Všichni Autoři a témata

Emilia Dziubak (8)

Polská ilustrátorka, grafička, autorka dětských knih.

Émile Ajar (3)

Romain Gary, rodným jménem Roman Kacew, publikující též pod pseudonymy Émile Ajar, Fosco Sinibaldi, Lucien Brûlard, René Deville či Shatan Bogat byl francouzský spisovatel, diplomat, filmový režisér a aviatik rusko-litevského a židovského původu. Gary napsal na třicet knih, přičemž česky zatím vyšly: Evropská výchova, Tulipán, Příslib úsvitu, Lady L.; pod jménem Émile Ajar: Život s krajtou, Soukromá linka důvěry a Život před sebou. Je jediným francouzským spisovatelem, který získal prestižní Goncourtovu cenu dvakrát, ač to pravidla neumožňují. V roce 1956 ji získal za román Les racines du ciel a v roce 1975 za román La vie devant soi , který publikoval pod pseudonymem Émile Ajar. Komise ocenila „Ajara“, aniž by znala jeho identitu. Román vyvolal literární senzaci a byl zfilmován již v roce 1977 . Gary byl během života silně ovlivňován matkou a jejím vztahem k Francii. V Garyho čtrnácti letech se přestěhovali do Nice, kde se matka po počátečních potížích stala ředitelkou hotelu. Romain nastoupil na právnickou fakultu v Aix-en-Provence, po roce přestoupil do Paříže a naplno rozjel dráhu spisovatele. V roce 1938 se již jako naturalizovaný Francouz angažoval u letectva. Po několikaleté vojenské kariéře se stal diplomatem a začal psát román s výraznými autobiografickými rysy. Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová, druhou herečka Jean Sebergová, která hrála v obou jeho filmech, v Les oiseaux vont mourir au Pérou i v Kill! . V roce 1970 se manželé rozvedli. J. Sebergová spáchala v roce 1979 sebevraždu. Gary se rok poté zastřelil; v dopise na rozloučenou výslovně uvedl, že jeho čin se sebevraždou J. Sebergové nesouvisí. Identitu Gary odhalil v dopise na rozloučenou a v posmrtně vydané práci Vie et mort d'Émile Ajar. Česká...

Emil Tréval (8)

Emil Tréval , vlastním jménem MUDr. Václav Walter, byl český lékař a spisovatel. Psal beletrii, je autorem mnoha naturalistických románů, divadelních her a populárně vědeckých publikací. Emil Tréval studoval v Praze, Berlíně a Paříži. V roce 1883 vstoupil jako lékař do státní služby, působil v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Od roku 1919 působil jako vrchní zdravotní rada v politické správě na Žižkově. Od 1925 byl členem Československé akademie, od 1927 byl v redakci beletristického časopisu Zvon. Ze začátku své tvorby psal pod svým vlastním jménem převážně vědecké a populárně zdravovědné spisy. Od let 80. let přispíval do časopisů Včela, Vesna a Moravské orlice. V této době tvořil fejetony s lékařskou tematikou. Jeho tvorba byla zprvu spíše realistická, šlo o pouhé vypravování. Postupem času začal autor směřovat svou tvorbu k symbolismu a dekadenci. Jeho literární tvorba je silně ovlivněna jeho povoláním lékaře. Častým tématem jeho mnohdy naturalistické tvorby bylo romantické pojetí ženských postav. Psal také o duševních poruchách, utkvělých představách, halucinacích, zrůdné erotice a o psychických i mravních otázkách manželství. Některá svá díla publikovali společně se svou manželkou Zdenou Walterovou pod společným pseudonymem Emil Tréval-Viola, či Emil Viola-Tréval. Užíval i jiných pseudonymů: Pantalon, Václav Prešovský, Ladislav Vašek, Jiří Okoř, Ben Trovato, Holofernes Kotě, Vrač, Prof. Zmatěj, Ad. Pisánka, a Trdlo Aristotele. Emil Tréval přispíval do časopisů Zlatá Praha, Lumír a j. Fejetony s lékařskou tematikou vydával v brněnském listu Beobachter pod titulem Aus dem Tagebuche eines Arztes.

