9601–9660 z 153134 Autoři
Zdeněk A Tichý (6)
Narozen 24. 1. 1965 v Ústí nad Orlicí. Mgr., redaktor, pedagog na DAMU, dramaturg a publicista. Publikačně je zaměřen především na oblast divadla, také autor článku z oblasti knihovnictví, spolupracuje na divadelních a filmových festivalech.
Více od autora
Zbyněk Roček (3)
Doc. RNDr. Zbyněk Roček, DrSc., vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obor zeměpis-biologie. Na této fakultě působí na katedře zoologie, přednáší předměty související s vývojovou morfologií živočichů. V laboratoři paleobiologie Geologického ústavu AV ČR se zabývá evolucí obojživelník a systematikou třetihorních plazů. Za rok 2002 mu byla udělena cena Českého literárního fondu za knihu „Historie obratlovců“.
Více od autora
Zbyněk Černík (7)
ČERNÍK Zbyněk, PhDr. – autor, překladatel, publicista, 17. 1. 1951 Praha, rozvedený, býv. m. Eva Černíková, děti: Kateřina, Kristýna. NYNÍ překladatel, spisovatel, publicista. ST FF UK Praha, angličtina, švédština 1975. 1977-92 redaktor nakladat. Odeon. ZÁJMY cestování, fotografování, příroda, angličtina, švédština. 1990-91 stud. pobyt ve Švédsku. Politicky nikdy nikde neorganizován. V 1990 překladatelská cena Švédské akademie, 1991 prémie Fondu švédských spisovatelů. Překlady ze švédštiny a z angličtiny, publicistická činnost. V SFK a organizacích nepůsobí, soutěží se nikdy neúčastnil. OBLIBA R. Bradbury. DÍLO povídky v čas. Květy, Sedmička, Tech. týdeník, Kmen aj., spolupráce s rozhlasem, povídky v antologiích: Osudný omyl patagonského profesora, Komisařův velký případ, Uličníci, Stroj času, Cesta do pravěku , Homo fisci, Rodinný slet , Exkurze , Holmovy dva omyly s vážnými následky , Problém osobnosti, Elektrický muž .
Více od autora
Yves Paccalet (2)
Biolog, zoolog, botanik. Francouz Yves Paccalet byl od roku 1972 až do smrti Jacquese-Yvese Consteaua „oficiálním spisovatelem“ jeho týmu. Spolu s ním napsal sedmnáct populárně-oceánologických knih . V češtině byl též vydán jeho životopis Jacquese-Yvese Consteaua V oceánu života. Kromě populárně-vědeckých knih píše i romány a eseje.
Více od autora
Wolfgang Sawallisch (6)
Wolfgang Sawallisch byl uznávaný německý dirigent a klavírista, který se proslavil interpretací romantického hudebního repertoáru, zejména děl Richarda Strausse a Wolfganga Amadea Mozarta. Během své slavné kariéry působil Sawallisch jako hudební ředitel několika prestižních institucí, mimo jiné v letech 1971-1992 v Bavorské státní opeře v Mnichově. V letech 1960 až 1970 byl také hlavním dirigentem Vídeňských symfoniků a později se v letech 1993 až 2003 ujal role hudebního ředitele Filadelfského orchestru.
Více od autora
Wolfgang Mießner (7)
Německý učitel sportu , zabývá se skupinovým i individuálním tréninkem, jeho organizací, řízení a managementem. Publikace z oboru.
Více od autora
Willie Nelson (7)
Willie Nelson je legendární osobností americké hudby, proslulou jako zpěvák, skladatel, autor, básník, herec a aktivista. Nelson se narodil 29. dubna 1933 v texaském Abbottu a svou hudební kariéru zahájil v 50. letech 20. století, ale výrazného úspěchu dosáhl až v 70. letech 20. století, kdy se mu podařil kritický i komerční průlom s albem "Shotgun Willie" , po němž následovaly desky "Red Headed Stranger" a "Stardust" . Jeho jedinečná směs country hudby s jazzem, blues, folkem a rockem z něj učinila ikonickou postavu subžánru outlaw country.
Více od autora
William Hickling Prescott (4)
William Hickling Prescott byl americký historik a hispanista, uznávaný za prvního amerického vědeckého historika. Ačkoliv trpěl závažným zrakovým postižením, které mu často bránilo ve čtení a psaní, stal se jedním z nejpřednějších amerických historiků 19. století. Měl fotografickou paměť. V tomto článku byl použit překlad textu z článku William H. Prescott na anglické Wikipedii.
