5761–5820 z 152994 Autoři
Jaroslav Charvát (11)
Narozen 22.9.1904 v Třebíči, zemřel 5.9.1988 v Benešově. Prof., PhDr. DrSc., historik, archivář, práce a překlady z oboru.
Více od autora
Jaroslav Bičovský (11)
Narozen 28.6.1910 v Praze, zemřel 3.6.1996. JUDr., CSc., stati z oboru občanského práva.
Více od autora
Jaromír Tláskal (14)
Narozen 31.1.1921 v Nemošicích u Pardubic. Asistent katedry západní filologie, učebnice francouzštiny.
Více od autora
Jaromír Bosák (10)
Jaromír Bosák je český sportovní komentátor a novinář. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Bydlí v Šestajovicích u Prahy. Se svou novinářskou kariérou začínal v rádiu Bonton. Psal také články o fotbalu do časopisu Gól, hlavně o německé Bundeslize. Ve sportovně-žurnalistických kruzích se o něm mluví jako o velkém odborníkovi na německý fotbal. Od roku 1994 komentuje fotbalové přenosy pro Českou televizi. V letech 2000 až 2002 byl šéfredaktorem redakce sportu. Momentálně kromě činnosti v České televizi publikuje své články na serveru ČTK – sportovní noviny. Je to v současnosti jeden z nejpopulárnějších komentátorů v Česku. Často své komentáře prokládá vtipem. Kromě fotbalu je také milovníkem golfu, který v současnosti také komentuje. Je šéfredaktorem golfových časopisů Golf Vacations a GolfPunk. Jaromír Bosák také spolu s kolegou Svěceným propůjčil svůj hlas namluvení PC hry FIFA. V roce 2008 se společně s profesionální tanečnicí Evou Krejčířovou zúčastnil třetí řady taneční soutěže a mediální show Star Dance. Ačkoliv nikdy předtím netancoval, měl vysokou podporu televizního publika a úspěšně absolvoval sedm kol soutěže, skončil tedy na pomyslném třetím místě. Je členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí. Do roku 2016 se věnoval velkému fotbalu na amatérské úrovni ve fotbalovém klubu FK Union Strašnice.
Více od autora
Jarmila Hamplová-Šusterová (14)
Narozena 27.2.1904 v Praze,zemřela 1992. PhDr., středoškolská profesorka, práce z francouzštiny.
Více od autora
Jana Stará (11)
Narozena 5.5.1967 v Praze. PhDr., pedagožka, práce z občanské výchovy, též metodické materiály pro výuku prvouky na ZŠ.
Více od autora
Jana Brnušáková (9)
Narozena 1969 v Kladně. Autorka básní, prózy, amatérská fotografka a malířka.
Více od autora
Jan Smolík (10)
Jan Smolík je bývalý český cyklista. Vítěz Závodu míru v roce 1964; vyhrál tři etapy a v cíli měl na druhého v pořadí Güntera Hoffmanna z NDR náskok sedm a tři čtvrtě minuty. V jednadvaceti letech byl historicky nejmladším vítězem závodu. Startoval i na Letních olympijských hrách 1964 v Tokiu v silničním závodě jednotlivců, kde dojel na 71. místě, a na Letních olympijských hrách 1968 v Mexico City, kde byl dvacátý třetí.. Vyhrál závod Praha - Karlovy Vary - Praha 1963, mistrovství ČSSR v silničním závodě jednotlivců 1965, Velkou cenu L'Humanité 1966, na závodě Okolo Rakouska 1967 byl čtvrtý, na Tour Bohemia byl druhý v roce 1970 a vyhrál v roce 1971. Jeho sportovní kariéra je spojena s armádním sportovním oddílem Dukla Brno, kde později působil také jako trenér. Po odchodu do důchodu působí jako traťový komisař na Masarykově okruhu. Český olympijský výbor mu udělil v roce 2014 Cenu fair play.
