Všichni Autoři a témata

Hanna Malewska (4)

Byla polská publicistka a spisovatelka. Ve svých historických románech se zaměřovala na období antiky a středověku. Zúčastnila se v r. 1944 Varšavského povstání a po válce byla v letech 1957-1973 šéfredaktorkou katolického časopisu \"Znak\".

Hank Williams (1)

Hank Williams, vlastním jménem Hiram King Williams byl americky zpěvák, kytarista a písničkář, jedná se o jednu z amerických legend a ikon country music a rokenrolu 20. století, charismatická i rozporuplná osobnost tohoto hudebního stylu, jeden ze zakladatelů žánru klasické country music. Jeho osud není nepodobný jiné velké legendě tohoto hudebního stylu, zpívajícímu brzdaři Jimmiemu Rodgersovi. Oba prožili poměrně krátké období slávy, oba se neuměli vyrovnat se svým fenomenálním úspěchem, život jich obou skončil dost předčasně. Hank pocházel z velmi prostých poměrů, otec byl strojvedoucím na alabamské železnici, maminka chodila hrát do kostela na varhany, jeho největším učitelem hudby byl potulný černý kytarista a zpěvák Rufus "Tee Tot" Payne, s nímž trávil celé dny na nádraží v Greenvillu. Už v devatenácti letech utekl ze školy a živil se jako hudebník po divokých venkovských tancovačkách. Ve věku 23 let se vypravil za místním nakladatelem Rosem, který mu následně opatřil první rozhlasové angažmá. Teprve když se zde etabloval, byl přijat do nashvillské Grand Ole Opry. Následoval raketový vzrůst popularity a čtyři roky obrovských úspěchů a slávy doplňované neméně legendárními flámy a naprosto fatálními alkoholovými propadáky. Zemřel na následky celkového alkoholického a jiného zdravotního vyčerpání v jednom ze svých pěti cadillaců. Nicméně jeho posluchači byli ochotni zapomenout na všechny jeho prohřešky, když začal zpívat. Hrál a zpíval téměř výhradně pouze vlastní písničky. Jeho písně nebyly nikterak originální ani po textové, ani po hudební stránce, ani jeho hlas nebyl nikterak výjimečný, nicméně byl to kytarista a zpěvák, jenž zpíval skutečně od srdce a s velkou vervou o tom, co dobře znal, zpíval tak, že mu byl každý posluchač schopen uvěřit, že to, o čem zpívá, je čistá pravda a nic než pravda. Byl to dokonale autentický lidový typ prostého zpěváka z hor, prototyp obyčejného muže z amerického jihu....

Hana Preinhaelterová (4)

Hana Preinhaelterová rozená Pletánková byla česká bengalistka, anglistka, spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka. Vystudovala bengalistiku a anglistiku na FF UK, kde od roku 1964 vyučovala bengálštinu. Pro účely této výuky sestavila čtyřdílnou učebnici bengálštiny . Zabývala se zejména moderní bengálskou literaturou a časopisecky i knižně publikovala množství překladů z bengálštiny. Překládala také z češtiny do bengálštiny. O svých zážitcích v Indii napsala knihu Moje bengálské přítelkyně , v publikaci Hinduista od zrození do zrození představila přechodové rituály v dnešním bengálském hinduismu a v knize Ó Matko Lakšmí, dej mi dar! zpracovala doprovodné příběhy magických obřadů bengálských žen. Spoluautorsky se podílela např. na knihách Indie. Bohové a lidé , Svět živých a svět mrtvých , Posvátno v životě člověka . Knižní překlady: Džasímuddín, Upovídaný Gopa , Lásky nelaskavé , Rabíndranáth Thákur, Sádhaná. O zlu a o lásce , Suníl Gangopádhjáj, Ohromný svět , Ášápúrná Debí, Kdyby zdi promluvily . V r. 2009 připravila se studenty bengálštiny průřez současnou bengálskou povídkovou tvorbou Dusivá noc.

Hana Lundiaková (5)

Narozena 1978 v Broumově. Hudebnice, spisovatelka a recenzentka, fotografka. Hraje na akordeon, píše povídky.

Hana Kasparová (3)

Narozena 1932. Ing., botanička, publikace o pěstování květin.

Hana Hrabáková (10)

Narozena 23. 1. 1962 v Berouně. Pracuje v oblasti pedagogiky a speciální pedagogiky. Autorka povídek.

Håkan Östlundh (5)

Švédský spisovatel, autor krimi románů. Dříve působil jako novinář a scenárista.

Hadrian Daicoviciu (1)

Hadrian Daicoviciu byl rumunský historik a archeolog. Byl synem historika, archeologa a politika Constantina Daicoviciu. Získal doktorát z historie. Bývalý univerzitní profesor, člen Společnosti klasických studií a International Union for Prehistoric and Protohistoric Sciences a ředitel muzea Transylvánie a Archeologického ústavu v Cluj-Napoca. Specializoval se na antické dějiny a epigrafii, převážně na výzkum dějin před a po římském dobytí Dácie. Je autorem několika knih o historii a kultuře Dáků.

Gustavo Adolfo Bécquer (7)

Gustavo Adolfo Bécquer byl španělský pozdně romantický básník a prozaik. Bécquer pocházel z rodiny poměrně známého malíře, už od mládí se zabýval literaturou. Snažil se živit pouze poesií, nebyl ale úspěšný a zemřel v bídě. Jeho básně převážně s tematikou romantické rozervanosti a melancholie vynikají výrazovou jednoduchostí a návazností na tradice španělské poesie, patří k nejlepším dílům španělské lyriky 19. století. K jeho hlavním dílům patří Rýmy , které formou krátkých, formálně i jazykově jednoduchých, přesto velmi melodických lyrických básní reflektují postupný vývoj milostného vztahu. Tento básnický cyklus, ovlivněný dílem Heinricha Heineho, patří k základům moderní španělské poesie. Jeho novely mají buď venkovskou tematiku nebo jde o převyprávění španělských pověstí .