Více od autora
William Blake (5)
William Blake byl anglický malíř, básník a tiskař. Zatímco během svého života byl nepochopený a prakticky neznámý, dnes je považován za významnou osobnost v historii poezie i výtvarného umění preromantismu. Narodil se v 28 Broad Street v londýnské čtvrti Soho do rodiny londýnského obchodníka s pánským prádlem a punčochovým zbožím Jamese Blakea. Mnohé důkazy ukazují na to, že rodina alespoň v době Blakeova dětství netrpěla chudobou. Byl třetím ze sedmi dětí, z nichž dvě se nedožily dospělosti. Pokřtěn byl 11. prosince v kostele sv. Jakuba, Piccadilly. Do školy chodil pouze tak dlouho, aby se naučil číst a psát, odešel v deseti letech, později ho učila doma jeho matka Catherine Blake . Už jako dítě sbíral reprodukce děl Raffaela, Michelangela a Dürera a během učení se seznámil se středověkým uměním. Téměř celý život prožil v londýnské části Lambeth – až na tříletý pobyt ve Felphamu, kde se mu příliš nedařilo, protože nedokázal vyjít s Williamem Haylem, který celý jeho pobyt financoval a přál si stát se Blakeovým patronem. Dne 18. srpna 1782 se ve svých dvaceti pěti letech oženil s dvacetiletou Catherine Boucher, dcerou zahradníka . Catherine neuměla psát, proto je na oddacím listu podepsána: „X“. Blake ji naučil číst, psát a také kolorovat jeho kresby. Manželství zůstalo bezdětné, Blake Catherine ale označoval za svého anděla a mnohé zdroje uvádějí, že vztah mezi nimi byl velmi harmonický. Blake byl silně věřící, neuznával ale anglikánskou církev a později ani žádnou jinou organizovanou formu křesťanství. Jednu dobu měl blízko ke katolicismu – obdivoval středověkou křesťanskou mystiku, ale postupně se názorově přiblížil manicheismu. Jeho velkým a celoživotním zdrojem inspirace byla Bible, zejména starozákonní proroci, ale i Nový zákon. Během svého života měl finanční problémy. Jeho hlavním oborem bylo rytectví, ale rytiny byly koncem ...
Více od autora
Willi Bredel (9)
Willi Bredel byl německý spisovatel a prezident Německé akademie umění. Byl jedním z průkopníků literatury socialistického realismu.
Více od autora
Will Bowen (6)
Will se narodil ve velice dobře finančně zabezpečené rodině, ale zoufale chudé v lásce a přijetí. Zvenčí vše vypadalo v pořádku. Uvnitř však byla rodina plná bolesti, kritiky a hněvu. Will byl hluboce nešťastný teenager, svou situaci řešil přejídáním a stal se velmi obézním. V 19 letech se rozhodl pro změnu a zhubl o více než 25 kilogramů. Absolvoval vysokou školu a vybudoval úspěšnou kariéru v oblasti prodeje médií a pojištění. V roce 2003 se stal pastorem. V červenci 2006 Will Bowen přednášel o blahobytu a přišel na jednoduchou myšlenku – používat fialový náramek, jako pomůcku pro sledování úspěchu při překonávání návyku si stěžovat. Jeho myšlenka se rozšířila po celém světě a do dnešní doby bylo rozdáno více než 11 milionů fialových náramků. Will Bowen se objevil ve stovkách televizních a rozhlasových rozhovorů po celém světě. Příběhy o něm a hnutí, které vytvořil, byly publikovány ve více než 200 časopisech a novinách. Dnes přednáší a pomáhá lidem porozumět pasti stěžování si a ukazuje, jak tento návyk překonat.
Více od autora
Wilhelmine Heimburg (7)
Emilie Wilhelmine Bertha Behrens , známá pod pseudonymem Wilhelmina Heimburg, byla německá spisovatelka. Behrensová byla dcera vojenského lékaře a spisovatele Hugo Behrense , strávila většinu studií v Quedlinburgu. K práci související s dislokací svého otce přišla v roce 1876 v Salzwedelu, kde žila dva roky s rodiči. Povzbuzována svým otcem, mohla Behrensová v roce 1878 debutovat se svým románem Život mého starého přítele. Protože měla s románem úspěch, stala se jedním z hlavních pracovníků v časopise Die Gartenlaube.
Více od autora
Werner Gitt (7)
Werner Gitt je německý spisovatel, emeritní ředitel a profesor. Některé knihy přeloženy do češtiny, např.: Otázky, které jsou kladeny vždy znovu. / 1992. Několik článků zveřejněno společností KPK, z.s., Hradec Králové.
Více od autora
Wendy Darlenová (5)
Petr Lander byl český výtvarník, skladatel, textař, spisovatel a překladatel. Studoval na Anglickém reálném gymnáziu v Praze, v septimě byl však zatčen a strávil více než rok ve vyšetřovací vazbě STB. Po dvouleté vojenské službě u PTP a maturitě na Výtvarné škole v Praze spolupracoval s nakladatelstvími jako knižní ilustrátor, jako kreslíř a grafik pracoval i pro krátký film. Patnáct let upravoval stránky Dikobrazu a publikoval v něm svůj kreslený humor. V sedmdesátých letech se věnoval hlavně volné grafice a navázal spolupráci s Pavlem Smetáčkem. Napsali a odvysílali spolu dva cykly rozhlasových pořadů „Setkání víceméně jazzová“ a „Proč právě takhle?“. Později se Lander uplatnil ve Smetáčkově Traditional Jazz Studiu jako autor textů i hudby. Po odchodu do důchodu v roce 1989 se věnoval překladům amerických autorů knížek pro mládež. Sám je autorem řady knih, vydaných pod pseudonymem Wendy Darlenová.
Více od autora
Vojtěch Sedláček (4)
Narozen 9.9.1892 v Libčanech u Hradce Králové, zemřel 3.2.1973 v Praze. Malíř, grafik a ilustrátor, středoškolský profesor.
