7021–7080 z 153084 Autoři
Anthony Ham (12)
Anthony Ham - autor turistických průvodců. V roce 2001 se Anthony nevyléčitelně zamiloval do Španělska a o rok později se vrátil s jednosměrnou jízdenkou, aniž by uměl slovo španělsky nebo měl v zemi mnoho známých. O deset let později žije v Madridu se svou manželkou Marinou a jejich dvěma dcerami, mluví plynně španělsky a nepřestává obdivovat svůj adoptivní domov. Barcelonu pravidelně navštěvuje a občas se musí štípnout, aby se přesvědčil, jak se jeho život změnil k lepšímu. Kromě psaní pro Lonely Planet se Anthony Ham věnuje přípravě článků a fotografií o Španělsku, Africe a Blízkém východu pro noviny a časopisy po celém světě. .
Více od autora
Anne Geddes (11)
Anne Geddes je australská fotografka, návrhářka a obchodnice žijící nyní na Novém Zélandu. Anne Geddes, fotografka narozená v roce 1956 v Austrálii, žijící v Aucklandu na Novém Zélándu, si svou tvorbou získala srdce mnoha lidí na celém světě. Její díla, tak úspěšná na poli komerčním, se setkávají i mezi odborníky s velice kladnou kritikou, čehož jsou dokladem mnohá ocenění, jež získala na světových výstavách profesionálních fotografů. Je pověstná svými stylizovanými snímky dětí. Na jejích fotografiích jsou děti většinou oblečené jako fiktivní postavy, víly, pohádková zvířátka nebo květiny. Její práce je extrémně idealizovaná: děti na jejich fotografiích téměř vždy spí nebo se dívají nepřítomně do prázdna, jako by byly v mateřském lůně. Její práce s dětmi zrcadlí radost a lásku, kterou našla v těch, jež tvoří budoucnost naší planety. K tomu všemu sama říká: „Možnost zachytit na filmu tu nevinnost, důvěru a štěstí, tak vlastní těm nejmenším, v sobě skrývá velkou zodpovědnost. Je to práce, která mě naplňuje každý den pocitem radosti a osobního uspokojení.“ Anne Geddes je jedna z nejvíce respektovaných a úspěšných profesionálních fotografů na světě. Její fotografie dětí jsou vizuální prezentací její víry v to, že musíme chránit a milovat všechny děti. Staly se ikonami oslavy narození a života což můžeme vidět na velmi úspěšných knihách, kalendářích, pohlednicích, fotoalbech a mnoha jiných produktech. Značka Anne Geddes je všeobecně respektována a oblíbená. Mnoho z jejích fotografií je mezinárodně publikováno v prestižních časopisech, jako je americký „Life Magazine“, německé „Tempo“, britský „London Sunday Mirror“, a v neposlední řadě i ve světovém „Sunday Magazine“. Její práce je vydávána v 77 zemích od Ameriky, přes Evropu, Spojené království, Austrálii, Nový Zéland, Afriku a Asii. Knihy Anne Geddes se prodávaly ve více než 15 miliónovém nákladu a byly přeloženy do 20 jazyků: arabštiny, brazilštiny, portugalštiny, čínštiny, češtiny, nizoze...
Více od autora
Anne Frasier (5)
Anne Frasierová je úspěšnou autorkou pětadvaceti knih, přeložených do více než dvaceti jazyků, a spisovatelkou, které nečiní nejmenší problém střídat žánry – získala prestižní RITA Award v kategorie romance s napětím , za paranormální romanci Bad Karma o rok později cenu Dauphne du Maurier Award, vydala několik sbírek povídek a básní a úspěšně si vedly i její paměti The Orchard . Thriller Nejsem mrtvá z předloňského roku obdržel ocenění International Thriller Writers Award za rok 2017 v kategorii nejlepší původní paperback. Narodila se v Burlingtonu ve státě Iowa.
Více od autora
Anne de Vries (6)
Holandský učitel a autor. Byl ženatý s Alidou Gerdinou van Wermeskerken, měli 5 dětí. Uznání získal románem Bartje. Píše provinční romány. Napsal také čtyřdílnou dětskou knihu Journey Through the Night.