Více od autora
Jan Kristofori (11)
Jan Kristofori – 23. března 2004 Praha) byl malíř, galerista a grafik. J. Kristofori se narodil v Mukačevě, nejvýchodnější části Československa, kde pohromadě žili nejen Maďaři a Češi, ale i Židé a Rusíni. Jeho otec pracoval na panství hraběte Thuna jako strojník ve mlýně, zde celá rodina i žila. Přesun do Čech roku 1938 se neshledal s úspěchem a Kristoforiovi se usadili v Maďarském Miskolci. Mezi léty 1941 až 1944 absolvoval Jan gymnázium a následně se stal studentem Uměleckoprůmyslové školy. Roku 1945 se Kristoforiovi připojili k repatriantům z Rumunska a Řecka a společně s nimi odcestovali do Čech. Zde se usadili v Přísečnici nedaleko Kadaně na malém statku. Rodina Kristoforiova nebyla jedinými cizinci, jež se v Přísečnici usadila. Jan se na české škole počal učit češtině a tehdy začal pracovat, jako výtvarník, pro reklamní agenturu AMA ve Vejprtech. Jeho otec chtěl, aby po něm převzal statek v Přísečnici a po ukončení školní docházky, v roce 1948, jej přemlouval, aby pokračoval ve studiu a to na střední zemědělské škole v Kadani. Jan se ovšem přihlásil do školy v Klášterci nad Ohří. Na teoretickou výuku dojížděl do Kadaně a v Klášterci trávil čas na internátě. Komunistický režim donutil Kristoforiovi opustit statek a přestěhovat se do Kadaně-Prunéřova. Zde počal Janův otec pracovat v uhelné šachtě. Jan byl vyloučen ze školy i z internátu. Nedostalo se mu žádného zaměstnání, a proto se odstěhoval do Semil. V Semilech začal spolupracovat s ochotnickým divadlem. K Výročí Tomáše G. Masaryka, prvního čsl. prezidenta, připravil s několika příteli letáky s provokativními úvahami o komunismu, kterými oblepili celé město. Roku 1952 byl Kristofori odsouzen k desetiletému vězení . Během sedmiletého vězení a práce v komunistických lágrech se Jan věnoval kreslení. Tyto kresby byly v roce 1993 vydány pod názvem „Motáky“. S...
Více od autora
Ján K Maliarik (12)
Narozen 8. 11. 1869 v Myjavě, zemřel 14. 7. 1946 v Brně, mystik, teosof, původně farář evangelické církve augsburského vyznání , pacifista, kulturní a náboženský publicista, spisovatel.
Více od autora
Jan Hůla (11)
Narozen 11.5.1945 v Rudné. Publicista, novinář, autor rozhlasových dokumentárních a zábavých pořadů, detektivky a publicistické knihy, rozhovory a biografie slavných lidí.
Více od autora
James Krüss (7)
James Krüss byl německý básník a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších a nejsvéraznějších poválečných autorů knih pro děti a mládež. Narodil se na Helgolandu, zemřel na Gran Canarii, pohřben byl do moře u Helgolandu. Po dokončení střední školy v roce 1943 začal studovat učitelství. Už během studií napsal v roce 1946 svoji první knihu – Der goldene Faben. Studium vysoké školy dokončil v roce 1948 – i když jako učitel později nikdy nepracoval. Od roku 1956 se zabýval psaním rozhlasových her pro děti. V témže roce publikoval knihu Maják na Humřím útesu. Slavným se stal po roce 1960 vydáním knihy Můj pradědeček a já . V roce 1962 vyšla jeho možná nejslavnější kniha Tim Tolar a zvonivý smích. Je po něm pojmenováno sedm škol, z toho jedna na Helgolandu. V roce 1968 se mu dostalo nejvyššího literárního ocenění udělovaného autorům dětské literatury, Ceny Hanse Christiana Andersena.
Více od autora
James Grippando (9)
Narodil se v roce 1958 a prvních osmnáct let života strávil s rodiči a čtyřmi sourozenci v americkém státě Iliinois. Tam také začal studovat na univerzitě. Později se rodina přestěhovala na Floridu a Grippando pokračoval ve vysokoškolských studiích na University of Florida. Kromě toho, že byl příkladným studentem, působil také jako redaktor odborného školního časopisu. Po dokončení studia pracoval u soudu, ale zároveň se ve volném čase věnoval psaní. Nakonec zvítězila literatura a z Jamese Grippanda se stal spisovatel na plný úvazek. V českém překladu vyšly tituli Mimo podezření, Prosba o milost, Nalezené peníze, Výkupné a Informátor.