Více od autora
Vojtěch Mašek (6)
libretista a výtvarník, skladatel a textař, vystudoval scénaristiku na FAMU. S Džianem Babanem je členem Monstrkabaretu Freda Brunolda a autorsky se podílejí na všech jeho aktivitách.
Více od autora
Vojtěch Hainer (5)
Narozen 1944. Doc., MUDr., CSc., lékař internista, práce z oboru obezitologie, dietologie a endokrinologie.
Více od autora
Vojtech Dangl (7)
Vojtech Dangl byl slovenský historik, spoluzakladatel, přední představitel a popularizátor vojenských dějin na Slovensku. V rodných Šahách absolvoval základní a střední školu a po maturitě nastoupil na České vysoké učení technické v Praze, ale zakrátko přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde absolvoval studium v oboru historie – filosofie. Následně v letech 1962–1968 působil jako odborný pracovník v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici a po vojenské prezenční službě pracoval ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě . V letech 1970–2004 působil jako vědecký pracovník ve Vojenském historickém ústavu v Bratislavě, kde v letech 1990–1994 zastával funkci zástupce náčelníka a v letech 1994–1999 ředitele odboru vojensko-historických výzkumů. V letech 1999–2004 působil jako předseda vědecké rady VHÚ. Roku 2004 odešel z VHÚ a ve své vědecko-výzkumné práci pokračoval v Historickém ústavu Slovenské akademie věd. Byl členem Slovenské historické společnosti, Slovensko-maďarské historické komise a Spolku slovenských spisovatelů. Zemřel 8. července 2018 a 12. července 2018 byl zpopelněn v krematoriu v Bratislavě. Dangl se vědecko-výzkumně i organizačně podílel na etablování vojenských dějin jako historické disciplíny na Slovensku. Stál u zakládání a konstituování VHÚ, který nadále slouží jako institucionální základna výzkumu vojenských dějin. Spoluzaložil a dlouhodobě vedl vědecký časopis Vojenská história vydávaný tímto ústavem. Systematicky zkoumal vojenské dějiny Slovenska. Je autorem 14 monografií a více než 50 studií a spoluautorem 10 kolektivních monografií a 11 encyklopedických děl. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vojtech Dangl na slovenské Wikipedii....
Více od autora
Vlastimil Hort (5)
Vlastimil Hort je československý a od roku 1985, kdy emigroval z tehdejšího komunistického Československa, německý šachový velmistr a šachový teoretik. Mezinárodním mistrem se stal roku 1962 a titul velmistra mu byl udělen roku 1965. Největšího úspěchu dosáhl Hort v mezipásmovém turnaji mistrovství světa v Manile roku 1976, kde skončil třetí a postoupil do turnaje kandidátů 1977, ve kterém v boji o postup mezi nejlepší čtyři prohrál s Borisem Spasským. V tomto roce byl v žebříčku FIDE na 6. místě, což je zatím nejvyšší pozice dosažená československým či českým hráčem. Hort je šestinásobným mistrem Československa v šachu. Zvítězil v letech 1970, 1971, 1972 a 1975; v turnajích s mezinárodní účastí uspořádaných v letech 1969 a 1977 obsadil shodně třetí místo a umístil se první mezi československými hráči. Zvítězil v mistrovství Spolkové republiky Německo v letech 1987, 1989 a 1991. Úspěšně se účastnil řady dalších turnajů a vyhrál více než šedesát z nich . V letech 1960–1984 reprezentoval Hort Československo na jedenácti šachových olympiádách a byl společně s Janem Ambrožem, Vlastimilem Jansou, Janem Smejkalem a dnes slovenskými hráči Ľubomírem Ftáčnikem a Jánem Plachetkou členem družstva, které na šachové olympiádě roku 1982 v Lucernu skončilo na druhém místě. Později se stal trenérem německého reprezentačního družstva. V roce 1995 se Vlastimilu Hortovi podařilo úspěšně spoluorganizovat šachový turnaj POLKA v pražském hotelu ATRIUM, kterého se i sám zúčastnil. Turnaj byl sestaven ze dvou pětičlenných týmů, které spolu odehrály 10 kol. Turnaj měl dosud naprosto nevídané hvězdné obsazení. Na jedné straně slavní veteráni ve složení - Boris Spasskij, Viktor Korčnoj, Vasilij Smyslov, Vlastimil Hort a Lajos Portisch. Na straně druhé n...