Více od autora
Anna Katharina Emmerich (8)
Anna Katharina Emmerich byla německá augustiniánská řeholnice, římskokatolická mystička, vizionářka a stigmatička. Narodila se ve Flamschen, zemědělské obci u Coesfeldu v münsterské diecézi v německém Vestfálsku, zemřela v nedalekém Dülmenu ve věku 49 let. Dne 3. října 2004 byla papežem Janem Pavlem II. blahořečena. Pocházela z chudé rodiny v západním Německu. Ve 30 letech složila řeholní sliby v augustiniánském klášteře a po sekularizaci řádů žila v ústraní v Dülmenu, postižená paralýzou. Přes 10 let zakoušela na svém těle znaky „umučení našeho Pána Ježíše Krista“. V roce 1813 byla upoutána na lůžko a na těle se jí objevila stigmata. Její život a pravost jejích zázračných znamení zkoumala biskupská komise. Generální vikář Overberg a tři lékaři provedli vyšetření. Dospěli k přesvědčení o její svatosti a pravosti jejích stigmat. Koncem roku 1818 Emmerichová sdělila, že Bůh vyslyšel její modlitby, aby byla stigmat zbavena. Rány na jejích rukou a chodidlech se zacelily, ale ostatní zůstaly a vždy na Velký pátek se znovu otevíraly. V roce 1819 byla Emmerichová znovu vyšetřena. Byla násilím odnesena do velké místnosti v jiném domě a tři týdny byla dnem i nocí pod neustálým přísným dohledem, bez možnosti kontaktu se svými přáteli, kromě svého zpovědníka. , které kontemplovala, přijímala a viděla v nich nástroj spásy pro všechny. Zdrojem jejího života byla Eucharistie, a i přes své omezení dávala mnohým příklad, pro který otevírali svá srdce a odevzdávali se Kristu.
Více od autora
Angelo Maria Ripellino (5)
Angelo Maria Ripellino byl italský slavista, básník, překladatel z češtiny a ruštiny a spisovatel. Hovořil česky. Narodil se v Palermu, od dětství ale žil v Římě. Vystudoval slavistiku, byl znalcem polské, ruské a české literatury. Byl profesorem slavistiky v Římě. V roce 1947 se oženil s českou romanistkou Elisou Hlochovou , která byla jeho spolupracovnicí při překladech české prózy a poesie do italštiny. Ripellino mnohokrát navštívil Prahu. Protože ostře odsoudil invazi sovětských vojsk v srpnu 1968, nemohl se do milované Prahy už nikdy vrátit. Zemřel v Římě v roce 1978. Z češtiny překládal například: Halase, Holana, Horu, Koláře, Ortena, Seiferta, Wolkera a Zahradníčka. Jeho první kniha Storia della poesia ceca contemporanea vyšla v čtyřech stech číslovaných exemplářích v Římě v roce 1950. Charakterizuje ji provázanost literatury a výtvarného umění, která určuje ráz Ripellinova chápání a výkladu české kultury. Zcela mimořádným dílem je jeho kniha esejů Praga magica 1973. Byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny a nizozemštiny. Česky vyšla nejprve v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem, 1978 a nakonec i v Praze
Více od autora
Andy Weir (9)
Andy Weir je americký spisovatel a softwarový inženýr. Světově se proslavil románem Marťan , který Ridley Scott v roce 2015 převedl na filmová plátna. Weir se narodil v Kalifornii jako jediný syn fyzika a inženýrky. Když mu bylo osm let, jeho rodiče se rozvedli. Weir vyrůstal na klasickém sci-fi – například na pracích Athura C. Clarka a Isaaca Asimova. V patnácti letech začal jako programátor pracovat pro Sandia National Laboratories. Na Kalifornské univerzitě v San Diegu studoval počítačové vědy, nakonec však školu nedokončil. Pracoval jako programátor pro několik softwarových společností jako AOL, Palm, MobileIron a Blizzard, kde pomáhal vytvořit světově proslulou hru Warcraft II. Weir začal psát kolem svých dvaceti let a všechny své výtvory publikoval na internetu. Zvýšenou pozornost mu obstarala kratičká povídka The Egg, která byla dokonce zadaptovaná několika youtubery, včetně vzdělávacího kanálu Kurzgesagt. Velkou slávu mu ale přinesla až jeho první publikovaná kniha – Marťan. Weir Marťana původně publikoval na svých stránkách, ale na žádost čtenářů dal knihu k dispozici v elektronické podobě. Marťan byl prodáván za 99 centů a brzy se objevil v seznamu bestsellerů. Weir byl kontaktován literárním agentem a práva na knihu prodal společnosti Crown Publishing Group. Tištěná verze knihy dosáhla v bestsellerovém žebříčku časopisu The New York Times dvanáctého místa, The Wall Street Journal se nechal slyšet, že "Marťan je nejlepší čistokrevná sci-fi za posledních několik let". Kniha byla v roce 2015 zfilmována Ridleym Scottem, hlavní roli si zahrál Matt Damon. V Česku si film Marťan odbyl premiéru 1. října 2015. Další jeho kniha přeložená do češtiny je Artemis. Další Andyho kniha je třeba Zhek – "spíše tradiční sci-fi s mimozemšťany, telepatií a podobně" řekl Andy. Weir žije v Mountain View v Kalifornii v najatém dvoupokojovém bytě. Trpí fóbií z létání, proto nenavštívil natáčení Marťana, k...