Více od autora
Jakub Malý (13)
Jakub Malý, celým jménem Jakub Josef Dominik Malý byl český národní buditel a novinář, autor publikací z oboru historie a literatury, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny. Používal též pseudonymy Budislav a Václav Pravda . Vystudoval na Karlově universitě filosofii a práva, seznámil se s mnoha tehdejšími vlastenci . Začal psát básně do mnoha častopisů, živil se jako učitel jazyků. Spolupracoval s Jungmannem na sestavování Slovníku, pracoval jako redaktor a překladatel . Vydával ostře protivládní politické články, historické spisy . Na sklonku života vydal své paměti, v nichž popsal situaci na počátku národního obrození . Mimo vlastní tvorbu překládal, především z angličtiny , francouzštiny, němčiny a polštiny. Je autorem prvního překladu Charlese Dickense z roku 1840. Psal i německy. Patřil k nejplodnějším českým spisovatelům své doby.
Více od autora
Jacques Maritain (12)
Jacques Maritain byl francouzský katolický filosof tomistické a personalistické inspirace, zastánce „integrálního křesťanského humanismu“ a lidské svobody. Velký význam měla jeho politická filosofie, včetně účasti při formulaci Deklarace lidských práv, a jeho estetika. Maritain se narodil v rodině významného právníka, v letech 1900–1905 studoval na Sorbonně filosofii a přírodní vědy a na radu svého přítele, spisovatele Charlese Péguyho, chodil i na přednášky Henri Bergsona. Roku 1904 si vzal paní Raïssu z ruské židovské emigrantské rodiny a roku 1906 se dal katolicky pokřtít. V letech 1906–1908 dále studoval přírodní vědy v Heidelbergu a po návratu do Francie se rozešel s Bergsonem a věnoval se studiu Tomáše Akvinského. V letech 1914–1939 byl profesorem na Institut catholique v Paříži a ve svých raných pracích se věnoval obraně katolicismu. Seznámil se s ruským filosofem Nikolajem Berďajevem a s personalistickým myslitelem E. Mounierem a pod jejich vlivem se začal zajímat o sociální otázky, křesťanský humanismus a lidská práva. Už od třicátých let dojížděl pravidelně přednášet do Toronta a po pádu Francie roku 1940 místo návratu odjel do USA, kde přednášel v Princetonu a na Kolumbijské univerzitě. Pracoval také na vysílání pro Francii, po osvobození Francie byl v letech 1944–1948 byl velvyslancem ve Vatikánu, kde se spřátelil s pozdějším papežem Pavlem VI.; v téže době se podílel na formulaci Deklarace lidských práv pro OSN i papežských dokumentů k sociálním otázkám. Roku 1948 opět odejel do Princetonu a přednášel na řadě dalších amerických univerzit. Roku 1960 se vrátil do Francie a když roku 1961 ovdověl, odešel do Toulouse, kde žil a zemřel v dominikánském klášteře. V poslední knize, Sedlák od Garonny , kritizoval některé změny, k nimž došlo na Druhém vatikánském koncilu. Maritain napsal přes 60 knih , zčásti polemic...
Více od autora
Ivo Vaculín (5)
Ivo Vaculín je český redaktor, žurnalista, překladatel a spisovatel. Roku 1955 dokončil studium divadelní vědy na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, v letech 1955–1965 pracoval jako redaktor dobrodružné literatury v nakladatelství Svět sovětů, do roku 1968 jako redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy a poté až do roku 1992 byl redaktorem deníků Hospodářské noviny, Zemědělské noviny a Venkov. Překládá z ruštiny, je autorem publicistických a naučných knih a pod pseudonymem V. A. Coolin napsal několik vědecko-fantastických příběhů.
Více od autora
Ivo Fleischmann (11)
Ivo Fleischmann byl lyrický básník a překladatel z francouzštiny. Ivo Fleischmann se narodil v rodině advokáta. Vystudoval francouzské a reálné gymnázium v Praze, maturoval v roce 1940. Za 2. světové války pracoval Ivo Fleischmann v truhlářské dílně a byl zapojen do protifašistického odboje. V květnu roku 1945 byl spoluzakladatelem deníku Mladá fronta a podílel se i na založení stejnojmenného nakladatelství. Od roku 1946 byl Ivo Fleischmann kulturním přidělencem na československém velvyslanectví v Paříži, v dalších letech působil na ministerstvu kultury v Praze , jako redaktor Lidových novin, publikoval v řadě novin a časopisů. Od roku 1964 vykonával Ivo Fleischmann funkci kulturního rady v Paříži, kde v roce 1969 požádal o politický azyl.