Více od autora
Vladislav Petrovič Krapivin (7)
Vladislav Petrovič Krapivin, rusky: Владислав Петрович Крапивин byl přední sovětský spisovatel literatury pro mládež. Pracoval jako redaktor časopisu Uralskij sledopyt. Zaměřil se na sci-fi tvorbu pro mladší čtenáře. Oblibu si získala jeho novela Děti siněgo flamingo , která byla odměněna cenou Velkého okruhu a cenou Aelita. Jde o příběh chlapce, který se dostal do světa napůl pohádkového a napůl dystopického a má za úkol zabít draka ohrožujícího království. Nejrozsáhlejším dílem fantastického žánru je trilogie Golubjatňa na žoltoj poljaně , která vycházela čas. od r. 1983 pod tituly Golubjatňa na žoltoj poljaně, Prazdnik leta v Starogorske a Malčik i jaščerka . Děti, hlavní hrdinové příběhu, žijí v jednom z paralelních světů, který je ovládán záhadnými bytostmi, nazývanými „ti, kteří přikazují“. Bytosti sesílají na lidi nejrůznější epidemie a pohromy a snaží se získat od dětí věčnou jiskru, což je nevyčerpatelný zdroj energie, který potřebují k uzavření kruhu času, aby nedošlo k dalšímu vývoji civilizace. Trilogii je možno chápat jako alegorický příběh o boji dobra se zlem, pokroku se zpátečnictvím. Výb. bibl.: V noc bolšogo priliva .
Více od autora
Vladislav Matyáš (7)
Doc. Ing. Vladislav Matyáš, CSc. , publikace z oboru elektrotechniky, měřící techniky.
Více od autora
Vladimír Vlasák (5)
Ing. Mgr. Vladimír Vlasák byl český hudební publicista. Studoval na Vysoké škole dopravy a spojov v Žiline. V roce 1988 začal psát pro hudební časopis Melodie. V roce 1990 pak začal přispívat do nově vzniklého časopisu Rock & Pop. V letech 1994–2006 působil jako hudební redaktor v časopisu Mladá fronta DNES, s jejíž kulturní redakcí externě spolupracoval až do své smrti. Zemřel ve věku 54 let.
Více od autora
Vladimír Vít (7)
Vladimír Vít byl český elektrotechnik. Po maturitě v roce 1940 absolvoval fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství na ČVUT v Praze a poté v 50. letech 20. století pracoval jako konstruktér prvních televizorů v Tesle Strašnice. Je autorem několika patentů a zlepšovacích návrhů. Poté pracoval jako vedoucí technického úseku celostátního servisu zahraniční spotřební elektroniky a školitel a zkoušející televizních techniků. Je autorem mnoha knih s tématem televizní techniky, skript pro školení a článků v odborných časopisech na téma televizní technika.
Více od autora
Vladimír Vaclík (5)
Vladimír Vaclík byl český publicista, betlémista a středoškolský profesor. Narodil se roku 1925 na Křivoklátě. Vystudoval reálné gymnázium v Rakovníku a poté Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor etnografie a bohemistika . Jeho první povolání bylo středoškolský profesor, ale žurnalistika jej lákala více a tak se stal redaktorem Svobodného slova. Literárně debutoval v roce 1947. Jeho odborné práce vyšly knižně i v odborných časopiseckých publikacích v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Francii a v Itálii. Po srpnu 1968 musel z politických důvodů opustit nejen učitelskou profesi, ale bylo mu zakázána i literární činnost. Když nemohl dělat novinařinu, začal v tajnosti pomáhat své manželce Marii budovat malé muzeum v Třebechovicích pod Orebem a přeměňovat je v opravdové muzeum betlémů. Vlastníkem známého Třebechovického betlému byl tehdy František Skřivan. Marie Vaclíková mu pomáhala od roku 1955. V roce 1966 byl betlém převezen a vystaven na Světové výstavě v Montréalu 1968. Při návratu zpět byl vystaven v nizozemském miniaturním městečku Madurodamu a v Londýně. Po jeho návratu do Československa se začala budovat stála expozice. V tehdejší době však nebylo možné betlém s náboženskou tematikou vystavit samotný a tak mu kulisu tvořil zároveň památník dělnického hnutí v Třebechovicích. Správou zařízení byla pověřena Marie Vaclíková, původním povoláním učitelka, která činnost vykonávala za podpory svého muže Vladimíra. Postupně spolu připravovali přeměnu památníku v řádné muzeum. V tehdejší době to však nebylo lehké, ale výsledek se podařil a roku 1984 bylo v Třebechovicích otevřeno první specializované muzeum betlémů v Československu. Zejména díky Vladímírovi Vaclíkovi, Jiřímu Šimkovi a Zdeňku Škvárovi vzniklo 10. listopadu 1990 v Hradci Králové České sdružení přátel betlémů, jehož se stal prvním předsedou. Než odešel do důchodu, byl doktor Vladimír Vaclík, po smrti manželky na krátko...