Gustav Nieritz (9)

Německý spisovatel knih pro děti.

Gustav Krum (5)

Gustav Krum byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih. Proslul zejména svými ilustracemi a obrázkovými seriály , které vycházely na pokračování v různých časopisech. Gustav Krum se narodil se v Jihlavě. V letech 1949 až 1954 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a na grafické speciálce u profesorů Vladimíra Pukla a Miloslava Holého. Patřil mezi absolutní špičku českých ilustrátorů a rozsah jeho díla je obrovský. Ilustroval téměř sto knih – od antických témat a dobrodružných příběhů až po české dějiny a archeologické knihy. Jedním z historiků, s nimiž spolupracoval byl v souvislosti s tematikou Jihlavy František Hoffmann. Poslední měsíce svého života strávil Gustav Krum v Jihlavě, kde mu v roce 2000 bylo uděleno čestné občanství.

Gustav Friedrich (6)

Gustav Friedrich byl český archivář, historik, pedagog a editor. Studoval u Jaroslava Golla a Josefa Emlera, který ho především směroval k studiu pomocných věd historických, absolvoval Institut für Österreichische Geschichtsforschung. Stal se profesorem na filozofické fakultě UK a ředitelem Státní archivní školy. Zakladatel edice Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae s edičním plánem vydat písemnosti českých dějin do roku 1310, připravil edici desek dvorských. Je autor německých slovníků, příruček pro diplomatiku a chronologii. V roce 1920 byl členem komise, která byla Revolučním národním shromážděním pověřena vytvořením státních symbolů vznikajícího státu a jejíž návrhy byly začleněny do textu ústavy Republiky československé platné od 29. února 1920. Gustav Friedrich v této komisi především navrhl znak Podkarpatské Rusi, který je v ukrajinské Zakarpatské oblasti oficiálně stále užíván.

Gunter Steinbach (6)

Německý vydavatel a publicista. Píše knihy s tematickými okruhy - rostliny, živočichové a ochrana přírody.

Gunnar Gunnarsson (8)

Gunnar Gunnarsson byl islandský spisovatel, který psal především dánsky . Gunnar pocházel ze zemědělské rodiny. Dříve, než dosáhl 17 let, publikoval dvě sbírky veršů v islandštině. Poté odešel do Dánska, kde se rozhodl stát profesionálním spisovatelem. Prožil dva nejisté roky jako student a spisovatel na volné noze . V roce 1912 vyšel první díl jeho románu Rod na Borgu, který se stal skandinávským bestsellerem. Další tři části byly vydány v letech 1912–1914. S manželkou Dane žil a psal v Dánsku do roku 1939, kdy se vrátil na Island. Stal se na několik let farmářem a současně psal, tentokrát v islandštině. V islandštině vydal dva romány a do islandštiny překládal svá původní díla, i když už existovaly překlady. V roce 1948 se přestěhoval do Reykjavíku, kde zůstal až do své smrti. Gunnar Gunnarsson byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, a to v letech 1918, 1921, 1922, 1955, 1960 a 1961.

Guido And Maurizio De Angelis (4)

Guido a Maurizio De Angelisovi jsou italští hudebníci a skladatelé, kteří významně přispěli do světa filmové hudby, zejména v 70. a 80. letech 20. století. Jsou to bratři, kteří se často společně podíleli na mnoha soundtracích k italským i zahraničním filmům. Jejich hudba zahrnuje různé žánry, od popu a rocku až po kompletní orchestrální partitury.

Grazia Deledda (5)

Grazia Deleddaová byla italská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1926. Grazia Deleddaová pocházela ze Sardinie z početné a poměrně zámožné selské rodiny. Vychodila jen základní školu a poté se vzdělávala sama, především četbou knih Alexandra Dumase, Edmonda de Amicise, Paula Bourgeta a dalších. Jako mladinká začala psát poněkud naivistické povídky se sardinskou tematikou, které vycházely v letech 1888-1889 v časopisech pro ženy Ultima moda a La Sardegna. Svou první knižní sbírku povídek V modři vydala roku 1890. Díky románu Poctivé duše si mladé spisovatelky všimli známí literáti a kritici té doby. Roku 1900 se v Palermu seznámila s úředníkem Palmirem Modesanim, za kterého se záhy provdala a odjela s ním do Říma, kde zůstala až do své smrti. V Římě Grazia Deleddaová spisovatelsky dozrála. Ve svých dílech již tolik nepropadala sentimentu a snažila se zobrazit dramatické osudy svých postav s jakýmsi veristickým odstupem. Základem její inspirace i nadále zůstaly romantické milostné příběhy a pověsti z rodné Sardinie, které však na pozadí drsné krásy a malebných zvyků ostrova zobrazovala s hlubokou psychologií postav, a životní dramata svých hrdinů líčila jako odvěký mýtus. Autorčiny prozaické práce z venkova postihují do té doby málo známý svéráz ostrova a jejího typicky vášnivého lidu. Vnitřní napětí jejích děl vychází z osudových komplikací v lidském životě jako jsou projevy a důsledky lidských slabostí, tělesné pokušení, pocit viny a hříchu i pozdní lítosti. Stylistická a obsahová úroveň autorčiných románů a novel neustále vzrůstala a svůj vrchol našla především v románech Elias Portolu a Třtina ve větru . Roku 1926 obdržela spisovatelka Nobelovu cenu za literaturu „za její literární dílo inspirované vznešeným idealismem, které s plastickou názorností líčí život na rodném ostrově a s hlubokým pochopením a sympatií pojednává o všeobecně lidských problémech“ (citace ...