Emil Svoboda (7)

Emil Svoboda byl český fotbalový útočník, reprezentant Československa a trenér. Vystudoval strojní inženýrství na ČVUT. Začínal v SK Písek. V československé lize hrál za Škodu/ZVIL Plzeň , po sestupu Plzně z ligy hrál za vysokoškolský tým Slávia Bratislava VŠ . V roce 1954 přestoupil do Sparty Praha , s níž získal jeden titul mistra republiky . V I. lize odehrál 225 utkání a dal 92 gólů. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1955–1957 pět zápasů a dvakrát startoval v reprezentačním B-mužstvu. V sedmdesátých letech vedl na Kypru jako trenér Apoel Nicosia a Olympiakos Nicosia.

Emil Dvořák (8)

Narozen 17.10.1896 ve Vlkoši u Kyjova, zemřel 28.9.1970 v Praze. Básník, prozaik.

Emiko Jean (3)

Americká spisovatelka, autorka románů.

Emanuel Zítek (8)

Narozen 25. 11. 1856 v Brandýse nad Labem, zemřel 1. 11. 1934 tamtéž. JUDr., romanopisec, dramatik, překlad z němčiny. Působil ve spolku Slavia, z počátku psal i historické balady, rané básnické pokusy zůstaly roztroušené po časopisech. Spolu s F. Kvapilem užili společný pseudonym Efr. z K.

Emanuel Svoboda (5)

Narozen 2.3.1883 v Nové Dědině u Konice, zemřel 26.10.1967 v Praze. JUDr., rada magistrátu, právnický publicista, historik umění, články a monografie o M. Alšovi.

Elsa Triolet (7)

Elsa Trioletová, rozená Elza Jurjevna Kagan , pseudonym Laurent Daniel byla francouzská spisovatelka a překladatelka ruského původu. V roce 1918 se provdala za francouzského důstojníka A. Trioleta a odjela s ním do Francie. Od roku 1922 se věnovala literatuře. V roce 1929 se provdala za Louise Aragona. Velká část jejího díla se zabývá aktuálními problémy, jako bylo zklamání z poválečného vývoje, strach z atomové války atp.

Elsa Sophia von Kamphoevener (2)

Německá sběratelka pohádek.

Elsa Morante (3)

Elsa Morante byla italská spisovatelka. Matka byla židovského a otec sicilského původu. Od roku 1941 byla manželkou spisovatele Alberta Moravii, rozešli se roku 1961, ale nikdy nerozvedli. Za svůj první román Menzogna e sortilegio získala cenu Premio Viareggio. Druhý román L'isola di Arturo získal Cenu Strega. Roku 1984 získala francouzskou cenu Prix Médicis Etranger za román Aracoeli. K jejím nejznámějším dílům patří román La storia , román o Římě za druhé světové války. Natalia Ginzburgová knihu nazvala "nejkrásnějším románem století", odmítla ji však levicová literární kritika kvůli »pesimistickému pohledu na dějiny«, odmítavá recenze Piera Paola Pasoliniho dokonce rozbila jejich dlouholeté přátelství . Literární teoretičky Věra Křížová a Věra Suková o autorčině tématech napsaly: "Ve svých vyprávěních se Morantová nevyhýbala kruté realitě života. Výraznými protagonistkami jejích příběhů jsou italské ženy potýkající se s každodenními problémy. Nejsou to však ženy bezmocné, ale naopak bojovnice, které se i přes nepřízeň osudu snaží překonat překážky a ze své často bezvýchodné situace vybřednout. Tato víra ve schopnost žen úspěšně se vypořádat s životními nesnázemi pramenila možná i z povahy a zkušeností samotné spisovatelky, která se celý život úspěšně snažila být soběstačná."

Ellison Cooper (5)

Irskoamerická autorka thrillerů, antropoložka a archeoložka, bývalá forenzní vyšetřovatelka.