Více od autora
André Aciman (12)
André Aciman je americký spisovatel egyptského původu. Narodil se a vyrůstal v Alexandrii. Jeho rodiče byly Židé s tureckými a italskými kořeny, a v rodině se hovořilo francouzsky, italsky, řecky a arabsky. Jeho rodina ale kvůli svému židovskému původu nemohla získat egyptské občanství a v roce 1965 musela Egypt opustit. Utekli nejprve do Říma, kde získali italské občanství, a v roce 1968 se přestěhovali do New Yorku. Aciman v USA vystudoval Anglický jazyk a literaturu. V roce 1988 získal doktorát ze Srovnávací literatury na Harvardu. Následně vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v New Yorku a francouzskou literaturu na Princetonu a Bard College. Už v roce 1994 vydal svoji první knihu, biografii Out of Egypt, za kterou obdržel cenu Whiting Award. Prozatím největší uznání mu ovšem vynesl román Dej mi své jméno, za který v roce 2007 získal cenu Lambda Literary Award v kategorii Gay Fiction. Aciman je v současné době profesorem na Graduate Center of City University v New Yorku. Jeho oborem jsou literární teorie a díla Marcela Prousta. Je ženatý a má tři děti.
Více od autora
Alphonse de Lamartine (12)
Alphonse de Lamartine, plným jménem Alphonse Marie Louis de Prat de Lamartine byl francouzský romantický básník, spisovatel a politik. Roku 1848 krátce působil jako francouzský ministr zahraničí.
Více od autora
Alois Urban (12)
Narozen: 9. října 1912 v Ústí nad Orlicí Zemřel: 9. ledna 1981 v Praze Alois Urban po maturitě na reálce v České Třebové v roce 1931 pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1935 získal aprobaci pro matematiku a deskriptivní geometrii. V roce 1937 získal doktorát za práci z diferenciální geometrie. Do roku 1945 působil na středních školách, po válce se stal asistentem na Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce 1948 studoval v Holandsku u profesora Schoutena. V roce 1950 se habilitoval a v roce 1954 byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie na stavební fakultě ČVUT. Alois Urban byl spoluautorem středoškolské učebnice Deskriptivní geometrie pro 11. ročník. V 60. letech vyšly dva díly jeho známé vysokoškolské učebnice Deskriptivní geometrie.
Více od autora
Alice (8)
Alice , vlastním jménem Carla Bissi, je italská zpěvačka, skladatelka a hudebnice známá svým výrazným hlasem a eklektickým hudebním stylem, který v sobě mísí prvky popu, rocku a avantgardy. Narodila se 26. září 1954 v italském městě Forli a poprvé na sebe upozornila koncem 70. let po účasti na hudebním festivalu v Sanremu. V její kariéře nastal výrazný obrat, když v roce 1985 spolupracovala se známým italským zpěvákem a skladatelem Francem Battiatem na albu "Gioielli Rubati", které obsahovalo coververze jeho písní.
Více od autora
Aleš Klégr (7)
Aleš Klégr je český anglista – lexikolog, lexikograf, sémantik a morfolog. Vystudoval anglistiku a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je žákem Bohumila Trnky a Ivana Poldaufa, ve svém odborném směřování byl nejvíce ovlivněn pozdější dlouhodobou spoluprací s Libuší Duškovou. Nejprve působil v Encyklopedickém ústavu ČSAV a na různých středoškolských a vysokoškolských jazykových pracovištích. V letech 1990–2008 byl členem Ústavu anglistiky a amerikanistiky FF UK, od roku 2008 působí v Ústavu anglického jazyka a didaktiky tamtéž. Od 1996 je docentem a od 2004 profesorem pro obor anglický jazyk. Soustavně se zabývá systémovými a textovými vztahy mezi angličtinou a češtinou na rovině gramaticko-lexikální . Je členem České asociace anglistů a Pražského lingvistického kroužku. Působí jako hlavní redaktor Časopisu pro moderní filologii . K nejvýznamnějším položkám jeho odborné bibliografie patří The Noun in Translation ; English Complex Prepositions of the Type in spite of and Analogous Sequences , Česko-anglický slovník spojení: podstatné jméno a sloveso , a především Tezaurus jazyka českého . K dalším zájmům Aleše Klégra patří vytrvalostní běh, fyzikální teorie a klasická hudba.