Gracian Černušák (7)

Gracian Černušák byl český pedagog, hudebník - zpěvák, sbormistr, korepetitor, dále hudební kritik a popularizátor, hudební historik, publicista, editor a lexikograf. Pocházel z Hané z hudebně založené rodiny, od svého mládí zpíval, hrál na housle, klavír a na harmonium . Zpíval v několika pěveckých sborech. Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži v roce 1901 studoval nejprve v Praze práva na Karlově univerzitě, odkud přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval dějepis a zeměpis. Později oba tyto předměty v letech 1905 až 1918 vyučoval na Obchodní akademii v Hradci Králové. V Hradci Králové také amatérsky působil jako klavírista, sbormistr, korepetitor a hráč v amatérském komorním orchestru. Těsně před vznikem Československa v září 1918 byl služebně přeložen do Brna na tamní obchodní akademii. Zde pak působil až do konce svého života jako hudební kritik a publicista zejména v Lidových novinách , příležitostně psal i pro další hudební i mimohudební periodika . Všeobecné dějiny a dějiny hudby vyučoval z popudu Leoše Janáčka na Brněnské konzervatoři od roku 1919 až do začátku druhé světové války. V době nacistické okupace byl přechodně penzionován. Po válce dále vyučoval i na brněnských vysokých školách, na JAMU a na Masarykově univerzitě a přechodně krátce i brněnském pracovišti HAMU. Pochován je v čestné aleji na Ústředním hřbitově v Brně.

Goto Midori (5)

Gösta Gustaf-Janson (4)

Jeho otec byl malíř , spisovatel a novinář Johan Gustaf Adolf Janson , narozen 2. srpna 1866 - zemřel 11.září 1913, Rodina bydlela v Salt Lake-Duvnäs, konkrétně Duvnäs hospodářství, kde si pronajali byt, tam bydleli malíři, umělci, v sousedství mnoho spisovatelů, včetně Augusta Strindberga, Henning Berger , Ernst Didring , Algot Ruhe , Hassan Z , a Albert Engström .

Gordon Ramsay (6)

Gordon Ramsay je britský šéfkuchař a televizní osobnost. Získal celkem 16 Michelinských hvězd a v roce 2001 se stal jedním ze tří šéfkuchařů ve Spojeném království, který držel 3 hvězdy u tří restauraci najednou. Je známý především moderováním televizních reality show o vaření, jako je Ramsay’s Kitchen Nightmares nebo Pekelná kuchyně. Měl komplikované dětství, jeho otec Gordon byl alkoholik s tendencemi k násilí, matka Helen byla kuchařka a po nocích pracovala jako zdravotní sestra. Jeho bratr Ronnie je závislý na kokainu, sám Ramsay ale řekl, že on drogy nikdy nebral. Ramsay měří 189 cm, je levák. Ačkoli se narodil ve Skotsku, rodina se často stěhovala a spolu se sourozenci vystřídal více než desítku škol, později vyrůstal hlavně ve Stratfordu nad Avonou. Ramsay sám mluvil o tom, že netuší, proč jeho matka od otce neodešla, a sám tvrdí, že se snaží být lepším otcem pro své vlastní děti, než byl on pro něj. V 16 letech se přestěhoval z rodinného domu do bytu v Banbury v Anglii. Vystudoval hotelový management na North Oxon technical catering college v roce 1987. V roce 1996 si vzal Cayetan Elizabeth Hutchesonovou známou jako Tana Ramsayová. Pár má 5 dětí: dceru Megan Jane , dvojčata Jacka Scotta a Holly Annu , dceru Matildu Elizabeth a syna Oscara Jamese . O svých dětech říká, že je nikdy nevedl k vaření a ani nechce, aby převzaly jeho restaurace. Všechny jeho starší děti ale umí vařit a jeho dcera Matilda má i vlastní pořad o vaření "Matilda and The Ramsay Bunch". Ramsay je známý především pro svůj ostrý a vulgární slovník a četné urážky, které věnuje soutěžícím ve svých pořadech. Sám se ale nevyjadřuje o těchto svých postojích pozitivně, bere je ale jako vyjádření své upřímnosti a součást tvrdé práce v odvětví. Na druhou stranu hluboce respektuje talentované kuchaře a svůj pracovní tým a má pozitivní vztah k dětem v rámci svých show. Pravi...

Gillie Cunningham (9)

Autorka jazykových učebnic.

Gillian McAllister (8)

Britská autorka románů.

Gillian French (1)

Gill Sanderson (10)

Britský autor romantických příběhů z lékařského prostředí, na některých knihách spolupracoval s manželkou.

Gill Harvey (7)

Gill vyrůstala až do sedmi let ve Warwickshire, než se její rodina přestěhovala na železniční stanici ve středním Walesu. V sedmnácti měla jediný cíl: utéci z velšských kopců, které jsou sice velmi krásné, ale bohužel tam není co dělat. A tak odešla z Walesu a vrhla se na budování kariéry. Po roce v okamžiku osvícení ukončila studium práv a začala studovat filozofii a francoužštinu na univerzitě v Oxfordu. Poté se věnovala léčení duševních nemocí, práci na ochraně životního prostředí, životu v dodávce na Vnějších Hebridách, zpívání, přeměně přasečích chlívků na umělecké dílny, prodeji ve starožitnictví... a všechno tohlebylo zhábavné, ale pořád to nebylo ono. Mezitím objevila, že jí baví psaní, a dokončila svůj první román, který nechtěl nikdo vydat, ale který jí však v roce 1994 pomohl k získání místa píšící redaktorky v Usborne Publishing. Tam se seznámila s tvorbou pro děti a zjistila, že je to pravé ořechové. Gill je na volné noze od roku 2000. Věnuje se všem možným žánrům-píše prózy na objednávku, literaturu faktu, filmové recenze, a dokonce i softwarové příručky. Ale postupně se dostává i k tomu, aby realizovala své vlastní nápady. Rok, který prožila v Egyptě, jí poskytl náměty jak k próze Láska v Luxoru, tak i k románu ze starověkého Egypta, Sluneční sirotek. Gill žije v Londýně, ale velmi ráda z něj utíká do exotických míst.