Ellen Miles (8)

Elizabeth Kostova (4)

Narozena v Connecticutu,studovala na Yale a poté na Michiganské univerzitě,kde nyní vyučuje.Žije s manželem v Ann Arbor v Michiganu.Historička je její první román.

Elizabeth Duke (8)

je rodilá Australanka. Vyrostla v předhůří Adelaide v jižní Austrálii, ale od svatby s manželem Johnem žije v Melbourne. Vystudovala knihovnictví a řadu let pracovala v knihovnách. Nyní ale jako knihovnice působí jen jeden den v týdnu, a to v lékařské knihovně, takže má čas věnovat se své největší zálibě - psaní. Ráda listuje ve svých knížkách a cestuje s manželem po Austrálii a v zahraničí. Jejich dvě již dospělé děti vstoupily do svazku manželského. Elizabeth vyšlo v češtině už sedm knížek, na další se můžete těšit…

Elizabeth Berg (5)

Elizabeth Bergová je populární americká autorka příběhů o citových problémech současného světa. Během osmi let napsala osm románů, které se staly bestsellery, okouzlily čtenáře i kritiku a některé z nich získaly různá prestižní ocenění. Vystudovala zdravotní školu a než se začala plně venovat psaní, pracovala jako ošetřovatelka. Má dvě dospělé dcery a žije ve stáítě Massachusetts, Pokoj k pronajnutí je její první román, který vychází v českém jazyce.

Elisabeth Heresch (5)

Rakouská slavistka a romanistka, žurnalistka, autorka prací z oboru ruských dějin a kultury.

Elie Faure (6)

Francouzský lékař, filozof, historik a umělecký kritik.

Elfriede Jelinek (6)

Elfriede Jelineková, nepřechýleně Elfriede Jelinek , je rakouská spisovatelka, která žije ve Vídni a Mnichově. V roce 2004 obdržela Nobelovu cenu za literaturu za „muzikální proud hlasů a protihlasů v románech a dramatech, s jedinečnou jazykovou vášnivostí odhalují absurditu a deformující moc sociálních klišé“. Elfriede Jelineková se narodila roku 1946 v Mürzzuschlagu. Její otec, chemik Friedrich Jelinek, měl česko-židovské kořeny. Dědeček Friedrich byl knihařem a aktivně se projevoval v sociálně-demokratické politice , po sňatku konvertoval k římskému katolicizmu. Jelineková jeho názory parafrázovala prostřednictvím matky jednoho z hrdinů románu Die Ausgesperrten . Otcovo „válce prospěšné“ zaměstnání ho uchránilo pronásledování nacistickým režimem; během války pracoval v podniku pro výrobu syntetického kaučuku Semperit. Friedrich Jelinek onemocněl v padesátých letech psychickou chorobou, která se v šedesátých letech neustále zhoršovala. Zemřel v roce 1969 na psychiatrické klinice. Elfriede jeho pomatenost těžce nesla. Trpěla pocitem viny a nepochopením, které zpracovávala ve své tvorbě. Její matka Olga, rozená Buchner, pocházela z vídeňského měšťanstva. O vzdělání dcery se starala matka Olga, emancipovaná žena, šéfka personálního oddělení Siemens. Jelineková chodila do katolické školky a poté do klášterní školy, kterou pociťovala jako velmi omezující. Její nápadný neklid ji přivedl na radu sester na dětskou psychiatrii, ačkoliv bylo její chování z lékařského hlediska v pořádku. Nehledě k tomu, plánovala pro ni matka kariéru zázračného dítěte, a Jelineková dostávala v hudební škole hodiny klavíru, kytary, flétny a houslí. Ve 13 letech byla přijata na vídeňskou konzervatoř ke studiu hry na varhany, klavír a příčnou flétnu. Paralelně k tomu absolvovala veřejné gymnázium. Po maturitě se poprvé psychicky zhroutila, avšak přesto ...

Eleonore Beck (7)

Teoložka, exegetka.

