Všichni Autoři a témata

Petr Chudožilov (6)

Petr Chudožilov je český spisovatel. Žije ve švýcarské Basileji. Petr Chudožilov pochází z rodiny ruského exulanta. Do roku 1957 žil na Moravě, potom v Praze . Po absolutoriu pražské jedenáctileté střední školy pracoval jako agenturní zpravodaj v ČTK. Od roku 1964 byl nucen se živit jako dřevorubec, závozník, přidavač, mlékař. V letech 1966 až 1970 studoval publicistiku na Fakultě sociálních věd a publicistiky UK v Praze. Studium uzavřel bez závěrečných zkoušek. V období 1967 až 1969 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů. Od roku 1969 ve svobodném povolání, ale od roku 1971 byl zaměstnán opět v dělnických profesích . Signatář Charty 77. V roce 1982 se s manželkou a čtyřmi dětmi, pod nátlakem Státní bezpečnosti, vystěhoval do Švýcarska. Ve Švýcarsku studoval historii, ale v začátcích svého exilu pracoval opět jako dělník. Později se živil jako nezávislý publicista a spisovatel. Spolupracoval s českým vysíláním Hlasu Ameriky. Po roce 1989 externě spolupracoval s Českým rozhlasem 6. Psal fejetony do sobotního pořadu Názory a argumenty. Spolupracuje s řadou německých rozhlasových stanic: píše např. večerníčky pro Bavorský rozhlas. Chodožilov píše česky. Jeho knihy byly vydány česky, německy, italsky, španělsky, maďarsky a slovinsky. Jeho dílo bylo v Československu zakázáno až do sametové revoluce.

Petr Charvát (7)

Petr Charvát je český archeolog, orientalista a historik. Zabývá se archeologií a dějinami Orientu, a také staršími českými dějinami. Narozen roku 1949 v Praze. V letech 1968–1973 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor klínopis – archeologie. Diplomní práce na oboru klínopis v roce 1973. Titul doktora filosofie mu byl udělen v roce 1975. Účastnil se archeologického výzkumu v Egyptě v roce 1974. Poté působil v Archeologickém ústavu ČSAV. Roku 1980 mu byl udělen titul kandidáta historických věd na základě disertační práce z oboru středověké archeologie. Archeologické výzkumy v zahraničí . V letech 1990–2005 pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd ČR v Praze. Od roku 2006 vyučuje na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Kromě toho přednáší historii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Specializace: klínopis a archeologie pravěké a starověké jihozápadní Asie, vznik prvotní státnosti a písma užívající civilizace na přelomu pravěku a starověku této oblasti. Dále vznik přemyslovského státu v raně středověkých Čechách, dálkové styky českých zemí ve středověku se zvláštním zřetelem k oblastem neevropským. Studijní pobyty: Berlín 1992, Paříž 1995–2001 a 2006–2008. Od roku 1996 člen Španělské archeologické mise v Turecku. Titul doktora historických věd získal roku 1995 na základě monografie Ancient Mesopotamia – Humankind’s Long Journey into Civilization . Roku 1995 se habilitoval v oboru slovanské archeologie na Masarykově universitě v Brně na základě práce On Slavs, silk and the early state: The town of Čáslav in the pristine M...

Petr Balajka (5)

Petr Balajka je český bohemista, polonista, fotograf, redaktor a spisovatel, syn literárního historika, kritika a prozaika Bohuše Balajky a překladatelky krásné literatury z polštiny Anetty Balajkové. Petr Balajka absolvoval bohemistiku a polonistiku na Filozofické fakultě UK. Před rokem 1989 pracoval jako nakladatelský redaktor v několika nakladatelstvích. Od roku 1991 samostatně podniká. Rok 1990 je počátkem jeho kariéry coby autora několika detektivních románů, které vydává pod pseudonymem Petr Eidler. . Pod svým vlastním jménem publikoval odborné studie a romány . Jako fotograf se věnuje živé a portrétní fotografii, je autorem cyklu barevných fotografií o Praze i autorem odborných publikací z oboru dějin fotografie. V roce 1991 vydalo nakladatelství ČTK – Pressfoto knihu „Praha – kaleidoskop velkoměsta“. Autorem úvodu, poetických textů a básní je Pavel Vrba, jako autor fotografií je uváděn „Michal Polák“. Jedná se o společný pseudonym dvojice fotografů Petra Balajky a Bohumíra Prokůpka. Od listopadu 2011 působí jako šéfredaktor komunitního periodika Obecní noviny Židovské obce v Praze . Pro Český rozhlas napsal několik rozhlasových her a adaptací. Petr Balajka žije v Praze, je ženatý a má syna Martina. Mezi jeho zájmy patří opera, výtvarné umění a kynologie.