Gilbert Sinoué (4)

Francouzský spisovatel románů s historickými náměty a skladatel písní, narozený v Egyptě.

Gertrud Hirschi (9)

Gertruda Hirschi vyučuje jógu podle nejnovějších lékařských poznatků ve vlastní škole jógy v Curychu a pořádá semináře ve Švýcarsku, Německu a Řecku. Vyrostla v malém městečku ve Švýcarsku. Fakt, že pět z jejích sourozenců zemřelo na dědičnou nemoc v dětském věku, rozhodně mělo vliv na to, kým je. Byla jedinou utěšitelkou své mámě v její bolesti; utěšování a motivace ostatních zůstalo jedním z jejích témat. Je spokojená, ale na druhou stranu též zakusila tíhu života. V mládí ji astma přivedlo na pokraj smrti a v 56 letech zůstala po nehodě řadu měsíců připoutána na lůžko. Nicméně je to pozitivní člověk - nesnáze, kterými prošla, ji přivedly k uvědomění, což jí znovu ukázalo krásu života. Ve 36 letech propadla depresi a začala s jógou. Od té doby je bez depresí. Udělala si cvičitelský kurz v profesionální asociaci německých cvičitelů jógy a prošla řadou pokročilých cvičitelských kurzů. V letech 1986-2016 vedla školu jógy v Curichu a 15 let učila cvičitele jógy v centru jógy v Ulmu. Od roku 1988 začala zkoumat mudry a její první kniha o mudrách vyšla o 10 let později 1998. Ačkoli už dnes jógu nevyučuje, denní cvičení, mudry, mantry a meditace ji v následujících letech rozhodně budou provázet. Cítí, že se dostává se hlouběji a hlouběji k podstatě tématu, cítí změny, ketré se jí dějí – je na duchovní cestě.

Gerta Rothberg (8)

Německá autorka milostných příběhů.

Germaine Finifter (2)

Francouzská literární kritička, autorka populárně-naučných knih pro děti.

Gerhard Löwe (3)

Historik.

Geraldine Brooks (3)

Geraldine Brooks je australská novinářka a spisovatelka. Světoznámou se stala poté, kdy v roce 2005 získala Pulitzerovu cenu. Od roku 2002 má občanství USA. Vystudovala Sydney University a jako novinářka začínala The Sydney Morning Herald. Získala stipendium na studium v USA a graduovala roku 1983 v oboru žurnalismus na New York City’s Columbia University. Příštího roku se vdala za amerického novináře Tony Horowitze a konvertovala k jeho víře, judaismu. Pracovala jako zahraniční reportér pro The Wall Street Journal, pro který zasílala reportáže z krizových oblastí Blízkého východu, Afriky a Balkánu. Roku 1994 vydala knihu Devět částí touhy o muslimských ženách na Blízkém východě. Její první román Zázračný rok , příběh ze 17. století, se stal celosvětovým bestsellerem. Další román vyšel roku 2005, jmenuje se March a jde o fiktivní příběh z americké občanské války. Za tento román získala následujícího roku Pulitzerovu cenu. Zatím poslední román Stvořitelé a spasitelé získal též několik literárních cen. Jde o příběh staré hebrejské knihy odehrávající se během několika staletí v několika časových rovinách a v různých místech Evropy a Blízkého východu.

George Meredith (6)

George Meredith byl anglický spisovatel viktoriánské éry. Jeho matka zemřela, když mu bylo pět. Ve čtrnácti letech byl poslán do školy, kterou vedli Moravští bratři v německém Neuwiedu na Rýně. Zde studoval dva roky. Poté pracoval jako advokát, ale nakonec se rozhodl pro žurnalistiku a poezii. Začal publikovat v literárním časopise Monthly Observer, který vydával spolu s Edwardem Peacockem. S Peackockem byli velcí přátelé a Meredith si vzal i jeho ovdovělou sestru Mary Ellen Nicollsovou, v době, kdy jemu bylo 21, zatímco jí 28. Ta mu ovšem později utekla s malířem Henry Wallisem a za tři roky poté zemřela. Tuto zkušenost Meredith umělecky zpracoval ve sbírce sonetů Modern Love a v románu The Ordeal of Richard Feverel . Meredith se znovu oženil v roce 1864 a usadil se v Surrey. Roku 1879 vydal jeden ze svých nejznámějších románů The Egoist, kde se mimo jiné věnoval tématu ponižujícího postavení žen během viktoriánské doby. Ve své době zaznamenal největší úspěch román Diana of the Crossways . Přesto se neuživil psaním literárních textů, a tak přibral ještě činnost nakladatelského redaktora v nakladatelství Chapman & Hall. Uznání došel zejména v posledních letech života. V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Meredith na anglické Wikipedii.

Gennadij Michajlovič Cyferov (5)

Ruský spisovatel, autor knih pro děti.