Více od autora
Vladimír Šiška (8)
Vladimír Šiška je bývalý první náměstek ministra ministra práce a sociální věcí. Vystudoval obor ekonomika a management na Vysoké škole podnikání v Ostravě a management na A&W Business School, Mc Artur & Mc Wide, s. r. o., v Praze. Působil v oblasti telekomunikačních a informačních systémů např. jako náměstek ministra na Ministerstvu informatiky ČR, poradce pro kritickou infrastrukturu na Ministerstvu vnitra ČR nebo poradce pro informatiku na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. V letech 2004 až 2008 byl tajemníkem úřadu Hospodářské komory ČR. V roce 2008 se stal ředitelem národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR. V roce 2009 patřil s darem 400 000 korun mezi významné sponzory TOP 09. Po volbách v roce 2010 si ho za svého prvního náměstka vybral ministr Jaromír Drábek taktéž z TOP 09. Když byl ve funkci náměstka ministra devět týdnů, odeslal ředitelům úřadů práce e-mailem výzvu, aby s okamžitou platností zastavili všechny zakázky na dodávky hardwaru, softwarových licencí, služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií či zakázky na projekty školení včetně e-learningu. Za svoji činnost na ministerstvu bral kromě platu i vysoké odměny. V roce 2009 to bylo 460 000 korun a v roce 2011 obdržel 1 000 000 korun. 1. října 2012 protikorupční policie Šišku obvinila společně s ředitelem odboru informatiky ministerstva práce a sociálních Milana Hojera z podplácení. Podle deníku Mladá fronta DNES policie Šišku několik měsíců sledovala, pravděpodobně nahrála uplácení a má dost důkazů, aby na něj byla uvalena vazba. Podle deníku Právo měl Šiška spolu s Milanem Hojerem, šéfem IT oddělení MPSV, nabízet firmě OKsystem umělé nadhodnocení veřejné zakázky o 20 miliónů korun za to, že firma stáhne svou stížnost k antimonopolnímu úřadu na nezákonný postup ministerstva při vypisování jiných tendrů. 2. října 2012 jej ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek odvolal z funkce. Podle analytika Nadačního f...
Více od autora
Vladimír Sís (7)
ŠIŠKA Vladimír – teoretik, ufolog, 4. 9. 1955 Praha, ženatý , m. Olga, roz. Ambrožová , děti: Petr , Jitka . ST SPŠ potravinářská chemie 74. ZÁJMY archeoastronautika, UFO, kosmonautika, letectví, Keltové. D spoluautor knihy UFO i nad Československem II, UFO - návraty bohů?; člen red. rady čas. Fantastická fakta. SF zájem o SF probudila Součkova trilogie, 87 V. Soukupem přiveden do klubu RUR, člen Čs. archeoastronautické asociace, ved. projektu Záře – akce zaměřené na sběr a vyhodnocování informací o UFO fenoménech. VÁŽÍ SI všech osobností v SF, které aktivně vyvíjejí tvořivou činnost. OBLIBA L. Souček, Clarke, Bradbury, F. Brown aj. DÍLO přáteli nazýván Systematik, někdy též šílený. SA Kociánova 1581/7, 155 00 Praha 5, tel. 02/6522810, http://torzo.mumu.net/zare.
Více od autora
Vladimír Sattran (9)
RNDr. Ing. Vladimír SATTRAN, CSc., nar. 1930, ředitelem od r. 1990 do r. 1991. Odborné zaměření: ložisková geologie, strukturní geologie, petrologie. V SGÚ působil v letech 1955–1992. Před nástupem do funkce ředitele pracoval hlavně v odborech krystalinika a ložisek nerostných surovin. Po odchodu z SGÚ se stal velvyslancem České republiky v Maroku. Zabýval se výzkumem krystalinika, metalogeneze Českého masivu, numerickou klasifikací rudních ložisek a použitím matematických metod v geologii. Studoval krystalinikum Krušných hor, variské magmatity a jejich vztah k metalogenezi či obecné problémy metalogeneze po celém Českém masivu. Spoluautor metalogenetické mapy Československa. Z titulu své funkce zpracoval řadu analýz o činnosti geologické služby.
Více od autora
Vladimír Remeš (6)
Vladimír Remeš je absolventem oboru filmová a televizní věda na FAMU a postgraduálního studia na FFUK se zaměřením na estetiku a uměleckou kritiku. Jeho prvotní zájem o film, literaturu a výtvarné umění se do značné míry soustředil na fotografii. Od roku 1952 pracoval střídavě v tisku a Čs. rozhlase jako redaktor, dramaturg a scénárista.
Více od autora
Vladimír Plešinger (3)
Vladimír Plešinger byl český cestovatel, autor cestopisných knih, hydrogeolog a vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a v Latinské Americe . Narodil se v Čestíně v horním Posázaví, vyrostl v Kladně. Vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Od 70. let pracoval na dlouhodobých misích ve Venezuele, v Gambii a ve Středoafrické republice, později pracoval v kratších časových úsecích v Tádžikistánu, Peru a Etiopii. Od 60. let publikoval, nejdříve odbornou literaturu, později cestopisné články a od 80. let také literaturu faktu, podle jeho vlastní definice „pobytopisy“ vycházející ze zahraničních zkušeností. Byl synovcem významného českého cestovatele Adolfa Parlesáka a otcem Jana Plešingera, českého diplomata. V roce 2008 obdržel hlavní Cenu Egona Erwina Kische za Knihu Konga. V dubnu 2011 obdržel cenu Kantuta na festivalu cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá země ve Zlíně. V roce 2015 obdržel opět hlavní Cenu Egona Erwina Kische, tentokrát za knihu Amazonie a řeky příběhů. Autor knih s tematikou Venezuely , Amazonie, Gambie, Středoafrické republiky, Konga, Peru a Etiopie:
Více od autora
Vladimír Petřík (7)
Vladimír Petřík je bývalý český fotbalista. V československé lize hrál v sezóně 1969/70 za TJ Gottwaldov. Nastoupil ve 26 ligových utkáních. Gól v lize nedal. Vítěz Českého a Československého poháru 1970.