Peter-Michael Stange (5)

Autor publikací o kutilství.

Peter Wirth (4)

Německý zahradní architekt.

Peter Watt (7)

Přezdívaný jako "australský Wilbur Smith." Vstoupil do literatury barvitým románem Pláč ve tmě, který se zabýval nejstarší historií Austrálie, a ihned se jím proslavil. Autor vystudoval na univerzitách v Tasmánii a Nové Anglii, má za sebou mimi jiné i vojenskou a policejní minulost. Jeho působištěm byla kromě Austrálie rovněž Nová Guinea. Momentálně žije ve Tweed Headsu v australském Novém Jižním Walesu.

Peter V Brett (5)

Americké autor fantasy literatury.

Peter T. Gill (8)

Peter Mikuláš (5)

Peter Mikuláš je uznávaný slovenský basový operní pěvec s vynikající kariérou v oblasti klasické hudby. Do tohoto žánru významně přispěl zejména svým hlubokým, zvučným hlasem a interpretací duchovních a operních děl. Během své kariéry Mikuláš vystupoval v různých prestižních operních domech a koncertních sálech po celém světě a svůj talent předvedl jak při živých vystoupeních, tak na nahrávkách.

Peter Mackovčin (7)

Člen Agentury ochrany přírody a krajiny, redaktor, práce na ecnyklopedických příručkách o ochraně přírody a chráněných krajinných oblastech.

Peter Maas (2)

Byl americký novinář a spisovatel. Narodil se v New Yorku a navštěvoval Duke University . Maasovi měli holandské a irské předky.Měl tři manželky se kterými měl tři děti.Zemřel 23.8.2001 v New Yorku.

Peter M Jolin (4)

Peter M. Jolin je pseudonym české spisovatelky Jany Divišové roz. Mandelíčkové . Jana Divišová je autorkou humoristických próz, z nichž nejznámější je řada parodií na knihy o čarodějnickém učedníkovi Harry Potterovi. Jana Divišová napsala více než 80 knih. Pod jménem Peter M. Jolin vyšel nejprve humoristický román Deník, který jsem si nepsal , který je považován za parodii Deníku Bridget Jonesové. V roce 2005 vydal P. M. Jolin první díl parodie na sérii o Harrym Potterovi pod názvem Harry Trottel a kámen MUDr. Tse. Kniha vzbudila značný ohlas u čtenářů. Ještě v roce 2005 vyšel druhý díl Harry Trottel a ta jemná tenata. Na podzim roku 2006 vyšla literární travestie My děti ze stanice Kaiserchrocht, která je sice zasazena do světa Harryho Trottela, ale nejedná se přímo o parodii konkrétní knihy, nýbrž o samostatné autorské dílo. „Oficiální“ třetí díl Harryho Trottela vyšel na sklonku roku 2006 pod názvem Harry Trottel a posel Tálibánu. Pod jménem Jana Divišová vydala roku 2003 humornou příručku pro novopečené matky Průvodce mateřstvím pro zlobivý holky a roku 2007 své vůbec nejrozsáhlejší dílo, mytický thriller Rubín věčného Žida. Z dalších děl vydaných pod jiným pseudonymem lze zmínit například literární adaptace seriálů Ordinace v růžové zahradě a Pojišťovna štěstí.

Peter Lafferty (4)

Popularizátor vědy, zejména věd fyzikálních, encyklopedie pro děti a mládež z oboru.