Genevieve Cogman (5)

Genevieve Cogman vyrostla na Tolkienovi a Sherlocku Holmesovi, ale nikdy se neohlíží zpět. Vystudovala statistiku a lékařské systémy. Pracovala jako datový analytik nebo kodér lékařských systémů. I když Neviditelná knihovna z roku 2015 je její debutový román, již dříve psala scénáře k počítačovým hrám. Po úspěchu Neviditelné knihovny vznikly další dva díly - The Masked City a The Burning Page . Mezi její záliby patří ruční práce a hraní her. Žije na severu Anglie.

Gary Moore (7)

Gary Moore byl známý severoirský kytarista a zpěvák a skladatel, proslulý svou tvorbou v oblasti blues, rocku a heavy metalu. Moore se narodil 4. dubna 1952 v Belfastu a jeho kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Poprvé se proslavil koncem 60. let se skupinou Skid Row , v níž působil Phil Lynott, který později Moora přizval do Thin Lizzy. Moorovo působení u Thin Lizzy bylo přerušované, ale výrazné, protože několikrát přispěl k jejich zvuku.

Gabriela Beňačková (8)

Gabriela Beňačková je proslulá slovenská sopranistka, která se proslavila v operních rolích širokého repertoáru. Narodila se 25. března 1947 v Bratislavě a prosadila se jako jedna z předních operních pěvkyň své generace, zejména díky interpretaci děl českých skladatelů, jako jsou Antonín Dvořák a Bedřich Smetana. Hlas Beňačkové je obdivován pro svou čistotu, sílu a emocionální hloubku, které jí vynesly uznání kritiky na koncertních pódiích i v operních domech po celém světě.

Friedrich Torberg (5)

Friedrich Torberg, vlastním jménem Friedrich Ephraim Kantor-Berg byl rakouský a československý spisovatel, novinář, scenárista a vydavatel. Psal německy, v českém překladu vyšly jeho knihy Student Gerber maturoval, Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách a Teta Joleschová a dědicové. Byl významným překladatelem knih Ephraima Kishona do němčiny, v poválečném Rakousku působil také jako vydavatel časopisu FORVM a literární kritik. Pseudonym „Torberg“ si vytvořil kolem roku 1930, když začínal publikovat, z poslední slabiky svého příjmení „Kantor“ a z rodného příjmení své matky „Berg“. Torberg pocházel z pražské německo-židovské rodiny. Jeho otec Alfred Kantor odešel do Vídně jako zástupce pražské likérky a poznal zde svoji ženu, Therese Berg, s níž se oženil koncem roku 1900. Torbergova matka a jeho starší sestra Sidonie byly 3. listopadu 1941 deportovány do ghetta v Lodži, kde zahynuly. Jeho mladší sestra Ilse Daus emigrovala do Palestiny a stala se ilustrátorkou dětských knih. S hudebním skladatelem Avrahamem Dausem měla dvě dcery. Friedrich se narodil ve Vídni v Porzellangasse 7a. Vystudoval reálné gymnázium. Hrál vodní pólo za SC Hakoah Wien. V roce 1921 se rodina vrátila do Prahy a Friedrich se stal v roce 1924 československým státním občanem . V roce 1927 složil maturitu na německém reálném gymnáziu v Praze na Smíchově. Od téhož roku spolupracoval s pražským německým tiskem , psal sportovní reportáže a divadelní kritiky. Přátelil se s Egonem Erwinem Kischem, Alfredem Polgarem a Josephem Rothem. Ve Vídni byl pravidelným hostem v Café Herrenhof, kde se potkával s Hermannem Brochem, Robertem Musilem a Franzem Werfelem. V roce 1928 začal studovat na pražské německé univerzitě, nejprve filozofii, později práva. Po třech semestrech ale studium přerušil. V témže roce se stal významným aktérem československého fi...

Friedrich Hölderlin (5)

Johann Christian Friedrich Hölderlin byl významný německý lyrik. Ve své tvorbě spojil prvky klasicismu a romantismu. V mládí byl ovlivněn pietismem. Jeho ódy a hymny byly technologicky inovativní pro formální překračování verše . Tematicky psal Hölderlin výsostně metafyzickou poesii s přírodními a antickými motivy. Zlomky jeho hymnů z doby počínající schizofrenie ovlivnily surrealistickou literaturu. Hölderlin zemřel ve věku 73 let, posledních 40 let svého života byl však duševně chorý. Propuknutí jeho nemoci bylo pravděpodobně podpořeno skličujícími životními podmínkami v povolání domácího učitele, materiální nouzí a ztrátou blízkých osob. Hölderlin se narodil v roce 1770 v Lauffenu na Neckaru. Jeho rodiče byli zaměstnáni v klášteře; otec Heinrich Friedrich Hölderlin umřel dva roky po jeho narození, jeho matka Johanna Christiana se poté znovu provdala roku 1774 za Johanna Ch. Goka , obchodníka s vínem a později starostu Nürtingenu. Na přání své matky nastupuje do semináře v klášteře v Maulbronnu, aby se stal duchovním. Poté pokračuje na univerzitu v Tübingenu, kde se seznamuje s filozofy G. W. F. Hegelem a F. W. J. Schellingem. Roku 1796 se stává domácím učitelem v rodině frankfurtského bankéře Gontarda. Zde se setkává s jeho ženou Susette, do které se zamiluje a má s ní poměr. Susette Gontardová je předlohou pro literární postavu Diotimy v jeho románu Hyperion. Když se Gontard dozvěděl o Hölderlinově vztahu ke své ženě, vyvolal skandál, Hölderlin jej inzultoval a následně podal okamžitou výpověď. Hölderlin se pak nacházel v obtížné finanční situaci, nedařilo se mu uživit se jako literát; svými slavnými mentory Schillerem a Goethem byl chápán jako pouhý začátečník. Stal sel závislým na peněžní podpoře od své matky. Podnikl několik dalších pokusů uživit se jako domácí učitel, pokoušel se v tomto zaměstnaní dokonce uchytit ve Francii, ale právě tehdy, bez kon...