Elena Čepčeková (9)

Elena Čepčeková, rodným jménem Elena Kaššová. Publikovala i pod jménem po druhém manželovi Elena Benešová a pod pseudonymem Elena Hronská byla slovenská prozaička, básnířka a dramatička, autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rodině malorolníků a vzdělání získávala v Dolní Ždani, Levicích, Banské Bystrici a Zvolenu. Po 2. světové válce začala pracovat jako učitelka v Kostoľanech pod Tribečom, později pracovala jako úřednice v Bratislavě a v Československém státním filmu. V letech 1950-1954 byla vedoucí redaktorkou časopisu Ohník, v letech 1955-1957 časopisu Zornička, krátký čas byla i ředitelkou Domu osvěty v Novém Městě nad Váhom. V roce 1968 byla krátce také redaktorkou obnoveného časopisu Slniečko. Pak se přestěhovala do Bánovců nad Bebravou, kde se věnovala literární činnosti. Věnovala se výhradně tvorbě pro děti a mládež, a to jak poezii, tak i próze a dramatu. Náměty pro její díla se stal svět přírody, současný život na vesnici i ve městě, rodinné, školní a internátní prostředí, malí i dospívající hrdinové, ale nejvíce se v jejím díle objevují jako hrdinky dívky. Psala veršované pohádky, hrdinskou a životopisná epiku, pohádky, novely a romány; napsala však také loutkové hry a pohádkové seriály pro rozhlas a televizi. Obsáhlá širokou škálu čtenářů od úplně nejmenších až po dospívající mládež. Za své dílo získala Cenu Fraňa Krále. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Čepčeková na slovenské Wikipedii.

Elena Armas (6)

Eileen Caddy (6)

Eileen Caddyová byla spisovatelkou a duchovní učitelkou, spoluzakladatelkou mezinárodní komunity Findhorn ve Skotsku. Eileen Caddy Narodila se v Egyptě, její otec Albert Jesso pocházel z Irska, matka Muriel z Anglie. V šesti letech byla poslána do školy v Irsku, bydlela u své tety a domů se vracela jen na prázdniny. Otec, ředitel Barclays Bank, zemřel náhle na zánět pobřišnice, kdy jí bylo 16 let. Rodina se pak přestěhovala zpět do Anglie. O dva roky později zemřela na meningitidu její matka. Po vystudování soukromé vysoké školy čtyři roky se svým bratrem provozovala hospodu na základně RAF v Oxfordshire. Zde se poprvé vdala. Major Andrew Combe si ji vzal za ženu v roce 1939. Combe byl přívržencem náboženské skupiny Horal Re-Armament , což významně ovlivnilo i její duchovní cestu. Měla s ním pět dětí. Během pobytu v Iráku v roce 1952 navázala partnerský vztah s Peterem Caddym. Souhlas s rozvodem dal její první manžel až v roce 1957. Mezitím žila s Caddym v Anglii bez dětí, které zůstaly u otce a nesměly se s matkou stýkat. Traumatizovaná Eileen začala v té době poprvé slýchávat "Boží hlas", který ji radil a uklidňoval. Stala se postupně matkou dalších tří potomků. S Caddym a Dorothy Macleanovou založila v roce 1962 ekologickou a duchovně orientovanou komunitu Findhorn vycházející z myšlenek hnutí New Age. V současnosti je Findhorn domovem více než 400 lidí.

Eiičiró Oda (10)

Edvard Grieg (10)

Edvard Grieg byl proslulý norský skladatel a klavírista, který je považován za jednoho z předních skladatelů romantické éry. Grieg se narodil 15. června 1843 v norském Bergenu a již od útlého věku projevoval silný zájem o hudbu. V patnácti letech byl poslán na lipskou konzervatoř v Německu, aby získal formální hudební vzdělání. Během své kariéry se Grieg inspiroval norskou lidovou hudbou, která výrazně ovlivnila jeho skladatelský styl.