Více od autora
Vladimír Papoušek (10)
Narozen 19.12.1957 v Českých Budějovicích. Prof., PaedDr., CSc., literární historik, bohemista, vysokoškolský učitel, práce z oboru české literatury.
Více od autora
Vladimír Novák (10)
Narozen 22. 4. 1919 v Praze, zemřel 1997. Biolog a entomolog, práce z oboru evoluční biologie.
Více od autora
Vladimír Nepustil (9)
V letech 1981 - 1983 vyvinul brněnský psycholog a pedagog Vladimír Nepustil netradiční metodu výuky cizího jazyka. Je to metoda, která neslibuje zázračně rychlé naučení, nýbrž tak rychlý vstup do jazyka, že další učení je zábavou. Této akcelerace dosahuje využitím psychologických zákonitostí - snaží se totiž imitovat proces vývoje jazyka u dítěte. Pro dítě jsou charakteristické tři souběžné procesy: pasivní, aktivní a integrační. a) „malé děcko slyší všecko“ - je tu neustálé vnímání - tedy pasivní příjem - širokého spektra mluvené řeči; b) dítě žvatlá - tedy stálým opakováním nejjednodušších prvků a struktur řeči si aktivně buduje předpoklady pro pozdější srozumitelné vyjadřování; c) dítě si podvědomě mapuje gramatiku; tím je zajištěn vznik struktury, do níž se osvojené prvky ukládají. U dospívajících a dospělých využívá tato metoda logického myšlení, což je jejich největší zbraň. Logické myšlení totiž dokáže uvedený integrační proces, tj. podvědomé mapování gramatiky, neuvěřitelně zkrátit, a to tak, že předvede tuto strukturu na vědomé úrovni a aktivním drilem ji převede z vědomí do podvědomí, kam vývojově patří. Díky takto zvládnuté struktuře se přejde na četbu originálních textů, což umožňuje onen široký pasivní záběr jazyka jako u dětí a zajistí styk s celým spektrem opravdového jazyka. Četba poskytuje nejen silnou motivaci, ale také materiál pro konverzaci, uvádí do stylistiky a zajišťuje nenásilný růst slovní zásoby bez biflování izolovaných slovíček. Metoda se ujala v Brně ve druhé polovině osmdesátých let. V roce 1990 byla v Brně založena Nepustilova jazyková škola vyučující touto metodou. Za dobu své existence si škola díky kladným ohlasům ze strany posluchačů získala dobrou pověst nejen v brněnském regionu, nýbrž i v celé České republice. V roce 1988 vyšly první učebnice ve formě skript, v současné době jsou k dispozici nová, přepracovaná vydání učebnic němčiny a angličtiny, k oběma jazykům jsou také nabízeny CD ve formátu MP3. Učebnice ...
Více od autora
Vladimír Mölzer (5)
Narozen v červnu 1923, zemřel 1983. Redaktor odborných zemědělských časopisů, práce z oboru zahradnictví.
Více od autora
Vladimír Michna (5)
Narozen 22. 9. 1927 v obci Nižnij Tagil . Důstojník, redaktor, prozaik, překladatel z ruštiny, estonštiny a litevštiny.
Více od autora
Vladimír Kopecký (6)
Narozen 26. 11. 1931 ve Svojanově . Sklářský výtvarník, malíř a grafik, profesor VŠUP.
Více od autora
Vladimír Kavčiak (8)
MgA. Vladimír Kavčiak je československý režisér, scenárista a český spisovatel. V roce 1972 absolvoval na FAMU obor filmové a televizní režie. Ve stejném roce se stal zaměstnancem České televize jako režisér dramatických pořadů, a to až do roku 1977. Po neshodách s vedením redakce odešel na Slovensko do Slovenské filmové tvorby, kde kromě krátkých a kreslených filmů režíroval čtyři celovečerní filmy. V roce 1983 se vrátil do České televize na původní místo v dramatické tvorbě na pozici režiséra, kde působil až do r. 1990. Během těchto let režíroval i na několika divadelních scénách . Od roku 1991 až do roku 2007 vedl producentskou společnost, kde společně se svým týmem vytvořil na 2500 publicistických, dokumentárních, reklamních a zábavných pořadů, mimo jiné pro TV Prima a Českou televizi. V roce 2012 působil jako externí dramaturg TV Nova. Od roku 2013 pracuje jako externí dramaturg pro Českou televizi. Kromě audio-vizuálních děl napsal i sedm románů, jednu monografii a dvě divadelní hry. Je držitelem řady domácích i zahraničních ocenění. Osmnáct let byl manželem herečky Národního divadla Blanky Bohdanové. 1977 – Bílá stužka ve tvých vlasech 1980 – Karlina manželství 1981 – Soudím tě láskou 1983 – Sbohem, sladké dřímoty 1972 – Portrét 1974 – Lekce z přítomnosti 1977 – Americké humoresky I-IV 1977 – Tři sladké třešně 1979 – Jako listy jednoho stromu 1985 – Angolský deník lékařky 1989 – Letící delfín I-VII 1971 – Zloději 1972 – Porážka 1973 – Cesta do Pristolu 1973 – Záhady v Alleghe 1974 – Kurs manželského dialogu 1974 – Mat třetím tahem 1974 – Docela malý zlepšovák 1975 – Únos 1978 – Chobotnice 1980 – Poslední vlak 1983 – Chlapec s houslemi 1983 – K. H. Mácha 1983 – Salvador, 17. března krátce po páté 1983 – Hodina před ránem 1984 – Čas zrání 1985 – Pátá stanice 1985 – Čarodějky z Greenham Common 1986 – Bar Nevada...