Peter Kijaba (3)

Slovenský autor autobiografické prózy, působí jako kontraktor v Afgánistánu.

Peter Kidson (4)

Studoval historii na Selwyn College v Cambridge a pak na Courtland Institute of Art na Londýnské univerzitě, kde získal doktorát z dějin umění. Má doktorát i z filosofie. Od roku 1959 knihovník Conwayovy knihovny při Courtauldově ústavu.

Peter Hora (4)

MUDr. Peter Horan, slovenský lékař.

Peter Göbel (3)

Německý autor naučných publikací.

Peter Freuchen (3)

Lorenz Peter Elfred Freuchen byl dánský badatel a výzkumník, spisovatel, novinář a antropolog. Dlouhá léta strávil v Thule v Grónsku, kde žil s tamními Eskymáky. Byl spolupracovníkem a přítelem slavného Knuda Rasmussena. Jeho dcera Pipaluk byla rovněž spisovatelkou a jeho vnuk, Peter Freuchen K. Ittinuar , je prvním Inuitem zvoleným v Kanadě za poslance . Peter Freuchen zemřel na Aljašce tři dny po dopsání předmluvy ke své Knize sedmi moří a jeho popel byl rozptýlen na hoře Thule.

Peter Carey (7)

Peter Philip Carey ) je australský spisovatel, jeden ze čtyř autorů, kteří získali dvakrát prestižní britskou Man Bookerovu cenu. Vystudoval střední školu Geelong Grammar School, poté krátce studoval na Monash University v Claytonu a pracoval jako reklamní textař v Austrálii i Anglii. Začal rovněž psát povídky, jeho sbírky The Fat Man in History a War Crimes si získaly přízeň svou surreálnou groteskností. V 80. letech začal psát romány: Bliss a Illywhacker . Bylo v nich méně absurdity, knihy se staly více realistické, ale Carey si zachoval černý humor. Průlomovým románem však pro Careyho byl Oscar and Lucinda z roku 1988, za nějž dostal Man Bookerovu cenu. Od té doby se začal živit výhradně literaturou. V 90. letech se obrátil k tématům z australské historie. Nejúspěšnější z cyklu těchto knih byl román True History of the Kelly Gang z roku 2000, který ještě více přiživil kult psance Neda Kellyho. I za tento román dostal Carey Man Bookerovu cenu. Romány My Life as a Fake a Theft zkoumají téma autenticity v umění i v životě. Román Parrot and Olivier in America je věnován tématu Spojených států.

Peter Anderson (3)

Fotograf.

Peter Alexander (6)

Biochemik, radiobiolog.

Pete Greig (6)

Anglický duchovní, zakladatel mezinárodního mezidenominačního modlitebního a misijního hnutí.

Penny Warner (7)

Narozena 14.4.1947, odbornice v oboru vývoje a výchovy dětí.

Penney Peirce (3)

Americká jasnovidka, lektorka a poradkyně. Zabývá se rozvojem lidských schopností, především zdokonalováním lidské intuice.

Penn Cole (5)

Pelé (3)

Viktor Pelevin, celým jménem Viktor Olegovič Pelevin je jeden z nejčtenějších a nejpřekládanějších ruských autorů. Ve svých mnohovrstevnatých dílech propojuje narážky na život v postsovětském Rusku, populární kulturu, prvky science fiction a odkazy na východní náboženské směry, ale i aluze na ruské či sovětské literární klasiky. Jeho ironický styl a dovedná hra s mnoha žánry mu zajistily mnohá ocenění ze strany literárních kritiků i čtenářů. Viktor Pelevin jen velmi zřídka poskytuje rozhovory a nerad se ukazuje na veřejnosti, což dokonce vedlo ke zpochybňování jeho skutečné existence. Získal doktorát z elektromechanického inženýrství na Moskevském energetickém institutu, roku 1989 však byl přijat na Literární institut Maxima Gorkého a začal se živit jako novinář. Od 80. let publikoval povídky v literárních časopisech, věhlas si ale získal svými romány. V češtině dosud vyšlo: Čapajev @ Prázdnota , Omon Ra , Generation P , Helma hrůzy , Svatá kniha vlkodlaka , SNUFF .