Eduard Pergner (2)

Eduard Pergner byl český textař a scenárista, otec moderátorky, zpěvačky a herečky Terezy Pergnerové a Borise Pergnera. Mládí prožil s matkou v Lužné u Rakovníka, kam se vracel i v dalších letech. Vystudoval sochařství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Na Kladně pracoval v dolech a v roce 1960 stál u zrodu divadélka Quo vadis v Kladně , kde byl také autorem všech divadelních her, po zásahu cenzury byla činnost divadla ukončena v roce 1962. Poté působil v Praze. Od roku 1972 psal písňové texty pod pseudonymem Boris Janíček. Písně s jeho texty zpívali např. Michal David, Jitka Zelenková, Karel Gott, Petr Spálený nebo Michal Penk. Mezi nejznámější z jím otextovaných písní patří např. Ty mi smíš i lhát, Josefína nebo Děti ráje. Kromě divadelních her byl autorem námětů a scenáristou filmů, např. Strašidla z vikýře, Discopříběh a Discopříběh 2. V dalších filmech vystupoval v menších rolích, případně napsal texty písní. Je pohřbený v Rakovníku.

Èduard Nikolajevič Uspenskij (4)

Eduard Nikolajevič Uspenskij, rusky: Эдуард Николаевич Успенский byl ruský sovětský spisovatel, dramatik, scénárista a autor dětských knih.

Eduard Kottek (7)

Narozen 1907 v Hranicích na Moravě, zemřel v květnu 1982. Elektrotechnik, publikace z oboru rozhlasu a televize.

Edmund Finke (6)

Do r. 1920 důstojník rakouské armády. Vídeňský autor detektivek. Devět jeho románů tvořilo v letech 1940-43 hlavní náplň edice Svěží detektivky, vydávané Kotíkovým nakladatelstvím.

E. W Hornung (7)

Novelista. Autor dobrodružné literatury, zejména s postavou lupiče - gentlemana.

E. W Heine (4)

Německý spisovatel.

Duncan Sprott (4)

Dresdner Kreuzchor (8)

Dresdner Kreuzchor je jedním z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě, jehož historie sahá až do počátku 13. století. Sbor sídlí v německých Drážďanech, je nedílnou součástí kulturního dědictví města a je úzce spjat s kostelem svatého Kříže . Sbor se skládá převážně z chlapců a mladých mužů a slouží jako chrámový i koncertní sbor. Členové Dresdner Kreuzchor jsou známí svým přísným výcvikem a výjimečným hudebním uměním, které jim vyneslo mezinárodní uznání.

Donna Clayton (8)

Donna Fasano - narozena v Elktonu,v Marylandu . Vyrůstala jako třetí dítě z pěti sourozenců. Její talent se projevil při vyprávění příběhů nejmladšímu bratrovi a později svým dětem. První rukopis prodala v roce 1989 a poté se stala úspěšnou autorkou 30 románů a 4 audioknih. Píše pod rodným jménem Donna Fasano, ale i pod pseudonymem Donna Clayton.

Donald Robert Burgett (5)

Americký vojenský parašutista, účastník bojů 2. světové války, spisovatel knih s válečnou tematikou o výsadkářích a výsadkových operacích.

Don McLean (10)

Dina Štěrbová (2)

Dina Štěrbová , rozená Margita Schochmannová, je československá horolezkyně slovenského původu, která zdolala dvě osmitisícovky, Čo Oju a Gašerbrum II. Od roku 2006 se věnuje humanitárnímu projektu v odlehlé oblasti pákistánské provincie Gilgit-Baltistán. Margita Schochmanová se narodila v roce 1940 v Bratislavě. Zde absolvovala základní školu, gymnázium a po maturitě chtěla studovat medicínu. V letech 1958 až 1963 vystudovala odbornou matematiku, specializaci matematická analýza na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského. V letech 1964 až 1992 vyučovala matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Její manžel byl známý zoolog, ekolog, emeritní profesor Univerzity Palackého, cestovatel a spisovatel Otakar Štěrba. Asi 300 výstupů provedla v Tatrách. V Alpách to byly výstupy např. v masívu Civetta, Torre Venezia a Piz Badile. Zúčastnila se výpravy Haramóš 1970, Pamír - Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Nošak . V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980 vedla ženskou expedici na Manáslu. Dvě účastnice této expedice, Božena Marušincová-Nývltová a Jana Koukalová, vystoupily na severní vrchol . V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou, která žila po roce 1968 v USA, vrchol Čo Oju, čímž posunula československý výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. Ne však čistě ženský, neboť s nimi vystoupili šerpové Norbu a Ang Rita . V roce 1988 vystoupila spolu s Lívií Klembarovou na Gašerbrum II, ačkoliv výprava vedená Róbertem Gálfym neměla na výstup povolení a vedoucí s touto změnou plánu nesouhlasil. Dina Štěrbová se poté hájila tím, že získala povolení od francouzské výpravy. Dvěma pákistánským styčným důstojníkům se výstup podařilo zlegalizovat dodatečně. V...