Více od autora
Vladimír Jelínek (4)
Vladimír Jelínek je malíř, grafik, sklářský výtvarník a fotograf. Narodil se v roce 1934 v kraji blízko města Slaného, nedaleko místa, kde v současné době má svůj mimopražský ateliér a dílnu. Své výtvarné vlohy se rozhodl rozvíjet během studia gymnázia ve Slaném, kdy odešel studovat sklářskou školu v Kamenickém Šenově. Po absolutoriu pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Josefa Kaplického. Od roku 1958 se profesně výrazně uplatňuje nejen jako náš přední představitel v oblasti užité a volné sklářské tvorby, ale i jako malíř a grafik. Dnes žije v Praze a v Ledcích u Slaného, kde má svůj ateliér. Má dceru Báru.
Více od autora
Vladimír Hruška (8)
Narozen 18.12.1966 v Hradci Králové. Daňový expert a poradce. Publikace z oboru daní.
Více od autora
Vladimír Hronský (5)
Vladimír Hronský je uznávaný enológ, poradca, lektor odborných kurzov a autor odborných publikácií. V roku 2000 bol spoluzakladateľom Asociácie somelierov Slovenskej republiky, kde pôsobí ako riaditeľ vzdelávania a degustácií. Je aj výkonným riaditeľom spoločnosti EnoVia, s.r.o., Bratislava.
Více od autora
Vladimír Čechák (5)
Profesor, PhDr., CSc. Po středoškolském studiu na JSŠ v Olomouci-Starých Hodolanech absolvoval v l. 1959–64 studium filozofie a historie na FF UK, kde v r. 1967 získal diplom PhDr. . V r. 1973 obhájil kandidátskou práci Přirozená dedukce v trojhodnotové logice a získal hodnost CSc. v oboru logiky. V r. 1976 se habilitoval a v r. 1977 byl jmenován docentem. V r. 1987 byl na základě řádného řízení jmenován profesorem filozofie. Od r. 1962 působil na katedrách marxistické filozofie, společenských věd, a to na různých fakultách UK. V l. 1971–90 pracoval na katedře filozofie VŠP v Praze. V 70. a 80. l. byl členem ICSS a současně členem RC 27 ISA . Aktivně se zúčastnil mezinárodních filozofických seminářů, sympozií a kongresů , sociologických kongresů , kongresů z oblasti logiky, metodologie věd a historie vědy . Svou pozornost orientoval zejména na otázky dějin filozofie a obecné metodologie, ve druhé polovině 80. let pak – v souvislosti s řešením úkolů Státního plánu základního výzkumu – na metodologickou problematiku formování společenského vědomí. Další oblastí jeho zájmu byla sféra logiky a jejího využití pro rozvoj společenskovědního poznání. Tyto okruhy zájmů byly motivovány i Č. pedagogickým působením a promítly se i do publikační činnosti . Počátkem 80. let připravil dvě popularizační kompendia z dějin filozofie, na nichž se z velké části podílel i autorsky. K vydání připravil překlady několika klasických filozofických textů. V souvislosti s jubileem B. Bolzana v r. 1981 publikov...
Více od autora
Vladimír Bor (5)
Narozen 6. 12. 1941 v Praze, zemřel 6. 2. 2009. Doc. , PhDr., psycholog a filozof, pedagog a esejista. V letech 1965-1970 vystudoval na FF UK v Praze filozofii a osychologii a roku 1971 zde získal titul PhDr., když u Jana Patočky obhájil disertaci Bachelardova psychoanalýza epistemologického pole. R. 1982 získal atestaci z klinické psychologie na ILF a v letech 1985-1989 byl externím aspirantem Psychologického ústavu ČSAV v Praze. V letech 1970-90 pracoval jako klinický psycholog, od r.1991 působil na katedře kulturologie FF UK v Praze. Přednášel i na dalších vysokých školách, přičemž na pražské FAMU byl jmenován profesorem filmové a multimediální tvorby. Specializace na problematiku ludismů, imaginace, hry a humoru. Zabýval se významy symbolů, psal o filozofických kořenech české psychoterapie. Probíral se odkazem geniálních podivímů stojících na okraji zájmu na poli umění a věd .
Více od autora
Vladimír Binar (8)
Narozen 6. 10. 1941 ve Velkém Meziříčí, zemřel 13. 1. 2016. PhDr., literární kritik a historik, editor a pořadatel literárních sborníků, prozaik, překladatel ze slovenštiny a francouzštiny.