František Zavřel (8)

František Zavřel se narodil 1. listopadu 1885 v Trhové Kamenici, studoval na gymnáziu v Chrudimi a poté práva na PF UK v Praze. Od roku 1909 byl soudním koncipientem v Praze a v Chrudimi; v letech 1918–1931 byl úředníkem Ministerstva obchodu. Po svém prvním penzionování v roce 1931 si udělal advokátské zkoušky a několik let byl advokátem. Psal jak prózu, básně a dramata. Napsal více jak třicet divadelních her, z nichž většina byla uvedena na pražských divadelních scénách a komedie Dědečkem proti své vůli a Panna byly dokonce i zfilmovány. Jeho dílo bylo dokonce několikrát předmětem státní cenzury a kritiky poslanců v interpelacích . Následkem této aféry byl v roce 1931 předčasné penzionování. Byl žákem Maxe Reinhardta a blízkým spolupracovníkem Georga Fuchse. Ovlivnil i vývoj českého divadla prvními expresionistickými režiemi kterou ukončil inscenační stylu K. H. Hilara. Jeho expresionismus byl inspirován předčasnou smrtí femme fatale Milady Pakůrové a konfrontací této smrti s Bohem a křesťanstvím. František Zavřel mířil umělecky i kariérně vždy vysoko, psal sebechvalné dopisy ministrům a sám sebe považoval za nadčlověka v Nietzscheho pojetí tohoto slova, který je svým závistivým a podprůměrným okolím po celý život šikanován, a to umělecky i politicky. Veřejně odsuzoval směřování 1. republiky a spisovatele spojené se státní mocí, což se mu následně vracelo v kritikách jeho děl . Protektorát V roce 1941 byl na vlastní žádost Emanuelem Moravcem reaktivován, tj. opět povolán do služby na úřednické místo Ministerstva lidové osvěty, kam ale ani jednou nepřišel a po celou dobu až do roku 1944, kdy byl podruhé penzionován za obecně urážlivý a současně sebepochvalný dopis Emanueli Moravcovi napsaný pod pseudonyme...

František X Halas (7)

Narozen 18. 10. 1937 v Praze. Prof., PhDr., CSc., historik, specializace na církevní dějiny, historické a literárně historické práce, redaktor společenskovědní literatury, překladatel z francouzštiny a italštiny, diplomat. Syn básníka Františka Halase.

František Šebej (6)

František Šebej je slovenský psycholog, novinář, karatista a politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Verejnosť proti násiliu, později za ODÚ-VPN, od 90. let přední politik pravicových stran DS a SDK, počátkem 21. století spoluzakladatel Občanské konzervativní strany, později člen strany MOST-HÍD, opakovaně volen za poslance Národní rady SR. Roku 1966 složil maturitu na elektrotechnické průmyslovce v Bratislavě. V letech 1966-1971 vystudoval psychologii na Univerzitě Komenského v Bratislavě a na této škole potom přednášel . Působil jako psycholog, psychologický výzkumník, pedagog a novinář. V letech 1990–1992 byl členem předsednictva Slovenské akademie věd a ředitelem Kabinetu výzkumu sociální a biologické komunikace, který roku 1990 spoluzakládal. V roce 1995 se uvádí jako prezident Společnosti makroekonomických a sociálních analýz a pedagog na Trnavské univerzitě. Ve volbách roku 1990 zasedl za VPN do slovenské části Sněmovny národů . V roce 1991 v souvislosti s rozkladem VPN přestoupil do poslaneckého klubu jedné z nástupnických formací ODÚ-VPN. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Byl předsedou zahraničního výboru sněmovny. Vedl též delegaci FS v Radě Evropy a v Severoatlantickém shromáždění. Počátkem 90. let patřil mezi hlavní politiky ODÚ-VPN. Politicky se angažoval i po vzniku samostatné Slovenské republiky. V 90. letech byl členem a místopředsedou Demokratické strany. V parlamentních volbách na Slovensku roku 1998 byl zvolen poslancem Národní rady SR za SDK . Byl předsedou výboru pro evropskou integraci. V parlamentu zasedal do roku 2002. V roce 2001 zastával...

František Pulec (8)

Narozen 30.11.1887 v Boskovicích, zemřel v dubnu 1951 v Brně. Středoškolský profesor, pedagogický spisovatel, práce v oboru.

František Nesvadba (6)

Narozen 4.10.1926 v Kostelanech. Ing. PhDr. CSc., práce a překlady z oboru historie.

František Němec (8)

Narozen 27.1.1905 v Třebíči, 26.1.1983. RNDr., profesor mineralogie a petrografie, práce z oboru.

František Kudrna (9)

Narozen 28.8.1897. Filmový libretista, scénárista a textař, prozaik, romanopisec, básník, editor uměnovědných prací.

František Kruml (10)

Autor prací z oboru numerologie.

František Krtil (4)

Narozen 21.10.1901 v Libenicích, zemřel 23. 3. 1983 v Sušici. Lesník, prózy z oboru.

František Kmoch (8)

František Kmoch byl český hudební skladatel a dirigent, proslulý svým přínosem pro žánr dechové hudby. Narodil se 1. srpna 1848 v Kolíně a již za svého života se stal jednou z nejvýraznějších osobností české hudby. Kmochovo dílo je známé zejména díky pochodům, polkám a valčíkům, které často nesly vlastenecký a folklorní charakter. Jeho skladby jsou oceňovány pro svou melodickou bohatost a rytmickou vitalitu.