Diana Stainforth (6)

Diana Stainforthová pochází z Northamptonshiru, řadu let však žila v Itálii, Španělsku a Jižní Africe. Po návratu do Anglie pracovala jako bytová architektka a pak se stala asistentkou známé spisovatelky Rebeccy Westové. Tato práce ji inspirovala natolik, že začala sama psát. Hned její první román Rajka byl velmi úspěšný a vynesl ji na špičku žebříčků nejprodávanějších knih. Dnes žije v Londýně a je autorkou řady románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků.

Dezsö Kosztolányi (7)

Dezső Kosztolányi byl maďarský básník, prozaik a překladatel. Narodil se v  uherském městě Subotica, které mu později posloužilo jako model pro fiktivní město Sárszeg, použité v jeho novelách. Začal studovat v Budapešti a později ve Vídni, kde také začal pracovat jako novinář. Od roku 1908 byl budapešťským zpravodajem. V roce 1907 vydal první básnickou sbírku Mezi čtyřmi zdmi, v roce 1910 druhou, Nářky chudého dítěte, která byla velmi úspěšná. Od té doby vydal obrovské množství novel i básnických sbírek, téměř jednu knihu ročně. Od roku 1908 přispíval do časopisu Nyugat svými básněmi. Zemřel v roce 1936 na rakovinu. Mimo své vlastní dílo byl velmi plodným překladatelem, zejména z angličtiny. Do maďarštiny přeložil například Romea a Julii, Alenku v říši divů či Kiplingovu báseň Když. Překládal také básně Rainera Maria Rilkeho a Paula Valéryho. Antologie překladů: Moderní básníci , Čínské a japonské básně .

Dětský Sbor Kantiléna (6)

Dětský Sbor Kantiléna , což v překladu znamená Dětský pěvecký sbor Kantiléna, je renomovaný český pěvecký sbor známý svými vystoupeními s českou i světovou sborovou tvorbou. Sbor má bohatou historii a je důležitou součástí kulturního dění v České republice. Byl založen v roce 1972 profesorem Ivanem Sedláčkem a sídlí v Brně, které je druhým největším městem České republiky. Sbor si získal uznání pro svou vysokou uměleckou úroveň a získal řadu ocenění na mezinárodních sborových soutěžích.

Dermot O'Leary (6)

Britsko-irský televizní a rozhlasový moderátor, autor knihy pro děti.

Denisa Vostrá (9)

Mgr. Ing. Denisa Vostrá 1980—1984 Gymnázium Jana Nerudy, Praha 1985—1990 VŠCHT Praha, obor Chemické inženýrství 1990—1997 FF UK Praha, obor Japanologie 1994—1995 studijní pobyt v Paříži od 1997 překlady z japonštiny a z angličtiny, publikační a redakční činnost 2001—2007 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny od 2001 práce na didaktických materiálech, výuka japonštiny od 2003 spolupráce s Výzkumným ústavem dramatické a scénické tvorby DAMU apod.) 2004—2007 testování vytvořené metodiky výuky japonštiny v praxi, tvorba učebnice od 2006 výuka japonštiny v dětských kurzech, tvorba metodiky pro děti od září 2009 doktorské studium na DAMU, Praha, obor Teorie a praxe divadelní tvorby od září 2009 výuka japonštiny, japonské literatury a historie v pomaturitním studiu japonštiny 2009—2010 výuka předmětu Úvod do japanistiky na Masarykově univerzitě v Brně od října 2010 výuka japonštiny na Metropolitní univerzitě v Praze