Více od autora
Aleš Haman (10)
Narodil se 26. června 1932 v Josefově u Jaroměře v rodině armádního důstojníka. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové v roce 1951 studoval bohemistiku a literární vědu na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1956 absolvoval diplomovou prací Vlastenecká lyrika z let 1885–1895. V tomtéž roce nastoupil jako korektor, později redaktor ve Státním zdravotnickém nakladatelství. Od roku 1957 působil jako odborný pracovník v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde se stal redakčním tajemníkem kritického vydání Spisů Jana Nerudy a kde se roku 1965 habilitoval jako vědecký pracovník studií Neruda prozaik. V roce 1972 z politických důvodů pracoviště opustil a byl zaměstnán jako bibliograf ve Státní knihovně ČSR. V roce 1982 přešel do oddělení výzkumu a metodiky knihovnictví, kde se zabýval především výzkumem čtenářských preferencí. V roce 1990 se jako vědecký pracovník vrátil do Ústavu pro českou a světovou literaturu, kde v roce 1992 získal titul DrSc. studií K otázkám teorie četby a čtenářství krásné literatury. Od roku 1990 také přednášel na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde našel od roku 1992 trvalé působiště. V roce 1998 dosáhl hodnosti univerzitního profesora. Od roku 1999 do současnosti vyučuje rovněž na katedře bohemistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Odborné články, studie a kritické reflexe publikoval již v průběhu šedesátých let na stránkách České literatury, Plamene, Kulturní tvorby, Tváře nebo Lidové demokracie. V osmdesátých letech mohl publikovat pouze v odborných knihovnických časopisech, zejména v periodiku Čtenář. V roce 1976 publikoval v samizdatu studii o Vladimíru Páralovi Dvakrát Páral pod pseudonymem H. Rak. Jako editor připravil do tisku především knihy Jana Nerudy, Ignáce Herrmanna, Ludvíka Aškenázyho. V devadesátých letech přeložil z angličtiny knihu Pavla Trenského Josef Škvorecký. V roce 2005 vyšel jeho překlad z francouzštiny obsáhlé příručky Voisine-Jechové o...
Více od autora
Alena Isabella Grimmichová (10)
Alena Isabella Grimmichová se více než dvacet let profesionálně věnuje výtvarné činnosti. V roce 1990 založila výtvarný GGArt atelier, v roce 2000 přejmenovaný na atelier Grimmich. V letech 1995 - 2005 vedla Galerii N°9 v Praze na Malé Straně. Zabývá se malbou na hedvábí, filcováním a řadou dalších technik. Na www.vytvarnetechniky.cz jsou k vidění její práce. Spolupracuje s mnoha časopisy, které se věnují ručním pracím. Pořady v televizi Barvy života 4.11.2011 Knihy Kouzlení s hedvábím, Portál 2010 Nunofilcování, Grada 2011
Více od autora
Alena Hanzlíková (7)
Autorka příruček domácího hospodaření, zejména z oblasti šití a pletení.
Více od autora
Alarich (7)
Na Horách Stříbrných se narodil 9. ledna 1895 MUDr. Oldřich Hlaváč, známý mezi lékaři a v pražských uměleckých kruzích pod literárním jménem Alarich, jímž podpisoval své rozmarné čtení o lékařích „Medicína v županu" a „Medicínské historie". Tento znamenitý lékař byl zároveň milovníkem všeho krásného, přijímaje dary všech uměn a s potěšením se zahloubávaje do děl myslitelů různých dob a národů. Citlivě nám přetlumočil arabského essayistu Džibrána ; napsal desítky prací ze svého oboru, podílel se velmi vydatně na činnosti společenského odboru Umělecké Besedy, kde se vydatným dílem zasloužil o zdar souborné výstavy J. V. Myslbeka, uspořádané v pražském Klementinu. Byla to osobnost širokých zájmů a obzorů, stejně milující přírodu a z ní nejvíce kvítí zahradní, hlavně gladioly, jako soustředěné chvíle nad knížkou veršů nebo v atelierech malířů, mezi nimiž měl řadu důvěrných přátel. Svoje rodné Pošumaví miloval láskou stálou a věrnou, vraceje se sem každoročně nejdříve k mamince do Buzníku a později s rodinou do Letov. 8. dubna 1940 byl zatčen jako člen jedné z prvých odbojových skupin na území protektorátu. 18. prosince 1942 byl ve 20 hodin večer v Berlíně-Plötzensee popraven.
Více od autora
Alan Titchmarsh (4)
Alan je v británii nejen populárním autorem ale především známou televizní osobností. Od roku 1996 moderuje pořad pro zahrádkáře, který se na dlouhou dobu usadil na nejvyšších místech žebříčků sledovanosti. Vystudoval zahradnickou školu a několik let pracoval v proslulé Královské botanické zahradě v Kew. Kromě desítek knih o zahradě má na sém kontě 4 romány a vlastní životopis. S manželkou Alison a dvěma dcerami žije v anglickém hrabství Hampshire.
Více od autora
Alain Thiéry (8)
Současný francouzský autor mladší generace, píšící rovněž pod jménem Arnaud Thierry, je původně vystudovaný lékař.Kromě psaní románů se věnuje také scénáristické práci.
Více od autora
Alafair Burke (9)
Dcera J. L. Burka, narodila se ve Fort Lauderdale, Florida. Studovala psychologii na Reed College a práva na Stanford Law School. Pracovala jako náměstek prokurátora v Portlandu, novinářka a spisovatelka. V současné době žije v New Yorku a je profesorem práva na Právnické fakultě Hofstra. Autorka detektivních sérií s newyorskou policistkou Ellie Hatcherovou a portlandskou prokurátorkou Samanthou Kincaidovou .
