise Cahiers du cinéma. Během několika násl...
Více od autora
François Hinard (3)
Fancouzský filolog a historik, vysokoškolský pedagog, zabývá se starověkem.
Více od autora
Francis Stuart (4)
Henry Francis Montgomery Stuart byl irský spisovatel. Před svou smrtí obdržel nejvyšší literární ocenění v Irsku, avšak mnohem více diskusí dodnes vyvolává jeho pobyt v nacistickém Německu.
Více od autora
Francis Poulenc (5)
Francis Poulenc byl významný francouzský skladatel a klavírista, člen skupiny skladatelů známé jako Les Six. Narodil se 7. ledna 1899 v Paříži a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností klasické hudby 20. století. Jeho kompoziční styl je známý melodickou invencí a jedinečnou směsí hravosti a vážnosti, v níž se často snoubí vtip a ironie s hlubokým citem.
Více od autora
Fionnuala Kearney (5)
Fionnuala Kearneyoá pochází z početné irské rodiny, což je možná důvodem, proč jsou ústředním motivem jejích příběhů mezilidské vztahy, především ty mezi mezi nejbližšími příbuznými. Dlouhá léta se živila jako realitní makléřka, než se rozhodla, že je čas na změnu, a začala se plně věnovat psaní. Debutovala románem TY, JÁ A TI DRUZÍ. S manželem a dvěma dcerami žije v Ascotu.
Více od autora
Filip Sajler (4)
Filip Sajler je český kuchař. Praktické zkušenosti získal v prestižních restauracích v Německu, USA i tuzemsku. Je členem Českého národního kulinářského týmu. V roce 2005 získal zlatou medaili s Českým národním týmem kuchařů a cukrářů AKC ČR, z kuchařské olympiády v Erfurtu bronzovou medaili a další ocenění z kuchařských soutěží v Basileji, Lucemburku, Singapuru aj. Od září 2005 uvádí v České televizi kulinářský pořad Kluci v akci. Věnuje se podnikání v oboru gastronomie a cateringu. Sailer je též automobilový závodník. V roce 2014 se stal vicemistrem v automobilových závodech do vrchu v rámci mistrovství Česka ve skupině N. V tomto závodě skončila na prvním místě jeho manželka Gabriela a na třetím jeho tchán Martin Jerman.
Více od autora
Fero Fenič (4)
Fero Fenič , občanským jménem František Fenič, je slovenský a český filmový režisér, scenárista, producent, filmový organizátor, televizní a filmový podnikatel. Jeho firma Febio je známá nejen svojí tvorbou pro Českou televizi, ale i organizací velkého filmového festivalu Febiofest. Až doposud natočil asi 35 různých filmových děl. Žije a pracuje v Praze. Připravuje vysílání digitální televize Febio TV.
Více od autora
Ferdinand Veselý (7)
Narozen 1903 v Lounech, zemřel 7.2.1958 v Praze. Profesor matematiky, práce z oboru.
Více od autora
Ferdinand Pelikán (4)
Ferdinand Pelikán byl český filozof a univerzitní profesor. Narodil se jako druhý syn pražského selfmademana Julia Karla Pelikána a jeho ženy Anny, rozené Charazimové. Jeho starší bratr Julius se stal továrníkem vah na Smíchově. Ferdinand v Praze absolvoval gymnázium a v letech 1904-1908 vystudoval filozofii na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde v červnu 1908 obhájil rigorózní práci s titulem Fridrich Ludwig Bouterwek v dějinách filozofie. Zdědil či zakoupil velkostatek v Radvánově u Mladé Vožice. V přihlášce pražského magistrátu k pobytu roku 1917 uvádí, že je velkostatkářem s dosavadním bydlištěm v Radvánově, kde se roku 1912 oženil a roku 1913 se mu narodila dcera. V letech 1925–1931 učil na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici. Roku 1931 obhájil habilitační práci a stal se docentem na filozofické fakultě Karlovy univerzity, brzy na to byl jmenován profesorem. V listopadu 1938 pronesl na Filosofické fakultě University Karlovy přednášku, nazvanou "Co nás ničilo ve filosofii", po které radikální studenti svrhli bustu T. G. Masaryka, umístěnou na hlavním schodišti budovy. Zemřel roku 1952 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Ferdinand Pelikán napsal:
Více od autora
Félicien Champsaur (5)
"Narodil se v Digne, pan Félicien Champsaur přišel do Paříže studovat práva, ale zajímala jej hlavně literatura. Poté, co pracoval v různých literárních a fantazijních časopisech, sestal se známý jako fejetonista několika velkých novin. Gaulois, Le Figaro, Event, The Journal, atd ... Mimo jiné vydal romány : Dinah Samuel, Miss America, Le Coeur, Le Cerveau de Paris, Le Massacre, L' Amant des danseuses, Le Mandarin, Sa Fleur, Poupée japonaise, La Faute des roses, La Glaneuse, Le Semeur d'amour, L'Orgie latine, L' Arriviste, L' Ingénue, Régine Sandri, atd.