Pawlowská Halina (2)

Pavol Weiss (8)

Pavol Weiss sa narodil 23. mája 1962 v Humennom, neskôr sa rodina presťahovala do Bratislavy. Po absolvovaní gymnázia pracoval ako vodič, závozník a neskôr kurič. V rokoch 1985 – 1990 vyštudoval dramaturgiu a scenáristiku na FAMU v Prahe. Po skončení školy podnikal v reklame a marketingovom poradenstve. Je tvorcom marketingového konceptu 100 kníh Tatrabanky pre LCA Levice a marketingovo zabezpečil podujatie Román 2006. V roku 2006 založil galériu výtvarného umenia BAST`ART, ako galerista sa venuje súčasnému výtvarnému umeniu. Je členom Správnej rady VŠVÚ a viceprezident nadácie EKS, ktorá pôsobí pri Múzeu Milana Dobeša. Je aj členom kolégia riaditeľky Divadelného ústavu. Žije v Bratislave. Je autorom kníh: Žime, potom uvidíme , Pomsta , Traja priatelia , Treba na chvíľu odísť .

Pavol Michalides (6)

Narozen 4. 5. 1922 v Hybi, okr. Liptovský Mikuláš, zemřel 1999. Slovenský pedagog, etnograf, výtvarný teoretik.

Pavol Fabian (6)

Veterinář, autor knihy úsměvných příběhů o zvířatech a zvěrolékaři.

Pavlo Zahrebel'nyj (4)

Autor se narodil v rodině poltavského rolníka. Jeho literární práce začaly vycházet od roku 1949. Napsal řadu povídek, novel a filmových scénářů, ale s největším ohlasem se setkaly jeho historické romány.

Pavla Koucká (5)

Narozena 1975. Bioložka, psycholožka. Publikace z oboru.

Pavla Frýdlová (5)

Pavla Frýdlová , je dramaturgyně, publicistka, filmařka, překladatelka, ale především úžasný člověk, který dovede dobře naslouchat a potom vydávat sběry vzpomínek zdánlivě obyčejných lidí . Ženy, ke kterým díky jejich zážitkům, osudům a často výjimečných schopnostem cítí velký respekt a dokáže tyto prožitky mistrně předat čtenáři. Díky těmto příběhům čtenář také pozná život v různých zemích v určitém časovém úseku, jak to vidí skutečně ten, který tam žil a jak to opravdu bylo - často se pohled na život ve střední Evropě vždy v určitém období očima svědků velmi překvapivě liší od učebnic dějin. Nádherně popsaná mentalita některých národů pohledem české - vnímavé a inteligentní ženy. Žije v Praze a částečně v Berlíně.

Pavla Etrychová (7)

Narozena 1976 v Praze. Autorka knih pro děti.

Pavla Dvorská (2)

Publikace o soudobém výtvarném umění.

Pavla Břínková (5)

Czech operatic vocalist and musical actress, also a child actress on several fairy-tale recordings from the 1950s. Born 15 September 1949 in Prague .

Pavel Vrána (6)

Narozen 7.10.1946. Autor dětské literatury.

Pavel Vosoba (6)

Ing. Pavel Vosoba, CSc. je poradcem a spolumajitelem poradenské společnosti M.C.TRITON, s.r.o. V posledních letech se věnuje obchodu a rozvoji zákaznického přístupu u společností poskytujících služby.

Pavel Ševčík (6)

Ing., ekonom v oboru financí, šéfredaktor Finance Magazine, spoluautor knihy o možnostech získávání peněz pro podnikání.

Pavel Novák (4)

Narozen 10.3.1944 v Přerově, zemřel 11.2.2009 v Přerově. Zpěvák, textař, skladatel.

Pavel Mudra (5)

Ing. Fotograf, zabývá se ochranou přírody, krajinnou ekologií, zemědělstvím a lesním hospodářstvím.

Pavel Molek (4)

Narozen 23. 4. 1980 v Českých Budějovicích. Právník, práce z oboru správního a ústavního práva. Též autor historických rozhlasových her.