Více od autora
Al Ewing (13)
Britský komiksový scenárista a autor komediálního superhrdinského blogu.
Více od autora
Adrian Gilbert (7)
Adrian Gilbert je autor a nezávislý vydavateľský konzultant. V roku 1991 založil Solos Press, malé vydavateľstvo zamerané na kresťanský mysticizmus, gnosticizmus a hermetiickú tradíciu Egypta. Viac než dvadsať rokov skúmal starý Egypt a pokladá objavy obsiahnuté v Mystériu Orióna za veľmi dôležité pre naše pochopenie veku pyramíd.
Více od autora
Adele Parks (11)
Adele Parksová po štúdiu anglického jazyka a literatúry pracovala v oblasti reklamy. Roku 2010 dostala čestný doktorát literatúry na Teeside University. Prvý román vydala roku 2010 a ešte v tom roku ju Evening Standard zaradil do londýnskeho rebríčka Dvadsať tvárí, ktoré si treba všímať. V Británii sa predalo jeden a pol milióna výtlačkov jej diel a preložili ich do 25 jazykov.
Více od autora
Adam Georgiev (6)
Adam Georgiev je český básník a prozaik, autor širokého žánrového a stylového rozpětí. Je známý především jako autor homosexuálních próz, v roce 2010 byl v pořadu Q v České televizi označen za nejprodávanějšího gay autora v České republice. Svůj styl, vždy oscilující na pomezí poezie a prózy, předznamenal Georgiev již svým prvním uměleckým textem napsaným v sedmnácti letech, poémou I Ježíš Kristus byl sebevrah , o němž prezidentka Akademie literatury české Eva Kantůrková napsala, že je „intuitivním výkonem velkého talentu“. V provázání s divadlem pokračoval i následující knihou básnických interpretací hereckých rolí Potlesk pro Dagmar Havlovou – Veškrnovou , o níž Radovan Lukavský napsal, že „je v ní něco, co mu vzdáleně připomíná ducha Franceska Petrarcy a jeho zpěvů Lauře“. Za knihu Básník Trýzeň Kat , sbírku veršů z let 1997 – 2007, získal dvě nominace na Knihu roku 2007 v odborné anketě Lidových novin, a to od Evy Kantůrkové a držitele European Book Prize Mariusze Szczygiela . Literární kritik týdeníku Obrys-Kmen, který vychází jak příloha komunistických Haló novin, Alexej Mikulášek o knize napsal, že „patří k tomu nejlepšímu, co dal uplynulý rok české literatuře“ . Jako prozaik se etabloval třemi knihami známými jako „homosexuální trilogie“: Planeta samých chlapců , Bulvár slunce a Zabij mě, Eliso . Vyznačují se originálním literárním rukopisem a také homosexuální otevřeností, nebývalou nejen v českém literárním kontextu. Trilogie má umělecky vzestupnou tendenci . Jakub Vaníček v Literárních novinách o Planetě sa...
Více od autora
A. J Liehm (8)
Narozen 2. 3. 1924 v Praze, zemřel 4. 12. 2020 tamtéž. Filmový a literární kritik, kulturní a politický publicista, československý komunistický a reformní politik, vysokoškolský pedagog. V exilu v Paříži vydával v letech 1984-1988 mezinárodní kulturní revue Lettre Internationale.
Více od autora
Zuzana Kočová (6)
Zuzana Kočová, rodným jménem Liběna Kočová, byla česká divadelní herečka, režisérka, dramatička a spisovatelka. Po absolutoriu obecné školy na Spořilově studovala Akademické gymnázium v Praze. V roce 1940, před maturitou školu opustila a nastoupila na hereckou školu při divadle D 40. V tomto divadle hrála až do jeho uzavření v roce 1941. Poté hrála v letech 1941–1942 v Horáckém divadle v Třebíči. V letech 1942–1945 působila v zájezdovém souboru Středočeské činohry Josefa Burdy. Po skončení války nastoupila opět do divadelního souboru E. F. Buriana a v jeho divadle pracovala jako umělecká vedoucí, lektorka a herečka až do zrušení divadla v roce 1962. V roce 1947 si nechala změnit křestní jméno na Zuzana. V roce 1964 založila divadlo Maringotka, pro které psala a upravovala hry a působila v něm jako dramaturgyně, režisérka a herečka. Divadlo zaniklo v roce 1973. Po skončení divadelní kariéry se věnovala psaní. V letech 1974–1978 pracovala jako dramaturgyně Hlavní redakce literárně dramatického vysílání Československého rozhlasu. V osmdesátých letech podnikla cesty na Island a do Skotska, o obou cestách napsala cestopisy. Zemřela roku 1988 a je spolu s manželem pohřbena na Vyšehradském hřbitově. Byla třetí manželkou Emila Františka Buriana, sňatek proběhl v roce 1953. Je matkou písničkáře Jana Buriana . Jako redaktorka pracovala pro časopis Umělecký měsíčník, který vydával E. F. Burian. Přispívala do novin a časopisů Rudé právo, Květy, Tvorba, Literární měsíčník a Kmen. Používala pseudonymy Josef Liška a František Kuba.