Více od autora
Ivana Svobodová (10)
Ivana Svobodová je česká bohemistka, která se věnuje jazykovému poradenství a současné češtině. Působí v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR. Známá je především tím, že odpovídá na e-mailové dotazy v jazykové poradně ústavu, takže její názory na jazykové jevy v češtině bývají často vnímány jako oficiální kodifikace jazyka. Je také řešitelem projektu internetové příručky českého jazyka v rámci jazykové poradny a autorkou nebo spoluautorkou několika publikací zabývajících se jazykovou pedagogikou a osvětou. Napsala mnoho popularizačních a poradenských článků a podílela se na několika popularizačních příručkách čerpajících ze zkušeností v jazykové poradně: Ze zkušeností jazykové poradny , Čeština jak ji znáte i neznáte . Píše knihy o češtině pro malé děti , působila jako editorka sborníků a v 90. letech se jako spoluautorka podílela na metodických návodech Miloslava Synka, jak psát odborné práce . Je jedním z téměř 20 členů redakční rady odborného časopisu Český jazyk a literatura, který vydává SPN, a členkou patnáctičlenné odborné rady časopisu Naše řeč. Na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd UK externě vede semináře Současný český jazyk.
Více od autora
Ivan Nový (13)
Prof. Ing. Ivan Nový, CSc. Je profesorem Vysoké školy ekonomické pro obor podniková ekonomika a management. Od roku 1992 je vedoucím katedry psychologie a sociologie řízení na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. V odborné práci se zaměřuje na problematiku sociologických a sociálně-psychologických aspektů podnikového řízení s důrazem na oblast vedení lidí, podnikové kultury a interkulturního managementu. V mezinárodní pedagogické a vědecko-výzkumné spolupráci se orientuje na německy mluvící teritoria. Spolupracuje s řadou zahraničních výzkumných a vzdělávacích zařízení, např. s univerzitami v Regensburgu, Drážďanech, Braunschweigu a Vídni. Velmi významná je také jeho poradenská činnost pro známé a velké mezinárodní i české firmy.
Více od autora
Ivan Blatný (12)
Ivan Blatný byl český básník, člen Skupiny 42, překladatel a esperantista. Byl synem českého literáta Lva Blatného. S rodiči poměrně hodně cestoval. Jeho otec však roku 1930 zemřel a po necelých třech letech mu zemřela i matka. Poté se o něj starali prarodiče z matčiny strany Anna Klíčníková a Arnold Klíčník. Literárním patronem mu byl Vítězslav Nezval. V roce 1928 se zúčastnil literární soutěže v Lidových novinách. Vystudoval gymnázium a přestože studoval s obtížemi, byl redaktorem Studentského časopisu, kde získal 1. místo v soutěži o báseň roku. Brzy po dokončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor čeština – němčina . V roce 1935 zdědil po smrti svého dědečka Arnolda Klíčníka zavedený optický závod v Solniční ulici, který ho živil až do jeho odchodu do exilu. V této době také přispíval do několika literárních časopisů. Svou prvotinu, básnickou sbírku Paní Jitřenka, vydal v roce 1940. O rok později vydal sbírku Melancholické procházky, která zvítězila v celonárodní soutěži. Po osvobození vstoupil do KSČ. Roku 1948 byl vyslán místo Jana Čepa, který byl komunistickým vedením pokládán za nespolehlivého, jako člen tříčlenné oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů do Londýna, odkud se již nevrátil – v BBC oznámil, že se domů do Československa nevrátí. V českém vysílání londýnského rozhlasu promluvil o potlačování kultury a svobody tvorby v Československu. V Anglii požádal o politický azyl, poštou vrátil průkaz KSČ i Syndikátu československých spisovatelů. V Československu byl označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným básníkem. Ivan Blatný život v exilu nesl velmi těžce, zhoršila se mu jeho psychická choroba, stihomam, obával se, že ho chce unést KGB. Život v emigraci byl pro něj obtížný, neuměl ani anglicky. Určitou dobu ale s...
Více od autora
Imrich Lečko (5)
Narozen 28.2.1915 v Považské Bystrici, zemřel 19.7.1974 v Bratislavě. Slovenský pedagog, matematik.