Pavel Levit (3)

Narozen 18.11.1902 v Plzni, zemřel 16.8.1971 v Jesenici. JUDr., DrSc., profesor správního práva, práce v oboru a v oboru ústavního práva, překladatel z němčiny.

Pavel Kučera (5)

Mons. Pavel Kučera se narodil se v roce 1932. Po maturitě v Praze pracoval jako dělník, hoblíř a pomocný dělník. Přitom tajně studoval teologii. V roce 1962 jej litoměřický biskup Dr. Štěpán Trochta vysvětil na jáhna v Praze. V roce 1964 opustil jáhen Kučera Československo, rok studoval v Římě, 22. 8. 1965 přijal kněžské svěcení v německém St. Ottilien a byl začleněn do diecéze Augsburg. Od roku 1966 se staral o české krajany v uprchlickém táboře Zirndorf. Později byl pověřen duchovní správou pro krajany v diecézích Bamberg, Eichstätt, Regensburg a Würzburg. V letech 1991 - 2006 vykonával službu delegáta České duchovní služby v Německu. V roce 1987 byl jmenován papežským kaplanem a v roce 1992 papežským prelátem a biskupským vikářem pro správu krajanů v evropské cizině. Mons. Kučera nadále působí v Norimberku, Zirndorfu i ve vlasti. Za svou činnost v exilu a za pomoc našim uprchlíkům obdržel v roce 2000 státní vyznamenáni České republiky - medaili za zásluhy o stát. 29. 5. 2007 byl jmenován sídlením kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Aleš Palán je jako autor podepsán pod téměř dvěma desítkami knižních titulů. Oceňovány jsou zejména jeho rozhovory. Palánovy knihy byly nominovány na Magnesii Literu, obdržely cenu Českého literárního fondu, dvakrát vyhrály anketu Katolického týdeníku o Dobrou knihu roku a soutěž o Nejkrásnější knihu na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Pavel Koukal (6)

Pavel Koukal, duchcovský patriot, novinář, publicista, vlastivědný pracovník, regionální historik, památkář, ekologický aktivista, sokolský vzdělavatel a organizátor kulturních akcí a výstav se narodil 13. května 1944 v Roudnici nad Labem. Po osvobození se celá rodina vrátila do Duchcova, odkud pocházela. Pavel Koukal vystudoval duchcovské gymnázium a krátce studoval na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Málokdo ví, že byl s několika nadšenci spolutvůrcem myšlenky převzetí a využití duchcovského zámku, nadšeně se věnoval jeho obnově, aby později stanul v jeho čele. Ve druhé polovině 80. let profesionálně přešel ke svému koníčku – novinářskému povolání. Je neúnavným členem a hybatelem prvků občanské společnosti – vzpomeňme jen předlistopadovou Společnost pro záchranu Jezeří, byl jedním z iniciátorů založení Společnosti přátel města Duchcova a Československé společnosti G. Casanovy se sídlem v Duchcově. Stál u snah o záchranu severočeských Libkovic a u znovuobnovení činnosti duchcovského Sokola. Stejně tak se snaží především Duchcov popularizovat v desítkách publikací, stovkách výstav, ale hlavně neustálým hledáním kořenů města, jeho hodnot a možností obnovy. Bohužel, dne 4.3.2014 Pavel Koukal zemřel.

Pavel K. Mráček (4)

Pavel Gregor (5)

Narozen 12. 1. 1952 v Poličce. Prof. , MUDr., DrSc., kardiolog . Zabývá se zejména onemocněním myokardu a farmakoterapií.