Více od autora
Zuzana Csontosová (10)
Slovenská publicistka, spoluzakladatelka bezdomoveckého časopisu Nota bene, autorka článků v časopise Dieťa. Autorka knihy pohádek.
Více od autora
Zdenka Kabátová-Táborská (4)
Narozena 3.6.1933 v Praze. Malířka, grafička, ilustrátorka.
Více od autora
Zdeněk Vojtěch Peukert (10)
Zdeněk Vojtěch Peukert byl český spisovatel detektivních a dobrodružných knih, většinou publikovaných pod pseudonymy. Pracoval jako novinář a byl také československým reprezentantem a později trenérem v pistolových sportovních disciplínách. Psal detektivní a dobrodružnou literaturu pod mnoha pseudonymy . Pod vlastním jménem psal pohádky, romány a novely pro mládež. V některých svých knihách se vydával pod vlastním jménem za jejich překladatele.
Více od autora
Zdeněk Váňa (5)
PhDr. Zdeněk Váňa, CSc. se narodil 13.2.1924 v Čákovičkách nedaleko Prahy. V letech 1945 - 1948 studoval archeologii a české dějiny na Karlově univerzitě v Praze. Pracoval pak jako archeolog v muzeu v Teplicích v severozápadních Čechách. V roce 1953 přešel do Slovanského ústavu Československé akademie věd v Praze, kde spolu s prof. Janem Eisnerem vydával jako výkonný redaktor periodický sborník Vznik a počátky Slovanů. Od roku 1964 působil jako vědecký pracovník archeologického ústavu ČSAV v praze. Prováděl řadu výzkumů časně středověkých hradišt' v Čechách, např. v Zabrušanech, Vlastislavi, Bílině, Levousích, Libušíně. 10 let vedl rozsáhlý výzkum na Budči, jednom z hlavních center vznikajícího českého státu. Zaměřuje se na dílčí i obecné problémy slovanské etnogeneze, kulturního vývoje i archeologického výzkumu historických počátků Slovanů. Studoval v četných evropských muzeích, přednášel doma i v zahraničí, např. ve Varšavě, Berlíně, Bělehradě, Göttingenu atd. Publikoval množství článků a studií v odborných časopisech, vedle samostatných publikací, jako Objevy ve světě dávných Slovanů. Kniha Svět dávných Slovanů je výsledkem více než 30-ti letého studia a výzkumné činnosti.
Více od autora
Zdeněk Rotrekl (11)
Zdeněk Rotrekl byl český básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scenárista, spadající do podkategorie katolické literatury. Po maturitě byl totálně nasazen, po druhé světové válce zahájil studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Za svoji činnost ve svazu vysokoškolského studentstva byl v roce 1948 vyloučen ze studií. Dne 14. dubna 1949 byl zatčen, 17. listopadu 1949 ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři navrhl prokurátor trest smrti, rozsudek soudu zněl doživotí. Ve vězení strávil Zdeněk Rotrekl třináct let . Dne 10. května 1962 byl na amnestii propuštěn s desetiletým podmínečným trestem a pracoval jako dělník osvětlovač výkopů v Brně. Roku 1968 byl občansky rehabilitován a bylo mu umožněno dokončit studia filozofie, poté se stal redaktorem časopisu Obroda, kterým byl do roku 1969. Až do sametové revoluce působil jako disident a podílel se na tvorbě samizdatu. Po listopadu 1989 opět aktivně vstoupil do veřejného života. Byl zakládajícím členem Syndikátu českých novinářů, Obce moravskoslezských spisovatelů a Konfederace politických vězňů. V jeho literárním stylu se částečně objevují prvky surrealismu. Vytvářel hodně novotvarů. Věnoval se barokním a biblickým tématům. Častým motivem je zápas o křesťana za dob totality. Jeho poezie se řadí do katolické spirituální poezie. Začaly vycházet v roce 2002 v brněnském nakladatelství Atlantis. Zdeněk Rotrekl je nositelem mnoha cen a vyznamenání:
Více od autora
Zdeněk Pešat (8)
Zdeněk Pešat byl český literární vědec, historik a estetik. Narodil se v Místku, kde studoval na reálném gymnáziu. Kvůli uzavření školy během okupace maturoval až v roce 1947. Poté studoval slovanské literatury, literární vědu a estetiku na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Ještě během studií v roce 1950 začal na katedře působit jako asistent. V roce 1952 získal titul PhDr. obhajobou práce Boj o Aloise Jiráska v zrcadle kritiky . V roce 1958 získal titul kandidáta věd prací J. S. Machar, básník. Tato práce rovněž vyšla knižně v roce 1959. Doktorandskou práci Jaroslav Seifert obhájil v roce 1992 V roce 1953 přešel do Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde pracoval až do roku 2007. V letech 1964-1967 a 1968-1970 byl zástupcem ředitele, v letech 1989-1993 byl ředitelem ústavu. V době normalizace mohl publikovat jen omezeně. Zabýval se českou poesií konce 19. a první poloviny 20. století. Podílel se na kolektivních pracích o dějinách české literatury
Více od autora
Zdeněk Mrkáček (7)
RNDr. Zdeněk Mrkáček . Ornitolog a biolog Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj, autor populárně naučných článků, přednášek, rozhlasových relací a publikací z oboru, fotograf fauny a flóry. Též garant Ornitologické poradny při Kulturním a informačním středisku v Lomnici nad Popelkou a šéfredaktor Internetových novin města Lomnice nad Popelkou.