Více od autora
Ike & Tina Turner (9)
Ike & Tina Turner bylo průkopnické duo R&B a soulu, které se proslavilo v 60. a 70. letech. Ike Turner, multiinstrumentalista, skladatel a producent, se koncem 50. let seznámil se zpěvačkou Annou Mae Bullock, která později přijala umělecké jméno Tina Turner. Společně založili skupinu Ike & Tina Turner Revue, která se proslavila svými dynamickými živými vystoupeními a energickým vystupováním na pódiu. Jejich hudba byla silnou kombinací soulu, rocku a funku.
Více od autora
Igor' Dmitrijevič Novikov (2)
Ruský astronom a astrofyzik, zabývá se problematikou teorie černých děr a relativistické kosmologie.
Více od autora
Ian Stewart (11)
Ian Andrew Robert Stewart byl skotský klávesista a člen skupiny The Rolling Stones. Spolupracoval také se skupinou Led Zeppelin nebo kytaristou George Thorogoodem.
Více od autora
Honza Volf (14)
Honza Volf je český básník, kreslíř a prozaik. Je znám zejména jako autor „sluníčkových“ kalendářů, plakátů a knížek. Honza se narodil v Praze na Bulovce, ale již ve třech letech odjel s matkou do Sliače na Slovensku, kde žil až do svých 16 let. Poté, co nebyl v Kremnici přijat na střední výtvarnou školu, se vrátil do Prahy, kde posléze vystudoval Střední uměleckou školu Václava Hollara. Na vysokou školu nebyl přijat z kádrových důvodů. Po škole se čtyři roky živil jako uklizeč v metru, poté pracoval rok v podniku Geodézie jako dělník, načež začal prodávat svoje grafiky na Karlově mostě. Zpočátku na černo a po roce 1989 oficiálně. „Zde,“ jak píše „pod širým nebem strávil dlouhých třináct let.“ Mezitím se, ve 30 letech, oženil. Po rozpadu manželství, z něhož vzešly dvě děti, následovalo období sebehledání, jež trvalo několik let. V roce 1996 založil Nakladatelství jednoho autora, v němž od té doby vydává svoje díla – knížky, plakáty, kalendáře, diáře a jiné drobnosti. Počátky nebyly vůbec jednoduché, mnozí jej zrazovali, ale postupem doby si získal řadu příznivců. Literatura: Jedná se o ručně psanou, převážně veršovanou tvorbu doprovázenou vlastními kresbami. Jeho humorné rýmy jsou prostoupené optimismem, láskou a, jak říká, sluníčkem. Grafické práce: vydává plakáty, kalendáře, pohlednice, diáře a mnoho dalších optimistických grafik. Své práce podepisuje Honza Volf. Ten, co neumí hrát golf.
Více od autora
Honza Vojtko (12)
Narozen 1975. Mgr., psycholog a terapeut, zaměřený na vzdělávání dospělých, párovou a individuální terapii, též autor pohádek.
Více od autora
Herbert Slavík (11)
Herbert Slavík je český fotograf, držitel řady tuzemských i zahraničních ocenění, autor a spoluautor řady fotografických publikací. V letech 1986 až 1990 působil jako fotoreportér pro Mladou frontu a od roku 1990 do roku 2002 působil jako vedoucí fotografického oddělení ve zmíněném deníku. Od roku 2001 se věnuje převážně fotografování portrétů, od roku 2003 je fotografem na volné noze. S manželkou Terezou Brodskou mají syna Samuela, který se narodil v roce 1996. Počátkem února 2013 fotografoval oficiální portréty prezidenta Miloše Zemana. Výstava Plzeňské ikony je volně spojena s jeho úspěšnou sérií Tváře/Faces, která byla poprvé představena nejen české veřejnosti v roce 2003 a byla doprovázena stejnojmennou fotografickou publikací. V roce 2008 vyšla publikace Tváře/Faces : CZ , která byla vydána při příležitosti českého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2009; soubor portrétů byl vystaven v Bruselu. V roce 2010 byla vydána publikace Hrdost a odvaha : tváře české armády – H. Slavík je autorem projektu a fotografií, autory textů jsou Barbora Potůčková a Eduard Stehlík.
Více od autora
Henri Seroka (4)
Henri Seroka je belgický skladatel, textař a producent, který se narodil 9. května 1949. Jeho kariéra v hudebním průmyslu trvá již několik desetiletí. Seroka je známý svou tvorbou napříč různými žánry, včetně popu, vážné a filmové hudby. Skládal hudbu k filmům a televizním seriálům, což mu vyneslo uznání i mimo oblast tradičních alb. Jeho talent sahá až k psaní znělek pro reklamy a vytváření hudebních motivů pro mezinárodní akce. Podílí se také na produkci hudby pro jiné umělce, což přispívá k jeho pověsti všestranného hudebníka.