Pavel Fojtík (8)

Pavel Fojtík je český historik specializovaný zejména na historii pražské dopravy a vexilolog, od roku 2005 vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy, autor či spoluautor stovek dokumentárních, instrukčních, výukových a propagačních filmů a také mnoha publikací o historii pražské dopravy i jiných tématech. Absolvoval gymnázium a vystudoval obor dokumentární tvorby na filmové a televizní fakultě AMU. V 80. letech působil jako režisér a scenárista dokumentárních filmů, od roku 1992 na volné noze. Historii dopravy se začal věnovat v roce 1977. Od roku 2005 pak pracuje jako vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy. Od poloviny 70. let se věnuje také vexilologii a heraldice. Je členem výboru České vexilologické společnosti a cca od roku 1996 či 1999 je jedním z expertů parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii. Pavel Fojtík je autorem či spoluautorem stovek dokumentárních, instrukčních, výukových a propagačních filmů. Ve filmových databázích jsou dohledatelné:

Pavel Filippovič Nilin (4)

Narodil se v Irkutsku, zemřel v Moskvě, byl sovětským spisovatelem, autorem dramat a žurnalistou.

Pavel Dvořák (6)

Narozen 13. 5. 1937 v Praze, zemřel 21. 12. 2018. Slovenský historik, publicista, prozaik, autor populárně-naučných prací z dějin Slovenska.

Pavel Dias (5)

Pavel Dias byl český fotograf a vysokoškolský pedagog. Narodil se 9. prosince 1938 v Brně. Otec se k němu nehlásil, vychovávala ho matka Věra. V dětství často býval v Brankovicích na jižní Moravě u prarodičů a příbuzných z matčiny strany, kteří byli za protektorátu zapojeni do protinacistického odboje a vězněni v koncentračním táboře. Matka provozovala cukrárnu v Kroměříži, ale po komunistickém převratu v roce 1948 musela živnost zavřít a pracovala jako prodavačka ve Zlíně. Pavel Dias v letech 1954–1958 vystudoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně obor fotografie u profesora Karla Otty Hrubého. Zde se také seznámil se svou pozdější manželkou, rovněž fotografkou Hildou Misurovou-Diasovou . Při studiu spolupracoval s filmovým studiem ve Zlíně a pomáhal při vzniku filmu Vynález zkázy režiséra Karla Zemana. Dále studoval dva roky na FAMU v Praze kameru a fotografii a pak pracoval jako fotograf v barrandovských filmových ateliérech do roku 1961, kdy se vrátil ke studiu umělecké fotografie na FAMU, které dokončil v roce 1964 jako vůbec první absolvent tohoto oboru. Svými fotografiemi přispíval do časopisu Mladý svět od jeho založení v roce 1959 do roku 1977. V letech 1964–1983 byl fotografem spolupracujícím s různými časopisy. Věnoval se převážně reklamní fotografii. V letech 1983–1988 působil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně jako vedoucí oddělení fotografie. V letech 1989–2009 byl profesorem na FAMU v Praze, v letech 2005–2018 rovněž vyučoval fotografii na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pavel Dias spolupracoval s filmem, fotografoval koně a dostihy, koncentrační tábory jako památníky holokaustu, tvořil dokumentární cykly. Realizoval projekty Planeta malého prince a Poselství malých princů na podporu dětí s hematologickým onemocněním. V roce 2008 obdržel cenu Osobnost české fotografie za dlouhodobý přínos udělovanou Asociací fotografů České republiky. Byl otcem dvo...

Pavel Bušta (6)

Narozen v roce 1946. Právník, autor učebnic pravidel silničního provozu, tajemník sekce pojištění motorových vozidel České asociace pojišťoven.

Pavel Bláha (4)

Doc. RNDr. Pavel Bláha, DrSc. absolvoval v roce 1966 studium užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze . V roce 1990 obhájil kandidátskou práci na téma „Geoakustická metoda při studiu svahových deformací“. V roce 1992 se habilitoval na Hornickogeologické fakultě VŠB v Ostravě a v roce 1998 obhájil velký doktorát na téma: „Inženýrská geofyzika svahových deformací v hornické a stavební geotechnice“. Po krátké pedagogické kariéře na HGF v letech 1966 až 1971 nastoupil jako geofyzik do Geotestu v Brně, kde pracuje dosud. Během své geologické kariéry zpracoval cca 420 průzkumných zpráv a 70 výzkumných zpráv, které prošly oponentním řízením. Za více než 40 let odborné kariéry pracoval ve 20 zemích světa, z nichž za nejvýznamnější lze pokládat působení ve Střední Asii, Španělsku, Mongolsku a Filipínách. Za léta profesní činnosti publikoval v odborných časopisech a na profesních konferencích více než 160 odborných článků, které byly citovány ve více než 250 odborných statí. Je předsedou redakční rady časopisu „EGRSE“ – časopisu České asociace geofyziků a členem rady asociace českých geofyziků.