Více od autora
Vlach Quartet (6)
Vlach Quartet je renomované smyčcové kvarteto, které se významně zapsalo do světa komorní hudby. Kvarteto, pojmenované po českém houslistovi Josefu Vlachovi, se proslavilo interpretací klasického repertoáru, včetně děl Beethovena a Mozarta. Soubor má za sebou bohatou nahrávací historii a na svém kontě několik alb, která dokládají jeho technickou zdatnost a hlubokou muzikálnost. Jejich diskografie zahrnuje interpretace významných smyčcových kvartetních cyklů, které byly kladně přijaty kritikou i publikem. Soubor Vlach Quartet vystupoval na různých prestižních místech a byl součástí mnoha mezinárodních hudebních festivalů, kde si získal pověst díky svému vytříbenému zvuku a soudržné hře souboru.
Více od autora
Vítězslav Jan Švingr (8)
* 14.04.1907 Dolní Bukovsko + 11.06.1939 Říčany . Autor byl oblastním spisovatelem, ve svých knihách psal o osudech místních lidí a jejich problémech.
Více od autora
Vít Voženílek (9)
Narozen 8.8.1965 ve Vysokém Mýtě. Prof., RNDr., CSc., vysokoškolský pedagog, práce z oboru geografie.
Více od autora
Vít Slíva (10)
Vít Slíva je současný český básník. Vystudoval obor čeština-latina na filosofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity a mnoho let působil jako učitel , nyní učí na Biskupském gymnáziu v Brně češtinu a latinu. Jeho básnická tvorba je podle autorových vlastních slov ovlivněna obdivem k dílu Vladimíra Holana. Kolem Víta Slívy se v průběhu 80. let zformovalo volné sdružení básníků, které je někdy označováno jako královopolská škola. Sbírka Víta Slívy Bubnování na sudy obdržela v roce 2003 cenu Magnesia Litera. Jeho otec byl učitelem, v roce 1958 však přihlásil mladého Víta Slívu do hodin náboženství a z tohoto důvodu byl ze školství propuštěn. Pracoval poté jako dělník v ocelárně, slévárně a štěrkovně v Bohumíně. V roce 1968 byl rehabilitován a vrátil se do školství. Matka byla v domácnosti, později pracovala jako pokladní v nádražní restauraci. Mimořádný zájem o hudbu přenášela i na své syny. Bratr Jiljí Slíva se věnuje umělecké fotografii a Libor Slíva píše poezii a aforismy. Absolvoval základní a střední školu v Bohumíně, poté v letech 1969–1974 studoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě UJEP v Brně . Po absolutoriu nastoupil jako učitel na zvláštní školu v Brně, po náhradní vojenské službě učil v Brně na základních školách a na gymnáziu . Působil rovněž na Základní škole v Mladecku a od roku 2004 vyučuje na Biskupském gymnáziu v Brně. V páté a šesté třídě základní školy vydával ručně psaný časopis Slavné obrazy staletí a na gymnáziu literárně zaměřené periodikum Vytrženo z bloku. Od konce sedmdesátých let se podílel ve spolupráci s bratry Závodskými na samizdatovém zpracování svých textů: prózy Otázky saunismu ; Breviář ; Snář ; básnické texty Časová znamení , Telefon...
Více od autora
Vít Chaloupka (5)
Vít Chaloupka je bývalý český kulturista a státní trenér české reprezentace fitness, nyní dietolog, fitness konsultant a autor knih o zdravé výživě. Vít Chaloupka je absolvent umělecko-průmyslové školy a absolvent Institutu tělesné kultury. V letech 1986–1990 se zúčastnil mnoha kulturistických soutěží, se ziskem titulu Mistr republiky na mistrovství Československé republiky v kategorii do 165 cm za federaci IFBB a vítězství Evropského poháru v kulturistice federace NABBA . Soutěžit mohl i nadále, ale přišla Sametová revoluce a on dostal nabídku na zhotovení fit-centra v nově otevřeném sportovním komplexu v Praze-Průhonicích. Nadále pokračoval jako trenér. Mezi jím vytrénované závodníky patří: Tonda Bautz, Petr Král, Radek Daneš, Pavel Vitha, Bohdana Melecká, Alexandra Tóthová, Gabriela Kubešová, Bára Mrázková či Tomáš Mandík. V 80. létech se Vít Chaloupka živil jako vekslák, pracoval například v hotelu Evropa. Podepsal spolupráci s StB. V roce 1993 se Vít Chaloupka rozvedl a z manželství mají 2 děti, Lucii a Lukáše . Druhá žena, Šárka Konvičková, soutěží ve fitness, spolu mají syna Adama . Rozešli se v roce 1998. Syn Adam se stal v 10 letech mistr republiky, mistr Evropy a později i mistr světa v disko tancích . Vít Chaloupka se dále stal členem výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR , tiskovým mluvčím Svazu kulturistiky a fitness , státním trenérem české reprezentace fitness . Po ukončení funkce trenéra státní reprezentace dostává nabídku práce na ministerstvu zahraničních věcí v Toskánském paláci. Jeho zákazníky se stávají Cyril Svoboda a jeho kabinet. Při pražském summitu NATO v roce 2002 musel jako fitness konzultant projít obrovskou bezpečností prověrkou a setkal se s Tony Blairem a Georgem Bushem. Potkal se také s Jaroslavem Tvrdíkem a Vladimírem Špidlou. Nyní Vít Chaloupka pracuje v pražském fit-centru BBC jako ...
Více od autora