František Klokner (6)

Narozen 10.11.1872 v Praze, zemřel 8.1.1960 v Praze. Ing., profesor statiky pozemního stavitelství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Práce v oboru.

František Kavan (6)

František Kaván byl významný český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny. Studoval na pražské Akademii v krajinářském ateliéru u Julia Mařáka. V roce 1900 získal diplom a zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži za obraz Podmrak, který vytvořil roku 1894 ve své rodné vsi. František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě , dnes součást Víchové nad Jizerou, do chudé rodiny chalupníka Davida Kavána a dcery chalupníka Anny rozené Kubátové. František měl dva mladší sourozence, Marii a Jana. Rodina byla hluboce věřící, předpokládá se, že patřili k jednotě bratrské, protože to bylo v regionu dosti běžné. Podle zápisu o křtu v katolické matrice narozených jsou ovšem oba Kavánovi rodiče zapsáni jako katolíci. Školu navštěvoval v Křížlicích a teprve až od svých čtrnácti gymnázium v Hradci Králové, kde ho učil i klasický filolog Jan Červenka. V Hradci se poprvé seznámil s díly Antonína Chittussiho a Julia Mařáka, sám začal tvořit první malby . Kvůli své první lásce Ludmile začal psát také první básně. Rodiče sice chtěli mít nejprve z Františka kněze, ale ten se po maturitě v roce 1889 rozhodl pro studium malířství, k čemuž nakonec rodiče svolili, když ho v tom podporoval i Mařák poté, co viděl jeho obrazy. Doba, kdy se Kaván dostal do Prahy na Akademii výtvarných umění, byla v akademii pod Mařákovým vedením poznamenána velkými změnami, kdy se Mařák snažil přiblížit úrovni světových akademií. Byl také posílen profesorský sbor, objevili se zde malíři Maxmilián Pirner, Václav Brožík a Vojtěch Hynais. V celém českém umění se výrazně prosadil realismus, který je spojen například s silným fenoménem sporu o rukopisy, nebo výzdoba rekonstruovaného Národního divadla. V krajinářství se prosadil výše zmíněný Antonín Chittussi, o kterém pochvalně psal kritik Karel Borom...

František Jan Vavák (8)

František Jan Vavák, zvaný též Franěk , byl milčický rychtář a český spisovatel – písmák, vlastenecký kronikář a plodný autor veršů, představitel první obrozenecké generace a spolupracovník jejích čelných představitelů. Pocházel ze selské rodiny. Jeho pradědem byl Karel Vavák zvaný Vyšerovský, který spolu s bratrem Václavem a sestrou Magdalenou prodal roku 1650 rodinné majetky ve Vyšerovicích . Součástí vyšehořovického statku byla i vyšehořovická tvrz. Rod vyšehořovických Vaváků ovšem nebyl rodem rytířským, jak se sám František Jan Vavák ve svých pamětech domnívá, nýbrž rodem dvořáků . Dvořáci bývali privilegovanými poddanými . Karel Vavák Vyšerovský ovšem již roku 1639 získal v obci Pečky statek zemřelého Jana Špeldy, jehož osiřelou dceru Kateřinu pojal za manželku. Později rodina přesídlila do Milčic , kde se před polovinou 18. století narodil i František Jan. Vzdělání v jeho době na venkově bylo podle dekretu Marie Terezie pouze triviální v obecné škole, další znalosti František Jan Vavák získal jako samouk četbou knih a stykem se vzdělanci. Prakticky celý svůj život pracoval jako sedlák a kromě toho byl voleným rychtářem obce Milčice. Byl nejvýznamnějším písmákem a kronikářem této doby, i když záběr jeho kronik je spíše regionální. V jeho díle je možno studovat duchovní život na tehdejší vsi a začátek období selského-lidového baroka. Vavákovy hodnoty byly důsledně konzervativní. Oceňoval barokní tradici české země, zbožnost, píli a pracovitost. Ostře odsuzoval francouzskou revoluci a jako nesmlouvavý katolík byl velmi kritický i k josefínským osvícenským reformám. Během života obdržel i čestné občanství města Plzně, a také pans...

František Hrnčíř (9)

František Hrnčíř byl vlastenecký učitel a spisovatel, zejména historických knih pro mládež. Studoval v Hradci Králové a v Jičíně, působil jako učitel na různých místech, pro své vlastenecké nadšení nakonec přesazen do Bobnic u Nymburka. Napsal množství článků a fejetonů do různých pedagogických časopisů a vydal přes 100 povídek, dětských báchorek a loutkových her, zčásti pod pseudonymy Figulus, Fr. Drnkačka, K. Antor aj. Napsal populární knihy o dějinách téměř všech evropských národů a nejznámější byly jeho "Obrázkové dějiny národa československého", které vyšly v několika vydáních. Působil také jako redaktor a nakladatel.

František Holešovský (7)

František Holešovský je český univerzitní profesor, v letech 2007 až 2015 děkan Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Narodil se v rodině stavebního mistra. Po absolvování základní školy vystudoval Strojní průmyslovou školu v Brně . V roce 1971 nastoupil základní vojenskou službu v Janovicích nad Úhlavou. Po návratu do civilu pracoval v národním podniku Automobilové závody v Mladé Boleslavi, kde se na lince Škoda 100 vyučil automechanikem. V automobilce se posléze stal dispečerem nákladní dopravy. Odtud přešel do Pozemních staveb v Ústí nad Labem, podílel se na řadě staveb . Při zaměstnání v letech 1979 až 1985 vystudoval obor strojírenská technologie na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze . Po ukončení studia byl osloven ředitelstvím Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Ústí nad Labem, aby zde vyučoval technické předměty. Od roku 1989 pracoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 1993 začal tvořit a následně úspěšně prosadil ve vedení pedagogické fakulty vizi technicko-manažerského studia na Katedře technické výchovy. Doktorské studium ukončil v roce 1997 na Technické univerzitě v Liberci . V roce 1998 založil Ústav techniky a řízení výroby a v listopadu téhož roku se stal jeho ředitelem. Od počátku studium vázal na průmyslové podniky – Krušnohorské strojírny, Desta, Ferox, Kolbenschmidt , AGC Teplice a Škoda Auto. Na základě habilitační práce získal v roce 2001 titul doc., který mu udělila Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. V roce 2006 se podílel také na vzniku Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Nejdříve byl pověřen jejím řízením, v letech 2007 a 2011 byl dvakrát zvolen jejím děkanem. Na podzim 2007 úspěšně zakončil profes...