Více od autora
Fabian Lenk (6)
Narozen 1963 v Salzgitteru. Německý autor detektivních příběhů, píše především pro děti, ale i pro dospělé.
Více od autora
Exile (6)
Více od autora
Evžen Korec (5)
Narozen 16. 9. 1956. RNDr., CSc., podnikatel, zabývá se obchodem s realitami, též majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, původním povoláním molekulární biolog.
Více od autora
Evžen Čech (4)
Narozen 17. 4. 1932 v Dolních Počernicích, zemřel 12. 7. 2014. Prof., MUDr., DrSc., gynekolog, vysokoškolský pedagog, specializace na ultrazvukovou diagnostiku v oboru gynekologie a porodnictví.
Více od autora
Ève Herrmann (6)
Francouzská grafička a fotografka, též se zabývá Montessori pedagogikou.
Více od autora
Eve Berlin (4)
EVE BERLINOVÁ je oceňovanou autorkou současných erotických romancí. Její knihy byly označeny jako „brilantní“ a její styl jako „evokativní“. Hrana rozkoše obdržela v roce 2010 cenu za nejlepší erotický román Holt Medaillon Award. Řada románů, které vydala pod pseudonymem Eden Bradleyová, byla také nominována na nejrůznější ocenění. Žije v Hollywoodu.
Více od autora
Évariste Régis Huc (3)
Évariste Régis Huc – 26. března 1860, Paříž) byl francouzský misionář známý především díky svým cestám do Tibetu, Číny a Tatarska. Huc společně se svým druhem Josephem Gabetem byli prvními Evropany, kteří navštívili Lhasu od dob Thomase Manninga ). Huc o svých cestách napsal cestopis, který několikrát vyšel i v českém jazyce. Huc se narodil v malé vesnici Caylus ve francouzském departementu Tarn-et-Garonne. Ve věku čtyřiadvaceti let vstoupil mezi pařížské lazaristy. Krátce po své ordinaci v roce 1839 byl vyslán do Číny, aby tam vykonával práci misionáře. Zhruba 18 měsíců však ještě strávil v Macau, kde se intenzivně připravoval na misionářskou práci, což zahrnovalo především studium čínského jazyka. Po této přípravě začal se samotnou křesťanskou misií, a to nejdříve v jižních oblastech Číny. Za nějaký čas poté se přesunul do severněji ležícího Pekingu, kde získal hlubší znalosti čínštiny. Poté se vydal dále na sever až na samotnou hranici Číny s Mongolskem, kde se věnoval studiu dialektů a zvyků Tatarů, pro jejichž potřeby přeložil i několik náboženských textů. Huc měl v úmyslu cestovat z Číny dále do tibetské Lhasy, odkud zamýšlel putovat do Indie. V roce 1844 se s dalším lazaristou Josephem Gabetem a mladým Dahurem, který konvertoval ke křesťanství, vydali z Duolunu do Lhasy. Jelikož byl tehdy vstup do Lhasy cizincům zakázán, malá skupina cestovala v převleku za tibetské lámy. Po překročení Žluté řeky muži museli přejít rozsáhlé oblasti pouště Ordos ve Vnitřním Mongolsku. Po těžkých útrapách se jim podařilo dosáhnout Kan-su a jít dále, až se jim v lednu 1845 podařilo dojít na čínskou hranici, kde strávili nějaký čas studiem tibetského jazyka, buddhistické literatury a pobytem v klášteře Kumbum. Poté se vydali na další cestu. Po překročení pouštních oblastí Čching-chaje došli k jezeru Kukunor s ostrovem s meditujícími lámy. Po namáhavé a vyče...