Více od autora
Helena Longinová (13)
Benešov u Černovic a Kamenice nad Lipou jsou místy, kde prožila dětství literárně plodná a mezi čtenáři přeúspěšná Helena Longinová, jindřichohradecká rodačka. Když devatenáctiletá složila maturitní zkoušku na gymnáziu v rodném městě, natrvalo přesídlila do Prahy. Po promoci na FF UK , kde studovala obor germanistika - čeština, přijala místo profesorky němčiny na pražské Jazykové škole. Působila zde plných třiatřicet let! Pro životopis Heleny Longinové je příznačné, že na literární scénu vstoupila až ve zralém věku, v neobvyklých jednapadesáti letech: časopisecký debut zveřejnil ženský týdeník Vlasta. Na debut knižní vzpomíná Longinová takto: "na mé tvorbě je určitě nejzajímavější skutečnost, že můj první román vyšel v Československém spisovateli v roce, kdy mi bylo rovných padesát sedm let. Není to obvyklé, ale stalo se to. Od toho dne mi vyšlo všechno, co jsem napsala a poslala do nějaké redakce. Můj vlastní osud číhal ukryt za rohem a čekal, kdy konečně doklopýtám na konečnou. Pak na mne vyskočil a já, zahlcena štěstím, jsem se stala spisovatelkou." . Šlo tehdy o román Proč umírá sánská koza a Československá spisovatelka po něm vydal ještě dva: Křehké jistoty a Koncert pod kaštany .
Více od autora
Helena Bechlerowa (8)
Helena Bechlerowa - autorka dětských knih, rozhlasových pořadů, překladatelka z ruské literatury.
Více od autora
Hayley Daze (8)
Britská spisovatelka, autorka poezie a knih pro děti, vysokoškolská a středoškolská pedagožka se zaměřením na historii, pracovnice pro charitativní organizace.
Více od autora
Harish Johari (8)
Indický vědec a expert v umění tantry, hinduista, malíř, sochař, spisovatel, skladatel indické hudby.
Více od autora
Hans Joachim Störig (7)
Hans Joachim Störig je německý autor, překladatel, vydavatel a lexikograf.
Více od autora
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (6)
Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen byl nejvýznamnější německý barokní spisovatel, autor pikareskních románů a novel , v nichž v protikladu k tehdejší dvorské literatuře zobrazil život prostého lidu a hrůzy třicetileté války. Grimmelshausen pocházel z řemeslnické rodiny. Roku 1635 byl při přepadení svého bydliště a vyvraždění rodiny odvlečen hesenskými žoldáky. V letech 1636 až 1640 žil v Soestu a Lippstadtu jako voják a zúčastnil se bojů třicetileté války. Ačkoliv neměl školy ani vzdělání stal se vojenským písařem a roku 1646 se vykoupil z vojenské služby. Po skončení třicetileté války konvertoval Grimmelshausen ke katolicismu, vstoupil do služeb štrasburského biskupa Franze Egona z Fürstenberga, stal se majitelem hostince a roku 1667 rychtářem v bádenském městě Renchen, kde také zemřel. Literárně činný byl Grimmelshausen od roku 1660. Svá díla vydával pod různými pseudonymy , jeho autorství zjistil Hermann Kurz až roku 1837. Z jeho díla vynikají Simpliciánské spisy , což je deset volně na sebe navazujících svazků pikareskních próz, , jejichž rámec tvoří alegorie člověka na jeho pozemské pouti k věčné spáse a jejichž náplní je střet člověka se světem, který ho ohrožuje. Více než polovinu z nich zabírá román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus, ve kterém Grimmelshausen vytvořil vynikající obraz válečných a politických poměrů v době třicetileté války. Grimmelshausenovy Simpliciánské spisy jsou tvořeny deseti volně na sebe navazujícími svazky pikareskních románů a novel:
Více od autora
Hanns Kurth (7)
Spisovatel a redaktor, publikace o psychologii, mj. pseudonym Jules Silver, Jean Baptiste Delacour.