Více od autora
Zdenek Mlynar (7)
Zdeněk Mlynář, rodným jménem, které užíval do roku 1945, Zdeněk Müller, byl český komunistický politik, právník, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog. Od roku 1946 byl členem Komunistické strany Československa, v období 1950–1955 absolvoval moskevskou Právnickou fakultu Lomonosovovy univerzity . Následně nastoupil do Ústavu státu a práva Československé akademie věd, kde setrval až do roku 1968. Během pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl spolu s dalšími vedoucími členy strany odvlečen do Moskvy, kde připojil svůj podpis pod tzv. Moskevské protokoly. Poté byl ještě dosazen do funkce člena předsednictva ÚV KSČ, následně v listopadu téhož roku však na všechny své posty rezignoval a roku 1970 byl vyloučen z komunistické strany. Novým zaměstnavatelem se stalo Národní muzeum, kde se věnoval na vědecké úrovni entomologii. Podepsal Chartu 77 a podílel se na protirežimních aktivitách. To byl důvod represivního tlaku státní moci na jeho osobu, v důsledku něhož emigroval do Rakouska. Tam přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie. Po sametové revoluci se vrátil do Československa. Stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Poté, co strana propadla, odstoupil ze své funkce a pro zhoršený zdravotní stav definitivně opustil politiku. Zemřel v dubnu 1997 ve Vídni. Pražského pohřbu se mimo jiné zúčastnil bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu Michail Sergejevič Gorbačov. Manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Budínová-Mlynářová-Klímová. Dcera Milena Bartlová je profesorka historie umění, syn Vladimír Mlynář je manažer. Druhou manželkou se stala česká spisovatelka Irena Dubská se kterou od konce sedmdesátých let žil společně v exilu. V druhém manželství s Irenou Dubs...
Více od autora
Zdeněk Ležák (11)
Zdeněk Ležák je novinář, publicista a od roku 2010 šéfredaktor technického a přírodovědného časopisu pro mládež – ABC. Zdeněk Ležák absolvoval literární akademii Josefa Škvoreckého. Od roku 1999 působí v redakcích časopisů pro děti. V letech 1999 až 2008 pracoval jako redaktor časopisu ABC. Mezi roky 2008 až 2010 zastával pozici šéfredaktora časopisu 21. století JUNIOR. Ve své literární tvorbě se Zdeněk Ležák zaměřuje na děti a mládež, tematicky pak na historii a moderní technologie. Žije v Jílovém u Prahy a v Praze. K jeho zálibám patří ještě film, komiks, pěší turistika a cykloturistika.
Více od autora
Zdeněk Kotek (7)
Narozen 12. 6. 1924 v Nučicích, zemřel 14. 10. 2004 v Praze. Elektroinženýr, vědec a vysokoškolský učitel Katedry měření FEL ČVUT . Průkopník technické kybernetiky v ČR, přispěl k založení a rozvoji výzkumu v oblastech automatického řízení, rozpoznávání, robotiky, počítačového vidění, umělé inteligence, znalostního inženýrství, adaptivních a učících se systémů. Publikace v oboru.
Více od autora
Zdeněk Jančařík (9)
PhDr. Zdeněk Jančařík je šéfredaktor nakladatelství Portál, překladatel, pravidelně píše články pro přílohu Katolického týdeníku Perspektivy.
Více od autora
Zdeněk Hron (8)
Zdeněk Hron je český pedagog, překladatel, redaktor, básník a diplomat. Roku 1961 maturoval na Vojenské škole Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové a následně vystudoval v letech 1961–1967 angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1968 vyučoval na Jazykové škole v Praze a od roku 1987 se věnuje ve svobodném povolání překladatelské činnosti. Byl rovněž kulturním atašé velvyslanectví České republiky v Londýně. Překládá z angličtiny , a to prózu, poezii i divadelní hry. Pro Československou a Českou televizi přeložil dialogy a titulky k řadě filmů a seriálů. Jako nakladatelský redaktor sestavil několik básnických antologií, uspořádal výbory z veršů různých českých básníků a sám je rovněž autorem deseti básnických sbírek.