Více od autora
Evald Schorm (1)
Evald Schorm byl český filmový a divadelní režisér. Pocházel z rolnické rodiny, poté, co jeho rodině komunisté zabavili majetek, pracoval v dělnických profesích. Studoval vyšší zemědělskou školu v Táboře, kde se seznámil se svojí ženou Blankou, manželství uzavřeli v roce 1954 a měli spolu syna Oswalda. Během své základní vojenské služby zpíval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, v roce 1957 se díky jistému politickému uvolnění dostal ke Karlu Kachyňovi ke studiím režie hraného filmu na FAMU, kde studoval pod vedením Otakara Vávry. Absolvoval hraným dokumentem Turista v hlavní roli s Vlastimilem Brodským a Danou Medřickou. Patří do tzv. Nové vlny českého filmu z počátku 60. let 20. století a je všeobecně považován za velmi výraznou a mimořádnou tvůrčí osobnost českého filmu i divadla. Převážná část z jeho pěti hraných snímků ze 60. let skončila na mnoho desítek let v trezoru a nesměla se vůbec promítat. Po roce 1968 mu v důsledku normalizace bylo zakázáno točit . V 70. a 80. letech mu zbylo především divadlo. Režíroval kolem osmdesáti inscenací na činoherních a operních pražských i mimopražských scénách , režíroval i v zahraničí . Významná byla také jeho práce pro pražskou Laternu magiku, opusy Kouzelný cirkus, Odysseus . Po dvacetiletém zákazu natáčení filmů mu byl povolen film Vlastně se nic nestalo, jehož premiéry se již on sám nedožil. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T.G.M. čtvrté třídy. Po Evaldu Schormovi je pojmenováno pražské kino Evald.
Více od autora
Eva Minářová (6)
Narozena 5.3.1943 v Blansku. Doc., PhDr., CSc., pedagožka, jazykovědkyně.
Více od autora
Eva Komanová (6)
PhDr., CSc., autorka učebnic, metodických a didaktických příruček z biologie a ekologické výchovy.
Více od autora
Eva Děpoltová (5)
Eva Děpoltová je renomovaná česká sopránová operní pěvkyně, která je známá svými vystoupeními v České republice i na mezinárodní scéně. Je výraznou osobností světové vážné hudby, známá zejména díky své interpretaci děl českých skladatelů. Kariéra Děpoltové se vyznačuje vystoupeními v prestižních operních domech a s předními orchestry, kde předvádí své pěvecké umění a uměřenost. Její repertoár zahrnuje širokou škálu operních rolí a je oceňována za technické dovednosti i emotivní výkony.
Více od autora
Eva Cihelková (6)
Narozena 1952 v Těšeticích. Prof., Ing., CSc., ekonomka, vysokoškolská pedagožka, specializace na světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy, publikace z oboru.
Více od autora
Eva Bendová (4)
Eva Bendová je česká historička umění. Zabývá se interdisciplinárními dějinami umění, vizuálním uměním a architekturou 19., 20. a 21. století. Věnuje se tématu kaváren a jejich významu v oblasti umění, architektury i každodenního života. V letech 1995–1999 studovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, v letech 1999–2005 magisterský obor dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2013 ukončila studium doktorátem na stejné fakultě. Od roku 2005 do 2018 působila v Národní galerii v Praze ve Sbírce grafiky a kresby jako kurátorka grafiky a kresby 20. a 21. století; v letech 2007–2012 jako vedoucí kurátorka oddělení grafiky. První zahraniční stáž podnikla v letech 2001–2002 při Ludwig-Maxmilian Universität München. Následovala stáž programu DAAD, Humboldt – Universität Berlin v roce 2009 a program AKTION při Universität Wien v roce 2010. Je autorkou a kurátorkou výstavních projektů v Národní galerii v Praze , Západočeské galerii v Plzni , Oblastní galerii Liberec Williama Hogartha, 2016 ve spolupráci s Národní galerií Praha) a dalších výstav včetně zahraničních . Od roku 2016 je spoluřeši...
Více od autora
Erwin Strittmatter (4)
Erwin Strittmatter byl srbsko-německý spisovatel, německy píšící. Je jedním z nejslavnějších spisovatelů NDR. Strittmatterova díla byla přeložena do téměř 40 jazyků.
Více od autora
Ernst Wegner (4)
Německý léčitel, autor publikací z oblasti alternativní medicíny a farmakologie.
Více od autora
Ernst Haefliger (6)
Ernst Haefliger byl proslulý švýcarský tenorista, který se proslavil jak v operních rolích, tak jako koncertní pěvec. Narodil se 6. července 1919 ve švýcarském Davosu a získal si pověst zpěváka s jasnou dikcí a inteligentní hudební interpretací. Haefliger studoval na curyšské konzervatoři a později ve Vídni u slavného tenoristy Julia Patzaka. Jeho kariéra odstartovala po druhé světové válce, kdy se stal prvním tenoristou curyšské opery.
Více od autora
Ernest Zavarský (3)
Významný slovenský muzikolog a organolog. Po studiích filozofie a hudby v Mnichově, Innsbrucku a Krakově absolvoval 1943 studium psychologie a dějin umění na Slovenské univerzitě v Bratislavě, 1951 hudební vědy na MU v Brně a 1952 skladby na JAMU. Studoval též klavír a varhany. Průkopník profesionální hudební vědy na Slovensku. Autor prací ze starších i novějších dějin slovenské hudby a dalších monografií . Odborník v oblasti výstavby a zvukových dispozic varhan, znalec varhanní literatury.