Více od autora
Hana Knížková (4)
Narozena 28.3.1930 v Praze. Práce o umění, autorka katalogů výstav z muzejních sbírek.
Více od autora
Hal George Evarts (11)
Spisovatel westernů a indiánských románů.V roce 1915 se mu narodil syn H.G.Evarts Jr.,který od roku 1940 začal psát také westerny a ještě detektivky a tajemno.
Více od autora
Gustav Vlk (7)
Narozen v Praze, od dětství byl aktivním sportovcem, za svůj životní cíl si stanovil být sportovním novinářem, což se také podařilo. Od roku 1933 pracoval jako sportovní zpravodaj a novinář v řadě novin a časopisů. Jako sportovní reportér se v rozmezí let 1933 - 1978 zúčastnil 26 hokejových mistrovství světa a osmi ZOH.
Více od autora
Gustav Pallas (14)
Autor se narodil v Hořovicích. Po studiích na UK se věnoval historii české literatury a byl znalec severské literatury a jejich autorů. Mimo vlastní knihy byl i překladatel zejména autorů severských
Více od autora
Gustav Bareš (10)
Byl to český a československý novinář, politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR a stranický ideolog. Po roce 1952 odstavený od moci v rámci vnitrostranického boje.
Více od autora
Gilly Macmillan (8)
Gilly Macmillan vyrostla v Swindon, Wiltshire a také žila v severní Kalifornii v jejím pozdním mladistvém věku. Studovala dějiny umění na univerzitě v Bristolu a pak u Courtauld Institute of Art v Londýně. Pracovala u Burlington Magazine a Hayward Gallery před založením rodiny a od té doby udělala nějaké přednášky v \"A\" Level fotografování. Gilly žije v Bristolu ve Velké Británii se svým manželem a třemi dětmi a teď píše na plný úvazek. V současné době pracuje na svém třetím románu.
Více od autora
Gilbert Bécaud (6)
Gilbert Bécaud byl známý francouzský zpěvák, skladatel a herec, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 50. let 20. století až do jeho smrti v roce 2001. Bécaud, známý pod přezdívkou "Monsieur 100 000 Volts", byl díky svému dynamickému jevištnímu projevu a energickému stylu vystupování plodným umělcem, který zanechal nesmazatelnou stopu ve francouzském šansonu. Byl autorem nebo spoluautorem mnoha svých hitů, často spolupracoval s textařem Pierrem Delanoëm a jeho písně převzala řada světových umělců.
Více od autora
Gheorghe Zamfir (12)
Gheorghe Zamfir je rumunský hudebník, který je široce uznáván pro své mistrovství ve hře na Panovu flétnu, nástroj s prastarými kořeny, který se tradičně vyrábí z bambusu nebo rákosu. Zamfir se narodil 6. dubna 1941 v rumunském Găești a jeho talent pro hru na Panovu flétnu se projevoval již od mládí. Studoval na bukurešťské hudební akademii a své umění zdokonaloval pod vedením Fanica Luca, významného hráče na panovu flétnu. Během své kariéry se Zamfir díky svým vystoupením, nahrávkám a skladbám prosadil na mezinárodní scéně.
Více od autora
Gerti Samel (5)
je spoluzakladatelkou časopisu Cosmopolitan a je vedoucí redaktorkou pro oblast medicíny, welness a fitness. Ve svých článcích se zabývá celostními léčebnými systémy a snaží se je propojit se západní medicínou. Tibetskými léčebnými metodami se zabývá již léta, texty překládá ze starých textů s pomocí svého učitele tobetské medicíny dr.Namgyala Quasara.
Více od autora
Gerald Seymour (8)
Gerald Seymour je britský spisovatel románů o trestné činnosti a špionáži.
Více od autora
Georgia Bockoven (7)
Georgia Bockoven začala písať beletriu po úspešnej kariére novinárky a fotografky na voľnej nohe. Po svete sa predalo viac ako 3 milióny kópií jej kníh. Má dve deti a spolu s manželom Johnom žijú v severnej Kalifornii.