Pavel Bagrjak (3)

Pavel Alexandr (2)

Ing., CSc, soudní znalec. Obory znalecké činnosti: bezpečnost práce, ekonomika, lesní hospodářství, ochrana přírody. Publikace z oboru.

Paullina Simons (6)

Narozena v roce 1963 v Leningradě. V deseti letech se odstěhovala s rodinou do USA. Autorka několika knih. Je autorkou deseti románů, přičemž největšího úspěchu dosáhla Měděným jezdcem z roku 2001 , který se stal mezinárodním bestsellerem. Závěrečný díl trilogie o osudech Taťány a Alexandra The Summer Garden vyšel v nakladatelství Euromedia na konci roku 2013.

Pauline Réage (3)

Anne Desclos byla francouzská novinářka a spisovatelka píšící pod pseudonymy Dominique Aury a Pauline Réage. Narodila se do dvojjazyčné rodiny v Rochefort v Charente-Maritime a v raném věku začala číst francouzsky a anglicky. Po absolvování pařížské Sorbony,pracovala jako novinářka až do roku 1946, kdy se přidala ke Gallimard Publishers, kde pracovala jako redakční sekretářka a tam také získala svůj pseudonym Dominique Aury. Jako zanícená čtenářka anglické a americké literatury Desclos buďto přeložila nebo představila francouzským čtenářům díla slavných autorů, jako jsou např. Algernon Charles Swinburne, Evelyn Waugh, Virginia Woolfová, T. S. Eliot, Francis Scott Fitzgerald a mnoho dalších. Stala se vysoce uznávanou literární kritičkou a byla členkou mnoha porot udílejících literární ocenění. Její milenec a zaměstnavatel Jean Paulhan učinil poznámku o tom, že žádná žena není schopna napsat erotický román. Aby Desclos dokázala, že se mýlil, napsala sadomasochistický ilustrovaný román s názvem Histoire d'O , který byl publikován pod pseudonymem Pauline Réage v červnu 1954. Nejenom, že tento kontroverzní román dokázal, že se Paulhan mýlil, ale zaznamenal také komerční úspěch. Vzbudil také spekulace o pravé identitě autorky. Mnozí pochybovali, o tom, že se jedná o tak rezervovanou, intelektuálně založenou a skoro puritánskou ženu, jakou byla Dominique Aury. K tomu všemu, obrázkový obsah knihy zažehl tak velkou kontroverzi, že následující březen státní představitelé vznesli obvinění za oplzlost vůči vydavateli a záhadnému autorovi, který byl roku 1959 vyveden ze soudní síně. Nicméně soudce nařídil veřejný zákaz této knihy a její omezení prodeje mladistvým. Po vypršení veřejného zákazu v roce 1967 vydala závěr Příběhu O s názvem Retour à Roissy, a to opět pod pseudonymem Pauline Réage. Podle současného životopisu zpracovaného Angie Davidem, Desclos toto pokračování nenapsala. V roce 1975 d...

Pauline Mai (3)

Německá literární vědkyně, spisovatelka, redaktorka a lektorka.

Paul-Jean Toulet (4)

Francouzský básník a prozaik. Glosami přispíval do pařížského časopisu.

Paul Spiegel (3)

Narodil se jako syn dobytkáře ve Warendorfu v dnešním Severním Porýní - Vestfálsku. Jeho rodina se po útocích jednotek SA během Křišťálové noci roku 1938 přestěhovala do Belgie v naději, že se zachrání. Tam, ale byli její členové zatčeni a skončili v koncentračních táborech v Osvětimi a Dachau. Po osvobození se autor s matkou vrátil do rodného města. V roce 2000 se stal předsedou Ústřední rady Židů v Německu.