Denisa Kirschnerová (4)

Je dcerou Heleny Štáchové a Miloše Kirschnera, kteří po celém světě proslavili postavičky Spejbla a Hurvínka. Vystudovala obor kulturologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Pracuje jako dramaturgyně v Divadle Spejbla a Hurvínka. Napsala tři knížky, pět CD, pět divadelních her a podílela se i na televizních scénářích pro ČT. Je svobodná a bezdětná. Má o dva roky mladšího bratra Miloše.

Demosthenes (7)

Démosthenés , byl athénský politik, řečník a právník. Tento autor slavných filipik se narodil v zámožné athénské rodině roku 384 př. n. l. a zemřel v roce 322 př. n. l. V mládí, když mu bylo 7 let, ztratil svého otce, který vlastnil zbrojířskou dílnu. Otec tajně doufal, že jeho syn převezme rodinou živnost, ale Démosthenés si už jako mladík vzal do hlavy, že se stane slavným řečníkem, neboť toužil po popularitě: záviděl úspěšným vítězům procesů jejich věhlas, který si svými vystoupeními mezi lidmi získávali. Pro profesi řečníka scházelo Démosthenovi přirozené nadání, dokonce podle svědectví mírně šišlal a drmolil, takže o jeho zarputilých cvičeních se vyprávějí celé legendy. Říká se, že jeho první řeč skončila totálním fiaskem, kdy jako řečník musel odejít z řečniště. Není ostatně divu, Athény se staly centrem rétoriky a diváci byli značně zhýčkaní. Po této řeči prý spěchal domů, kdy jej cestou dohnal přítel a známý herec Satyrka. Ten mu v praxi ukázal, kde dělá chyby a Démosthenés se začal horlivě učit správně mluvit a vyslovovat. Zjistil, že mimika, tón hlasu a gestikulace jsou velice důležité pro přednesení řeči. Začal tvrdě pracovat na své kondici a projevu. Pilně studoval také literaturu, zvláště sloh Thukydida, naslouchal přednáškám Platóna, který byl pokládán za skvělého mistra slohu. Poté začal dělat vše, aby jeho hlas zesílil – přednášel za výstupu na horu nebo se snažil překřičet příboj. Aby dosáhl čisté výslovnosti, dával si do úst kaménky, a přesto se snažil mluvit čistě a hlasitě. Postupem času si Démosthenés získal pověst schopného řečníka a řada Athéňanů projevila zájem o jeho služby. Nejprve se zabýval soukromými procesy, postupem času se čím dál více věnoval politice. Kolem roku 350 př. n. l. pronesl první ze svých slavných filipik – řečí namířených proti králi Filippovi II. Makedonskému. Vladaře označil za úhlavního nepřítele a žádal, aby se athénská politika otočila proti němu. Nedostalo se mu v...

Delia Guzmán, (5)

Debbie Tung (5)

Britská autorka komiksů, ilustrátorka, blogerka, programátorka.

David Wishart (7)

David Wishart se narodil v Arbroathu, malém městě na východním pobřeží Skotska, roku 1952. Vystudoval klasickou latinu a řečtinu, literaturu a historii na Edinburghské Universitě, následující čtyři roky vyučoval latinu a řečtinu na skotských školách. Poté se stal učitelem angličtiny a cizích jazyků v Kuvaitu, kde vedl i kursy psaní . Po čtyřech letech se přestěhoval do Soluně v Řecku, kde pracoval pro britský konzulát. V roce 1986 odešel do Jiddy v Saudské Arábii, kde pracoval pro Národní komerční banku jako učitel angličtiny a psaní. V roce 1990 se přestěhoval zpátky do Skotska s manželkou Ronou a dvěma dospělými dcerami Mairi a Maggie a odtud už neodešel.