František Herman (7)

Czech bassoonist. Born 10 April 1942 in Náchod . Member of The Czech Philharmonic Orchestra since 1967, soloist since 1986. Founder of Collegium Musicum Pragense.

František Ferdinand Šamberk (9)

Narozen 21.4.1839 v Praze, zemřel 25.12.1904 tamtéž. Herec v Národním divadle, komik. Autor divadelních her a frašek.

František Ber (7)

* 15. července 1872 Stádlec u Tábor † 1. dubna 1943 Dachau František Bernard Vaněk byl český kněz, jehož celoživotní působení je spjato především s městem Pelhřimov a vrchem Křemešník. Od roku 1906 pelhřimovský děkan, později Monsignore a čestný papežský prelát . Kněz, kazatel, redaktor a publicista František Bernard Vaněk je znám především jako autor prózy Na krásné samotě , za kterou obdržel cenu České akademie věd a umění. V letech 1902 - 1942 redigoval homiletický časopis Kazatelna, do jehož okruhu přispěvatelů patřil například J. Š. Baar, Xaver Dvořák nebo Václav Bělohlávek. V roce 1922 založil Chrámové družstvo pro republiku Československou, které mělo za cíl pozvednout úroveň výzdoby církevních staveb a církevního umění obecně. Svou esejí Sochař mystik v časopise Nový život poukázal jako jeden z prvních na talent a umělecké kvality Františka Bílka. Jeho neobyčejně pestrá regionální činnost zahrnovala péči o památky i veřejná prostranství, zakládání nejrůznějších organizací a podporu sportu. V první i druhé světové válce byl Vaněk vyšetřován a perzekuován za své vlastenecké postoje. V roce 1914 odmítl zvonit na počest rakousko-uherského dobytí Bělehradu, 28. září 1918 sloužil v pelhřimovském chrámu sv. Bartoloměje svatováclavskou mši za samostatnost československého státu. Ve druhé světové válce otevřeně vystupoval proti nacismu a za svá kázání byl v roce 1942 zatčen gestapem a deportován do koncentračního tábora v Dachau, kde 1. dubna 1943 zemřel. Tam napsal svou poslední knihu vzpomínek na období svého děkanování v Pelhřimově a Pelhřimovském domečku \"Vlaštovky se vracejí\". Její poslední kapitoly v Dachau již musel diktovat vězněnému kolegovi.

Frank Valdor (1)

Frank Schöbel (10)

Frank Schöbel je známý německý zpěvák a herec, který se během své kariéry stal jedním z nejpopulárnějších hudebních umělců ve východním Německu . Narodil se 11. prosince 1942 v Lipsku a proslavil se v 60. a 70. letech 20. století řadou hitů, které rezonovaly u tehdejší mládeže. Schöbelova hudba zahrnuje různé žánry včetně šlágru a popu a během své kariéry vydal řadu alb.

Frank J Kinslow (5)

Dr. Frank J. Kinslow je chiropraktik, učitel neslyšících a doktor klinického spirituálního poradenství s evropskými kořeny . Jak už to u vojáků chodí, celá rodina se každých 18 měsíců stěhovala na nové působiště, což bylo velmi zatěžující, a tak se jeho rodiče stali alkoholiky. V období puberty se začal věnovat východním moudrostem , cvičil jógu, učil se hypnózu a bojová umění, studoval Einsteinovu teorii relativity, z čehož čerpal a což ho provází až do dneška. Ve 20 se oženil, měl 3 děti a zůstal ženatý 30 let. Pak v 61 letech přišla krize.. Studoval a učil léčivé metody více než 35 let. Čerpá z jeho klinických a osobních zkušeností, z hlubokého poznání východních duchovních nauk a z vášnivého zájmu o relativitu a kvantovou fyziku. V roce 2007 Frank objevil a založil proces okamžité léčby Quantum Entrainment . To se zrodilo v období životní krize, deprese a hlubokého duševního utrpení. Brzy ocitl na „mrtvém bodě". Zkrátka se mu propadla půda pod nohama a svět, pro který žil, se mu zhroutil. Ztratil svou práci, zhoršilo se mu zdraví a nebylo kam jít. Z ničeho nic prozřel, vzchopil se a začal pro sebe vytvářet nový, pestrý a plnohodnotný život. Pustil se do přednášení a psaní s takovou lehkostí a jasností, že během několika následujících měsíců naučil tisíce lidí ze všech koutů světa, jak mohou pro sebe vytvořit život, po kterém touží. Jeho knihy se brzy staly bestsellery v oblasti alternativní léčby. V roce 2012 Frank založil technologii Kinslow Systém. Quantum Entrainment je bijícím srdcem této technologie. Aktuálně Frank pokračuje v rozvoji Kinslow Systému a v psaní ve velké míře. Ročně přednáší na několika mezinárodních seminářích. Žije na Floridě se svou českou ženou Martinou....

Françoise Giroud (4)

Francouzská novinářka, scénáristka, beletristka, autorka biografií a politička.