Více od autora
Zdeněk Endris (4)
Narozen 30.12.1902 v Žereticích u Jičína, zemřel 27.1.1974 v Praze. Středoškolský profesor, dramaturg, dramatik, autor publikací o léčivých rostlinách.
Více od autora
Zbyněk Kožnar (7)
PhDr., CSc. Zbyněk Kožnar - působil jako novinář; autor reportáží , knih literatury faktu a s manželkou Marií Kožnarovou prozaických děl . Překládal z angličtiny, hlavně poezii - Americká lidová poezie, Černošská poesie, atd.
Více od autora
Xavier Herbert (4)
Celým jménem Albert Francis Xavier Herbert se narodil v Geraldton v Západní Australii jako nemanželské dítě pod jménem Alfred Jackson. Od mládí prošel řadu zaměstnání a dokázal vystudovat farmacii. Ve své spisovatelské tvorbě se věnoval především tématu vztahu a vlivu bělochů na vývoj a život domorodého obyvatelstva Austrálie.
Více od autora
Waris Dirie (7)
Waris Dirie je somálská modelka, spisovatelka, herečka a aktivistka za lidská práva. Waris Dirie se narodila v roce 1965 nomádské rodině v Somálsku. Ve třinácti letech utekla z domu, aby se vyhnula domluvenému sňatku se starším mužem. S pomocí své tety se z Mogadiše dostala až do Londýna, kde žila u bohatých příbuzných – somálského velvyslance, pro které pracovala. Po skončení jeho doby působnosti se Waris rozhodla zůstat v Londýně a nevrátit se s nimi do Somálska. V prvních měsících se Waris živila jako uklízečka v místním McDonaldu. Waris náhodou objevil fotograf Terence Donovan, který jí pomohl dostat se až na titulní stranu Pirelliho kalendáře. Tím odstartovala její modelingová kariéra. Úspěšně pak propagovala přední světové značky Chanel, Levi´s, L´Oréal nebo Revlon. V roce 1987 si Waris zahrála vedlejší roli v bondovském filmu Dech života. Předváděla také na molech v Londýně, Miláně, Paříži a New York City. Objevila se i v módních časopisech Elle, Glamour a Vogue. V roce 1995 o ní BBC natočilo dokumentární film Nomádka v New Yorku . Na vrcholu své kariéry, v roce 1997, v rozhovoru pro časopis Marie-Claire poprvé otevřeně promluvila o ženské obřízce, kterou v dětství prodělala. Tento rozhovor oblétl média po celém světě. V témže roce se Waris stala velvyslankyní Populačního fondu OSN , který bojuje proti praktikování ženské obřízky ve světě, a také navštívila svou matku v rodném Somálsku. Její první autobiografická kniha Květ pouště vyšla v roce 1998 a brzy se stala mezinárodním bestselerem. Waris později úspěšně vydala další knihy nazvané Svítání v poušti , Dopis mé matce a Děti pouště , která byla použita v evropské kampani namířené proti ženské obřízce.V roce 2009 byl na motivy její knihy Květ pouště natočen celovečerní film, ve kterém si hlavní roli zahrála etiopská supermodelka Liya Kebede. Film se zatím promítal ve 20 zemích světa vč...
Více od autora
Vojtěch Rakous (6)
Vojtěch Rakous, vlastním jménem Adalbert Österreicher, později Östreicher , byl český židovský spisovatel. Adalbert Österreicher se narodil ve vsi Starý Brázdim . Pocházel z česky hovořící rodiny židovského chalupníka Šalamouna Österreichera a matky Barbory, rozené Pollákové. Celkem bylo v rodině sedmnáct dětí. Jeho školní vzdělání obsahovalo pouze jednoroční docházku do židovské školy v Brandýse nad Labem. Nejprve chodil do školy v Brázdimi , redaktora časopisu Paleček a Karla Fischera , redaktora Kalendáře česko-židovského. V devadesátých letech se Vojtěch Rakous vrátil do Prahy. V první zachovalé policejní přihlášce je uvedeno, že před svatbou žil se sourozenci Karlem a Paulinou. S bratrem Karlem také založil v pražské Jindřišské ulici obchod s obuví Staroměstská tržnice obuvi. Ob...
Více od autora
Vojtěch Matocha (11)
Narozen 1989. Programátor, zabývá se tvůrčím psaním, píše recenze pro iLiteraturu. Autor dobrodružné knihy pro děti.
Více od autora
Vlastimír Talaš (7)
Narozen 18. 12. 1951 v Karviné. Ing. elektrotechnik ,nakladatel, autor libreta ke komiksu, spolumajitel nakladatelství Talpress/Krakatit, zaměřeného na Scifi a fantasy literaturu.
Více od autora