Více od autora
George Gamow (3)
George Gamow, narozený jako Georgij Antonovič Gamov byl všestranný americký fyzik původem z ruské Oděsy , jeden z předních kosmologů 20. století. Základy fyzikálního vzdělání získal v rodné Oděse. Roku 1926 ukončil studium na Leningradské univerzitě a roku 1928 zamířil na slavnou německou univerzitu v Göttingenu. Téhož roku se mu podařilo vysvětlit mechanismus alfa rozpadu. V letech 1931–1933 pracoval v leningradském fyzikálním ústavu, odkud byl vyslán na fyzikální kongres do Bruselu. Roku 1934 odešel do Spojených států amerických. Do roku 1956 přednášel na George Washington University, poté na University of Colorado. Zabýval se kvantovou mechanikou, atomovou a jadernou fyzikou, astrofyzikou a kosmologií. Koncem 40. let teoreticky předpověděl, že celý vesmír rovnoměrně vyplňuje chladné mikrovlnné záření, které je pozůstatkem prvotního výbuchu. Jeho revoluční myšlenka zněla: „Náš vesmír je vlastně obrovská exploze, která pokračuje dodnes!“ Jako první přišel s teorií vzniku vesmíru, kterou jeho odpůrce Hoyle posměšně označil jako „velký třesk“ . Tato teorie však byla roku 1965 potvrzena americkými astronomy a paradoxně začala být označována právě Hoyleovým znevažujícím názvem. Gamow se zabýval také biologií a v 50. letech významně přispěl k objasnění genetických mechanismů v buňce. Proslavil se také řadou populárních knih, mimo jiné pro děti sérií příběhů o panu Tompkinsovi.
Více od autora
Georg Ebers (9)
Georg Ebers byl německý egyptolog a romanopisec, objevitel egyptského lékařského papyru s vědomostmi o léčivých rostlinách. Papyrus nalezený v zimě na přelomu let 1873–1874 v egyptském Luxoru se datuje asi do roku 1550 před naším letopočtem. V současné době je uložen v Německu v knihovně Lipské university. Tento Ebersův papyrus je jedna ze dvou nejstarších dochovaných medicínských písemností. Georg Moritz Ebers vystudoval v německém Dolnosaském univerzitním městě Göttingenu práva a v Berlíně orientální jazyky a archeologii. Po studiu egyptologie se v roce 1865 stal docentem egyptského jazyka a starožitností v Jeně . V roce 1868 se stal profesorem a následně v roce 1870 byl jmenován v Lipsku profesorem v obou těchto oborech. Do Egypta podnikl Georg Moritz Ebers v roce 1867 první dvě vědecké výpravy. V letech 1867–1868 publikoval své významné literární dílo „Ägypten und die Bücher Moses“ . V roce 1873 koupil v Luxoru papyrus . V roce 1875 vydal knihu „Papyros Ebers: Das Hermetische Buch über die Arzneimittel der alten Ägypter in hieratischer Schrift“ . Georg Moritz Ebers žil myšlenkou na popularizaci egyptských tradic a objevů egyptologů prostřednictvím historických románů. V roce 1864 vyšla jeho kniha „Eine Ägyptische Königstochter“ , která byla značně úspěšná. Následovala tematicky obdobná díla: jež byla vesměs čtenářskou veřejností dobře přijata. Ebersova díla z oblasti historické beletrie situovaná převážně do doby 16. století ; „Die Gred“ ) ale popularity a úspěšnosti jeho románů s egyptskou tematikou nedosáhla. Ebersovy další spisy pojednávaly...
Více od autora
Gayle Lynds (8)
Americká spisovatelka, pod nejrůznějšímy pseudonymy píše dobrodružné romány pro mládež a dospělé. Maškaráda je první román, který publikuje pod vlastním jménem.
Více od autora
Gaelen Foley (9)
Gaelen Foley se narodila 16. listopadu 1973 v Pittsburghu, Pensylvánie, USA a má tři sestry. Vystudovala obor anglická literatura a částečně i obor filosofie na State University of New York. Po studiích Gaelen začala s psaním knih, ale mezitím se živila jako servírka. Než se jí podařilo vydat její první knihu, měla hotové již další čtyři rukopisy. V roce 1998 vyšla její prvotina Pirátský princ a hned si získala srdce čtenářů. Od té doby má Gaelen na kontě 11 bestsellerů, pro které jsou charakterističtí „složití, avšak citliví hrdinové, bohaté a současně něžné milostné scény, a to vše v elegantně plynoucím příběhu“.
Více od autora
Gabriele Linke-Grün (11)
Gabriele Linkeová-Grünová pracuje jako nezávislá novinářka pro přírodovědnou redakci nakladatelství GU, různé časopisy o zvířatech a vydavatelství učebnic.
Více od autora