David Rosenfelt (4)

David se narodil jako prostřední ze tří bratrů. Měl milující rodiče, vystudoval střední školu v New Persey. Hodně sportoval, ale tomu se věnoval jen příležitostně. Absolvoval New Yorskou univerzitu, pak se rozhodl jít do filmového byznysu. Při přijímacím pohovoru byl přijat ve firmě United Artists. Velice stoupal svou aktivitou, až se nakonec stal marketingovým prezidentem pro společnost Tri-Star Picture. Před několika lety odešel od marketingu a začal se věnovat psaní scénářů k filmům, jenž byl i jejich producentem. Napsal jedenáct románů. Je ženatý, má dvě děti a 27 psů. S manželkou si otevřeli nadaci pro zvířata a téměř zachránili 4000 psů, kterým našli nové domovy. Sám vychovává psy, kteří byli nemocní, nebo je nikdo nechtěl. S manželkou tak nalezli svojí zálibu hlavně v retrívrech a tím se věnují dodnes.

David Rollins (6)

Americko-australský spisovatel.

David Norman (6)

Britský paleontolog.

David Hewson (5)

David Hewson, narozený v Yorkshiru v roce 1953 je novinář ověnčený cenami a bývalý sloupkař londýnského listu Times. Od roku 2005 se zaměřil výlučně na psaní. Je autorem více než třinácti románů. Jeho série zasazená do Říma, s hlavním hrdinou detektivem Nicem Costou, se stala celosvětovým bestsellerem. V češtině vyšly čtyři z těchto románů: A Season for the Dead , The Lizarďs Bite , The Villa of Mysteries a The Sacred Cut . Jeho knihy byly přeloženy do široké škály jazyků, od italštiny po japonštinu, a jeho literární debut Semana Santa, odehrávající se ve Španělsku v období Velikonoc, byl zfilmován. Hlavní roli si v něm zahrála Mira Sorvino. Jeho třináctým vydaným románem je kniha Dante'sNumbers. David bydlí nedaleko Wye v hrabství Kent.

David Grant (5)

Veterinář David Grant je znám především z úspěšného pořadu BBC Animal Hospital - televizního seriálu z londýnské Harmsworthovy kliniky, jejímž ředitelem je od roku 1987. Vystudoval na Royal Veterinary College na Londýnské a Edinburské univerzitě. Po absolvování pracoval nejdřívě na farmě, později jako asistent ve veterinární nemocnici v Harmsworthu, od r. 1987 byl jejím ředitelem. Rok strávil na praxi v Columbii, po návratu byl praktickým veterinářem v Chelsea. Je ženatý, má dvě děti a s rodinou žije v Londýně.

David Glover (6)

Narozen 4.9.1953. Pedagog, autor populárně naučných knih pro děti.

David Garnett (6)

Britský spisovatel a vydavatel. Člen Bloomsbury Group.

David Colbert (4)

D. Colbert vystudoval antropologii a mytologii na Brownově univerzitě.

David Boyle (6)

Anglický novinář, spisovatel a publicista.

David Barnett (3)

David Barnett, anglický novinář a spisovatel, se narodil 11. ledna 1970 ve Wiganu, Lancashire. Publikoval již několik knih, včetně Andělského zrcadla a dvou do češtiny dosud nepřeložených děl - Hinterland a The Janus House and Other Two-Faced Tales . Rovněž pracoval pro noviny Telegraph&Argus.

Daniel Stables (8)

Britský novinář a autor cestovních průvodců.

Daniel Šperl (6)

Daniel Šperl je český fotograf, kameraman a historik. Po absolvování gymnázia studoval na Českém vysokém učení technickém, na Institutu výtvarné fotografie a na FAMU. Po roce 2000 nastoupil na FAMU do doktorského studijního programu. Strávil řadu měsíců na studijních pobytech v USA, Japonsku a Francii.

Daniel Mizieliński (8)

Polský výtvarník.