Více od autora
Ernest Volkman (4)
Americký reportér, redaktor, publicista, autor publikací o špionáži.
Více od autora
Erik Gilk (5)
Narozen 26.2.1973 v Boskovicích. Bohemista a historik, práce z oboru literární historie a teorie, redakční práce.
Více od autora
Erhard Rauss (3)
Byl německý generálplukovník během druhé světové války. Velel 6. tankové divizi během dřívějších let války na východní frontě.
Více od autora
Epiktétos (4)
Byl řecký stoický filosof, který velkou část svého života strávil v Římě. Odtud musel odejít do exilu do Níkopole v severozápadním Řecku, kde kolem roku 135 zemřel. O jeho životě víme velmi málo a možná neznáme ani jméno, které dostal od svých rodičů. Slovo epiktétos v řečtině znamená "přidaný".
Více od autora
Enzo Russo (4)
Původem ze Sicilie, nyní žije v Monze a věnuje se literatuře a novinařině. Debutoval detektivními příběhy pro děti a posléze přešel k tvorbě úspěšných společenských románů s detektivní zápletkou.
Více od autora
Enzo Ferrari (1)
Enzo Anselmo „Commendatore“ Ferrari byl italský automobilový závodník, zakladatel a manažer závodního týmu Scuderia Ferrari a posléze zakladatel automobilky Ferrari. Enzo Ferrari získal jen základní vzdělání. Jeho bratr Alfred, přezdívaný Dino, si v rodinném sídle zařídil dílnu, kde pak pracoval i Enzo a jejich otec. Za války zemřel Alfred i otec během chřipkové epidemie. Enzo také onemocněl, ale přežil. Netroufl si však udržet dílnu bez otce a bratra a našel si tedy nové zaměstnání, stal se testovacím řidičem společnosti C.M.N. v Miláně. Roku 1919 absolvoval svůj první závod. O rok později již byl závodním jezdcem továrního týmu Alfa Romeo. V roce 1929 založil vlastní závodní tým, který nazval Scuderia Ferrari. Roku 1932 závodní kariéru ukončil, nechtěl již dále riskovat život po narození prvního syna Alfreda. Nastoupil poté do vývojového oddělení Alfy Romeo, souběžně dál vedl vlastní tým, v němž bylo čtyřicet závodních jezdců, k nejznámějším z nich patřil Tazio Nuvolari. Uzavřel za tým smlouvu s Alfu Romeo, časem se ke spolupráci přidala i firma Pirelli. S vývojem Alfy však Ferrari nebyl spokojen. V roce 1937 tým Scuderia Ferrari rozpustil. Roku 1939 pak opustil i Alfu Romeo. V Modeně poté založil konstrukční firmu Auto-Avio Costruzioni. Krátce na to firma přesídlila do Maranella. Vývoj aut ovšem zbrzdila druhá světová válka, protože firma musela povinně vyrábět letecké díly pro armádu. Po válce se firma znovu soustředila na automobily. Roku 1947 založila závodní tým a Ferrari mu dal znovu název Scuderia Ferrari. V roce 1949 zvítězil v závodě 24 hodin Le Mans, a to s vozem Ferrari 166M. V roce 1950 se tým přihlásil do nově vzniklé Formule 1. První závod vyhrál v roce 1951 na britském okruhu v Silverstone. Za rok již Ferrari vyhrálo prvně celý šampionát. Roku 1956 zemřel Enzův nejstarší syn Alfredo, zvaný Dino, v důsledku svalové dystrofie. Enzo pak na jeho počest pojmenoval něk...
Více od autora
Emmylou Harris (7)
Emmylou Harris je americká zpěvačka, skladatelka a hudebnice známá svým bohatým vokálem a rozmanitými hudebními styly, které zahrnují prvky country, folku, rocku a popu. Harrisová se narodila 2. dubna 1947 v Birminghamu ve státě Alabama a na hudební dráhu se vydala v 60. letech 20. století. Výrazného uznání se jí dostalo v 70. letech jako spolupracovnici Grama Parsonse, poté zahájila úspěšnou sólovou kariéru. V průběhu let vydala Harrisová řadu alb, která si získala uznání kritiky i komerční úspěch.
Více od autora
Emmy Destinn (4)
Emmy Destinn , rozená Ema Destinnová , byla významná česká operní sopranistka, která koncem 19. a počátkem 20. století dosáhla významného úspěchu v Evropě i Americe. Byla proslulá svým silným hlasem, širokým rozsahem a dramatickou intenzitou. Destinnová debutovala v roce 1898 v Berlíně, rychle se proslavila a stala se jednou z předních sopranistek své doby. Vystupovala ve významných operních domech, včetně berlínské Dvorní opery, Metropolitní opery v New Yorku a Královské opery v Londýně.
Více od autora